Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

E.T. the Extra-Terrestrial

  • At2600 20
Titul nejhorší hra všech dob často obdrží právě E.T. Hra je navíc známá jako jedna z příčin video-herního krachu a velký propadák Atari. A hned na začátku musím uznat, že hra opravdu není dobrá, ale.... E.T. má totiž jeden zásadní nedostatek oproti dobové konkurenci pro Atari 2600. U ostatních her bylo většinou po první minutě hraní jasné co a jak dělat, jak co funguje. Ano dosáhnout slušných dovedností chtělo čas, ale principy byly zřejmé. Naproti tomu E.T. sice vypadá na pohled jednoduše, ale první pokus okamžitě ukáže opak. Matoucí symboly v horní části obrazovky, podivné ovládání při vylétávání z jam a bonbóny s neznámým účelem.

Od začátku jsem věděl, že je nutné posbírat kousky telefonu, zavolat loď a opustit planetu. Ale po dvou naprostých selháních jsem se uchýlil k krátkému manuálu(čtu manuály skoro vždy, a zrovna když výjimečně vynechám tak se mi to vymstí). To vyřešilo hlavní problém. Najednou nebyl problém unikat agentovi FBI a vědci co po vás jdou, prostě je lze dočasně odvolat. Spolupráce s Elliottem, hledání částí telefonu, vše je hned snazší. Také popis ovládání pomohl, hlavně během levitování nad jámami. Sice stejně není snadné hru dohrát, ale už to najednou není frustrující. Člověk si za chyby může sám a nenadává hře. Nakonec jsem měl největší problém s udržením se na místě přistání po použití telefonu. Nepřátelé po vás stále jdou a chce to přesné načasování, kdy opustit zónu pro odesílání nepřátel a vyrazit na místo přistání. Hra nezvládá zobrazit více postav, jde tak zavolat Elliotta, utíkat mu během průzkumu a být tak chvíli v bezpečí před nepřáteli. Nakonec jsem s hrou strávil necelé 3 hodiny a nebylo to tak hrozné. Není to dobrá hra, ani průměrná, ale rozhodně jsem hrál horší. Když se člověk trochu rozkouká tak i na chvíli pobaví. Úspěšné dohrání netrvá ani 10 minut a za tu trochu času hra i stojí.
+25

River Raid

  • PC --
  • At2600 80
Rozhodl jsem se alespoň virtuálně sesbírat nášivky od firmy Activision, v osmdesátých letech zasílané za dosažení určitého skóre v jejich hrách. A začít jsem nemohl ničím jiným, než mou oblíbenou River Raid. Požadavek na více než 15 000 bodů není nijak strašný a asi během dvou hodin jsem ho překonal. Hra je stále stejně zábavná jako kdysi. Kličkujete si s letadélkem, sestřelujete protivníky i překážky a především doplňujete palivo. Letový koridor je čím dál užší a nebezpečnější. Jde o jednu z prvních her, které jsem mohl hrát doma a tak jsem při hraní pociťoval silnou nostalgii. Přesto si myslím, že hra má co nabídnou i dnes díky své přímočaré, jasné, ale chytlavé hratelnosti.

Hra byla vydána pro mnoho různých platforem, ale ta první originální verze je pro Atari 2600 a tu také mohu doporučit. Zkoušel jsem i několik dalších verzí, třeba Intellivision, Commodore 64 nebo Atari 5200, a liší se různými tvary říčních koridorů, občasnými tanky na mostech a grafikou. Ta je na téměř každé platformě trochu jiná, ale původní verze se mi libí nejvíce. Vše je přehledné, jasně rozeznáte letadla, vrtulníky a lodě. Že je o hru zájem i dnes dokazuje i loňské vydání verze River Raid on Mars nebo předloňský River Raid Cold Winter. Jde prostě o záležitost, která stojí minimálně za vyzkoušení.
+25

River Raid

  • At2600 80
River Raid je dost možná první videohra, kterou jsem kdy v životě hrál. Konzole byla připojená sice jen k malému černobílému televizoru Tesla Merkur 2, ale koho by to trápilo - konečně jsem měl videohry!

I po těch mnoha a mnoha letech mám na River Raid dobré vzpomínky. Hratelnost je neskutečně pohodová a zábavná, přitom hráč nedělá nic jiného než létá, střílí a vyhýbá se překážkám. Obtížnost byla tak akorát, i když si vybavuji pasáže, které daly dost zabrat. Pokud si dobře vzpomínám, hra nemá konec, ale po dokončení určitého množství map se pokračuje jakoby od začátku.

Ve výsledku je to jedna z nejlepších her, které jsem na Atari 2600/Rambo TV Game hrál.
+21

Squeeze Box

  • At2600 20
Na platformě Atari 2600 lze najít hry špatné, a hry méně špatné. Squeeze Box patří do té první skupiny, ačkoliv samotná premisa není nejhorší. Praděda všech následujících videoher situovaných do vězení má jednu, a to fatální, chybu – ovládání je v pravdě pekelné (emulované na PC, tedy). Z obou stran se na hráče valí zdivo, a hráč v roli trestance pomlčka utečence se snaží za pomoci pistolky (kde ji sehnal?) dostat ven. Ovšem správné natočení a poloha střelby je výzvou sama o sobě, a to při hektické atmosféře Squeeze Boxu (inspirovali se u názvu tvůrci singlem The Who?), je spíše negativní zjištění.

Titul jako takový zabaví, a poslouží i jako exkurze do počátků žánru arkád, ale dobová konkurence je prostě o pár tříd lepší - Parachute (1983), Frogs and Flies (1982) nebo Maze Craze: A Game of Cops 'n Robbers (1978). A pokud Vás zrovna zajímá „prison escape“ téma a tvoření díry do betonu, tak lze zážitek ze hry James Wickstead Design Associates doplnit zhlédnutím filmu Díra (Le Trou).

Pro: téma

Proti: ovládání

+21

Adventure

  • At2600 85
Jsem rád, že jsem si konečně pořádně zahrál tuto známou hru. Adventure jsem v dětství pouze krátce vyzkoušel a naprosto jsem nepochopil o čem hra je. Bez manuálu, angličtiny a jakýchkoli informací to bylo pro malého kluka mnohem nepřístupnější než letadélko(River Raid) a podobné hry.

Dohrát Adventure a najít slavný autorův podpis jsem měl v plánu již dlouho. Když jsem letos kvůli výzvě přemýšlel, jaká hra na databázi chybí, hledal jsem nějaký zásadnější titul. Po projití přidaných her pro Atari 2600 jsem měl jasno. Teď mohu rovnou prozradit, že jsem nebyl zklamán. Hra je i přes svou jednoduchost a schematickou grafiku opravdu zábavná a chytlavá. Dohrát první obtížnost je spíš jen rozcvička. Na druhou už jsem si užil podstatně víc, hra je mnohem větší. Snažil jsem se najít místnost s podpisem, ale marně. Nakonec jsem musel nakouknout do návodu. Na třetí obtížnost hra rozmisťuje předměty náhodně, takže je zde slušná znovuhratelnost. To dokazují i mé tři další dohrání. Nejvíc mě na hře rozčiloval netopýr kradoucí předměty, ale je pravda, že to hru aspoň pěkně komplikuje.

Emulace Atari 2600 je bez problémová a tak dnes nic nebrání vyzkoušení. Určitě doporučuji, jde o kus historie a stojí to za to. Já si Adventure opravdu užil, bavil jsem se celou dobu a nevylučuji, že se ke hře vrátím.
+20

Berzerk

  • At2600 50
Jedna z vůbec z nejzábavnějších her na Atari 2600, jaké jsem zatím vyzkoušel. Tradiční arkáda Berzerk nabízí únik ze spletité vesmírné stanice, obývané roboty. Vy, vaše pistol a nebezpečné elektrické stěny - a také kupa robotů, co vás chtějí zneškodnit. Hratelnost je zaručena. Potěší i zvolenou estetikou tradiční sci-fi obal z 80. let a jednoduché a intuitivní ovládání (pohybu i střelby).

Pro: zábava, ovládání

Proti: po čase repetivní

+20

Miner 2049er

  • PC 65
  • Apple II 70
  • At2600 60
  • At8bit 75
  • C64 75
  • At5200 75
  • Coleco 70
Do hry Miner 2049er jsem se pustil, protože sloužila jako hlavní inspirace pro Crystal Caves. Tak jsem si od hraní HD verze udělal pauzu a prošel tuhle legendu. Hratelnost vypadá především z počátku jednoduše. V každé úrovni je nutné stoupnout na každou plošinku, tím ji prohledat, a u toho se vyhýbat nepřátelům. To se brzy začne komplikovat různými skluzavkami a teleporty. Téměř každá z deseti úrovní přináší nový prvek a tak je hra zajímavá a zábavná po celou dobu. Obtížnost je celkem vysoká, je nutné se správné cesty úrovněmi naučit. Navíc je přítomen celkem nepříjemný časový limit. Nakonec jsem nejčastěji umíral kvůli pádům z výšek. K dohrání jsem si trochu dopomohl využíváním ukládání každé tři úrovně a na začátku závěrečné. Neměl jsem chuť celou hru tolikrát opakovat. Příběh je hezky popsán v manuálu, který je tím pádem pro pochopení děje nutný. Na hraní jsem zvolil verzi pro Commodore 64, která se mi zdála nejpovedenější.

Ze zvědavosti jsem se podíval i na verze pro některé ostatní platformy. Většinou jsem dohrál první level a podíval se na druhý, pro porovnání. Popis bude chronologický dle roků vydání. Verze pro 8-bitové Atari je originál a vypadá téměř shodně s mnou hranou C64. Na Apple 2 je horší barevné provedení a bonusové předměty jsou nahrazeny jablky, klasickým firemním logem. Atari 5200 je už z principu platformy skoro stejné s Atari 8-bit. DOS verze využívá nehezkou CGA, ale hraje se slušně. Atari 2600 je suverénně nejhorší, levely jsou i trochu odlišné a dokonce pouze tři. Další tři byly vydány jako samostatná cartridge Volume II. Colecovision je oproti tomu docela fajn, hra vypadá slušně a levely odpovídají. FM-7 je horší a celkem špatně reaguje na ovládání. Epoch SCV má docela povedenou grafiku a mírně upravené úrovně, překvapivě mě celkem zaujal.

Podrobnějším hraním jiných verzí se už zabývat nebudu. Hra je stále dost zábavná a na základním principu nic nezestárlo. Minera 2049er tak mohu doporučit a sám se chystám na další díl.
+18

Frogs and Flies

  • At2600 50
Z dnešního pohledu minimalistická hra, která je založena na správné trajektorii vámi ovládané žabky. Je to jednoduché, ale je to i zábavné - zvláště ve dvojici a u jedné klávesnice. V podstatě jde o to správě vyskočit z jednoho leknínu na druhý, a při výskoku zdlabnout i nějakou tu mouchu nebo jiný hmyz (tedy, v praxi jde o několik šedých pixelů). Po dostatečném uspokojení hladu lze ještě vyzkoušet i druhý režim hry (expert), který přidává kontrolu nad skokem - a to už je těžší. Hráč může spadnout z leknínu do vody, musí si hlídat správnou výšku a ještě stále myslet na získávání potravy, která zde představuje dva body do celkového skóre.

Frogs and Flies je klasická arkáda své doby, a při své jednoduchosti dokáže na pár minut zabavit i dnes. Potěší i střídání dne a noci, které dokáže vykouzlit správné retro scenérie.

Pro: hratelnost, zvuky, nápad

Proti: na pár minut

+17

Custer's Revenge

  • At2600 20
Klasika, která si „udělala“ jméno na kontroverzi. Podobně jako se E.T. the Extra-Terrestrial stal symbolem špatných her (ačkoliv v kontextu jiných her z Atari 2600 to nevidím zdaleka tak špatně), tak se Custer's Revenge stal symbolem kontroverzních her. A to platilo i v 90. letech a na začátku milénia, než byl postupně nahrazen RapeLay, Ethnic Cleansing a Hot Coffee modem.

Poprask je zde kvůli (jednomu z prvních) zobrazení sexu, a to navíc s indiánkou přivázanou ke kůlu. Prostá hratelnost spočívá v taktickém postupu (několik metrů) o vyhýbání se šípům a zmocnění se uvázané ženy. Po stránce hratelnosti docela zábavné, a jako „minihra“ by to klidně mohlo fungovat i dnes. O něco později i vzniklo zábavné pokračování General Re-Treat, kde se role muže a ženy prohodí, a místo šípů létají na indiánskou slečnu dělové koule.

Pro: hratelnost, nápad, humor

Proti: krátké, jednoduché, repetivní

+17

Halo 2600

  • At2600 75
Na Halo 2600 jsem narazil asi před třemi lety, hra mě hned zaujala, ale po pár neúspěšných pokusech jsem na ni zapomněl. Znovu jsem na ni narazil nyní, když hra slaví desáté výročí. U této příležitosti jsem se ji rozhodl pokořit a nakonec se to opravdu podařilo. Hned po prvních minutách je jasné, jak se hra snaží držet své slavné předlohy. Hlavní postava Master Chiefa, nepřátelé, dobíjení štítu - to vše se snaží být co nejautentičtější. Limity konzole jsou samozřejmě velké, přesto se podařilo zachovat atmosféru. Grafika je jednoduchá, odpovídá možnostem Atari 2600, přesto je vše jasně rozpoznatelné. Atmosféru má hra skvělou a hratelnostně jde o dobrou práci, nejvíce připomínající Adventure. V rozumě rozsáhlém prostředí je nutné hledat klíče a čelit stále nebezpečnějším nepřátelům. Tři životy byly na první dohrání taktak a zvládnout cestu k bossovi zabralo hodně pokusů. Závěrečný souboj překvapivě moc náročný není. Nejobtížnější je asi prostřední třetina hry - rychlejší nepřátelé, ale slabší výbava. Ze začátku nejsou nepřátelé moc nebezpeční, a na konci má hráč slušnou výbavu. Především boty pro rychlejší pohyb jsou velkým přínosem. Hra je rozhodně zábavná, ty zhruba dvě hodiny jsem si užil. Finální úspěšný průchod zabral něco přes 10 minut. Pro mě jde o třetí dohranou Halo hru, komplet sérii mám v plánu a tahle milá jednohubka to možná dost uspíšila. Rozhodně stojí za vyzkoušení.
+16

Maze Craze: A Game of Cops 'n Robbers

  • At2600 40
Rychlé proběhnutí náhodně generovaným bludištěm ve spartánské grafice. Prosté, a zábavné. Zvláště pokud se u jednoho stroje sejdou dvě osoby, a začne závod o to, kdo dříve dosáhne východu z bludiště. Na poměry Atari 2600 ještě jednodušší, než je zvykem, ale možná i proto dnes zábavné. Kus historie videoher (Maze Craze vyšlo v roce 1978), který skrze povedený obal (ve své době velmi časté) dokáže navodit atmosféru i bez spousty animací a filmečků.

Pro: hratelnost, více mžností, hra dvou hráčů

Proti: prosté

+15

Skiing

  • At2600 45
Sportovní hry dnes mohou vypadat téměř stejně jako televizní přenosy, ale zpracování z prvních generací konzolí a počítačů byla spíše schematická. Osobně nejsem fanoušek tohoto žánru a tak mě tyto prosté arkádové hry často baví více. Skiing je jedna z nejstarších lyžařských her, ale nevybavuji si, že bych ji hrál někdy dříve. Překvapivě obsahuje slušné množství herních módů. Základní sjezdy jsou dobré na rozcvičení a zvládnutí herních mechanik. Slalom pak prověří vaše schopnosti naplno. Dorazit dolů není vlastně žádný problém, ale neminout žádnou branku už je těžší. Dosažení potřebného času pro zisk nášivky je už docela síla. V režimu 3 je nutné zajet pod 28,2 a moje první časy se pohybovaly spíše kolem 40 sekund. Postupně se dá naučit, naštěstí stabilní, rozložení tratě a čas se začne zlepšovat. Když jsem v cíli viděl čas 28,21, málem jsem vzteky omdlel :-) Po troše relaxace a pár dalších pokusech přišel úspěch. Druhá nášivka je tak úspěšně získána. Hra je celkem návyková a pokud máte motivaci nebo kámoše, může jít o dobrou zábavu.
+15

Ice Hockey

  • At2600 70
Ice Hockey, první multiplayer mého života. Hodiny zápasů s kamarády, turnaje, nebo jen odpočinkové hraní. V jednoduchosti je síla. K zábavě stačí dva hráči na každé straně a trocha toho skillu.

Ono se to nezdá, ale chvíli trvá, než si hráč najde svůj grif. Tvůrce se sice chlubil, že hra obsahuje 32 úhlů střel, ale ve výsledku se vždy spíše jednalo o bezhlavé vystřelování puku, o bojovnost a pár naučených fíglů a odrazů. Ovládání je totiž takové všelijaké, hodně i záleží na které straně je zrovna čepel hokejky. Ale naučit se to nebylo zase tak nic složitého a i gramlavější hráči se u hry dokázali dobře bavit.

Graficky se jedná o klasické Atari 2600, grafika je jednoduchá, ale co by člověk čekal od roku 1981. Stačí že hráči vypadají jako hráči a puk vypadá jako puk. A i dneska se hra dá v klidu hrát a je stejně zábavná jako tehdy.
+14

Missile Command

  • At2600 50
Jedna z nejzábavnějších "pravěkých" arkád. Missile Command je klasika, kterou asi většina zná minimálně od pohledu. Více jak 2,5 milionu (!) prodaných kopií jen na Atari 2600 není náhodných.

Na šestici měst se řítí balistické rakety ze vzduchu (údajně od mimozemšťanů, ale všichni víme, že jde o SSSR), a vedení pozemní střílny má za cíl je ještě před dopadem zneškodnit a zachránit města v USA. Nekompromisní hratelnost stále zvyšuje intenzitu náletů, a hráč musí klávesnicí (joystickem) stále měnit pozice a vybírat místa vhodná k detonaci střel. Jak to zní jednoduše, tak je to překvapivě zábavné. V jednoduchosti je ovšem, jak dokáže přesvědčit řada her na Atari 2600, síla. Zvláště, pokud se tato hratelnost kombinuje s na svoji dobu aktuálním tématem nukleární války.

Pro: hratelnost

+14

Megamania

  • At2600 70
Megamania byla jednou z mých nejoblíbenějších her na Atari 2600 a je to hra, která dokáže na chvíli zabavit i dnes. Nabízí klasický a jednoduchý koncept, stejný jako ve slavných Space Invaders, tedy zničit všechno na obrazovce, to opakovat dokud hráč nepřijde o všechny životy a na konci se chlubit výsledným skóre.

Hodně se mi líbilo, že na každou vlnu nepřátel platí jiná taktika. Každá má předepsanou vlastní formaci, rychlost i chování a o život hráč klidně přijde i tak, že se špatným rozhodnutím koho zrovna sestřelit dostane do kleští. Nepřátelé totiž sestupují z horní části obrazovky dolů a pak se objeví znovu nahoře - a srážka s ním znamená ztrátu života (a navíc i střílí). Někdy to tedy není tak jednoduché jak to vypadá.

Hráč si musí hlídat i palivo, což je ale popravdě naprosto bez problémů (po každé poražené vlně se doplní) a snad nikdy se mi nestalo, že by mi došlo.

U hry jsem strávil skoro určitě desítky, možná i stovky hodin a mé nejvyšší skóre se pohybovalo v řádech statisíců. Nepřátelé se později začnou opakovat, jsou ale daleko rychlejší, takže po několika desítkách minut už byla hra neskutečně obtížná. Mám ale pocit, že vždy když se na scénu vrátí první typ nepřítele, hráči přibude život navíc.

Dneska jsem si snad po dvaceti letech hru opět vyzkoušel a zase jsem se bavil. Dávám tedy vyšší hodnocení, které je ale částečně ovlivněné nostalgií, protože ve své době patřila Megamania mezi mé nejoblíbenější hry. Jinak je hra v dnešní době samozřejmě zastaralá a nové hráče nemá šanci zaujmout na delší dobu než je pár desítek minut.
+13

Sky Diver

  • At2600 50
První hrou, co jsem hrál na stolním počítači, byla legendární akce z pohledu první osoby Doom. Ještě předtím jsme však s bratrem vlastnili jakousi čínskou kopii Atari 2600, kterou naši sehnali na tržnici a k ní jsme měli kazetu s Atari kolekcí, v níž bylo zahrnuto několik arkád, včetně Sky Divera.

Na ostatní hry si už moc nevzpomínám, ale na mou nejoblíbenější hru z celé kolekce ano. Jak vysokého skóre se mně nebo bratrovi podařilo dosáhnout už opravdu nevím, teď při opáčku přes prohlížeč jsem se ale dostal na 92, což beru jako senzační úspěch, když absolutní maximum má hodnotu 99.

Ano, měl jsem nastavenou nejnižší obtížnost a vypnutý pohyb přistávacích plošinek, ale nebudu se přece zbytečně nervovat. Už takhle mi občas zvednul tlak nevyzpytatelný vítr. Možná by se mi můj nejlepší počin po pár hodinovém trénování podařilo překonat, ale k tomu mi chybí trpělivost, kterou jsem dříve oplýval daleko více.

Bylo fajn, zavzpomínat si na mé herní začátky, kdy se hrálo to, co se k nám zrovna dostalo, a to stále dokola do té doby, než přišlo něco nového nebo se nerozbil joystick či dokonce dva, jako v případě našich aušusových videoher. I přes tátovu snahu, který nám joysticky několikrát slepil, se jednou rozbily tak, že už s tím nešlo nic dělat a já si Sky Divera zahrál až nyní po zhruba třiceti letech.

Pro: seskok padákem, jednoduchá hratelnost, motivace k dosažení co nejvyššího skóre

Proti: po několika sériích seskoků omrzí

+11

Tennis

  • At2600 60
Tennis je další sportovní hrou, kterou jsem v dětství rád hrával s kamarády proti sobě. Nebyla u nás tak oblíbená jako Ice Hockey, ale i tak se jednalo o fajn oddychovku.

Vzhledem k tomu, že se jedná o Atari 2600, nelze očekávat úchvatnou grafiku, ale až na síť, která vypadá jako zeď, se dá říct, že je dostačující. Hratelnost je i dnes příjemná a ve dvou to může být stále zábava.

Hře se dají vytknout dvě věci. Tou první je to, že nelze ve hře zahrát aut. Vše tedy musí skončit zvládnutou výměnou, což ale bývá neskutečně zdlouhavé, zvlášť pokud oba hráči umí a téměř nedělají chyby. Druhým záporem je singleplayer. Počítačem ovládaný protivník je totiž takřka bezchybný a hráč musí hrát skoro dokonale aby ho porazil. Což bývá zdlouhavé, protože ve hře nejsou auty a výměny trvají dlouho...

Takže ve výsledku to byla velmi slušná zábava, ale spíš pro dva hráče. Singleplayer se dal použít spíš jako trénink na svého kamaráda.
+10