Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Red Dead Redemption

  • X360 95
  • XOne --
Vždycky jsem miloval westerny. A obzvlášť ty špagetový od dua Sergio Leone a Sergio Corbucci. Když hra vyšla bylo to pro mě jako zjevení. A protože to byla čistě konzolová věc musel jsem si napsat ježíškovi o xbox 360, který mi ho nakonec pod stromek dal, jelikož jsem byl hodný chlapec. GTA na divokém západě byla trefa do černého a já si konečně mohl splnit své kovbojské touhy s kolty zavěšenými "PROKLATĚ" nízko u pasu.

Ocitáme se na divokém západě v roce 1911, který už pomalu ale jistě zaniká a začíná ustupovat moderní době. První díl je vlastně sequel protože se podle časové osy odehrává až po druhém díle.. Ujímáme se role sympaťáka Johna Marstona, který je bývalým zločincem a vaším úkolem je dostat před spravedlnost vaše bývalé kumpány z gangu. Tento gang figuruje ve druhém díle a doplňuje tak chybějící dílky skládačky z celého příběhu. Svět je, jak už u Rockstaru bývá zvykem, rozsáhlý a od polopouště Mexika až po zasněžené lesy na severu je zde co objevovat. Questy, které plníte během hry jsou víceméně jednoduché a často se opakující což se může hráči časem zajídat. Neznamená to však že nejsou zábavné. Většinou jde o zběsilé přestřelky, převoz dostavníků či ochranu nějaké osoby. Ve hře je samozřejmě hromada vedlejších aktivit. Můžete se stát bounty hunterem, lovit zvěř, krotit koně, hrát všelijaké minihry hlídat pozemek před nájezdníky nebo dokonce hlídat kurník proti kojotům. Vaše postava má určitou reputaci, která klesá nebo naopak stoupá na základě vašich činů. Není problém aby na vás byla vypsána odměna za to že jste někomu uštědřily kulku do zad nebo nechali přejet svázanou ženskou vlakem. Hra nabízí vcelku slušný arzenál zbraní včetně výbušnin či molotova koktejlu. Příběh samotný je vcelku poutavý až do samotného konce a nabízí mnoho zajímavých charakterů. Vypíchl bych zde jeden herní moment, který mě svou atmosférou tak pohltil, že ho považuju za jeden z nejlepších. Je to právě příjezd do Mexika za hluboké noci při úplňku kdy vám začne hrát atmosférická skladba Far Away od Josého Gonzálese. Dodnes si pamatuji jak moc se autorům povedlo vypíchnout v daný moment atmosféru takovým způsobem, že vám naskakovala husí kůže. Jednička dnes však může už oproti druhému dílu, který toho nabízí mnohem víc může působit zastarale, ale už kvůli příběhu to stojí za to si jí zahrát. Je jen škoda, že hra nevyšla později i na PC. Tuším, že nějaký fanoušek se snažil o nějaký port ale Rockstar ho zažalovali za porušení autorských práv a nasolili mu velkou pokutu.

Pro mě je to stále jedna z nejoblíbenějších her a rozhodně se k ní ještě aspoň jednou hodlám vrátit.

Pro: Atmosféra, herní svět, postavy, příběh

Proti: Někdy stereotypní mise

+14

Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge

  • PC 90
  • XOne 90
Tak tohle byl retrovýlet jako blázen!

Jakmile jsem před rokem zjistil, že se chystá nová hra s ninja želvami, okamžitě jsem zbystřil. Tahle parta mě na začátku devadesátek bavila v televizi i v komiksech víc než dost a zrovna jsem naskočil na nostalgickou vlnu a taky se trochu víc vrátil k hraní. K tomu jsem následně zjistil, že hra bude mít recyklovanou znělku z původního seriálu, kterou přezpíval Mike Patton, moje veliká srdcovka - cíl byl jasný, tohle je třeba vyzkoušet.

Hned po zakoupení a instalaci mě hra po asi půlminutovém úvodu vrhla rovnou do akce. A o té jediné to je. Nic jiného jsem od ní ovšem nečekal, takže vše je v pořádku.

Postavy používají různá komba, jak se sluší a patří, a každá má kromě vlastních pohybů i různé úrovně dosahu, síly a rychlosti, nicméně rozdíl jsem nijak markantně nepocítil. Délka levelů je tak akorát, stejně tak obtížnost - na konci každého kola je nějaký více či méně známý boss (Rocksteady, Bebop, Trhač, Krang, Baxter Stockman...), který má svůj unikátní styl boje, a tudíž na každého platí (trochu) jiná strategie.

I přesto, že je to hra víceméně jednoduchá a dá se říct, že pořád dokola o tom samém, bavila mě po celou dobu, ba dokonce jsem ji po dohrání hned začal znovu od začátku za jinou postavu. Multiplayer zvedá zábavu ještě o level výš a korunu všemu nasazuje geniální soundtrack, který mimo jiné vyšel i na vinylu - nemůžu jinak než jak soundtrack, tak hru rozhodně doporučit.

Pro: hratelnost, atmosféra, soundtrack

+14

Manual Samuel

  • XOne 70
Už po pár minútach hrania je jasné, že toto bude strašná haluška. A veru je. Nikdy som asi nehral bláznivejšiu hru ako je toto.

Na hre Manual Samuel je najbrutálnejšie ovládanie. Po nehode, ktorá sa Vám prihodí na začiatku hry, to vyzerá tak, že je s Vašim životom koniec. Prichádza si pre Vás smrť, ktorá vyzerá ale trochu zvláštne. Je to nejaký mantavý týpek, ktorý ale pôsobí v pohode. Dozvedáte sa, že máte ešte jednu šancu ako sa zachrániť. Podmienka je, že musíte prežiť celý jeden deň s manuálny ovládaním Vášho tela. Na každú končatinu, na nádych, výdych, žmurkanie a chrbticu máte pridelené tlačítko. Zrazu sa aj bežný deň stáva neskutočnou výzvou. Sprcha, obliekanie, jedenie, šoférovanie auta a iné veci zamestnajú Vaše prsty tak, že si budete myslieť, že zahrať na klavíri Beethovena je oproti tomuto brnkačka. Ale práve vďaka tomuto som sa pri tejto hre pučil od smiechu. Animácie, ktoré na Vás čakajú, keď niečo urobíte zle alebo na niečo zabudnete sú parádne. A toto ešte podtrhuje vtipný komentár rozprávača a toho mantavého týpka, ktorého ste stretli na začiatku. Zábavné sú aj ďalšie postavy a svet okolo. Nič normálne sa v tejto hre ani nedá očakávať.

Manual Samuel je krátka, ale veľmi zábavná hra. Keby je herná doba dlhšia, tak by to bolo asi iba na škodu. Ak máte dokonalú kontrolu nad Vašimi prstami, tak by Vás ani nemusela frustrovať a pokiaľ Vám nevadí čierny humor a máte radi trošku bláznivé koncepty, tak smelo do toho.

P.S.: Hra sa v dobe písania recenzie nachádza na Xboxe v službe Game Pass. Na steame sa dá v akcii kúpiť za 1,99€.

Pro: originalita, bláznivé ovládanie, humor

Proti: môže byť frustrujúce, žiadna iná náplň okrem ovládania

+13

Halo: Combat Evolved Anniversary

  • XOne 65
Šestým titulem který jsem si letos vzal na paškál je remake původního Halo. Kromě achievementů a vylepšené grafiky toho moc nepřináší a sral mě stejně jako originál z roku 2001. Pamatuji si, že jsem to tenkrát asi dvakrát rozehrál a nikdy nedojel. Letos jsem se rozhodl zjistit proč jsem tomu tak bylo. Umělá inteligence je sice tupá ale když se ji do ruky dostane například bazuka je přesná jak hodinky alias dokáže vás trefit i vysoko ve vzduchu úplně nepochopitelnou raketou. Hra obsahuje asi pět levelů které absolvujete tam a zpátky, tzv. pěti úrovněmi dojdete k cíli a stejnými pěti jdete zase zpátky, jen se tam přidají enemáči a víc tam hoří. Obtížnost je těžce nevyvážená a checkpointy se občas neuloží korektně - pakliže tyto dvě věci spojíte je to lék na dobrou náladu. Na to, že se jedná o remaster se místy neskutečně trhá i na nejvýkonnější konzoli na trhu kterou je momentálně Xbox One X. Úplně mě překvapilo kam až je framerate schopen spadnout - ovšem většinu času je hra příjemně plynulá. Příběh? Master Chief si zrovna zkouší zaměřovací systém v helmě když tu najednou nastane útok emzáků na vesmírnou loď na které se nachází. Jde tedy hrozbu zlikvidovat a po cestě zjistí, že toho bude mít na práci trošku víc než čekal alias žádný světoborný scénář se nekoná. Je to prostě slet obrovských úrovní (na které jsou občas nalepeny cutscény) kde se člověk nemá problém ztratit. Hudba je celkem fajn a vůbec mě neurazila. A už jsem zmínil ovládání? Na to si zvyknout to byla věc, je to prostě přesný opak toho jak se dneska ovládají FPSka na ovladači - zvyknout se na to dá, ale je to boj. Kolem a kolem jsem došel k tomu, že důvod proč jsem to roku 2001 nedokončil je hlavně repetetivnost, opakování úrovní, divná AI a celkově vzato nemastný neslaný scénář. Jsem teprve na začátku cesty (hodlám si projet všechny díly), ale první díl mě tehdy neohromil a bohužel ani dnes.

Titulu věnuji luxusních 65% (kdyby byla optimalizace stejná po celou dobu hraní, možná bych se přiklonil i k 70ti) a s klidným srdcem mohu říct, už to nechci nikdy vidět - ač jsem se tam místy i bavil. Není to špatný titul ale není ani dobrý, je prostě někde na půlce cesty.

Pro: Příjemná hudba, možnost gaučového co-opu

Proti: Level design, AI, optimalizace

+13 +14 −1

Assassin's Creed: Brotherhood

  • XOne 90
Letos v lednu jsem dohrál Assassin's Creed 2 a teď jsem v rámci Ezio Collection dokončil Brotherhood.
Ezio už není mladý floutek jako v prvním díle, už hraje klíčovou úlohu mezi asasíny, ale hlavními soupeři zůstali Borgiovi a potkáváme i mnoho známých z minulého dílu (např.da Vinci, lady Catherina). Na rozdíl od několika menších měst se nyní hra odehrává jenom v obrovskému Římě, kde nechybí notoricky známé lokace jako koloseum nebo basilika svatého Petra ve Vatikánu. Jako zpestření se občas za hranice Říma podíváme při ničení da Vinciho vynálezů. Hra na sebe nabaluje některé nové mechaniky jako třeba padáky, výskok s úchopem.
Mimo hlavní příběh plníme mise pro zloděje, žoldáky a šlapky, hodně mě bavily katakomby vyznavačů Romula s důrazem na šplhání a objevování cest, kde hra hodně připomíná Tomb Raidera. Byla to příjemná změna od klasického běž tam a zabij to.
Grafika remasteru mě nijak neurážela, hudba skvělá. Už se těším až po nějaké měsíční pauze rozehraju poslední díl trilogie.

Pro: Řím, Ezio, katakomby, délka hry tak akorát.

+13

Quantum Break

  • XOne 70
Jako pozitiva to má, o tom žádná - hrátky s časem a z nich vyplývající schopnosti hlavního hrdiny jsou cool (občas trochu Max Payne, jindy zase tušíte, jak se asi cítí komiksový Flash). Ten filmový narativ a vůbec snaha o propojení dvou médií (nejen s podle herců animovanými postavami, což už se ve hrách tu a tam děje, ale i návaznost na ryze hrané epizody, které jsou ovlivňované vašimi rozhodnutími ve hře) mi zní jako zajímavý experiment a do budoucna bych uvítal více podobných.

Co se však hratelnosti týče, je to mnohdy, mno... méně dotažené. U těžších fightů, kde jsem občas vytuhl, mě vyloženě rozčilovalo, že poslední autosafe je ještě před videosekvenční pasáží, takže se hra musela loadovat dvakrát (podruhé při skipování pasáže). Detail, ale málem bych si z toho sežral ovladač. Fakt, že hrdina se svými schopnostmi zvládá často superhrdinské věci, ale pak není schopný si otevřít dveře nebo se pootevřenou branou vrátit o lokaci zpět, to už je jen taková hořká třešeň na nedobrém dortu.

V součtu tak nadprůměr, hra potěší, zabaví (naštěstí není moc dlouhá) a posléze na ni můžete v poklidu zapomenout.

Pro: Experiment s filmovým médiem, hrátky s časem

Proti: herní mechanismy, autosafe, nelogičnosti

+13

Book of Demons

  • XOne 90
Jsem opravdu VELKY fanda serie Diablo. Na D1 jsem vyrůstal a do teď hru považuji za klenot žánru. O to víc chráním původní hru! Když jsem se tedy dozvěděl, že existuje "papírová" hra Book of Demons, která kopíruje mou klasikou, byl jsem hodně zvědavy a jistý si tím, že mi zase bude někdo prznit oblíbenou hru mého mládí. To jsem ale ještě nevěděl, jak daleko jsou mé obavy od pravdy. Book of Demons si zaslouží mé uznání a já Vám rád napíši proč...

První co člověka zarazí je kartón, ano, kartón. Hra je vytvořená z barevného kartónu a 90% lidí co hru uvidí bude jen nepochopitelně kroutit hlavou. Žádná realistická grafika, žádné hektolitry krve, žádné dech beroucí cinematiky. Prostě kartón, který dokazuje, že v jednoduchosti je síla. Hra se nese v uvolněném duchu a papírový hrdina mezi papírovými příšerami v něm dobře zapadá. O vtipné momenty a hlášky není nouze... zde spoilerovat nechci. Dohrejte kampaň - stojí to za to. Kartón zafungoval.

Druhá věc, která na první pohled zaujme je odkaz původní hry. Vesnice a "všechny" NPC jsou tam kde mají a když poprvé promluvil ten starý muž u studny, prostě Deckard Cain! Asi nikoho tedy nepřekvapí, že se do dungeonu vstupuje pod kostelem a že nás čeká souboj s řezníkem, Lazarusem i s samotným ďáblem. Prostě Cartoon Diablo.

Třetí věc je zpracování schopnosti, vybavení a celkový pohyb postavy. Zde pozitivně hodnotím originalitu, která do kartonového prostředí dokonale zapadá. Vše tedy máme v kartách a jejich kombinací a využití si musíme pečlivě vybrat. Co však považuji za dokonalé je samotné nastavení obtížnosti v free play modu. Kde se jiné hry s rostoucí obtížnosti ztrapňují, zde je situace opačná... ztráta peněz po úmrtí, blokované karty v boji i mimo boj ale i úplná ztráta karet po smrti už dokáží hru slušně okořenit.

Co hru trošku sráží je technické zpracování pro konzoli XBOX. Občas se nepříjemně sekne zvuk a samotné ukládání hry tak nějak nefunguje. (funguje pouze autosave) Po dohrání kampaně se otevře free play mod, který funguje jako endgame - což je trochu málo. V free play modu se postupně otevřenou všechny obtížnosti, najde se všechno vybavení a schopnosti a tím to vlastně končí. Zde bych prostě chtěl víc.

Celkový verdikt: 90/100.

Pro: inspirace Diablem, vtipně zpracováno, originální přistup k předmětům/schopnostem

Proti: technické zpracování na XBOXu, nedostatečný endgame

+13

Wolfenstein II: The New Colossus

  • XOne 80
Pustit se do pokračování životní cesty oživeného drňáka s ostrou bradou bylo nevyhnutelné po předchozím povedeném dílu New Order. Nacisté jsou rozlezlí všude a jde především o to, probudit Optimistické státy a zahájit odboj ve velkém stylu.

The New Colossus jede v kolejíích krvavé, nekopromisní akce, kdy se na Vás hrnou jak náckové z masa a kostí, tak různě obalení mechinckou výzbrojí, horší jsou mašiny samotné a jejich explodující pohůnci ať už hafani nebo droni. Nicméně obtížnost se dá zmáknout po troše trpělivosti a taktiky - munice a lékárniček je všude habaděj, častokrát se mi stalo, že jsem si jich s pohrdáním ani nevšiml. Různorodost zbraní je super, hodně život ulehčí blastry a raketomety, nicméně většinu lokací jsem prolezl se sniperkou v ruce s velkým zásobníkem.

V rámci jednotlivých levelů odpadli otravní bossové, přibyla možnost save game kdykoliv se zachce, zůstala sedící muzika a co se týče lokací- moc mě nebraly návraty na základu a plnění questů se zmatečnou mapou, bloudil sem častokrát z podlaží na podlaží - podle mě to do ry nepatřilo a Vlčák by se bez toho obešel a výlet na Venuši byl taky trochu WTF, ale s úsměvem. Hlavní twist Blackowicze mě pobavil, těhotná Anya kosící nácky v krvavé spřšce taky, ve výsledku nadprůměr a těším se Youngblood - 80 %

Pro: zábava, zbraně, save game, muzika

Proti: horší grafika, dlouhé lokace, mapy

+13

Watch Dogs 2

  • XOne 90
Napsal jsem recenzi už na mou milovanou jedničku ale musím napsat komentář i ke 2.
Druhý díl je fajn oddechovka kde jsme se z temného ponurého Chicaga dostali do prosluněného veselého San Francisca, osobně dávám přednost temnotě a Chicagu ale to San Francisco a i ta atmosféra hry i města mají prostě něco do sebe. Watch Dogs 2 je Watch Dogs 1 ale na steroidech a totálně šílená a zfetovaná, ve hře už mehrajete za Aidena ale za mladého Hackera Marcuse Hollowaye který je fajn sympaťák a i postavy okolo něho jsou velmi fajn a pamatuji si jejich jména dodnes, hlavně Wrenche který je absolutní frajer což i přesto že tyhle postavy jsou schopní pro svou zábavu ohrožovat nevinné lidi ale tak to je detail a snažím se ho ignorovat protože hra je přece jenom ve volnějším, humornějším duchu což mimochodem humor mi velmi sedl a několikrát jsem se u hry zasmál, sice ne moc ale aspoň trochu.
Dále samotné hackování o které celá serie je bylo posunuto na novou úroveň protože můžete hackovat i auta a i mít vlastního létajícího drona a Spider Bota které hratelnost obzvlášť obzvláštňují a taktéž musím pochválit mise a vedlejší mise které jsou možná i o kapku lepší než v prvním díle a jsou prostě zábavné a třeba i takové mise kde máte fotit různé památky a můžete si u toho místa udělat i selfie to je prostě něco co mě bavilo a mohl jsem se krásně kochat zajímavými místy.
Co už tolik pochválit nemohu je jízdní model, který ano už v 1 byl kritizovaný lidmi ale tam mi to tolik nevadilo a dalo se to ale zde mi to připadá ještě horší a proto to musím zmínit a hlavně grafika i přesto že je docela hezká a je fajn tak oproti nabušené 1 mi to přijde o kapánek horší ale možná se mi to zdá kdo ví.

Pokud vám nesedla temná 1 tak veselá 2 jistě bude pro vás více vhodná ale pokud i ta ne tak se obávám že serie prostě nebude pro vás a pokud jste jako já a sedí vám raději temná 1 tak možná i oceníte trochu jiný pohled na tento hackerský svět.

Moje hodnocení 9/10 bodů

Pro: Město, postavy, hudba, lepší hackování, vedlejší i hlavní mise

Proti: Slabší grafika oproti prvnímu dílu, jízdní model

+13

FIFA 19

  • XOne 75
Po skoro roce píši další komentář, snad jsem nezapomněl, jak se to dělá. Jelikož jsem si pořídil svoji první herní konzoli, první z her, co šla do košíku byla nová FIFA.

Do hry jsem se pustil bez nějaké velké znalosti předchozích dílů, vlastně poslední díl, co jsem si tak letmo zahrál byla FIFA 14 na PS3. Ale z videí jsem vydedukoval, že FIFA 18 byla dosti rychlá a prosprintovat celé hřiště nebyl vůbec žádný problém. To v této fifě je to mnohem těžší, ne-li vůbec nemožné. I takový Mbappé s rychlostí 97 může být s klidem dostižen hráčem, který má 60 rychlost. Kromě toho je hra plná náhodných odrazů, kdy absolutně nevíte, co se to před vámi děje. Takových WTF momentů je v této fifě mraky. Stačí se podívat na youtube a je o zábavu postaráno. Korunuje to pak naprosto úžasný videorozhodčí, který buď ukazuje naprosto jasnou situaci, nebo se totálně ztrapní a je z toho velký fail.

Co se týče herních módů, první jsem zapl Journey. Nesledoval jsem počínání Alexe v předchozích dílech, ale to vůbec nevadí. Dá se to i bez toho. Journey je samozřejmě příběhové béčko, prošpikované spoustou klišé, wow momentů je po čertech málo a po nějaké době začne začarovaný kruh trénink, zápas, trénink, zápas,cutscéna, zápas, trénink a takto pořád dokola. Nicméně Journey jsem dohrál, ale nejspíš se k ní už nevrátím. U Be A Pro ani u kariéry manažera jsem moc dlouho nevydržel.

No a teď přichází zrůdnost všech zrůdností. Mašina na tahání peněz z natěšených hráčů, kdy si koupí za FIFA pointy balíčky, kde z nejlepšího balíčku ve hře padne jako nejlepší karta Aritz Aduriz. Vítejte ve FIFA Ultimate Teamu. Zpočátku mě tento mód vůbec nebavil. Nemohl jsem se pořádně rozjet, FIFA pointy jsem si kupovat nechtěl a hraní on-line vzhledem k mým skillům nepřipadalo v úvahu. Nakonec jsem se přes to přenesl a přišly první zlaté karty a můj tým z Premier League (nejlepší fotbalové ligy na světě) se už začal rýsovat. Nejdřív tu byl tým za 10K coinů, potom za 50K no a dnes má můj tým hodnotu cca 750K coinů (přičemž jsem do FUT neinvestoval ani korunu). Dokonce jsem měl štěstí a padla mi ikona Paul Scholes, která sice patří k těm nejlevnějším, ale co, ve fifě musíte být rádi za všechno. Že se vám on-line zápas nesekne ani jednou (speed-up lagy mě děsí v mých snech, něco tak odporného jsem dlouho nezažil), že máte štěstí a padne vám hratelný, nebo alespoň drahý hráč, zkrátka že všechno funguje jak má, no moc často to není, ale co už.

Co se týče samotné hratelnosti, hra se mi hraje dobře. Zpočátku se nejlépe dávaly góly z tzv. finesse shot, střely, která byla dobře načasovaná a zároveň umístěná. Kdo tohle ovládal, měl vyhráno. Nedávno tyto střely ale nerfnuli, což znamená, že z těchto střel nedáte už gól vůbec, což mi až tolik nevadí, neboť jsem se to stejně nenaučil. V tuto chvíli je nejefektivnější dávat góly z centrů, podobně jako ve FIFA 14. Za těch zhruba 500 zápasů, co sem ve fifě odehrál jsem vypozoroval pár zajímavých věcí. Až nepřiměřeně často končí střely na tyčích. Není vyjímkou že v zápase dvě střely z deseti končí na tyči nebo na břevně. Další věcí jsou brankáři. Je celkem jedno, jestli máte v bráně Heatona, Szczesnyho, nebo Llorise. Všichni chytají stejně. Jeden zápas chytí vše, druhý zápas jsou schopni dělat takové minely jako Loris Karius. Poslední věcí je nastavení. I když se hra nepřerušuje, nevstřelí se žádný gól, tak v 90% případů se nastavují dvě minuty, občas se nastaví tři a jedna minuta, nebo žádné nastavení je vzácností.

Grafika je celkem na pohodu. Podobizny hráčů odpovídají (u těch známějších), tráva je zelená, diváci nejsou 2D a dresy vypadají moc pěkně. Atmosféra ze stadionu přímo číší, komentář je průměrný a po chvíli velmi opakující se, soundtrack se dá celkem poslouchat. Ale abych tuhle dlouhou patlaninu shrnul. FIFA 19 je dobrá hra. Fotbálek je to pěkný i když je tu odíračka jménem FUT i když je to vlastně totální sračka, kterou nevím proč hraju, vždycky si najdu důvod, proč ji zapnout znova.

A kurňa, teď už ten Messi musí padnout ksakru...
+12

Unmechanical

  • XOne 60
Unmechanical je jedna z hier, ku ktorej som sa dostal vďaka službe Xbox Game Pass. Je dosť pravdepodobné, že by som si túto hru sám nekúpil, ale to neznamená, že som si ju neužil. Som rád, že sa mi naskytla príležitosť zahrať si ju.

Jedná sa o klasickú logickú plošinovku, kde ovládate malého lietajúceho robotka. Vašou úlohou je plnenie logických hádaniek, aby ste sa mohli dostať do ďalšej úrovne. Väčšinou sa jedná o jednoduchšie hádanky, ale 1-2 možno trochu potrápia. Nie je to nič hrozné a celú hru zlupnete za chvíľku. Unmechanical je hra na jeden večer a to aj pokiaľ chcete nazbierať všetky achievementy, ktoré sú naozaj jednoduché, takže hra je super pre achievement hunterov.
Prostredie je prevažne chladné, nakoľko sa nachádzate v jaskyni a sám, no vizuálny štýl spolu s hudbou sa mi veľmi páčil, ale príbeh tu moc nečakajte. Asi 2x sa mi stalo, že som sa zasekol pri nejakej prekážke, takže musel prísť reštart.

Unmechanical je príjemná a milá jednohubka. Keď prirátame, že sa momentálne nachádza extended edícia v službe Xbox Game Pass a nie je problém uloviť všetky achievementy, tak môžem len odporučiť.

Pro: pekný audiovizuál, jednoduchosť

Proti: absencia príbehu, môžete sa zaseknúť pri nejakej prekážke

+12

Call of Duty: Modern Warfare

  • XOne 90
Dohráno 2020. Modern Warfare trilogie je mou nejoblíbenější podznačkou ze všech Call of duty, takže jsem se na restart těšil. Nebyla to špatná kampaň v kontextu posledních pěti let, ale s původní MW se to nedalo srovnat. Přišlo mi to výrazně kratší a příběh mě tak nějak nevtáhl jak u původní trilogie. Abych jenom nepomlouval, tak grafický vypadá kampaň nádherně, cutsceny úžasný, zvuk zbraní taky super. Kampaň tak 65%.
V posledních letech jsem ale začal hrát více i multiplayer a v něm je tohle call of duty stoprocentní. Nejmíň zábavný je mód ground war pro hodně hráčů na velké mapě, což by asi mělo konkurovat Battlefieldu, ale je to jenom velkej bordel. Klasika v podobě menších týmu v deathmatchi, domination a dalších klasických formach je zábavný jako každý roky, ale pro mě jsou nejlepší gungame, kdy po killu se vymění zbraně a gunfight 2v2 na malých mapách.
Před pár týdny přibyl i dlouho očekávaný battle royal mód, který loňskou verzi posunul výrazně dopředu, vykradl dobře věci z jiných her, přidal geniální gulag a je teď pro mě častou zastávkou, když mám třeba jenom půl hodiny čas a nemá cenu rozjíždět nějaké RPG nebo podobné časově náročnější hry. Multiplayer je 100%.

Pro: Multiplayer

Proti: Kampaň

+12

Doom

  • XOne 100
Dohráno leden 2020. (Ne poprvé). Herní výzva 2020, základní kameny hardcore.
Koupil jsem si hru znova na Xbox One, protože tam přidali kapitolu sigil od Romera.
Nostalgicky na hře nevidím pořád žádný chyby, grafika nejde řešit, ale je to pořád super zábavný, stále mě bavil soundtrack a zvuky zbraní a monster.
První hry jsem hrál od roku 1990 napřed na didaktiku gama pak PC a Doom byl už v takové druhé vlně, kdy už sem byl trošku zkušenější hráč.
Není k tomu moc co dodávat, všichni doom znají. Snad jenom že původní jsem to hrál v době předinternetové a nikdy jsem nehrál multiplayer.
Pořád 100%.

Pro: Všechno.

Proti: Nic.

+12 +14 −2

Ori and the Blind Forest

  • XOne 100
Dohráno 2017. Ori mě dostal od první chvíle dojemným intrem, hned jsem si titulní postavu oblíbil. Vyražíte na cestu za záchranou lesa a po cestě narazíte na různé a nápadité druhy nepřátel. Postavička se skvěle ovládá, jinak by to asi nešlo, protože jste nucení používat skoky a ostatní schopnosti s milimetrovou přesností. Ori je metroidvania, to znamená, že se hodně vracíte a tam, kam jste se původně nedostali, můžete diky novým možnostem a schopnostem, které hra skvěle dávkuje po celou dobu hraní.
Hra je hodně těžká a zejména při třech rychlých pasážích jsem málem hodil ovladačem o zeď.
Graficky a zvukové je hra úžasná, soundtrack skvělý, příběh je hezký a dojemný, párkrát skoro ukápla slza. Hru všem doporučuju, ale je potřeba se nenechat zmást pohádkovým vzhledem a nebýt překvapen vysokou obtížností.
Ve většině her se snažím kompletovat achievementy, ale tady jsem to rovnou vzdal, protože dohrát to bez ztráty života je blbost.

Pro: Soundtrack, grafika, skvělý ovládání Oriho.

Proti: Achievement dohrát hru na jeden život.

+12

Ryse: Son of Rome

  • XOne 85
Tak jsem se k tomu konečně dostal. V době, kdy hra vycházela jako launchový titul pro XBOX ONE, jsem ještě konzolku od Microsoftu nevlastnil a docela jsem týmu zelených hru záviděl (to byly ještě doby kdy existovaly exkluzivity). Později se Ryse dostal na PCčko kde byl na klávesnici nehratelný (gamepad zásadně ke kompu nepřipojuji, na tom mám konzole) a tak jsem čekal dál. Časem jsem pořídil XBOX ONE X na dohnání restů a díky Game Passu jsem si hru spustil a po necelých deseti hodinách dohrál. A musím říct, fakt jsem se bavil, místy až extrémně. Vžijete se do role žoldáka jménem Marius Titus, sympaťáka-terminátora s perfektním dabingem a vaším denním chlebem je boj za říši Římskou. Jelikož vám v žilách koluje krev Doomslayera tak se držíte hesla "Rip and Tear" a když začnete bojovat (bojový systém podobný Arkhamské sérii) létají ruce a nohy a vy se jen těšíte na to až vám vaše válečné kombo zase vyjde a soupeř to odnese krutým stylem po vzoru Krata. Do toho vám hraje úderná a skvěle vybraná hudba a oku vám lahodí použitý CryEngine (rozhodně to nevypadá zle ani v roce 2020). Příběhově se nejedná o nic objevného, je tu smrt bližních, zrada i situace které hraničí s fantastikou, ale hrne se to do vás příjemně zpracovanými animacemi tak je na to radost koukat. Atmosféra je ve hře parádní a dokáže vás vtáhnout jak nic - pokud tomu dáte šanci a nezačnete hledat historické souvislosti. Ve hře se především rube ale boj je tak zábavný že ho budete vyhledávat (když teda zrovna nebudete hledat collectibles které krásně dotváří příběhovou linku a jsou opravdu hodnotné). Rozhodně bych vypíchl, že ovládání je navrženo někým kdo u toho přemýšlel a velmi brzy vám sekání končetin přejde do krve. V misích získáváte body za které si vylepšujete postavu aby z vás byl ještě větší zabiják a jejich zisk je o to větší čím líp bojujete.

Já nevím, on to není žádnej velkej objev, prostě obyčejná rubačka která je zpracována neobyčejně dobře. Bavil mne příběh, postavy, hudba, grafika, mise (ač některé byly slabší), prostě mě to vzalo jako celek. Hlavní důvody asi byly že délka byla akorát, na nic si to nehrálo a dobře se to mastilo. Nesnaží se vás to zahltit open worldem, sekundárníma misema a podobným balastem. Prostě jdete kupředu poměrně lineárním způsobem a za sebou necháváte hromadu zmrzačených těl. A když dojdete do finále dostanete ho v plné parádě. Asi bych to nazval mým novým guilty pleasure protože se ke hraní určitě vrátím ať už kvůli vyzkoušení mulťáku či dozobání sběratelských předmětů nebo navýšení obtížnosti. Chytlo mě to, bavilo a nepustilo. Za mě 85% a vřelé doporučení všem co mají v oblibě rubání všeho druhu. Vy, kdož zkoumáte reálie raději jděte o dům dál, tohle je čistá zábava.

Pro: Marius Titus, hudba, animace, soubojový systém, ovládání, sběratelské předměty

Proti: Slabší příběh, místy ovladač nedělá co chcete, ne úplně kvalitní optimalizace

+12

Resident Evil 7: Biohazard

  • XOne 90
Výborná hra. Nikdy jsem nehrál ani jeden RE. Ale tenhle mě zaujal tím, že je z první osobny. Hrál jsem na One X a grafika super, jak to vypadá tak reálně. Až na závěrečného bose a solné jeskyně, které mě zklamaly.
Prvních několik levelů jsem byl neskutečně podělaný strachy. Postupně však s tím jak sem měl víc a víc zbraní strach ubýval. Ovšem hrál jsem na easy...takže tak. Rozpadnutí závěrečného bose v grafice PS1 byl děs. JInak nemám ke hře výtku :)

Pro: Grafika atmosféra

Proti: Ke konci ubývá strach a solné jeskyně

+12

Watch Dogs

  • PC 90
  • XOne 95
Watch Dogs patří k mým nejoblíbenějším hrám ever i přesto že vím že jsem v naprosté menšině.
Miluju celou atmosféru této hry a hlavně krásně vymodelované podzimní temné Chicago které je i po 8 letech nádherné, ano příběh není nejlepší ale mně bavil a přišel mi fajn to samé i hlavní postava Aiden Pearce kterého beru za moderního superhrdinu protože masku má, plášť také a místo nadpřirozených schopností ovládá celé město pomocí svých hackerských schopností díky kterým můžete hezky potrolit městkou polici TF (Twitch troll face emote). Soundtrack není tolik výrazný ale hlavní motiv celé hry který se jmenuje  Waiting For A Sign   mám velmi na poslouchaný a líbí se mi nehorázně, ty basy co v tom jsou mně vždy zvednou ze židle a vždy mám chuť tuhle pecku znovu zapnout. Mise by mohli být o něco nápaditější to jistě ale jsou vcelku kvůli hackování a příběhu zábavné a hlavně hra má spousty vedlejších úkolů od pokeru, zločineckých konvojů až po zhulené tripy kde máte střílet imaginární objekty které vypadají jako z Maria nebo jiné podobné 2D automatové plošinovky.
Měl jsem možnost hrát PC verzi i Xbox One verzi a obě jedou naprosto skvěle ale více mi vyhovovala Xbox verze protože můj počítač už není zrovna nejmladší a tak hra neběží zrovna nejlépe ale jak říkám Xbox verze je v pohodě.
Vím že jsem jistě na něco zapomněl a že mé hodnocení bude absolutně nepochopeno což chápu ale já prostě hru musím doporučit.
Pokud máte rádi městskou akci ve stylu Gta a chcete vyzkoušet něco nového a temnějšího tak vám Watch Dogs rozhodně doporučuji, za měn osobně je první díl lepší než fajn druhý a určitě je podle toho co jsem viděl několika násobně lepší než nedávno vydaný Legion :)

Moje hodnocení 9,5/10

Pro: Město, grafika,dabing, příběh, vedlejší úkoly, hackování, model vody který je jeden z nejvíce realistických jaký jsem kdy viděl

Proti: slabší hudba

+12 +14 −2

Halo: Combat Evolved Anniversary

  • XOne 90
Ako fanúšika konzôl Xbox ma neobišla séria Halo. Bohužiaľ, začínal som až 4. dielom, takže teraz ma potešilo, keď vyšlo Halo: The Master Chief Collection, kde sa náchádza 5 dielov tejto Xbox klasiky. Konečne sa môžem od začiatku ponoriť do tohto univerza.

Halo: Combat Evolved je prvý diel tejto série. Hra vyšla na prvú generáciu konzôl Xbox v roku 2001 a priniesla revolúciu. Je veľká škoda, že som sa k tejto hre nedostal už vtedy. Teraz už predsalen je na nej vidieť zub času. Verím tomu, že zážitok z hrania bol v dobe vzniku minimálne o stupeň vyššie aj napriek tomu, že Anniversary edícia dostala vylepšenú grafiku. V tejto edicí si viete grafiku hocikedy prepnúť zo starej na novú a naopak. Toto je super možnosť. Je fajn pozerať v jednotlivých lokáciách, ako sa grafika posúva.

Halo je FPS strieľačka, kde v úlohe hlavného hrdinu Master Chiefa zachraňujete celú galaxiu. Hra sa odohráva na prstencovom objekte menom Halo. Vašou úlohou bude zistiť, čo je vlastne Halo, a čo s ním treba urobiť. Exteriér je v hre veľmi dobre spravený a misie, ktoré sa neodohrávali v budovách ma bavili. Problém nastal, keď som musel chodiť po interiéri. Tu je už silno vidieť, že hra je staršieho dátumu. Interiérové lokácie sa opakujú, väčšinou chodíte po rovnakých chodbách a miestnostiach. Toto celé zhoršuje ešte fakt, že v takýchto misiách sa po splnení úlohy musíte vrátiť po rovnakej ceste späť. A aby toho nebolo málo, tak sa autori rozhodli vrátiť do lokácií aj v neskorších misiách. Recyklácia prostredia veľmi škodí hre. Je to asi jedno veľké mínus tejto hry. Keby na tomto zapracovali, mohla to byť hra 10/10. Príbeh sa radí medzi špičku v hernom priemysle a hra obsahuje mechaniky, ktoré boli naozaj zábavné. Okrem klasického strieľania môžete jazdiť na vozidlách, vznášadlách a iných mimozemských technológiach. Pred nepriateľmi Vás chráni štít. Ten sa môže vybiť, a potom Vám začne klesať zdravie. To sa nedobíja automaticky, ale musíte hľadať lekárničky. Príbeh obsahuje aj kooperáciu pre dvoch hráčov. Tá spolu s parádnym multiplayerom sú to najlepšie na tejto hre. Multiplayer vyzerá síce obyčajne, ale aj po rokoch dokáže zabaviť. Najmä, ak máte kamarátov, s ktorými si to môžete zahrať, dokonca aj v splitscreene.

Halo: Combat Evolved je celkovo dobrá hra. Ak jej odpustíte opakujúce sa prostredie v interiéri, tak si hru užijete. O to viac, ak ju budete hrať s kamarátom v coope. Príbehu sa nedá nič vytknúť a hrateľnosť je parádna (pokiaľ sa naučíte ovládať vozidlá). Predsalen je to prvá casť naozaj skvelej hernej série, ktorú dopĺňajú aj knihy. Hra je síce staršia, ale oplatí sa jej dať šancu. A ak Vás vtiahne príbeh, tak Vás už nepustí.

P.S.: Ja som to hral na najťažšej obtiažnosti vrámci hernej výzvy. Miestami to bolo veľmi ťažké. Hordy nepriateľov sa na Vás valia stále a všade. Kedže som naozaj veľakrát opakoval niektoré časti a pripočítal k tomu opakujúce sa prostredie, tak hra bola miestami frustrujúca a kazilo to zážitok. Ak si ju chcete vychutnať, tak neodporúčam najvyššiu obtiažnosť.

Pro: príbeh, hrateľnosť, mechaniky, coop, multiplayer

Proti: recyklácia priestorov

+11

Strange Brigade

  • XOne 80
Strange Brigade je minuloročný počin štúdia Rebellion. Jedná sa o strieľačku z tretej osoby, ktorú si môžete zahrať až s tromi kamarátmi.

Strange Brigade Vás zavedie do Egypta okolo roku 1930. V klasickej príbehovej kampani na Vás čaká 9 levelov, kde by ste sa mali prestrieľať hordami nepriateľov a zničiť bossov. Hru môžete zdolať sami, alebo si na pomoc zavolať priateľov, a tak sa až vo štvorici vybrať na túto dobrodružno-akčnú výpravu. Na výber je tu z celkom veľkého počtu zbraní. Do jednotlivých levelov sa vyberiete s jednou hlavnou zbraňou, pištolkou, granátom, svojími rukami a amuletom so špeciálnou schopnosťou. Tento arzenál môžete obmieňať v prípade, že ste si na ďalšie vybavenie zarobili dostatočný obnos peňazí. Počas hry narazíte na truhlice, kde môžete objaviť rôzne super silné zbrane alebo gemy, ktoré Vám vedia vylepšiť zbraň a pridajú im nejaké schopnosti. Nepriateľov je tu naozaj veľa a narazíte aj na rozličné typy nepriateľov. Každý ma iný útok a inú výdrž, ale na normálnej obtiažnosti by ste nemali mať moc veľké problémy s nikým. Samozrejme, musíte sa naučiť ako s nimi bojovať a je dobré mať po ruke aspoň jedného komplica. Aj vo dvojici nám dala hra miestami poriadne zabrať. Dokonca miestami mi prišlo, že horšie ako bossovia boli miesta, kde Vás hra zavrela na nejakom priestore a púšťala na Vás desiatky nepriateľov. V týchto prípadoch Vám hra ani na chvíľku nedá vydýchnuť. Na druhej strane sa tu nachádzajú aj kľudné pasáže, kde Vám hra dá priestor na hľadanie rôznych sošiek, zápisníkov, tajných miestností a lúštenie hádaniek. Toto je prvok, ktorý mňa osobne v hre bavil najviac. Nájsť jednotlivé predmety nie je vôbec jednoduché a dívať sa musíte naozaj všade. Naopak hádanky boli podľa mňa veľmi jednoduché a otvoriť dvere do tajných miestností vôbec nebolo komplikované. Tu by som uvítal trochu väčšiu výzvu. Okrem klasickej kampane sa v hre nachádzajú aj 2 mody. Buď na Vás môžu útočiť vlny nepriateľov, alebo skúsite pokoriť levely za čo najrýchlejší čas.

Príbeh je jednoduchý a ničím výnimočný, ale jeho prítomnosť poteší. Ste člen týmu, ktorý bol vyslaný do Egypta zastaviť faraónku Seteki, ktorej duša bola vypustená z hrobky. Ona na Vás posiela všemožné stvorenia, ktoré Vám v tom majú zabrániť. Bonus v rozprávaní príbehu je najmä rozprávač, ktorý Vás sprevádza celou hrou a má prichystané plné vrece vtipných hlášok. Stačí, keď sa len na chvíľku zastavíte a nič nerobíte, tak na Vás začne sypať rôzne hlášky a môžete ho aj naštvať. Prostredie Egypta je naozaj pekné a zaujímavé. Čakajú na Vás vonkajšie prostredie a pozriete sa aj do rôznych jaskýň a hrobiek. Nenarazíte na moment, ktorý by Vám pripadal opakujúci sa a nudný. Grafika mne osobne vyhovovala. Hral som hru na Xbox One a prostredie som si naozaj užíval spolu s výhľadmi po okolí.

Ak máte radi hordy nepriateľov a hľadanie rôznych predmetov, tak Vás Strange Brigade bude baviť. Pokiaľ si budete užívať tieto dve veci, tak hra ponúkne veľmi dobrú dĺžku. Čím viac Vás bude, tak tým viac sa zabavíte. Možno by hra mohla byť trochu lacnejšia. Niekomu sa to môže zdať veľa za takúto hru, ale videl som oveľa horšie hry za rovnaké peniaze. To je ale už vecou vkusu.

P.S.: Hra sa momentálne (01/2019) nachádza v Game Pass.

Pro: zábava, nepriatelia, hľadanie predmetov, prostredie, vtipný rozprávač

Proti: obyčajný príbeh, cena

+11

The Turing Test

  • XOne 60
K The Turing Test som sa dostal vďaka službe Game Pass na Xbox One. Doteraz som o tejto hre ani nepočul a keby ju aj objavím, tak si ju asi nekúpim. Ale keďže mi svietila na Xboxe, tak som si povedal, že prečo nevyskúšať.

Zapínam hru, zisťujem, že ovládam ženskú postavu, z reproduktorov sa ku mne prihovára umelá inteligencia, vstupujem do miestnosti, kde musím za pomoci mojej "zbrane" a logického uvažovania otvoriť dvere do ďalšej miestnosti. Nie, nesekol som sa. Nehovorím o hre Portal. Na The Turing Test naozaj vidno, odkiaľ načerpal inšpiráciu a mám taký pocit, že to ani nechce skrývať. Osobne som sklamaný, že sa autori nesnažili byť trochu kreatívnejší. Zmena tu ale je. S Vašou zbraňou neviete urobiť portál, ale viete zachytávať akési energetické gule. Tie vedia na určitých miestach dodávať energiu. Delia sa na viac typov. Buď dodávajú energiu permanentne, prerušovane alebo iba na nejakú chvíľu. S ich pomocou viete ovládať dvere a rôzne plošiny. Celé to musíte zosúladiť tak, aby ste sa dostali k dverám do ďalšej miestnosti. Tu musím povedať, že mne sa hra zdala až príliš ľahká. Síce sa časom objavujú nové prvky, ale drvivá väčšina hádaniek boli až moc jednoduché (a to aj pri konci hry). Ba dokonca, narazil som aj na také miestnosti, ktoré vyzerali veľmi zložito, ale nakoniec sa dali urobiť veľmi zjednodušenou cestou. Neviem, či to bol zámer autorov, ale naozaj to pôsobilo, akoby urobili ťažkú miestnosť a nevšimli si chybu, vďaka ktorej sa to dalo ľahko vyriešiť. Škoda.

Povedal by som, že príbeh v tejto hre je len do počtu. Hra síce má dva možné konce, ale rozhodujete o nich až v posledných sekundách. A ani to by som nenazval ako dva rôzne konce. Ten naozajstný koniec si musíte predstaviť sami. Teda aspoň ja som to tak bral. Skôr ako príbeh bolo zaujímavejšie prostredie vesmírnej stanice a aspoň minimálne možnosti skúmania predmetov. Škoda.

Ako veľa iných hier, aj The Turing Test mohla byť parádna, ale je tu veľa ale. Autori podľa mňa premárnili príležitosť urobiť logickú hru, ktorá by sa mohla rovnať sérii Portal. Ja osobne mám veľmi rád túto sériu a bavia ma tieto hry, takže ma mrzí, že toto nebolo o niečo lepšie. Keď k tomu ešte prirátam, že The Turing Test stojí viac ako raz toľko, tak kúpu tejto hry naozaj nemôžem odporučiť. Nepomôže ani to, že táto hra je dosť novšia. Škoda.

Ak si chcete zahrať super logickú hru, tak to si naozaj radšej kúpte Portal a Portal 2.

Pro: miestami fajn prostredie, aspoň minimálne skúmanie predmetov

Proti: veľmi jednoduché, krátke, premárnený potenciál, príliš podobné hre Portal, cena

+11