Šel jsem do něj i přesto, že ohlasy nebyly valné. Přesto jsem ihned po dohrání Half-Life: Opposing Force, spustil Blue Shift a překvapením pro mě bylo, že ještě tentýž den jsem ho pokořil. Ano, je krátký, asi podobně jako dnešní hromada her, ale musím podotknout, že mě bavil daleko více, než Opposing force. Spousta momentů je kopírována z původní hry, ale i tak mi putování securiťáka Calhouna učarovalo snad více, než původní hra.

Blue Shift si na nic nehraje, nepřináší nové zbraně, hratelnost je osekána na naprosté střílení. Maximálně sem tam zmáčknete pár čudlů a tím to hasne, ale je to něco jiného. Hraje se to stále dobře, baví to, nenudí to a na nic si to nehraje. Závěr mě potěšil, byl povedenější a uspokojivější, než předešlé dva závěry a musíte přiznat, že to tak je ;-)