Sice jsem přišel pozdě na párty, takže už budu jen těžko něco dodávat k záplavě ostatních komentářů (ostatně cokoliv dalšího tady by stejně bylo jen nošení dříví do rozlitého mléka), nicméně na druhou stranu tady (v tento moment) z nějakého prazvláštního důvodu chybí komentář k povedené verzi na Switch 2, takže z jistého pohledu jsem tu i de facto první a jdu tuto skutečnost napravit.  

V prvé řadě jsem rád, že spekulace zmiňující vydání Remaku na konzoli Switch 2 (ještě dlouho před jeho vydáním) se ukázaly být pravdivé, a čekání se mi proto vyplatilo. Co se mi moc nevyplatilo, je vydání hry ve formě game key card, kterou osobně nesnáším, ale protože se hra tohoto objemu nevejde na klasickou fyzickou kartu, tak ji musím trpět. Ale aspoň jsem ji koupil levněji z druhé ruky.  

Hra samotná vypadá na Switchi 2 skvěle (totiž, nemám srovnání s ostatními platformami), hraje se taky skvěle, plynule a rychle; ale díky tomu vizuálu a pohybovému střihu ji spíš vnímám jako interaktivní film, a proto mě celou dobu táhl především místy pozměněný příběh, a nikoliv hratelnost. Taky jsem každou chvíli cvakal screenshoty. K příběhu vlastně přispívají i drobné události z Crisis Core a později Dirge of Cerberus (tedy pokud to chápu správně z toho, co mi hra ukázala).  

Takže dál. Hudba je famózní, ikonické melodie zazněly. Prostředí vypadá úchvatně, slumy a okolí s kostelem jsem si užíval, stejně tak vlakové vrakoviště, Shinru, šplhání v šílených výškách s mrazivým výhledem pod nohama nebo honičky na těžkotonážních motorkách. Postavy jsou takové, jaké by měly být, ale…!  

Hrál jsem s parádním japonským dabingem a hrozně mě rozeštvávalo, když mi titulky psaly něco úplně jiného, než co reálně říkaly postavy (totiž z toho mála, co si ještě pamatuju ze studií...). Tohle mi vlastně vadí ve všech velkých překladech japonských her a i tady to bylo místy jako pěst na oko. Například postava A řekne japonsky: „Pospěš si,“ zatímco titulky píšou: „Budu tam na tebe čekat.“ A podobných příkladů je plno. Tak jasně, normálního člověka to trápit nebude a ani nemusí, ale když už si toho všimnu, tak mě to vytrhne ze sledování hry.
A to ani nezmiňuji výrazy (často vulgární), které z originálu úplně převrací charakter některých postav, což mě bolelo nejvíc. Achich ouvej.

Postupem hrou jsem se snažil plnit všechny vedlejší úkoly, prozkoumával jsem všechno, sbíral všechno, jak to mám ve zvyku. Tím pádem jsem si prošel i přes pár zajímavých miniher, ale jedna z nich úplně vyčnívá nade všemi svou obtížností – a to se týká především ovládání na Switchi 2, jak jsem se později dočetl – házení šipek na terč.
Získat příslušné skóre během 7 tahů se mi podařilo asi za necelé 3 hodiny zkoušení. Páčky joy conů jsou totiž nechutně citlivé a sebemenší výchylka vystřelí kurzor klidně přes celý terč někam na druhou stranu. Z nějakého důvodu se to týká jenom téhle minihry. Inu, sice se mi to nakonec nějakým zázrakem podařilo, ale mnohem později jsem právě narazil na diskuze, kde se toto docela hodně řeší, a hráči tam doporučují používat jiné ovladače k snadnějšímu zdolání této minihry.  

Hru jsem hrál na normální obtížnost bez zvýhodňovacích bonusů, příběh prozatím asi za 45 hodin. Druhé zahrání na hard prozatím neplánuji, přeci jen moc nemám talent na akční souboje, a i tak jsem tady musel občas něco opakovat. Ale osvědčený systém s materiemi mě relativně bavil a jsem rád, že se daly vymýšlet zajímavé kombinace.
Hra mě nostalgicky vrátila do časů mojí střední školy, kdy jsme si původní film pouštěli s kamarádem na hodinách výtvarky a analyzovali jsme skladbu záběrů (a samozřejmě Tifu s Aerith). Tak teď mě zajímá, jak to celé bude pokračovat, i když dneska už to vnímám jinak a střízlivěji (jakože dokázal bych se bez toho remaku i obejít, ale ještě dám šanci rozuzlení)... No, a na ty holky se fakt pořád dobře kouká.
Tak pokračování snad začátkem léta.

EDIT - komentář k DLC: INTERmission.

Herní výzva 2026 – 1. Dohraj hru, ve které do hratelnosti jakkoliv zasáhne jedoucí vlak.