To byla jízda! Nutno dodat, že jsem hru hrál poprvé, a to rovnou remastered verzi.

Vzpomínám si, jak hra vyšla. Tehdy to oslavovali různé recenze, akorát já jsem to odkládal tak dlouho, až z toho je necelých 20 let od vydání hry. Ve své době to byla naprostá grafická revoluce. Jak si hra stojí nyní? Řekl bych, že stále dobře. Střílení je zábavné, zničitelné prostředí je i dneska cool, místní fyzika je též skvělá! Nomád se ničeho nebojí a do akce jde po hlavě. Kosí jednoho Korejce za druhým, je to typická FPS, kdy většinu akce je hráč sám proti všem. Nutno podotknout, že pár misí je s parťáky a také náplň misí je různorodá.

Kromě běžných střílecích misí v mapě tady máme i tankovou nebo leteckou misi. Nechybí ani mise, kdy kolega řídí a Nomád jen střílí. Zrovna ta letecká mise byla dost náročná zkoordinovat let neohrabaného stroje a střelbu proti monstrům.

Psal jsem poprvé Korejci a teď monstra. Zvláštní co? Ani ne! Po událostech na tropickém ráji se něco zvrtne. Ostrov ovládnou mimozemská monstra a Nomád je opět v plné pohotovosti je zlikvidovat. K tomu mu slouží i speciální mimozemská zbraň, velmi účinná proti nim.

Zbraní je opravdu mnoho, dokonce mají své vylepšení, které se hodí na různý styl hraní i na různé nepřátele. Každá zbraň se tady hodí, nepřátel je mnoho.

Příběh nemá moc cenu řešit. Je poutavý a většina z vás jej zná. Na závěr napíšu něco o konci hry. Závěrečné souboje na letadlové lodi jsou nejtěžší části hry a opravdu se i zkušený hráč zapotí. Hra má otevřený konec, takže pro pokračování v příběhu je nutné hrát i další díly. Snad mi to nebude trvat dalších 20 let :D

Druhý Samorost začíná velmi smutně. Mimozemské entity unesou skřítkova milovaného pejska. A to se neděla!

Skřítek se hned chopí kormidla a pomocí své raketky pronásleduje únosce. A tam se začnou dít věci. V tomhle roztomilém světě čeká skřítka několik jednoduchých logických hádanek a zvratů. Po záchraně pejska hra ještě nekončí a je nutné se nějak dostat domů, kde na hráče čeká pěkné outro.

Skřítek se opět ukázal, že je pravým hrdinou. Dokázal zachránit milovaného pejska a zatočit s padouchy. A to vše svým svérázným způsobem.

Krátká pohodová hra na pár minut. To co hra ztrácí na délce dohání v grafice. Ta je doslova kouzelná. Celkový vizuál hry se tady opravdu povedl a hra i trošku potrápí mozkové závity.

Skřítek samorost je opravdový hrdina, který si dokázal efektivně zachránit bydlení. Místní logické hádanky nejsou vůbec složité a v podstatě jsem se nikde nesekl.

Hru jsem si přes svátky zopakoval a koukám, že zde ještě nemám komentář. Své téměř 15 let staré hodnocení nechám.


Tato hra přináší spoustu novinek, co se této série týče. Konečně tady máme dynamické stíny a odlesky. Dále je tady plně zničitelný svět, kdy objekty na sebe reagují. Jako příklad uvedu třeba, že shozená lampa umí rozbít zastávku. Letící koš shodí značku atd. Obě mapy jsou nově poseté různými objekty v okolí silnic a už to nevypadá tak nudně. Destrukce se jim povedla.

Co už je horší jsou mise a jejich aktivace. Nově tady máte patrolu, kdy si jezdíte po mapě a buď vás někdo zavolá vysílačkou anebo musíte někam dojet sami. Doporučuji používat nově přidanou mapu herního světa. Tam jsou vidět všechny body. Do toho výběr aut na misi je omezen a musíte si vzít jen ty, které mají praporek u názvu. Ze začátku to člověka mate, proč dlouho nedostal nějakou misi.

Mise jsou opět totožné, co bylo v minulých dílech. Zastavení zločince, nebo ujet před nepřáteli nebo závody. Zastavení zločince je zde na více způsobů a všemi nejoblíbenější, kdy ho prostě zničíte je tady v této hře extrémně moc. Asi to hráčům chybělo v předchozí hře a chtěli hráče vyslyšet. Skoro v každé druhé misi ničíte soupeře. Bylo toho zbytečně moc. Ani mě nenapadá, jestli přidali něco nového v rámci plnění mise od předchůdce. Kromě hlídání si poškození vlastního vozu tu je nově akorát počítadlo finančních škod, což je taky docela otrava. to je asi jediná novinka v rámci misí.

Vozový pak je bohatý a je tu i tajné auto, které si musíte odemknout až po skončení hry. Jeho díly jsou různě po světě a vaším úkolem je vše posbírat. Co je celkem zvláštní je, že všechny kusy jsou vidět i na mapě hry. Takže se stačí spawnout poblíž a pro díl dojet. To není moc výzva, co?

Jedná se o průměrnou závodní hru, která se odehrává v plně zničitelném prostředí, s okolním provozem a jeho poškozením. Takové hry se dneska moc nedělají.

Člověk by nevěřil jak může být sbírání listů tak návykové. Tahle relaxační hra jak rychle začala, tak rychle utekla. Za necelé dvě hodinky dohráno. Zajímavý koncept, kdy každý list je samostatný 3D objekt a má svou fyziku. Takže při mém pobíhání po dvorku se za mnou listy pěkně vířily.

Je to takový ten klasický simulátor, kdy si kupujete vylepšení, nástroje a vylepšení nástrojů. Do toho jsou tam nějaké sběratelské předměty, achievementy a něco jako příběh. Herní měna jsou prostě listy :) Za jejich vyhození do popelnice získáte penízky.

Herní výzva č. 7 – Bdím, či spím? 
 
Tahle hra je velmi zajímavá a zároveň tak stereotypní, že k ní musím napsat komentář jen proto, abych splnil výzvu :D

Jedná se o značně repetitivní hru, ve které po každé smrti začínáte znovu ve vstupní hale prokletého sídla. To je plné temnoty a nejrůznějších nestvůr. Vaší hlavní zbraní je světlo, které nestvůry nesnášejí. Některá před ním dokonce utíkají, ale vaším cílem není je zahnat, nýbrž zlikvidovat. Každý run se skládá z náhodně generovaných místností a nepřátel a vždy končí soubojem s bossem. Po jeho poražení se přesunete do dalšího runu, kde na vás čekají silnější a větší monstra. Kromě interiéru sídla se podíváme i do děsivé zahrady.

Jak už bylo řečeno, vaší hlavní zbraní je světlo – konkrétně baterka neboli svítilna, kterou lze vylepšovat pomocí různých typů žárovek. Mně se nejvíce osvědčila bublinová svítilna, která vystřeluje světelné bubliny na větší vzdálenost, než kam běžně dosvítí základní světlo, což je velmi efektivní při boji s bossy. Kromě typu žárovky lze vylepšovat i sílu světla nebo jeho dosah. Vedle svítilny je k dispozici také prak, který vrhá světelné projektily – ten se skvěle hodí na likvidaci bossů nebo většího množství nepřátel na jednom místě.

Po každé smrti se zobrazí statistiky vašeho výkonu a zároveň máte možnost si před začátkem dalšího runu zakoupit trvalá vylepšení, která se s vámi táhnou napříč hrou. I přesto však zůstává hratelnost poměrně repetitivní.

Důležité je také naučit se hru správně ovládat. Kombinace klávesnice a myši u plošinové hry je poměrně náročná a často jsem umíral jen proto, že jsem při neustálém poskakování mířil myší jinam, než bylo potřeba.

Herní výzva č. 10 - Crash 

Práce leteckého dispečera je určitě velmi náročná práce. Stejně tak jako tato docela složitá hra, která neodpouští chyby. V kampani je nutné na každé z šesti map odbavit 250 letadel. A hra vám strpí pouhé dvě chyby. Kampaň je hlavní náplní hry. Každá mapa má své specifika, například běžné mírné podnebí, kde sněží a prší, nebo pouštní tajná oblast č. 51, kde létá UFO nebo rakety (pobavilo mě sestřelení letadla raketou :D Naštěstí to nemělo vliv na počet nehod) anebo těžká mapa s letadlovými loděmi. Mapy nejsou jen kulisy. Většinou se během hraní postaví nová přistávací dráha, což usnadní trošku mění zavedený gameplay.

Kapitolou samo o sobě jsou letadla. Jsou zde zavedené letecké značky, dále stíhačky a také speciální letadla, která se objevují vzácně. Potěšil mě třeba Concorde. Tyto speciální letadla se chovají trošku jinak a je snadné mít s nimi nějaký problém. Dále tu jsou letadla, která mají nějaký problém a musí přistát co nejdříve a také vrtulníky. Ty jsou nejlepší, ty lítají na své místo a je s nimi nejmenší práce.

Kromě kampaně jsou tady i výzvy na čas, nebo právě na způsobení co největšího počtu nehod atd.

Herní výzva č. 9 - Na život a na smrt 

Hra mi hodně připomíná kombinaci hry iFluid, kterou jsem si chtěl vždycky zahrát a dodnes jsem se k tomu nedostal a kombinaci hry Bzzzt.

A přesně to jsem dostal. Pěknou ručně kreslenou plošinovou hru se zajímavou mechanikou vodní kapky. Která se postupem hrou zmenšuje, čímž je každý level docela výzva. Dále je tady možnost změny na tři různá skupenství, která se dokonale doplňují při postupu hrou. I když hra vypadá poměrně nevinně, opak je pravdou. Naštěstí mě loňský Bzzzt vycvičil a hru jsem zvládl dohrát za 75 minut. Ale je pravda, že řadu levelů jsem musel opakovat.

Ručně kreslená grafika je opravdu nádherná a zvukový doprovod se taky povedl. Každé kolo má svou originální hudbu. Hru můžu doporučit.

Nová Mafia je pěkný filmový zážitek. Hra se drží toho, co umí v sérii nejlépe. A to je lineární vyprávění příběhu, přechod z kapitoly do kapitoly bez nějaké větší volnosti. Začal s tím už první díl, bylo to i v modernějším remake a v menší míře i ve druhém díle. V Domovině je lineárnost ještě silnější než kdy dříve. A mě to vyhovovalo. Dohráno na střední obtížnost.

Hru jsem dohrál za 14 hodin, což je tak akorát. Hrál jsem pomalu, žádný kamikadze styl, jak někdy dělám. Užíval jsem si herní prostředí a kochal se detaily. Ať už se jedná o krásné prostředí Sicílie, malá městečka nebo průmyslové oblasti. Všechny lokality jsou krásně zpracovány do detailů. Budovy mají popraskané zdi nebo kovové kotvy na zdech, na polích pracují lidé, průmyslové budovy mají své animace parních strojů. Hra vás vtáhne do děje opravdu stylově.

Hra mi hodně připomínala první Mafii i tím, jak se vyvíjí postavy a počáteční děj. Tvůrci se inspirovali tím nejlepším, co nabídl první díl a originálně to zpracovali do Sicilské krajiny. Mladý Enzo, který otročil v sirných dolech dostal jedinečnou šanci utéct z otroctví. Podařilo se mu utéct pronásledovatelům až na pozemky patřící jisté rodině Torrisi. Členové této rodiny mu následně zachrání život a dovolí mu se ubytovat na jejich farmě. Pravda, ze začátku bydlí v nějaké stodole poblíž stájí. Postupně se setkává se členy rodiny, včetně samotného Dona Torrisi.

Oblíbil jsem si zejména Lucu. Hodně Enzovi pomáhá a několikrát mu zachrání život. Jeho kolega Cesare byl od začátku vůči Enzovi skeptický a nedůvěřoval mu. Postupně se z těch tří stanou přátelé, do doby než Enzo začne stoupat výše. Cesare to těžce nese a závidí.

Příběh hry se rozjíždí nezvykle pomalu, a to je dobře. Z otroka se Enzo vypracuje na váženého člena rodiny Torrisi. Kromě výše zmíněných osob je v rodině i půvabná dcera samotného Dona – Isabela. Z gangsterského příběhu je rázem zajímavý příběh o lásce, což také není v sérii zvyklostí. Lásce je zde věnována velká část příběhu. Jelikož se hra odehrává dávno v minulosti nejsou sňatky jen tak. Don Torrisi přesně naplánuje, koho si má Isabela vzít za muže. S čímž samozřejmě Isabela nesouhlasí.

Co se týče hratelnosti jedná se o klasickou Mafii. Hratelnost je podobná Definitivní edici prvního dílu čili takový cover shooter. Doporučuji si v nastavení vypnout pomocníky při míření (automaticky zapnuto při spuštění hry). Hra se na klávesnici s myší hraje skvěle. Ve hře se kombinují stealth úkoly s klasickou střelbou. Stealth je poměrně jednoduchý, kdy si stačí počkat na vhodný okamžik na odlákání nepřátel.
To střelba to je větší sranda. Dobové zbraně jsou kvalitně zpracovány a střelba z nich je uvěřitelná a taky nečekaně pomalá. Nejsou tady žádné samopaly nebo Thompsony. Musíte si vystačit s puškami nebo brokovnicemi a s pistolemi. Zbraní není mnoho.

Samotnou kapitolou jsou nože. Otravné pěstní souboje z druhého dílu jsou nahrazeny otravnými souboji s noži. Moc mě to nebavilo. Vypozoroval jsem, že je vlastně jedno, jaký nůž používáte. Zajímavostí je, že se nůž tupí (což v soubojích nemá žádný vliv). Nože se tupí jen při normálním hraní a je třeba jej občas nabrousit.

Nyní něco o pohybu po mapě. K dispozici jsou auta nebo kůň. Auta jsou zpracována velmi věrohodně a je radost je řídit. Měl jsem nastavenou simulaci s manuálním řazením a často se mi stalo, že jsem se přetočil, jelikož auta ještě nemají posilovače řízení, ABS nebo ESP. Jízda na koni zapadá do hry více.
Pochválit musím i parní vlaky.

Poslední věc co musím pochválit jsou efekty. Nebe, déšť, prach, střepy, ničení věcí při přestřelkách, pohyby parních strojů, výbuchy nebo samotná Etna. Její přítomnost významně ovlivňuje začátek i konec hry. Což jsem nečekal.

Hru můžu s čistým svědomím všem fanouškům série doporučit. Příběh plný klišé, předvídatelných i nečekaných zvratů. Přesně to, co máme na Mafii tak rádi. Navíc český dabing je opravdu povedený a kupodivu pasuje i na pohyb rtů.

Herní výzva č. 8 –  Zločin a trest.

Vláčky všude kam se podíváš.

Tahle strategie se hraje trošku jinak, než jsem zvyklý. Tady se města neničí, nebourají se budovy. Město samotné se přizpůsobí vaším kolejím a budovy rostou okolo tratě. Tento zajímavý koncept značně zjednodušuje stavění železnic. Člověk nemusí vymýšlet složité kolejové kombinace. Stačí jedno nádraží ve městě a vlaky si jezdí dle libosti, aniž by se srazily. Zkrátka projedou skrz sebe.

Hraní hry je relativně jednoduché i s konkurenty. Stačí propojovat města a průmyslové budovy a vyslat vlaky. Mezitím soutěžit v aukcích o nové patenty, kupovat průmyslové budovy nebo stavět nové průmyslové budovy. Nechybí ani šťavnaté dotace, kde stačí dovézt zboží do určitého města. To skáčou penízky jedna báseň. Dále je tady nákup/prodej akcií konkurentů a vítězství je jasné :) Pravda, tu nejtěžší obtížnost jsem nezkoušel.

Hra působí celkem dětským dojmem. Vše vypadá roztomile, hraje pohodová muzika a ingame zvuky jsou taky fajn. I po letech grafika zkrátka neurazí, 3D prostředí tady pěkně sedí.

Kromě stavění jsou ve hře i všemožné tabulky o tom, jak se vám daří. Radost na ně pohledět.

Fajná hra na odreagování se. Průzkum štol mě hodně bavil. I vylepšovat Rustyho a sbírat všechny možné suroviny. Což se mi celkem dařilo. Hra rychle odsejpá a po 8 hodinách je konec.

Jednotlivé důlní díla se od sebe liší. Ať jde o nepřátele, druhy rud nebo pastí. Čím hlouběji jdeme, tím je hra těžší a pasti sofistikovanější. Rychle se naučíte nové dovednosti a také jak se postavit různým nepřátelům. Líbí se mi, jak hra dávkuje vylepšené pro Rustyho. Začíná to skoky a končí to radarem na odhalení všech surovin. Takže se díky tomu dalo dohledat nějaké zapomenuté kousky :)

Kromě hlavního příběhu objevování mapy pomocí těžby a trojic dveří jsou ve hře ještě řekněme bonusové dveře. Tam je nejčastěji speciální měna a také lepší ložiska surovin. Ovšem dostat se přes tyto bonusové oblasti je kolikrát těžší než oblasti v hlavní trase.

Poslední část hry byla fakt sranda. Hledat a vypínat generátory vás vyzkouší z toho, co jste se o hře naučili a závěrečný boj s bossem vám to jen potvrdí. Souboj byl za mě docela složitý, kdy obtížnost oproti zbytku hry prudce stoupá. To jsem nečekal. Každopádně hru jsem si užil a někdy se vrhnu i na další díl.

Herní výzva č. 2 HC:  Tenkrát na Západě.

Jedna z největších legendárních her na konzoli PolyStation z Vietnamské tržnice. Duck Hunt na žluté kazetě, která obsahovala až 99+ her a cena často nad 300 Kč - to byly divoké devadesátky a nulté léta tohoto století. Dětství děti z devadesátých let.

Každý to ví. Zapojíš konzoli do televize, zastrčíš kazetu, tasíš zbraň a šup na lov kachen. Je to neuvěřitelné, fakt se pomocí pistole dalo střílet kachny na televizi. A byla to neskutečná zábava. Nikdy jsem to nedohrál, to ani nešlo.

Součástí hry je i otravný NPC pes, který se hráči neustále směje pokud netrefí kachnu. Pes bohužel nešel zastřelit :D

Hrál jsem i arcade verzi (až dávno v dospělosti) a taky je to fajn zábava. Ale kouzlo hraní doma v obýváku u televize chybí.

Bohužel tahle technologie je již zaniklá a pistole na současné televizi nefunguje. Kdo by to před 30 lety čekal, že v té době 10 let stará hra nebude po pár letech funkční.

Další středověké dobrodružství od Untitled Studio, které se zaměřuje na správu a budování kovárny. Hru hodnotím ovšem o něco méně než předchozí titul i přesto, že jsem se dobře bavil.

Hra se hraje podobně jako hospůdka. Čili stavíte vybavení kovárny, najímáte zaměstnance a ze začátku je hra svižná, stále se něco děje, něco se odemyká, přibývají možnosti a tempo hry je super. Začátek hry je krásný žrout času a člověk se těší až si zase zahraje. Zlom nastává v době, kdy se vám podaří odemknout všechny vývojové větve. Tím nastane stagnace tempa hry a hráč se soustředí spíše na achivimenty.
Ve hře jsou i doly a lesy, čímž lze doplňovat zásoby rud a dřeva. Otázkou je, jestli se to vyplatí u základních surovin. Jestli nevyjde levněji rudu a dřevo kupovat oproti mzdě horníků a dřevorubců. Další vzácnější druhy rudy a dřeva již kupovat nelze a je potřeba je těžit.
Předměty lze vylepšovat pomocí výzkumných bodů. Tyto předměty mají výrazně vyšší cenu, ale jejich vzhled se nemění. 

Dále musím pochválit možnost převzít kontrolu nad kovářem a pomocí miniher vyrábět třeba meč. To je takové zpestření hry. Bohužel jiné úkoly, jako výroba keramiky nebo šperků žádné minihry nemá a jen se díváte, jak kovář pracuje (jako když ho vlastně neovládáte). Což je mínus.

Kromě výroby zboží pro kupce je tady i výroba zboží do vlastního obchodu. Do obchodu putují zejména ty nejvzácnější předměty, které lze vyrábět. Což je taky škoda, protože kupci chtějí sotva polovinu věcí. Obchod díky vzácným předmětům krásně vydělává. Obchod lze i zkrášlit pomocí dekorací či svícnů (ohrožení v podobně požárů tady chybí oproti minulé hře). Divné ovšem je, že se do zkrášlení obchodu počítají dekorace, které člověk umísti přímo do výroby ke kovářům. Chápu proč to tak je, ale nelíbí se mi to :)

Herní výzva č. 5 -  Zase práce! 

Jak jenom začít? Skvělý příběh v nedokonalé hře?
To není to pravé ořechové...

Autoři se netají tím, že jejich inspirací pro hru je legendární Mafia nebo GTA. Na hře je to vidět. Jedná se o hru s otevřeným světem, kde nechybí živé ulice, autorádio, spousta vozidel, destruktivní prostředí, volnost při pohybu městem, minihry. Vzali to nejlepší co výše zmíněné série her mají a splácali to dohromady v pěkných Bratislavských kulisách. Ve hře uvidíme i navštívíme řadu legendárních budov, včetně těch dnes již neexistujících.

Nejlepší vlastností hry je jednoznačně příběh založený podle skutečných událostí, které se v okrese Bratislava staly v 90 letech minulého století. Hráč se vžije do role tajného policisty Milana, který svou práci kryje řízením taxíku. Postupně odkryje různé zkorumpované politiky, je svědkem několika zrad a celý příběh pěkně uteče (zhruba za 8 hodin). Jednotlivé mise jsou originální a hráč se nenudí. Příběh doplňují minihry a nepovinné mise, které známe z výše uvedených her. Čili je zde možnost taxikařit, vozit balíky nebo noviny, sbírat auta do výkupu nebo rybaření. Vše je celkem fajn zpracováno.

Vozový park je za mě opravdu luxusní. Spousta legendárních vozidel, která jezdí i dnes po silnicích. Nechybí tady Škoda 120, Felicie (tehdy horká novinka), nebo různá západní vozidla typu Peugeot nebo BMW. Samozřejmě vozy nejsou licencované, takže BMW = DBW nebo Škoda = Smola – docela vkusný název :)
U zbraní už to není taková hitparáda. Z každé kategorie je pouze jedna zbraň. Máme tu jednu pistoli, jeden samopal, jednu sniperku... Což je škoda.

Toť vše bych hodnotil 80%. Ale je tu jedno velké ale.
Optimalizace, bugy, nesplněné sliby z crowdfundingové kampaně, celkový technický stav.
Často se stává, že kolísají FPS i na výkonných sestavách. Auta zmizí těsně před hráčem, hra nezvládá vysokou rychlost. Milanko neumí plavat ani moc dobře skákat a prostě se zasekne. Milanko neumí vystoupit z auta převrácené na bok. V jednom případě se automaticky portne pod texturu (takže pod herní svět, na mostech pod most). V druhé případě se portne lehce nad auto a při dopadu se zraní. Milanko má zvláštní systém zranění. Někdy přežije těžké nehody bez úhony a někdy ublíží i náraz do značky. A na závěr – Milanko neumí plavat. Jednoduše pod vodou projde.

Nesplnění slibu z crowdfundingové kampaně beru jako plivnutí do tváře všem podporovatelům, kteří si připlatili za jeden z cílů. Jedná se o předposlední cíl, který sliboval funkční MHD. Funkční v tom, že Milan může řídit tramvaje, trolejbusy a autobusy. Tyto vozidla měly jezdit na svých linkách. Také se může stát revizorem s možností rozdávat pokuty.
Ani jedno ve hře není... Tramvaje po mapě jezdí jen jako kulisa. Autobus po mapě nejezdí vůbec, ale je možné si nějaký ukrást. Ve hře je pouze Karosa. V předběžném přístupu byl i Ikarus ale ten zmizel. A trolejbusy chybí úplně.
Ve hře je možnost rychlého cestování pomocí tragicky zpracované železnice. Ani blbý vlak nikde nepotkáte, když nepočítám několik odstavených nákladních vagonů na nádraží nebo v přístavu.

Poslední, co musím zmínit je policie. Ta je tady nejspíše omylem. Zločiny jim nevadí. Můžete před nimi srazit lidi autem ale pozor, byť na malinký ťukanec do jejich auta. To okamžitě tasí zbraně a střílí jak šílení. Policie se vás nesnaží zadržet nebo udělit pokutu. Hned střílejí a zbavit se jich není jen tak, protože se furt skriptují všude možně. Jediná možnost je použít telefonní budku. A to klidně i před poldou co to do vás šije olovem z brokovnice. Trochu zvláštní na to, že jste jedním z nich.

Jsem zvědav, jestli hra dostane ještě nějakou péči v podobě update a opravy chyb. Plná hra měla vyjít ještě loni, a nakonec ji vydali po roce od EA verze. Hru můžu doporučit všem nenáročným hráčům. Příběh i ježdění si asi užijete ale budete trpět záplavě chyb a dropujicích FPS.

Dobrá ptákovina. Otázkou je jak velký by byl ten pták?

Hlášky v téhle hře jsou super, hlavně ten uchylak měl skvěle hlášky. Celkově hra celkem rychle utekla a návod jsem musel použít jen 2x.

Grafika hry je dost stylová, ani bych nečekal, že hra je již 22 let venku. Dabing se mi taky líbil.

Celkově se jedná o průměrnou hru na jeden až dva večery. Hraje se to podobně jako první Polda.

Další díl z Gordonovy trilogie dohrán. Třetí díl navázal na předchozí díl, což bylo super. Člověk začal tam kde skončil a to u hořícího zámku. Hra hned začne zběsilým tempem, které se drží do zhruba poloviny hry. Následně se tempo zpomalí a ve hře se objeví další velmi důležitá osoba, která nám pomáhá dojít až k Černému zrcadlu.

Prostředí hry je opět velmi temné a tajuplné. Autorům se opět podařilo naprogramovat skvělou ponurou atmosféru s krásnou grafikou a zvukama. Zvuky a hudba skvěle doplňují děj. Musím pochválit i povedený český dabink.

I tady nechybí různé minihry a hádanky. Zejména ty poslední s hieroglyfy byly nejtěžší a musel jsem použít nápovědu. A pak nastal konec. Celkem divoký a rychlý.

Již šesté království je zachráněno a jelikož by příběh pokračoval prvním Hero of the Kingdom, kruh příběhu je nyní uzavřen. Tato šestá hra má stále co nabídnout, i když je to víceméně po šesté úplně to samé. Co je tady ale jinak?

Největší změnou je počáteční množství úkolů. Hned několik desítek, které je nutné splnit podle toho jak si to přeje vývojář. Takže hrdina chodí od člověka ke člověku a zjišťuje co chce. Několikrát musí jít dokolečka a nejde na nic přijít. Což byl můj první velký zásek. I tak jsem hru dohrál za necelých 4,5 hodin.

Úkoly jsou stejné jako obvykle. Něco přinést, sehnat, jakoby byli místní obyvatelé líní. Ale to nevadí, je to hlavní náplň hry celé série. Objevily se nějaké nové předměty a to je asi vše.

Celý příběh působí jako pěkná pohádka a to se týče všech her v sérii. Šesté pokračování není výjimkou a je zhruba srovnatelný s předchozím dílem.
Délka hry je tak akorát a cena asi taky. I když já měl štěstí, že mi Google Play nahodil nějakou větší slevu.

Herní výzva č. 6 -  Nekonečné čekání  

To byla jízda! Krátká jízda!
Jak rychle tohle šílenství začalo, tak rychle bohužel skončilo. Hra uteče opravdu rychle i když si dáte jednou denně nějaký ten level. Není jich moc + bonusové levely a tím to končí. Najednou je finální boss a konec.
Hru jsem si užil Všudypřítomné exploze, lítající kusy lodí a lidí to je pěkná podívaná. Ta hra je extrémnější verzí prvního dílu, co se efektů týče. Tady je těch efektů hodně, navíc i zpomalené záběry z explozí, což je taky pěkná podívaná.

Hratelnost se vůbec nezměnila, takže kdo máte rád první díl bude se vám líbit i toto. Jen to bohužel rychle uteče. Rozhodně můžu doporučit. Obtížnost hry postupně stoupá a většina boss bitev je velkou výzvou. To trvá, dokud nemáte maximálně vymakané zbraně, což jsem neměl. A že jsem se navztekal u té hry :D Hlavně když už byl boss téměř mrtvý, a ještě stihl vystřelit poslední střelu, která mě zabila. To se mi stávalo několikrát!

Herní výzva č. 3 -  Zvířecí duše  

Tak jsem doma :D Městské kočičí dobrodružství je dohráno a koťátko je zpátky doma. Ještě dodělám nepovinné úkoly a zkusím dokončit co nejvíce achievementů.

Jedná se o relaxační pohodovou hru s koťátkem, které se snaží dostat domů. Cesta to není jednoduchá, jelikož bydlí vysoko nad městem v bytě. Úkol je jasný, ale jak to udělat? Postupně se kočka naučí různé triky a dovednosti, jak šplhat, jak získat pírka. Jedná se o open world hru, takže má kočka absolutní volnost pohybu a smí jen tam kam se dostane a je to na hráči co a jak.

Cestou narazí na plno nástrah v podobě kaluží, samozřejmě, že se bojíme vody. Další nástrahou jsou psi, které lze uplatit kostí. Kotě cestou potká několik zvířátek, které zadávají zajímavé úkoly. Což prodlužuje hratelnost i zábavu. Stále je co objevovat a dělat ve volných chvílích. Úkolů a aktivit je hodně což musím jednoznačně pochválit.

Grafika hry je příjemně kreslená až komiksová a ke hře se hodí. Zvuky a hudba jsou taky ideální. Hra rozhodně nenudí a ani netrpí stereotypem. Po návratu domů hra nekončí a je možné opět prozkoumávat zapomenuté lokace a plnit achievementy.

Co mi vadilo psát ani nemusím, opakoval bych se po ostatních. A na ovládání mě upozornila samotná hra, že je lepší gamepad než klávesnice s myší. Stejně jsem to nakonec hrál klasickým způsobem, mám to víc v ruce než gamepad :)

Zoopaloola, další legendární hra z ICQ. Vzpomínám si, že hra se objevila později než předešlé hry Slide-A-Lama a Rock Paper Scissors. Zoopaloola tak doplnila komunikaci o hodně zajímavý a zábavný kousek, v podstatě takový obrácený kulečník. Legendární grafické zpracování zvířátek je super. Hroch či slon v pyžamu, kteří sedí v nějakém nafukovacím člunu.

Co se hratelnosti týče je to dost jednoduché a nenáročné. Hráči se střídají v tazích a hra rychle uteče. Zpravidla vyhrává ten, který začíná, pokud neudělá velkou chybu, což je škoda.

Druhý díl dohrán a je na čase něco k tomu napsat.

Zejména začátek hry je jiný než první díl. Najednou se hráč ocitne v krásné Americké vesničce, kde jsou různé barvy. Ne jen temnota a ponurá atmosféra jako minule. Nový hrdina Darren je na brigádě u fotografa, který jak brzy zjistí, není úplně normální. Je to vlastně úchyl.

Po volnějším rozjezdu nabere hra správný směr a začíná to být opět temná a hororová hra. Nechybí zde šílené zápletky v příběhu, zapeklité hádanky a ponurá atmosféra. Do toho skvělý český dabing, pěkně napsané texty a postavy.

Původní příběh je rozšířen a hra to dělá velmi dobře a s citem. Celkově je příběh hodně zajímavý a rozhodně stojí za pozornost. Nejlepší jsou nečekané zvraty.

Grafika hry je super. Na ulicích je živo, to samé i pozadí a nebe, které je pěkně dynamické. Hudba a zvuky jsou také na vysoké úrovni.

Hned jsem nainstaloval i třetí díl. Opravdu mě tato série chytla.

Herní výzva č. 4 -  Byl jednou jeden život


Nutno podotknout, že jsem hrál pomocí myši a ne pomocí kamery. Je možné, že pomocí kamery by hra měla pro mě jiný zážitek.

Benjamin putuje na své poslední cestě po loďce v doprovodu kojota. Kojot ho žádá o převyprávění svého životního příběhu. A Benny se do toho okamžitě pustí.

Celá hra je krásně zpracována. Jednotlivé prostředí jsou pěkně udělané a Bennyho život působí uvěřitelně. Benny má hudební sluch po své matce a brzy si osvojí hru na klavír. To mu celkem jde a přesto nebude přijat na hudební akademii. 

To ho zlomí a dokonce smrtelně onemocní. Během své nemoci objeví své nové talenty v podobě kreslení a psaní příběhů. Jedním z nich bude psát i o svém životě. Také se zdokonaluje v kreslení, což mu vynese výstavy svých děl v prestižní galerii. 

Během hry se 2x zrekapituluje celý váš život. Při druhém opakování je důležité aby Bennyho přijal strážce brány. To se mi naštěstí povedlo a začaly závěrečné titulky.
Co se stane, když mě nepřijme, netuším. 

Celkově to byla pěkná hra, ale že bych to musel hrát podruhé? To ne.

Herní výzva č. 1 - Coffee Break 

Čím jiným začít novou herní výzvu než stylovou českou hrou? Hra je neskutečně návyková a furt se něco děje. Člověk má potřebu sám sebe zdokonalovat a tím si mě ta hra získala, protože takové prvky mám rád. Hra drží a nepustí. V rámci komentáře rozeberu jednotlivé světy.

Kávový svět:
Jedná se o základní princip hry, který je nejvíce propracovaný. Je tady obrovské množství strojů a velká spotřeba hrníčků. Po několika neúspěších jsem si osvojil taktiku a už to jde celkem snadno. Libí se mi rozmanitost receptů a jejich stoupající náročnost, což platí v každém světě. Některé recepty zaberou půlku karavanu (i toho velkého) a bohužel (možná bohudík) nejde dělat všechny recepty najednou. I když s podváděním, že některé stroje budou mimo karavan by to nejspíše šlo.

Čajový svět:
Tenhle svět je ze začátku poměrně jednoduchý a hned na první pohled je jasné, že zde bude největší spotřeba horké vody. Ta se vaří pomalu a je jí většinou nedostatek, než člověk získá lepší konvice. Pokročilé nápoje jsou zde velká výzva.

Zmrzlinový svět:
Tenhle svět je ze začátku ještě lehčí než čaje. Výhoda je, že není potřeba umývat nádobí a taky, že zákazníci můžou stát ve frontě u speciálního stánku. Čili není nutné je všechny honem usadit. Opět s přibývajícími recepty je výroba zmrzlin hodně náročná.

Celkově jde o skvělou hru, která má ideální obtížnost. Pravda, musel jsem si později zrušit restart úrovně po selhání. Hráno na normální obtížnost, u které je uvedeno, že byla zamýšlena autory hry.

Hře není ani moc co vytknout. Trošku tu chybí nějaký pomocník, chybí statistiky nebo možnost měnit ceny. To jsou ale maličkosti. Největší problém vidím v tom, že chybí profily hráčů na jednom počítači. Takže je nutné smazat celý postup, kdyby chtěl hrát někdo jiný. Ale věřím, že to přijde s nějakým update.
Jo a světy nelze spojit. Takže nejde dělat kávičky a zmrzlinky.

Tuhle hru jsem měl nejraději. Její kouzlo bylo v různé taktice, jak porazit kamaráda a vždy šlo vymyslet něco nového.

V podstatě to je jednoduchá hra, která znázorňuje ještě jednodušší primitivní hru kámen, nůžky a papír. A to v originální šachové podobě, což bylo super. Grafika hry byla jednoduchá, zvuky taktéž. Dokonce obsahovala pěkné animace použití zbraní.

Největší mínus téhle hry je její smrt. Dneska si to už nezahrajeme. Existuje sice mobilní kopie, ale ta nestojí ani za řeč. Ale třeba se dočkáme, jiné legendární hry z ICQ se reinkarnovaly na prohlížeče.

Naprostá legenda z legendárního ICQ. ICQ letos zaniklo ale tahle hra žije dál! Sice už to není taková sranda jako před x lety, kdy jsme to hráli hodně v pubertě ale i tak je stále dobře hratelné.

Spousta z vás tuhle hru určitě zná. Je to podobné výherním automatům a pomocí logiky i náhody je potřeba nahrát co nejvíce bodů.

Co se týče hraní v roce 2024, je to prakticky stejné. Jediný rozdíl je v tom, že se hraje proti random lidem, což myslím na ICQ nebylo. Hra je stejně chytlavá jako před lety, obsahuje stejné zvuky, má lepší barvy a i lamy mají více barev oblečků.

To byla jízda! Luxusní atmosféra, příběh a hratelnost. Hra mě opravdu nadchla.

Samuel přijede na panství, kde se po právě odehrála tragédie. Hra umí ihned vtáhnout do děje a drží. Temná atmosféra celé hry je okouzlující. Postupně se tedy dozvíme, co se vlastně stalo, odhalujeme životy jednotlivých postav a také rozsáhlé území celé hry.
Jednotlivé lokality jsou stylizovány velmi tajemně. Ze začátku jsem se těšil do každé lokace, co tam bude zajímavého. Většina hry se odehrává ve tmě, což doplňuje hororovou atmosféru. A bohužel hlavní hrdina Samuel často odpoví, že nic nevidí.

Co se týče logických hádanek, některé byly zapeklité a některé byly jednoduché. Občas bylo nutné použít i nápovědu.

Příběh hry se mi hodně líbil. Jednotlivé díly příběhu do sebe pěkně zapadly. Myšlenka na to, že Samuel je vrah mě napadla během vyšetřování pomocí vlasů. Na konci hry se to jen potvrdilo.  

Co mi občas vadilo bylo čekání na zadané úkoly od lidí. Člověk nevěděl, co pořádně dělat, než budou úkoly dokončené. Většinou 3x jsem musel dané osoby navštívit. Jinak bylo hraní pohodové a užil jsem si to.
Hned po dokončení jsem začal hrát druhý díl.