Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Josef • 34 let • ČR - kraj Ústecký

Komentáře

Duke Nukem Forever

  • PC 70
... pravděpodobně nejrozporuplnější hra za posledních pár let. Není se taky čemu divit, když se v dnešní době snaží zaujmout "doomovka", jejíž trable s vývojem by vydaly na nejeden televizní seriál. Jako hráč, který se s Dukem nikdy nesetkal pro mě tohle poznání bylo zajímavé. Teprve nyní po letech jeho (zašlé) slávy jsem měl možnost okusit, v čem je vlastně tenhle hrdina jiný, než jeho akční rivalové a nutno podotknout, že je to postava, která mi notovala. Neustálé fakování, hláškování a krkání je sice zábavy pubertálního rázu, ale i tak jsem se nad vtípky bavil, některé parodují i současné dění!

"Héj, Duku, tady máš svou energetickou zbroj. Zbroj je pro slečinky"

Duke je egocentrické prase a celou hru to výborně dokazuje, svými spíše povedenými vtipy. Koridorová hratelnost je alespoň podpořena neustálým nahazováním nových lokalit. Právě ve změně lokalit jsem si liboval, nejedná se o stereotyp. Jízdy různými prostředky jsou sice silně arkádové, ale nepostrádají určitou zábavnost a především nenutí jen sedět, a řídit. Občas je potřeba splnit nějaký ten "logický" úkolík. Případně s malým Dukem "Heey, wtf?" projít zamořenou kuchyň. Potěší i enormně krátká, za to fajn provařená mise v bordelu, která přímo vybízí k prohlédnutí.

"Všude poušť, žádnej benzín a žádný kočky!"

K doomovské hratelnost postačí klasická 1911 a pak už to známe brokovnice, trojhlavňový kulomet, erpégéčko a věcičky jako zmrazovač, zmenšovač – jejichž význam mi přišel asi na stejné úrovni jako použítí hovna na hajzlu. Neméně významně mi přišel dukům hologram a všemožné možnostně zbytečné srágory.

"Bojuje líp než Chuck Norris" – doufám, že se vrátí :)

Duke Nukem Forever: mě přes svou minimální znovuhratelnost a postarší grafické zpracování (především v centru Vegas) nezklamal na plné čáře, jako jiné tituly. Má originální nápady, boje s bossy mě bavily, jízdy překvapovali a menší logické vsuvky bavily.

Pro: poměrně dlouhá kampaň, oldchool baby, vtip

Proti: grafická stránka, nemotivující hratelnost, zvyšování ega nikam nevede :)

+7

Frontlines: Fuel of War

  • PC 70
F: FoW (prvotinu Kaos studia) mile rád zařadím mezi hry, od kterých jsem nečekal zhola nic, ale přesto mne tento titul překvapil více, než leckterý veleočekávaný titul. K tomuto titulu jsem se dostal asi před dvěma týdny s tím, že jsem ji měl už mnohokrát doma, ale nebyl na ní čas, případně se vyskytl nějaký technický problém. Přesto jsem se do F: FoW pustil s vervou a tešil se na hraní – přeci jen jsem věděl, že to nebude obyčejná střílečka se všemi - v dnešní době - provařenými herními aspekty.

Tvůrci si zasadili hru do blízké budoucnosti, což nikterak nevyhledávám, ale předhodili mi několik příjemných vlastností, že jsem tuto menší "vadu" s radostí přehlédl a v pozdějších fázích mi ani nikterak v hraní nevadila. V F: FoW je asi nejzajímavější používání spousty technických vychytávek, které Vám pomohou v nespočtu bezvýchodných situací, kdy jste například do rohu zahnaní. Pokud máte po ruce některý z modelů (helikoptérka s raketkami, autíčko s výbušninou, nebo třeba minitančík s kulometem na svém hřbetu, ...) je každá menší bitva oživujícím momentem.

Potěšila mě i jednoduchá destrukce prostředí, kampaň okolo 7h, netypické herní prostředí (víceméně v okolí Ruska a v přilehlých zemích), předhazování spoustě na nic nečekajících vojáků, používání vojenské techniky (Humvee, tank, helikoptéra ...). Na druhou stranu zamrzí občasně vypadávající umělá inteligence, CTF převedený do singleplayeru a v určitých momentech i značná nepochopitelnost designerů. Dobré vlastnosti převyšují chyby, které jsou sice naprosto banální, ale i tak se podařilo studiu Kaos mě překvapit – jen mě teď s odstupem času zamrzelo, že nezůstali u této značky a radši začli dělat na Homefrontu ... . Z F: FoW se totiž klidně taky mohla stát slibná série, měla kvality, které Homefront někam zašantročil :-/

Pro: vtahující hratelnost, výběr z více povolání, částečná destrukce prostředí, technika, lokality,

Proti: spíše MP převedený do SP, kratší hra pro jednoho hráče, občas docela neprominutelné chyby v umělé inteligenci,

+6

Red Faction: Guerrilla

  • PC 70
"Co to jako má bejt, že s tímhle tankem neprojedu ten prkennej barák? - podobné fyzikální skutečnosti by měly dostát větší důležitosti!" Asi podobně rozhořčeně jsem mnohdy komentoval absenci destrukce v některých (čti ve všech) hrách. Bohužel je tato vlastnost ve hrách prakticky nevídaná (nepočítám dělání děr do baráku, odpadávání zdiva, ...) a pokud bych nedostal RF:G asi bych se této vlastnosti ještě dlouho nedočkal.

RF:G je kombinace arkádové - sandboxové akce s partyzánskou příchutí, odehrávající se na Marsu, sázejíc především na destrukci. Co se příběhu týče - stačí Vám totiž asi pět minutek v úvodu hry a záhy bude ihned vědět, že zde bude hrát hlavní roli něco jiného než příběh. Neuděje se ani moc zvratů, což je poměrně škoda. Když si vezmu, že letitý kousek zvaný Freedom Fighters běžel na obdobné myšlence a přesto dokázal v průběhu hraní nabídnout několik příběhových překvapení. Bohužel podobně stroze na mne působí součet hlavních misí, kterých je něco okolo 15+ a to je na sandbox málo! Samozřejmě, že hra nabízí spoustu vedlejších aktivit, jako je povinné ničení nepřátelských budov, opevnění, mostů, skladišť, ... a nebo směsici vedlejších (zelených) úkolů, které se stále opakují (typu šlohni auto, znič támhle to, ubraň tohle, .... Kreativita při tvorbě RF:G nebyla na vysoké úrovni, pochopil bych, kdyby se opakovali vedlejší mise, ale ony i ty hlavní jsou stále na stejné brdo a ještě v malém počtu.

Hra mi vydržela (dle Xfireu) na nějakých 18hodin, což je trošku nadsazené, jelikož jsem v závěru nevěděl, jak se dostat k závěrečným misím v sektoru EOS, pomohla až rada na nějaké mongolské stránce. Takže díky své hlouposti jsem si hru prodloužil o nějakých pět hodin. A na normální úroveň se stane, že některou misi budete opakovat až do frustrace. Graficky se nejedná o žádnou bombu, ale ani o žádnou bídu. Hru bych přijal spíše jako takový „destrukční manuál pro nadšence“.

Btw. Zasazení na Mars mne z počátku iritovalo a stačilo k tomu vidět v útlém věku Total Recall, ale postupem času ve hře jsem zjistil, že to nebude tak horké ;-)

Pro: sympatický Alex Mason, destrukce, variabilita sektorů, pocit, že jsem vážně na Marsu :-)

Proti: arkádovité, v některých aspektech zdlouhavé, mise jsou takřka totožné, malý počet hlavních misí, ...

+7

Section 8: Prejudice

  • PC 70
Zprvu jsem rozehrál Prejudice, ovšem bez znalostí a událostí prvního dílu jsem nechtěl pokračovat (stejně jsem se z "jedničky" prdlajs dozvěděl!). Takže až po dohrání Section 8 jsem se s počátečním rozpoložením pustil do Prejudice a už po prvních pár minutách hraní mi bylo jasné, že se tvůrci ohledně celkového vylepšení hry opravdu činili. Celkově je totiž hraní, již z počátku zábavnější a variabilnější. Singleplayerová stránka má hlavně nějakou snahu o příběh, což jsem ocenil především!

Spoustu vlastností hry se dočkalo menšího, spíše kosmetického vylepšení! Především pak musím zmínit dvě zásadní negativa, která mi v S8 dělala vrásky na čele - zmíněná kampaň a obtížnost. To v kampani Prejudice nehrozí, nabízí záporáka, správná videa a pořádně napínavou akci, přesně jak to má být. Prejudice tedy i přes počáteční "neočekávanost ničeho" překvapil. A i když je 7/10 poměrně hodně, zaslouží si to. S8P mě překvapil a bavil aždo samotného závěru!

Pro: snaha o příběh, vylepšování účinnosti zbraní, stávající vlastnosti, lehké zvraty, souboje nepůsobí již tak složitě,

Proti: krátkost kampaně, v některých aspektech slabý engine,

+4

Section 8

  • PC 50
O Section 8 jsem si nemyslel, že to bude pecka. Něco mě přeci jen k ní táhlo, možná proto že mi byla stále nepřístupná a já se jí snažil sehnat, za nějaký rozumný peníz. A za šest pětek to byl příjemný kauf, z výsledku hry sice nejsem kdovíjak vytržen, ale nejsem ani rozhořčen. Section 8 je zajímavá multiplayerovka (singleplayer brát jako multiplayerový tutorial) s originálními nápady, zajímavým oblekem (ala Crysis). Začátek každé mise je navrhnut pěkně ... stylově - pravým vesmírným výsadkem z ... asi oběžné dráhy :-)

Snad jen škoda, že se první díl už tolik nehraje (je to rozumné - příchod Prejudice), ale i přesto jsem se dokázal na pár hodinek zabavit. Byť mi v některých případech přišla náročnost docela vysoce nastavena i na normální obtížnost. Zamrzí, že singleplayer není tak propracovaný, jak by být mohl a multiplayer by mohlo hrát alespoň pár lidí .-) Každopádně za ty prachy ... :-)

Pro: výsadek, ovládání a zvuky zbraní, správný sci-fi nádech,

Proti: grafika, nepřátelé jsou totožní jako vy, obtížnost - boje s bossy, marný singleplayer,

+5

Crysis 2

  • PC 90
Cevat Yerli a jeho kumpáni snad byli u mě doma, když jsem spal a namontovali mi nějakou prapodivnou sondu, která jim ukazavala, co všechno na střílečkách miluju! Protože Crysis 2 obsahuje snad všechno, co na střílečkách bezbožně oceňuju a především takhle si představuju správnou akci. Původní Crysis jsem si totiž pořádně neužil, nedostal mě tak, jak jsem očekával. Dvojka na tom je ale jinak ...

Předně mám radši město, než nějakou rákosnickou džungli, která mi ve spoustě případů připadá totožná. New York je město sice herně a filmově provařené, ale vem to čert. V Crysis 2 jsem ten pocit neměl, tvůrci se snaží stále nahazovat nové scény, nepřátelé se střídají a když přijde na akci, jsem stejně v jednom ohni, takže nemám ani myšlenky, si nějak uvědomovat, že "je to zase ten New York."

Snad největším překvapením pro mě bylo, že nový CryEngine v3 už není tak náročný, co předchůdce a přesto nabízí bezkonkurenční grafické orgie, a ještě se to pohybuje ladně při standartních 60FPS, ať dělám vylomeniny jakékoliv. Podobně radostně na mě působilo zintuitivnění ovládání, co se obleku týče. V jedničce mě to děsně iritovalo, než jsem nacvakal, co chci aktivovat za funkci, byl jsem prozrazen a smysl obleku byl bez využití. Ve dvojce jsem si vystačil se dvěmi kláveskami a pobrukoval jsem si, jak se to těm šikulům povedlo.

A co že to vlastně Cevat vysondoval? Chování zbraní, inteligentní chování protivníků, grafiku, volnost v plnění úkolů, volnost celkově, napínavost příběhu, důmyslně rozložené skripty, delší kampaň, úpravu zbraní, jízdu nějakým tím vehiklem, ... kdo hrál musí vědět, že přesně tohle Crysis 2 nabízí ;-)

Crysis 2 boří mýty o tom, že na konkurenci se musí tím samým arzenálem, jakou má ona. Kdepak! Došlo to až týmu Crytek, který na konkurenci jde s naprosto jinými zbraněmi!

Pro: předposlední odstavec,

Proti: těch emzákl bylo v závěru nějak hodně :-)

+10 +13 −3

Assassin's Creed: Brotherhood

  • PC 80
Při sledování závěrečných titulků se mě zmocnil menší smutek. Obdobně jako po konci nějakého seriálu - v tomto případě mi to nejvíce připomělo závěrečné epizody sezón u seriálu Lost. Co to s tím má společného? Série Assassins Creed mi totiž přijde jako takový seriál, příběhy jsou různé, ale struktura zůstává stejná a po lahůdce jménem Assassin's Creed II jsem si na Bratrstvo brousil čepele. Nejvíce mě těšil návrat Ezia Auditore, jelikož je to postava, která mi v poslední době nejvíce učarovala, na jeho další kroky jsem byl zvědavý - navíc s assassinskými kumpány. Ale proč začínám koncem? :-)

První kroky v Bratrstvu jsou totiž poměrně nezáživné, až menší skriptová akce a zvrat způsobí návrat k tomu nejzábavnějšímu, co mi AC nabízí. Volný pohyb po historickém městě, plnění důležitých i nedůležitých úkolů, vylepšování vztahů, zbroje, ... . Poměrně jsem si liboval úkoly nepůsobily lacině, ba naopak. Ale jak už to u podobných děl bývá, stane se něco nemilého a působí to potom už poměrně fádně. Mise mi v pozdějších fázích nepřišly zajímavé jako na začátku, nehrály se jako ty počáteční, tyto už bylo takové natahované (ne jako v jedničce!). Velmi dobrým zpestřením pro mě tak byla restruktalizace města, získávání assassínů a posílání je na zkušenou. Najde se více novinek, ale to jsou přesně ty, které mi nestojí za zmínku, jelikož jsem pro ně našel minimální využití. Celkově je Bratrstvo lehce vytuněná dvojka, přidávající pár nových vlastností, ale příběhově poměrně ztrácí, byť je to pokračování. Dvojka zůstala nepřekonána, ale s dezertem jménem Bratrstvo se jedná o velmi chutný chod!

Nečekal jsem zakončení celkové idee okolo propleteného příběhu, čekal jsem něco trošku jiného. Příběh okolo Ezia Auditore, jest asi už zakončen, což mě mrzí více, než naskriptovaná závěrečná část (btw. skripty AC vůbec nesluší!). Ale smysl Bratrstva vidím, dokonale zkracuje a ulehčuje čekání na případné pokračování, ať už s číslovkou, nebo bez ní!

Pro: pokračování příběhu, restruktalizace města, najímání assassínů, posílání je na zkušenou, české titulky,

Proti: fádní závěrečné mise, skripty, smutek :-)

+12

Homefront

  • PC 60
Homefront na mě působí jako sirotek s obrovským vnitřním nadáním, jenž má tu smůlu, že se o něj nemůže s nikým podělit. Zajímavý námět, tvůrci stojící za kvalitním Frontlines: Fuel of War a především vydatná mediální nálož. Všechno mě tak smetlo, že jsem si to prostě pořídil. Rovnou se přiznám, že podobnou chybu už asi nikdy neudělám a předem si vše rozmyslím, než do nečeho podobného bez rozmyslu skočím.

Úvodní video působí uvěřitelně a hlavně přesvědčivě - jednoduše Vás tak hodí do příběhu, který je silně (čti SILNĚ) nevyužtitý. Nabírá na otáčkách až v závěru, který přijde opravdu velmi brzy. Nevěřil jsem, ale když jsem opravdu v tom nejlepším dostal za odměnu titulky, cítil jsem se při nejmenším nas*aně. Ale to už je dneska bohužel taková móda, je zbytečné se jí divit! A ve své podstatě mi ani nevadí kopírování jiných titulů, jako prachbídnost vydavatele prodávat takový polotovar. Pokud opravdu nestojíte o novou hru, kterou by jste hráli po internetu, nemá cenu za ni v současné době vyplajznout takovejch kováků. Pokud pro Vás nový multiplayer znamená hodně, přičtěte si tak 10%. A až hra bude v edici Top Speller jdetě po ní!

Pro: námět, pár nápadů,

Proti: kolegové ve zbrani, zvuky a chování zbraní, KRÁTKOST, nevyužitý potenciál,

+3 +4 −1

Bulletstorm

  • PC 80
"Dobrý den, tak jsem tu zase. Dneska bych chtěl bych ochutnat kombinaci Quakea 4, Singularity, Gears of War a na vrch špetku šílenství Painkillera. Ááá, dobrý den, pán je labužník, máte štěstí! Od nedávna podáváme vynikající mix výše zmíněného. Někdo to nazval Bulletstorm. Hm, to vypadá lahodně, tak přestaňte tlachat, zabalte to, ať už to mám doma!"

Bulletstorm jsem jako jednu z mála her, v poslední době, vyhlížel opravdu netrpělivě! Měl jsem totiž už dlouho čmuch, že tohle bude opravdu lahůdka hodná mého zahrání a z toho názoru mě nevytrhla ani žádná "nemilá" recenze, či negativní dojmy ostatních hráčů. Bulletstorm na mě působí jako smilování. Smilování boží, všem hráčům akčních her se smyslem pro vytříbenou akci, která se v dnešním přehršeli všemožných konfliktů docela ztrácí.

Příběhová linka Bulletstormu, nepůsobí nikterak originálně! Spadnete na cizáckou planetu, ve které se to jen hemží asociály, idioty, stvůrami, "Godzillami", masožravými Adélami a místy potkáte i roztomilé robůtky ala Wall-E. Výkvět celé naší soustavy! A musíte se z ní dostat, samozřejmě za pomoci úchvatných smrtí (odpálení maníka do nebes, nakopnutí na kaktus, nebo odkopnutí ze střechy mrakodrapu, ... fantazii se meze nekladou), které budete po své cestě způsobovat. Béčkovost příběhu byla už zdůrazňována několikrát, ale na mě nějak dementně nepůsobil, jelikož zde je důležitá akce a příběh je tedy sekundární. Hlavní linka mě tak příjemně překvapila a je dosti osvěžující na dnešní poměry!

Echo mód v Bulletstormu je pro jedince, kterým rozsévání jejich krvelačných nápadů na smrt v příběhu nestačilo, můžou si tak lokace zopakovat. S tím, že se musí snažit být děsně "kůl" a s vědomím, že se výsledky posílají na server, kde porazit magory v první desítce dá opravdu zabrat (asi nedělají nic jiného, než že paří Echo mód Bulletstormu, omg!)

Multiplayer Bulletstormu je pecka ze všech pecek nejpeckovatější. Než já blbec zjistil, že to není deathmatch, ale kooperace s ostatními maníky na mapě, byl jsem za vola ve většině kontinentech světa (nemyslím si, že se Bulletstorm hraje na Antarktidě). MP se tedy hraje obdobně jako singleplayer, kde se snažíte získat co největší počet skill bodíků - aby jste mohli s ostatními hráči postoupit do další lokace - ale především si vylepšovat virtuální postavičku a hlavně si navyšovat ego-level! Je dobře, že jsou mapy menší a nemusíte tak ostatní rozsévače smrti hledat všude možné.

Ve výsledku jsem Bulletstormem nadšen! Originalitou a nápady je hra přeplněná, i když, jak už jsem zmínil, mi působí jako variace na výše zmíněné hry. Singularity taky smrdělo neotřele a nápaditě! Bulletstorm se mi ze stejného důvodu líbi, ba ještě více - tečka!

Pro: Poláci jsou borci, Unreal engine, hromada způsobů, jak někoho virtuálně odkrouhnout, sympatické postavy, správně hnusnej a parchantskej záporák, různí nepřátelé, noha a modré vystřelovací lanko :-) ...

Proti: docela náročné na můj stroj, future zbraně a jejich chování, neviditelné stěny!

+8 +9 −1

Spider-Man: Shattered Dimensions

  • PC 80
Jaké příjemné překvapení se to vyrojilo?! A nebudu počítat kolikátý v řadě je to Spider-Man, protože by to bylo jako házení hrachu na zeď. Řeknu rovnou, že i přes to vysoké číslo je Shattered Dimensions (SD) příjemnné překvapení a pavoučí muž Peter Parker má obdobně povedenou hru jako Batman. Přitom je příběh rozložen mezi čtyři naprosto rozdílné Spider-Many z různých dimenzí, ale i přesto je velmi jednoduchý. Na každého ze Spider-Manů čekají tři bossové, včetně závěrečného.

Graficky hra v dnešní době nikterak nepřekvapí, ale zase ani nezklame. Nabízí z části cellshadovou grafiku, která se ke komixové hře výborně hodí. Ale ani zbytek nezklamal a jelikož jste nuceni stále běžet dopředu ani nemáte zapotřebí koukat na grafické detaily, hlavně že to vypadá slušně ;-)

PC verzi bohužel ubírá hodně konzolovitost a hra celkově Vás neustále nutí opakovat podobné činnosti, v podobě včasného stisku dvou kláves, což je možná fajn tak na joysticku, na klávesnici ... zádrhel! Za každého "zmláceného" protivníka získáváte bodíky, které můžete uplatňovat jako platidlo. Nejčastěji je užijete především na nová komba, která jsou v pozdějších fázích dosti potřebná (o zvyšování maximálního života snad netřeba hovořit).

K většině z bossů se dostane odhadem tak za čtyři desítky minut, ale vážně záleží bossovi a Vašich vlastnostech se přizpůsobit. Například s Noir Spider-Man, který se rád schovává na lampách, nebo střechách opravdu není potřeba pospíchat nikam ;-) Za to Spider-Man 2099 Vám zase ukáže, jak bosse zdolat za povedenou čtvrt hodinku. Ve výsledku hra vydrží na slušných deset hodin a to nebude mít hru hotovou ani na polovinu, jelikož achievementů je na 150 a sesbíraných věcí budete mít také minimum. Za tohle dostáváte docela fajn bonusy v podobě artworků a podobných serepetiček. Jak už jsem řekl příjemné překvapení!

Pro: čtyři odlišní hrdinové, čtyři různé variace hraní, bossové, kteří mě tak nějak bavili, délka kampaně,

Proti: konzolovitost, opakování některých činností neustále,

+3

World in Conflict: Soviet Assault

  • PC 70
Je docela obtížné psát o něčem, co je ve své podstatě stále dokonalé jako původní hra, ovšem po takové době nepřinášejíc prakticky žádné změny. Snad jen mise samotné jsou tahákem, jelikož oproti původní hře nabízejí boje na rozlehlých pláních, polích a místech jim přilehlých. To se mi osobně zamlouvalo, jelikož je původní hra z velké části situována do měst a podobných lokací. Takže se koná alespoň menší změna! Zamrzí, že vývojáři nutí hrát i původní mise - to mohli vymakat drobátko lépe. Jinak se nejedná o zklamání, ještě že je to součástní kompletní edice, jenž nabízí i původní hru.

Pro: všechny klady z původní hry, nové mise a jejich zasazení,

Proti: žádné novinky,

+3

Need for Speed: Hot Pursuit

  • PC 80
Když nepočítám Shift, jsou poslední Need for Speed, o kterých rád mluvím - Most Wanted. A muselo to trvat dlouhých pět let, aby někomu došlo, že to chce konečně to, co se od podobné série očekává - parádní grafiku, libové káry a nabušený soundtrack. A hned je série zase tam, kde má být, na pomyslném vrcholu arkádových závodů. Od počátku jsem nečekal nic jiného a i počáteční rozpoložení ohledně zvláštního řízení mne neodradilo a po dlouhé době jsem si zase užil virtuální řízení aut, tak jak to mám rád.

Seacrest County je působivé a podmanivé místo, pusobíc dosti neotřelým dojmem a perfektně zapadá do celkového kontextu hry. Nabízí jak dlouhé rovinky, tak serpetýny, zasnežěné části, ... zkrátka od všeho něco. A na to že je tak rozlehlé, na konci už budete mít pocit, že ho znáte, jak své křusky. Takže jsem měl fajn pocit, když jsem cesty už znal i se všemi jejich strastmi a slastmi. Podobně jsem také přistupoval k vozidlům, zpočátku jsem rád experimentoval, ale nakonec jsem si v každé třídě (auta se dělí na třídy, dle svých podkapotních kvalit) oblíbil vždy jedno fáro a s tím jsem po většinu času jezdil. Policejní Mustang je samozřejmost, stejně tak jako Bugatti Veyron, takové mazlíky chvilku řídit je parádní pocit ;-)

Nové Need for Speed sice neumožňují tuning vozů (možný je jen výběr barvy), jako hromada předešlých dílů, ale možnost zahrát si i za ty "hodné". Mě v téhle hře bavila více, než za ty "zlé". I když každá část má své pro a proti ve výsledku mě hra bavila. A v současné době na zazávodění si ideální kandidát.

Pro: grafická stránka, výběr vozů, možnost hrát za policii, spousta variabilních závodů, soundtrack, Seacrest County, ...

Proti: nemožnost tuningu, obtížnost některých závodů, pokud chcete zlatou, když jedu s majákem, tak očekávám, že ostatní budou ohýbat, ale oni ne!, ...

+8 +9 −1

World in Conflict

  • PC 90
Na březích strategií jsem naprostý nováček, proto berte tento komentář jako naprosto laický a v lecčem primitivní! Chtěl jsem totiž změnit svůj pohled na věc a po dlouhé době okusit nějaký ten "nový" žánr. Po pár kladných ohlasech měl tu čest World in Conflict (WiC)a získal si mě prakticky okamžitě - taktické uvažování, jednoduché ovládání, ... všechny podobné vlastnosti mi přišly strašně intuitivní a já ihned věděl, že tohle mě bude sakra bavit. A popravdě zabavilo na slušných 12hodin, při kterých jsem byl naštvaný, spokojený, zkrátka se všechno míchalo dohromady, ale výsledný efekt ...

WiC mě provedlo tutorialem, následně hodilo do první ostré mise, ve které jsem se zjistil, že to Amerika nemá lehké a opět musí soupěřit o svou půdu s těmi "zlými". Přiřazeny mi byly první tanky a hned jsem se pustil do boje, který spočívá povětšinou v obsazování určitých bodů a jejich následného udržení před nepřítelem, než si zbudujete bunkry a podobné defenzivní opevnění. Radost mi činilo i to, že se hra neodehrává jen na americké půdě, ale také v Evropě. Příjemné také bylo, že se tvůrci snažili o nějaké změny, při prvních několika misích jsem totiž měl k dispozici především tanky a podobná vozítka, v tom případě šla pěchota stranou. Ovšem v následujících misích jste po nějaký čas nuceni používat právě jen infiltrační pěchotu, která zajistí dané body a až poté mohou nastoupit těžké vehikly. Obdobně dobře působila obrana ostrůvků okolo Sochy Svobody, kde jste měli pod velením pouze vrtulníky. Hodně akčním dojmem působí i videa během misí, jenž nezapřou svou kvalitu a hodně povedené jsou malované nahrávací obrazovky, které opět ukazují životy vojáků, nejčastěji volající svým blízkým. A závěrečné outro zase působilo velmi uklidňujícím dojmem.

... výsledný efekt ze své první dohrané strategie mám hodně pozitivní a už se těším na něco podobného. Taktické uvažování je to, co u mě vítězí před překypující akcí!

Pro: jednoduchost, nahrávací obrazovky, široká škála vojenských prostředků, videa, mise dlouhé tak akorát :-)

Proti: v některých případech zbytečně natahované boje, zkrátka prkotina ;-)

+6

Duty Calls

  • PC --
Nepamatuji si, že by nějaký tým dokázal vzít takhle za gule konkurenci, mít je sevřené v pěsti a ještě se jí vysmát. Takže také přihodím klacík do ohníčku, který někoho nehřeje tolik, co toho druhého. Videa na Bulletstorm, ale ukazují, že tu budeme mít po dlouhé době zajímavou, čistokrevnou střílečku. Mě už taky nebaví stále střílet majitele turbanu, zneškodňovat bomby, mít v každé kapse stopadesát zásobníků a všechny zabít jednoduše, jen s jiným kvérem. Duty Calls si tohle bere na paškál a já to oceňuji. Hodnotit to nebudu, pro mě to není hra, je to jen dobře udělaná reklama. Jen si vážně přeji, ať to nepose*ou!

Btw. jak už zmínil Thellwin, radši mrkněte na video, ušetříte si instalaci a čas u ní strávený.


+19

Borderlands

  • PC 90
"Brick s dosaženým levelem 34."

O Borderlands jsem se dozvěděl, když byla v akci a šéf se nad ní v tu chvíli začal rozplývat. Prakticky od té doby jsem měl v hlavě broučka hlodáčka, který mi říkal "běž, sakra, do toho!". No, a já do toho šel. I když mi určitou chvilku trvalo, než jsem pochopil principy a vše kolem - později jsem si hraní užíval, proklínal, skoro hru odinstaloval a zakopal u strejdy na zahradě. Hraní Borderlands bylo u mě jak na houpačce, chvíle radosti střídali momenty zuřivosti, v boji s bossy.

Ať tak, či tak, hra si mě dokázala prakticky okamžitě získat! Ovládání, zbraně, nepřátelé, příběh, humor, hrdinové,... - vše přesně dle mého gusta a možná právě proto jsem se nenechal odradit několika chybami, obtížností a podobnými "nepříjemnostmi".

Borderlands kromě výše zmíněných kladů nabízí zároveň jeden z nejpropracovanějších a nejpovedenějších virtuálních světů, jaké měly mé oči možnost spatřit. Procházet se po pustině, kde poletují potvory, po zemi se prochází hnusnej brouk, na kterého zaútočili bránící se vojáci, ... Jo, jo, atmoška jak má být. Opět bych chtěl psát ódy na téma "Borderlands a vše kolem", ale nějak bych se určitě ztrácel v sobě samém :-)

Pokud máte rádi střílečky a ty bezmyšlenkové Vás už nebaví, doporučte, či zkuste tuhle nenápadnou PERLU - o zábavu je na několik desítek hodin postaráno!

Pro: svět a vše v něm, nekonečný arzenál zbraní, vývoj postavy, možnost výběru postavy, rozlehlost, rozmanitost, cool robůtci :-)

Proti: prostě nemám rád souboje s bossy :-), v určitých momentech přehnaná obtížnost,

+5 +6 −1

Mafia II: Zrada Jimmyho

  • PC 40
Tak a tohle má být teda vážně všechno? Výsměch maximálního kalibru, ani když to bylo zadarmo (PS3 exkluzivita), tak bych byl nehorázně vytočenej, jak to někdo dokáže pohnojit. Náplň Zrady Jimmyho totiž je opravdu ubohoučká - systém Mafiánských DLCček zůstal stejný tzn. obrovské ikony pro slepce. Mise samotné jsou na tom snad nejhůře, všehovšudy jsou ve hře dvě různé mise (shoot and car). Zkrátka ukradni auto z jedné strany města a dovez ho do garáže na druhé straně. Potěší alespoň akce, která je sice enormně nezábavná, ale ve výsledku je lepší, než zmíněné kradení aut. Ruce pryč, vážení přátelé, ruce i prsty pryč!

Pro: Intro, outro,

Proti: copak nemaj lidi soudnost?

+17 +18 −1

Mafia II: Joeova dobrodružství

  • PC 70
Hoši z 2K Czech jdou na oběd, když v tom zazvoní telefon od šéfa z 2K. Chlapi potřebujem udělat pár misí do dalšího DLCčka, zbytek nějak dopitvoří pár lidí tady u nás. Dají tomu stejnou fazónu jako Jimmyho vendetě. Žádnej problém, dáme to hned po obědě."

No, nějak podobně mi smrdí Joeyho"úžasné dobrodružství"! Ani nevím, jak popsat pachuť v ústech po dohrání tohohle, je to lepší, než plešatej Jimmy, ale jinak je to patvar všech patvarů. První mise je fajn záležitost a už jsem chtěl mít sakra dobrej pocit, že tohle je konečně ono. Jenže mise skončí a po krátkém videjku jsme opět tam, kde jsme byli v předchozím DLCčku. Takže opět pitomé plnění dementních misí, které nevím proč, musejí být všechny omezeny časovým limitem - asi je to potom "nejvíc naloženej adrenalýn".

Oproti Jimmyho vendetě tady je více videií a některé mise jsou obzvláště fajn kousky, ale zbytek je opravdu nuda. Nuda opřená, o opět trapné ježdění z konce města na druhý konec, podpořena časovými limity. By mě zajímalo, koho má tohle bavit. Zkrátka nečekejtě žádné extra změny, koncept zůstal stejný, navíc je to tak na šest hodin, ale pokud překousnete ten vopruz. Možná Vás to trošku zabaví, ale s dalším obsahem mě tohle začíná štvát, čím díl tím více. Mele to z .....

Pro: Mafia II, lepší než Jimmy, pár misí stojí za to,

Proti: v tomhle udělali z Joea tupce, strašnej koncept, časové omezení, obtížnost některých misí,

+14

Half-Life: Blue Shift

  • PC 60
Šel jsem do něj i přesto, že ohlasy nebyly valné. Přesto jsem ihned po dohrání Half-Life: Opposing Force, spustil Blue Shift a překvapením pro mě bylo, že ještě tentýž den jsem ho pokořil. Ano, je krátký, asi podobně jako dnešní hromada her, ale musím podotknout, že mě bavil daleko více, než Opposing force. Spousta momentů je kopírována z původní hry, ale i tak mi putování securiťáka Calhouna učarovalo snad více, než původní hra.

Blue Shift si na nic nehraje, nepřináší nové zbraně, hratelnost je osekána na naprosté střílení. Maximálně sem tam zmáčknete pár čudlů a tím to hasne, ale je to něco jiného. Hraje se to stále dobře, baví to, nenudí to a na nic si to nehraje. Závěr mě potěšil, byl povedenější a uspokojivější, než předešlé dva závěry a musíte přiznat, že to tak je ;-)

Pro: akce, akce, akce, žádní bossové, uvěřitelnější dějství, do postavy se dá jednoduše vžít, jednoduchost,

Proti: krátkost, jednoduchost,

+7 +8 −1

Half-Life: Opposing Force

  • PC 70
Obecně platí - čím větší natěšenost na určitou skutečnost, která nesplní představy, je pachuť v ústech daleko větší, než by byla, kdyby byly vyhlídky přiměřenější. A Opposing force je pro mě zklamáním, i když jsem původní Half-Life dohrával s vědomím, že naváži hodně podobným obsahem, dostalo se mi něco méně zábavné a už ne tak vtahujícího, jako poprvé.

Co si budeme nalhávat, už první HL nenabízel nějaký zajímavý příběh, jen se pobíhalo po lokacích s cílem dostat se pryč - přes všemožné šachty, roury, atp. Opposing force je založen více na týmové spolupráci, kterou jsem si představoval trošku jinak, než je psáno v popisu. Medika se svářečem využijete v tréningu a pak maximálně třikrát za hru, což se mi nejeví nikterak kooperativně. Protože mnohdy se postavy prostě zaseknou a odmítají s Vámi postoupit dál, načež se pro mě musíte vrátit, pokud to samozřejmě budou ochotni akceptovat. Ale na datadisk je hra poměrně dlouhá, což by mohly některé v dnešní době brát za názorný příklad. Ve výsledku se ale nejedná o nic, než o kvalitní datadisk s pár nepřehlédnutelnými chybami, ale na druhou stranu pěkně zapadá do konceptu původního HL.

Pro: vedlejší příběhová linka jdoucí ruku v ruce s původním HL, akčnější, nové zbraně, přesně jak to má být,

Proti: kooperace s vojáky, nevyvážené mise,

+3 +4 −1

Half-Life

  • PC 90
Víte, dlouhá léta jsem si myslel, že jsem hráč akčních her, kterého už žádná nemůže překvapit. Na starší hry moc nejsem, ne že by to bylo kvůli grafice, ale prostě v nich nevidím (neviděl jsem) nic extra. Half-Life 2 a jeho episody mě v celku nikterak nevytrhly, zkrátka jsem je bral jako klasickou střílečku. Potom všem mě to začlo nějak přitahovat k prvními dílu, jednoduše proto, že jsem chtěl vědět, jak to s tou legendární hrou, kterou jsem několikrát odložil k ledu, jako rozehranou. Nyní s čerstvými dojmy po dohrání mohu říct, že jsem byl hlupák, strašný hlupák.

S odstupem času (těch 12 let od vydání) je hratelnost stále na pomyslném vrcholu zábavy. Už dlouho jsem si takhle neužil hru, neustálé řešení logických hádanek, hledání dalšího postupu, nebo řešení, že jste bez nábojů popř. skoro bez života. Jóó, už dlouho jsem si hru neužil tolik jako právě Half-Life. Zkrátka jsem uchvácen a nyní jsem konečně prozřel - chápu, že Half-Life nastavil laťku, kterou se spoustu let vývojáři inspirovali. Bohužel v dnešní době je už takových her minimum a nezbývá, než se vracet k legendám, kterém nám i v současné době a za slušný peníz poskytnou zábavu hodnou máločemu.

Chválit bych dokázal ještě hodně dlouho, ale to by to byl pravděpodobně nejdelší komentář, radši zůstanu při zemi. Už mám nainstalovaný Half-Life: Opposing Force a těším se, jak malé děcko na Vánoce!

Pro: logické hádanky, s přibývajícími roky hra nestárne, akční hra, jak má být, efekty, délka kampaně, počet zbraní, které si nelze nezamilovat,

Proti: něco ano, ale nevím co :-/

+20 +21 −1