Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

BioShock

  • PC 90
Proč si vývojáři FPS myslí, že se všichni hráči na konci jejich hry chtějí potkat se supr mega těžko zničitelným bossem, který absolutně nekoresponduje s nádechem a atmosférou hry? Netuším. Mnohem více by mě překvapil/potěšil konec jiného druhu, stačilo by stisknutí destrukčního tlačítka, popřípadě sejmutí hlavního záporáka kulkou do hlavy.

Bioshock mě bavil. Vtáhl mě do sebe tak, jak se to dlouho nepodařilo žádné jiné FPS. Naposled jsem se podobně cítil u prvního Half Lifu. A není se čemu divit, Bioshock pracuje s podobnými fóry, jako jsou skripty, děj odehrávající se přímo před vámi (ačkoliv v jiné formě než u HL) a hlavně psycho stísněná atmosféra.

Raptur se bohužel velmi snadno okouká. Ačkoliv se tvůrci snažili, po čase zavládne stereotyp. Taťkové už nejsou taková výzva jako na začátku, dobová veselá muzika v neveselých kulisách už nepůsobí tak psychoidně a dějově se hra dostane do LOST stádia, kdy se objeví více otázek než odpovědí.

Musím ocenit nedostatek VŠEHO, který ve hře panuje. Nikdy jsem neměl tolik nábojů, abych rozhazoval kulky jak cukroví při nadílce. Šetřil jsem každou ránu, každou kulku. Tenhle dojem bohužel kazila nesmrtelnost, ale dneska holt jsou hry příliš lehké.

Antiutopické poselství hry není nijak filozoficky náročné, ale rozhodně potěší. Člověk se vžívá do osudů vedlejších postav a vlastně i do osudu Andyho Ryana. Jediný osud, do kterého se nevžijete, je ten váš. Hrdina nemluví (co je tohle za módu?), ale aspoň to nepůsobí tak komicky jako v HL2, protože rozhovorů ve vaší blízkosti zdaleka není tolik.

Na zbraně jsem si dlouho zvykal. Jejich zvuk, zpětný ráz, všechno je takové nemastné neslané. Neměl jsem pocit, že bych v rukou svíral nějaké železo, ale spíše gumové plivátko.
Fyzika předmětů je velmi "vzletná". Je možné roztočit železný koš takovým způsobem, že odtancuje na druhou stranu mapy. Ale nepůsobilo to na mě špatně - do ujeté atmosféry podvodního města se to hodilo. Stejně tak se zde hodila i malovaná grafika a "lesklí" nepřátelé.

Věřím, že Bioshock může někoho nudit. Ale mě bavil. Téměř neustále, ačkoliv ve finále ztrácí šťávu (tak jako každá fps delší než 10 hodin) a řekl bych, že opět platí, že méně je někdy (vždycky) více.
Jinak jsem si hru vážně užil. Každou hlášku Sestřiček, každé zadunění Taťky, každý song linoucí se z úst nepřátel a každou vedlejší psotavu v Rapture. Rozhodně jedna z nejlepších FPS, jakou jsem kdy hrál. Takový top 5 minimálně.

Pro: grafika, atmosféra, možnost vracet se na staré lokace (ačkoliv bych rád viděl někoho, kdo to měl zapotřebí :) ), několik dobrých momentů

Proti: chybí jakýkoliv WOW moment, je to zbytečně zdlouhavé, na konci jste Rambo se vším všudy

+24

Tom Clancy's Splinter Cell: Double Agent

  • PC 60
Forrest Gump: "Tak jsem byl v Bílém domě. Zase. A mluvil jsem s prezidentem USA. Zase."
Sam Fisher: "Tak jsem zneškodnil nebezpečného teroristu. Zase. A zachránil USA před ohrožením. Zase."

Sérii Splinter Cell většina lidí vnímá od prvního po třetí díl. A já konečně pochopil, proč tomu tak je. Mám Sama rád. Jeho sarkasmus, jeho čest, jeho díl od dílu rostoucí strniště a svaly. Bohužel v Double Agent má Samův dabér Michael Ironside asi stejně prostoru jako Arnie v Terminátorovi jedničce. Kam zmizely Samovy sarkastiké poznámky? Kam zmizely jeho vtípky, které prohazoval směrem k chyceným nepřátelům? Netuším. Ale hře to ubírá neskutečným způsobem.

Zmizely i stíny. Konečně nestačí zalézt do rohu místnosti a vědět, že vás nikdo neuvidí i přes tři jasně zelená světla. Hru to dost mění a troufám si říct, že dobrým směrem.
Vůbec celý SC:DA je trošku jiný než předešlé hry. Ať už je to v osobnějším příběhu, větším důrazu na Samovo svědomí nebo na náplň misí (které jsou většinou denní).

Co hru potápí je nevyužitý scénář. Double Agent? Možnost volby? To jsou jen prázdná slova (ostatně jako pokaždé). Ať uděláte cokoliv, je to samozřejmě jedno. Jen se vám sníží/zvýší důvěryhodnost u dané organizace. Zejména poslední Sofiina volba je k smíchu. Ve hře chybí detaily.

Chybí tam vtip. Chybí smysl první mise. Chybí nějaké WOW momenty (SC - na Sama naběhnou vojáci a míří na něj zbraněmi. Lambert vypne elektřinu a Sam má pár cenných sekund, než vojáci zareagují a schová se. SC:PT - vlaková mise. SC:CT- vloupání se do trezoru; míření na sebe navzájem s tím holohlavým chlapem), je to komicky krátké (půlka té krátkosti zabere procházení se (doslova) po základně teroristů), má to bugy (blikání stěn, nefunkční trezor), po technické stránce je to horší než minulý díl (jak je to možný?), vojáci jsou hloupější... a hlavně AUTOHEAL.
Už jsem se smířil s tím, že autoheal existuje. Dokážu ho pochopit v Call of Duty, kde je asi vážně jedno, jestli sbíráte lékárničky nebo se krčíte v rohu. Ale Sam Fisher je agent, kterého by měl zabolet každý pád, každý škrt kulkou. Proč si teda vypočítávat kroky, když jste stejně za vteřinu zdraví jako rybičky?

Pozn. hrál jsem na střední obtížnost.

O "profesionální" češtině ani nemluvím, něco tak prasáckého jsem dlouho neviděl - netřeba zmiňovat, že se občas v titulcíh objevilo: "subtitl0///xxx*" apod. Ale to není chyba hry, to je jasný.

Závěrem: série tímto dílem utržila veliký šrám na kráse. Hlavně díky nevyužitému potenciálu. A naštvala mě absence coop módu ze Chaos Theory.

Pro: osobnější děj, Sam stárne, malinká změna gameplaye, credity

Proti: bugy, absence Samových hlášek, absence WOW momentů, občas (často) nemožnost odemknout trezor, autoheal

+4

Tropico 3

  • PC 80
Tropico není hra, kterou byste začali hrát v pondělí a za 14 dní v pátek ji dohráli. Spíše to je tak, že si zahrajete pár misí, pak si odskočíte k fps nebo rpg a zase se k ní na pár misí vrátíte. Je to zdravý přístup, protože po dlouhodobějším hraní se objeví pocit stereotypu.

Co jsem zatím hrál, tak jednotlivé mise mají svůj scénář, "příběh" a odlišují se úkoly, které musíte splnit. Neliší se ale nástroji, které ke splnění cílů potřebujete. Ať už chcete zůstat u koryta co nejdéle nebo se z vaší země musí stát ekonomická velmoc, je zapotřebí pokaždé uspokojit co největší množství obyvatel. Takže je potřeba je nakrmit, ubytovat a uzdravit. Dál je jen na vás, v jakém systému ostrov povedete, ale většinou je potřeba zaměřit se na největší skupinu obyvatel a té dělat co největší radost. Takže když je na ostrově 40% pánbíčkářů, není dobré váhat a raději začít hned stavět kostely, chrámy a zakázat antikoncepci. Když se chcete vnutit kapitalistům, je dobré povolit otevřenou migraci, chválit USA a postarat se o stabilní ekonomiku. U téhle hry je třeba přemýšlet a domýšlet důsledky. Máte za úkol mít 60% šťastných obyvatel. Což není tak lehké jak se zdá. Co uděláte?

Už od začátku musíte mít vizi jak uděláte své Tropicany šťastnými. Po určité době se ale ukáže, že systém řízení státu by mohl být komplexnější. Rozhodně by neškodilo pár zákonů a nařízení navíc, popřípadě jejich rozšíření - tak např. sociální péče - můžete dávat dávky důchodcům, ale proč nelze zvolit, v jakém věku se stanou důchodci? Proč nelze prodávat budovy US nebo USSR? Co takhle možnost zvýšení daní? Tropico 3 je zábavná hra se spoustou možností, ale i ty jednou dojdou. Nesnáším módu DLC, ale tady by se možná hodily - možnost koupit si třeba 20 zákonů navíc by se hodila :) Každopádně i tak je Tropico 3 dostatečně zábavné a scénáře jsou navržené tak, aby nudily co nejméně. A komu tuhle hru nerozběhá železo, pořiďte si jedničku - ta je stejně dobrá a v mnoha ohledech pohodlnější (menší budovy (např. redakce novin), není nutné stavět cesty...)

Pro: náplň hry, odlišnost scénářů; grafické zpracování, zapadající slunce mezi stromy; muzika (než se oposlouchá), spoustu možností jak vést stát

Proti: sám hrač si musí udělat hru zábavnější = není dobré vést stát pokaždé stejně, protože pak se dostaví stereotyp

+9

The Saboteur

  • PC 85
Dřív se nám o tom mohlo jen zdát, dneska jsou městské akce denním chlebem. Některé vyvolají vlnu nadšení, jiné zapadnou. Paradoxně si nejlépe vedou ty, které se drží zajetých kolejí a neobtěžují se vymýšlet nic nového.

Sabotér je tak trošku křížencem všech MA, které jsem kdy hrál.

Sabotér má jeden veliký klad - hlavního hrdinu. Je sice drsný, ale tak akorát, sarkastický tak akorát, sprostý tak akorát. Trošku mu ubírá, že je prakticky nesmrtelný (i na nejtěžší úroveň) a to díky zpropadenému autohealu. Uznávám ale, že jsem ze střechy spadl při misi tolikrát, že jsem za AH byl nakonec rád.

Příběh není nijak originální (bohužel nepřekvapí ani konec), ale stačí. Problém vidím ve vyprávění děje. Začínáme v přítomnosti, potom nás hra hodí do jakéhosi prologu, ve kterém jsou představeny snad všechny postavy, kterém během hry potkáte. Podle mě prolog není dost dlouhý na to, aby se v něm objevilo 10 nových postav.
Jinak si hra s vyprávěním příběhu poradila dobře, jen seznámení se s Julesem mohlo trvat déle, abychom skutečně toužili po pomstě.

Po technické stránce stále vede GTA4. Jízdní model je divný, destrukce plechů aut je velmi slabá apod. Přestřelky taky nejsou kulervoucí, ale stačí to. Já osobně bych toužil po lepším zvuku jednotlivých zbraní.

Šplhání a podobné blbinky mě bavily víc než v AC, protože jsem měl pocit, že mohu více ovládat směr, jakým se sabotér požene. Stejně tak se mi líbila skutečnost, že ne na všechny budovy šlo vylézt.

Náplně hlavních misí mě bavily hodně, jen těch interiérů bych přidal. Vedlejší mise jsou všechny najedno brdo a sabotáže nejsou povinné, takže neurazí. Mně osobně bavilo zavařovat Náckům.
Nápad "vybarvování" města je naprosto dokonalý.

Podtrženo a sečteno, bavil jsem se. Děj mě bavil (jen kam zmizela Skylar???)a odsejpalo to. Jen jedna věc je napováženou - hrál jsem na FUCKEN HARD a měl jsem problém jen u závodů a u pár misí. A to jsem lama! Hry jsou opravdu stále lehčí a lehčí.

Dotaz - bylo už ve čtyřicátých letech autorádio?

Pro: vizáž hry, hlavní hrdina, vedlejší hrdinové, hlavní mise, PERKY

Proti: umělá inteligence Nácků je nulová; prolog by potřeboval víc času; podoobné gta, co se týče výběru misí; nesnáším francouzskou hudbu

+14 +15 −1

Portal

  • PC 85
V několika málo levelech, během několika desítek minut se ve mně vystřídaly emoce, které se ke mně u HL2 dostaly jen na konci.

Pominu to, že hra je úžasně logická a technicky NESKUTEČNÁ - komu by se před deseti lety zdálo, že si budeme moci sami hodit vchody a východy do/z teleportu, jak budeme chtít?
Portal má hlavně skvělou atmosféru.

Znovu se ukázalo, že tvůrci HL umí vtisknout do neosobních a sterilních komplexů tu správnou klaustrofobickou atmosféru. Navíc v této hře doplněnou neskutečně černým, krutým humorem, který je navíc pronášen neskutečně roztomilým hlasem. Netřeba ani zmiňovat "cute" hlásek kulometů. "tárget lost"

Úžásné, jak se tvůrcům podařilo do logické hry dostat poutavý děj s černým humorem. Při hraní jsem měl pořád nepříjemný pocit, že mě někdo sleduje a konec byl brilantní.

Jen škoda, že hra nebyla delší. Chápu, že se nejedná o plnohodnotnou hru, ale delší být mohla. Ale i tak je mnohem podařenější, originálnější a má lepší atmosféru než celý HL2.

Pro: prostředí, humor, škodolibá krutost obsažená v příběhu, STILL ALIVE a jen tak mimochodem portály :)

Proti: mohlo to být delší, ale i tak to bylo super

+19

Machinarium

  • PC 75
Hru Machinarium zcela vystihuje jedno jediné slovo. Ta hra je LASKAVÁ. A to velmi. Roztomilý robůtek jako hlavní hrdina, roztomilá story a naprosto geniální forma vypravování, dialogů apod.
2D využívá hra MAXIMÁLNĚ a opět se potvrzují moje slova - kašlete na to, hnát technoligii dopředu, ale vylepšete tu starou!!! Ve World off Goo i v Machináriu je krásně vidět, že 2D neodzvonilo.

Co se hadánek týče, ty jsou parádní, většinou se týkají jen jedné obrazovky, takže záseky příliš nehrozí. A když, tak je tady přímo ve hře návod, který jsem, přiznám se, v závěru hojně využíval, abych nic nevynechal.
Díky tomu jsem hru dohrál za 4 hodiny. A na onen návod jsem se díval jen v posledních obrazovkách - takže hra je krátká. Naštěstí jsem ji nekupoval, panímáma ji má na pracovním notebooku. Kdybych ji kupoval, byl bych docela naštvanej.

Grafické zpracování se mi moc líbilo. Muzika byla podivně depkoidní a celkově hra na mě působila dost melancholicky. Ale pokaždé mě dostalo kliknutí pravým myšítkem (modří vědí).

Hru jsem si užil, ale rozhodně bych z toho nedělal, víc než to je. Ale patriotismus musí být! Myslíte si, že by Mafie u nás byla tak oblíbená, kdyby nebyla česká? :)

Pro: grafika, atmosféra, děj, laskavost, muzika, hádanky, fyzikální engine (nebo jak to nazvat)

Proti: smešná cena (15 EURO), velký humbuk, krátké

+32

Mass Effect

  • PC 75
"Vy jste Jack Shephard z LOST?"
"Nene, já jsem John Sheppard, aby se to nepletlo."

Podobnost je až komická, ale to nechme stranou.

Baví mě tenhle druh rpg. Ty z izometrického pohledu jsou na mě moc dlouhé a stereotypní, ale takový Gothic jsem například hrozně žral. Ovšem nemám rád scifi (nerozumím mu), tak jsem se Mass Effectu trochu bál - ale kdo by si ho z LEVELu nekoupil?

Hra mě neuvěřitelně vtáhla - chtěl jsem se jen podívat, jak to vypadá a už jsem se těšil skvěle odsýpajícím úvodem. Nenudí vás žádný tutorial, prostě začnete hrát a pokud se něco chcete naučit, můžete si přečíst KODEX. KODEX se hodí, při hře jsem se do něj několikrát podíval, abych si osvěžil informace, které se ve hře dozvíte.

Příjemně překvapila smrt postav, se kterými se na začátku setkáte (desátník žhavý do akce a turian).

Samotný příběh je podle mě velmi dobrý = srozumitelný, jasný, odvíjí se postupně a logicky, nejedná se o žádné "deus ex machina", kdybyste se všechno dozvěděli až na konci hry z úst hlavního záporáka. Jen toho patosu mohli tvůrci ubrat - jako sorry, ale kolikrát musím slyšet vlasteneckou muziku, která by se hodila stejně dobře do filmu Michaela Baye?
Jen nechápu, proč si scénáristé myslí, že hráči chtějí zachraňovat celé lidstvo - proč se děj neomezí jen na nějaké intriky, které se týkají jen Citadely? Proč vždycky musíme být světoznámý hrdina? Zvlášť když se jedná o první díl trilogie...

Rozhovory jsou dobré - konečně postavy jen proti sobě nestojí a nečumí... ale nečinnost NPC mi lezla krkem - všichni stojí jako sochy nebo tančí nebo sedí. Proboha, od dob Deux Ex se nic nezměnilo (i tam se některé postavy jen tak procházeli po hospodě), stále žádná NPC nemá na práci nic jiného než stát a čekat na to, až na ně promluvíte.
Mimiku obličejů jsem teda nezaznamenal - Sheppard se usměje jen jednou na konci, jinak jsem úsměv neviděl u žádné z postav. Ano, obličeje jsou hezké, ale mimiku nemají! Podívejte na Alyx, jak ta se kroutí!

Čert vem technickou stránku hry. Na rpg je velmi slušná. Mrkněme na obsah. Váš tým je vám úplně k ničemu. Slouží spíše na odlákání pozornosti od vás. Nějakého taktizování si neužijete, vaši parťáci si vystačí sami, sami používají schopnosti, netřeba je nějak komandovat. A když to zkusíte občas nereagují nebo se někde zaseknou o bednu (!!!). Stejně tak mě dostalo, že si nemohou sami otevřít dveře.

Možnost volby ve hře je, ale nemá důsledek (alespoň zatím). - pokud mi do třetího dílu nepomůže nijak královna rachnai, budu fakt nasranej :) - Jistě, když zachráníte Ashley, vyspí se s váma, ale tak nechápu, jak někdo mohl nezachránit Ashley :)... i když teda není moc hezká, opět vede Alyx. A hlavně je každá oceněna body, která vám přibudou buď k Ochránci nebo k Odpadlíkovi, takže hned víte, na čem jste... což je jen další důsledek zjednodušení ve hrách.

Hlavní linka je bezchybná, vedlejší úkoly mě přestaly bavit až na úplný konec (když jsem podesáté vešel do té samé základny) a rozhodně nebyly takový vopruz jako v Assassins Creed. Hra mě neskutečně bavila po celou dobu, ale mohla být lepší. O dost. Méně postav, více prohloubit charaktery, příběh rozdělit na tři části a né, že hned v první se z hlavního hrdiny stane součást historie a vůdce lidstva. Ubrat některé stupidní momenty (jako když Sheppard poradí neznámé ženě ať jde na vyšetření a ona "tak oukej"), trošku poštelovat cut scény a HLAVNĚ přestat dělat ze Shepparda Mirka Dušína - nemohl jsem se zbavit pocitu, že i když jsem dělal všechny křivárny, které mi hra dovolila, pořád mi Sheppard připadal jak Hawkey "za každou cenu správňák" Pierc. Lidé nemají rádi kladné "bílé" hrdiny, už by to měli zjistit i tvůrci her.

Na konec musím pochválit češtinu - všiml jsem si jen jedné chyby a zdála se mi naprosto brilantní. Krom "smrťáků" mě nic netahalo za oči...

Pro: príběh, emotivní sekvence; bez záseků; tak akorát dlouhé; dostačující technická stránka hry; některé charaktery

Proti: nehybné NPC; občas děsný patos; zbytečně moc postav; nedostatečně prohloubené charaktery vašich nejbližších; prakticky to nepřináší nic nového

+14 +21 −7

Grand Theft Auto IV

  • PC 60
Sérii GTA jsem (tak jako mnoho dalších) začal sledovat až od třetího dílu, kdy se na pc hrách objevilo něco nevídaného. Od té doby se série GTA měnila jen mírně, ve Vice City se objevily motorky, děj, možnost obléknout si jiné šaty, nákup nemovitostí... v San Andreas jsme mohli dělat tolik věcí, že hráč strávil více času v tělocvičně nebo na kulečníku než na silnici, předhodili nám přehnaně obří svět a příběh kopírující předchozí storky.

GTA 4 se zbavilo těch zbytečností, jako možnost sestřihu nebo nutnost návštěvy tělocvičny a "soustředí" se jen na "děj" a "náplň" misí. Kdo by si naivně myslel, že mise v GTA 4 jsou v něčem jiné než mise v předchozích GTA, tak je na omylu. Proto tvrdím, že městská akce je pomalu ale jistě stárnoucí žánr a chtělo by ho co nejdřív něčím obohatit.
V GTA 4 nemůžete dělat nic, co by mělo nějaký význam - jistě, můžete jezdit s kamarády do půbů, ale proč? Abyste pak měli lacinější zbraně? Když stejně máte tolik prachů, že nevíte co s nima... a k čemu vám ty peníze vlastně jsou? Když zemřete, zbraně máte pořád u sebe a poldům se dá utéct, i když už vás zatýkají.

Proč zmizel prvek nákupu nemovitostí? Proč za celou hru nemusíte nahrabat půl mega (nebo kolik to bylo) jako ve třetím díle? Proč vám jsou ty peníze úplně k hovnu???

Jedna věc se Rockstaru musí nechat - snažili se do hry vecpat děj. Ovšem trauma hlavního hrdiny je díky klišé spíš k smíchu, stejně tak vyznění celé jeho touhy po pomstě. Protože mezitím se věnuje tisícům misí "´cause i need money", které nemají s hlavní zápletkou samozřejmě nic společného. Děláte tak mise pro hysterické, násilné a nesympatické zaměstnavatele, u kterých později ztrácíte přehled, kde jste k nim vlastně přišli.

Samotné město je hnusné, šedivé, nudné. Proč jsou tady tři ostrovy, když jsou si všechny podobné jako vejce vejci? Krom Time Square a podobných lokací tu není nic, z čeho by přecházel zrak. Na Ostrově Svobody jsem byl už v Deus Ex, z toho jsem tak odvařený nebyl :)

Ovšem po technické stránce je město dle mého názoru na konečné úrovni. Aut je všude hafo, lidí by teda mohlo být víc, ale to už by nefungovalo vůbec nikomu... auta se vám vyhýbají (jen by řidiči mohli důrazněji brzdit), do lidí můžete strkat, když napadnete ženu, sesype se na vás horda chlapů. Snad jen pravidla silničního provozu by někdo mohl vecpat těm lidem do hlavy. Přednost zprava neexistuje.

Závěrem řeknu jedno - Rocstar měli 4 díly na to, aby dohnali GTA k dokonalosti. Místo toho díl co díl opakují stejné chyby (děj o ničem, umělá demence protivníků), hra je stále lehčí (jakmile si koupíte vestu, jste téměř nesmrtelní). Systém krytí je sice super, ale střelba "na slepo" je stejně přesná jako střela mířená (na rozdíl od Kane a Lynch), takže vás nic nenutí riskovat krk.

Pokud je nějaká pravda o tom, že by nové GTA mělo být z Vice City, tak bych tleskal - Vice City má atmosféru a duši, je různorodé a barevné... I přesto by to ale chtělo změnu - ten systém "až ke mně dojedeš, dám Ti úkol" mi přijde trošku divný. Ve čtyřce jsem docela ocenil mise, kdy vám někdo zavola vy jste museli bez reptání danou misi začít plnit...
Prostě to chce změnu. Té se bohužel nedočkáme, protože většina hráčů skočí po novém/stejném GTA jako pes po kosti.

Poznámka pod čarou - hru jsem dohrál, takže nemůžu říct, že mě úplně nebavila... jdu si zahrát Vice City.

Pro: tecnická stránka, fyzikální model vozů, lidí; taxíky = kdyby tam nebyly, v životě bych hru nedohrál, zmizely taxikářské mise apod.

Proti: "děj"; hlavní hrdina je nesympatickej kretén, stejně tak většina vedlejších; náplň misí, Liberty City; nesmrtelnost; absence známých postav

+30 +39 −9

Call of Duty 4: Modern Warfare

  • PC 75
Naposledy jsem hrál první Call of Duty v dobách jeho vydání. Na MW jsem se proto těšil, hlavně kvůli všem těm pochvalám, které jsem na něj slyšel. Ovšem prakticky celou hru jsem se nestačil divit tomu, že od prvního dílu se toho moc nezměnilo.

Prolog mě potěšil. Mám prology rád, tenhle byl navíc ve stylu "čum a uč se". Bohužel jsem před tím musel absolvovat "v každé střílečce je to stejné" trénink, ale co se dá dělat. Samotná náplň mě nijak nedostala, ale začátek to byl svižný.

Střed hry se mi zdál docela o ničem. Nevím, ale u většiny momentů jsem se nudil. Po technické stránce je hra na stejném bodě jako v jedničce - rozbít nejde prakticky nic, do mrtvol se střílet nedá, zeď neproboříte ani výstřelem z bazuky - , náplň je taky úplně stejná - díky bohu zmizela svého času tolik oblíbená tanková mise.

Nesmrtelnost v podobě autohealu nebo jak se ta pitomost "schovej se a jsi zdráv" jmenuje a ikonky granátů, které vám nepřátelé házejí pod nohy, mě pokaždé pobavily. To ani nemluvím o obřích nápisech "zmáčkni shift a zadržíš dech", "zmáčkni space a přeskočíš zeď" a podobně. No děs. I opice přece ví, že mezerníkem se skáče. Ale abych byl fér, za ikonky granátu jsem byl v drsnějších fázích rád a autoheal je holt hudba budoucnosti, bohužel asi i hudba Mafie 2.

Retrospektivní snajperská mise v troskách města Pripyat nemá absolutně chybu, až na těžký závěr, který mi dojem troku zkazil. Následující mise mě donutila snížit obtížnost ze třetí na druhou. Obtížnost hry je proto dost diskutabilní - na nejlehčí obtížnost ten autoheal snad ani není potřeba :)

MW mě ničím nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Potěšilo mě pár momentů, poprava v přímém přenosu, výbuch atomovky, epilog byl skutečně působivý a spíše položil otázku, proč takových momentů nebylo ve hře víc? "bonusovou" misi po creditech, nebo co to bylo, jsem nepochopil, ale potěšila mě :)

Utracených peněz skutečně nelituji, ovšem asi dlouho potrvá, než se pustím do dalšího CoD dílu.

Pro: některé momenty; hezky to odsejpá

Proti: je to pořád stejné = komické množství komicky hloupých nepřátel; autoheal; tipy psané příliš velkým písmem

+18

Kane & Lynch: Dead Men

  • PC 75
Zezačátku jsem byl nadšený. Žádný nudný úvod, hra vás hned hodí do akce. Pak následuje originální tutorial, kde nikdo neučí vás, ale v roli učitele se ocitnete vy. Pak je několik akčních misí, dějovýách zvratů a... konec. Velmi studená sprcha po bezchybné akci se skvělou atmosférou, která si bere to nejlepší z Freedom Fighters a Hitmana. Jen Jesper se moc nepředvedl v podobě hudebního doprovodu - krom hlavního motivu mě žádná muzika nezaujala.

Hře jsem dal nízké hodnocení hlavně kvůli délce, ale také kvůli sestupující kvalitě hry - zezačátku to vypadá, že budete plnit samé originální úkoly, že se budete dostávat hlouběji do charakterů postav, že nějak vyústí Lynchova závislost na lécích, že se prostě stane NĚCO víc, než se stalo. Což je možná trošku nefér, protože první půlka hry je skvostná - scéna na staveništi se mi vryla do paměti. Řvoucí Kane "Měls mi dovolit s ní promluvit!" mlátící krumpáčem do mafiána nemá chybu.

Na konci nám tvůrci připravili překvapení v podobě závěrečné volby, které potěší, ale výrazněji nenadchne, zvlášť když člověk zjistí, že fakt je konec.

A dotaz pro ostatní: doprdele, co je to dneska za módu s tou nesmrtelností ve hrách? Dostanete pár kulek, schováte se a jste jako rybička. A když ne, tak k vám někdo přiběhne a bodne do vás adrenalin. Pokud se neplete, Kane a Lynch má být hra pro dospělé, ne pro předškolní děti???

Pro: jednoznačně děj, pojetí, atmosféra, halucinace při umírání, hlavní charaktery, akčně vyprávěný příběh, první půlka misí

Proti: čím víc se hra blíží ke konci, tím víc zklouzává k mainstreamu; na tak originální nápad je to příliš krátké a nevyužité

+21

Assassin's Creed

  • PC 55
úvod: na AC jsem se těšil opravdu hodně moc. Bohužel mi nezbývá nic jiného, než naprosto souhlasit s AlieNem...

grafika: ta nemá chybu. Stejně tak celkové zpracování světa. Detailní textury, úžasné animace všech postav, Havok engine takový, jak jej známe. Hodně různých obličejů - když na vás útočí dvanáct vojáků, téměř každý má odlišnou tvář. Po téhle stránce není co vytknout.

herní prostředí: první cesta na koni byla skvělá. Ale za celou hru jsem ji dobrovolně absolvoval jen jednou. Je sice úžasné, jak velká plocha se nám nabízí, ale co z toho? Na cestě není nic zajímavého. Jediné, co mě neomrzelo, byl výhle
d na Jeruzalém.
Stejně tak samotná města mi přišla zbytečně velká. Rovněž jsem nepochopil nemožnost vstoupit do města na koni - hra by se tak alespoň stala zajímavější...možná.
Prostě mi přijde, že veškeré lokace jsou zbytečné rozlehlé...krom sídla assassinů.

příběh: tak ten je vskutku k popukání. Čert vem to, že je předvídatelný od prvního dialogu s umírajícím "záporákem", čert vem, že tam jsou zase Templáři. Ale to, že je hlavní hrdina naprostý trotl, kterému nedojdou zcela jasné věci, dokud nepovraždí půlku Templářů, to je napováženou...na to, že to má být assassin s bystrou myslí a velkou inteligencí.
O "ději" z budoucnosti ani nemluvím, ten mě zklamal nejvíce - pořád jsem doufal, že tam bude nějaké výustění, rozhřešení, sex s Lucy na doktorově stole, prostě COKOLIV!!! A ono nic nepřišlo...celá ta věc s budoucností na mě působí tak, že autoři prostě potřebovali výmluvu pro (ne)funkčnost středověkého světa - omezení ve městech, "anachronismy", bugy, převíjení paměti=cestování apod...to vše lze svést na Enim.

Souboje: se povedly. Ačkoliv ke konci je Altair prakticky nesmrtelný a souboje jsou nudnější a nudnější, jedná se zezačátku hry o zajímavou složku..., a boje na střechách jsou zvláště skvělé.
Stejně tak skákání po střechách a šplhání...jen mě pobavilo skok z pátého patra domu na dlažební kostky a ztráta jen pár životů, které se hned dobily...ale zase lepší, než kdybych po každém uklouznutí spadnul.

Závěr: nečekal jsem, že mě závěr dostane do kolen, ale takhle stupidní zakončení jsem opravdu nečekal. Najednou se ve hře objevuje magie (pořád jsem doufal, že ten poklad je jen cetka), souboj s hlavním nepřítelem je stejný jako se všemi ostatními, samotný příběhový "zvrat" nepřekvapí snad nikoho, kdo už někdy nějakou hru hrál a chyběla mi tam nějaká tečka.

Muzika: bohužel ani tahle složka mě příliš nepotěšila. Akčnější motivy byly skvělé, ale při volném pohybu po městě bylo většinou ticho. Ovšem to je možná chyba na mém přijímačí (?), ten zvuk mi obecně na mém pc přijde občas trochu divný.

Dabing: četl jsem, že je dobrý...takhle, na pc hru není zlý, ale absence veškeré intonace, občas zvláštní formulace slov a to, že vedlejší postavy všechny mluvil jeden člověk, to se mi fakt nelíbilo. Doktor House v hlavní roli byl samozřejmě skvělý :)
"Je to Křížová výprava...ale za čím? Ignorancí? Násilím? Šílenstvím?" - tenhle jedák mě bude děsit ve snech ještě hodně dlouho.


Doufal jsem, že se pod hezkým kabátkem skrývá i dobrá hra...ale nikoliv. Pořád dokola stejné úkoly do omrzení, stupidní dialogy, které nikam neposunují děj, příliš dlouhé fráze zachráněných obyvatel atd. Těch 70% je za technickou stránku.

Pro: grafika, souboje, animace postav

Proti: příběh, stereotyp, skákání po lodích, dialogy o ničem, monology o ničem

+21 +23 −2

Revenant

  • PC 90
Revenant mě naprosto dostal intrem, tedy zejména tou muzikou. Pak to bylo lepší a lepší.

Příběhy o ztracených láskách a mučednících snad nikdy neomrzí, zde je příběh navíc vyprávěň jen tak "mimochodem" a hra se soustředí spíše na boje s nepřáteli - i tak mě ale právě příběh táhnul dál a dál a dál.

Na rozdíl od takového Diabla, kde jen člověk chodí a kliká tupě myší, zde se postava vylepšuje nejenom číslíčky, ale také údery a kopy, které se postupně učí. Samozřejmě si můžete vybrat i cestu magie, ale to já nedělám, protože mě to nebaví (takže nevím, jak moc je to za mága těžké/lehké).

Lokace se střídají, nepřátelé taky (ale většinou jen mění barvy nebo jsou rychlejší), ovšem co je zásadní, jsou bossové - každý boss jinak vypadá, má jiná animace a je ho nutno zdolat jiným způsobem - navíc vás po jeho zdolání odmění hezká animace - stejně tak v případě vaší smrti...není to prostě tak, že vám dojdou životy a konec. Dojdou vám životy, bossák se k vám přiblíží a rozpůlí/rozsedne/sní vás.

Hra je ukrutně krátká a poslední lokace je ukrutně nudná. Stejně tak celkové vyvrcholení se mi nelíbilo.
V druhém dokončení hry mi zabránil bug, což asi není úplně dobře.

Jinak je ale Revenant nejlepší akční rpg, jaké jsem kdy hrál. S příběhem, rozporuplnými charaktery, pěknými filmečky a prý i dobrou muzikou (to nemůžu posoudit, ta mi nikdy nefungovala).

Pro: systém boje (komba), příběh, videa, ZVUKY, město, charaktery, boje s bossy

Proti: délka (krátkost), finále, Revenant se občas zasekne o strom/kámen...

+24

Project I.G.I.

  • PC 90
Je jen pár her, které člověku utkví v paměti tak výrazným způsobem. A je jen pár her, u které mi nervozitou tlouklo srdce - tohle je jedna z nich.

Ačkoliv je hra stará už devět let, myslím, že i dnes po technoligické stránce představuje něco, co není běžné ani dnes (alespoň myslím) - a to, možnost prostřílet dřevěnou budovu skrz na skrz a sejmout všechny nepřátele, kteří v ní jsou. Ve hře je možnost prostřelit dřevěné objekty hojně využívána a není většiho potěšení, než přes krabici sejmout hlídače pistolí s tlumičem, slyšet jeho "aahhh" a pád na zem.

Příběh si už samozřejmě nepamatuji, ale pamatuji si to nas*ání, když mi hra spadla při závěrečné animace třetí mise (jedna z nejdelších) - hra se totiž nedá uložit. Což je prvek na jednu stranu neskutečně frustrující, ale na druhou není větší extáze než přejít přes zaminovanou oblast a ruský tank na jeden zátah.

Bohužel hra není obtížná jen díky nemožnosti úkladu, ale i kvůlu AI spolubojovníků, kteří dokážou Rusákům vběhnout do rány a vůbec je to nemrzí. Naštěstí se spolubojovníky musíte spolupracovat snad jen 2x.
Dále stačí jedna rána z blízka z brokovnice a je po vás i při plném zdraví (jako v Mafii) a to nemluvím o poslední misi, která mi nedala spát.

Dodnes je IGI pro mě příjemnou vzpomínkou na nepříjemné chvíle u pc. Moc se mi i líbilo pozorovat hrdinu při určitých činnostech z pohledu třetí osoby a vždy mě pobavil respawn nepřátel v ubikacích se skleněnými okny, skrze které se dali pozorovat...a pak vystřílet kvůli průraznosti kulek :)

Bohužel, druhý IGI mě tak nezaujal...

Pro: obtížnost, radost z každého zabitého nepřítele

Proti: obtížnost, frustrace z každé smrti...zejména stupidní, jako pád z výšky nebo šlápnutí na minu

+25

The Lost Vikings

  • PC 90
Snad první hra, kterou jsem hrál. Jako malému děcku mi přišla hrozně náročná, dneska mi přišly náročné jen nějaké lokace. Ale skutečnost, že jsem si pamatoval některá místa a dokonce i NĚKTERÉ kódy (SMRT například :) ), vypovídá o tom, jaký zážitek to pro mě byl.

Ve hře ovládáme tři vikingy, přičemž každý má jiné schpnosti...takoví Commandos :) Nepochopil jsem ale, proč si jsou bojovník a štítonoš tolik podobní, klidně bych je odlišil barvou oblečení nebo vlasů.

Příběh je takový nijaký. Ufon bezdůvodně unese tři vikingy, kterým pak dá prostor, aby se dostali až k němu a zneškodnili ho. To trvá 37 levelů (číslovaní zde chybí). Fyzikální model se příliš nepovedl - jak je proboha možné, že štít může sloužit jako padák? Nebo že šíp zasáhne červené ploché tlačítko na stěně? To i Half Life 2 byl reálnější...

Musím přiznat, že jsem se u hraní hodně bavil. A občas i nadřel. Zejména některé levely po třicítce mi daly zabrat a nebýt youtube, asi bych se v některých misích zasekl na mnohem déle...stejně to byla hezká doba, kdy byl člověk odkázán jen sám na sebe...dneska se člověk podívá na návod a má po práci...

Pro: i po těch 16i letech je to zábavné...ale asi za to může krapítek nostalgie, nutí vás to vymýšlet nové postupy jak řešit problémy (viz to ctrl + šíp :-) )

Proti: to se těžko hodnotí...možná ta muzika, dá-li se tomu pípání tak říct

+26

The Godfather

  • PC 60
Pro fanouška filmu a zejména knihy bylo prvních několik hodin požehnání. Ve hře děláte úkoly, které ve filmu dělal "prostě někdo" nebo se občas nachomejtnete k něčemu z původního děje. Díky tomu jsem přehlížel na první pohled viditelné chyby - nechutný jízdní model, kolemjdoucí skákající pod kola (místo od kol) nevýrazné textury města a velmi chudý sndtrack.
Bohužel když hru "dohrajete", tak příběh opadne. A vy máte za úkol obsadit veškeré budovy, které vlastní nepřátelské rodiny. Čehož se nabažíte během původní příběhové linie a po několika obsazených hotelích je to fakt nuda.

Během hraní se setkáte s pár nesmysly - nemyslím si, že by mafiáni brali život civilistům kvůli "obchodu" (alespoň ne Puzovi mafiáni; ruku na srdce, Kmotr je trochu naivní příběh) vraždění členů mafiánských rodin na chodníku atd...

Mapa je nepřehledná (ale to už tak u městských akcí bývá...krom Mafie samozřejmě :-D ), město je nevýrazné a každá čtvrť vypadá stejně, žádné výraznější monumenty taky neobsahuje.

Nebýt toho města, je to výborně zpracovaná licence...ale takhle se městské akce dělat nedají - panejo, co kdyby Kmotr nebyl městská akce? Možná by to tak bylo lepší.

Pro: filmečky; zezačátku zábavné; muzika; děj (ale tak to není zásluhou hry)

Proti: jízdní model, nevýraznost města, chybí Al Pacino (já vim, Scarface vyšplouch Kmotrovi rybník), hlavnímu hrdinovi jsem nevěřil tu "drsnost"

+12

Far Cry

  • PC 60
Hru jsem hrál asi dva roky zpátky. I přesto jsem se nemohl vynadívat na grafiku, a to zejména na grafiku vodní hladiny. Po vizuální stránce pěkné.

První minuty jsem házel kámen na lampu a koukal, jak se kývá a vrhá světlo tu tam a tu tam. Tohle byla první hra, u které jsem viděl takový fyzikální model...

První minuty hry jsou skvělé. Nemáte pořádnou zbraň, nepřátelé jsou docela tuzí a prostředí je úchvatné. Jenomže nic netrvá věčně. Pak se z Far Cry stane přímočará střílečka s naprosto nezajímavým scifi příběhem kazící atmosféru...bohužel.

Pamatuji si, jak mě nebavilo sledovat animačky míhajících se potvor a umírajících vojáků, protože jsem stejně věděl, o co jde a na rozdíl od takového Half Life mě nebavily ani lekací scény, kdy na mě ve větrací šachtě vyskočil příšerák.

Jakmile se člověk dostane do interiérů, mizí hlavní kouzlo hry. Opěvovanou AI jsem nijak nepocítil, ale rozhodně jsem nezaznamenal nějaké její vady. Dodnes si pamatuji i pár skvělých momentů, jako když přede mnou přistávala helikoptéra plná vojáků, ale než vystoupili, stihl jsem do ní hodit granát :) nebo mise, kdy máte v samopalu osm nábojů a s tím se musíte dostat přes fůru mutantů - kteří naštěstí zemřou jakmile se dotknou vodní hladiny anebo ta chvíle, kdy letím na rogalu a střílím u toho z raketometu :) Někdy jsou ty hry úsměvné.

Hra byla na svou dobu opravdu graficky dokonalá, ale dneska podle mě nemá příliš co nabídnout...snad jen to plavení se na člunu okolo ostrovů...

Pro: Grafika, jednoznačně; přestřelky jsou záživné; exteriéry; intro

Proti: klišovatost příběhu, zejména konce; interiéry; ze hry se postupně stane tradiční fps

+27 +29 −2

XIII

  • PC 75
Začátek vás vtáhne do děje prakticky hned - probouzíte se nevíte kde, stará se o vás blondýna v plavkách pobřežní hlídky a najednou bum prásk, někdo ji zastřelí skrze okno. Musíte tedy utéct, protože je jasné, že ti vrazi jdou po vás.

Vizuálně netradiční zpracování se povedlo - zejména ty detaily, jako když vidíte skrze zdi citoslovce "tap tap tap", když jde okolo stráž nebo když někoho zastřelíte sniperkou a komiksový obdelníček vám ukáže detail padajícího nepřítele. Stejně tak se mi líbíla interaktivita prostředí, když můžete popadnout židli a někoho s ní majznout po hlavě.

Zpracováním se ale budete kochat jen chvilku, pak vám to přijde normální a zjistíte, že některé úrovně nejsou tak zábavné. Málo využívaný se mi zdál i hák s lanem, což je příjemné zpestření.

Příběhově se hra také povedla, jen je škoda, že se asi nedočkáme pokračování...

Pro: vizuální zpracování, příběh, hák s lanem

Proti: někomu může vadit nemožnost sejvu, nijak výrazná muzika; příliš dobrý konec na to, že nebyl druhý díl

+22 +24 −2

Syberia II

  • PC 60
Tenhle díl neměl nikdy vzniknout. Děj se vyřešil již v jedničce. mě osobně už nezajímal ten sobeckej starej parchant, co "zabil" Oscara a nechal se napasovat do jeho těla, aby pak nasedl na mamuta a nechal Kate samotnou na celém ostrově...jak se jako dostala domů? Chybí komunikace s vnějším světem (logicky, páč ten byl vyřešen v prvním dílu, ale tak to byl hlavní náboj) a chybí příběh.

Pro: grafika a ten skotačící plyšák

Proti: všechno ostatní, zejména lokace ledové jeskyně, která je hrozně velká a nepřehledná

Syberia

  • PC 95
Kašlete na druhý díl, TOHLE je Syberia. Uzavřený příběh mladé právničky Kate Walker (robotický Oscarův hlas opakující její jméno mi dodnes jasně zní v hlavě), která je typickou občankou vyšší new yorské vrstvy se vydává do syrového a lidskostí naplněného malebného francouzského městečka. Zde to celé začíná a na konci hry to skončí.

Syberia má dvě dějové linky, řeší se tu hlavní zápletka o tajemném majiteli továrny na hračky a osobnost hlavní hrdinky. K tomu sledujeme padající vločky, sněhové spršky a lesknoucí se krápníky, dojímá nás vtírává hudba a laskavost vedlejších postav.

Pro: hlavní charakter, dějové linky, není to ani moc těžké, ani lehké, žádná nelogické hádanka

Proti: že existuje druhý díl

+22

Stronghold

  • PC 85
RTS jiná, než většina ostatních. Už jen získávání surovin nebo cvičení vojáků, to vše probíhá jiným a pro mě neokoukaným způsobem.

Příběh je zde spíše takovým doplňkem a nijak výrazně hře neškodí ani neubližuje.

Pro pacifisty je zde ekonomická kampaň - ale bojům se stejně bohužel nevyhnete, bandité útočí pořád.

Hru je tuším nutné opatchovat, poté už nemůžete kopiníky rozbořit vstupní bránu :

Pro: jiný přístup k rts principu; je zábavné vystavět si svůj hrad a poté ho bránit

Proti: nemám datadisk, takže to nemůžu hrát po netu :)

+11