Když tak Karasmane koukám na tvou sbírku tak mi chybí zkušenost s mnoha značkami které ty tam máš. Glen Grant, Speyburn, Tomatin, Loch Lomond, Benromach, Ledaig, Tobermory, Benriach, Craigellachie, Ardmore, Tomintoul a Ballantruan (tu vůbec neznám), Askaig, Glenfarclas. O některých vím a tuším jak chutnají: Benromach, Benriach, Craigellachie. Craigellachie jsem ale asi ochutnal. Speyburn mi prošla hledáčkem ale nezmáčkl jsem trigger, o Ledaig jsem určitě taky zavadil při hledání dalších lahví. O Glenfarclas též vím - vím že to jsou sherry kousky, ale neměl jsem žádnou.
Z toho co tam nevidím, tak bych ti určitě doporučil ochutnat Tamdhu 18, kterou jsem teda ještě neochutnal, ale měla by to být jedna z nej core Sherry expression. S Sherry bombami je to tak, že je málo výrobců, kteří je umí udělat tak aby mi opravdu chutnaly. Ať si znalci na nethar fóru říkaj co chtějí, tak Ancnoc 18 byla výborná lehká sherry whiska. Nebylo to přímo Sherry bomba, jen lehčí Sherry whiska. Glendronach ani Glenallachie u mne nezabodovaly. Spíš mi byl bližší ten Macallan 15. Ale je tak drahý, že to nekoupím. Proto je tu Tamdhu, protože ji lidi označujou za Macallan pro nmajetné. Prej má k Macallanu nejblíž. Takže jsem pátral co si myslí o 15leté Tamdhu, a vždycky když to jde na přetřes, tak zazní že Tamdhu 18 je lepší než Tamdhu 15, a že je jako Macallan 18. Proto Tamdhu 18. Samozřejmě jsem slyšel hodně dobrých věcí o Glendronachu 18 a Glendronachu 21, ale když mne Glendronach 15 svou neskutečnou jemností a uhlazueností zklamal, tak to nechci riskovat. Radši Tamdhu. A když už 15 letou, tak něco jako Glen Garicoh 15. Glen Garioch 12 je super - jiná než ostatní, drsná, neurvalá, ale furt je to jen škrabavá lehká světlá vodička. Glen Garioch 15 je středně až hodně tmavě chutnající - má v sobě jak drsnost, tak sherry. Určitě jedna z nejzajímavějších lahví co jsem pil. Ještě tři Sherry expressions mi utkvěly v paměti. Jednak Ancnoc Single Sherry cask. Ta měla asi 11let. Zajímavá byla tím, že jsem neměl pocit že jde o blend, který někdo uhladil a tím pomrvil (jako Glendronach 15), ale že jde prostě o skvělou an nic si nehrající surovou Sherry dobrotu. Něco podobného čekám od té Tamdhu. Pak to byl Highland Park 18, který měl takovou zvláštní sherryovou vlnku na konci doušku a určitě chutnal tmavě, a hodně zvláštně, ale nebyl nějak extra že bych si ho musel koupit znovu. Zaujal, ale neřekl, tohle musím mít furt. A třetí je Laphroag PX cask. To je prosímtě úplně jiná whiska než vše co jsem kdy pil. Snad s výjimkou Ardbeg Ugeidail (zastřená chuť, rašelina + sherry vede k tomu, že nechutná jako žádný jiný Ardbeg ale jako spíš dokonalý vyprošťovák na výlety v přírodě, kde nejde o jemnou chuť ale o neurvalý horlaský kopanec). No a co ten Laphroaig PX cask? To je nejhebčí vinná whiska jakou jsem kdy pil. Vůbec to nechutná jako Laphroaig. Ani jako whiska. Chutná to jako husté víno, které teče do krku jako víno. Nebezpečná whiska z toho pohledu, že by se dala vypít třetina lahve protože je to chuť hustého vína a ne destilátu.