Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

< >

E.T. the Extra-Terrestrial

  • At2600 20
Titul nejhorší hra všech dob často obdrží právě E.T. Hra je navíc známá jako jedna z příčin video-herního krachu a velký propadák Atari. A hned na začátku musím uznat, že hra opravdu není dobrá, ale.... E.T. má totiž jeden zásadní nedostatek oproti dobové konkurenci pro Atari 2600. U ostatních her bylo většinou po první minutě hraní jasné co a jak dělat, jak co funguje. Ano dosáhnout slušných dovedností chtělo čas, ale principy byly zřejmé. Naproti tomu E.T. sice vypadá na pohled jednoduše, ale první pokus okamžitě ukáže opak. Matoucí symboly v horní části obrazovky, podivné ovládání při vylétávání z jam a bonbóny s neznámým účelem.

Od začátku jsem věděl, že je nutné posbírat kousky telefonu, zavolat loď a opustit planetu. Ale po dvou naprostých selháních jsem se uchýlil k krátkému manuálu(čtu manuály skoro vždy, a zrovna když výjimečně vynechám tak se mi to vymstí). To vyřešilo hlavní problém. Najednou nebyl problém unikat agentovi FBI a vědci co po vás jdou, prostě je lze dočasně odvolat. Spolupráce s Elliottem, hledání částí telefonu, vše je hned snazší. Také popis ovládání pomohl, hlavně během levitování nad jámami. Sice stejně není snadné hru dohrát, ale už to najednou není frustrující. Člověk si za chyby může sám a nenadává hře. Nakonec jsem měl největší problém s udržením se na místě přistání po použití telefonu. Nepřátelé po vás stále jdou a chce to přesné načasování, kdy opustit zónu pro odesílání nepřátel a vyrazit na místo přistání. Hra nezvládá zobrazit více postav, jde tak zavolat Elliotta, utíkat mu během průzkumu a být tak chvíli v bezpečí před nepřáteli. Nakonec jsem s hrou strávil necelé 3 hodiny a nebylo to tak hrozné. Není to dobrá hra, ani průměrná, ale rozhodně jsem hrál horší. Když se člověk trochu rozkouká tak i na chvíli pobaví. Úspěšné dohrání netrvá ani 10 minut a za tu trochu času hra i stojí.
+20

Berzerk

  • At2600 40
Jedna z vůbec z nejzábavnějších her na Atari 2600, jaké jsem zatím vyzkoušel. Tradiční arkáda Berzerk nabízí únik ze spletité vesmírné stanice, obývané roboty. Vy, vaše pistol a nebezpečné elektrické stěny - a také kupa robotů, co vás chtějí zneškodnit. Hratelnost je zaručena. Potěší i zvolenou estetikou tradiční sci-fi obal z 80. let a jednoduché a intuitivní ovládání (pohybu i střelby).

Pro: zábava, ovládání

Proti: po čase repetivní

+18

Frogs and Flies

  • At2600 50
Z dnešního pohledu minimalistická hra, která je založena na správné trajektorii vámi ovládané žabky. Je to jednoduché, ale je to i zábavné - zvláště ve dvojici a u jedné klávesnice. V podstatě jde o to správě vyskočit z jednoho leknínu na druhý, a při výskoku zdlabnout i nějakou tu mouchu nebo jiný hmyz (tedy, v praxi jde o několik šedých pixelů). Po dostatečném uspokojení hladu lze ještě vyzkoušet i druhý režim hry (expert), který přidává kontrolu nad skokem - a to už je těžší. Hráč může spadnout z leknínu do vody, musí si hlídat správnou výšku a ještě stále myslet na získávání potravy, která zde představuje dva body do celkového skóre.

Frogs and Flies je klasická arkáda své doby, a při své jednoduchosti dokáže na pár minut zabavit i dnes. Potěší i střídání dne a noci, které dokáže vykouzlit správné retro scenérie.

Pro: hratelnost, zvuky, nápad

Proti: na pár minut

+17

Custer's Revenge

  • At2600 20
Klasika, která si „udělala“ jméno na kontroverzi. Podobně jako se E.T. the Extra-Terrestrial stal symbolem špatných her (ačkoliv v kontextu jiných her z Atari 2600 to nevidím zdaleka tak špatně), tak se Custer's Revenge stal symbolem kontroverzních her. A to platilo i v 90. letech a na začátku milénia, než byl postupně nahrazen RapeLay, Ethnic Cleansing a Hot Coffee modem.

Poprask je zde kvůli (jednomu z prvních) zobrazení sexu, a to navíc s indiánkou přivázanou ke kůlu. Prostá hratelnost spočívá v taktickém postupu (několik metrů) o vyhýbání se šípům a zmocnění se uvázané ženy. Po stránce hratelnosti docela zábavné, a jako „minihra“ by to klidně mohlo fungovat i dnes. O něco později i vzniklo zábavné pokračování General Re-Treat, kde se role muže a ženy prohodí, a místo šípů létají na indiánskou slečnu dělové koule.

Pro: hratelnost, nápad, humor

Proti: krátké, jednoduché, repetivní

+17

Adventure

  • At2600 85
Jsem rád, že jsem si konečně pořádně zahrál tuto známou hru. Adventure jsem v dětství pouze krátce vyzkoušel a naprosto jsem nepochopil o čem hra je. Bez manuálu, angličtiny a jakýchkoli informací to bylo pro malého kluka mnohem nepřístupnější než letadélko(River Raid) a podobné hry.

Dohrát Adventure a najít slavný autorův podpis jsem měl v plánu již dlouho. Když jsem letos kvůli výzvě přemýšlel, jaká hra na databázi chybí, hledal jsem nějaký zásadnější titul. Po projití přidaných her pro Atari 2600 jsem měl jasno. Teď mohu rovnou prozradit, že jsem nebyl zklamán. Hra je i přes svou jednoduchost a schematickou grafiku opravdu zábavná a chytlavá. Dohrát první obtížnost je spíš jen rozcvička. Na druhou už jsem si užil podstatně víc, hra je mnohem větší. Snažil jsem se najít místnost s podpisem, ale marně. Nakonec jsem musel nakouknout do návodu. Na třetí obtížnost hra rozmisťuje předměty náhodně, takže je zde slušná znovuhratelnost. To dokazují i mé tři další dohrání. Nejvíc mě na hře rozčiloval netopýr kradoucí předměty, ale je pravda, že to hru aspoň pěkně komplikuje.

Emulace Atari 2600 je bez problémová a tak dnes nic nebrání vyzkoušení. Určitě doporučuji, jde o kus historie a stojí to za to. Já si Adventure opravdu užil, bavil jsem se celou dobu a nevylučuji, že se ke hře vrátím.
+16

River Raid

  • At2600 80
River Raid je dost možná první videohra, kterou jsem kdy v životě hrál. Konzole byla připojená sice jen k malému černobílému televizoru Tesla Merkur 2, ale koho by to trápilo - konečně jsem měl videohry!

I po těch mnoha a mnoha letech mám na River Raid dobré vzpomínky. Hratelnost je neskutečně pohodová a zábavná, přitom hráč nedělá nic jiného než létá, střílí a vyhýbá se překážkám. Obtížnost byla tak akorát, i když si vybavuji pasáže, které daly dost zabrat. Pokud si dobře vzpomínám, hra nemá konec, ale po dokončení určitého množství map se pokračuje jakoby od začátku.

Ve výsledku je to jedna z nejlepších her, které jsem na Atari 2600/Rambo TV Game hrál.
+15

Maze Craze: A Game of Cops 'n Robbers

  • At2600 40
Rychlé proběhnutí náhodně generovaným bludištěm ve spartánské grafice. Prosté, a zábavné. Zvláště pokud se u jednoho stroje sejdou dvě osoby, a začne závod o to, kdo dříve dosáhne východu z bludiště. Na poměry Atari 2600 ještě jednodušší, než je zvykem, ale možná i proto dnes zábavné. Kus historie videoher (Maze Craze vyšlo v roce 1978), který skrze povedený obal (ve své době velmi časté) dokáže navodit atmosféru i bez spousty animací a filmečků.

Pro: hratelnost, více mžností, hra dvou hráčů

Proti: prosté

+15

Halo 2600

  • At2600 75
Na Halo 2600 jsem narazil asi před třemi lety, hra mě hned zaujala, ale po pár neúspěšných pokusech jsem na ni zapomněl. Znovu jsem na ni narazil nyní, když hra slaví desáté výročí. U této příležitosti jsem se ji rozhodl pokořit a nakonec se to opravdu podařilo. Hned po prvních minutách je jasné, jak se hra snaží držet své slavné předlohy. Hlavní postava Master Chiefa, nepřátelé, dobíjení štítu - to vše se snaží být co nejautentičtější. Limity konzole jsou samozřejmě velké, přesto se podařilo zachovat atmosféru. Grafika je jednoduchá, odpovídá možnostem Atari 2600, přesto je vše jasně rozpoznatelné. Atmosféru má hra skvělou a hratelnostně jde o dobrou práci, nejvíce připomínající Adventure. V rozumě rozsáhlém prostředí je nutné hledat klíče a čelit stále nebezpečnějším nepřátelům. Tři životy byly na první dohrání taktak a zvládnout cestu k bossovi zabralo hodně pokusů. Závěrečný souboj překvapivě moc náročný není. Nejobtížnější je asi prostřední třetina hry - rychlejší nepřátelé, ale slabší výbava. Ze začátku nejsou nepřátelé moc nebezpeční, a na konci má hráč slušnou výbavu. Především boty pro rychlejší pohyb jsou velkým přínosem. Hra je rozhodně zábavná, ty zhruba dvě hodiny jsem si užil. Finální úspěšný průchod zabral něco přes 10 minut. Pro mě jde o třetí dohranou Halo hru, komplet sérii mám v plánu a tahle milá jednohubka to možná dost uspíšila. Rozhodně stojí za vyzkoušení.
+14

Ice Hockey

  • At2600 70
Ice Hockey, první multiplayer mého života. Hodiny zápasů s kamarády, turnaje, nebo jen odpočinkové hraní. V jednoduchosti je síla. K zábavě stačí dva hráči na každé straně a trocha toho skillu.

Ono se to nezdá, ale chvíli trvá, než si hráč najde svůj grif. Tvůrce se sice chlubil, že hra obsahuje 32 úhlů střel, ale ve výsledku se vždy spíše jednalo o bezhlavé vystřelování puku, o bojovnost a pár naučených fíglů a odrazů. Ovládání je totiž takové všelijaké, hodně i záleží na které straně je zrovna čepel hokejky. Ale naučit se to nebylo zase tak nic složitého a i gramlavější hráči se u hry dokázali dobře bavit.

Graficky se jedná o klasické Atari 2600, grafika je jednoduchá, ale co by člověk čekal od roku 1981. Stačí že hráči vypadají jako hráči a puk vypadá jako puk. A i dneska se hra dá v klidu hrát a je stejně zábavná jako tehdy.
+13

Missile Command

  • At2600 50
Jedna z nejzábavnějších "pravěkých" arkád. Missile Command je klasika, kterou asi většina zná minimálně od pohledu. Více jak 2,5 milionu (!) prodaných kopií jen na Atari 2600 není náhodných.

Na šestici měst se řítí balistické rakety ze vzduchu (údajně od mimozemšťanů, ale všichni víme, že jde o SSSR), a vedení pozemní střílny má za cíl je ještě před dopadem zneškodnit a zachránit města v USA. Nekompromisní hratelnost stále zvyšuje intenzitu náletů, a hráč musí klávesnicí (joystickem) stále měnit pozice a vybírat místa vhodná k detonaci střel. Jak to zní jednoduše, tak je to překvapivě zábavné. V jednoduchosti je ovšem, jak dokáže přesvědčit řada her na Atari 2600, síla. Zvláště, pokud se tato hratelnost kombinuje s na svoji dobu aktuálním tématem nukleární války.

Pro: hratelnost

+13

Megamania

  • At2600 70
Megamania byla jednou z mých nejoblíbenějších her na Atari 2600 a je to hra, která dokáže na chvíli zabavit i dnes. Nabízí klasický a jednoduchý koncept, stejný jako ve slavných Space Invaders, tedy zničit všechno na obrazovce, to opakovat dokud hráč nepřijde o všechny životy a na konci se chlubit výsledným skóre.

Hodně se mi líbilo, že na každou vlnu nepřátel platí jiná taktika. Každá má předepsanou vlastní formaci, rychlost i chování a o život hráč klidně přijde i tak, že se špatným rozhodnutím koho zrovna sestřelit dostane do kleští. Nepřátelé totiž sestupují z horní části obrazovky dolů a pak se objeví znovu nahoře - a srážka s ním znamená ztrátu života (a navíc i střílí). Někdy to tedy není tak jednoduché jak to vypadá.

Hráč si musí hlídat i palivo, což je ale popravdě naprosto bez problémů (po každé poražené vlně se doplní) a snad nikdy se mi nestalo, že by mi došlo.

U hry jsem strávil skoro určitě desítky, možná i stovky hodin a mé nejvyšší skóre se pohybovalo v řádech statisíců. Nepřátelé se později začnou opakovat, jsou ale daleko rychlejší, takže po několika desítkách minut už byla hra neskutečně obtížná. Mám ale pocit, že vždy když se na scénu vrátí první typ nepřítele, hráči přibude život navíc.

Dneska jsem si snad po dvaceti letech hru opět vyzkoušel a zase jsem se bavil. Dávám tedy vyšší hodnocení, které je ale částečně ovlivněné nostalgií, protože ve své době patřila Megamania mezi mé nejoblíbenější hry. Jinak je hra v dnešní době samozřejmě zastaralá a nové hráče nemá šanci zaujmout na delší dobu než je pár desítek minut.
+12

Tennis

  • At2600 60
Tennis je další sportovní hrou, kterou jsem v dětství rád hrával s kamarády proti sobě. Nebyla u nás tak oblíbená jako Ice Hockey, ale i tak se jednalo o fajn oddychovku.

Vzhledem k tomu, že se jedná o Atari 2600, nelze očekávat úchvatnou grafiku, ale až na síť, která vypadá jako zeď, se dá říct, že je dostačující. Hratelnost je i dnes příjemná a ve dvou to může být stále zábava.

Hře se dají vytknout dvě věci. Tou první je to, že nelze ve hře zahrát aut. Vše tedy musí skončit zvládnutou výměnou, což ale bývá neskutečně zdlouhavé, zvlášť pokud oba hráči umí a téměř nedělají chyby. Druhým záporem je singleplayer. Počítačem ovládaný protivník je totiž takřka bezchybný a hráč musí hrát skoro dokonale aby ho porazil. Což bývá zdlouhavé, protože ve hře nejsou auty a výměny trvají dlouho...

Takže ve výsledku to byla velmi slušná zábava, ale spíš pro dva hráče. Singleplayer se dal použít spíš jako trénink na svého kamaráda.
+9