Tennis je další ze sportovních her, které vydávala začátkem osmdesátých let firma Activision pro Atari 2600. Stejně jako Ice Hockey ji naprogramoval Alan Miller.
Jedná se o jednoduchou tenisovou simulaci hranou na jeden set, s klasickými tenisovými pravidly. Ve hře nelze zahrát aut, ani při podání, ani během výměn. Hra nerozlišuje forehand ani backhand, panáček se vždy sám natočí podle potřeby. Pokud zápas skončí 6-6, začíná se znovu od stavu 0-0. Hru lze hrát jak proti počítači, tak ve dvou s kamarádem u jedné konzole. Hra obsahuje pouze dvouhru. Jsou zde dvě obtížnosti, Full Speed a Slow Motion.
Zoltan
Tennis je další sportovní hrou, kterou jsem v dětství rád hrával s kamarády proti sobě. Nebyla u nás tak oblíbená jako Ice Hockey, ale i tak se jednalo o fajn oddychovku.
Vzhledem k tomu, že se jedná o Atari 2600, nelze očekávat úchvatnou grafiku, ale až na síť, která vypadá jako zeď, se dá říct, že je dostačující. Hratelnost je i dnes příjemná a ve dvou to může být stále zábava.
Hře se dají vytknout dvě věci. Tou první je to, že nelze ve hře zahrát aut. Vše tedy musí skončit zvládnutou výměnou, což ale bývá neskutečně zdlouhavé, zvlášť pokud oba hráči umí a téměř nedělají chyby. Druhým záporem je singleplayer. Počítačem ovládaný protivník je totiž takřka bezchybný a hráč musí hrát skoro dokonale aby ho porazil. Což bývá zdlouhavé, protože ve hře nejsou auty a výměny trvají dlouho...
Takže ve výsledku to byla velmi slušná zábava, ale spíš pro dva hráče. Singleplayer se dal použít spíš jako trénink na svého kamaráda.
Vzhledem k tomu, že se jedná o Atari 2600, nelze očekávat úchvatnou grafiku, ale až na síť, která vypadá jako zeď, se dá říct, že je dostačující. Hratelnost je i dnes příjemná a ve dvou to může být stále zábava.
Hře se dají vytknout dvě věci. Tou první je to, že nelze ve hře zahrát aut. Vše tedy musí skončit zvládnutou výměnou, což ale bývá neskutečně zdlouhavé, zvlášť pokud oba hráči umí a téměř nedělají chyby. Druhým záporem je singleplayer. Počítačem ovládaný protivník je totiž takřka bezchybný a hráč musí hrát skoro dokonale aby ho porazil. Což bývá zdlouhavé, protože ve hře nejsou auty a výměny trvají dlouho...
Takže ve výsledku to byla velmi slušná zábava, ale spíš pro dva hráče. Singleplayer se dal použít spíš jako trénink na svého kamaráda.
Drolin
Karasman
Red
