Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Syberia


Komentáře

< >
  • PC 100
Precizně zpracovaná hra, nádherný příběh kombinující fantazii a realitu, krásné grafické zpracování (ač pro mě grafika je vždy až to poslední, co od hry vyžaduju). Dodnes vzpomínám na to, jak jsem tuto hru hrál, a takových her opravdu není mnoho. Pokaždé jsem se těšil na nové a nové vynálezy a automaty, které jsou zcela jistě, to nejhezčí, co lze ve hře vidět.

Nejsem bezbřehý fanda adventur, ale sem tam si nějakou zahraju, no a toto byla dobrá volba. Nechci jen chválit, takže i já musím připomenout občas zdlouhavé procházení lokacemi sem a tam, ale na další zápor si už nevzpomínám. Ke hře jsem se nedávno vrátil, abych si vše zopakoval před hraním dvojky a opět jsem byl unešen.

Pro: příběh, neotřelost, fantazie, krásné obrázky, vynálezy a automaty

Proti: občasné opakované procházení lokací

+43 +45 −2
  • PC 85
Jedna z nejkrásnějších a nejemotivnějších adventur, jaké jsem kdy hrál. Dobrodružná cesta, napříč originálními, graficky skvěle zpracovanými a rozsáhlými lokacemi, která pomalu mění i hlavní hrdinku Kate Walkerovou. Žánrově se příběh pohybuje spíše na úrovni pohádky, ale nabízí i mnoho otázek k zamyšlení (plnění dětských snů, pomíjivost slávy,...). Za zmínku stojí i překrásná hudba,která zaznívá vždy, když dojde k určitému postupu a i když jsou skladby jen 4, krásně se poslouchají.

Poněkud horší jsou pak charaktery postav. Některé působí bohužel vyloženě směšně, až křečovitě (rektoři, důstojník) a některé naopak nepostrádají patřičnou hloubku a věrohodnost, což je jen dobře. Místa, kterými procházíte na mě působila opuštěně a pochmurně, jakoby byla odříznutá od světa, což vyvolávalo zajímavou atmosféru, jenže tu často kazila přítomnost mobilního telefonu, přesněji častých telefonátů od nejrůznějších známých, které Kate má. Mobil se tak stává jakýmsi spojením s životem hýřícím světem a pocit opuštěnosti se vytrácí.

Syberia je jedna z mála adventur, kterou jsem si při druhém hraní užil snad ještě více. Nestaví totiž na přeplněném inventáři (dokonce ani nedovoluje kombinovat mezi sebou předměty) ale zato obsahuje mnoho "prázdných a vycpávkových" obrazovek, kterými probíháte sem a tam a pokud dopředu nevíte, co dělat dál, můžete se takto zaseknout na hodně, hodně dlouho. Na první (a ještě na pár dalších) pohledů jsou lokace krásné a je na co se dívat, ale když jimi procházíte desetkrát už to není ono.

Nakonec ještě pár slov k herním mechanismům. Obvyklé prohlížení a komentování aktivních předmětů naprosto chybí, takže se jednak nedozvíte nic o okolí a druhak nezjistíte nic o názorech Kate (samozřejmě se dozvíte kupu věcí z rozhovorů ale to je něco jiného). Může se to zdát jako nevýhoda ale má to minimálně jedno pozitivum v rychlejším spádu hry. Jasné negativum však vidím v neoznačených východech z obrazovek, kdy dopředu nevíte, kam se dostanete. Jediné, co vás upozorní na možnost přechodu je rozsvícení kursoru, ale bez udání směru, takže může dojít k tomu, že zkrátka přehlédnete další cestu, když jsou dvě blízko u sebe. Další zápor, i když ne zcela jednoznačný je v neodebírání témat při hovorech. Můžete se za postavami stále vracet a mluvit o tom samém, ale někdy dojde ke změně, kdy stejné téma vyústí k novým informacím, ale vy to nezjistíte, dokud rozhovor nezahájíte.

Podtrženo sečteno - Syberia je adventura na dlouhé večery, která zajistí nezapomenutelný zážitek těm, kteří upřednostňují kvalitní emotivní příběh před spoustou ryze logických problémů.

Pro: emotivní originální příběh, krásně zpracované lokace, hudba, atmosféra, vývoj hrdinky

Proti: občas nevěrohodné postavy, stálá témata rozhovorů, špatné značení východů z lokací

+40 +41 −1
  • PC 90
Belgický tvůrce komiksů Benoit Sokal pronikl na pole počítačových her již na sklonku tisíciletí, kdy se podílel na adventuře Amerzone. Mnohem větší slávu mu však přinesly až následující tituly, v čele s dnes již legendární Syberií.

Když vydali v roce 2002 Microids první díl Syberie, bylo to jako zjevení. Klasická 2D point and click adventura s nádhernou grafikou, propracovaným dobrodružným příběhem a hlavně neskutečnou atmosférou všech míst, která při této dobrodružné cestě navštívíte. A to vše stále funguje i nyní, bezmála po dvaceti letech...

V roli americké právničky Kate Walkerové přijíždíte do zapadlé alpské vesničky Valadilene vyřešit banální převod jedné krachující továrny do rukou nového investora. Smrt hlavní majitelky však jednoduchou transakci komplikuje a tak Kate nezbývá než vypátrat dědice, který by byl schopen tuto smlouvu podepsat. Valadilene je horská vesnice obmotaná kolem místní továrny na mechanické hračky. A s úpadkem prodeje těchto hraček upadá i život v obci. Právě ponurá a osamocená atmosféra horské vesnice prošpikovaná spoustou roztomilých mechanických hraček a udělátek je to první, co hráče uchvátí. A s postupujícím příběhem, kdy se Kate a tudíž i hráč seznamují s pohnutou historií rodiny i sourozeneckého vztahu, začne se měnit i přístup samotné Kate k životu. A začne pátrání po geniálním, leč duchem prostším vynálezci Hansi Voralbergovi.

Hra je koncipována spíš pohodovějším stylem, ve hře není skoro žádná větší akce, naopak se vše odehrává v poklidu a nabízí tak ideální příležitost vychutnat si celé prostředí, genialitu jednotlivých mechanických hraček i vývoj samotného emotivního příběhu, ve kterém pátráte po Hansi Voralbergovi a sledujete, zda se mu podaří naplnit jeho sen. Ve hře je několik zajímavých puzzlů, při jednom z nich si vyrobíte i vlastního společníka - automata jménem Oskar. A přestože se jedná o mechanickou hračku, i u něj můžete v průběhu celé výpravy sledovat jeho emocionální vývoj.

Při výpravě za tajemnou Syberií však nebudete jen ve Valadilene, ale zamíříte i na řadu dalších míst, kudy v minulosti prošel Hans Voralberg a zanechal tam kus ze svého génia. A přestože je každé z těchto míst diametrálně odlišné, všechny mají svou vlastní specifickou atmosféru, která hráče drží v napětí i motivaci podívat se zase dál.

Sokalovi se podařilo vytvořit mistrný kousek, který bezesporu patří do zlatého fondu adventur. Napínavý, emotivní a místy i smutný příběh rodiny Voralbergů, specifická atmosféra dýchající z každého místa, které navštívíte i roztomilé mechanické automaty jsou hlavními klady, proč si tuto hru zahrát. Je jen škoda, že kvůli rozsáhlosti byli tvůrci nuceni v průběhu vývoje rozdělit hru na dvě části, a tak první Syberie, i když svým rozsahem odpovídající standardům, je v samotném finále jaksi neukončena.
+35
  • PC 100
Jedna z nejlepších adventur co jsem kdy hrál, výborně vykreslený příběh, který vás vtáhne do děje. Krásná grafika, zvlášť na nádraží u university, je radost se na tu hru už jen koukat :) a to nejen na krátké filmečky, což je další plus. Taky jedna z mála her co jsem dokázal dohrát dvakrát. A ta melancholická hudba to celé završuje, pro mě je to krásných 100%.

Pro: Příběh, grafika, hudba.

Proti: Neni nekonečná...

+34 +37 −3
  • PC 60
Je mi jasné, že tímhle komentářem tu asi mnoho lidí nepotěším. Ale přesto musím říct, že Syberia je jedna z nejrozporuplnějších adventur, co jsem kdy hrál.

Po Sinking Island je Syberia druhou hrou, kterou jsem hrál, se kterou má co dočinění jméno Benoit Sokal. Hned po spuštění jsem se cítil jako doma. Originální prostředí ve stylu art deco mixnuté steampunkem, troška tajemna a především zajímavě vypadající příběh. Úvodní lokace městečka Valadilene je moc pěkná a příběh startuje velmi zajímavě. Hlavní hrdinka Kate Walker tak trochu jako správný stalker nakukuje pod pokličku zámožné rodiny s pohnutou minulostí a postupně za pomocí různých dopisů zjišťuje, co se na tomto podivuhodném místě stalo. Osobní příběh jak má být. Dosud paráda.

Zlom nastane v momentě, kdy Kate Walker odjíždí z Valadilene. Hlavní příběh se jakoby zastavuje a následuje várka výplňových epizodek, které s hlavním dějem zas až tak nesouvisí a které působí až příliš za vlasy přitaženě. Já přeci pátrám po ztraceném dědici a nechci řešit generála, co si plete pařez s jezdcem na koni, nechci řešit úchylného velitele opuštěné sovětské továrny, co touží po světoznámé zpěvačce. Já prostě chci pokračovat v načrtnutém příběhu. S tím se také váže další problém hry. Ano, je to celková roztahanost. Hra obsahuje desítky přechodových obrazovek, které tam prostě jsou jen proto, že je někdo nakreslil. To by ani tak nevadilo, kdyby alespoň šlo na co klikat. Ne, Syberia je velice neinteraktivní adventura, kde se dá kliknout jen opravdu na to nejpodstatnější. A tohle vidím jako docela zásadní problém. Osobně velice rád zkoumám každou blbost a poslouchám, co mi k tomu postava, za kterou hraji, povídá. To má i další důvod než jen dialogy navíc – rozvoj charakteru. Jelikož je prostředí neinteraktivní, Kate Walker mlčí a o její postavě se hráč dozví jen velmi málo. Vlastně jediné, co se tam hráč pořádně dozví, je fakt, že její přítel je děsný kretén. Jediné, co tedy postavu rozvíjí, jsou mírně otravné telefonáty s rodinou, kreténem a kolegy a nějaké úsměvné slovní přestřelky mezi Kate Walker a jejím průvodcem Oskarem. Tohle všechno by mi třeba nevadilo, kdyby příběh táhnul tak, jako táhnul v úvodní lokaci. A tomu tak bohužel není.

Obtížnost není naštěstí nikterak vysoká, hádanek a předmětů je minimum, ale výše uvedené výtky způsobují další problém – občasný pixelhunting a velmi lehké přehlédnutí důležitého předmětu. Poměrně často se mi stávalo, že jsem prostě přehlédl nějaký malinký klíč schovaný v jedné z těch 30 jinak prázdných lokací. Občas tedy nebylo k zbytí a nakouknutí do návodu jsem se nevyhnul. Vizuálně je hra moc pěkná, ale aktivní předměty často velmi lehko splynou s okolím. Díky bohu, že byli tvůrci alespoň benevolentní ve velikosti aktivních oblastí okolo oněch předmětů, takže to není ten pixelhunting v úplně tom doslovném slova smyslu.

Samotné dialogy jsou ale napsány dobře, často docela vtipně, ale ve většině případů velmi decentně a možná někdy až trochu suše. Kate Walker není zrovna charismatická postava, ale aspoň není otravná, jak ta kráčmera z prvního dílu Secret Files. Interface také není navržen úplně šťastně – od mizerného značení východů z lokací, přes nezvládnuté dělení dialogů, jejichž nabídka je statická a hráč tak netuší, kdy a jestli se dialog změní a kdy se má pořádně na co zeptat. Hra je v tomhle naštěstí docela logická a dá se to odtušit. Nevyhnul jsem se ale momentům, kdy jsem prostě musel proklikat všechna témata rozhovorů jen proto, abych se ujistil, že náhodou najednou postavy nezačnou žvatlat o něčem novém. Ale jak říkám, naštěstí se to dá často odtušit. Také bych vypíchnul i podivné rozdělení předmětů v inventáři na předměty klasické a na dokumenty. K čemu vlastně?

Abych to shrnul. K Syberii jsem tak trochu zbytečně přistupoval jako k velké klasice žánru a z toho nejspíš pramení i mé zklamání. Není to špatná hra, vlastně je to mírně nadprůměrná adventura. Má atmosféru, má pěkně nakreslené lokace, ale řada věcí mi vadila natolik, že jsem si hru až tak moc neužil. Po skvělém začátku to má dějově velice sestupnou tendenci - hra naláká na něco, co nakonec nepřijde (možná ve dvojce?), díky čemuž jsou výše zmíněné nedostatky o to výraznější.

Pro: pěkné lokace a celkový art design, místy atmosféra, vše co se týká prostředí i historie Valadilene, dialogy, vynálezy

Proti: prázdnota lokací, natahovanost a zdlouhavost, otravné záseky, dějový úpadek, hra běží ve velmi nízkém rozlišení

+33 +34 −1
  • PC 90
Herné začiatky majú svoje neopísateľné kúzlo, ale trpia aj svojimi panicovskými nedostatkami. Sme vtedy málo kritickí, pretože nie je s čím porovnávať. Jednoduchá logika.

Stačí povedať slovo Syberia a v hlave sa mi začne prehrávať veľmi dojemné, melancholické a upršané intro a ešte niekde ďalej v pozadí “počujem” v hlave šum otáčajúcich sa ozubených kolies automatonov. Keby som mal zostaviť rebríček najlepších herných úvodov, tak Syberia by v tom rebríčku bola !

Možno to bolo tou adventúrnou neskúsenosťou, možno som mal vtedy len také pomalšie obdobie, ale mne pomalosť Syberie ani trošku nevadila. Každá sekunda v hre bola ako balzam na dušu a keď sa začalo pomaly odkrývať pozadie príbehu, tak som nevedel prestať. Rodinné typy mi asi dajú za pravdu, že chudák Hans to mal v živote ťažké a kto s ním nesúcitil, ten musel mať srdce minimálne z kameňa ak nie z diamantu.

Príbeh ako taký je jednoduchý, ba doslova banálny. Atraktívna právnička Kate Walkerová (áno, prečo nepriznať jej krásu) má zabezpečiť odkúpenie továrne na hračky. Bodka. Nuda ? Ani náhodou. Keby Kate vedela, že sa začína dlhá cesta s originálnym spoločníkom, tak by možno cinkla April Ryanovej, ktorá má s dlhými cestami (taktiež s originálnym spoločníkom) dobré skúsenosti.

Celkovo je to klasické adventúrčenie v rôznych kútoch sveta a riešenie klasických hádaniek, ktorých obtiažnosť je nízka a hranie je preto bezproblémové. Hra nekladie polená pod nohy, ale aj tak sa oplatí byť pozorný ako v každej inej adventúre.
Iba sa musíte pripraviť na schody. Ach tie schody. To, čo som pri prvom hraní nevnímal, lebo som si užíval každú sekundu v hre, mi robilo pri opakovanom hraní vrásky na čele (august 2015):
Najviac mi vadili 2 veci:
1. SCHODY. Akonáhle som niekde videl schody, tak mi bolo jasné, že ma čaká zdĺhavé vychádzanie a schádzanie, ktoré sa nedá preskočiť. V hre je kopec zbytočných animácií, ktoré ma zdržovali pri hraní.
2. Zbytočný prechod cez veľa prázdnych lokácií, resp. miest, na ktorých som nič nerobil. Netvrdím, že musím všade niečo urobiť, ale pendlovanie prázdnymi miestami ma otravovalo.

S obomi bodmi dnes súhlasím, ale vždy záleží aj od aktuálneho rozpoloženia. Raz mám chuť, aby hra odsýpala, inokedy si rád počkám, nasávam atmosféru a zdĺhavosť mi nevadí.
Syberia je v každom prípade úžasná hra. Skvelé spomienky mi už nikto nezoberie, ani opakované hranie (hodnotenie 70 %), ani podľa mňa horší druhý diel a najmä nie katastrofický tretí diel, ktorý zatiaľ úspešne ignorujem.
Pozdravujem Kate, Oscara, Hansa a Benoita Sokala za jeho výbornú prácu na grafickej stránke hry.
+32
  • PC 80
Syberia je dobrodružné fantasy, kde se hlavní hrdinka Kate Walker(ová) vydá do kouzelného městečka Valadilene, aby uzavřela smlouvu o odkoupení továrny na hračky. Avšak vše se komplikuje smrtí majitelky a tomu všemu nasazuje korunu skutečnost, že dědic je stále naživu, jenže nikdo neví, kde přesně je.

Úvod ve Valadilene je podle mě dokonalý. Městečko má správně tajemnou atmosféru a díky skvělé hudbě a přítomnosti automatu působí až pohádkově. Poodkrývání backstory rodiny Volarbergových a prozkoumávání městečka mě bavilo. Avšak po odjezdu z alpského městečka mi přišlo, že se ono záhadno a kouzlo rázem vytratilo a Syberia tak sjela do obyčejné, avšak stále kvalitní adventury. Občas mi ale některé momenty přišly až moc přitažený za vlasy. Hlavní dějová linka je obohacena i vedlejší, která se týká hlavně Kate a jejího osobního života. Celá probíhá přes telefonní hovory s jejími známými. Tato linka mi asi tolik nevadila, ale přišla mi velmi předvídatelná.

Kate Walker je sympatická postava, bavila mě. Avšak to samé bohužel neplatí pro vedlejší postavy, které ve srovnání s Kate byly opravdu fádní. Tedy až na Oskara, který i přesto, že je automat, má více osobnosti než ostatní vedlejší postavy.

Syberia je po grafické stránce opravdu úchvatná. Kreslené lokace jsou krásné, až ve mně vyvolávají potřebu si na nějaká podobná místa zajet na výlet. Modely postav a animace mi přijdou na decentní úrovni. Soundtrack je ale lehce chudý, neříkám, že není dobrý, naopak! Soundtrack vždy skvěle doprovází lokace, ve které se nacházíte, je emotivní a celkově příjemný k poslouchání i mimo hraní hry. Ale po pravdě celá hra si vystačí defacto se čtyřmi skladbami, které se dokola opakují.

Pokud hodnotím hratelnost, musím konstatovat, že Syberia je snad ta nejjednodušší adventura, kterou jsem kdy v životě hrál. Předmětů v inventáři moc nemáte a hádanky jsou povětšinu času vždy logické a férové. Budete-li pozorní, budete-li si vše číst a poslouchat, co vám postavy říkají, tak vás řešení hádanek vždy napadne. Díky tomu příběh rychle odsýpá. Ovšem i já jsem na nějaký ten zákys narazil. Ale vždy to bylo kvůli tomu, že jsem něco přehlédl. Třeba jsem čtvrt hodiny bloudil po lokacích a hledal, co mám kde udělat, abych si uvědomil, že jsem u jednoho předmětu přehlédl lehce přehlédnutelné tlačítko. Jednou jsem si nevšiml vstupu do nové lokace, protože ho hra prostě jasně nenaznačila.

Ovšem jak svižné jsou hádanky a puzzly, tak zdlouhavé je vše okolo. Jak jsem zmínil, lokace jsou krásné a je jich zde hodně, ale účel většiny lokací je pouze ten, aby vás vizuálně uchvátily. Takže když se chcete někam dostat, tak předběhnete přes šest obrazovek, během toho pravděpodobně půjde Kate do schodů, tak sledujete, jak šlape do schodů, některé lokace jsou i obsáhlé, takže přes ně Kate i nějakou dobu přebíhá. Když jsou před dveřmi schody, tak Kate vyjde do schodů, dojde ke dveřím, zjistí, že je zavřeno, tak se otočí a jde zase ze schodů. Jindy vám hra ukáže, jak postava, se kterou jste se bavili odchází z lokace a kamera ji doprovodí klidně i do dalšího okénka. Je to šíleně otravné, ale přijde to vhod v momentě, když máte potřebu během hraní povečeřet. Kate jsem poslal, aby někam došla a já u toho spokojeně jedl.

Když vše shrnu, Syberia je krásná a úchvatná hra. Její kouzlo tkví ve vizuálu a ve hravosti fantazie přetvořeného do umění. Bohužel mi přijde, že již tak krátká herní doba se natahuje přecházením přes množství lokací, chozením do schodů a zbytečném sledování postav, jak odcházejí. Hádanky jsou ale jednoduché a záseky hrozí v momentech, kdy přehlédnete nepatrnou věc, což se vám bude stávat často. Syberii přesto hodnotím jako nadprůměrnou adventuru.

Pro: Grafika | Hudba | Úvod v městečku Valadilene | Atmosféra

Proti: Hromada prázdných a zdlouhavých lokacích | Zdlouhavé přecházení a chození do schodů | Pixelhunting

+31
  • PC 90
Syberia je po všech stránkách nádherná hra. Příběh, atmosféra, lokace, hudba, grafika, hratelnost, postavy... - vše je skvěle propracované. Když jsem ji před dlouhými lety jako malý prcek hrála poprvé (moje druhá adventura po Poslovi Smrti), byla jsem z ní úplně unešená. Nicméně při opakovaném hraní vyniká utahanost některých částí (Univerzita). I přes to je Syberia jedna z nejlepších adventur jaké jsem měla tu čest zatím hrát.

Pro: příběh, atmosféra, hudba, lokace, grafika, postavy, hratelnost

Proti: místy zdlouhavost

+30
  • PC 90
Upřímně se musím podivit, jak je možné, že mi tato adventura unikla a teprve nedávno jsem si jí měla tu čest zahrát.. Ano čest! I když se jedná o starší hru, vůbec jí to neubírá na zajímavosti. Hra mě přímo vcucla do děje-do malé vesničky Valadilene, která je proslavena mechanickými hračkami, které se pohybují, některé dokonce mluví i myslí a které obdivují lidé po celém světě. Ocitla jsem se tedy "Na samotě u lesa" někde ve Franc.Alpách v kůži Kate Walker, která má za úkol vyhledat majitelku továrny a následně jejího dědice. Odtud začíná neuvěřitelné dobrodružství jedné mladé nadané právničky, která se rozhodne dědice za každou cenu najít. Během cesty naráží na spousty mechanických strojů, stroječků, hraček, sbírá informace o mystickém a tajemném dědici, který se jeví čím dál tím víc zajímavějším a zároveň prožívá osobní rozvoj a změnu svého soukromého života. Na cestě jí dělá později společnost jeden z mechanických vynálezů automat Oscar, kterého si člověk musí oblíbit hned na začátku.nebo jej nenávidět za neustálé komplikace :-)
Hra je zajímavá a tajemná, plná vynálezů a zajímavých míst, o kterých by vás ani nenapadlo, že se tam podíváte. Líbí se mi, že hlavní hrdinka je opravdová a na nic si nehraje, čímž vám okamžitě přiroste k srdci. Doporučuji všem adventuristům! :-)

Pro: Zajímavost, různé lokality, tajemnost, vynálezy, příběh.

Proti: Možná jen špatné značení přechodu obrazovek a pomalé přecházení

+28
  • PC 90
Nejsem velký vyznavač adventur. Jednou jsem si ale řekl, že bych si mohl rozšířit obzory. Na doporučení švagrové jsem se pustil zrovna do Sybérie.

Po prvních pár hádankách jsem docela uvítal, že hra není tak těžká. Místo frustrujícího pocení mozkových závitů se zaměřuje na příběh. Pokud máte rádi dobrodružné bijáky, či romány: je to příběh přímo pro Vás. Já jsem si ho například vychutnal až ke konci, který mě naprosto uchvátil.

Docela zvláštní je, že snad polovina lokací ve hře je prázdných. Můžete se v nich alespoň kochat zručností autorů je pěkně vykreslit. Doporučuji použít menší display, na velkých už to dnes není žádný zázrak. Občas hra oplývá i vtipným humorem.Hlavně rozhovory s automatonem strojvedoucím májí takový jemný podtón nenásilného humoru. Ten Vás provází celou hru. Autorům se nedá upřít velká představivost. Lokace jsou hodně pestré, až někdy nečekané. Stroje na kolečka by snad opravdu mohli fungovat.

Hádanky jsou pěkně logické, tudíž nemůže dojít k nějakému nepříjemnému záseku, který by neměl smysl. Atmosféra hry je naprosto skvělá. Výprava do neznáma. Dobrodružství z ní přímo čiší. Do toho Vám hraje dobrodružná muzika. Je to prostě fajn. Jediné co mi trochu vadilo byla délka. To je ale věčný problém. Musím říct, že po dohrání jsem měl ze Sybérie opravdu radost. Bohužel to je tak na víkend intenzivní pařby. Idéální volba pro začátečníky v žánru.

Pro: dobrodružný příběh, atmosféra dobrodružství, fantazie

Proti: hra je až moc krátká

+26
  • PC 85
Syberia je překrásné dílo, které mají na svědomí francouzští vývojáři Microïds, a hlavně pak spisovatel a výtvarník Benoît Sokal. Jedná se o parádní kousek, kde jsem s právničkou Kate Walker procestoval půlku světa, abych našel dědice továrny na mechanické hračky.

Pamatuji si, že když jsem hrál Syberii poprvé, občas jsem se někde zadrhával, ale teď se mi to stávalo jen výjimečně (míchání koktejlu), a to je něco kolem deseti let, kdy jsem tento překrásný příběh prožíval poprvé. Nyní mi vše přišlo zcela intuitivní.

Všechny lokace mají něco do sebe, protože jak městečko Valadilene, tak univerzita v Barockstadtu i důl Komkolzgrad oplývají zvláštní mystickou atmosférou. Procházení prázdných lokací navozuje pocit samoty, což umocňuje již tak skvělý příběh, který doplňují také videa spouštějící se po aktivování zvukových cylindrů nebo při pokračování jízdy vlakem.

Většinu hry mě doprovázel automat XZ-2000 neboli Oskar, který byl sice hrozně otravný, kvůli jeho lpění na předpisech, ale často mě také pobavil svými strojovými odpověďmi, jako například - Kate: "Ty myslíš na všechno Oskare." Oskar: "To ne, třeba na vodní sporty nemyslím vůbec."

Syberia není dokonalou hrou, o čemž svědčí bug u robota v Komkolzgradu, díky kterému mi zmizel kurzor (vše opravil Service Pack), a zvláště pak vcelku krátká herní doba. To však nic nemění na tom, že hlavní aspekty jako je příběh a herní mechaniky zde fungují dobře, a tak se s tímto titulem určitě nesetkávám naposledy.

Pro: příběh, automaty, lokace, videa, Oskar, hudba

Proti: bugy, krátká herní doba

+25
  • PC 95
Toto nemôžem hodnotiť objektívne, pretože sa jedná o totálnu srdcovku. Benoit Sokal vytvoril alternatívny svet, do ktorého by som sa pozrel asi najradšej zo všetkých herných svetov. Takmer každá z lokácií by sa dala použiť ako tapeta na pozadie, prípadne rovno ako tapeta v celom mojom byte. Mechanické hračky, ľudia, exteriéry, to všetko láka k návšteve. Univerzita v Barrockstadte je pre mňa osobne tou najkrajšou, "najfotogenickejšou" a najatraktívnejšou lokáciou, s akou som sa doteraz v hernom svete stretol.
Musím sa priznať, že som dvakrát musel konzultovať návod a celkovo by som chcel vidieť borca, ktorý toto prešiel bez návodu. Hneď prvá časť vo Valadilene poskytla také zákysy, že nebyť možnosti návodu, tak tam trčím snáď doteraz. Zúfalstvo však nikdy nemohlo minimalizovať to nadšenie, s ktorým toto milovník adventúr rád podstúpi. Takmer hororová časť v Komkolzgrade mierne moje hodnotenie znižuje, pretože sa celkovo do konceptu hry podľa mňa nehodila. Našťastie Aralbad to opäť vykompenzoval.
No a záver. Pre mňa emotívnosťou prekonáva mnohé kórejské romantické filmy. Slzy na krajíčku, chudák starý Hans s mentalitou 9-ročného dieťaťa podpisuje papier o predaji fabriky, sedí na lavičke vo svojich kožušinových handrách a ja som rozsekaný na padrť.
Až raz úplne zabudnem riešenia hádaniek, nikdy nebudem mať problém sa k hre vrátiť. Už len kvôli kochaniu sa exteriérmi.

Pro: Lokácie, príbeh, emócie

Proti: Pár prehnane náročných hádaniek.

+23
  • PC 95
Kašlete na druhý díl, TOHLE je Syberia. Uzavřený příběh mladé právničky Kate Walker (robotický Oscarův hlas opakující její jméno mi dodnes jasně zní v hlavě), která je typickou občankou vyšší new yorské vrstvy se vydává do syrového a lidskostí naplněného malebného francouzského městečka. Zde to celé začíná a na konci hry to skončí.

Syberia má dvě dějové linky, řeší se tu hlavní zápletka o tajemném majiteli továrny na hračky a osobnost hlavní hrdinky. K tomu sledujeme padající vločky, sněhové spršky a lesknoucí se krápníky, dojímá nás vtírává hudba a laskavost vedlejších postav.

Pro: hlavní charakter, dějové linky, není to ani moc těžké, ani lehké, žádná nelogické hádanka

Proti: že existuje druhý díl

+22
  • PC 65
Musím souhlasit s Redem - Syberia je jako Sibiř samotná - krásná ale pustá. Bohužel, tato adventura na mě nejdříve dobrý dojem neudělala. Chci říct - ano, steampanková, industriální atmosféra sedla celé hře jako hrnec na prdel. Podivné stroje, hračky a vynálezy objevující se v průběhu hry taky měly něco do sebe…

Problémem je, že obrovská většina lokací neobsahovala vůbec nic. Žádné objekty, na které by se dalo kliknout, prozkoumat, sebrat, nic… Hromada lokací je tu čistě jen proto, aby vypadaly pěkně a aby se nimi dalo projít. To je mimochodem extrémně otravné… Nějaká postava mě někam pošle a já musím projít 12 různých obrazovek směrem doleva, sebrat to, jít dalších 12 obrazovek zpět a dát jí to. Nějaká postava mi zavolá na mobil, abych se někam dostavil - tvůrci to mohli přeskočit nějakou cutscenou, ale oni ne - hezky si projdi těch 10 lokací směrem doleva. A hlavně Kate je prochází neskutečně pomalu…

To jako vážně? Nezapomněli tvůrci ty objekty nějak doplnit? Protože třeba co se týče titulků, tak ty se někdy trochu rozcházely s tím, co postavy říkaly, tak jsem si říkal, že možné že zapomněli hru dodělat nebo něco :D

Ale vážně - myslím si, že je to obrovská škoda, že dvou důvodů. Chybí tu takové to prohledávání lokací - kdy si všechno musím prohlídnout, oklikat, prozkoumat, očichat :D Já tohle na adventurách miluji a baví mě to. Druhý problém je, že potom hlavní postava působí trochu “uzavřeně” a hůře se mi s ní ztotožňuje. Copak je to automaton bez emocí? Copak se nemohlo dát třeba kliknout na mamuta na univerzitě, přičemž by Kate řekla třeba “Ten je krásný”?. Překvapilo mě, že tohle jde udělat třeba u fontány až na konci hry :)

(A ono to ztotožnění tu bylo hergot důležitý, protože pointa příběhu je vlastně v tom, že Kate prochází proměnou - začne si uvědomovat, že ji život v New Yorku nebaví, že svého přítele doopravdy vlastně nemiluje a s její “kamarádkou” je to také nejednoznačné. Kdyby Kate ty své myšlenky či pocity dávala víc najevo nějakou formou, pak by byl ten konec možná o něco více uvěřitelnější… Nevím…

Stejně tak trochu pokulhávaly některé detaily příběhu. Např. to, že nasedne vůbec poprvé na vlak s Oskarem… proč vlastně? Co ji k tomu vedlo? Neměla žádnou přímou stopu, která by ji říkala, že má nasednout na vlak a jet s Oscarem. Na konci hry akorát Kate zmíní, že “cítí”, že je to ta správná cesta… Ok - nejsem si jist, jestli mi to stačilo).


Každopádně - Syberia se mi dostala pod kůži až trochu v pozdější fázi. Rozhovory s rektory na univerzitě, s profesorem, co studuje mamuty apod. jsem si říkal “Ok, tato adventura určitě MÁ svoje lepší momenty, kdy za to nepochybně stojí!”

Nejvíc mě ale chytla až do hry vstoupila jedna důležitá postava (Helena). Celý tento vedlejší příběh byl velice fascinující, téměř dojemný (např. scéna, kdy ji donutím rozbít skleničku byla docela povedená). Celkový dojem z toho akorát kazil fakt, že tam bylo příliš náhod (hlavně to, jak se každá postava se znala s každou).

Po dohrání musím říct, že to byl pěkný příběh - vztah Kate s Oscarem, s Helenou, její postupný vývoj, to všechno v sobě mělo emocionální neboj. Nevím - možná že Syberia měla být spíše film, nebo kniha… jo, určitě bych si to přečetl jako román. Ale forma adventury IMO nebyla pro tento příběh úplně nejvhodnější...

Jinak jsem si všiml, že někteří lidi tvrdí, že je tato hra krátká. Well... ani mi nepřišlo!
+21 +22 −1
  • PC 90
Autorům se ve hře povedlo vytvořit neuvěřitelně silnou atmosféru - směs nostalgie, smutku, melancholie a ještě nečeho, co se podtónem vlní během celé hry. Spolu s nádhernou grafikou to dohromady tvoří velmi chytlavou směs, která má tendenci nepustit hráče ani po několika hodinách hraní. Rébusy jsou logické, ovládání intuitivní.... Jediné, co mi na hře vadilo, bylo zdlouhavé probíhání mnoha lokacemi, které, zvláště ke konci jednotlivých kapitoly, poměrně dost zdržovalo - člověk kvůli jednomu předmětu musel proběhnout celou dosavadní "mapu" tam a zase zpátky, což dokázalo dost nepříjemně vytrhnout z hraní.
Celkový dojem ale naprosto výborný...

Pro: Atmosféra, příběh, rébusy...

Proti: zdlouhavé probíhání lokacemi

+18
  • PC 100
Neuvěřitelná hra. Atmosféra jaká se hned tak nevidí, výboně napsané postavy, dechberoucí příběh a nádherná grafika. Spolu s dvojkou tvoří dle mého názoru dokonalou adventuru. Pokud si někdo zahraje tuhle hru a dvojku už ne chápu, že se mu může zdát "polovičatá", nebo roztahaná a určitě je mínus, že hru rozsekli na dvě půlky a nenechali v jednom kuse jak plánovali, ale i tak je to skvost, který by neměl chybět nikomu, kdo má rád kvalitní adventurní příběhy. Pro mne stoprocentní hra.

Pro: Příběh, atmosféra, grafika, postavy, výpravnost

Proti: Občas trošku zdlouhavé

+16
  • PC 45
Syberia měla určitě nadšeného grafika, ale pořád bych Syberii navrhnul jako alternativní trest pro mladistvé. Byli by zavření u počítače a nemohli by dělat nic jiného dokud hru nedohrají. Já se o dohrání fakt pokoušel, ale po každých pěti minutách mi docházela šťáva, tak jsem od Komkolgradu šel na návod...moje utrpení nakonec příznačně přerušil bug a padání. Druhý díl si rozhodně nezahraju.

Jako fakt, procházím desítky prázdných lokací odkud akorát můžu odbočovat dál, jediný problém na který narážím je že zapomenu odbočit do nějaký lokace kde je ten klíčový předmět co mám do nějaký mechaniky vložit Jediný zásek před hraním s návodem jsem měl na univerzitě že jsem nenašel lokaci se správcem. No a největším rozptýlením jsou nicneřikající telefonáty s nějakýma jejíma známýma. Po většinu času je holka absolutní suchar a když se vyjímečně pokusí zavtipkovat tak je to takový umírněný konvenční humor který neurazí ale ani nepotěší. Těch málo postav které na své výpravě potká jsou většinou takové neosobní figurky které mají asi tolik života jako mechaniky samotné.

Adventurních prvků je pomálu a přesto jsou absurdní, Například na univerzitě potřebuje holka na žebřík u kterého jsou dva tukani. Jediný postup je takový, že hodinu pobíháte z jedné strany univerzity na druhou (tedy asi 3x15 prázdných lokací) aby jste konfrontovali jednotlivé postavy a obvinili z nelegálního pěstování vína. Potom si můžete dva hrozny odnýst a tím odlákat ty dva tukany (WTF?!?) stejně jako mechanismy nutící hráče udělat všechny věci v dané oblasti Oskar mi řekl že abychom společně odjeli tak mi chybí dva důležité předměty...jako takhle natvrdo jsem to ještě v žádný adventuře neviděl Hudba příliš nevýrazná aby dílo povznesla ovšem co je strašné jsou mechanismy prodlužující délku hry. Kromě nejvýraznějšího a nejnudnějšího faktu existence desítek prázdných lokací jsou to dvě věci - nemožnost přeskočit lokaci přičemž animace postavy jsou dost nemotorné, především chůze do schodů a ze schodů a běh asi naštve i menší netrpělivce jako já. Dále v rozhovorech vám neubývají témata, takže můžete kecat pořád o stejných věcech s nadějí jestli to nějak nepostoupilo.

Syberia je jako Sibiř samotná - krásná ale pustá.

Pro: grafika originálního prostředí

Proti: desítky prázdných lokací, bloudění, humor nic moc, žádné pořádné puzzle/hádanky, animace, rozhovory

+14 +17 −3
  • PC 85
Příběh Syberii je pěkný. Celkově se mi líbil svět Syberii, hlavně automatoni, které hráč potkával poměrně často. Cutscény jakž takž dobrý, ale mohlo jich být víc. Bohužel tohle je asi všechno, co bych mohl na Syberii chválit.

Co mi nejvíce vadilo, byly pusté lokace a jejich počet. Mně by ani nevadilo, kdyby jich bylo hodně a byly rozmanité se spoustou věcí na zkoumání a ták. Tímto způsobem by se hráč lépe dostal do příbehu. Bohužel v Syberii jsou všechny lokace strašně prázdné s minimálním počtem aktivních předmětů (ve spoustě lokací nejsou třeba žádné). Já osobně rád v adventurách zkoumám všechno možné i nemožné. A tady mně to zkrátka chybělo.

Co se ještě týče těch lokací, tak bylo dost nepříjemné, že musel hráč dost často chodit z jednoho konce lokace přes dalších 1000 lokací, dokud nenašel nějaký předmět, který musel zase přinést zpátky. Kvůli tomuto jsem se musel často dívat do návodu, abych neskončil tak, že budu pořád jenom bloudit a hledat, kam že to vlastně musím jít.

Při hraní Syberii hlavní postavě Kate Walker dost často někdo telefonuje. Uznávám, že občas byly ty telefonáty důležité (telefonát s matkou Kate Walker kvůli Heleně), ale většinou byly úplně zbytečné a mě osobně nebavily a snad ani pořádně nezajímaly. Právě naopak mě ty telefonáty rušily při hraní. Teď si nejsem úplně jistý, jestli šly přeskočit, tuším, že ano, ale i tak bych se bez nich obešel úplně.

Také jsem si všimnul, že při rozhovorech se často neshodovaly titulky s tím, co říkaly postavy. Paradoxně mi tohle vadilo asi ze všeho nejmíň, protože významově to bylo stejné a anglicky umím, takže mně osobně to nedělalo problém.

Během hraní jsem si všimnul takového malého bugu. Když jsem byl ve vlaku v místnosti s kufrem, tak pokaždé po kliknutí na odchod z té místnosti se Kate otočila kolem své osy a až potom se teprve uráčila odejít. Vypadalo to sice vtipně a ze začátku jsem se tomu jenom usmál, ale po několikáté už je to spíš otravné. Stejného bugu jsem si všimnul ještě několikrát někde jidne, ale naštěstí se to neopakovalo nějak extra často.

Můj celkový dojem na Syberii je takový rozpačitý. Na jednu stranu pěkná adventura s dobrým příběhem a jejím koncem, na druhou stranu na mě působí, jako by nebyla hotová na 100%. Těžko říct, jestli autoři už neměli peníze na dodělání těch lokací, resp. aktivních předmětů a míst nebo byl takový záměr už od začátku. Dávám relativně dobré hodnocení jenom z toho důvodu, že ke konci hry už byla hra lepší, než na začátku a příběh byl dost zajímavý. Každopádně bych zrovna tuhle hru nikomu asi moc nedoporučoval, já osobně ještě musím zvážit, jestli se pustím do dalšího dílu.

Pro: Příběh, automatoni, cutscény

Proti: Všechno ostatní

+14 +15 −1
  • PC 85
Hru doprovází smutná atmosféra společně se smutnou hudbou a to je jedině dobře, protože to zdobí velkou část hry. Také příběh je krásně propracovaný a některé filmečky byly hodně povedené. Ovládání není složité, je takové jaké má u adventury být. Jediné co mi vadilo bylo pomalé a zdlouhavé chování všech. Ale to není zas tak důležité. V těch nejdůležitějších věcech jako je příběh, atmosféra a hudba Syberia jednoznačně vyniká a to je na tom pro mě hlavní.

Pro: Příběh, atmosféra, hudba.

Proti: Pomalé a zdlouhavé chování všech.

+13
  • PC 0
Valadilene je mestecko pod Alpami, o kterem byste nikdy neslyseli, kdyby v nem nesidlila firma vyrabejici nejlepsi mechanicke roboty, pardon, automatony. Tedy, bejvavalo. Toho casu zbyla z drivejsi tovarny na plechove sny jen vzpominka a suplik plny nezaplacenych faktur v kancelari posledni majitelky, Anny Vorarlberg. Vstrelit umirajici fabrice posledni financni transfuzi do zil prijizdi az z ju-es-ej fesna pravnicka Kate Walker. Misto svatby z rozumu mezi investorem a Vorarlbegrovou tovarnou ceka Kate naopak pohreb pani Anny a odpaleni adventurni rozbusky prectenim zaveti, ktera odhali existenci dedice. A tim neni nikdo jiny, nez retardovany genius nebo genialni retard, Annin mladsi -mrtvy-ale-ne-tak-docela- bratr Hans. A to by v tom byl zakopany mamut, aby se veci jeste vic nezamotaly...

Tot uvodni vizitka Syberie, obecne povazovane za jednu z nejlepsich klasickych adventur. Da se s tim souhlasit? Rekl bych, ze tak napul. Do zlateho fondu klasickych adventur urcite patri, mezi nejlepsi ji ale osobne zaradit nemuzu. Ale pekne postupne...

Syberia umi zapusobit prvnim dojmem. Grafika je velmi pekna i dnes, atmosfera Valadilene vas vtahne a pribeh se pomerne rychle zajimave zamota. Clovek, lacny poradneho dobrodruza, dychtive prochazi lokace, povida s lidmi, prozkoumava predmety, resi hadanky, odhaluje dalsi stripky skladacky... Nebo ne? Problem je, ze se brzy dostavi pocit jakesi podivne sterilnosti, ktera vsak pranic nesouvisi s faktem, ze se budete pohybovat v prevazne zelezo-betonovem svete. Ten pocit souvisi s tim, ze je to svet prazdny (a tragicka anti-hudba tento dojem jen podtrhuje). Po te, co prejde ruzova vlna prvniho dojmu si clovek uvedomi, ze hra postrada zakladni stavebni kameny kazde skutecne zabavne a dobre adventury. Postav je zoufale malo a v nejlepsim pripade vam davaji stale stejne odpovedi na asi 5 temat ve vasem denicku. S predmety je to jeste horsi. Obvykly pocet predmetu je 1-2, vyjimecne jich mate vic. Kdyz uz nejaky najdete, vetsinou ho pouzijete bud na stejne obrazovce, nebo hned te vedlejsi. Nemuzete, a to je celkem fascinujici, prozkoumavat okoli a ruzne veci a predmety kolem vas. S trochou prehaneni lze rict, ze kazda obrazovka ma tri aktivni mista: Misto, kam muzeme odejit, misto, kde je predmet a misto, kde tentyz predmet pouzijete. Zjistujeme tedy, ze Syberia je velmi jednoducha a pro zkusenejsi hrace nepredstavuje zadnou vyzvu. Logicke hadaky prakticky neexistuji. Jedina moznost zakysu muze nastat, kdyz kvuli zoufale pomalemu presouvani mezi lokacemi stihnete zapomenout, co jste vlastne chteli udelat. Bohuzel je nutne konstatovat, ze z adventurniho pohledu je Syberia neco mezi tutorialem a interaktivnim filmem. Takovy Beyond: Two Souls roku 2002. A to je skoda, protoze potencial byl urcite mnohem vetsi, byt po hrichu zejmena diky technickemu zpracovani a jakesi neotrelosti sveta, ktery jemne balancuje na pokraji zname reality a mystiky.

Paradoxne diky jiste vyprazdnenosti Syberie jako takove pusobi jako prijemne zpestreni zdanliva marginalie - obcasne telefonaty s matkou, kamaradkou nebo snoubecnem. Na jejich pozadi krasne vynikne cesta (a promena) samotne Kate. Ne ta z New Yorku do Francie, ale spise ta ze sveta obchodu, obleku, kapitalismu a povrchnich vztahu nekam, kde jeste ziji sny a lide, kteri za nimi dokazi jit. A tak se drivejsi zivot stava pro Kate jen takovou ozvenou, vzpominkou na film, ktery snad jako by byl o nekom jinem. Zajimave, ze tato promena se mi libila snad vic, nez hlavni hra.

Ale Syberia je uz pro me takova hra plna paradoxu, kristalova studanka bez vody, svet, kudy cas jakoby prosel uz davno pred vami. Ozvena minulosti, kterou si urcite zapamatujete na dlouhou dobu. Jestli pravem nebo ne, na to at si kazdy odpovi sam.
---
Dodatek a vysvetleni k hodnoceni (ktere bylo puvodne 65%): Hra obsahuje bug, umoznujici dostat se do bodu, kdy neni mozne hru dokoncit. Jde o mixovani drinku pro Helenu v kapitole Aralbad. Adventura, ktera umoznuje dostat se do bodu, kdy po provedeni nevratne akce jiz neni dohratelna, aniz by se to hrac dozvedel, si nezaslouzi zadne pozitivni hodnoceni, protoze tim naprosto mari celou snahu cloveka hru dohrat. Takovy epic fail pamatuju jen ve hre Gooka, kde bylo mozne hodit do ohne predmet, ktery vsak hra vyzadovala pozdeji. Nejen, ze to hra umoznovala, ale ani o tom nedala hraci zpetnou vazbu (jako davaji dobra RPG, kdyz napriklad zabijete pribehovou postavu, resp. vetsinou dam to ani nedovoli).

Je mozne, ze jste na tento bug spise nenarazili, protoze zalezi na poradi akci. V kazdem pripade morit se tyden s hrou a lamat si hlavu nad tim, co jeste mate udelat, abyste pak zjistili, ze jste sice nic neprehledli, ale jde o neuveritelny bug, to je u hry (a zejmena adventury) trestny cin, za ktery nasleduje trest smrti. Proto 0%.

Pro: grafika, pribeh, atmosfera

Proti: BUG, hudba, pomale presouvani mezi lokacemi, absence predmetu, postav a dialogu, prilis jednoduche

+13 +18 −5