Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Ryan Veeder's Authentic Fly Fishing

  • Browser 80
Ryan Veeder je jedním z nejplodnějších autorů textových adventur, ale je dost originální na to, aby stále upoutával pozornost a v textovkářské komunitě je poměrně ceněn. Dost často se pouští do různých experimentů a Ryan Veeder's Authentic Fly Fishing není výjimkou. Na první pohled by si člověk myslel, že se bude jednat o simulátor rybaření, ale není tomu tak.

Hra je sice naprogramovaná v Informu, ale nelze ji poměrně netypicky hrát offline. Savování probíhá automaticky pomoci tabulek, které sledují, jaké předměty máte a čeho jste dosáhli. Pokaždé se však ocitáte ve své chatce, kde také najdete všechny předměty, které jste měli naposled u sebe. Kromě prutu a bundy, jejíž barvu si můžete zvolit, však na začátku k dispozici toho mnoho nemáte. A když se vydáváte k blízkému rybníku Jewel Pond (umístěném někde v Iowě), brzy zjistíte, že se vám rybaření příliš nedaří. Což je jedna z podvratností hry, protože ve skutečnosti tu není možné chytit jedinou rybu. Vaše přítomnost v rekreační oblasti je totiž pouze příležitostí k tomu, abyste postupně prozkoumávali okolí rybníku, řešili hádanky a zjišťovali detaily o členech rybářského sdružení, jednom cryptozookeperovi a jedné bláznivé obyvatelce severní strany rybníku - lidech, po kterých už zbyly jen stopy a zápisky. Jinak je vše až na výjimky opuštěné.

To se děje však postupně. Veeder, jehož poťouchlý hlas vás celou hrou provází, vás přímo vybízí k tomu, abyste hráli pouze 30 minut denně. Je to i z toho důvodu, že lokace hry (kterých je přes 60 se mění s počasím a dny v týdnu) jsou závislé na skutečném datumu. Naleznete například vlhký deník, který nelze přečíst naráz, ale každý den uschnou vždy dvě stránky. Další vaší činností je zaznamenávání různých druhů ptáků, které se v rekreační oblasti vyskytují. Po vyřešení různých těchto dílčích hádanek pak naleznete specifický odznak rybářského klubu, což slouží jako určitá známka postupu hrou, která podle autora nemá vyslovený konec. Což je pravda, protože hraní se podobá spíše loupání cibule, kdy toho postupně odhalujete více a více, ale klasický příběh chybí. Ve hře je přitom více obsahu, než by se na první pohled mohlo zdát a mě doslova spadla brada, když jsem v místní observatoři objevil choice-based sci-fi povídku (tedy hru ve hře), která není nikterak krátká a ve které musíte jednotlivé volby vyhledat podle astronomických termínů, které musíte Googlit (já si tu pomohl GPT4).

Ke hře není návod, pouze pár hintů. Osobně se mi podařilo získat 15 odznaků, přičemž vím, že jich je minimálně 17. Hru tedy neoznačuji jako dohranou, ale myslím, že jsem toho objevil víceméně většinu, a to včetně toho, že některé lokace upomínají na tarotové karty! Z ptačích obyvatel mi pak chybí již jen zpozorovat orla (za což je myslím 16. odznak). Jedná se v každém případě o velice zajímavou textovou adventuru, která oplývá specifickou, meditativní a tajuplnou atmosférou a svým způsobem mě mrzí, že Jewel Pond již opouštím. Jsem velice zvědavý na Veederovy další hry.
+13

Assassin's Creed Freerunners

  • Browser 60
Jsem velkým fanouškem série Assassin's Creed, a tak jsem hrál vše, co se této značky týká (i když u některých titulů jsem se musel hodně přemáhat). Nepřeskočil jsem tím pádem ani tuto malou side scrolling hříčku s podtitulem Freerunners. V rámci série se jedná o první čistě multiplayerový zážitek, i když k plnohodnotnému titulu to má hodně daleko.

Koncept je založen na jednom ze základních stavebních kamenů série, na skákání po městě (slovu „parkour“ se v tomto případě vyhýbám záměrně). Vašim úkolem je buď doběhnout do cíle dříve než ostatní, nebo doběhnout co nejdále, záleží na zvoleném herním režimu. Prostředí je inspirováno tím z velkých her, takže atmosféra na vás poměrně dýchá. Na druhou stranu nemáte úplně pocit, že by se tvůrci snažili převést herní mechaniky natolik věrně, abyste cítili to pravé Assassin's Creed, jako tomu bylo třeba u Chronicles či Pirates. Tam se ale samozřejmě jednalo o větší tituly, takže tento nedostatek hře můžeme odpustit. Hra to navíc kompenzuje opravdu velkým množstvím postav, takže si každý fanoušek najde tu svou oblíbenou.

Samotný gameplay je zábavný na tolik, abyste zabili chvíli během čekání na tramvaj, v čekárně u lékaře nebo přestávky ve škole. Není navíc ani moc těžké ostatní hráče porazit, takže jako zpříjemnění kratšího času je hra úplně v pohodě. Člověk to samozřejmě nemůže hrát dlouhodobě, protože tu zkrátka krom mírných změn v prostředí chybí jakákoliv variace. Postavy mají sice jiné staty, ale gameplay to ovlivní tak nepatrně, že tady nemá cenu teoretizovat nad jiným pocitem ze skákání na základě zvoleného hrdiny. Jakmile navíc odemknete všechny postavy, jsou vám k ničemu i peníze, které ve hře sbíráte.

Za co naopak musím tvůrce pochválit, je možnost hrát na jakémkoliv zařízení, které má internetový prohlížeč. Ani na mobilu není potřeba nic instalovat, stačí si někam hodit odkaz na hru. Optimalizace právě na mobilních zařízeních sice není úplně ideální a myslím si, že není nutné třeba rozlišení snižovat natolik, ale co už.

Freerunners jsou ve výsledku příjemnou oddechovkou, u které žádnému fandovi neuškodí mít ji někde při ruce, když neví co s časem. Jsem si jistý, že hra byla i takto zamýšlena a rozhodně tu nebyly ambice oslovit širší publikum. Svůj účel tak splňuje, ale není zde žádný důvod, proč ji doporučit někomu sérií nepolíbenému.

Pro: možnost hrát na jakémkoliv zařízení, velký výběr postav ze série, fajn oddechovka do kapsy

Proti: brzy extrémní repetitivita, minimum variací úrovní, zkrátka jen pro fanoušky

+6

Limerick Quest

  • Browser 60
Dobrodružství v limericích pokračuje. A přestože si zachovává svůj humor a hravost, je přece dosti jiné, než byl předcházející díl. Zatímco Limerick Heist byla v zásadě klasická choice-based interactive fiction, jejíž differentia specifica byla zvolená forma, pak její pokračování je mnohem originálnější a spíše se blíží parserové textové adventuře, ovšem bez použití parseru.

K dispozici máte totiž klasický inventář a většinu času se pohybujete po jeskyni pomocí příkazů (resp. odkazů v daném limeriku) sever, jih, východ, západ. Jeskyni prozkoumáváte, abyste ukořistili poklad Aztéků, ale v jeskyni je několik hádanek, které je třeba překonat. Popisy všeho (i inventáře) jsou v limericích.

Řešení hádanek je navrženo velice originálním způsobem, a to buď dosazováním názvů předmětů z inventáře do prázdných políček určitých veršů nebo výběrem celých veršů z roletového menu. A to tak, aby výsledný limerik splňoval určitá kritéria. V závěru je pak nutné tyto hádanky řešit i pod časovým tlakem. V nastavení, které je také v podobě limeriku, je sice možné časový limit vypnout, ale podařilo se mi danou pasáž vyřešit bez chyby napoprvé (byť to bylo těsně).

Řešení hádanek často koresponduje s tvorbou veršů či rýmů, což klade ne zcela malé nároky na znalost angličtiny, takže bych tuto hru doporučil spíše těm, kteří anglickým jazykem vládnou na vyšší úrovni a kteří mají navíc určité povědomí o skládání poezie. Na druhou stranu se jedná o velice originální hru, která si trochu toho zápasení s jazykem určitě zaslouží.

Vytkl bych jí podobně jako u prvního dílu slabý příběh. Jedná se, co se děje týče, jen o stereotypní variaci na lovce pokladů a ani to navíc celé nedává moc velký smysl. Přesto je vidět znatelný posun v gamedesignu a docela by mě potěšilo, kdyby autorka vytvořila v závěru naznačené pirátské pokračování. Svůj čas bych mu určitě věnoval.
+9

Limerick Heist

  • Browser 50
Limerick Heist mne zaujal už v době svého vydání, když se umístil na osmém místě v soutěži textových adventur AIFC. Přeci jen, napsat kompletní choice-based text v limericích je docela tour de force. V diskuzi se však autorka pochlubila, že limeriky jsou její oblíbená veršovaná forma a složila jich již tisíce. Je to poznat. Celý interaktivní příběh skotačivě plyne a co se formy týče, tak jsem neměl ani jednou pocit, že s ní autorka zápasí. Průměrné hodnocení je tak z mé strany dáno hlavně tím, že navzdory tomu, že limeriků jsou ve hře desítky až stovky, je příběh bohužel příliš šablonovitý. Chybí mu větší prokreslenost charakterů jednotlivých lupičů a také nějaké odbočky. Takto vás čeká v pěti aktech opravdu jen expozice, nábor skupiny, plán, uskutečnění a závěr. Kromě artistní formy a citu pro jazykovou hru tak v paměti moc neulpí. Také mě zarazil nápad vybrat přezdívky lupičů podle známých metroidvanií, což působí trochu infantilně. Jako unikátní interaktivní epická báseň však bezesporu Limerick Heist originálně rozšiřuje portfolio her vytvořených ve Twine. Na závěr ještě doplním, že v loupeži je možné chybnými volbami i neuspět (autorka tím chtěla posílit větší herní dojem z projektu), takže vybírejte opatrně. Konec hry je navíc otevřený k pokračování, které autorka o rok později skutečně vydala pod názvem Limerick Quest.
+12

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
O této webové hře jsem slýchával již nějakou dobu, ale říkal jsem si, že hra od České televize mě asi moc nezaujme. Že to ve výsledku bude přesně naopak, jsem pochopil už během prvního tréninkového případu. Proč jsem jen byl tak bláhový?

Od prvních okamžiků mě nadchnulo vizuální zpracování. Pozadí je tvořeno obvykle reálnou fotografií, na kterou jsou pak přidány statické postavy v komiksovém stylu. Skvěle zpracované jsou i úvody, kde je každý z hlavních případů uveden pěknou animací a ukončen vysvětlujícím komiksem. Při hraní mi ani moc nechybělo to typické adventurní procházení se mezi lokacemi a čekání, než postava doběhne na dané místo. Díky tomu se prostě můžu plně soustředit na to nejdůležitější, čímž je pochopitelně příběh.

A právě příběh všech tří samostatných případů mě hodně bavil. Ačkoliv nejsem obvyklým divákem televizních detektivek, tak třeba takové Případy 1. oddělení jsem na ČT sledoval rád a hraní za Detektiva Kurzora mi tento seriál částečně připomínal. Řešení případů mělo logický postup a těch pár záseků se mi vždy po chvíli podařilo vyřešit. Dokonce jsem si všiml, že sám Detektiv Kurzor občas tápajícímu hráči napoví, co by asi bylo vhodné udělat. Asi nejvíce se mi líbil případ č. 2, který je částečně rozvětvený a některá rozhodnutí ve hře způsobí vyřešení případu trošku odlišným způsobem. Celkově pak případ nabízí až 30 různých postupů, jak se dostat k závěru. Hodně jsem si pak oblíbil i vedlejší postavy Majora Mlejnka, toho času v důchodu, v podání pana Skopala či Kapitána Faita ztvárněném Martinem Myšičkou, jejichž postavy dostaly i vizuál svých dabérů. A je celkem fajn, že občas dojde na odlehčení situace v podobě rýpnutí do kolegy.

Potěšily mě i některé minihry, jako rozpoznávání obličeje po staru přes obrázky na fóliích versus moderně na počítači, hledání shody v otiscích prstů, prolamování šifry či hledání stop v různých dokumentech. Horší bylo třeba hledání otisků na zapalovači, kdy jsem štětcem nanášel prach několik minut a pořád nic. Řízení auta zase bylo dobře ztvárněno graficky, ale ovládání stálo za starou bačkoru.

A na konec ještě nesmím zapomenout zmínit dabing, který je až překvapivě kvalitní. Postupně jsou slyšet hlasy známých jmen českého dabingu. A celkově se ty jednotlivé dialogy dobře poslouchají.

Jak už jsem naznačil v úvodu, mé předsudky k této hře byly velmi nevhodné. Hra mě svým kvalitním zpracováním velmi překvapila a rád se tímto připojuji k ostatním členům, co by byli rádi za další případ.
+19

Pexeso

  • Browser 5
*zvuk pukania prstov na klávesnicou*

Doby internetu v plienkach dali priestor napríklad aj tomuto programátorskému pokusu dostať klasickú hru do digitálnej podoby, aby potom o 20 rokov neskôr nejaký nešťastník (ja) na ňu natrafil na serveri IZDoprava.cz pri konfrontovaní označenia ich ostatných "hier" video hrami (Test Dopravního značení & Poznáváme Karlův most)

Pexeso ako také (snáď) každý pozná a zrejme bez akýchkoľvek inštrukcii, aj toto s dopravnými značkami, bude schopný hrať. Avšak nie každý pozná dopravné značky a tu by som hre vyčítal hlavne to, že značkám chýba akýkoľvek popis čo sú zač (naviac kvalita obrázkov je tak mizerná, že je problém prečítať slovo NEMOCNICE). Aj keby sa nejaké to deculo k tejto hre dostalo, dozvie sa o dopravných značkách akurát prd.

Pro: je to video hra, dá sa hrať aj vyhrať

Proti: otrasné rozlíšenie obrázkov, len 8 opakujúich sa značiek bez informácie o akú značku sa jedná, nefunguje diakritika

+12

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Detektiva Kurzora jsem objevil na doporučení zde od adama.kulhanka (čímž mu velice děkuji!) a musím říct, že se za žádných okolností nejedná o ztrátu času. A to přitom hrajete v prohlížeči a hra je zdarma. Dá se mluvit o zázraku? Já bych řekl, že ano!

Dlouho se mi nestalo, abych byl u hry tak nadšený. Možná je to tím, že nic nečekáte a pak Vás překvapí docela solidní nával kvality, protože tady bych ho opravdu nečekal. Česká televize ale z minima vyždímala maximum. Ze žánru vizuálního románu, který je ve své podstatě statický a pracuje s prostředím formou fotografií jako třeba další česká hra Přítmí let již dávno minulých, tu vytvořila pohodovou detektivku, na které Vám sedne úplně všechno.

V době, kdy jsem hru hrál a dohrál byl jejím obsahem prolog a dva příběhy. Prologem Vás hra rychle uvede do světa detektiva Kurzora a okamžitě Vám dá najevo, že tady není zbytečný dialog, ani činnost. Naopak vše má svůj smysl a logika je hlavní devizou postupu ve hře.

A pro po, když jsme u dialogů...hra je naprosto fantastická v dabingu. Nejednou jsem si tak vzpomněl, jak silní jsme v minulosti s dabingem ve hrách byli. Stačilo pár herců a dabérů, kteří ví, jakou intonaci použít, a hráč musí být spokojený. Prakticky to vypadá, že dobrý dabing udělá polovinu dobré hry, ale ona je to vlastně pravda. Vhodné dialogy, sem tam vtipné a zábavné, Vám ze hry udělají okamžitě osobní zážitek, ze kterého se nebudete chtít odtrhnout. Přidá totiž emoce, vytvoří vztah k postavám a máte ihned zaděláno na herní zážitek, který bych zde, budu se opakovat, rozhodně nečekal.

Jakmile se dostanete k prvnímu případu, hra ale i nadále překvapuje. Především tím, že přidává různé mezihry. Ty hře dodávají další zábavný zážitek, takže když jsem třeba ve druhém případu řídil auto, tak jsem nejdříve usoudil, že tlačítky v prohlížeči a myší to přece nemůže jít...no a nakonec opak byl pravdou. Dokonce jsem si to i rád zopakoval, protože mě to prostě a jednoduše bavilo. Nicméně ono to ale není jenom o ježdění, ale třeba i o porovnávání otisků nebo luštění šifer. Nápadů je ve hře dostatek a baví Vás jejich luštění stejně, jako se radujete z každé další odehrané hodiny.

Těch hodin ale není moc. Přeci jenom opravdové případy jsou dva a ještě jsou navíc dost různorodé a vybízí k různému průběhu vyšetřování, takže i k opakování hratelnosti. Já ale osobně doufám, že se jednou dočkám dalšího případu, protože Detektiv Kurzor mě popravdě velice mile překvapil. Asi tak moc, jako když si spustíte něco zadarmo a po pár hodinách se usmíváte spokojeností.

Dobrá práce Česká televize. Tohle se ti povedlo. Kéž by i ty detektivky byly mnohdy tak vydařené, jako se ti povedla tato hra!

Pro: Perfektní dabing, logické kriminální případy, logické hříčky, mezihříčky a okamžitá radost z vysloveně dobře odvedené hry. A to zadarmo prosím pěkně!

Proti: Málo případů, chtěl bych víc :-)

+20

Detektiv Kurzor

  • Browser 75
V dřívějších dobách, když se objevila česká adventura, tak člověk se těšil na ten skvělý dabing a co si na něj vývojáři nachystali. V dnešní době narazit na dabing v adventuře, je jako vytáhnout z balíčku hokejových karet obrovský hit nebo narazit na tisícovku na chodníku. A díky databázi jsem objevil tuhle hru, kterou jsem si hned zamiloval a to díky skvělému dabingu.

Adventury hraji opravdu dlouho a dlouho se mi nestalo, aby mne hra vtáhla díky dabingu jako tahle. A taky jsem koukal na to, že hra je opravdu zadarmo a opravdu si s tím někdo dal práci. Není to jen na rychlo splácaná hra, ale dává smysl, dobře se hraje a je opravdu nenáročná a člověk si od ní oddechne a opravdu mi připomíná ty staré dobré adventury, které člověk hrál na odreagování a chtěl i díky ním potrápit mozkové závity.

Pár hádanek tady je a já jsem nemohl odolat a musel jsem některé dodělat. A stálo to za to. Hra je příjemně dlouhá, není otravná a netvrdím, že bych si klidně dal i delší verzi, jenže pochybuju, že pořád by u hry byl ten status free.

Samozřejmě, že hra má i mínusy, ale nebudu to hanit, když je to zadarmo. Netvrdím, že díky tomu je hra dokonalá, ale rozhodně pokud máte rádi adventury, tak tento kousek by vám neměl uniknout.

A právě díky tomu to beru tak jak to je a pokud se někdy objeví další případ detektiva Kurzora, chci být u toho.

Pro: detektiv Kurzor, bavili mne minihry, perfektní dabing, nenáročnost, případy mají skvělý nenásilný námět

Proti: délka, pozadí, modely postav, odklikávání dialogů, o hře už není slyšet a je to škoda

+17

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Příjemný vizuální román. Příběh není úplně úžasný, ale po pravdě jsem ho čekal od kratší free to play hry v browseru o dost slabší. Pozadí by mohli být trochu propracovanější než jenom upravené fotky. Postavy nemají skoro žádné animace. Za mě by alespoň mohli hýbat pusou při mluvení. Adventurní část by tu mohla být rozvinutější. Velkým kladem pro mě byl velmi kvalitní český dabing. Příjemná je návaznost na seriály české televize. Hra je poměrně jednoduchá, ale jako taková oddechovka funguje skvěle. Velice příjemné.

Pro: Příjemně oddechové, dabing, návaznost na ČT seriály, příběh lepší než by jeden čekal, minihry , hudba

Proti: Málo animaci, jednoduše udělané pozadí, adventurní části, kratší

+12

Detektiv Kurzor

  • Browser 65
Nejsem velký fanoušek detektivek od České Televize. Vlastně, obecně nejsem velký fanoušek detektivek. Nebýt herní výzvy, tak o žánr vizuálních novel nejspíš nezavadím. Ale tak, občas to chce prolomit ledy a zkusit něco nového. Detektiv kurzor je snadno dostupný. Je srozumitelný a zadarmo. Také jsem čekal, že jelikož je hra spustitelná v prohlížeči, bude to hříčka maximálně na půl hodiny. Omyl

Hra obsahuje tři případy s tím, že pokud zmáknete rychle minihry a rébusy, vydrží v pohodě na tři a více hodin. Případy se dají řešit několika různými postupy a hra obsahuje achievementy. Zapálený obsedant může ve hře strávit klidně šest hodin. Detektiv Kurzor je klasická, trochu odlehčenější, detektivka z produkce ČT. Ohledáváte místo činu, vyslýcháte svědky a sbíráte důkazy se známými herci, kteří často dabují sami sebe. Dabing je skvělý. Takhle dobrý český dabing jsem snad ještě ve hře neviděl. Hra má sice trochu komediální nádech, ale drží se seriózního tónu. Na Poldu zapomeňte.

Můj problém je, že nejsem cílová skupina. I přes skvělý dabing jsem se často při vyslýchání nudil. Některé minihry jsem vyloženě protrpěl (viz. jízda v autě). Nejvíce mě asi bavila druhá půlka třetího případu. Kde Myšička sehrál komediální habaďůru na hlavního podezřelého. To bylo dobré. Také jsem vyřešil osmisměrku. To bylo hrozné. Vůbec nevím proč jsem u ní strávil půl hodiny.

Už se mi nechce Kurzora znovu rozjíždět, proklepávat dialogy a zkoušet jiný průchod. Zkusit se v životě musí všechno a já zjistil, že žánr vizuálních románů není pro mě. Radši si pustím film nebo seriál. Detektiv kurzor je výborná práce i po výtvarné stránce. A je zadarmo. Já to ale asi dostatečně neocením. Mé hodnocení je neobjektivní. Fanoušek žánru nechť si připočte 15 %.

Pero mocnější meče

Pro: skvělý český dabing, slušná délka, větvení postupu při řešení případů, achievementy, je to zadara

Proti: zdlouhavé vyslýchání není činnost určená pro mě, některé minihry jsou za trest

+18

The Quest For The Rest

  • Browser 60
Podobne ladené 2D point and click adventúry som ako decko celkom obľuboval a dodnes nostalgicky spomínam napríklad na českého Poldu. Pravdou ale je, že dnes mi už tento žáner nič moc nehovorí. Asi to je z toho dôvodu, že riešenie údajne logických problémov a hádaniek má často s logikou dosť málo spoločného. Skôr platí, že v týchto hrách musíte robiť to, čo logické pripadá autorom.

Väčšinou sa to napokon zvrhne na zúfalé klikanie všade možne po obrazovke, pixel hunting a kombinovanie náhodných predmetov v inventári v nádeji, že sa človek pohne ďalej (to bol, napokon, prípad aj Poldu). Neviem ako vy, ale ja si zábavu predstavujem inak. Tento názor nezmenila ani kratučká adventúra The Quest For The Rest od českých vývojárov Amanita Design. Napriek tomu ale musím uznať, že vďaka svojej krátkosti ma aspoň nestačila otráviť a znudiť.

Trom panáčikom skrátka musíte pomôcť dostať sa cez tri lokácie k ďalším panáčikom a hrá k tomu fajn muzika. Isté problémy som mal len v prvej lokácii, ale zvyšné dve sa dali prejsť bez väčších problémov. Plusom je pekná výtvarná stránka a už spomínaná hudba. Pozitívne hodnotím aj absenciu inventára a otravného zbierania/kombinovania predmetov.

Celkovo nemôžem povedať, že by ma The Quest For The Rest na tú chvíľu nezabavilo, ale aj tak je pre mňa skôr dôkazom toho, že tento typ adventúr už má dni svojej najväčšej slávy za sebou a pokusy oživiť ho idú tak trochu mimo mňa.

Pro: výtvarná štylizácia, hudba

Proti: pre fanúšikov adventúr krátke a rýchlo to vyšumí

+8

Plachý trpaslík

  • Browser 55
Jednoduchá plošinovka s dôrazom na slovo jednoduchá. Minimalistická grafika, jednoduché ovládanie, prosté levely, krátkosť. Napriek tomu dokáže na pár minút celkom pobaviť. Mohlo to však byť trochu dlhšie a aj nápaditejšie. Na druhej strane, hra takto aspoň nestihne skĺznuť do stereotypu a nudy.

Pro: na pár minút celkom zábavné

Proti: krátke, v jednotlivých leveloch mohla byť väčšia variabilita

+7

Grimace’s Birthday

  • Browser 60
Grimaceho narozeniny jsou první hrou primárně vyvíjenou na Game Boy, respektive jeho barevnou variantu, kterou jsem hrál. Nejde sice o nijak velký titul, ale je zdarma hratelný v prohlížeči, tak jsem jej vyzkoušel a asi tak za půl hodinky dohrál, včetně sesbírání všech milkshaků.

K plošinovkám se poslední dobou dostanu většinou jen na konzoli s Romčou, občas si však nějaký menší kousek střihnu i sám na PC. Časové limity nemám příliš v lásce, ale tady jsou nastaveny celkem rozumně a jen párkrát se mi stalo, že jsem nějakou úroveň musel opakovat kvůli jejich vypršení. Naopak hra odpouští i nějaké to menší zdržení a není třeba jet úplně na krev.

První dvě úrovně na skateboardu mi moc nevyhovovaly a lépe se mi Grimace ovládal při chůzi po svých, což byl bohužel případ jen třetího levelu, protože v tom posledním létal v bublině. Další dva herní módy jsem nezkoušel a ani to neplánuji, především proto, že se v nich jezdí na skatu. Hlavní kampaň by mohla být delší a její krátkost je asi největší slabinou hry, Grimace ale minimálně za vyzkoušení určitě stojí.

Pro: freeware, sbírání milkshaků, rozumně nastavené časové limity, třetí úroveň

Proti: první dvě úrovně, krátké

+15

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Detektiv Kurzor je jednou z těch her, o kterých bych se bez Herní výzvy vůbec nedozvěděla. Přitom se jedná o takovou fajn hru. I když vím, že existuje hra podle pořadu AZ kvíz, že by se ČT pustila do něčeho takového, to bych nečekala. A už vůbec bych nečekala, jak bude hra zpracovaná. Já čekala, že kompletní hra, tedy všechny případy, budou ve stylu toho prvního a celkem to zabere maximálně tak hodinu. Skutečnost je ale jiná.

Evidentně má hra soužit k propagaci detektivních seriálů české televize. To dokazuje i možnost při spouštění jednotlivých případů prokliknout se přímo na stránku iVysílání s daným seriálem. Jak dobrou práci odvádí, to je otázka, protože sama hra by potřebovala spíše trochu propagovat. Možná je tedy spíše odměnou věrným divákům.

Vizuálně se mi hra hodně líbí. Komiksově stylizované postavy jsou v kontrastu s reálnými fotografiemi prostředí fungujícími jako pozadí. I přesto, že se postavy nepohybují a troufla bych si tvrdit, že mají ve většině (ne-li všech) scénách i stejnou pozici, určitě bylo při jejich kreslení odvedeno hodně práce. Jen je zvláštní, že někteří herci jsou jasně poznatelní a jiní si vůbec podobní nejsou. Například Martin Myšička je zcela přesný a jednoznačně rozpoznatelný, na druhou stranu Hanu Ševčíkovou bych nepoznala ani v nejmenším. Říkám si, jestli je to tím, že pro tyto postavy ještě při vytváření kreseb neměli obsazení. Možná jsou si podobní jen ti herci, kteří jsou z již zmiňovaných seriálů a ostatní ne.

Nepohyblivost postav byla zajisté kvůli tomu, aby nebylo nutné dělat všechny možné animace, ale také to jistě byl umělecký záměr. Někdy totiž je pohyb postavy zobrazen jen jako posun nepohyblivého obrazu, například na záznamu dopravní kamery, kde sledujeme vozidla, projde chodec. Je ale i případ, kde je animace pohybu vytvořena, což je záznam z bezpečnostní kamery v bance.

Nic jiného, než skvělí dabing bych nečekala, v tomto ohledu má televize spoustu zkušeností a prostředků. Ve hře můžeme vidět a slyšet samé známé osobnosti. Já se přiznám, že úplně odborník na české herce nejsem. Kdyby se mě někdo zeptal na jména herců, nevěděla bych, ale rozhodně jsou to většinou známé hlasy i pro mě.

První případ je jen takový tutoriál. Je kratší a nedochází zde k žádnému větvení příběhu. Druhý už je zajímavější. Je v něm více lokací, více důkazů a více svědků. Nezkoušela jsem ho opakovat, ale určitá místa naznačují různé varianty průchodu hrou. No a do třetice, v tomto případě, všeho dobrého. Třetí případ je rozhodně nejzajímavější, je tu více linek, a dokonce i několik konců. Zjevné jsou 3 možné konce, ale dočetla jsem se, že jich je celkem 5. Konce jsou rozdílné v tom, jak je případ vyřešen, viník je vždy stejný. Třetí případ a jeho konce mě dokonce motivovaly k opakovanému hraní, abych si mohla projít druhou linku a vyzkoušet jiný konec.

I když se jedná o vizuální román, má hra řadu interaktivních prvků. Není jich mnoho, ale jsou tam. Téměř vždy jsou spojeny s hledáním důkazů, což je v tomto případě logické. Často nestačí důkazy pouze sebrat, ale musí se s nimi pak ještě něco dalšího provést. Ve dvou případech je interaktivní i to samotné sbírání. Hledá se důkaz odhrnováním trávy a posouváním kamínků. Není to nic úžasného, ale je to o něco více než pouhé sebrání. Jednotlivé důkazy se musí očišťovat, skládat, porovnávat apod. Hádanky, které se ve hře také ve spojitosti s důkazy vyskytují nejsou složité, mě dal zabrat jen šifrovaný vzkaz. Tam mě nachytali. Přestože jsem začala dobře, text, který mi vycházel nedával smysl. Nenapadlo mě, že pak ještě bude potřeba s ním něco dělat. Myslela jsem si, že to mám špatně a hledala, jak jinak to vyřešit. Interaktivita hry je omezená v tom, že má některé věci předpřipravené a nebere se ohled na konkrétní řešení hráče. Například u autonehody, když hledáte na videozáznamu nabouraný vůz. Já zastavila záznam s vozem na určitém místě, ale na vytištěném papíře byl vůz jinde. Podobně to bylo u skládání výhružného dopisu. Také výsledek neodpovídal tomu, jak jsem slova poskládala já. To jsou ale jen detaily. 

Ve hře můžeme najít dokonce i několik vedlejších úkolů, jestli to tak můžeme nazvat. Mimo luštění, jak otevřít tajemnou krabici, můžeme luštit osmisměrku nebo střílet na terč. Překvapená jsem také byla z toho množství achievementů, které je možné získat.

Asi nejhorší práci odvedli autoři na propagaci hry. Jak už jsem zmínila, kdyby nebylo herní výzvy a cíleně jsem se nesnažila najít nějakou hru z kategorie vizuálních románů, nikdy bych se nejspíše o této hře nedozvěděla. To se snažím si udržovat o hrách nějaký ten všeobecný přehled a sleduji různé novinkové souhrny, kde se zvláště na české docela zaměřují. O Detektivu Korzorovi jsem ale vůbec neslyšela. To je škoda, je to určitě zajímavá hra, nabízená zdarma a za vyzkoušení stojí.

Pro: zpracování případů (zvláště třetího), komiksový styl, dabing

+12

Goodgame Empire

  • Browser 90
  • Android 75
Z prohlížečových her patří Good Empire k těm, které jsou stále udržované, s kvalitním českým překladem, a proto asi v hranosti v Česku vítězí. Já ji hraji na https://www.goodempire.eu již několik let a zkoušel jsem i Android verzi. Poté, co byla převedena do HTML5 již hraji pouze prohlížečovou verzi, ke které se lze již připojit i pomocí mobilu.

Pro: čeština, aktualizace, široká komunita

Proti: klasická prohlížečovka

+4

Detektiv Kurzor

  • Browser 75
Česká adventúra s českým dabingom a k tomu v prehliadači? Sem s ňou!

Pravdu povediac, nebyť tohtoročnej hernej výzvy, tak sa k tejto hre nedostanem. A to by bola veľká škoda. Aspoň pocitovo som sa takto na pár hodín mohol preniesť späť do deväťdesiatych rokov, keď sme aj s kamošmi hrávali vtedy čerstvé novinky ako Polda, či Horké léto. Za mňa pekný nostalgiatrip, hlavne vďaka dabingu (nemusíme si klamať, hernej kvality zmieňovaných adventúr tento počin skutočne nedoshuje).

Dĺžka hry vydala na pár hodín a všeobecne sa mi páčil prvý prípad s odcudzenými predmetmi z galérie a múzea viac, ako ten druhý. Ak vyjde náhodou ďalšia epizóda, tak si ju ale určite zahrám.

Pro: Dabing, Oddychové hranie, Zadarmo

Proti: Puzzle so štrkom, vcelku krátke

+18

Shakes and Fidget

  • Browser 70
  • Android 60
Asi kdekdo má nějakou historku o tom jak hrál Shakea na základce. Mám je samozřejmě i já, pořád si pamatuju jak jsme hráli všichni ve třídě a střídali se u jediného počítače, jak zůstávali na síti přihlášené účty a děti z jiných tříd ničily cizí postavy i to jak jsme začínali stále znovu a znovu na dalších serverech s novými postavami. Mám ale ještě jinou historku.

Byl listopad 2020, všichni jsme byli zavření doma a neměli moc co dělat kromě hraní, kterým jsem tenkrát trávil v podstatě veškerý čas. A jednoho večera mi přišla zpráva od kamaráda. "Hej, budeme hrát Shakea." Chvíli trvalo než jsem mu vůbec uvěřil že to myslí vážně a následně mu napsal jak hloupej nápad to je. Ale nechal jsem se přesvědčit. A tak jsme ve skupině nějakých šesti lidi začali po dlouhých letech zase hrát tuhle obyčejnou, jednoduchou, prohlížečovou hru.

Překvapilo mě kolik věcí tam za ty roky přibylo a kolik jich tam i nadále přibývá. Oproti té verzi, kterou jsem si pamatoval a která ihned od začátku odhalila vše co měla a s čím jste se museli spokojit dokáže současná verze stále představovat různé nové mechanismy či minihry až do nějakého levelu 200. I přes to se ale stále v jádru jedná o obyčejnou browser hru, kde jen každý den odklikáte pár věcí a zastavíte se zase zítra. Takže se to časem omrzí.

Nebo by alespoň mělo, všichni moji kamarádi postupně odpadli. Jako první ten, který to celé vymyslel. Poslední loni v létě. A já hraju dál. Netuším čím si mě to pořád drží, ale dokud se tohle zvláštní kouzlo nezlomí a konečně to neomrzí i mě, tak budu hrát dál...

Pro: Jednoduché, Na vyplnění času, Zábavně pojatá grafika

Proti: Repetetivnost

+6

Detektiv Kurzor

  • Browser 75
Hra od České televize, co se hraje v prohlížeči? Popravdě jsem od toho moc nečekala a byla jsem příjemně překvapena. Vyniká zde především perfektní dabing všech postav a líbilo se mi, že se objeví i postavy, které hrají v detektivních seriálech ČT. Řešení případů bylo zábavné. Někdy jsem si musela trochu potrápit mozkové buňky, jindy jsem zase musela předvést trochu zručnosti. Celkově, ale hra měla rychlý spád a nenechala mě nikde dlouho viset. Rozhodně jsem vůbec nemusela pátrat v návodu.

Vše je opravdu pěkně zpracované, od ilustrací, až po hudbu, která odvedla svoji práci také skvěle. Příběh každého případu je dobře vymyšlen. Vlastně to trochu působilo, jako kdybych se dívala na seriál ve kterém jsem mohla rozhodovat o tom, kam hlavní postava půjde a co tam bude říkat.

Hratelnost doplňují achievementy, díky nimž jsem si poslední případ zahrála 2x za sebou. Tedy bylo to také kvůli tomu, že jsem chtěla vidět co se stane, když se rozhodnu jinak. To je další věc, která se mi na líbí – mohla jsem skutečně rozhodnout o tom, jak případ vyřešit. Škoda, že hra nemá pokračování, zajímalo by mě, jaké další případy by detektivu Kurzorovi připadly. Kurzora doporučuji všem, kteří mají rádi detektivky a adventury.

Pro: příběh, dabing, hudba, ilustrace, rozhodování

Proti: málo případů, málo miniher

+17

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Her v prohlížeči jsem zkoušel jen pár, ale Detektiv Kurzor je z nich jednoznačně nejlepší. Kam se na něj hrabe Anča a Pepík, jejichž dobrodružství V Čarovném lese bylo prvním titulem, co jsem z produkce České televize hrál. Tohle je opravdu zcela jiný šálek kávy.

Sice to už zmiňovali uživatelé přede mnou, ale nemohu jinak. Tím prvním, čím Detektiv Kurzor vyniká, je bezesporu profesionální český dabing. Nejen hlavní hrdina Martin Kurzor, ale i jeho kolegové či podezřelí jsou skvěle namluveni. Na to, že je hra zdarma je dabing skutečně prvotřídní. Ještě větší váhu mu dává fakt, že zde prim hrají především rozhovory, mimochodem také dobře napsané, a ostatní adventurní prvky jsou trochu upozaděny.

Další věcí jsou jednotlivé případy, které jsou Kurzorovi přiděleny. Nejen, že jsem se při nich bavil (třeba při narážce na CDčka), ale jsou i vcelku zajímavé a pátrání jsem si opravdu užíval. Navíc se nabízí více způsobů jejich řešení. Především pak v tom posledním dostupném „Kdo s koho“ je dokonce třicet možných variant, i když je trochu škoda, že konec je pořád stejný.

ČT do hry zakomponovala některé postavy ze svých detektivních seriálů, jako je třeba Karel Mlejnek ze seriálu Poldové a nemluvně (noční vloupačka s kočárkem byla fajn), což je vcelku logické, ale zároveň jsem z toho neměl pocit, že by mě autoři tlačili k tomu, abych se na ně podíval. Naopak jsem si připadal jako v seriálu, který můžu ovlivňovat.

Detektiv Kurzor určitě není dokonalý. Občas mi nebylo úplně jasné, jak daný úkol vyřešit (seznamy podezřelých nebo nábojnice) a fakt nechápu, koho napadlo, že Kurzor bude v létě všude pobíhat v bundě se šálou na krku. Celkově jsem ale více než spokojen a doufám, že přibudou další případy, i když už to moc nevypadá. Úspěchy jsem totiž získal všechny (mimo těch třiceti stejných) a Komiks Úskok detektiva Budíka už mám také za sebou.

Pro: Martin Kurzor, český dabing, rozhovory, přidělené případy, více způsobů řešení

Proti: stále stejný konec případů, občas nejasná řešení, nesmyslné letní oblečení

+20

Trust Me, I Got This!

  • Browser 70
Vtipná a kratičká česká point and click adventura, ve které hrajete za muže, který musí v jedné místností svého bytu udělat pár jednoduchých úkolů jako pověsit obraz, zrcadlo či zprovoznit televizi. A jak to tak bývá, ne vždy jde práce přesně podle jeho představ. 

Za zmínku stojí vtipný doprovázený dabing a brblání hlavního hrdiny. Za další zmínku stojí, že hra vznikla za pouhých 48h během Global Game Jam 2020. 

Nakonec je ještě třeba říct, že vám hra zabere pouhých 5-10 minut. Za sebe ale můžu napsat, že jsem si vtipná řešení banálních úloh užil a hra rozhodně stojí za vyzkoušení.

Pro: vtipné řešení banálních úloh, dabing

Proti: škoda, že těch úloh nebylo o maličko více

+9

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Detektiv Kurzor na mě vyskakoval pokaždé, když jsem si šel na stránkách České televize zahrát AZ kvíz. Myslel jsem si, že to bude nějaká nudná záležitost na 10 minut, tak jsem ho pokaždé odignoroval.

Ohó, jak jsem se zmýlil! V rámci Herní výzvy 2022 jsem potřeboval nějakou českou hru, která by vyšla v roce 2020 či později. Původně jsem chtěl hrát Valéra Kočkotu, ale toho jsem po cca hodině odložil s tím, že v rámci zachování svého duševního zdraví dám radši něco jiného.

Tak jsem si znovu vzpomněl na Detektiva Kurzora a hleďme, on má docela hezká hodnocení! Tak jsem nelenil, zahrál si ho a... byl jsem příjemně překvapen.

Je to relativně krátká (na pár hodin) prohlížečová hra, ve které v roli titulního detektiva řešíte tři různé případy. Hra, myslím, hezky naznačuje, jak to má takový detektiv těžké, tzn. většinu času tráví rozhovory s různými lidmi a ptá se jich pořád na to samé ("Kde jste byli včera v noci? Neviděli jste tady tohoto pána? A co tady ten, nebyl tu někdy?"), přičemž někteří s vámi spolupracují a jiní vás pošlou do háje.

Hra má kvalitní dabing, docela dost achievementů (a já samozřejmě "dosáhl" achievementu "Den blbec") a občas máte i možnost volby a můžete trochu ovlivnit, jak se příběh povine dál. Pobavily mě i některé minihry (hlavně ta, ve které si musíte pamatovat komplikované instrukce, kterak se dostat do kanceláře na zámku) a občasný humor (obsluha dole bez v místní hospodě každý pátek). To jsem pak trochu smutně vzpomínal na druhého Poldu s tím, že je škoda, že taková jednoduchá freeware adventurka má občas mnohem lepší nápady, než s jakými dokázali přijít tvůrci ze Zima Software.

Jediný zápor tak vidím v potřebě neustále odklikávat dialogy, jak už tu přede mnou několikrát zaznělo. Jinak ale hru doporučuju - je krátká, ale o to víc zábavná.

Herní výzva 2022 - Novinky z domova
+22

Trust Me, I Got This!

  • Browser 70
Hra vyrobená za 48h, to je potřeba vědět předtím, než se to spustí, je to vtipný, klasická parafráze na Pat a Mat, po pravdě jsem ji využil jen k doplnění kategorie v herní výzvě, ale přesně k tomu ta výzva je, člověk se dostane ke hrám, které by normálně úplně přehlídnul. :)

Pro: zábavná point click hra na hodinového manžela

+9 +10 −1

Tchoř Arnošt

  • Browser 65
Nedostal jsem se k tomu, co jsem chtěl hrát, tak jsem si tak brouzdal po netu a vzpomněl si, jak mě bavil Detektiv Kurzor od České televize, tak jsem mrknul na jejich web, jestli nemají zas něco podobného. No, těch her tam jsou desítky, ale většina je určená pro malé diváky ČT:D, takže jsou dost infantilní a pro dospělého nehratelné, ale pár kousků tam snese přísnější měřítko.

Tchoř Arnošt mě zaujal svým názvem, tak jsem ho spustil a prošel hned několik levelů a nebylo to úplně špatné, tak proč to nedohrát, že jo. Před mnoha lety jsem hrál české Berušky a celkem mě to bavilo, tohle je něco podobného. Levely postupně přitvrzují a tak z těch prvních, co se daly zvládnout za minutu je ke konci i pár, co zaberou třeba čtvrthodinu a cca 20 pokusů, tak to má být. Ač teda pro malé děti odkojené ČT:D je to podle mě až moc těžké, dítěti do 10 let bych to asi nepustil.

Bylo fajn, že hra dávkuje nové mechaniky pěkně postupně a tak se hráč má možnost zlepšovat spolu s přibývající obtížností, tak by to mělo být. Potěšil mě český dabing, který nebyl úplně blbý a dokázal dokreslit atmosféru, ač se ke konci už dost opakoval. Zvířecí obsazení je taky moc fajn, a perfektně se do hry hodí.

Jasně, tahle hra nemůže konkurovat komerční produkci, ale jako oddechovka a webovka je to moc fajn. A hlavně, znáte nějakou jinou hru, kde se dá hrát za tchoře? :)

Pro: procvičí mozek, dabing je fajn, sympatická hra

Proti: možná zbytečně krátké, celý level se musí povést na 1 pokus, spíše pro větší děti

+18

Swords and Sandals III: Solo Ultratus

  • PC 60
  • Browser 65
Swords and Sandals III byla jedna z těch her, která mi jako malému přišla hrozně super. Nikdy jsem ji nedohrál, ale to mi tehdy nevadilo. Po deseti letech jsem se však rozhodl tento rest napravit.

Už tehdy mě hra ohromila možnostmi, které oproti jedničce a dvojce nabízela. Nové typy zbraní, odlišnost arén, strom dovedností, rozhodování o osudu poražených, vše ti vypadá super. Pokud ve hře avšak strávíte více času, zjistíte, že s každým pozitivem se pojí nějaké negativum. Když už je tu nějaká myšlenka, není dotažena do konce. Například zbraně na dálku ze začátku působí jako výhoda. V pokročilejší části hry se však tato výhoda stane irelevantní, protože jedním skokem jste tak či onak hned u nepřítele. Pak tu máme například kytary, které mají možnost krást nepříteli manu. Zní to jako zajímavý prvek pro kombinaci s nějakými kouzly, že? Problém je ale zase balanc, protože proti obouruční zbrani nebo čistě magickému buildu zkrátka nemáte šanci.

Také soubojový systém se dočkal menší řádky změn. Chybí zde například stamina. Při volbě, jak silný útok použijete, tak vybíráte pouze na základě odhadovaného poškození a pravděpodobnosti úspěchu. To by upřímně úplně nevadilo, nebýt kritických úderů. Ty byly sice i v předchozích dílů, zde jsou ale neskutečně přesílené. Pokud se vám takový kritický úder podaří zasadit, ignorujete veškerou zbroj a maximálně na dva tyto zásahy skolíte kohokoli. Jinak jen taková zajímavost, jde tu vytvořit i build založený právě na kritických úderech. I bez něj ale sázení na tuto mechaniku je nejlepší taktikou. Souboje s šampióny, kteří jsou mimochodem ještě více přesílení, tak probíhají tak, že prostě zkoušíte stále dokola silný útok, než dáte dva kritické údery za sebou.

Asi nejlepší nově přidanou mechanikou je jakási karma, které se vám zvyšuje nebo snižuje podle toho zda, necháte poraženého nepřítele žít. S tím se vám odemyká také speciální typ útoku nebo léčení. Tato statistika je ale také podmínkou pro koupi některých částí vybavení a ovlivňuje tak nejen váš budoucí vzhled.

Hru jsem nakonec nedohrál ani v současnosti. Paradoxně to ale není kvůli všem nedostatkům, které jsem už zmínil. Je to kvůli grindu. Mezi jednotlivými šampiony je totiž v podstatě nutné se trochu nalevelit. A jak to tak bývá, jde to postupně pomaleji. Ve dvou třetinách hry jsem se ale dostal do fáze, kde jsem musel zabít asi sto nepřátel. A když je každý souboj akorát neustálé opakování silného útoku, tak to časem zkrátka vzdáte.

Nakonec ještě přihodím krátký odstavec o browser verzi, kterou dnes již nelze hrát. V této verzi byla maximální úroveň třináct a bojovali jste proti reálným hráčům. A upřímně to díky nízkému levelovému rozsahu vlastně fungovalo o něco lépe, i když se to samozřejmě plně nezbavilo všech problémů, které výše zmiňuji.

Ač celý tento komentář působí asi dost negativně, Swords and Sandals III nepovažuji za vyloženě tragédii. Je to vlastně docela zábavná blbůstka, které vás na nějakou dobu zabaví. Pokud jste ale jedni z těch, kteří všechny hry dohráváte až do konce, přeji pevné nervy.

Pro: velké množství zbraní, různorodé arény, možnost odlišných buildů, karma

Proti: nevybalancovaný soubojový systém, grind

+7

Swords and Sandals IV: Tavern Quests

  • PC 70
  • Browser 70
Swords and Sandals IV: Tavern Quests jsem hrával poměrně hezkou řádku let zpátky s kamarádem na prázdninách, když venku zrovna nebylo hezky. Nedávno jsem do hry opět zavítal a musím říct, že je to pořád poměrně příjemná oddechovka.

Jedná se o druhý experimentálnější díl série. Tentokrát to primární nejsou samotné souboje, ale herní deska, kde se po jednotlivých polích pohybujete pomocí hodu virtuální kostkou. Herních map je tu rovnou několik a odemykají se vám vždy při určité úrovni hráče. Velmi se mi líbí to, že zde není univerzální způsob, jak mapu vyhrát. Za různé akce získáváte totiž ocenění v podobě sandálů a kdo jich má nejvíce, je vítězem. Jistě, pokud dojdete do cíle jako první, také získáte sandál. Můžete jej ale také získat za nejvíce získaných zlaťáků, nejvíce získaných zlaťáků v minihrách nebo třeba nejvíce vyhraných soubojů.

Když už jsme u soubojů, ty tu byly poměrně okleštěny. Chybí tu například možnost pohybu a mnoho dalších funkcí. Ubyly také některé typy zbraní. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o v podstatě pouze jednu z opravdu velkého množství miniher, není to zase tak velký problém. Díky možnosti volby mezi štítem a druhou zbraní a výběru ze čtyř tříd postav, se tu dají i tak vymyslet zajímavé kombinace, kterými se odlišíte od ostatních hráčů.

Největším neduhem hry je tak nakonec místy vizuál. Je to totiž vlastně kombinace všech předchozích dílů a hra tak působí tak trochu jako sešitá horkou jehlou. Základ je převzatý z trojky, někteří obchodníci jsou z dílu druhého. V mnoha minihrách zase vidíte jednotky z Crusaderu, zatímco jinde narazíte na úplně nově vytvořené objekty a monstra přímo pro tento díl. V jedné minihře je pak vaše postava dokonce roztažena do šířky, aby to více sedělo mechanikám. Hratelně to ale nijak nebolí a dá se to odpustit. O nejlepší vizitku se ale samozřejmě nejedná.

Na závěr bych ještě rád podotknul, že hra je nejlepší s třemi dalšími kamarády. Soupeřit s náhodně vygenerovanými soupeři, kteří často oproti vám nemají moc úctyhodné vybavení, totiž výrazně rychleji omrzí. Pro mě je Swords and Sandals IV rozhodně příjemným odpočinkem, pokud si chci dát na pár desítek minut pauzu od zrovna rozdělané práce.

Pro: lokální multiplayer, výběr z více map, vítězství podle počtu sandálů, velké množství miniher

Proti: osekané souboje, splácaný vizuál, lepší se spoluhráči

+9

Keep Me Burning

  • Browser 60
Od Attu Games jsem ještě nic nehrál, když tedy nepočítám Tobyho, kterého vytvořil Lukáš Navrátil sám za sebe. Přesto je mi toto v podstatě začínající studio hodně sympatické a mám v plánu si od něj zahrát všechno, co vyšlo (Feudal Alloy) nebo vyjde (Scarlet Deer Inn). Když jsem projížděl stránky studia, narazil jsem na vcelku minimalistickou, přesto však hodně zajímavou hříčku Keep Me Burning. Protože jsem měl chvilku času, rozhodl jsem se jí vyzkoušet. Bude to na pár minut, říkal jsem jsi, ale nakonec jsem u hry strávil asi dvě hodiny.

Zpočátku nebylo to skákání se skomírající lucernou nijak zvlášť těžké, ale když už nebylo skoro nic vidět, rychle jsem si došel pro smrt. Bludiště není z nejsložitějších, ale potmě jej prostě projít nejde. Na ostny jsem se tak nabodl nejméně stokrát, i když jsem už věděl, kde přesně jsou.

Hra se ovládá skvěle, snad ani jednou se mi nestalo, že by mě postavička nechtěla poslouchat a smrt jsem si vždy zavinil zcela sám svou zbrklostí. Je dobré, že se dají otevírat dveře, čímž se zkracuje cesta k cíli a nemusel jsem již naučené části bludiště procházet znovu. Kdyby tomu tak nebylo, asi bych se na konec nedostal, protože otáčející se plošinky s ostny (zvláště ta poslední), by mě po několikaminutovém putovaní stále dokola překonávat nebavilo.

Stupňující se hudba mě nutila k neustálému sprintu, což sice někdy bylo na škodu, ale ve výsledku jsem byl rád, že jsem některé pasáže měl rychle za sebou. Jednu z mála výtek bych tak měl (mimo těch otočných plošinek) k délce hry, která není nijak oslnivá a když všechno vyjde, lze ji projít za minutu, což jsem osobně vyzkoušel. Je třeba však brát v potaz to, že hra byla vytvořena během pouhých tří dnů a já jsem bludiště už uměl nazpaměť a měl otevřené všechny dveře. Nováček se dle mě bude s Keep Me Burning potýkat minimálně hodinu.

Pro: kreslená grafika, zhasínající lucerna, bludiště, ovládání, zkratky, hudba

Proti: otočné plošinky s ostny, krátké

+17

Wordle

  • Browser 80
Tohle je hrozně fajn "hra". Začal jsem s ní někdy v půlce ledna a od té doby se k ní vracím každý den. Je prima, že je jen jedno slovo denně (takže se nedá vypěstovat nezdravá závislost) a pouze šest pokusů, kdy většinou první tři jsou takové oťukávací a ty další už pak slouží k uhodnutí. Většinou se mi to povede dát na pátý pokus a to i když jsem pár slov neznal, což mě pak potěšilo. Pouze dvakrát z 35 pokusů jsem na slovo nepřišel, takže se cítím celkem hrdě a chytře. Možná je to tím, že Wordle hraju většinou ráno na toaletě, kde je člověk uvolněný a plný energie a bystrosti, a nebo je to jen náhoda a i večer bych měl stejné výsledky :)

Každopádně všem Wordle doporučuji, protože když není 5 minut do čeho píchnout, tak je to dobrý relax. Dokonce jsem se dočetl, že hraní Wordle dokázalo už zachránit jeden lidský život a tím se jen tak nějaká hra pochlubit nemůže. Slovo pro dnešní den je thorn ;)

Pro: rychlovka, procvičování bystrosti a angličtiny, náhražka křížovek, jen jednou denně

Proti: jen jednou denně, chytlavé

+22

Detektiv Kurzor

  • Browser 80
Mě tahle hra moc potěšila. V době mého dohrání je hotový tutorial + dva případy (doufám, že budou přibývat) a kvalita se zvyšuje.

Zatímco tutorial, věrný svému jménu, seznámí s tím základním (ale přesto formou poutavého příběhu), první pořádný případ jsem dohrál dvakrát a ten druhý vlastně dokonce čtyřikrát (ač s lehkou dopomocí save/load (featura se uvolní po dohrání případu)). A vždycky tam bylo něco nového. Případ číslo dvě je při druhém hraní jiný v podstatě skoro úplně celý.

Po všech těch interaktivních filmech s možnostmi vývoje děje nebo třeba skvělé audio hře Důkaz 111 je příjemné vidět hru od České televize, která umí něco podobného a přitom v takové kvalitě a propracovanosti, kterou bych nečekal. Byť rozhodnutí neovlivňují samotné vyústění příběhu či jeho zdárné dokončení (vyloženě tragického či neúspěšného konce se mi dosáhnout nepodařilo), mění kompletně téměř veškerý průběh.

Vždycky, když se takhle linky příběhu větví, uznale pokyvuji hlavou, ale zároveň mě to činí trochu nešťastným, protože je mi jasné, že budu muset hru hrát několikrát a že se nespokojím jen s jednou větví příběhu. Naštěstí je to docela zábava a rozhodně doporučuji hru (především druhý případ) projít minimálně dvakrát.

Co se týče technického zpracování, je to fajn, postavy jsou sice statické a nemění svou podobu, ale beru, že je hra zadarmo a je to prostě stylizace. Minihry a rébusy jsou ok, a ačkoliv byla detektivní práce s novinami či identikitem skvělá, umí být úmorné, pokud to člověk hraje znovu (ale to je, pravda, jen moje rozhodnutí). Co oceňuji skoro nejvíc je, jak jsou napsané dialogy. Velice přirozeně, přičemž jim pomáhá i perfektní dabing. Vzhled některých postav je dokonce odvozen od skutečné podoby dabérů, takže můžete třeba i někoho poznat.

Ohledně samotných případů jako takových; je to něco, co by mohl skutečný detektiv opravdu u nás asi i řešit, čas od času. Není to přitažené za vlasy, není tam nic nadpřirozeného, ale zároveň to není nic vyloženě extra, ale třeba to ještě přijde. Slušela by celému projektu minimálně ještě závěrečná třetí část, která by řešila už například nějakého sériového vraha a byla tam možnost třeba i vyloženě neúspěšného zakončení. První případy byly svou uměřeností skvělé, a teď prosím finále :-)
+17

Trust Me, I Got This!

  • PC 70
  • Browser 70
Když musím doma něco opravit, občas to nedopadne dobře, ale vždycky si nějak poradím. Pokazit však něco tak, jako v téhle hře, se mi zatím naštěstí nepodařilo, asi proto, že si dávám větší pozor, než zdejší hlavní protagonista. Hodně se mi líbilo jeho brebentění ve stylu Pilgrims. Není náhoda, že je ve hře namočeno i studio Amanita Design.

Byl jsem postaven před čtyři úkoly. Pověsit zrcadlo, zatáhnout roletu, zapojit televizi do zásuvky a pověsit obraz. Jenže při vrtání do zdi kvůli zrcadlu poruším vodovod, při zatahování rolety na okně se roleta celá zamotá, při zapojování televize do zásuvky se rozbije obrazovka, protože jí samozřejmě tahám za kabel a při vrtání do zdi kvůli obrazu to odnese elektrické vedení. Prostě se pokazí, co může. Ke čtyřem úkolům mi tak přibudou tři nové, které se však vyřeší po patmatovsku.

Za tu chvilku se toho stane opravdu hodně a nevím, jestli je láhev vína dostatečnou odměnou za mé snažení. Všechno jde, když se chce. Je třeba si jen říci: „Já to dám!“

Pro: brebentění, vtipné řešení úkolů, hudba a ozvučení

Proti: krátké

+18

Osada

  • Browser 60
Nejpodivnější „hra“ od Amanity. Asi tak by se dala charakterizovat Osada. Interaktivní videoklip, který mě překvapil nejen svými možnostmi, ale také svou bizarností. No posuďte sami, naříznuté buřty místo květů, kovbojové hrající ping pong nebo indiáni na raftu. To je jen malý výčet scén, které celý videoklip nabízí. A neustále se měnící chytlavá hudba zvláštnost celého titulu ještě zvýrazňuje.

Mimo klikání na interaktivní místa mi Osada nijak nedovolovala ovlivňovat děj, mně to však stačilo. Je škoda, že se dnes již nedá spustit v prohlížeči, a to ani s rozšířením, který emuluje Flash Player. Díky aplikaci Flashpoint se však spustit dá, takže jsem si vzpomínky na hraní nemusel oživovat při sledování videa na YouTube, ale pořadí úkonů jsem mohl určovat já sám.

Pro: animace, hudba, možnost ovlivňovat děj

Proti: krátké, dnes již nespustitelné v prohlížeči

+20

Detektiv Kurzor

  • Browser 75
O Detektivovi Kurzorovi jsem se dozvěděl z reklamy, která loni běžela na České televizi. Tenkrát jsem si uložil odkaz s tím, že někdy, až opravdu nebude co hrát nebo bude ta správná nálada, dám mu šanci. Seriály na České televizi nesleduju, a ty, na které se hra odkazuje, už vůbec ne. Přesto ale čas nastal a já se do Detektiva Kurzora pustil.

Detektiv Kurzor je prohlížečová klasická point and click adventura, kde se hodně kecá a naštěstí v češtině, což je největší benefit hry. Český dabing je na opravdu vynikající úrovni a hru by si asi mělo zahrát co nejvíc lidí. Předpoklad, že je úplně zadarmo a stačí Vám k ní pouze internetový prohlížeč, tomu dost nahrává.

Hra jako taková není příliš náročná, prakticky se v ní nedá ztratit ani zaseknout, příběh příjemně odsýpá, hráč se může často rozhodovat a zápletka není nesmyslně přestřelená. I to může působit do jisté míry uvolněně. Neřešíte řádění sériových vrahů, ale třeba jen obyčejný požár stodoly nebo vloupání se do muzea. Hra mě příjemně překvapila  doporučil bych ji každému. Jistou formu výzvy představuje až plnění achievementů (zde odznaků), kdy musíte dané případy odehrávat znovu a znovu, rozhodovat se jinak a někdy jednat úplně opačně. Tento přístup dá vyniknout variabilitě, se kterou si tvůrci vyhráli. Rovněž velmi chválím velké množství různých miniher, často velice zajímavých. Zatím jsou k dispozici pouze tři případy (ten poslední přibyl letos), ale pokud přidají tvůrci další, nebudu váhat a pustím se do něj.

Jelikož hra není úplně dlouhá, rozdělil jsem si hraní do více kratších večerních úseků, což mě bavilo víc, než kdybych ji dohrál za jedno odpoledne. Rovněž, jak už jsem zmínil, snaha získání dalších odznaků, může hratelnost prodloužit.

Co mi naopak moc nesedlo a mrzelo mě, že to nejde v nastavení upravit, byla nutnost každou větu opravdu odklikávat. Rozhovor plyne v komiksových bublinách a po skončení každé věty musíte odkliknout, aby se zobrazila další. Tady bych fakt ocenil, když rozhovor probíhal klasicky plynule bez nutnosti posouváním hráčem. Rovněž mi přišlo, že některé rozhovory jsou nahrávané přímo do pozadí (zpěv ptáků, ruch ulice, rozhovory v pozadí, atd.) jako jedna zvuková stopa. Takže když postava dořekla větu, skončil i ruch pozadí a vše se spustilo znovu až po odkliknutí další věty. Rozhodně se to nedělo pořád, ale i tenhle problém by se podle mě volným plynutím rozhovoru vyřešil.

Ale jak jsem řekl na začátku, na to, že nám hru dala Česká televize úplně zdarma, a navíc Vám stačí internetový prohlížeč na kdejakém vysloužilém kancelářském PC, je její kvalita (zejména u miniher) na velmi vysoké úrovni.

Pro: Zdarma, prohlížeč - rozjedete kdekoli, dabing, variabilita

Proti: Občas problémy s navazováním dabingu, vyprávění neplyne volně - jednotlivé věty se musí odklikávat

+22

Plachý trpaslík

  • Browser 60
S Járou Plachým je to jako na houpačce. V Machinariu hrál jen druhé housle, v Botanicule se jako grafik a designér vyřádil naplno, Chuchel se moc nepovedl a Happy Game naopak vypadá velmi slibně, ale ještě jsem neměl tu čest. Plachý trpaslík je jeho prvním projektem, a i když se jedná o jednohubku na pár minut, ukazuje potenciál, který v Járovi byl již v roce 2009.

Dojít s trpaslíkem, vypadajícím jako nějaký koncept Chuchla, až na konec, aby se uložil ke spánku na načechraném mráčku, sice netrvá moc dlouho, ale i za tu krátkou chvilku jsem jednou nevěděl, jak dál, jednou jsem se ztratil ve změti dalších trpaslíků a párkrát se zasmál. Plachý trpaslík určitě stojí za vyzkoušení.

Pro: animace, trpaslík, hratelnost

Proti: krátké

+16

Cookie Clicker

  • PC 55
  • Browser 50
Hru jsem hrál v rámci herní výzvy 2021

 

Cookie Clicker. V podstatě praotec všech clicker her. Stejně jako někteří jeho kolegové i CC se dostal z webového prohlížeče na steam a proto jsem se znovu vrátil, abych si ještě jednou vytvořil vlastní sušenkové impérium.

Nejlepší přirovnání hraní této hry je asi k nápadu, že ta dobrovolná lobotomie nebude vůbec špatná.

Nechápejte mě špatně. MILUJU SUŠENKY. Realita je však taková, že gameplay vám toho příliš nenabídne. Jednoduše jedná se o clicker hru ve které děláte sušenky … 1, 2, 4, 8, 16,… no a takhle až do klidně vaší smrti. Hra nabízí jednoduchý způsob vylepšování budov, které generují další sušenky a za ně nakupujete další vylepšení. Čím déle jste tím více sušenek těžíte, ale zároveň tím víc všechno stojí a proto potřebujete stále víc, víc a víc. No a na tomto principu hra funguje.

Zároveň pokud se vám podaří dostat dostatečně daleko a vydělat jistý obnos sušenek (který se pokaždé zvyšuje), tak dostanete možnost vaše sušenkové impérium obětovat a získat body na trvalá vylepšení. Právě skrze tato vylepšení hrou procházíte až do naprostého end game a jelikož díky ním máte pak více sušenek a jdete stále dál, tak vás ani neštve, že vlastně o všechny sušenky pokaždé přijdete.

Klasicky ve hře sbíráte trofeje. Ty jsou za běžné věci jako klikni na sušenku 1000x, ale i za různé speciální či tajné akce. Celkově jich je spousta, ale většinu z nich získáte běžným hraním a zvětšováním svého impéria. Já osobně jsem v době psaní tohoto komentáře měl necelých 90% trofejí.

Jednou z věcí která je trochu humorná je vaše herní babička. Ta v jistých částech hry mění svou osobnost a svolává další babičky za účelem jejich tajných sušenkových plánů. Jindy vám řekne, že jí chybíte a naopak někdy přijde s tím, že je jí z vás zle.

Hra má také jistý systém vyskakujících „novinek“. Ty jsou předem napsané a v náhodném pořadí vám vyskakují v horní části obrazovky dle toho v jaké části hry se nacházíte. Díky CZ překladu jsem se občas i zasmál nad nápady vývojáře.

Co se mi dále na hře líbilo je její grafické provedení. Hra vypadá hezky. Ano není to žádná AAA hra za 60e na které pracovala armáda vývojářů, ale i tak na pohled vás neurazí.

No a teď nějaké to mínus. Hra je v podstatě furt to samé dokola. Ano máte tam jisté možnosti miniher jako například pěstování kytek, ale ve finále zjistíte, že vás to ani moc nebaví a je to spíše otravné než zábavné. Pokud by někdo chtěl tuto hru hrát jako main game, tak je poměrně blázen. Bohatě mi stačilo mít jí puštěnou na jedné obrazovce a na druhé vesele seriál či nějaký film. Občas jsem sice zkoušel hrát aktivně a sbírat zlaté sušenky, které vás opravdu ohromně posouvají kupředu, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání.

Sečteno a podtrženo. Pokud hledáte brutální akční AAA hru která vás pohltí na desítky né-li stovky hodin, tak jste absolutně vedle.

Naopak pokud hledáte něco na chill co vás vlastně reálně nepotřebuje a vy si u toho můžete klidně stříhat chloupky v nose a ničemu to nevadí, tak je to pro vás to pravé. Hra je slušná, pěkná a v jistých místech i zajímavá. Dokud od ní nebudete čekat něco co žánr clicker her nedokáže nabídnout, tak nebudete zklamáni.

Jednoduše Cookie Clicker je hra na pozadí nebo na občasné pomačkání golden cookies a tímto stylem vám dokáže vydržet skutečně i na stovky a stovky hodin.

Pro: Nenáročnost jak na PC tak i na hráče, grafické provedení, babička, novinky, CZ překlad

Proti: V realitě je to furt to samé dokola beze smyslu, konečná fáze hry dost zpomalí

+15

Questionaut

  • Browser 70
Počáteční tvorba Amanity se nezapře, alespoň co se týče animací a řešení jednoduchých úkolů. Questionaut se od prvních Samorostů příliš neliší. Místo bílého overalu a čepice s bambulkou je zdejší hrdina oděn do overalu modrého s kapucou a místo Polokonzervy cestuje v balonu.

Hlavní herní náplní je dost netypicky odpovídání na otázky, ale to byl již od počátku vývoje jasný záměr. Každá z planetek je jiná a bavilo mě je objevovat. Těšil jsem se, co přijde o patro výš, jací obyvatelé se objeví a jak bude celá planetka vypadat.

Floexovi skladby mě zaujaly už v prvních dvou Samorostech a posléze i v Machinariu, a i tady se mi líbili. Amanita si prostě umí najít ty správné hudebníky. Nejde o žádný dlouhý počin, ale určitě jsem u něj strávil více času, než u prvních třech her studia dohromady.

Pro: animace, hlavní hrdina, planetky, hudba

Proti: krátké

+17

Rocketman

  • Browser 50
Co napsat k jedné z nejkratších her, co jsem hrál? Těžký to úděl, ale o pár řádků se pokusím. Rukopis studia je patrný hned od první z pouhých čtyř obrazovek. V hráčích NBA se moc nevyznám, takže Vince Cartera jsem si musel googlit a podle všeho patřil k jedněm z nejlepších, kteří si nejvyšší severoamerickou basketbalovou soutěží prošli, takže asi logicky padla při výběru volba na něj. Ve výsledku je to však úplně jedno.

Celkově šlo kliknout asi na deset různých míst, a tak je jasné, že o žádném zákysu nemůže být řeč. Prostě jsem jen klikal na to, na co šlo a největším "zádrhelem" bylo asi vyťukání pětimístného kódu "ukrytého" v šuplíku, který byl třeba k nabití superbot elektřinou. Pak stačilo najít správnou frekvenci a Vince mohl smečovat do koše na oběžné dráze. Toť vše. Vědci odletěli zpět na Zemi a Vince také.

Pro: Vince Carter, animace

Proti: strašně kraťoučké

+15

Detektiv Kurzor

  • Browser 70
Tak jsem si říkal, co je vlastně ten Detektiv Kurzor zač a projel si tutoriálový případ. No a nakonec to dopadlo tak, že jsem dohrál i oba hlavní případy a usoudil, že na výtvor České Televize je to vlastně docela fajn detektivní hra na podzimní večer.

Detektiv Kurzor je mixem adventury se sbíráním důkazů a vizuální novely doplněnou o několik miniher. Čili máme případ, prohlédneme místo činu, vyslechneme svědky, snažíme se najít stopy a posouváme se tak dějem dále až do vyřešení případu. Případy mají překvapivě několik cest a různých způsobů vyřešení, nicméně všechny vedou ke zdárnému konci. Zaseknout se nikde moc nejde, prohrát nejde, zkrátka obtížnost se řadí mezi ty jednoduché. Ale tvůrcům se musí nechat, že se jim podařilo do hry dostat atmosféru detektivní práce - máme tu například sestavení identikitu, hledání vhodného záběru na kameře, získání otisku prstu a mnoho dalšího.

Detektivní příběhy ve hře jsou takovou klasickou ČT detektivkou ze čtvrtečního večera, čili nelze očekávat nic světoborného, ale zároveň nic hrozného a sledovat se to dá. Případ o krádeži v muzeu se mi líbil o něco více než přepadení banky, kde mi přišla závěrečná finta na vylákání pachatele (jsou tedy i jiné možnosti jak se k odhalení dostat) přitažená za vlasy. Nicméně celkově je to fajn, hlavní postava mi přijde sice trošku jako trouba, ale tak co už, mladé ucho :) Potěší určitě dabing, který je překvapivě na vysoké úrovni. 

Jedná se určitě o slušné překvapení, nečekal bych od ČT takhle zábavnou a vlastně i docela propracovanou hru.

Pro: Pohodová hratelnost, dabing, minihry

Proti: Nízká obtížnost, scénáristicky "jen" lehký nadprůměr

+22

Detektiv Kurzor

  • Browser 75
Hru jsem dohrál v rámci herní výzvy.

Bylo nebylo jeden den jsem prolétal Twitch a přemýšlel coby. Najednou jsem narazil na zvláštní hru co jsem nikdy neviděl a ještě k tomu s dost slušným českým dabingem. Chvíli jsem to sledoval a následně si jí sám našel a ejhle hra do 6 kategorie „Jménem zákona“ byla na světě.

Detektiv kurzor je browserovou hrou od České televize. Jedná se o adventuru ve které nehrajete za nikoho jiného než je samotný detektiv Kurzor. Ten přichází posílit nové policejní oddělení a rozlousknout řadu zapeklitých případů. Hra jako taková probíhá klasicky stylem Point and Click Adventure. K výběru máte několik případů které můžete různým způsobem vyřešit. Ano výsledek je stejný, ale je na vás jakou cestu si vyberete, koho vyslechnete jako prvního nebo kam půjdete nejdřív. Co mě na hře skutečně zaujalo byl dabing. Poslední roky od českého dabingu nic moc neočekávám a dávám raději přednost originálu s titulky, ale dabing v Kurzorovi je vážně super. Nenarazil jsem na žádnou postavu u které bych si řekl „Pfff tak to stojí za …“. Dokonce i samotné dialogy mezi postavami byli, tak dobře namluvené, že jsem neměl ani jednou tendenci něco přeskakovat nebo urychlovat. Další věcí která by byla dobrá zmínit do plusu je vzhled hry samotné. Na to že hrajete v internetovém prohlížeči vypadá opravdu slušně. Osobně mi hra připomínala takový komiksový styl a to je má krevní skupina. Co je však mínusem hry a to velkým je obtížnost. V podstatě i kdybyste klikali odpovědi poslepu, tak vás hra do konce dovede za ručičku a nic se neděje. Jediné co je trochu obtížnější je „finální challenge“ v podobě babiččina dárku. Odměna za to však stojí. Dalším takovým mínusem je herní doba. Hra je skutečně krátká. Sám jsem jí dohrál za jeden večer u kávy a pokecu s chatem. Sečteno a podtrženo. Ano detektiv Kurzor není žádná AAA hra od velkého studia. Pokud čekáte nějaký promakaný gameplay, hodiny a hodiny hraní nebo brutální bitky a přestřelky vůbec to ani nezkoušejte. Zároveň nečekejte ani žádný „český Life is Strange – Police Edition“. Detektiv Kurzor je zkrátka jednoduchá browserová klikací adventura, která od vás nic moc nechce a skoro ani nepotřebuje vaši pozornost. Můžete si u ní v klidu dát kávu, odpočinout si, vyčistit hlavu a za pár hodinek jít hrát zase ty střílečky. Za mě rozhodně doporučuji všem milovníkům adventur. Tahle hra si zaslouží být ve vaší sbírce dohraných kousků.
Osobně jsem byl spokojen a doufám, že páni z ČT udělají nějaké pokračování.

Pro: dabing, 2d "komiksová" grafika, hra u které si oddechnete, možnosti výběru jak případ řešit

Proti: herní doba, nízká obtížnost, občas hloupé dialogy

+17