Ač nejsem fanouškem strategií, je Age of Empires II světlou výjimkou a můžu potvrdit, že jsem nad ní strávil spoustu hodin času, někdy k uvztekání, když mě CPU jednotky ničily mou pracně budovanou civilizaci, ale většinou to byla zábava a napětí.

Hra je úžasně hratelná a propracovaná od získávání surovin, přes vývin technologií v jednotlivých epochách až k tomu podstatnému, oč tu kráčí - tvorbě útočných jednotek ať už ve formě vojsk, tak loďstev a obléhacích strojů, to vše vyžaduje pozornost hráče, protože důležité dění se může odehrávat na více místech mapy.

Samozřejmě nejvíc jsem si užil plnění jednotlivých misí v rámci historických událostí, kdy jsem měl možnost vyzkoušet si mít v moci vývoj jedné z civilizací a plnit dílčí úkoly až k devastaci protivníka - 85 %

Poslední vesmírné dobrodůžo astronauta Keena se důstojně rozloučilo s touto sérií a já musím vývojáře pochválit, protože po nevýrazném díle pátém to kvalitou připomínalo díl čtvrtý.

Přibylo pár změn v rámci nových entit nepřátel, výtahovek které je nutno oživit přepínacími pákami, vizuálních změn vstupů do levelů v podobě domečků ale hlavně možnost save game v průběhu levelu, což ušetří nervy nejednoho pařana.

Zakončení rozhodně důstojné když bych rozebral final level a proto dávám lepší průměr - 70 %

Primitivní arkádička, která má za úkol jediné - krátkodobě pobavit, větší ambice nemá. Škodolibý nejznámější myšák musí potrápit stejně slavného kocoura v rámci několika miniher, nicméně jak graficky, tak herně je to jedna z těch nejslabších kusů a po pár kolech na férovku mě to přestalo bavit.

Ale je jasné, že se dostala na spoustu tehdejších 286tek a my byli rádi, že je zase něco nového k dispozici, takže dávám shovívavých 40 %

Pokračování povedené žánrovky, která krásně vystihla atmosférku špionážných bondovek a podobných kousků v rámci 70-80. let. Hlavním hrdinou není agent s mohutnou bradou typu Seana Conneryho, ale lepá děva v uplém oblečku, která nezná slitování.

Spousta špiónských vychytávek ve smyslu třeba zapalovače, který se dá sestrojit do mini svářečky, hromada dalších gadgetů hru obohacuje a nedělá z ní tuctovou střílečku, stejně jako rozmanitost úkolů, spousty zbraní s různým typem munice - dum dum kulky nebo uspávačky třeba, proplížení se kolem vojáků bez spuštění alarmu apod.

Tento díl má u mě povedenější příběh, samozřejmě grafika se hodně posunula a bavil jsem se daleko víc, jediná věc, která otravovala, bylo neustálé prohledávání šuplíků, kdy to trvalo na můj vkus moc zbytečně dlouho, ale jinak mě to bavilo, skvělý hlášky nejenv indickém prostředí a ani neva, že hrdinou je zlobivá holka - 85 %

Další z prastarých adventurek, která pravděpodobně seděla na hard-discích většiny hráčů devadesátek. Nenáročná, místy vtipná, co potěšilo byla logičnost hádanek na rozdíl třeba od Opičího ostrova nebo Indiana Jones, kdy indicie někdy nedávaly smysl a bylo nutné hrabat se v inventáři plném předmětů.

Ve výsledku bych to viděl v lepším průměru i těch 30-ti letech je to hratelné a svět tkalců dokáže zabavit - 70 %

Třetí pokračování série Test Drive bohužel nepřineslo žádné nadšení, jediné co se dá hodnotit pozitivně jsou generované obrázky aut, jinak bohužel i přes povedené přidané věci jako světla, autorádio, uzavírky atd... má hra zásadní problém a to je OVLÁDÁNÍ - v zatáčkách zaručeně letíte mimo vozovku, stačí jen napatrně necitlivější dotyk na klávesnici - takže za mě 45 % a radši běžte na STUNTS - 45 %

Povedená žánrovka, která krásně vystihla atmosférku špionážných bondovek a podobných kousků v rámci 70-80. let. Hlavním hrdinou není agent s mohutnou bradou typu Seana Conneryho, ale lepá děva v uplém oblečku, která nezná slitování.

Spousta špiónských vychytávek ve smyslu třeba zapalovače, který se dá sestrojit do mini svářečky a spousta dalších gadgetů hru obohacuje a nedělá z ní tuctovou střílečku, stejně jako rozmanitost úkolů, spousty zbraní s různým typem munice - dum dum kulky třeba, proplížení se kolem vojáků bez spuštění alarmu

Samozřejmě taky narazíte na některé nedostatky v chování UI, ovládání vozidel a místy protivného alarmu, který Vás provází zbytkem levelu, ale ve výsledku je to fajn kousek v nadprůměru, už se těším na druhý díl - 80 %

Stařičká blbinka o jakýksi příšerkách skákajících po zmenšujících se leknínech z jednoho konce obrazovky na druhý. O nic převratného se nejednalo, takže opravdu podprůměrná záležitost, která se i přes svou slabost záhadným způsobem zapsala do mé paměti - 40 %

Další pokračování hopsajícího astronauta navazuje na předchozí díl a nese se ve vyjetých kolejích předchozími díly.
Úkolem Keena je sabotovat vesmírnou kocábku, což obnáší zničení čtyř generátorů v libovolném pořadí.

Za mě nápaditější grafika i nové podoby nepřátelských entit v podobě elektrizujících psů a "yettiů" (jak jsem si je nazval), masivních robotích strážců a jejich malých expolodujících poskoků a třeba rotujcích šmelocovacích hrotů - tyhle změny mě bavily a potěšily, 2 nebo 3 levely byl hodně náročné na počet opakování nutných k dokončení, vzhledem k absenci save game v průběhu úrovně ... ale to je stará známá věc v této sérii.

Na druhou stranu ale zase ubylo levelů a zarazila absence boss fightu na konci, takže ve výsledku dávám silný průměr a těším se na další galaktickou výpravu v díle šestém - 70 %

Xenon je střílečkou, kterou jsem v rámci DOSu boxu hrál až v novodobé éře ... kvalita odpovídá stáří, nic převratného se neudálo, střílení do čtyř směrů a možnost power-upů kocábky při dostatečném množství zlikvidovaných nepřátel - za mě solidní průměr - 60 %

Jedná se jednu z těch nejstarších logických her podobná soko-banu ( ten byl povedenější ), v této verzi jde o to, přetavit molekuly prvků z návodu do stejného vzorce na ploše.

Aby to nebylo tak jednoduché, soupeřem je především čas, ale jakmile jednou pochopíte logiku, dá se po několika pokusech profrčet všemi levely, takže za mě solidní lepší průměr - 70 %

Alien Breed je kupodivu záležitostí, která mě v mládí naprosto minula a dostal jsem se k ní a její verzi na PC až teď. Solidně zpracované prostředí s temně podbarvenou hudbou a labyrintech hemžícími se Scottovskými vetřelci.

V několika levelech jde většinou a zničení různých cílů za pomocí Vašeho blasteru či co to je a rozumnému hospodaření s kličemi, které otevírají jednotlivé místnosti - samozřejmě jen do doby než přijdete na to, že se s vydatnou pomocí munice dají po pár chvilkách rozstřelit - což mi chvilku trvalo a stálo mě desítky minut bloudění ve snaze najít další vstupní předmět.

Suma sumárum povedená, nenáročná věc, takže lepší průměr - 65%

Další z řady kosmických stříleček, kterých se tenkrát vyrojila hromady. Docela tvrdá úroveň hry vyzkouší trpělivost a klávesnici nebo joystick nejednoho plejera.

Pět levelů je tak akorát dost, potěšilo couvání a zaleskla se slza v koutku při vzpomínce - za mě lehce pod nadprůměrem - 70 %

Hlodavec Jazz je další z legendárních kousků, které kolovaly pravděpodobně všemi cumpjůtery devadesátek a ten můj nebyl samozřejmě vyjímkou.

V šesti levelech této meziplanetární adventurky, ne nepodobné prehistorkovi, jde o prostřílení se všemožnou, nejen želví, havětí a při tom sesbírat nějaké ty předměty, různorodé náboje a sem tam i extra život v podobě mrkví či zaječích hlav.

Každý level má pod sebou další podlevely, na konci každého z nich čeká boss a pokud se propracujete až ke konci a sejmete posledního hlídače, dostane se Vám odměny v podobě hlodavčí princezny s kterou můžete zplodit potomstvo - pohodových 70%

Ze všech karetních her, které Windows nabízí je u mě FreeCell rozhodně nejmíň zábavný a po čase se dostaví stereotyp a nuda. Motivaci dokončit všechny možné varianty jsem nenašel, takže dávám lehce lepší průměr - 55 %

Putování Perského prince labyrintem chodeb až k vytouženému objetí s lepou děvou bylo nedílnou součástí každé 286 nebo 386 v devadesátkách a můj stroj nebyl výjimkou.

Hodina času byl limit na splnění tohoto úkolu, samozřejmě jednotlivé levely bez možnosti save game, takže stačil jeden chybný skok do neznáma, nebo propadliště či ostrý výpad strážce a veškerá snaha vyšla vniveč a vzteky by jeden tu klávesnici rozmlátil naprdť - hlavně díky opožděné reakci tlačítek na dění na obrazovce.

Jedna z těch nezapomenutelných záležitostí i po desítkách let kupodivu hratelná a zábavná, jakmile se rozjede úvodní level, hned se vybaví všechny vzpomínky - 75 %

Když byl vydán další díl "Wolfensteina", nemohl jsem u toho samozřejmě chybět. Ne že by přinášel něco zásadního ve smyslu vylepšení, Spear of Destiny pracuje se stejným prostředím a zákonitostmi jaké jsou známé z předchozího vydání

Takže se opět couráte labyrinty chodeb, otevíráte železné dveře a za nimi kosíte všechny možné verze nácků, od notoricky známých až po nově přidané zelené výtvory šílených vědců a snažíte se sbírat uloupené poklady nejen za tajmými místnostmi.

Pár nových bossů příjemně obohatilo příběh, já jsem byl spokojený, protože jsem dostal co jsem čekal a odměnou bylo dokončení s Kopím osudu v ruce - 75 %

Bohužel nesdílím nadšení ostatních hráčů, tenhle kousek mě zklamal, asi to bude tím, že v mládí mě to prostě minulo a je možné, že bych býval zpíval jinou písničku, ale ... Děsná grafika, zpracování a hlavně ovládání bylo oříškem ... neupírám hře výbornou atmosféru a nápaditost zbraní, ale mně to prostě nesedlo, takže 60 %

Dobrodružství slavného archeologa práskajícího bičem samozřejmě nemohlo minout i herní svět a tak nám vývojáři tenkrát představili i scénáristicky věrnou kopii Spielbergova filmu. Překvapením je slušná grafika a zase naopak nudná zvuková stránka věci, ale nejzajímavější vzpomínkou byla možnost dát Adolfovi jednu čuni :-)

Jinak hratelnost celkem v průměru, hra nabízí možnost buď všechno okecat nebo vymlátit pěstma, ale co je vyloženě na pěst je lov pozic jednotlivých předmětů, člověk musel klikat na všechno podezřelé ... no ale to je prostě nemoc adventurních vykopávek - 65 %

Souboj nenasytné strejdy Skrblíka s odvěkým soupeřem Hamounem o to, kdo zaplní trezor větším množstvím prašulí. Kačerovi se zálibou v plavání ve žluťáscích pomáhá při těchto závodech zbytek známé drůbeží smečky - trojice rozpustilých synovců a pilot, který vlastně nikdy nepřistál - Rampa McKvák.

Spousta miniher zpestřuje hru - fotografování, létání, horolezectví atd .., náročnost poměrně vysoká a hard obtížnost prakticky nehratelná, ale za mlada jsem u toho strávil spoustu času, takže dávám lepší průměr - 70 %