Nová Mafia je pěkný filmový zážitek. Hra se drží toho, co umí v sérii nejlépe. A to je lineární vyprávění příběhu, přechod z kapitoly do kapitoly bez nějaké větší volnosti. Začal s tím už první díl, bylo to i v modernějším remake a v menší míře i ve druhém díle. V Domovině je lineárnost ještě silnější než kdy dříve. A mě to vyhovovalo. Dohráno na střední obtížnost.

Hru jsem dohrál za 14 hodin, což je tak akorát. Hrál jsem pomalu, žádný kamikadze styl, jak někdy dělám. Užíval jsem si herní prostředí a kochal se detaily. Ať už se jedná o krásné prostředí Sicílie, malá městečka nebo průmyslové oblasti. Všechny lokality jsou krásně zpracovány do detailů. Budovy mají popraskané zdi nebo kovové kotvy na zdech, na polích pracují lidé, průmyslové budovy mají své animace parních strojů. Hra vás vtáhne do děje opravdu stylově.

Hra mi hodně připomínala první Mafii i tím, jak se vyvíjí postavy a počáteční děj. Tvůrci se inspirovali tím nejlepším, co nabídl první díl a originálně to zpracovali do Sicilské krajiny. Mladý Enzo, který otročil v sirných dolech dostal jedinečnou šanci utéct z otroctví. Podařilo se mu utéct pronásledovatelům až na pozemky patřící jisté rodině Torrisi. Členové této rodiny mu následně zachrání život a dovolí mu se ubytovat na jejich farmě. Pravda, ze začátku bydlí v nějaké stodole poblíž stájí. Postupně se setkává se členy rodiny, včetně samotného Dona Torrisi.

Oblíbil jsem si zejména Lucu. Hodně Enzovi pomáhá a několikrát mu zachrání život. Jeho kolega Cesare byl od začátku vůči Enzovi skeptický a nedůvěřoval mu. Postupně se z těch tří stanou přátelé, do doby než Enzo začne stoupat výše. Cesare to těžce nese a závidí.

Příběh hry se rozjíždí nezvykle pomalu, a to je dobře. Z otroka se Enzo vypracuje na váženého člena rodiny Torrisi. Kromě výše zmíněných osob je v rodině i půvabná dcera samotného Dona – Isabela. Z gangsterského příběhu je rázem zajímavý příběh o lásce, což také není v sérii zvyklostí. Lásce je zde věnována velká část příběhu. Jelikož se hra odehrává dávno v minulosti nejsou sňatky jen tak. Don Torrisi přesně naplánuje, koho si má Isabela vzít za muže. S čímž samozřejmě Isabela nesouhlasí.

Co se týče hratelnosti jedná se o klasickou Mafii. Hratelnost je podobná Definitivní edici prvního dílu čili takový cover shooter. Doporučuji si v nastavení vypnout pomocníky při míření (automaticky zapnuto při spuštění hry). Hra se na klávesnici s myší hraje skvěle. Ve hře se kombinují stealth úkoly s klasickou střelbou. Stealth je poměrně jednoduchý, kdy si stačí počkat na vhodný okamžik na odlákání nepřátel.
To střelba to je větší sranda. Dobové zbraně jsou kvalitně zpracovány a střelba z nich je uvěřitelná a taky nečekaně pomalá. Nejsou tady žádné samopaly nebo Thompsony. Musíte si vystačit s puškami nebo brokovnicemi a s pistolemi. Zbraní není mnoho.

Samotnou kapitolou jsou nože. Otravné pěstní souboje z druhého dílu jsou nahrazeny otravnými souboji s noži. Moc mě to nebavilo. Vypozoroval jsem, že je vlastně jedno, jaký nůž používáte. Zajímavostí je, že se nůž tupí (což v soubojích nemá žádný vliv). Nože se tupí jen při normálním hraní a je třeba jej občas nabrousit.

Nyní něco o pohybu po mapě. K dispozici jsou auta nebo kůň. Auta jsou zpracována velmi věrohodně a je radost je řídit. Měl jsem nastavenou simulaci s manuálním řazením a často se mi stalo, že jsem se přetočil, jelikož auta ještě nemají posilovače řízení, ABS nebo ESP. Jízda na koni zapadá do hry více.
Pochválit musím i parní vlaky.

Poslední věc co musím pochválit jsou efekty. Nebe, déšť, prach, střepy, ničení věcí při přestřelkách, pohyby parních strojů, výbuchy nebo samotná Etna. Její přítomnost významně ovlivňuje začátek i konec hry. Což jsem nečekal.

Hru můžu s čistým svědomím všem fanouškům série doporučit. Příběh plný klišé, předvídatelných i nečekaných zvratů. Přesně to, co máme na Mafii tak rádi. Navíc český dabing je opravdu povedený a kupodivu pasuje i na pohyb rtů.

Herní výzva č. 8 –  Zločin a trest.