Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Assassin's Creed II

  • PC 40
První AC byl děsnej. Byl to technologický trhák a marketingově zvládnutý tah, ale to je tak vše.

AC2 sliboval "vše", co v prvním AC chybělo - hratelný nestereotypní gameplay. A kvůli těmto planým slibům si dvojku koupili i hlupáci a naivky, ketrým se jednička nelíbila. Já jsem jedním z těch hlupáků.

AC nemá náboj. Potenciál je naprosto nevyužitý. Stealth prvky prakticky neexistují, hra na ně není stavěna. Vraždy jsou nalajnované, cutscéna vás hodí vždy tam kde vás chce mít - a i kdyby ne, je to fuk, protože zabijete kohokoli a jakkoli díky "obzížnosti" hry. Ve vašem postupu chybí jakákoli překážka - nikdy nenastane, že by se mohlo cokoli pokazit. Souboje nejsou o rychlosti nebo přesnosti, jen tam prostě jsou - ale jsou efektní, to je pravda.
Když někoho honíte, tak ho dohoníte i s rukou za zády (vaše oběti na vás totiž čekají).

O nějaké motivace ke hraní nemůže být řeč - příběh se snaží být osobní, ale nějak se mu to nedaří - nevím čím to je, protože postavy zde nejsou úplně špatně napsané - jen se člověk asi nemůže sžít s hlavním hrdinou. Nakonec se děj stejně stočí ke klasice.
Standardně zde můžete sbírat množství nesmyslů (pírka, sošky a já nevím co dalšího), které vám zvýší statistiku a možná vás odmění nějakou cutscénou (netuším, nikdy podobné natahováky hrací doby nesbírám).

"Ekonomický" prvek hry taky nedává smysl, protože vám bohatě stačí to, co máte na začátku - léky netřeba, lepší brnění netřeba, proč bych kvůli tomu měl vylepšovat "své" město? Zajímavý prvek, ale o ničem.

Co mě ale na hře nejvíc nebaví, je hra samotná. Běhání po střechách, skákání, lezení, vraždění, všechno je to nemastné neslané, nemám z toho ten správný pocit.

AC prostě není dobrá značka - nemá mi co nabídnout, ať zasadí události hry do USA, do Mexika nebo kamkoli, vždycky to bude o tom skákat po střechách a putovat po lineární lince bez možnosti udělat si věci po svém.

Zkoušel jsem to 2x, ale tohle se prostě nedá hrát.

Pro: grafika; efektní souboje; prostředí...

Proti: ...kterému chybí atmosféra; gameplay samotný; žalostně nevyužitý potenciál

+1 +18 −17

Shank

  • PC 80
K Shankovi jsem přišel jako slepej k houslím díky indie bundlům "pay what you want". A mohu vám říct, že za dvojku jsem tentokrát ochoten zaplatit plnou cenu.

Shank je plošinovkou dneška. Skvělé technické zpracování (fyzika, kdy granát vyhodí do vzduchu také již mrtvé protivníky), dostačující děj a bezchybný průběh hraní (krátké loadingy, žádné padání).

Samozřejmě je také o hodně lehčí ji dohrát, než většinu starých plošinovek. Všude jsou rozmístěné checpointy (alespoň na střední obtížnost), takže smrt neznamená opakovat celou mapu znovu. A hrací doba taky není nic extra, za nedělní odpoledne máte hotovo.

Příběhově je hra perfektně céčková. V kulisách moderního divokého západu vás zradí váš dosavadní zaměstnavatel, nechá unést a zabít (?) vaši holku a vás nechá uhořet. Jenomže se z toho dostanete. A chcete se pomstít. A to všem, kteří ve zradě měli prsty.

Ano, je to Kill Bill, ale nevadí. Herně je Shank super. Každá bitka je takový malý duel jako z Mortal Combat. Máte velké množství možností jak protivníka zabít - chladnými zbraněmi, střelnými, kombinací chladných a střelných zbraní, narvat mu do úst granát, rozřezat ho motorovkou, uškrtit řetězem, rozsekat nožem... atd.

Technicky je hra parádní - když například někoho škrtíte, nebožák funguje také jako živý štít, takže kulky vašich protivníků sejmou jeho a ne vás.
Pokud někoho hodíte do chumlu nepřátel, všichni popadají jako hrušky. A tak dále.

Některé pasáže (a nepřátelé) jsou trochu obtížnější, ale jinak se jedná o pohodovou mlátičku na odreagování.

Pro: grafika; technické zpracování; umělecká forma; skvěle se to ovládá (na gamepadu)

Proti: hůře se to ovládá na klávesnici; přece jen to zavání stereotypem

+17

Theme Hospital

  • PC 80
Dovolte mi trochu nostalgický komentář. K téhle hře jsem se dostal už v dobách vydání = v ČR doba temna, co se pc týče. O vlastním pc se mi ani nesnilo a tak jsem slintal bratranci přes rameno a hltal všechny ty Stonekeepy a GTAčka a Herose a Diabla. A Theme Hospital.

Moje milovaná sestřenka mi vysvětlila základní princip hry, přeložila mi několik položek a řekla "hraj si". A já si hrál. Bylo mi deset let, možná jedenáct.

____________________

Uběhlo patnáct let. Mezitím jsem se snažil Theme Hospital hrát, ale z pálenky hra nefungovala a program stažený z netu běhal beze zvuku. A pak jsem jednou brouzdal v práci po netu a najel na GOG. A tam to bylo. Doslova jsem výskl radostí, naštěstí jsem tam byl sám.

Ano, mé hodnocení ovlivňuje nostalgie. Velkou měrou. TH je totiž neskutečně stereotypní záležitost, která zejména ve finálních misí nutí hráče skutečně přemýšlet a zběsile se snažit ukočírovat neukočírovatelné. Ale dá se. A je to výzva. Což se o dnešních hrách říct nedá.

Ale i objektivě je TH povedená hra. Má spád, logiku, humor (ale ne trapný, takový ten "milý") a hratelnost. Narazil jsem na pár bugů, jeden téměř fatální, ale to se prostě stává.

A také potěší fakt, že jsem se za posledních 15 let docela zlepšil v angličtině :) Hlášky recepční o tom, v jaké ordinace chybí doktor, jsou velice nápomocné.

Pro: absence "tycoon" v názvu; nestárnoucí 2D detailní grafika; humor; hratelnost

Proti: přecejen je to hra z minulého století, takže obtížnost je vyšší než jsme zvyklí; časově náročné

+39

Tom Clancy's Splinter Cell: Conviction

  • PC 90
Sam Fisher se nasral. Už ho nebaví krčit se ve stínech a čekat na hlídajícího teroristu, který půjde kolem. Už nemá žádné slitování. Jeho dcera je mrtvá, jeho šéf je mrtvý, nemůže nikomu věřit, a aby toho nebylo málo, jako správný americký veterán se stává štvancem a jdou po něm jak teroristi, tak vláda USA.

Příběh je KONEČNĚ pochopitelný a hlavně záživný, postav je tu málo, dialogů ještě méně. Ubylo nudných večerních zpráv a politických debat. Děj odsejpá, zvrat střídá zvrat a celé je to promíchané flashbacky a flashforwardy. Aby toho nebylo málo, vizáž celé hry je bezchybná. Všude okolo vás se promítají Samovy vzpomínky, hesla a slova, která mu zní v mysli. Je to laciné, ale funguje to parádně.
Nicméně Conviction je konzolová hra. Je to z ní cítit na sto honů. Začíná to u mizerného vykreslování textur a končí u systému savevování. Optimalizace není nic moc, sem tam se objeví bug. Je to holt daň dnešní doby.

Netřeba zmiňovat, že hra je spíše akční, ale ne tak docela. Jedna dávka ze samopalu vás spolehlivě sejme, a proto je třeba využívat stínů a fint. Konečně jsem naplno využil arzenál, který s sebou tahám od prvního dílu a ke kterému jsem nikdy nenašel využití. Tady to lítá, oslepující granáty, sticky camery, všechno je třeba využít.
Sam se také konečně naučil střílet a jednička mezi špiony tak dokáže bez problému sejmout do hlavy chlapa stojící metr od něj, aniž by musel půl dne zaměřovat.

„Označ a poprav“ je excelentní taktický prvek, který hru hází o nějaká ta procenta výš. Někdy šlo opravdu o kejhák, kdy jsem si označil čtyři nepřátele, ale neměl jsem „nabitou“ schopnost. Následoval tedy běh k nejbližšímu teroristovi, kterého jsem použil jako lidský štít, zatímco Sam zastřelil čtyři jeho kumpány.

Dále musím pochválit animaci pohybu, nemizení vyhozených zásobníků, celkovou vizáž hry a „feel“ z přestřelek a eliminace nepřátel. Stejně tak skvěle působí černobílý obraz, který vás provází ve stínech.

Za chyby považuji téměř příšernou AI, víkendově krátkou hrací dobu a nemožnost odnášet mrtvoly. Ale čert to vem. Sam na to nemá čas. Musí se probít skrze tuctový americký špionážní příběh v čele s Hillary Clinton a očistit své jméno. Jo a... jen tak mimochodem... zachránit USA a potažmo celý svět.

Blackliste, těším se na tebe!

P.S.: Chválím také oficiální češtinu. Po průseru u Double Agent je to obrat o 180°.

P.P.S.: Chucku, promiň, koment trval trochu déle :) Ale teď jsem připraven postavit se po Tvém boku a odrážet všechny, kterým se Conviction nelíbí!

Pro: Sam má konečně koule - nekrčí se někde v rohu a naučil se střílet; celková vizáž hry; Ironside dostal více prostoru než v DA...

Proti: ...ale ubral na sarkasmu; chybí wow mise (vede vlak v PT), nebo alespoň mise v dešti; AI je děsná, možná nejhorší ze série

+20

Mass Effect 3

  • PC 85
Kdysi jsem snil o herní trilogii, ve které by šly přenášet savy z dílu do dílu a kde by rozhodnutí z dílu prvního ovlivňovalo díly další. Byl jsem zklamán, když s tímto konceptem přišla zrovna scifi hra, k tomu všemu můj nejméně oblíbený subžánr. Ale aspoň něco. Splnil se mi sen.

Sen, který má své mouchy. Dopady rozhodnutí by mohly být větší, ale stačí to. Dialogy souvisí s událostmi, až se člověk musí zamyslet nad tím, kolik času dábeři strávili u mikrofonu.

Za celou sérií je vidět práce a snaha posunout hry někam dál. Máme tu dynamické dialogy, které nám od jakési alfa verze v díle prvním, přes dokonalost v díle druhém, až po křečovitost v díle třetím ukázaly, že je možné neusínat u sáhodlouhých debat.
Dostali jsme volnost a mohli jsme být teplí, hetero či fetišisti toužící po jiné rase. Mohli jsme být zlí i hodní.

Ale to vše jen v náznacích. Škoda toho.

ME3 bych velice rád pochválil za dynamiku děje, za rouzlení mnoha narážek a za krásné finále, které se vyhlo typickému boss fightu a tím u mě stouplo o hodně výš, než kdyby tam nějaký byl.
Epičnost a patost je pro sérii typický, ale jednička stále vede. Ve trojce si užijeme pár keců o tom, jak musím Zemi zachránit a bla bla, ale dá se to snést.
S každou z vedlejších postav se rozloučíme, s každou uzavřeme náš příběh s ní. Plnohodnotně.

Hra má samozřejmě chyby. Nudnější akční složka, kdy na nejtěžší úroveň je to opravdu nudné peklo, kde enemáci mají nekonečno hitpointů. Nevadilo by to, kdyby Shepard dělal/a to, co chceme. Bohužel však jednou klávesou utíkáme, kryjeme se, skáčeme přes překážky a kotoulujeme. Velice špatné rozhodnutí, které mohlo za několik Shperdových smrtí.

Facelift Ashley byl komický a ničemu nepomohl, stejně to byla nudná cuchta. Některé scény byly vyloženě laciné, některé homo narážky zrovna tak. Je dobře, že se hra snaží bourat "tabu", ale pořád mi to přijde hrozně násilné. Hlavně NPC nejsou nijak defaultně nastavení, takže všichni jsou pro jistotu bi, aby si mohl hráč zasouložit s kým se mu zlíbí.

Jsem zvědav na DLC, ale povyk kvůli konci je naprosto zbytečný a komický. Pokud někdo od ME čekal jakési filosofické rozhřešení či co, byl naivní. Hra je od začátku přímočará jak řádka brambor. A stačí to. Já se bavil po celé tři díly.

Děkuji.

Pro: příběh (hlavně ten v pozadí, sváry mezi rasami apod.), finále, dynamické dialogy

Proti: akční složka není nic extra, některé prvky mohly být dotaženější, hnusné textury

+30

Mass Effect 2

  • PC 90
První Mass Effect mě hodně bavil. Z nějakého neznámého důvodu jsem mu dal přednost před Dragon Age, a to i přes to, že jsem spíše na fantasy a scifi mě vyloženě nebaví. Hru jsem si užil, a ačkoli mi na ní pár věcí vadilo, po celou dobu hraní jsem se bavil (i přes všudypřítomný patos).

Dvojka mi dlouho stála v poličce. Čekal jsem, až budu mít více volného času. Který přišel krátce po vydání ME3. A jak u mě dvojka obstála?

Mass Effect 2 je výborná hra. Možná někteří z Vás zaregistrovali, že si neustále stěžuji na různá zjednodušení a prvky v nových hrách, které usnadňují hráči cestu. Mass Effect 2 je těchto prvků plný. A i přesto mě velice bavil a nepřišlo mi, že mě tvůrci vedou za ručičku. Oni vedou, ale velice nenápadně. Nemáte to ani čas sledovat, protože se na monitorech odehrává dokonalá kombinace interaktivního filmu a hry.

Jednoznačným a nejvýraznějším plusem jsou dynamické dialogy. V jedničce se o to už pokoušeli, ale nebylo to ono. Tady už jsme postoupili na vyšší level a doufám, že ve trojce bude vše dotaženo k dokonalosti. Postavy přecházejí z místa na místo, do jiné místnosti, drbou se, zlostně si buší do prsou, sedají ke stolu, pláčou, popadají se za břicho, kryjí si obličej v očekávání rány a tak dále a tak dále.
S tím souvisí i mimika obličeje. Je zajímavé, že hlavní postava má jen tři hlavní výrazy (neutrál, zamračení, křečovitý úsměv), kdežto některé NPC (zejména modrohlavky) přímo hrají city. Člověk se nediví, že Asarianky všichni milují.

Hlavní postava je vůbec úděsná, tak jako byla v jedničce (hrál jsem za chlapa). Ve dvojce prakticky zmizela možnost sarkastické odpovědi a vystřídala ji drsná odpověď, která ve skutečnosti až tak drsná není (jak kdy). Někdy mě překvapily Shepardovy reakce, ale to mohlo být překladem. Rozhodně ale vítám možnost mnoha odpovědí, které možná nemají na průběh hry vliv, ale celý dialog vypadá reálněji.

Hra je velice lineární. A to nejen, co se týká děje , ale i co se týká map – prakticky nemůžete narazit na žádnou odbočku, dokonce i města a lidské (popř. alianské) aglomerace jsou vytvořeny tak, že se v nich vyznáte po první návštěvě. Což považuji za plus. Nebloudil jsem a byl jsem rád.

U akčních pasáží to bylo horší. Linearita by nevadila, ale uměle nastrčené překážky, za které se dá schovat, přímo mlátily do očí. Jakmile člověk spatřil shluk beden a sloupů, bylo jasné, že brzo bude střelba.
Za nešťastné rozhodnutí také považuji nakonfigurované běhání, krytí a interakci na jedné klávese.
Parťáci byli přínosní hlavně kvůli svým schopnostem. Sice stříleli, ale nijak extra. Ani toho moc při boji nenamluvili, což je škoda.

Docela dost toho ale namluvili mimo boj – a to je věc, která mě naprosto fascinuje. Ta představa, že každá postava má nějakou repliku pro každý moment v každé misi, kdyby si náhodou hráč na misi vybral právě ji. Sice bych přivítal více pošťuchování a nesnášenlivostí mezi různými charaktery, ale i tak jsem byl velice spokojen.

Parťáků jako takových bylo hodně, možná až příliš. Ale vedlejší mise s nimi spojené byly všechny parádní.

Po akci přichází konec mise a možnost těžby minerálů na různých planetách. Není to špatný prvek, ale trochu bych ho urychlil (méně míst pro těžbu, bez nutnosti počkat, až se sonda vypustí, než mohu scanerem rejdit dál apod.). Ale celkově je možnost nových technologií dobrý nápad, zejména vyladění lodi.

Mass Effect 2 mě natolik ohromil, že jsem si po týdnu hraní koupil trojku. A už se těším, až si pěkně nakopčím sejvy a poté zachráním celý vesmír… zase :)

Pro: dynamické dialogy; plynulost děje; některé lokace jsou vážně nádherné; náplň misí; ubylo patosu

Proti: ,ale pořád je ho tam dost; těžba se po čase stane stereotypní; Shepard je mi hrozně, ale opravdu hrozně moc protivnej

+41 +42 −1

FlatOut: Ultimate Carnage

  • PC 80
Tak teď vážně. Flatout 2 mě horzně bavil, ačkoli nejsem autíčkář ani pc závodník. Je to jediná závodní hra, kterou jsem "dohrál". F:UCK... teda, F:UC je to samé, jen v novějším kabátě. Nebudu tady špekulovat nad tím, že mohla přibýt aspoň jedna mapa. Přibyli jen soupeři, kterých je tolik, že když se čeká za startovní čárou, někteří z nich v některých mapách stojí v trávě.

FUC je graficky úchvatný i dnes. Oproti dvojce je zde více předmětů, do kterých můžete vrazit - respektive se rozpadnou na víc kusů. Což je zrádné, protože najet na malý kus plechu vám může dost zavařit - vždy se mi vybaví slova z Mafie "občas do tebe někdo vrazí". U FUC to platí desetinásobně. AI je totiž dobře nastavená - když okolo vás někdo jede, občas do vás vrazí, občas ne. Ale většinou ano.

Ale nic vám nepřinese větší potěšení, než někoho rozsekat na sračky. A to potěšení je o to větší, pokud je to živý soupeř - pamatuju na dny, kdy jsem i taková lama jako já ukázal pár Polákům, zač je toho loket.
Pravá extáze však přichází ve chvíli, když někomu nakopete prdel z DH :) Asi bych ji měl brzy nakopat Chuckovi, aby si uvědomil, že já FlatOut rád :)

Pro: grafika, jízdní model, model destrukce, hudba (ačkoli ve dvojce mi sedla víc), štěrk, bláto, voda...

Proti: málo tratí

+16 +18 −2

Trine

  • PC 65
Trine není špatná hra. První hodinu jsem z ní byl přímo unesen. Potom se však začal dostavovat stereotyp a pocit, že mi tu něco chybí.

Trine je pěkný, ale neoriginální. Máme tady tradiční fantasy kulisy s trojicí hrdinů, jejichž využití je silně nevyrovnané. Zatímco zlodějku jsem využíval téměř pořád, bojovník s čarodějem se zřídkakdy dostali ke slovu.

Skvěle zpracovaná fyzika má i druhou stranu mince – většina hádanek se dá vyřešit „vychcaností“. Např. čaroděj se může přenést prakticky kamkoli, stačí stát na dvou bednách a hýbat tou spodní.

Hra se tváří jako logická, ale podobně jako Lost Vikings, je spíše akční. Ačkoli jsou bitky zezačátku fajn, nakonec omrzí stejný typ nepřátel a jejich hloupost. S bojovníkem jste téměř neporazitelní, protože má štít, který ochrání téměř před čímkoli – i když do vás buší kostlivec hlava nehlava, tak to s vámi nehne. Čekal bych aspoň malý úkrok vzad.

Příběh je dostačující. Je to pohádka. Typická high fantasy (= tisíckrát omletá) s typickými high fantasy hrdiny, kteří občas utrousí vtip. Typické fantasy prostředí se nijak zvlášť nemění a kouzelnost se tak pro mě vytratila po pár lokacích.

Slovo závěrem – čekal jsem více.

Pro: grafika, fyzika, na dnešní dobu něco nového a krásného

Proti: po čase stereotyp, neoriginální prostředí i hrdinové, kombatibilní pouze s xbox gamepadem (nebo nutnost použít emulátor)

+7 +13 −6

The Blackwell Legacy

  • PC --
Nemohu dělat nic jiného než upřímně poděkovat Nateovi, který nedávno postoval link na tenhle indie kousek. Za nějakých 3E se mi dostaly tři díly téhle adventury (a to nezmiňuji další hry).

Jedná se o velice krátkou adventuru (tak dvě až tři hodiny hraní), která se spíše soustředí na příběh a atmosféru než hádanky. Naštěstí se autoři poučili ze všech starých adventur, kde mohl hlavní hrdina nejen nosit po kapsách hevery, pneumatiky či různé kýble a cihly, ale také se v nich hráči zasekávali při logickou logikou neřešitelných úkolech. Nic z toho slečně Blackwellové nehrozí.

U TBL vám stačí jen průměrná bystrost a znalost aj, chyták tam není žádný, jen jsem narazil na dva případy, kdy jsem si říkal, že to „takhle nějak musí jít“, ale nešlo. Hráč musel nejdřív proklikat to, co po něm hra proklikat chtěla.

Ale jinak se jedná o skvělou věc. Malý počet charakterů, o to jsou propracovanější; plus celý ten nápad s duchem/duchy. V neposlední řadě i vtipnou. Za zápor považuji grafiku. Je sice fajn vrátit se do looku devadesátkových her, ale hře z roku 2006 to na ničem nepřidá.

Těším se až prubnu dlaší díly a rozhodně se chystám i na čtvrtý, který vyšel letos.

P.S.: Za život jsem nehrál moc adventur (tak pět šest), takže ostřílený adventurák možná bude mít jiný názor.

Pro: story, hudba, propracované charaktery, atmosféra některých momentů

Proti: grafika; je to krátké, prý to vykrádá nějaký seriál

+19

Far Cry 2

  • PC 80
Jako odpůrce sandboxu jsem se o Far Cry 2 nijak nezajímal. Jenomže existuje steam a na něm existují slevy.

Far Cry 2 nemá co nabídnout hráčům, kteří mají rádi zajímavé hry s alespoň průměrným příběhem, několika hlavními postavami nebo zajímavou zápletkou. Je to typický příklad toho, co je na sandboxu špatně. "Volnost" je jen převlečený stereotyp a dlouhé dojíždění, "rozmanitost misí" je jen PR heslo, "otevřený prostor" je ohraničený skálami z každé strany cesty, takže z většiny cest nejde sjet a objet je už vůbec ne.

Jenomže jsou věci mezi nebem zemí, které nejdou racionálně vysvětlit. Fc2 je hra, která mě letos bavila ze všech nejvíc (kromě Zaklínače). A po dohrání jsem ji rozehrál znovu a koupil si CE.
Nemůžu s čistým svědomím hru chválit až do nebes, protože tahle hra NENÍ dobrá. Když, tak je průměrná a možná ani to ne.

Jenomže FC2 pro mě měl skvělou atmosféru. Jízdní model rozhodně není mizerný a i když by auta mohla jezdit rychleji a chovat se realističtěji, naprosto to stačí. Můžete jet a kochat se krásnou přírodou, sem tam uschlá vegetace, sem tam zelená džungle... a ups, hlídka. Auto s posádkou. Vysápete se z auta a upalujete za první strom, protože na nejtěžší obtížnost vás kulometčík na korbě auta rozseká dost snadno. Skluzem se dostanete za kmen stromu.
Vypálíte salvu ze samopalu, jenomže ten krám se zasekne. Není čas se s tím patlat, tak popadnete granát a hodíte ho pod auto nepřátel. Vůz bouchne, enemáci odletí, stromy v okolí začnou hořet a z jejich korun padá listí.
Uslyšíte hekání a naříkání - jeden z nepřátel je ještě naživu! Leží a svíjí se. Ale pozor, ta svině si sedá a začíná po vás střílet z pistole!
Přiběhnete k ní a propíchnete ji mačetou jako podsvinče.

(tato scéna není přibarvená, vše z výše popsaného lze ve FC2 zažít... toho zraněného enemáka dokonce až příliš často)

Tento koment má naznačit, že je nutné hru naprosto žrát, abyste si ji užili, jinak je to jen ztráta času. Děj je stupidní a nepodstatný, logika věci žádná (viz ostatní komenty), respawn nepřátel je příliš rychlý a dalo se z toho vytřískat mnohem víc. Ale je tu šance, že to někoho z vás i přesto všechno bude bavit.

PS: jedná se o jedinou hru, kterou jsem hrál, kde jsou různé intenzity větru a deště.

Pro: grafika, atmosféra, ježdění, střílení, počasí, kulky projdou plechem,

Proti: ale ne dřevem; stereotyp, děj, mise, qs se nepřemazávaj

+16

Codename: Outbreak

  • PC 85
Nenápadná, leč o to víc překvapující skoro taktická akce z pohledu třetí osoby. Ve hře totiž ovládáte hned 2 vojáky. Můžete hrát za jednoho a dávat rozkazy druhému nebo se střídavě vtělovat do obou.

Příběhově je hra prostá - šmejd z vesmíru opět napadl zemi a na elitní jednotce (nehrajete celou dobu za stejné týpky) zbyl úkol, poslat je tam, kam patří. Level design misí není špatný a atmosféra taky ne. Je zajímavé sledovat nakažené vojáky nebo slizoidní potvůrku kolébající se proti vám.

Nejvíce ve mně utkvěla mise v kapradí - nevidíte na krok, všude vysoká vegetace a okolo vás kdoví co. Stejně tak mi v paměti zůstal na tento typ hry poměrně originální závěr.

Hra na někoho může působit těžkopádně (chvíli trvá, než se do ní dostanete + dabing je někdy hodně směšný), ale má v sobě hodně dobrých momentů (noční mise, například). Vyšla v LEVELu a za vyzkoušení určitě stojí. Dneska jen může odradit grafický kabátek, který ani v době svého vydání nevyrážel dech.

Pro: atmosféra, mise v noci, iluze taktičnosti, level design úspěšně bojuje proti stereotypu

Proti: někdy dabing, sem tam tradiční bug (zasekávání o překážky apod.), pro někoho těžko stravitelné

+25

Prototype

  • PC 60
Sandbox. Dvojsečná zbraň. Repetivní nuda schovaná za volností. Městské akce měly skončit u GTA 3 a první Mafie. Poté se objevily jen klony.
Zatímco GTA 3 se nám snažilo nakukat, že je jedno, kdy a pro koho splníme jakou misi, Mafie stavěla na lineárním (a o to plynulejším) příběhu.

Prototype kombinuje oba systémy - je tu jen jedna příběhová linka, ale nic vás netlačí ji dělat. Docela dobrý systém. Mezitím se můžete věnovat vedlejším misím, jako je skákání po střechách na čas, skákání ze střech na přesnost dopadu, bojovat s vojáky/mutanty na počet zabitých apod. Já se kdysi zařekl, že vedlejší mise v sandboxu hrát už nikdy nikde nebudu, protože je to většinou opakující se nuda. Tady mě to bavilo. Nevím proč, ale bavilo. Navíc k tomu hra tak trochu nutí kvůli levelování - jen jsem nepochopil, proč jednotky zkušenostních bodů byly ve sto tisících :) Trošku nepřehledné. Nemyslím ale, že plnění vedlejších misí je nějak podstatné, stejně máte zkušeností jak naseto.

Volnost pohybu je snad poprvé brána doslova - co se týče exteriéru. O interiér prakticky nezavadíte A TO je podle mě metla všech podobných her. Město je nudné a šedivé (a hlavně je to ZASE USA a ZASE New York!!! - myslím, že ti co hráli GTA4 a Prototype znají NY jako svoje boty), jen ho oživuje nákaza, která se ulicemi šíří stále víc a víc. Samotné chování lidí a aut stačí - vojáci střílí po zombiích hlava nehlava, mutanti útočí na kolemjdoucí, auta smykují, vybuchují, jsou drceni projíždějícími tanky.

Největší zápor je pro mě příběh - nudný blábol doplněný nezajímavými charaktery (chválím, že zde jsou prakticky jen 3 vedlejší postavy, na rozdíl od ostatních nepřehledných městských akcí) a hlavně protivně nijakým hlavním hrdinou. Náplně misí jsou tradičně o ničem (doplachť na místo, vymlať to a uteč), ale občas se objeví něco trošku jiného a bohužel to v dnešní době funguje jako příjemné oživení.

Souboje a vaše zmutované tělo je největší klad hry. Poprvé jsem se cítil jako opravdový superman, ale ne nesmrtelný! Žádnej posranej autoheal (než si ho koupíte), ale zato VELKÁ odolnost zmutovaného těla, která z vás dělá skutečné monstrum. Někdy je to až k smíchu - pálí do vás vrtulník, tank, střílí do vás vojáci a vy jste okej.
Přišlo mi, že postupem času je hra obtížnější a obtížnější a konec je skutečně přehnaně a protivně tuhej.

Prototype má něco do sebe. Kdyby vyšel tak o čtyři roky dřív, byla by to bomba. Dnes je to spíš další pokus vytvořit odlišnou sandboxovou akci, ze které je cítit konzolovost na sto honů (ačkoli dneska už je to jedno).
Chválím podporu Logitech gamepadu, který na rozdíl od Batmana fungoval jak měl.

Hra mě bavila a doporučuji ji minimálně vyzkoušet.

Pro: volnost pohybu, akrobatické čachry, naprostá moc nad všemi, souboje, schopnosti, život města

Proti: děj, známé neduhy sandboxu z městského prostředí, nezajímavé charaktery (včetně hlavního)

+24 +26 −2

Call of Juarez

  • PC 95
V zástupech hnoje, který se na mě za poslední rok navalil, byla Call of Juarez nádhernou změnou. Tohle není hnůj, ale voňavé seno, teplý písek a šumící stromy. Tohle je pach střelného prachu. Tohle je poklad.

Stejně jako ten, kolem kterého se nepřímo točí děj CoJ. Dějová linka je podle mě přesně tak silná, jak by měla u FPS být. Jednoduchá, ale ne příliš. Hodně se mi líbil styl vyprávění a jeho struktura - většinu informací se dozvíte v době, kdy vám k něčemu jsou, stejně jako pozadí hlavních postav. Třešničkou na dortu pak jsou "záporáci lokace", kteří se vám připletou pod ruce jen proto, abyste je mohli ve férovém duelu popravit.

Technická stránka věci je parádní. Snad ještě nikdy se mi nestalo, abych kvůli dýmu z hlavně neviděl na nepřátele. Stejně tak potěší vířící prach na stepích, povalující se koule slámy a foukání větru.
Hra je krátká, takže ani nemáte čas se začít nudit. Dopomáhá tomu také herní náplň - pořád se mění. A mění se tak často, že skoro ani nemáte čas si jednotlivé složky hry užít, ale to není na škodu.

Hra není těžká, na "hard" se všude válí léčivé kořalky a v kombinaci s quicksavem se není čeho bát (savepointy jsou bohužel dost daleko od sebe, takže hrát jen na ně je docela výzva, zejména ve "stealth" lokacích). Jen k závěru jsem se rozčiloval, toho byli uživatelé DH svědkem :)

Abych jen nechválil... v jednom momentě mi byla zahalena podstatná událost - když se totiž děje něco důležitého, kamera se z vašeho pohledů zaměří na onu událost... a pokud stojíte před stromem, nemáte šanci cokoli zahlédnout - a to se stalo mně :) ... A postava zabijáka citujícího bibli je takové klišé, až to bolí.

CoJ je super hra, příjemný odpočinek od dnešních bezducháren s autohealem, radami, co máte dělat u každé překážky apod. Jsem zvědavý na Bound In Blood, ale osobně se dost bojím Cartelu.

Pro: grafika, příběh, atmosféra, zpracování střelby, vykreslení postav, nehrozí stereotyp

Proti: ...fakt mě teď nic nenapadá... mohlo to být trochu delší, to je fakt

+25

Batman: Arkham Asylum

  • PC 75
Nemám rád komiksové hrdiny. Nemám k nim vztah. Jediný komiks, který mě kdy opravdu hodně zaujal byl MAUS. Z těch přímočařejších se mi líbí Sin City nebo Hitman, jinak jsem out. Stejně tak nemusím filmy dělané podle komiksů, většinou jsou plné špatně hrajících herců (Tobyvede), špatných triků, barevných hrdinů atd. Ale asi nejvíce mi vadí charaktery hlavních hrdinů - jsou jako přes kopírák. Buď se jedná o zamindrákované zhrzené mladíky nebo o "zabili mi matku/otce/celou moji rodinu" a jejich charakter nemá daleko k Mirkovi Dušínovi. Jsou vesměs všichni nudní.

Díky tomu si je člověk schopen spíše oblíbit záporáky. A to se mi přesně stalo v Batmanovi. Joker mě bavil. Jeho hlášky (které navíc nebyly daleko od pravdy, když na adresu Batmana křičel, že je to jen po zuby ozbrojený maník oblečený jako cvok), jeho teatrální chování (ale ne přehnaně, jako Jack Nicholson) a jeho úžásná image (ale ne rádoby vážná, jako v posledním přeceňovaném filmu): to vše na mě velmi zapůsobilo a já si ho skutečně zamiloval. Stejně tak jeho sexy pobočnici nebo Strašáka, který byl mnohem děsivější než ve filmu (zejména jeho obří podoba během halucinací).

Nakonec jsem si zvykl i na toho netopýra. Nebyl naštěstí až tak drsný, jak jsem se obával. Nepřátele likvidoval efektivně a efektně zároveň, nevydržel zas tak moc ran a pseudoautoheal mi přišel jako docela dobrý kompromis mezi nesmrtelností a povalujícími se lékárničkami.

Co mě ale otravovalo celou hru byly následující skutečnosti: dorazíte ke dveřím, uprostřed obrazovky se objeví "SPACE-OPEN DOOR", dorazíte k šachtě, objeví se "F", jakože můžete vystřelit hák. Zabije vás boss, hra vám napíše, jak na něj. Potřebujete najít stopy, hra vám napíše, že se máte přepnout do detective módu a co máte sledovat. Jde po vás enemák, hra vám napíše, co máte zmáčknout, abyste jej efektivně zneškodnili. A tak dále a tak dále.
A další věc, která mě štvala, že hra jde hrát jen na xbox gamepadu. Repsektive pokud vlastníte jiný, je tu velká šance, že se Batman nebude chovat tak, jak by měl.

Bez všech těch věcí, které jsem vyjmenoval výše a které značně otravují hráče při jeho cestě parádně vystavěným blázincem, bych dal hře klidně i 85%. Takhle mi nezbývá než opět zmínit, že hry jsou stále lehčí, snažší, tvůrci si myslí, že hráči jsou ovce, které nechtějí přemýšlet a které si ani nezapamatují, že klávesou SPACE se od vynalezení first person akcí otevírají dveře.

Pro: Joker, atmosféra celého místa, sem tam mini WOW moment, některé sekce, nedostavil se stereotyp, Batman je strhanější a strhanější

Proti: konzolovost, mohlo to být delší, sexy záporňačky mohly dostat více prostoru :)

+15 +17 −2

Kane & Lynch 2: Dog Days

  • PC 45
Z deníku kameramana:

"Zabírat po celou dobu Lynchova záda byla práce pro opravdu tvrdého chlapa. Snažil jsem se držet objektiv tak, aby divák byl obeznámen o celé situaci, ale přiznám se, že mi to občas uklouzlo. Mohl za to i Lynch, který se často kryl za všema těma bednama apod. - kryl se tak blbě, že mu zpoza rohu vyčuhovala někdy i celá hlava - pak to samozřejmě nakoupil, ale díky bohu,že má tlustou skořápku a pár kulek ho nemůže ohrozit.

Překvapila mě neschopnost Kanea - jako parťák byl k ničemu. Občas jsem na něj mrknul a pokaždé střílel někam mimo, málokdy někoho zastřelil a už vůbec nekryl Lynche. Je fakt, že protivníci vydrželi opravdu hodně, možná až komicky moc. A bylo jich moc. Na druhou stranu, Lynch toho taky dost vydržel - často jsem měl objektiv od krve a Lynch padl na zem, ale vzápětí se zvednul a byl jako rybička.

Tohle dobrodružství se mi zdálo míň zajímavý, než jejich poslední (který točil můj parťák)- bohužel jsem nebyl svědkem žádných únosů, ani jsem se nepodíval do přeplněných klubů a nevylupoval banku. Jen jsem natáčel hodiny a hodiny přestřelek s mafiány, gangy a policií. A aby toho nebylo málo, jednou nás dokonce sejmuli a svlíkli! To se pak Lynch lesknul jako karoserie po dešti a vypadal s těma řeznejma ránama hodně komicky.

Přišlo mi zvláštní, že Lynch pokaždé trefil hozený kanystr s benzínem, i když se nádoba nacházela za nějakou překážkou. A na konci cesty těch dvou šílenců to byla hrozná nuda - ovšem co mě dostalo nejvíc, že jsme prostě utekli a dál se nic nestalo - jen jsem tam hodil závěrečný titulky, žádný rozhřešení, slova na závěr, nic. Jen prostý a nezajímavý konec.

Jestli mi někdo dá kšeft na další dokument o dvojici šílenců, rozhodně bych uvítal různorodější akci, Lynch by se mohl ukázat jako větší cvok a možná by mohl přestat běhat jak namrdanej kačer. A kdyby se kluci pustili do zajímavějšího dobrodružství, nebránil bych se."

Pro: atmosféra

Proti: AI, pořád stejná nuda, autoheal, nevyužití charakterů,

+20

Prince of Persia

  • PC 35
Tedy, vydat takovou hru po poměrně úspěšné a nápadité trilogii (počítám od Písků času po Dva trůny) je vskutku drzost. Přišlo mi, že se tvůrci hodně soustředili na vzhled hry, ale už trošku (hodně) zapomněli na obsah.

Začátek (první hodina) je vtipný, má spád a je nápaditý. Pak se ovšem dostaví sandboxové sekvence, kde můžete jít "kam chcete", ale vlastně musíte jít tam, kam můžete. Ať už přijdete kamkoli, čeká vás tam pár překážek, hlavní záporák lokace a po jeho poražení se prostředí vybarví a vy v něm trávíte další hodinu, abyste posbírali poletující světélka, která použijete na koupi schopností své kamarádky = na otevření dalších stejných lokací.

Kdo by se náhodou bál obtížnosti, tak to není třeba. Na rozdíl od checkpointů, které nás trápily v minulých dílech, tu máme... nikoliv autoheal, ale rovnou regulérní nesmrtelnost. Bojíte se, že spadnete? Ale kdeže, vaše létající holka vás zachrání. A co takhle zařvat při boji? Nebojte, vaše holka protivníkův útok odrazí v poslední chvíli (a jemu se doplní zdraví, takže to vyjde nastejno, jako případný load, to uznávám).

Přidejme nezajímavý děj (díky volnosti také nesouvislý), stejně vypadající lokace, nudné souboje a nepochopitelně zjednodušené ovládání (stačí držet jeden čudlík (někdy ani to ne) a princ dělá divy) a vyjde z toho skutečná arkáda v pravém slova smyslu.
O prázdninách jsem hrál prvního DOSového prince a musím říct, že u něj jsem se vážně zapotil a ani jsem nebyl schopen jej dohrát.

Hru novější o deset let taky nejsem schopen dohrát. Tentokrát ne kvůli obtížnosti, ale kvůli ubíjející nudě.

Pro: zajímavé grafické zpracování, zezačátku spolupráce s Elikou

Proti: stejné lokace, nijaký děj, nijaká motivace pokračovat, spolupráce s Elikou po třech skocích omrzí, nesmrtelnost, nuda, nuda, nuda

+13 +14 −1

Gothic 3

  • PC 30
Tuto hru jsem rozehrál v létě, mořil jsem se s ní snad dva měsíce než jsem musel sám sobě přiznat, že propařené hodiny byly ztrátou času, který mi nikdo nevrátí.

Je to drzost, vydat takovou hru. Hru, která půlce uživatelům nefunguje, hází pod nohy grafické chyby a "where is a guru" hlášku. Je to drzost, chtít peníze za nudný svět plný bezcílně se potloukajících potvor, které jen stojí mezi vesnicemi, aby je hráč mohl pozabíjet, což mu zabere 50% hrací doby. Možná by čekal, že mu odměnou bude posunutí děje. Kdepak! Dorazíte do další vesnice, zde vám řeknou "musíš si vybudovat respekt 75, jinak se s tebou nebudem bavit". Tak splníte pár úkolů, vyvraždíte jeskyni, naleznete náramek, doprovodíte někoho někam... pak získáte onen respekt a co se stalo? Nic. Tak jdete dál. A další vesnice a dalších 75 bodů respektu a další jeskyně... a zase nic. A tak dále a tak dále. Nudí vás to? Tak si zaskočte do arény? Ale copak, žádná výzva, všechny porazíte na první pokus? Tak jste asi velký bijec. Ale nebojze, hejno vlků vás stejně dostane do kolen.

Když jsem takto absolvoval celé středozemí a dostal se do pouště a tam musel absolvovat to samé, řekl jsem si - A DOST! Po brilantní jedničce a nadprůměrné dvojce přichází výsměch všem kupujícím hráčům.

Pro: dohlednost, hezké stromy

Proti: absence děje, motivace k hraní, všechny questy stejné, každá ves je stejná, vedlejší postavy nezajímavé, vaši "kámoši" ztratili to, co na nich bylo zajímavé

+14 +22 −8

The Witcher

  • PC 100
Na DH mám ohodnoceno přes 80 her. Dvě z nich dosáhly na 100%, 8 na 95%. Nejmladší z nich je z roku 2004.
A nyní, na začátku roku 2011, po roce průměrných her, nevyužitých potenciálů a nedotažených nápadů, se mi pod pracky dostala opravdová pecka. Pecka, která by na stovku patrně nedosáhla, kdyby neexistovalo několik vedlejších okolností. Ale ty okolnosti existují.

Zaklínač je poctivá hra. Poctivá hra, se kterou si tvůrci dali opravdovou práci a nesnažili se jen vypotit další bezduchou slátaninu využívající slavné (aspoň ve střední Evropě) značky. Dobře totiž věděli, že fanoušci Geralta by je ukamenovali, kdyby ve hře bylo cokoliv, co by se nehodilo do zaklínačova světa.

Smysl pro detail je cítit v celé hře. Ať už to je výběr mezi válkou a neutralitou, ať už to jsou vedlejší postavy, potvory, které zaklínač rube či "lokální" problémy jednotlivých vesnic, spolků, intrikářů. Nevěřil jsem těm heslům, která jsou napsaná na krabici, ale pro jednou jsou pravdivá. Opravdu se ponoříme do světa plných intrik a skvělého děje, kdy vedlejší linky souvisejí s hlavními a do toho všeho se můžeme rozhodnout, jak je dořešíme a naše činy MAJÍ následky.

Příběh patří mezi to nejlepší, co jsem kdy ve hrách zažil. K tomu všemu je překládán záživnou formou a doplněn příjemným, leč nedokonalým gameplayem. Zaklínač má několik menších chyb. Sem tam bug, někdy člověk quest vyřeší dřív, než to hra zamýšlí a pak je zmatek, sem tam hra nereaguje při bojích s mnoha příšerkami. Ale čert to vem. "Uk uk"

Takhle má vypadat poctivé řemeslo. Takhle se mají dělat hry, s vášní, s myšlenkou hráči předat něco víc než pár hodin ucházející zábavy.

Je mi jasné, že pro zarytého fandu starých rpg jako Baldurs Gate, je hra možná jednoduchá, snadná apod., ale já se bavil, protože přesně tyhle rpg mám rád. Vedlejší postavy využité do mrtě, logika v jejich chování, dialogy, které nenudí a není jich tuna a tak dále a tak dále.

Vím, nenapsal jsem nic konstruktivního, ale to je tím, že jsem nečekal, že se tohle ještě někdy stane. Zaklínač mě dostal do kolen, bavil mě po celou dobu, jen škoda poslední kapitoly a tradičního závěru, ale jinak smekám. A poslední animačka byla skvělá!

A na závěr se musím přiznat - nedovršil jsem poslední úrovně a ani jsem se nedostal k petardám... takže opravdu záleží jen na vás, jak hrou projdete...

P.S.: Pokud se nestane zázrak (v podobě Deus Ex: Human Revolution nebo Zaklínač 2), tak Zaklínač bude mou hrou tohoto roku.

Pro: PŘÍBĚH (nejen, že tam nějaký je, ale je skvělý), vedlejší linky, vedlejší postavy, svět odpovídá knihám...

Proti: em... moc často prší? :) ... a nejde si pojmenovat savy

+80

Mafia II

  • PC 55
Hodnotím hru jako Čech, jako fanda jedničky a jako odpůrce autohealu.

Mafii 2 jsem přestal sledovat od prvního gameplay videa. Bezedná garáž a arkádoidní styl jízdy mě natolik otrávily, že jsem se dostal až k demu. Zatímco jsem u hlavního menu seděl jak pěna a s mravenčením po celém těle poslouchal líbivou melodii, zbytek hry bylo utrpení.

Nakonec to ale nebylo tak hrozné. Ba naopak. Hra mě bavila.

Vito je sympatický pouliční rošťák, který se za války naučil střílet a zabíjet lidi. Rovněž tam získal některé nadpřirozené schopnosti (nesmrtelnost) a kouzelné artefakty (kabát, pod který se vejde výzbroj celého pluku a bezedná garáž, která sama dokáže opravovat vozidla). Začíná se odvíjet nepřehledný příběh o třech rodinách, které vládnou městu a pro které je Vito taková děvka pro všechno. Takže Vito mění co pár misí zaměstnavatele, aby nakonec skončila hra dříve, než se hráč stačí rozkoukat.

Náplně misí jsou skvělé. Díky nim ani nevnímáte děj o ničem, ale jen si užíváte přestřelky a cut scény. Horší je to s gameplayem jako takovým. Nesmrtelnost hru poměrně kazí. Na nejtěžší obtížnost jsem zemřel 30x (z toho jsem 2x naboural a 3x mě sejmul civil při obraně prodavačky) a jediný problém byly sledovací mise na zapnutou simulaci jízdy. O napínavých momentech nemůže být ani řeč, hrou projdete jako nůž máslem, ani se nezapotíte.

Hra si bohužel neodpustila nejrůznější zbytečné obchody. Ani jeden z nich jsem nevyužil ani jednou, pokud mě do toho hra nenutila. Zbraní je všude dost, oblečení máte doma a jídlo nepotřebujete, protože autoheal se vám vždy doplní téměř do maxima. O speciálních krámech ani nemluvím a nechat si vytunit auto? K čemu?
K tomu se pne další veličina - peníze. Absolutně zbytečná věc, která nepřidává hře vůbec, ale vůbec nic. Co dvě mise se stejně vaše situace změní buď k lepšímu či hrošímu, jak se to hře hodí, takže je to úplně fuk.

Město samotné je ovšem brilantní. Krásná grafika, změna ročního období (konečně! to mělo být v městských akcích už dávno!), dokonalé animace postav, paráda. V misích je to ještě lepší, skvělé cutscény, "herecké" výkony, moc hezky se na to kouká.

Hůř se to poslouchá. Chápu to. Chápu, že je potřeba dělat primárně anglický dabing, ale DOPRDELE, jak je možný, že je překlad tak odfláknutý, když je to naše hra? Hlasy jsou skvělé, ale ten text? "Kurva" za každým slovem, páčidlo místo paklíče, věty vytržené z kontextu... tak např. Vito sahá do ledničky a ptá se Joa "nezajdem na pivo" a pak jedno vytáhne z ledničky apod. A to ani nemluvím o naprosto podělané scéně s Tomem Angelem, která je namluvená ÚPLNĚ jinak než v jedničce. Měla fandy asi potěšit, ale mě spíš nasrala. Chápu, že si nepozvali Marka Vašuta kvůli jednomu slovu, ale aspoň ten překlad mohl být stejný.

Druhá Mafie by mě bavila, ale po celou dobu mě otravovalo příliš věcí. Přístup k českému trhu, autoheal, nemožnost vyhodit prázdné zbraně zpod kouzelného kabátu, nedotaženost vedlejších příběhových linek, nedovykreslených vedlejších postav atd. Kdyby se hra omezila jen na čisté ježdění a plnění misí, udělali by lépe. Ale je pravda, že se všechna pozlátka dají vynechat a zbyde poměrně kvalitní akce pro předškolní děti.

Vysoké hodnocení dávám za několik věcí - vychytané cut scény, originální náplně misí, přestřelky a Joeovu košili. A potěšily narážky na první díl, jako nošení beden apod. A překvapilo jméno Michala Rybky v creditech.

Nakonec musím poděkovat Indianovi, kvůli kterému jsem si hru určitě užil víc ;)

No ale klobouk dolů - dva dny po dohrání a ze závěru mi běhá mráz po zádech. Joea je mi líto a Vita považuju za svini a takové emoce ve mně hra dlouho nevyvovala.

Pro: malé město, grafika, náplň misí, město, muzika, narážky na první díl, snaha o osobnější děj, jízdní model (na simulaci)

Proti: nesmrtelnost, bezedná garáž, nafukovací kabát, nemožnost vyhodit prázdné zbraně, nemožnost trefit spolubojovníka/civila při misích, nijaký děj, žádné vyšší poslání, nemožnost vytvoření profilu

+20 +23 −3

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

  • PC 50
Když jsem poprvé o hře Stalker četl asi před sto lety, říkal jsem si "páni". Na hru jsem se těšil, ale když vyšla, mé pc bylo staré a hru by ani nespustilo.
Dostal jsem se k ní dnes. A byl jsem velmi, ale opravdu velmi zklamán. Vysvětlím proč: Představoval jsem si fungující svět, který autoři slibovali. Lovící stalkeři, bestie pobíhající ve smečkách lovící se navzájem, řadu nepředvídatelných situací a tak dále. Nic z toho jsem nedostal. Pravda, psi mi občas přeběhli přes cestu, občas i zabili někoho, s kým jsem potřeboval mluvit, ale to bylo tak všechno.

Ony anomálnie jsou jen možnosti jak zemřít. Četl jsem, že anomálie budou typu "v ruce ti zrezne zbraň" nebo "v batohu ti vybuchnou náboje" nebo tak něco. Ale v čem jsou anomálie zajímavé, když vás každá zabije? Sice jiným způsobem, ale rozdíl v tom nevidím.

O příběhu se mluvit nedá. Naštěstí se nejedná o rpg, takže jsem se ke konci hry nezdržoval s vedlejšími úkoly (stejně jsem měl všeho tři zadky) a šel po hlavní lince. Ta mě nevtáhla ani náhodou. Je to asi tím, že jsem furt hledal nějaké dokumenty pro chlapa, který jen stojí za barem. Nemá žádný charakter, jen stojí a dává vám úkoly. A to je nuda.

O denním režimu postav se taky mluvit nedá. Tam, kam se stalker v první minutu postavil, tam jste ho na konci hry našli. Kromě pár výjimek (já narazil asi na tři). A všichni s vámi vedou ten samý dialog...

Jediná věc, která mě bavila (ale to je asi díky DATASTORU) byly přestřelky. Hrál jsem na Veterána a přestřelky měly opravdu koule. Zvuk zbraní parádní, nábojů málo, zbraní málo a AI taky nebyla úplně špatná, ačkoliv mi do rány chodili docela často.
Zážitek bohužel kazil respawn nepřátel v určitých lokalitách, takže když jste šli po sté k nádraží, tak tam po sté bojovali stalkeři s banditama. To už jsem se ani nezúčastňoval.

Konec hry dopadl tak jak dopadl. Nijak. I když jsem později četl všechny konce, tak nemají žádný větší význam. A to ani nemluvím o tom, že jsem se celou hru neztotožnil sám se sebou a tudíž mi bylo úplně fuk, co nebo kdo se ze mě stane.

A obdivuji všechny, co hru dohráli bez auta...

Závěrem si musím povzdechnout, že tuto považuji za další promrhaný potenciál. A je to škoda.

Jo a artefakty, že jsou děsně cenné? Měl jsem jich tolik, že jsem nevěděl co s nimi...

Pro: DATASTOR modpack; noc; poslední lokace, možnost prakticky všechny postřílet jak psy

Proti: postavy nemají charakter, nejsou zajímavé; zvláštní neosobní děj; atmosféru kazí množství faktorů; příliš mnoho zbytečných frakcí

+10