Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch Switch2 GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Dark Souls II: Scholar of the First Sin

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 90
Dohráno 2016. Dark souls 2 jsem začal hrát poměrně brzo po dohrání prvního dílu, takže mě potěšil lepší grafický vzhled, sice to nebyl žádný zázrak, ale oproti jedničce velký skok dopředu.
Cítil jsem se tedy jako již zkušený hráč, nicméně i tak mě velmi rychle zaskočila nová mechanika, kdy po vaší smrti vám hra ještě snižuje vaše HP, jde to sice pak trochu vylepšit prstenem, ale pro špatně hráče jako jsem já to bylo dost nepříjemné po celou hru. Naopak jsem uvítal možnost fast travel mezi bonfiry již od začátku hry.
Dvojka byla ve srovnání s původními Dark Souls poměrně kritizována za neoriginální a opakujici se většinou humanoidní bossy, to je pravda že první díl byl v tomto rozmanitější, ale tato verze DS 2 se všemi DLC tomuto trochu pomohla.
Na všech třech dílech mě trochu mrzí, že kromě bossů na cut scén v podstatě nehraje žádná hudba, přitom když hraje tak je úžasná. Naštěstí aspoň teď šel fromsoft do sebe a v Sekiru už jede soundtrack celou dobu.
Z dnešního pohledu bloodborne i dark souls 3 jsou hry výrazně lépe vypadající a hratelnostně dotaženější, ale ve své době, když těchto her nebylo tolik jsem z ní byl nadšený.

Pro: Hezčí než jednička, technicky lepší, žádné výrazné propady framů

Proti: Horším hráčům to autoři ještě ztížili podle mě zbytečně

+15

Guacamelee!

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 85
Guacamelee je jedna z těch her, o kterou bych normálně nezavadil, ale když jsem zjistil, že do 14 dnů skončí v game passu, dal jsem jí šanci a nakonec mě bavila tak, že jsem si ji za 80 korun v akci pořídil a zkusím ji zkompletovat na 100% achievementů.
Ve hře se stanete zápasníkem (luchadorem) Juanem, jehož město přepadnou hordy kostlivců pod vedením zloducha Calacy, který unese dceru El Presidenteho, Juanovu milou. Takže zápletka jak z telenovely.
Guacamelee je klasická metroidvania, takže některé oblasti jsou nedostupné a musíte získat nejaky skill, abyste překonali překážky a posunuli se dál. Skilly vás učí stará koza/starej dědek, je jich jenom asi pět, ale bohatě stačí na průběh hrou.
Obtížnost je nastavena velmi dobře, nejsou tam jenom boss fighty, ale velmi často vejdete do místnosti, ta se uzavře a musíte se vypořádat většinou se třemi vlnami nepřátel. Občas jsem se mírně zasekl a třeba desetkrát něco opakoval, ale nic co by mě nějak otravovalo hru. Ta není dlouhá, zabrala mě asi deset hodin.
Soundtrack je to, co si představíte pod mexickou hudbou a grafika je jak z odfláknutýho večerníčku, strašně barevná, ale oboje je hře skvěle sedí.
Celkově mě hra hodně překvapila, je výborná, určitě se k ní budu vracet do El Infierna, kde jsou nějaké challenge mise na záchranu ďábla a prověřim i druhý díl. Je to už několikátý skrytý poklad, který jsem objevil díky game passu.

Pro: Super hratelnost, humor, grafika, hudba

Proti: Hra mohla být trošku delší.

+15

Hellblade: Senua's Sacrifice

WebkrysaWebkrysa
Dohráno
  • XOne 70
Tak jako u řady dalších her mně k vyzkoušení Hellbladu dovedla možnost zahrát si jej v rámci předplatného Gamepassu, tedy v zásadě „zadarmo“. Nebýt toho, přiznám se, že by mě asi nálepka značně netradiční hry od jejího vyzkoušení odradila. Opravdu si přitom myslím, že platí, že Senua je značně „nemainstremová hra“, u které více než kde jinde platí, že i cesta může být cíl. Význam uvedeného dokresluje především „minidokument“ o vytváření této hry, který je její součásti a lze si jej tedy bez problému přehrát (důrazně doporučuji až po jejím dohrání, protože obsahuje některé dílčí spoilery). Zmíněný dokument především uvádí, jak tvůrci hry při jejím vytváření spolupracovali s odborníky z oblasti psychologie a psychiatrie, a jak se získané poznatky konkrétně promítly do vizuálu, respektive do mechanismů hry. Teprve po shlédnutí dokumentu jsem hru plně docenil a byl rád, že jsem si ji vyzkoušel a získal (pro mě) velmi netradiční herní zážitek.

Nahlíženo totiž čistě z hlediska hráčského, tedy bez poznatků zmíněného dokumentu, nejde podle mého o nijak zásadní, respektive výjimečnou hru. Její originalita vůči hrám mainstreamovým totiž sice v zásadě zůstává zachována, avšak herní hádanky podle mého názoru značně trpí až přílišnou repetitivností, v jejímž důsledku se bez mučení přiznám, že jsem místy nudil. V souhrnu všeho shora uvedeného si nicméně přesto myslím, že příliš podobných her aktuálně na herní scéně nenajdete, a při současném zohlednění rozumné herní doby by tudíž byla škoda se na tento originální herní výlet nevydat.

Pro: originalita, (pro mě) netradiční herní mechanismy, rozumná herní doba

Proti: jednotlivé typy hádanek se na můj vkus až příliš často opakují

+15

Ryse: Son of Rome

HonzekHonzek
Dohráno
  • XOne 85
Tak jsem se k tomu konečně dostal. V době, kdy hra vycházela jako launchový titul pro XBOX ONE, jsem ještě konzolku od Microsoftu nevlastnil a docela jsem týmu zelených hru záviděl (to byly ještě doby kdy existovaly exkluzivity). Později se Ryse dostal na PCčko kde byl na klávesnici nehratelný (gamepad zásadně ke kompu nepřipojuji, na tom mám konzole) a tak jsem čekal dál. Časem jsem pořídil XBOX ONE X na dohnání restů a díky Game Passu jsem si hru spustil a po necelých deseti hodinách dohrál. A musím říct, fakt jsem se bavil, místy až extrémně. Vžijete se do role žoldáka jménem Marius Titus, sympaťáka-terminátora s perfektním dabingem a vaším denním chlebem je boj za říši Římskou. Jelikož vám v žilách koluje krev Doomslayera tak se držíte hesla "Rip and Tear" a když začnete bojovat (bojový systém podobný Arkhamské sérii) létají ruce a nohy a vy se jen těšíte na to až vám vaše válečné kombo zase vyjde a soupeř to odnese krutým stylem po vzoru Krata. Do toho vám hraje úderná a skvěle vybraná hudba a oku vám lahodí použitý CryEngine (rozhodně to nevypadá zle ani v roce 2020). Příběhově se nejedná o nic objevného, je tu smrt bližních, zrada i situace které hraničí s fantastikou, ale hrne se to do vás příjemně zpracovanými animacemi tak je na to radost koukat. Atmosféra je ve hře parádní a dokáže vás vtáhnout jak nic - pokud tomu dáte šanci a nezačnete hledat historické souvislosti. Ve hře se především rube ale boj je tak zábavný že ho budete vyhledávat (když teda zrovna nebudete hledat collectibles které krásně dotváří příběhovou linku a jsou opravdu hodnotné). Rozhodně bych vypíchl, že ovládání je navrženo někým kdo u toho přemýšlel a velmi brzy vám sekání končetin přejde do krve. V misích získáváte body za které si vylepšujete postavu aby z vás byl ještě větší zabiják a jejich zisk je o to větší čím líp bojujete.

Já nevím, on to není žádnej velkej objev, prostě obyčejná rubačka která je zpracována neobyčejně dobře. Bavil mne příběh, postavy, hudba, grafika, mise (ač některé byly slabší), prostě mě to vzalo jako celek. Hlavní důvody asi byly že délka byla akorát, na nic si to nehrálo a dobře se to mastilo. Nesnaží se vás to zahltit open worldem, sekundárníma misema a podobným balastem. Prostě jdete kupředu poměrně lineárním způsobem a za sebou necháváte hromadu zmrzačených těl. A když dojdete do finále dostanete ho v plné parádě. Asi bych to nazval mým novým guilty pleasure protože se ke hraní určitě vrátím ať už kvůli vyzkoušení mulťáku či dozobání sběratelských předmětů nebo navýšení obtížnosti. Chytlo mě to, bavilo a nepustilo. Za mě 85% a vřelé doporučení všem co mají v oblibě rubání všeho druhu. Vy, kdož zkoumáte reálie raději jděte o dům dál, tohle je čistá zábava.

Pro: Marius Titus, hudba, animace, soubojový systém, ovládání, sběratelské předměty

Proti: Slabší příběh, místy ovladač nedělá co chcete, ne úplně kvalitní optimalizace

+14

Kona

nemopbxnemopbx
Dohráno
  • XOne 95
Na túto hru som sa veľmi tešil. Toto je presne ten štýl, ktorý ma baví. A Kona ma nesklamala. Raz za čas si chcem zahrať hru, kde sa nebudem náhliť, kde si budem užívať prostredie a sem-tam zapnem mozog. Je síce pravda, že v tejto moc logických hádaniek riešiť nemusíte, ale aspoň si tu musíte dávať dokopy príbeh.

Ako detektív sa ocitám v zamrznutej severnej Kanade a hneď od začiatku som nadšený z prostredia. Autori mi trafili na strunu. Prichádzam do malej dedinky, kde mám vyriešiť problém. Samozrejme, trošku sa to zvrtne. Nikde nikoho a ja som sám ako ihla v kope snehu. Čo sa stalo? Musím na to prísť a tak beriem do ruky mapu. Aj tento detail sa mi páči, nakoľko som tú mapu naozaj neraz musel vyťahovať. Pohybovať sa môžem pešo alebo autom. No, mám taký pocit, že pešo to bude oveľa viac zaujímavejšie. Nemýlil som sa. Takmer celú mapu mám hneď dostupnú. Vidím domčeky a nejaké chatky. Je iba na mne kam sa vyberiem a čo pôjdem preskúmať. Toto sa mi teda páči. Nikde nikoho, vonku len sneh, obydlia prázdne. Rýchlo prichádzam na to, že hra nie je len obyčajná adventúra, ale obsahuje aj survival prvky. Keď som dlho vonku, tak mi začína byť zima a potrebujem teplo. Buď nájdem vonku táborák alebo zapálim u niekoho krb. Za toto palec hore. Survival tu nie je žiadny agresívny a vôbec neobťažuje, naopak príjemne podtrhuje atmosféru miesta. Sem-tam som stretol hladných vlkov, ale ani tí nie sú veľmi nebezpečný a je viac možností ako sa ich zbaviť. A tak sa prechádzam krásnym prostredím, prehľadávam každý možný kút, nachádzam rôzne fotky, dopisy a iné veci, ktoré mi doplňujú skladačku príbehu. Toto je presne to, čo mám veľmi rád, ale problém je, že vo veľa hrách ma stále niekto naháňa a musím utekať alebo sa schovávať. Ja si chcem v pokoji všetko prehľadať a prečítať. Hurá, dostal som presne to, čo som chcel. Hra síce má byť aj hororová a ja moc také hry nemusím, ale tuto som sa teda vôbec nebál a našťastie tu nie sú scarejumpy. Ak teda nerátam loadingy, ktoré tu na mňa vyskakujú, keď ich najmenej čakám. Mapa je rozdelená do neviditeľných uzemí a v momente, keď prejdem do druhého územia, tak sa obraz sekne a musí sa načítať ďalšie územie. Je síce super, že tu nie sú žiadne loading obrazovky, ale aj tak je to trochu otravné, keď som musel niekde častejšie behať hore dole. Toto je asi jediné malé mínus hry.

Hra má celkom zaujímavý príbeh, aj keď koniec je trochu zvláštny. Vedel by som si to predstaviť inak. Pozitívne je, že ak si dáte pri skúmaní naozaj záležať, tak sa herná doba môže vyšplhať aj na 10 hodín, takže hra stojí za tú investíciu. Nemôžem si pomôcť, ale pri tejto hre sa mi hneď vybaví aj Firewatch. Obe hry som naozaj užíval. A napriek tomu, že Kona má asi nulovú znovuhrateľnosť, tak je to hra, ktorú si rád po čase zahrám znova.

P.S.: Hra sa v dobe písania komentáru nachádza v službe Xbox Game Pass.

Pro: atmosféra, prostredie, príbeh, voľnosť, jemný survival

Proti: loadingy

+14

Wolfenstein II: The New Colossus

danny21danny21
Dohráno
  • XOne 80
Pustit se do pokračování životní cesty oživeného drňáka s ostrou bradou bylo nevyhnutelné po předchozím povedeném dílu New Order. Nacisté jsou rozlezlí všude a jde především o to, probudit Optimistické státy a zahájit odboj ve velkém stylu.

The New Colossus jede v kolejíích krvavé, nekopromisní akce, kdy se na Vás hrnou jak náckové z masa a kostí, tak různě obalení mechinckou výzbrojí, horší jsou mašiny samotné a jejich explodující pohůnci ať už hafani nebo droni. Nicméně obtížnost se dá zmáknout po troše trpělivosti a taktiky - munice a lékárniček je všude habaděj, častokrát se mi stalo, že jsem si jich s pohrdáním ani nevšiml. Různorodost zbraní je super, hodně život ulehčí blastry a raketomety, nicméně většinu lokací jsem prolezl se sniperkou v ruce s velkým zásobníkem.

V rámci jednotlivých levelů odpadli otravní bossové, přibyla možnost save game kdykoliv se zachce, zůstala sedící muzika a co se týče lokací- moc mě nebraly návraty na základu a plnění questů se zmatečnou mapou, bloudil sem častokrát z podlaží na podlaží - podle mě to do ry nepatřilo a Vlčák by se bez toho obešel a výlet na Venuši byl taky trochu WTF, ale s úsměvem. Hlavní twist Blackowicze mě pobavil, těhotná Anya kosící nácky v krvavé spřšce taky, ve výsledku nadprůměr a těším se Youngblood - 80 %

Pro: zábava, zbraně, save game, muzika

Proti: horší grafika, dlouhé lokace, mapy

+14

Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge

Kurt_TepliceKurt_Teplice
Dohráno
  • PC 90
  • XOne 90
Tak tohle byl retrovýlet jako blázen!

Jakmile jsem před rokem zjistil, že se chystá nová hra s ninja želvami, okamžitě jsem zbystřil. Tahle parta mě na začátku devadesátek bavila v televizi i v komiksech víc než dost a zrovna jsem naskočil na nostalgickou vlnu a taky se trochu víc vrátil k hraní. K tomu jsem následně zjistil, že hra bude mít recyklovanou znělku z původního seriálu, kterou přezpíval Mike Patton, moje veliká srdcovka - cíl byl jasný, tohle je třeba vyzkoušet.

Hned po zakoupení a instalaci mě hra po asi půlminutovém úvodu vrhla rovnou do akce. A o té jediné to je. Nic jiného jsem od ní ovšem nečekal, takže vše je v pořádku.

Postavy používají různá komba, jak se sluší a patří, a každá má kromě vlastních pohybů i různé úrovně dosahu, síly a rychlosti, nicméně rozdíl jsem nijak markantně nepocítil. Délka levelů je tak akorát, stejně tak obtížnost - na konci každého kola je nějaký více či méně známý boss (Rocksteady, Bebop, Trhač, Krang, Baxter Stockman...), který má svůj unikátní styl boje, a tudíž na každého platí (trochu) jiná strategie.

I přesto, že je to hra víceméně jednoduchá a dá se říct, že pořád dokola o tom samém, bavila mě po celou dobu, ba dokonce jsem ji po dohrání hned začal znovu od začátku za jinou postavu. Multiplayer zvedá zábavu ještě o level výš a korunu všemu nasazuje geniální soundtrack, který mimo jiné vyšel i na vinylu - nemůžu jinak než jak soundtrack, tak hru rozhodně doporučit.

Pro: hratelnost, atmosféra, soundtrack

+14

Tomb Raider

danny21danny21
Dohráno
  • XOne 85
Tak nám autoři kozaté Lary Croft alias Tomb Raiderky představili už desáté pokračování a jakožto milovník této archeologicky adventurské série jsem nemohl odolat a konečně zapsal zářez na pažbu v rámci nové survival trilogie, kterou jsou hrál jaksi pozpřeházeně – nejdříve Rise pak Shadow a první díl až na konec – no ale vadilo mi to snad  ? Pokud se stejně jako já rozhodnete, že najdete všechny dokumenty, relikvie, GPS cache, splníte veškeré volitelné challenge a hrobky, čeká na Vás spoustu herního času – ostatně se stejným principem pokračují i další dva výše zmíněné díly.  

Krasavice je na své první výpravě a ocitá v oblasti zvané Dračí trojúhelník na palubě lodi Endurance, která se rozlomí v bouři a ztroskotání je nevyhnutelné a Lara se po pádu do moře ocitne na ostrově Yamatai u japonského pobřeží, ale bez přátel, s kterými cestovala. V podzemní svatyni, kde se následně ocitne zjistí, že má místní obyvatelstvo zvláštní zálibu uctívat svou bohyni Himiko mrtvolami a vydá se za záchranou skupinky přátel v různých lokalitách tohoto ostrova.  

Poprvé se tak setkáte s postupným levelováním dovedností Lary, upgradem zbraní a cestováním mezi dílčími částmi ostrova za pomoci base campů. Můžete tak zpětně navštěvovat lokace, do kterých Vám byl zamítnut vstup kvůli chybějícímu vybavení – šípy s háky, brokovnice nebo třeba karabina pro jízdě na laně. Kosit nepřátele se dá různě, ze zálohy, lukem s šípy, střelbou do nich samých nebo s využitým kolem stojících výbušnin – všechny tyto pohybové a střelecké dovednosti byly v následujících dílech ještě vytuněny. Grafika super stejně jako hudba, příběh solidní, prostě o zábavu postaráno – jak to ta Lara dělá, že pokaždé o fous unikne v detonujících nebo hroutících se okamžicích  - 85 %
+14

Manual Samuel

nemopbxnemopbx
Dohráno
  • XOne 70
Už po pár minútach hrania je jasné, že toto bude strašná haluška. A veru je. Nikdy som asi nehral bláznivejšiu hru ako je toto.

Na hre Manual Samuel je najbrutálnejšie ovládanie. Po nehode, ktorá sa Vám prihodí na začiatku hry, to vyzerá tak, že je s Vašim životom koniec. Prichádza si pre Vás smrť, ktorá vyzerá ale trochu zvláštne. Je to nejaký mantavý týpek, ktorý ale pôsobí v pohode. Dozvedáte sa, že máte ešte jednu šancu ako sa zachrániť. Podmienka je, že musíte prežiť celý jeden deň s manuálny ovládaním Vášho tela. Na každú končatinu, na nádych, výdych, žmurkanie a chrbticu máte pridelené tlačítko. Zrazu sa aj bežný deň stáva neskutočnou výzvou. Sprcha, obliekanie, jedenie, šoférovanie auta a iné veci zamestnajú Vaše prsty tak, že si budete myslieť, že zahrať na klavíri Beethovena je oproti tomuto brnkačka. Ale práve vďaka tomuto som sa pri tejto hre pučil od smiechu. Animácie, ktoré na Vás čakajú, keď niečo urobíte zle alebo na niečo zabudnete sú parádne. A toto ešte podtrhuje vtipný komentár rozprávača a toho mantavého týpka, ktorého ste stretli na začiatku. Zábavné sú aj ďalšie postavy a svet okolo. Nič normálne sa v tejto hre ani nedá očakávať.

Manual Samuel je krátka, ale veľmi zábavná hra. Keby je herná doba dlhšia, tak by to bolo asi iba na škodu. Ak máte dokonalú kontrolu nad Vašimi prstami, tak by Vás ani nemusela frustrovať a pokiaľ Vám nevadí čierny humor a máte radi trošku bláznivé koncepty, tak smelo do toho.

P.S.: Hra sa v dobe písania recenzie nachádza na Xboxe v službe Game Pass. Na steame sa dá v akcii kúpiť za 1,99€.

Pro: originalita, bláznivé ovládanie, humor

Proti: môže byť frustrujúce, žiadna iná náplň okrem ovládania

+13

Unmechanical

nemopbxnemopbx
Dohráno
  • XOne 60
Unmechanical je jedna z hier, ku ktorej som sa dostal vďaka službe Xbox Game Pass. Je dosť pravdepodobné, že by som si túto hru sám nekúpil, ale to neznamená, že som si ju neužil. Som rád, že sa mi naskytla príležitosť zahrať si ju.

Jedná sa o klasickú logickú plošinovku, kde ovládate malého lietajúceho robotka. Vašou úlohou je plnenie logických hádaniek, aby ste sa mohli dostať do ďalšej úrovne. Väčšinou sa jedná o jednoduchšie hádanky, ale 1-2 možno trochu potrápia. Nie je to nič hrozné a celú hru zlupnete za chvíľku. Unmechanical je hra na jeden večer a to aj pokiaľ chcete nazbierať všetky achievementy, ktoré sú naozaj jednoduché, takže hra je super pre achievement hunterov.
Prostredie je prevažne chladné, nakoľko sa nachádzate v jaskyni a sám, no vizuálny štýl spolu s hudbou sa mi veľmi páčil, ale príbeh tu moc nečakajte. Asi 2x sa mi stalo, že som sa zasekol pri nejakej prekážke, takže musel prísť reštart.

Unmechanical je príjemná a milá jednohubka. Keď prirátame, že sa momentálne nachádza extended edícia v službe Xbox Game Pass a nie je problém uloviť všetky achievementy, tak môžem len odporučiť.

Pro: pekný audiovizuál, jednoduchosť

Proti: absencia príbehu, môžete sa zaseknúť pri nejakej prekážke

+13

Halo: Combat Evolved Anniversary

HonzekHonzek
Dohráno
  • XOne 65
Šestým titulem který jsem si letos vzal na paškál je remake původního Halo. Kromě achievementů a vylepšené grafiky toho moc nepřináší a sral mě stejně jako originál z roku 2001. Pamatuji si, že jsem to tenkrát asi dvakrát rozehrál a nikdy nedojel. Letos jsem se rozhodl zjistit proč jsem tomu tak bylo. Umělá inteligence je sice tupá ale když se ji do ruky dostane například bazuka je přesná jak hodinky alias dokáže vás trefit i vysoko ve vzduchu úplně nepochopitelnou raketou. Hra obsahuje asi pět levelů které absolvujete tam a zpátky, tzv. pěti úrovněmi dojdete k cíli a stejnými pěti jdete zase zpátky, jen se tam přidají enemáči a víc tam hoří. Obtížnost je těžce nevyvážená a checkpointy se občas neuloží korektně - pakliže tyto dvě věci spojíte je to lék na dobrou náladu. Na to, že se jedná o remaster se místy neskutečně trhá i na nejvýkonnější konzoli na trhu kterou je momentálně Xbox One X. Úplně mě překvapilo kam až je framerate schopen spadnout - ovšem většinu času je hra příjemně plynulá. Příběh? Master Chief si zrovna zkouší zaměřovací systém v helmě když tu najednou nastane útok emzáků na vesmírnou loď na které se nachází. Jde tedy hrozbu zlikvidovat a po cestě zjistí, že toho bude mít na práci trošku víc než čekal alias žádný světoborný scénář se nekoná. Je to prostě slet obrovských úrovní (na které jsou občas nalepeny cutscény) kde se člověk nemá problém ztratit. Hudba je celkem fajn a vůbec mě neurazila. A už jsem zmínil ovládání? Na to si zvyknout to byla věc, je to prostě přesný opak toho jak se dneska ovládají FPSka na ovladači - zvyknout se na to dá, ale je to boj. Kolem a kolem jsem došel k tomu, že důvod proč jsem to roku 2001 nedokončil je hlavně repetetivnost, opakování úrovní, divná AI a celkově vzato nemastný neslaný scénář. Jsem teprve na začátku cesty (hodlám si projet všechny díly), ale první díl mě tehdy neohromil a bohužel ani dnes.

Titulu věnuji luxusních 65% (kdyby byla optimalizace stejná po celou dobu hraní, možná bych se přiklonil i k 70ti) a s klidným srdcem mohu říct, už to nechci nikdy vidět - ač jsem se tam místy i bavil. Není to špatný titul ale není ani dobrý, je prostě někde na půlce cesty.

Pro: Příjemná hudba, možnost gaučového co-opu

Proti: Level design, AI, optimalizace

+13 +14 −1

Call of Duty: Modern Warfare

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 90
Dohráno 2020. Modern Warfare trilogie je mou nejoblíbenější podznačkou ze všech Call of duty, takže jsem se na restart těšil. Nebyla to špatná kampaň v kontextu posledních pěti let, ale s původní MW se to nedalo srovnat. Přišlo mi to výrazně kratší a příběh mě tak nějak nevtáhl jak u původní trilogie. Abych jenom nepomlouval, tak grafický vypadá kampaň nádherně, cutsceny úžasný, zvuk zbraní taky super. Kampaň tak 65%.
V posledních letech jsem ale začal hrát více i multiplayer a v něm je tohle call of duty stoprocentní. Nejmíň zábavný je mód ground war pro hodně hráčů na velké mapě, což by asi mělo konkurovat Battlefieldu, ale je to jenom velkej bordel. Klasika v podobě menších týmu v deathmatchi, domination a dalších klasických formach je zábavný jako každý roky, ale pro mě jsou nejlepší gungame, kdy po killu se vymění zbraně a gunfight 2v2 na malých mapách.
Před pár týdny přibyl i dlouho očekávaný battle royal mód, který loňskou verzi posunul výrazně dopředu, vykradl dobře věci z jiných her, přidal geniální gulag a je teď pro mě častou zastávkou, když mám třeba jenom půl hodiny čas a nemá cenu rozjíždět nějaké RPG nebo podobné časově náročnější hry. Multiplayer je 100%.

Pro: Multiplayer

Proti: Kampaň

+13

Doom

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 100
Dohráno leden 2020. (Ne poprvé). Herní výzva 2020, základní kameny hardcore.
Koupil jsem si hru znova na Xbox One, protože tam přidali kapitolu sigil od Romera.
Nostalgicky na hře nevidím pořád žádný chyby, grafika nejde řešit, ale je to pořád super zábavný, stále mě bavil soundtrack a zvuky zbraní a monster.
První hry jsem hrál od roku 1990 napřed na didaktiku gama pak PC a Doom byl už v takové druhé vlně, kdy už sem byl trošku zkušenější hráč.
Není k tomu moc co dodávat, všichni doom znají. Snad jenom že původní jsem to hrál v době předinternetové a nikdy jsem nehrál multiplayer.
Pořád 100%.

Pro: Všechno.

Proti: Nic.

+13 +14 −1

Assassin's Creed: Brotherhood

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 90
Letos v lednu jsem dohrál Assassin's Creed 2 a teď jsem v rámci Ezio Collection dokončil Brotherhood.
Ezio už není mladý floutek jako v prvním díle, už hraje klíčovou úlohu mezi asasíny, ale hlavními soupeři zůstali Borgiovi a potkáváme i mnoho známých z minulého dílu (např.da Vinci, lady Catherina). Na rozdíl od několika menších měst se nyní hra odehrává jenom v obrovskému Římě, kde nechybí notoricky známé lokace jako koloseum nebo basilika svatého Petra ve Vatikánu. Jako zpestření se občas za hranice Říma podíváme při ničení da Vinciho vynálezů. Hra na sebe nabaluje některé nové mechaniky jako třeba padáky, výskok s úchopem.
Mimo hlavní příběh plníme mise pro zloděje, žoldáky a šlapky, hodně mě bavily katakomby vyznavačů Romula s důrazem na šplhání a objevování cest, kde hra hodně připomíná Tomb Raidera. Byla to příjemná změna od klasického běž tam a zabij to.
Grafika remasteru mě nijak neurážela, hudba skvělá. Už se těším až po nějaké měsíční pauze rozehraju poslední díl trilogie.

Pro: Řím, Ezio, katakomby, délka hry tak akorát.

+13

Quantum Break

joehotjoehot
Dohráno
  • XOne 70
Jako pozitiva to má, o tom žádná - hrátky s časem a z nich vyplývající schopnosti hlavního hrdiny jsou cool (občas trochu Max Payne, jindy zase tušíte, jak se asi cítí komiksový Flash). Ten filmový narativ a vůbec snaha o propojení dvou médií (nejen s podle herců animovanými postavami, což už se ve hrách tu a tam děje, ale i návaznost na ryze hrané epizody, které jsou ovlivňované vašimi rozhodnutími ve hře) mi zní jako zajímavý experiment a do budoucna bych uvítal více podobných.

Co se však hratelnosti týče, je to mnohdy, mno... méně dotažené. U těžších fightů, kde jsem občas vytuhl, mě vyloženě rozčilovalo, že poslední autosafe je ještě před videosekvenční pasáží, takže se hra musela loadovat dvakrát (podruhé při skipování pasáže). Detail, ale málem bych si z toho sežral ovladač. Fakt, že hrdina se svými schopnostmi zvládá často superhrdinské věci, ale pak není schopný si otevřít dveře nebo se pootevřenou branou vrátit o lokaci zpět, to už je jen taková hořká třešeň na nedobrém dortu.

V součtu tak nadprůměr, hra potěší, zabaví (naštěstí není moc dlouhá) a posléze na ni můžete v poklidu zapomenout.

Pro: Experiment s filmovým médiem, hrátky s časem

Proti: herní mechanismy, autosafe, nelogičnosti

+13

Book of Demons

MiLaCzechMiLaCzech
Dohráno
  • XOne 90
Jsem opravdu VELKY fanda serie Diablo. Na D1 jsem vyrůstal a do teď hru považuji za klenot žánru. O to víc chráním původní hru! Když jsem se tedy dozvěděl, že existuje "papírová" hra Book of Demons, která kopíruje mou klasikou, byl jsem hodně zvědavy a jistý si tím, že mi zase bude někdo prznit oblíbenou hru mého mládí. To jsem ale ještě nevěděl, jak daleko jsou mé obavy od pravdy. Book of Demons si zaslouží mé uznání a já Vám rád napíši proč...

První co člověka zarazí je kartón, ano, kartón. Hra je vytvořená z barevného kartónu a 90% lidí co hru uvidí bude jen nepochopitelně kroutit hlavou. Žádná realistická grafika, žádné hektolitry krve, žádné dech beroucí cinematiky. Prostě kartón, který dokazuje, že v jednoduchosti je síla. Hra se nese v uvolněném duchu a papírový hrdina mezi papírovými příšerami v něm dobře zapadá. O vtipné momenty a hlášky není nouze... zde spoilerovat nechci. Dohrejte kampaň - stojí to za to. Kartón zafungoval.

Druhá věc, která na první pohled zaujme je odkaz původní hry. Vesnice a "všechny" NPC jsou tam kde mají a když poprvé promluvil ten starý muž u studny, prostě Deckard Cain! Asi nikoho tedy nepřekvapí, že se do dungeonu vstupuje pod kostelem a že nás čeká souboj s řezníkem, Lazarusem i s samotným ďáblem. Prostě Cartoon Diablo.

Třetí věc je zpracování schopnosti, vybavení a celkový pohyb postavy. Zde pozitivně hodnotím originalitu, která do kartonového prostředí dokonale zapadá. Vše tedy máme v kartách a jejich kombinací a využití si musíme pečlivě vybrat. Co však považuji za dokonalé je samotné nastavení obtížnosti v free play modu. Kde se jiné hry s rostoucí obtížnosti ztrapňují, zde je situace opačná... ztráta peněz po úmrtí, blokované karty v boji i mimo boj ale i úplná ztráta karet po smrti už dokáží hru slušně okořenit.

Co hru trošku sráží je technické zpracování pro konzoli XBOX. Občas se nepříjemně sekne zvuk a samotné ukládání hry tak nějak nefunguje. (funguje pouze autosave) Po dohrání kampaně se otevře free play mod, který funguje jako endgame - což je trochu málo. V free play modu se postupně otevřenou všechny obtížnosti, najde se všechno vybavení a schopnosti a tím to vlastně končí. Zde bych prostě chtěl víc.

Celkový verdikt: 90/100.

Pro: inspirace Diablem, vtipně zpracováno, originální přistup k předmětům/schopnostem

Proti: technické zpracování na XBOXu, nedostatečný endgame

+13

Watch Dogs 2

LedrCZLedrCZ
Dohráno
  • XOne 90
Napsal jsem recenzi už na mou milovanou jedničku ale musím napsat komentář i ke 2.
Druhý díl je fajn oddechovka kde jsme se z temného ponurého Chicaga dostali do prosluněného veselého San Francisca, osobně dávám přednost temnotě a Chicagu ale to San Francisco a i ta atmosféra hry i města mají prostě něco do sebe. Watch Dogs 2 je Watch Dogs 1 ale na steroidech a totálně šílená a zfetovaná, ve hře už mehrajete za Aidena ale za mladého Hackera Marcuse Hollowaye který je fajn sympaťák a i postavy okolo něho jsou velmi fajn a pamatuji si jejich jména dodnes, hlavně Wrenche který je absolutní frajer což i přesto že tyhle postavy jsou schopní pro svou zábavu ohrožovat nevinné lidi ale tak to je detail a snažím se ho ignorovat protože hra je přece jenom ve volnějším, humornějším duchu což mimochodem humor mi velmi sedl a několikrát jsem se u hry zasmál, sice ne moc ale aspoň trochu.
Dále samotné hackování o které celá serie je bylo posunuto na novou úroveň protože můžete hackovat i auta a i mít vlastního létajícího drona a Spider Bota které hratelnost obzvlášť obzvláštňují a taktéž musím pochválit mise a vedlejší mise které jsou možná i o kapku lepší než v prvním díle a jsou prostě zábavné a třeba i takové mise kde máte fotit různé památky a můžete si u toho místa udělat i selfie to je prostě něco co mě bavilo a mohl jsem se krásně kochat zajímavými místy.
Co už tolik pochválit nemohu je jízdní model, který ano už v 1 byl kritizovaný lidmi ale tam mi to tolik nevadilo a dalo se to ale zde mi to připadá ještě horší a proto to musím zmínit a hlavně grafika i přesto že je docela hezká a je fajn tak oproti nabušené 1 mi to přijde o kapánek horší ale možná se mi to zdá kdo ví.

Pokud vám nesedla temná 1 tak veselá 2 jistě bude pro vás více vhodná ale pokud i ta ne tak se obávám že serie prostě nebude pro vás a pokud jste jako já a sedí vám raději temná 1 tak možná i oceníte trochu jiný pohled na tento hackerský svět.

Moje hodnocení 9/10 bodů

Pro: Město, postavy, hudba, lepší hackování, vedlejší i hlavní mise

Proti: Slabší grafika oproti prvnímu dílu, jízdní model

+13

Crimson Skies: High Road to Revenge

PRIVATE MARTINPRIVATE MARTIN
Dohráno
  • XOne 80
To som si raz tak z radosti či nerozumu kúpil hru, o ktorej som toho moc nevedel, ale spadala to môjho novoobľúbeného žánru "arkádová letecká simulácia/strieľačka". A nie je náhoda, že pôvodné Crimson Skies nedávno hrali aj v Retro Nation. A už vôbec nie je náhoda, že som krátko potom videl film Rocketeer, ktorým sa vývojári oboch hier tak trochu inšpirovali.

Základným kameňom každej leteckej hry je letový model. V High Road to Revenge je správne arkádový. Teda nič nebráni kaskadérskym kúskom, z ktorých by sa aj samotnému Maverickovi urobilo nevoľno. A nie je to nič zložité, stačí len správne kliknúť analógovými páčkami a už to ide.
Ani kontakt so zemou alebo skalami/budovami nie je fatálny, našťastie. Lietadlo sa iba jemne odrazí a uberie mu to zo života. Inak by som v jednej zo záverečných pasáži v interiéri blúdil a narážal dodnes.

Okrem lietania musí dôjsť aj na streľbu a poriadne dogfighty. Tých som si v hre užil nadmieru. Súperi vám nedajú nič zadarmo, takže všetky spomínané premety a obraty prídu vhod. A keby sa vám nechcelo so súpermi naháňať v oblakoch, takmer v každej misii je možné použiť stacionárny guľomet buď na zemi alebo na vašej domovskej vzducholodi.

Lietadiel je na výber 9 (plus jeden vrtuľník) a za získané peniaze ich môžte mierne upgradovať, čím sa zlepšia ich vlastnosti. Síce som si vyskúšal všetky, najviac som si obľúbil Ravenscroft Bandito. Vzhľadovo presne taký ten typ stíhačky zo starých časov a čo do vlastností asi najvyváženejší stroj, ktorý okrem základného guľometu disponuje sekundárnou zbraňou v podobe ohnivých rakiet. Proste láska na prvý prelet.

Jediné čo mi na hre trochu vadilo bola miestami vyššia obtiažnosť. Ako som už písal, súperi sa s vami nehrajú a tak som niekde v polovici hry radšej znížil z druhého stupňa (z celkových štyroch) na prvý. A dobre som urobil, pretože si neviem predstaviť ako by som zvládol niektoré bossfighty, hlavne ten záverečný.

Grafika je adekvátna dobe vzniku. Na XBOXe One bežala plynulo, akurát som bol párkrát svedkom akýchsi zásekov, kedy som myslel, že hra zamrzla, ale trvalo to iba chvíľu a potom sa všetko vrátilo do starých koľají. Je to spomenuté aj na oficiálnej stránke XBOX obchodu. A ako to už býva pri niektorých hrách z pôvodného XBOXu, nebeží hra plne 16:9, ale je orezaná na bokoch čiernymi pásmi.

Takže keď si to tak zhrnieme, napriek tým spomenutým niekoľkým neduhom ide o velice zábavnú arkádovú lietačku/strieľačku, ktorá určite stojí za vyskúšanie. Ak máte možnosť, neváhajte.
A je až trestuhodné, že Microsoft, ktorý vlastní práva na značku s ňou (rovnako ako s mnohými inými) nič nerobí. Je to škoda. Myslím, že nie som jediný kto by sa do tohto dieselpunkového sveta plného rýchlych strojov a neohrozených pilotov rád vrátil.

Pro: zábavné súboje, jednoduchý letový model

Proti: časom vyššia obtiažnosť, zopár technických problémov

+13

FIFA 19

MachanMachan
  • XOne 75
Po skoro roce píši další komentář, snad jsem nezapomněl, jak se to dělá. Jelikož jsem si pořídil svoji první herní konzoli, první z her, co šla do košíku byla nová FIFA.

Do hry jsem se pustil bez nějaké velké znalosti předchozích dílů, vlastně poslední díl, co jsem si tak letmo zahrál byla FIFA 14 na PS3. Ale z videí jsem vydedukoval, že FIFA 18 byla dosti rychlá a prosprintovat celé hřiště nebyl vůbec žádný problém. To v této fifě je to mnohem těžší, ne-li vůbec nemožné. I takový Mbappé s rychlostí 97 může být s klidem dostižen hráčem, který má 60 rychlost. Kromě toho je hra plná náhodných odrazů, kdy absolutně nevíte, co se to před vámi děje. Takových WTF momentů je v této fifě mraky. Stačí se podívat na youtube a je o zábavu postaráno. Korunuje to pak naprosto úžasný videorozhodčí, který buď ukazuje naprosto jasnou situaci, nebo se totálně ztrapní a je z toho velký fail.

Co se týče herních módů, první jsem zapl Journey. Nesledoval jsem počínání Alexe v předchozích dílech, ale to vůbec nevadí. Dá se to i bez toho. Journey je samozřejmě příběhové béčko, prošpikované spoustou klišé, wow momentů je po čertech málo a po nějaké době začne začarovaný kruh trénink, zápas, trénink, zápas,cutscéna, zápas, trénink a takto pořád dokola. Nicméně Journey jsem dohrál, ale nejspíš se k ní už nevrátím. U Be A Pro ani u kariéry manažera jsem moc dlouho nevydržel.

No a teď přichází zrůdnost všech zrůdností. Mašina na tahání peněz z natěšených hráčů, kdy si koupí za FIFA pointy balíčky, kde z nejlepšího balíčku ve hře padne jako nejlepší karta Aritz Aduriz. Vítejte ve FIFA Ultimate Teamu. Zpočátku mě tento mód vůbec nebavil. Nemohl jsem se pořádně rozjet, FIFA pointy jsem si kupovat nechtěl a hraní on-line vzhledem k mým skillům nepřipadalo v úvahu. Nakonec jsem se přes to přenesl a přišly první zlaté karty a můj tým z Premier League (nejlepší fotbalové ligy na světě) se už začal rýsovat. Nejdřív tu byl tým za 10K coinů, potom za 50K no a dnes má můj tým hodnotu cca 750K coinů (přičemž jsem do FUT neinvestoval ani korunu). Dokonce jsem měl štěstí a padla mi ikona Paul Scholes, která sice patří k těm nejlevnějším, ale co, ve fifě musíte být rádi za všechno. Že se vám on-line zápas nesekne ani jednou (speed-up lagy mě děsí v mých snech, něco tak odporného jsem dlouho nezažil), že máte štěstí a padne vám hratelný, nebo alespoň drahý hráč, zkrátka že všechno funguje jak má, no moc často to není, ale co už.

Co se týče samotné hratelnosti, hra se mi hraje dobře. Zpočátku se nejlépe dávaly góly z tzv. finesse shot, střely, která byla dobře načasovaná a zároveň umístěná. Kdo tohle ovládal, měl vyhráno. Nedávno tyto střely ale nerfnuli, což znamená, že z těchto střel nedáte už gól vůbec, což mi až tolik nevadí, neboť jsem se to stejně nenaučil. V tuto chvíli je nejefektivnější dávat góly z centrů, podobně jako ve FIFA 14. Za těch zhruba 500 zápasů, co sem ve fifě odehrál jsem vypozoroval pár zajímavých věcí. Až nepřiměřeně často končí střely na tyčích. Není vyjímkou že v zápase dvě střely z deseti končí na tyči nebo na břevně. Další věcí jsou brankáři. Je celkem jedno, jestli máte v bráně Heatona, Szczesnyho, nebo Llorise. Všichni chytají stejně. Jeden zápas chytí vše, druhý zápas jsou schopni dělat takové minely jako Loris Karius. Poslední věcí je nastavení. I když se hra nepřerušuje, nevstřelí se žádný gól, tak v 90% případů se nastavují dvě minuty, občas se nastaví tři a jedna minuta, nebo žádné nastavení je vzácností.

Grafika je celkem na pohodu. Podobizny hráčů odpovídají (u těch známějších), tráva je zelená, diváci nejsou 2D a dresy vypadají moc pěkně. Atmosféra ze stadionu přímo číší, komentář je průměrný a po chvíli velmi opakující se, soundtrack se dá celkem poslouchat. Ale abych tuhle dlouhou patlaninu shrnul. FIFA 19 je dobrá hra. Fotbálek je to pěkný i když je tu odíračka jménem FUT i když je to vlastně totální sračka, kterou nevím proč hraju, vždycky si najdu důvod, proč ji zapnout znova.

A kurňa, teď už ten Messi musí padnout ksakru...
+12

Ori and the Blind Forest

ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XOne 100
Dohráno 2017. Ori mě dostal od první chvíle dojemným intrem, hned jsem si titulní postavu oblíbil. Vyražíte na cestu za záchranou lesa a po cestě narazíte na různé a nápadité druhy nepřátel. Postavička se skvěle ovládá, jinak by to asi nešlo, protože jste nucení používat skoky a ostatní schopnosti s milimetrovou přesností. Ori je metroidvania, to znamená, že se hodně vracíte a tam, kam jste se původně nedostali, můžete diky novým možnostem a schopnostem, které hra skvěle dávkuje po celou dobu hraní.
Hra je hodně těžká a zejména při třech rychlých pasážích jsem málem hodil ovladačem o zeď.
Graficky a zvukové je hra úžasná, soundtrack skvělý, příběh je hezký a dojemný, párkrát skoro ukápla slza. Hru všem doporučuju, ale je potřeba se nenechat zmást pohádkovým vzhledem a nebýt překvapen vysokou obtížností.
Ve většině her se snažím kompletovat achievementy, ale tady jsem to rovnou vzdal, protože dohrát to bez ztráty života je blbost.

Pro: Soundtrack, grafika, skvělý ovládání Oriho.

Proti: Achievement dohrát hru na jeden život.

+12
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • Zoltan Lost Horizon +21
    Napsal Zoltan, 10 dní
    O existenci adventur od Animation Arts jsem věděl prakticky od začátku z různých časopisů…
  • Zoltan Cocoon +20
    Napsal Zoltan, 6 dní
    Hra Cocoon mě hned na začátku nadchla svou atmosférou. V kůži jakéhosi hmyzího humanoida se…
  • Zoltan Bluey: The… +20
    Bluey: The Videogame
    Napsal Zoltan, 28 dní
    Bluey: The Videogame je jednoduchá adventurka pro děti, tak proč si ji nezahrát, když se tak…
  • Bursoft Ghost of Yōtei +19
    Napsal Bursoft, 31 dní
    Beautiful and pointless. Sucker punch naservíroval podruhé úplně to stejné, protože pod…
  • Cathan Alan Wake II +18
    Napsal Cathan, 26 dní
    Dlouho jsem přemýšlel, jak přesně vystihnout své pocity ohledně Alana Wake 2. Dlouho jsem…
  • John Mirra Fable: The Lost… +17
    Fable: The Lost Chapters
    Napsal John Mirra, 22 dní
    No... nebylo to špatné, ale dle ohlasů jsem čekal asi trochu víc. Je sice fajn, že ve hře…
  • jones1240 Dispatch +16
    Napsal jones1240, 2 dny
    Když na Game Awards minulého roku byla oznámená hra Dispatch od tvůrců Tales from the…
  • Vivaldi Dragon Age: The… +16
    Dragon Age: The Veilguard
    Napsal Vivaldi, 18 dní
     Herní výzva 2025 - 6. Nekonečné Čekání K sérii Dragon Age mám veľmi silný vzťah a…
  • PRIVATE MARTIN Wolfenstein +16
    Napsal PRIVATE MARTIN, 25 dní
    Sú hry, ku ktorým sa človek dostane ako slepý k husliam a potom sú také, ktoré mu dlhé roky…
  • raisen Ghost of Yōtei +16
    Napsala raisen, 30 dní
    Nevím, jestli si v Sucker Punch řekli, že od Ghost of Tsushima uběhlo už řadu let, a tak by…