Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
No, kde začít. Tak třeba malou statistikou: Dohrál jsem to za 56 hodin v hardcore módu na levelu 30, 77 objevených lokací, 52 splněných questů.


New Vegas je něco, v co jsem už pomalu ani nedoufal, totiž pokračování původních Falloutů s původní atmosférou a světem, který svou komplexností mezi dnešními RPGs vůbec nemá konkurenci. New Vegas je Fallout, ten původní, ryzí a... pořád tak docela nemůžu uvěřit, že v dnešní době zkonzolovatělých lineárních RPG něco takového vzniklo. Jeho svět je totiž obrovský, otevřený, provázaný, no prostě živý. A vypadá to jako Fallout, chová se to jako Fallout, mluví to jako Fallout a je to vtipné jako Fallout.

Jednou z věcí ,které mi vadily na FO3 (a kterou jsem si uvědomil spíš až zpětně) byl způsob, jakým se vaše jednání v jedné lokaci promítne do zbytku pustiny: žádný totiž nebyl. Většina lokací na mapě existovala, aby obsloužily jeden líbivý (a často zároveň nesmyslný) quest a bez ohledu na to, jak významně se tvářil, do ostatních lokací se to jednoduše vůbec nepromítlo. New Vegas představuje pravý opak - řada questů je rozlezlá přes několik lokací, kdejaká věc se dřív nebo později někde jinde promítne a dává to celé smysl.

Questů je.. hodně. Příběh vás provede velkou částí pouště, takže na hodně z nich celkem bez problémů narazíte během putování, což mi perfektně vyhovuje. Ale i přesto, že mapu mám posetou lokacema a 52 splněných questů ve statistikách není vůbec marné číslo (ještě když řada menších jednohubek v tom čísle asi není - při nejmenším nejsou v questlogu), určitě jsem toho ještě hodně neviděl: Pro Caesarovu legii jsem udělal jen první quest (pak už šli jen do salátu), nikdo mě nenaučil používat energozbroj, třebaže Bratrstvo jsem (poměrně pozdě) našel a jestli jsou ve hře zastoupené zbytky Enklávy netuším, ale našel jsem jejich helmu. Což mě přivádí taky k tomu, že na konci jsem pořád zdaleka nepoužíval top výbavu.

Dialogy jsou opět něco, kde Bethesda (tradičně) jednoznačně selhala a FO3 byl v podstatě plný generických nezajímavých panáků, kteří nudně odplkají to nejnutnější. New Vegas? Narvané Osobnostma. Opravdu, jestli si z FO3 vybavuju 2-3 zajímavější postavy, tady to to číslo bude platit pro každou blbou osadu. Nejmíň. Můžou za to jak perfektně napsané a typickým humorem opepřené dialogy se spoustou možností (často podmíněných skillem), tak i úžasný dabing, ale hlavně samozřejmě to, že si s nima všema někdo dal tu práci.

Zpracování světa, qeustů a postav je jednoduše prvotřídní a k unikátní atmosféře samozřejmě velkou měrou přispívá hudba, která k tomu všemu výborně sedne a když se vám oposlouchají rádia (jakože asi jo, moc písniček v repertoáru nemají), můžete si je vypnout a užívat si ambienty. Z prvních dvou dílů Falloutu. A ty ambienty tam sednou naprosto božsky, ofkoz. Z prvních dílů těží hra i tím, jak má geograficky blízko k lokacím z prvních Falloutů - snad polovina NPC je původem z NCR, a kdekdo se vám rád pochlubí, že pochází z Hubu, Shady Sands, Arroya, Rena... Taky tu na vás čeká při nejmenším jeden starý znamý a jeden potomek starého znamého. Pro nás "starší" ročníky je to jak pohlazení po duši :)

No, abych teda ukončil vychvalování, tak Fallout: New Vegas vás opravdu vrátí těch 10 let nazpět, do dob kdy Fallout díky Levelu vládnul (a jak vidíme v TOP10, dodnes vládne) česko-slovenské hráčské obci, do dob, kdy herní světy byly rozlehlé, plné možností a objevování. A k tomu navíc ten magický pocit, že se to všechno nedíváte "shora" ve 2D iso grafice, ale hezky zdola, z vlastních očí, v moderním 3D.

A tady můžu načnou kritiku grafickou stránkou věci, protože o modernosti se ve skutečnosti zrovna mluvit nedá - určitě se vám při pohledu na New Vegas neroztečou oči hrůzou, ale dnešní hry už jsou prostě někde jinde, navíc se to v náročnějších situacích i docela škube, úroveň detailů není bůhvíjaká a objekty v poušti občas skočí do obrazu absurdně blízko, atd. atd. Až na to škubání v tom osobně nevidím větší problém, ale určitě technická stránka věci zamrzí.

Největším problémem hry budou jednoznačně bugy. Nenarazil jsem na nic vyloženě gamebreaking, často stačilo quickloadnout. Nejdrastičtější moment nastal, když jsem dneska loadoval z 5 hodin staré pozice, protože se mi u jedné NPC neobjevovala možnost v dialogu a alternativní řešení questu jsem si zrušil ještě než jsem ho vůbec měl. (Nutno podtknout, že se jednalo o poměrně komplexní úsek kde se prolíná snad i 5 questů). Bugů je tu každopádně hodně, taky mi přijde, že těch obtěžujících jsem si užil až kolem Vegas a vůbec spíš až později ve hře. Nejotravnějším bugem bude asi pomatení AI, kdy po sobě místní NPC a váš doprovod začnou bezdůvodně střílet. Většinou jsou bugy ale spíš z řad úsměvných chyb v animacích typu "vojanda si píše na neviditelném psacím stroji". (Mimochodem, jestli budete někomu půjčovat ED-E, berte v potaz, že zpátky ho dostanete s prázdným inventářem).

Ad komplexní úsek - hlavní quest se ke konci začne docela ošklivě větvit a musím říct, že jsem se už pomalu ztrácel v tom, co pro koho dělám a hlavně jaké to bude mít následky. Po splnění určitých questů na vás ostatní frakce zanevřou, což mi přišlo poněkud zbytečné a nepříliš logicky podložené, prostě proti filosofii volnosti rozhodování.

No a zbytek kritiky věnuju některým dalším maličkostem: Pořád tu máme po Bethesdě zděděný nepřehledný a hlavně nekonečně hnusný interface a.k.a. Pip-Boy 3000 - Moc bych uvítal něco víc ve stylu FO1/2/Tactics - přehledné, barevné, s hezkýma obrázkama, atd. Stejně tak tu zůstalo hackování a lockpicking rozsekaný na pouhých 5 úrovní obtížnosti, což považuju za nehorázné mrhání možnostma. Poměrně zklamaný jsem byl i z perků - nepřišly mi ani moc zajímavé ani moc užitečné a většinou jsem se tak uchýlil k "nudným" extra xp nebo level zdarma.

Nově se nám tu objevují různé formy craftingu, což mi přišlo spíš zbytečné - obvykle nejde o výrobu zajímavých věcí, ingredience/součástky žerou cenné kilogramy v inventáři a všeobecně je jednodušší ty věci rovnou koupit nebo najít. Navíc to taky znamená, že svět je plný docela zbytečných krámů.

No, maličkostí ke kritizování bych našel asi ještě hodně (třeba náhodné generování obsahu truhel = brahminí steak v ledničce ve vaultu) a převážně jde o věci převzaté z FO3, ale už takhle tu mám kvanta textu, takže abych to nějak uzavřel: Fallout: New Vegas je tím, čím měl být Fallout 3. Po stránce atmosféry, komplexnosti i množství obsahu snese srovnání s Falloutem 2, staví na jeho odkazu a navrch přihazuje kompletní dabing a atraktivní perspektivu. V množství bugů Fallout 2 bohužel i bez problémů předčí, ale to autorům s potěšením odpustím, protože to, že v roce 2010 může ještě vyjít RPG podobné kvality a rozsahu, považuju za malý zázrak.

Pro: Komplexní/provázaný obří svět i questy, skvěle napsané i namluvené dialogy, výtečná hudba, čerpá z původních Falloutů

Proti: graficky zastaralé a mizerně optimalizované, pytel bugů, nějaký ten bordel zděděný po FO3

+64 +65 −1
  • PC 70
Fallout New Vegas nelze snadno sfouknout krátkým komentářem. Ne proto, že se jedná o rozsáhlou hru, ale kvůli rozporuplným dojmům, které ve mně vyvolávala. Velký potenciál tu není pořádně využitý kvůli neschopnosti autorů věci pořádně dotáhnout a snad i ze strachu vystoupit ze stínu prvních dvou dílů. Navíc je vše sráženo základem, na kterém se staví - enginem a systémem třetího Falloutu.

Na rozdíl od Bethesdy dokázal Obsidian vytvořit fungující a zajímavý postapokalyptický svět. Lokace zde mají své opodstatnění, vzájemnou provázanost, postavy jsou uvěřitelné a úkoly dávají smysl. Celý FNV zručně kombinuje vlastní osobitý styl ve western-like duchu s retro sci-fi stylem Falloutu (Starý neohrabaný robot s naprogramovaným cowboy chování je snad tím nejlepším příkladem). Jenže nepřišlo mi, že by autoři tuhle unikátní atmosféru dokázali pořádně vytěžit. Spoustě hráčů se to může líbit, ale na můj vkus až příliš tlačí na pilu, co se týče návaznosti na první dva díly, než aby přišli s něčím novým. Snad každá druhá postava vykládá o nějakém místě nebo člověku z prvních dvou dílů, najdou se tu i přímo stejné postavy nebo jejich potomci. Kdejaká organizace z předešlých dílů sem expanduje. Jako by se snad celá NCR odstěhovala do Nevady. A když už autoři přijdou s něčím "novým" (čti "výškrab z Van Burenu"), je to trapná nehodící se římská legie. Nebojí se ani otevřeně vykrást hudbu z druhého Falloutu a omílat jí pořád dokola, což je snad ta nejlínější možná snaha navázat na atmosféru klasických Falloutů.

Pokud jde o možnosti voleb... Ano jsou tu, úkoly se dají řešit různými způsoby. Ovšem moje postava neměla žádnou motivaci se do různých úkolů pouštět, protože nebylo zřejmé, čeho lze vůbec dosáhnout a pokud něčeho, nevěděl jsem, je-li to víc než jen navýšení reputace u organizace, která je mi ukradená. Ony důsledky činů jsou často slabé, mají malý dopad, hráčovo rozhodnutí výsledek příliš neovlivní. Až rozvětvením hlavní dějová linie, kdy hra nechává rozhodnout o budoucím osudu celého New Vegas a okolí a podle toho se rozhoduje v jakém pořadí a jak plnit úkoly, se to zdánlivě už trochu rozjíždí. Jenže tvůrci si zjevně vzali větší sousto, než mohli zvládnout. Chování různých organizací pak přestává dávat pořádně smysl, jen aby bylo možné pokračovat ve hře za každých podmínek. Je dost dobře možné, že v případě hry za postavu od začátku do konce podporující NCR takové nepříjemné dojmy příliš nevzniknou, protože se tu nejvíc straní právě NCR.

"Hardcore" mod je zajímavým zpestřením. Zdroj vody ve městě má svůj význam a můžu se dostat i do situace, kdy přemýšlím, jestli plýtvat drahocenné zásoby balené vody nebo se napít radioaktivní břečky ze starého záchodu. Tedy stávalo by se to, kdyby nebylo všeho dostatek. Pojmenování modu je dost zavádějící, protože i s ním je hra celkově prostě snadná, ve všech ohledech špatně vybalancovaná. Nejtěžší souboje jsem zažil s interfacem, stejným už od Falloutu 3. Vyžaduje příliš mnoho kliknutí na cokoliv.

Špatný interface je jen jedna z věcí, které si FNV bere z Fo3. Nechybí ani klasicky mizerný engine plný chyb, ne příliš povedená implementace SPECIALu a pochybná kombinace FPS a VATS. Tohle byl prostě špatný nápad už od začátku a nic se na tom nezměnilo. Místo aby pořádně zpracovali jeden ze systémů, jsou tu dva různé okleštěné kvůli kompromisům, jež jsou nutné, aby systémy fungovaly vedle sebe. Navíc pokud se rozhodnete VATS ignorovat, což se může dost dobře stát, část už tak slabé nabídky perků se stane zbytečná.

Stěžejním prvkem hry je prozkoumávání světa a objevování nových lokací. K tomu mě hra neustále v rámci úkolů posílá z jednoho konce mapy na druhý s mezi zastávkou bokem. Pokud velkou část hry tedy strávím putováním, je problémem pokud mi nenabídne žádné rychlé nebo zajímavé možnosti cestování a uchýlí se jen k trapnému fast travel. Dřív nebo později to věčné chození prostě otráví. Navíc FNV do cesty hází až příliš mnoho neprostupných bariér. Ve Fo3 to byly všudy přítomné hromady trosek, zde jsou to okatě umístěná skaliska, která navíc nevypadají nepřekonatelně, ale v cestě přes ně brání neviditelná zeď. Pokud jde o samotné lokace, střídají se od velmi zajímavých přes vyložená zklamání. V tom druhém ohledu pro mě vede centrum New Vegas, což by měla být jedna z vrcholných částí hry. Po všem, co jsem o něm v herním světě slyšel, jsem čekal něco jako větší a lepší Reno, jenže při prvním vstupu můj jediný dojem byl "A to je všechno?", který mě už neopustil. Celkem mrtvo, bez duše, žádné pořádné úkoly ve stylu mafiánských rodin, tři malé ulice a kasina plná rozlehlých prázdných místností.

Parťáci od předchozího dílu nabrali jistou zajímavost. Jasně, to nebylo nic těžkého. Nejsou nijak ohromující, ale díky tomu, že každý má svůj úkol a přidává perk, zajímal jsem se o ně víc, jak jen o nosiče. Problém je, že jsou nekontrolovatelní a prozkoumávat s nimi třeba takový vault je jeden velký zmatek, protože neustále na sebe upozorňují nepřátele, utíkají za nimi nebo se zaseknou u zdi, kde na druhé straně je agresivní potvora, přebíhají přes pasti, lezou mi do rány... Sice většinu toho dokážou přežít, ale je to zmatek. Po nějaké době mi děsně lezli na nervy, až jsem většinu času zůstával jen u jednoho společníka a často ho nechával čekat u vstupu do bojové lokace.

FNV na mě zapůsobil hodně širokou škálou dojmů, přeskakujících od pohlcujícího zaujetí přes chladný nezájem až po otrávené znechucení a zase zpět. Obsidianu nelze upřít snahu a ty nejlepší úmysly, ale to prostě nestačí.
+40 +42 −2
  • PC 90
Fallout: New Vegas je velmi dobrá hra, která si však nese bagáž druhého dílu, Oblivionu, Falloutu 3 a přináší i několik vlastních chyb. Nejprve tedy k pozitivům.

New Vegas bezpochyby přináší valnou část atmosféry původních dílů. Například co se týče zpracování a celkového zážitku z Vaultů, tak je i překonává. Vaulty jsou jednak vždy skvěle provedené, mají svá ústřední témata a procházet je z prvního pohledu prostě více vtáhne. I samotná "pustina" (k tomu viz níže) má velmi dobrou atmosféru a je radost se v ní toulat. Ocenil jsem velmi spoustu zajímavých postav a rozhovorů, vždy s kompletním dabingem. Potěšili i družníci, nejsou příliš propracovaní, ale ten základ je velmi solidní (vždy rád slyším hlas Felicii Day) a oproti původním dvěma dílům určitě jde o posun. Rovněž potěší množství různých zbraní a předmětů, jejich zpracování, možnost vylepšování, výroba vlastních atp. Líbilo se mi, že si autoři dali záležet na vzhledu plakátů, časopisů atp. Silně to přispělo k celkové atmosféře. Nakonec velmi chválím postavy Yes Mana a Mr. House. Vtipné (první případ) a zajímavé (ten druhý) postavy. Z questů chválím Nipton či společnost bílých rukavic. Oba questy připomněly atmosféru VtM: Bloodlines. I další úkoly mi však přišly solidní a neměl jsem z nich celkově špatný dojem.

Ač už z té postapokalyptické atmosféry v některých ohledech moc nezbylo (viz níže), tak jsem byl také rád za to, že se příběh neodehrával v černobílých kulisách. V NCR se tak nalezenou zbabělí a válkou unavení vojáci, fašističtí důstojníci, zloději, feťáci ale i vyslovení klaďáci věřící v její ideály. Jako postapo tak hra možná selhává (viz níže), ale jako zobrazení opětovného vzestupu civilizace to docela jde. Ocenil jsem i malý návrat Enklávy, který tak nepůsobil jako pěst na oko a nesl se ve správném vojáckém duchu.

Negativa daná bagáží z minulosti jsou asi zřejmá. Celá TES série trpěla tím, že postavy jsou zaházené tunou předmětů (kterých je opravdu zbytečně mnoho). Stačí se tak o milimetr seknout (což vzhledem k jejich neustálému pohybu není zrovna nemožné) a hned se na vás vrhnou jako na zloděje. Vzhledem ke zkušenostem z Morrowindu se mi to stalo nakonec asi jen dvakrát. Negativum z Falloutu 3 je ohromné. Systém VATS je naprosto příšerný. Celou hru jsem jej nenáviděl a kazil mi celý dojem. Byl už takový problém udělat jej celý na kola? Real-time souboje docela šly, ale vzhledem k celkovému chaosu i tak často trefíte parťáka či spojence. Obdobně systém karmy, krádeže atp. je strašně chaotický. Občas vám tak klesá "karma" i když se celé osazenstvo okolo válí mrtvé, jindy se můžete někomu nabourat do počítače přímo před očima vlastníka. Červená barva daného předmětu ve skutečnosti často nefunguje jako spolehlivé vodítko.

Obdobně děsivý je i samotný pip-boy. Ovládání přes něj je neuvěřitelně těžkopádné a nejhorší je, že se bez něj neobejdete. Velmi bych ocenil, abych mohli najet hned jednou klávesou na inventář, "deník" s úkoly, kartu charakteru atp. Bohužel to nejde a tak jsem musel stále navštěvovat tuhle blbost.

Bagáž z Falloutu 2 je asi také zřejmá. Příliš mnoho civilizace. Každý pár set metrů tak narazíte na nějakou lokaci, New Vegas je pak vysloveně symbolem luxusu (a celkově působí oproti jiným lokacím nějak "sterilně") a zapomínal jsem v něm, že bych nějaké post-apo vůbec hrál. Vyloženě trapně pak působí rodina Omertů odkazující na New Reno. Dále jsou zde určité rozpory s předchozími díly. BoS, pokud si vzpomínám, povětšinou (v lepších případech) končil jako podsložka NCR. Zde jsou však obě frakce opět na nože. Nicméně lze to brát jako cestu, aby v "pustině" nebyli všichni kamarádi.

Rovněž jsem nebyl nadšen z občasných bugů a častých pádů, vysloveně mě štvaly neviditelné zdi, které znemožňovaly slézt kopec, donekonečna se objevující komando legionářů (a příliš mnoho HP jeho příslušníků), otravní (vysloveně) cazadorové. Cestování bez objevených lokací je pak v první polovině hry dosti zdlouhavé a ne vždy mě bavilo.

Nejdebilnější na celé hře jsou však hlavní "záporáci". Legie je opravdu příšerný nápad a často jsem po jejich spatření nevěděl, zda mám střílet nebo se smát. Ideologická motivace Caesar a Lanius (Kaiser a Lábus) však v posledku byla celkem dobrá. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že se představením Legie celá hra střílí do kolene. Nedovedu si představit, jaká frakce by už mohla méně sedět do této herní série.

Závěrem jde tedy o povedenou hru a vcelku solidního nástupce prvních dvou dílů (a to i pokud vnímáte druhý díl jako devalvaci původní značky). K zahrání rozhodně doporučuji. Ke klasikám žánru RPG však podle mého ještě cosi (viz chyby výše) chybí.

Hodnocení základní hry 80%. Hodnocení Ultimate Edition 90%. Můj konec.

Pro: atmosféra Vaultů, postavy, některé questy, reálně působící lidské charaktery, ucházející grafika

Proti: VATS, Legie, chaotický systém karmy, pip-boy, příliš civilizace, bugy, pády, příp. Steam

+40
  • PC 90
Fallout New Vegas je dost jiný než Fallout 3. Viděl jsem názory, že to je Fallout 3.5, ale to jsou podle mě pouze názory lidí, kteří tak usoudili podle grafiky. Graficky se jedná o totéž, to je fakt. Prakticky všechno ostatní se ale změnilo.
Fallout New Vegas je odlišný od Falloutu tím, že se přibližuje k původní sérii, ale zrovna tak je dost jiný než původní série.
Nezačínáte jako žádný zelenáč. Jste ostřílený kurýr, který už ve svém čase něco zažil. Když vás hra chce dostat z takové pozice do RPG hry, kde začínáte budovat vše od začátku, často vám naservíruje něco jako ztrátu paměti po nějaké nehodě. Aby New Vegas nebyl zas až tak strašné klišé, nepere vám kulku do hlavy.
Poté, co přežijete vlastní smrt, probouzíte se v domě doktora, který vás dá do kupy a dá vám zkrácenou verzi toho, co jste ve Fallout 3 dělali skoro hodinu. Narozdíl od Fallout 3, teď vám hra dává pádný důvod, proč se vydávat za příběhem. Hra neslibuje žádné členy rodiny, které jste viděli dvakrát za hru. Někdo vás střelil do hlavy a vy teď jdete najít a zabít toho parchanta. Rozdíly ve způsobu psaní příběhu jsou tady naprosto očividné.

Fallout New Vegas, bohužel, je jeden z případů zabitého potenciálu. Hra měla mít ještě tak aspoň rok vývoje.
První se na hře podepsalo to, že během vývoje došlo ke změně příběhu. Hra měla být o tom, že i když si nepamatujete svou minulost, vaše minulost si pamatuje vás a příběh, který byl stlačen do DLC Lonesome Road, měl být ústředním děním celé hry a právě skrz tento příběh mělo probíhat ovládnutí New Vegas. Na papíře to zní úžasně, ale hádám, že zpracování bylo na tolik složité, že se jej nakonec rozhodli změnit.
Když se příběh změnil, museli ze hry nejprve dostat ten starý. A jak se jeden z vývojářů zmínil, vytáhnout obsah ven ze hry zabere asi stejně dlouho, jako jeho tvoření.
Toto samozřejmě zdrželo spoustu věcí. Proto je celý svět o něco menší a nacházíte v něm náznaky questů, které neexistují, nebo dokonce lokace, které jsou téměř úplně prázdné (například obrovské letiště se dvěma Radškorpióny a jednou bednou, nebo karavan, který je označený jako "Lone Wolf Radio" - prostě lokace plná rádiového vybavení, ve které jinak není vůbec nic).
Do toho všeho, celý svět zužuje prvek, který ve Fallout 3 nebyl - neviditelné zdi. Svět Fallout 3 byl zcela otevřený, jen na jeho okraji vám hra férově sdělila, že tady prostě svět končí, ať jdete jinam. New Vegas se snaží celý svět pohledně uzavřít. Bohužel, uzavírá ale také spousty míst, které se zdají být přístupné. Tohle v podstatě trestá prohledávání světa a byl to taky jeden z prvků, proč jsem komplet celý New Vegas prohledal během prvních dvou průchodů. Na rozdíl od Fallout 3, New Vegas neobsahuje náhodné události, které Fallout 3 udržovaly svěžím i po několika hrách. Mapa, jak už jsem řekl, je menší a hůř se prozkoumává. Fallout New Vegas tedy musí spoléhat na jiné prvky. A povedlo se mu to? No sakra.

Začnu od samotného povrchu. Hra je těžší. Prostě je. Hned na začátku budou lokace, kde umřete během několika vteřin. Už neexistuje, abyste Deathclawa umlátili baseballovou pálkou, bez ohledu na váš level, protože vás zabijí dva jeho škrábance.
Lokace jsou o něco nápaditější. Mojave, narozdíl od D.C., je více méně unifikované a změny prostředí jsou velmi plynulé.

Bojový systém je promakanější a kraftění dostalo trochu více praktického využití - můžete si například vyrábět munici a šetřit tak peníze.
Jo, peníze. Jak jste ve Falloutu 3 měli pořád šíleně moc peněz, na to v New Vegas zapomeňte. Hra vám dává tolik příležitostí je utrácet, od kvalitních oděvů, přes úžasné zbraně, až po různá vylepšení přímo vaší postavy, že nebudete vědět, na co šetřit dřív. Sebrat ze země karton cigaret a odnést ho někam prodat už dává smysl.

Příběh je bezesporu lépe napsaný. Celkem nenuceně se dostáváte od pomstychtivého tažení až k ovládnutí celého regionu. Nejenom, že si můžete vybrat, na čí stranu se přidáte, přidávat se nemusíte vůbec k nikomu a můžete se tak sami postavit proti všem (což ve Fallout 3 šlo dost těžko a hra to stejně neuznávala jako právoplatný konec).
Zrovna jako příběh, lépe napsané jsou i postavy. Když asi v půlce hry narazíte na lidi, kteří se znají s jednou z prvních postav které potkáte, uvědomíte si, že někdo skutečně nad postavami přemýšlel a nestrčil je do hry jenom proto, že se to zrovna hodilo. Vaši následovníci nejsou jenom batoh navíc. Kromě toho, že jsou v boji většinou efektivní, každý z nich má svoji specifickou osobnost, příběh a samozřejmě i quest. Časem se tedy z neznámých tváří stanou opravdové charaktery, které si budete vybírat nejen podle toho, jak velký kvér mají za pasem.

Svět je mnohem více interaktivní. Vaše rozhodnutí se obvykle někde nějak projeví a hlavně, lidé na vás také adekvátně reagují. Když jste ve Fallout 3 vystříleli Paradise Falls, tak se vám stejně obchodník před jejich základnou posmíval, jaká jste třasořitka. Když v New Vegas srovnáte se zemí hlavní kemp Legie, nemáte pocit, že jste se vrátili z procházky parkem, už jenom proto, že nestačilo stát uprostřed tábora a střílet na libovolného nepřítele.
Mojave skutečně dává dojem jednotného regionu. Prakticky všichni budou nakonec nějakým způsobem zataženi do přicházejícího konfliktu a bude ve vašich rukou, jak to s nimi nakonec dopadne.

To vede tedy k samotným frakcím. Karma už je jenom takový indikátor a ve hře neznamená prakticky nic. Mnohem více je důležité, jaký máte s jednotlivými frakcemi vztah. Udělat si z jedné frakce nepřátele znamená, že jejich questy nebudete moci plnit a velmi často se váš vztah s nimi promítne do hlavních questů, kdy třeba nebudete moci vyjednávat s danou frakcí, protože jste jim v minulosti něco udělali.
Frakce se taky nedělí na dobré a špatné a hlavně, už neexistují generičtí nepřátelé jako nájezdníci, kteří se jen tak náhodně poflakovali po mapě.

Fallout New Vegas je jednou z těch her, u kterých si říkám "sakra, to mohlo být o tolik lepší kdyby...". Hra se vydala tou správnou cestou, ale bohužel, přinesla řadu nových nedostatků, většinu z nichž osobně připisuji právě radikální změně příběhu a nedostatku času k dokončení. Ačkoliv hra napravuje spoustu věcí, na které jsem si ve Fallout 3 stěžoval, prvky které předchůdce dělaly tak úžasnou hrou, šly do pozadí a bohužel, pro mě to znamenalo zkrácení celkové herní doby. Nicméně, díky lepšímu příběhu, když se retrospektivně podívám na oba díly, New Vegas si prostě pamatuju jako ten lepší Fallout. I tak ale New Vegas dávám jenom 4,5 hvězdičky, stejně jako předchůdci.
Nezbývá než doufat, že Fallout 4, jehož vývoj byl oznámen bez přibližného data vydání, si vezme to nejlepší z obou her. A hlavně doufám, že hlavní quest a postavy nebudou psát ti samí lidé, co psali pro Fallout 3 :)

Pro: Vylepšený bojový systém, lepší ekonomie, lépe napsaný a promyšlenější příběh i postavy

Proti: Neuskutečněné questy, nevyužité lokace, menší svět, neviditělné zdi

+37 +38 −1
  • PC 90
Asi by ode mě bylo příliš troufalé označit tento díl za vrchol Fallout série, to bych si nedovolil ani v nejlepším rozpoložení. Každý přece ví, že ten přišel s druhým dílem již před více než dvěma desetiletími. Nicméně si už dovolím označit tento díl za mě nejvíce vyhovující a za díl, který mě dokázal nejvíc pohltit a v táhnout do toho úžasně hrozného světa.

Jak je již u Falloutu zvykem, opět se budíme, probíráme, prostě začínáme hru v jisté formě dezorientace, hráč, ale především samotná postava nemá moc šajnu, co se děje, kde je a co má dělat. A tak je na něm, teda na nás, jak se s touto situací popasujeme. Je tu jistý jasně daný začátek, po kterém se nějak musím vydat, ale po pár (snad doslova) hodinách už je to dost na nás, kam se vrtneme.

Na téhle hře je hrozně super to, že nám vůbec nenutí nějaké tempo. Na své si tu přijdou rychlejší i pomalejší hráči, ve hře tak můžete strávit zábavných dvacet, stejně tak 60 hodin. A přesně tohle mě baví, přemýšlet, kam se vrtnout dál, jakou oblast ještě prozkoumat, pro koho ještě něco udělat, kam co dodat či se jen kochat opět úžasný post-apo světem.

K tomu úžasnému bych měl ovšem jednu výjimku, hra se bohužel vizuálně od třetího dílu příliš neposunula, což je trochu škoda, neboť i na svou dobu se jednalo maximálně tak o průměr, vlastně spíš o lehký podprůměr. Na druhou stranu to vynahrazují některé dech beroucí lokace, jako třeba Red Canyon, Jacobstown či samotné New Vegas a samozřejmě samotné vaulty, kterých tu je sice hned několik, ale každý je originální (ale osobně u této série dávám daleko větší přednost exteriérům).

Opět je zde spousta různých frakcí, komunit či komunitek, některé jsou staré známé jiné originálně nové, každá je úplně jiná, ale všechny jsou poměrně dost ujeté a to je přesně to, co máme na Falloutu rádi. To a výborně napsané questy, které v tomto díle dokáží poměrně zdárně napodobit ty, které byly ve druhém díle. Prostě jen namátkou vyberu - řešení kanibalismu v jednom kasínu, to je prostě to, proč tuhle sérii tak žeru a takových questů tu bylo mnohem víc.

S hlavním příběhem jsem byl poměrně spokojený, nikam nás nežene, což je v tomto případě velmi dobře, neboť vrchol jsem prožíval právě při plnění různorodých side questů či questů více či méně spjatými s hlavní linkou. Závěr se dle mého docela povedl, trochu jsem se nedokázal smířit ani s jedním příběhovým vyústěním, ale u zároveň jsem dokázal pochopit motivy jednotlivých aktérů.

Co se týče hratelnosti, tak ta mě dost bavila, řekl bych, že je to taková kombinace RPG s velmi akčním pojetím, ale herních stylů tu je poměrně značné množství, takže si na své přijde poměrně široká škála hráčů. Takové drobnůstky jako je crafting, opravování, vaření, montování či hraní v Casinu nebo Karavany, považuji za příjemný bonus, který hru okoření.

Věci jako zábavné dialogy, silně vtahující hudební podkres či výborně napsané charaktery už jen zmíním takhle jmenovitě. V jednom komentu jsem četl mínus neviditelně zdi - jojojo, tohle mě párkrát taky připravilo o nervy, neboť to znamenalo prodloužení již tak namáhavé cesty k nějaké tajuplné jeskyni a fakt to bylo k naštvání...

Jak jsem psal na začátku, pro sebe jsem nejspíš dosáhl vrcholu u této série, tady bylo téměř všechno takové, jaké jsem si to od tohoto světa a herní série žádal (F4 už tolik nevěřím). Herně jsem dosáhl velkého uspokojení a o to tu jde především.

Pro: questy, postavy, hlavní zápletka, zvuková stopa, samotný svět (opět různorodé lokace a frakce)

Proti: slabší grafika (na svou dobu), nelogicky neprůchodná místa

+34
  • PC 95
I když považuji Fallout 3 od Bethesdy za kvalitní a velmi zábavnou hru, která byť nedosahuje kvalit prvních dvou dílů, přesto se podle mě jedná o jejich důstojného a zmodernizovaného nástupce. Nyní však, po více než 100 hodinách strávených v Mojave, musím uznat, že Obsidian je (pořád) ještě o parník dále a tak zejména potom co Bethesda provedla s Fallout 4 a následně s Fallout 76 vítám s otevřenou náručí drby o chystaném novém Falloutu opět z pera Obsidianu, protože je potřeba této legendární značce vrátit tvář. Zaslouží si to jak značka, tak i my, hráči.

Na první pohled se New Vegas od trojky moc neliší. Zelený podtón střídá hnědožlutý a místo na východě se nyní ocitáme na divokém západě (a to doslova). Co je však v tomto srovnání hlavní předností New Vegas, je zpracování světa, uvěřitelnost!, postavy, dialogy, humor a v neposlední řadě provázanost jednotlivých questů. Všechny tyto prvky jsou na diametrálně vyšší úrovni, než to s čím přišla Bethesda. New Vegas v tomto ohledu dělá čest legendární dvojce, na kterou i často v dialozích odkazuje.

Dneska už hru nemá cenu hrát jinak, než upravenou dle tohoto podrobného návodu. Díky tomu se zbavíte mnoha otravných bugů, technických nedodělků, pádů a stutteringu. Není třeba přidávat nic dalšího, já si však doplnil ještě tento mod umožňující zvýšit počet najatých parťáků dle výše charismy, stejně jako ve Fallout 2. Poté už jen stačí spustit hru v hardcore modu a královská zábava na mnoho desítek hodin může začít.

Stejně jako v mnoha jiných RPG pro mě byly i zde nejkouzelnější ty začátky, kdy jsem byl slaboch, co nic neměl, nic neuměl a kapsy měl děravý. Musel jsem se rozmýšlet nad využitím každého náboje, nad utracením každé jednotlivé zátky, nesměl jsem zapomínat ani na své biologické potřeby. Postupně i tady se nakonec stanete neporazitelným boháčem se super výbavou, díky výše zmíněným modum to však naštěstí není hned. Ani pak ale hra neztrácí své kouzlo a skvělou atmosféru, jediné malinko slabší chvilky pak pro mě přicházely během hraní jednotlivých DLC, vždy jsem byl po jejich dohrání rád, že jsem zpátky v Mojave.

Jelikož jsem během posledních 2 let dohrál postupně Fallout 1, 2, 3 a teď NV, mám všechny tyto kousky poměrně v živé paměti a můžu tedy z mého pohledu dobře hodnotit a srovnávat. Po dohrání upraveného NV nemám problém zařadit ho svým hodnocením po bok legendárního druhého dílu, kterému se dle mě v mnoha herních prvcích minimálně vyrovnává. Samozřejmě ve vanilla verzi bych dost možná takto vysoko nehodnotil, ale kdo by dnes hrál vanilla verzi, když tu máme skvělé Viva New Vegas, které sice možná na první pohled hru zásadně nemění, na celkovém zážitku však přidává ohromně. Takto upravený New Vegas se zařadil mezi nejlepší hry, které jsem kdy hrál.

Odehraný čas: 108h

Herní výzva 2022 - kategorie. č. 7 - Hippokratova přísaha - Normal 

Pro: dialogy, humor, postavy, RPG systém, svět, questy, provázanost, uvěřitelnost, atmosféra, obsah, hudba

Proti: technický stav, vyšinutá legie, DLC jsou kvalitou horší než základní hra

+34
  • PC 100
28 dní. Tak dlouho mi trvalo dohrát New Vegas, ke kterému jsem sedl prakticky ihned po dohrání Fallout 3. A hrál jsem ho svým zběsilým stylem, kdy kromě chození do práce, spaní a občas nákupu a jídla jsem utnul všechny ostatní aktivity. Tak strašně moc mě ta hra i napotřetí pohltila a snad žádnou hru jsem nehrál tak dlouho. Za tu dobu jsem prošel celou mapu skz na skrz, prošmejdil každou skulinku včetně 4 DLCček, splnil každý aspoň trošku nezáporný quest a zkusil všechny konce. Na konci (s modem) jsem končil na 60. úrovni s 604 tisíci zátkami. A troufám si napsat kacířskou myšlenku, že New Vegas je stejně dobrý, možná i lepší než první dva díly. 

U New Vegas nemá smysl moc psát o technické stránce či ovládání. Základ je z 99% stejný jako ve Fallout 3. Přibylo či změnilo se pár maličkostí, SPECIAL, perky, mapa, pipboy fungují stejně. VATS doznal drobné úpravy - soupeři se v něm hýbou. Pokud na Vás rushuje pět nepřátel, dva-tři dokážete sestřelit, ale minimálně dva se Vám dostanou na tělo, pokud nevyužíváte strategické couvání. A když jsem u zbraní, jedna z výtek. Zatímco u zbroje opět platí, že až se dostanete k energozbroji Bratrstva, nemá cenu hledat dál, zbraně mě zklamaly. Je ji tu doslova tuna, ale za celou hru jsem nenašel spolehlivou energetickou zbraň. Účinky plazmovky (včetně té unikátní) či laserového rotačáku byly drasticky sníženy, většina sci-fi udělátek je nespolehlivá. A tak jsem po mnoha odbočkách prošel hru prakticky od třetiny s fantastickou odstřelovačkou "Puška průzkumníka z Gobi", která je přesná, má dostřel a se správnými perky zlikviduje headshotem ve VATS 90% nepřátel na jednu ránu. 

Grafika je technicky stejná, ale prostředí je hezčí. Mohavská poušť je laděná do žluta, místy má až westernovou atmosféru se všemi těmi chatrčemi a zapadákovy a zářící Vegas viditelné na míle daleko je úchvatné. Změnilo se i prostředí. Díky bohu zmizely metra, zmizely monumentální a nepřehledné jeskyně. Namísto nich jsou většinou menší a jednodušší jeskyně, ve kterých se skrývá vždy něco zajímavého. A zmizely megalomanské baráky se třemi prostředími po 2-3 poschodích. Pokud takový najdete, jsou většinou prostředím nějakého fantastického questu. 

Místo toho se vrátily osady. Hned ta první je zapadákov, kde můžete splnit několik vedlejších úkolů, další Vás zavedou někam jinam a je tu jeden hlavní určující osud. Přesně jako v prvních dílech haleluja! A takových osad najdete spoustu, budete se do nich vracet, pomáhat lidem, budovat si reputaci a hlavně Vaše skutky jsou vidět, lidi si o nich povídají a volby nejsou tak jednoznačné. Příklad? Dorazíte do Primmu, vyčistíte ho od gangsterů, splníte pár úkolů a co dál? Dosadíte zpět šerifa co uplatňoval vlastní pojetí zákona což ho dostalo do vězení? Nebo předáte správu NCR, která zajistí zákony a bezpečí, ale uvalí na město daně? Kromě karmy a reputace u osad máte reputaci i u frakcí a tady se teprve autoři rozjeli. 

V Mohavské pustině jsou samozřejmě i monstra. Je jich dost, některé brutálně nepříjemné (kazadoři!), každé má svoji "základnu" a legendární bestii. Nechybí různé party nájezdníků (s jednou se můžete spřátelit), kriminálníci a samozřejmě se objeví i ghoulové a supermutanti. Ale důraz je kladen na lidi. Hlavním hrdinou je bezejmenný Kurýr, který měl doručit platinový čip do Vegas, ale byl přepaden, střelen do hlavy a zaživa pohřben, než ho zachránil jeden robot a jeden doktor. Jak putujete pustinou za čipem a svým vrahem poznáváte a měníte svět. Jsou tu divocí Chánové, na starém letišti sídlí Granátníci kteří se svými děly rozmetají každého kdo se pokusí přiblížit. Bratrstvo oceli je zalezlé, xenofobní a izolované, nechybí tu Následovníci Apokalypsy vždy ochotni pomoc. 

Hlavní mocnosti jsou ale jinde. Za dobro je tu NCR, která se od doby druhého dílu rozrostla. Snaží se o princip demokracie republiky, jejich vojáci bojují marné zoufalé bitvy a jejich příběhy jsou jak z těch nejlepších válečných filmů. A nad nimi přes veškerou snahu dobrých lidí občas bují byrokracie, neschopnost, korupce, prospěchářství a vznáší se stín jednoho masakru. 

Legie jsou fanatici útočící z druhé strany řeky, inspirovaní starým Římem, vedeni Caesarem. Ti se uvedou vypálením jednoho městečka a dalšími zvěrstvy, ženy jsou zde méněcenné, bují tu otroctví. Jsou jednoznačným zlem, ale přitom Caesar mluví celkem rozumně a jejich území jsou na rozdíl od území NCR bezpečná pro normální, zákony Legie dodržující lidi. 

A když se dva perou, třetí se směje - ve Vegas je tajemný pan Majitel, který s armádou respekt budících sekuritronů a třemi mafiánskými rodinami (každá se svým tajemstvím) ovládá město a jen tak se nezávislosti nevzdá. 

A tak chodíte mapou, objevujete, plníte questy. Některé naprosto vynikající (celý start ghúlů do vesmíru), jiné táhnoucí se přes celou hru (sbírání hvězdných zátek Sarsparilly). Snažil jsem se neubližovat, jednat cestou vyššího dobra, diplomacie, ale někdy je to opravdu pekelné rozhodnutí (krádeže vody a vražda) a jednou jsem si musel stáhnout mod (Vault vs. zemědělci), tu volbu jsem nedal. Je tu 8 společníků, někteří s příběhy na hraně geniality (Boone) a u každého Vás čeká rozhodnutí jak se jejich osud bude vyvíjet. Samozřejmě nechybí Vaulty s vynikajícími příběhy, kde by občas byl hřích jen naznačovat. 

Co dál? Vrátily se šlapky a sex, vrátil se gambling - v kasinech můžete vyhrát jackpot (a být poté vyhozeni). Je tu spousta humoru, spousta odkazů hlavně na druhý díl (třetí díl se ignoruje - logicky, protože se odehrává na druhé straně USA). Na začátku není moc vybavení, trpíte nedostatkem všeho a je těžké zbohatnout, na druhou stranu obchodníků je konečně spousta a konečně mají také peníze! Třikrát sláva!  A ještě drobný tip. Vyplatí se přibližně sledovat quest line a kolem ní si volně objevovat, hlavně na začátku. Hra Vás sice nenutí, ale já třeba hned na začátku kousek uhnul přímo do údolí plného obřích radškorpionů, což mě stálo skoro všechny zásoby. A když jsem se vydal do městečka mimo "šipku" našel jsem důl plný páračů, se kterými jsem měl co dělat i o 20 úrovní poté. 

Občas to všechno samozřejmě hapruje. Některé bugy jsou menší (šéf Bratrstva odmítající mluvit), některé horší (obří dveře na konci se neotevřou). Většina z toho se dá spravit jedním ze stovek konzolových příkazů, zaseknutí se vyřeší pomocí "tcl" na procházení zdí, kterým můžete dělat i letecký průzkum, pokud jako já marně hledáte podle mapy nějakou zapadlou jeskyni. A občas jsem byl línej a pomohl si konzolovým teleportem k postavě, když se mi nechtělo probíhat přes 20 nekonečných loadovacích obrazovek. 

A na konci navzdory všem volbám si můžete vybrat sérii questů, které vedou ke 4 různým koncům. Přidáte se k Legii či NCR? Nebo vyslyšíte volání pana House? Nelíbí se Vám ani jedno? Nic Vám nebrání to všechno zkusit urvat pro sebe, což je paráda, která se málokdy vidí v RPG. Odměnou Vám bude dokonalé outro, kde uvidíte osudy lidí, osad i frakcí, které jste cestou potkali a také jeden ze 4 hlavních konců, kde ani jeden není bez chybičky. 

Fallout New Vegas je prostě fantastický. Stejně jako v prvním či druhém díle jste to Vy, který ovlivní rovnováhu a osud celé oblasti a ke konci Vám to postavy a hra dává patřičně najevo. To celé v mnohem hlubším příběhu, než nabídly první dva díly. 

PS: A ještě pár slov k jednotlivým DLC, postupně tak jak jsem je hrál, v každém z nich jde o postavy, které jsou zmiňované i v hlavní hře. 

Dead Money: Tak tohle mi dalo zabrat! Ocitáte se bez vybavení v hororové vesnici, přivolání šíleným bývalým paladinem Bratrstva Elijahem, který se snaží dostat do 200 let zavřeného kasina. Jsou tu tři výborně napsaní společníci, unikátní systém obchodování s automaty (recepty k tomu co potřebujete musíte najít). Parádní atmosféra, ale pekelná obtížnost. Rudý mrak co žere životy jak o závod, rádia/reproduktory které musíte najít a vypnout/zničit než Vám odpálí výbušný obojek, oživující se ghoulové a nezranitelné hologramy. Měl jsem co dělat, ale bavil se skvělým survival hororem. 

Honest Heart: Pohodička z travnaté divočiny. Objevujete na otevřené mapě většinou malé lokace, plníte úkoly pro dva kmeny a bojujete s brutálním třetím kmenem. V počítačích po jeskyních je rozeset asi nejlepší vedlejší příběh z celé hry, příběh Randalla Clarka a jeho přežívání v divočině po pádu atomovek. A čeká Vás morální volba - budete naslouchat misionáři Danielovi který volí ústup, nebo Upálenému, bývalému Caesarovu legátovi, který se změnil, ale stále vidí řešení v boji? Slušná pohoda. 

Old World Blues: Čeká Vás uzavřené údolí jako ze starého sci-fi filmu. Plné prastarých technologií, opuštěných laboratoří, originálních a občas přetěžkých nepřátel (lobotomiti, autonomní obleky, roboškorpioni). Je tu odhalení spousty technologií i monster v hlavní hře i dalších DLC, naprosto parádní sídlo se spoustou umělých inteligencí které postupně vylepšujete. A příběh plný humoru o pětici mozků, které Vás vyšlou zastavit šestý ďábelský... a který končí parádním twistem. Asi nejlepší DLC. 

Lonesome Road: Tady se vydáte do pustiny odhalit střípky vlastní minulosti a jejího provázání s dalším kurýrem, světem znechuceným Ulysseem. Tuzí nepřátelé, víceméně koridorová akce, kterou navíc komplikuje děsivě nepřehledné prostředí plné ruiny, spadlých baráků a které je architektonickým peklem. Asi nejslabší DLCčko, ale atomovky, pocit opravdového postapa a odhalování střípků z minulosti to i tak drží nad průměrem.
+32
  • PC 90
Kolik bahna je člověk ochoten odhrnout, aby se mohl napít z poctivého radioaktivního pramene Colorado River? To je v případě Fallout: New Vegas zcela legitimní a zřejmě zásadní otázka.

Nejdříve si tedy trochu ušpiním ruce a prohrabu se tím nánosem. Abych to neměl tak složité, pořídil jsem si pořádný bagr v podobě několika desítek modů, které herní pohodlí alespoň částečně vylepšují. I přes četná grafická, UI, quality of life a jiná vylepšení je však F:NV stále pořádný tankodrom a i můj bagr občas narazil na balvan, který nebyl s to odstranit.

Největším takovým balvanem jsou pro mě interiéry. V těch komplikovanějších a především multipodlažních je obtížné se vyznat a lokální mapa je tu tak mizerně zpracovaná, že spíš ještě více mate. Opravdová legrace ale nastává, když v nějaké skromnější místnosti dojde na akci (vybavuji si třeba Van Graffy). Postavy se začnou freneticky pohybovat a střílet všemi směry, jako kdyby jim doprostřed místonsti skočil zamaskovaný predátor. V tu chvíli je nejlepší někam zalézt, nechat všechno na NPC a případně dorazit přeživší. Trochu pomůže bullet time z Projectu Nevada (Cože? VATS? Neznám.), ale díky těžkopádnému ovládání to má k ideálu pořád daleko.

Dalším balvanem, který jsem alespoň na povrchu obrousil instalací verze 2500 a přívětivějšího UI, je pip-boy. Líbí se mi ten nápad, opravdu ano. A věřím, že kdokoliv přišel s tím, že vše od inventáře, přes schopnosti a perky až po deník bude koncentrováno do tohoto malého zařízení, musel sklidit pochvalu. Na papíře to totiž zní velice cool a elegantně. Jestli ovšem něco není cool a elegantní, je samotné provedení. I přes různá vylepšení jsem s pip-boyem bojoval až do konce hry a to hlavně proto, že se na jeho obrazovku vejde strašně málo informací. Hledat něco v záložkách "Aid", nebo "Misc" v inventáři je absolutní masakr. O mapách různých jeskyní, komplexů a vaultů jsem se zmiňoval už v předchozím odstavci. Jsou v podstatě nepoužitelné.

Pak už to jsou spíš jen kamínky, které se mi občas připletly do cesty a iritují jen lehce. Loadingy během přechodů mezi exteriérem a interiérem (jakýmkoliv), loadingy během přechodu mezi exteriérem a exteriérem (zejména na 3 části rozdělený Strip bije do očí a zdržuje), neviditelné stěny, možná trochu vysoká životnost nepřátel a nízká životnost zbraní. Mojavská poušť je doslova zasypána předměty všeho druhu, což je asi daň za crafting, který jsem vůbec nevyužil. Systém SPECIAL a perky tu nejspíš nemají takovou váhu jako ve starých Falloutech a karma vlastně doteď nevím jak zde funguje.

I když se tedy Bethesda snažila jak mohla, aby mi zážitek ze hry pokazila, nepodařilo se jí to. Nevěřím tomu, že v Obsidianu při tvorbě hry v Gamebryu alespoň jednou nezazněla typická věta českého řemeslníka "Který ***** to tu dělal přede mnou". Pod všemi technickými nedokonalostmi vidím obrovskou touhu Obsidianu udělat za každou cenu svůj Fallout a realizovat nápady, které bohužel zůstaly pohřbené v nedokončeném Van Burenu. Byli ochotni jít opravdu per aspera ad astra a musím říct, že z toho vymáčkli víc, než tam bylo. I proto nemám srdce jít s hodnocením níže.

Možná by šlo namítnout, že těch nápadů na poměrně malém prostoru realizovali až příliš mnoho. Legie měla raději zůstat v šuplíku. Jako v mnoha knihách a filmech i zde jde o typický příklad naprosto zcestné a naivní implementace tématiky z evropských dějin zámořskými tvůrci. Celá frakce působí směšně a neumím si představit, že by kdokoliv měl chuť s nimi stranit. Některé sny by si prostě tvůrci plnit neměli. Jde však o výjimku. Celkově se sice o své místo v Mojave uchází velké množství zájmových skupin, ale zaprvé je to vzhledem k prominentnosti území pochopitelné a zadruhé má každá z nich ve hře tak dobře načrtnutou motivaci, že to vlastně vůbec nepůsobí blbě. Mám rád u hraní her pocit, že ten svět fungoval už před mým příchodem, a že rozestavění šachových figurek má nějakou historii a logiku. Některá místa jsou pak vyloženým dárkem pro fanoušky série (Jacobstown, Remnants bunker).

Příběh se mi líbil moc a skvěle graduje. Ze začátku spíš jen působí jako průvodce. Stará se o to, aby hráč procházel pouští tím správným směrem, a aby narazil na ty nejdůležitejší lokace. Tím je zajištěna spousta dobrodružství a kvalitních questů mimo hlavní dějovou linku. Průzkum opuštěných (?) vaultů, starých komplexů a jeskyní je fajn. Až na výjimky naštěstí nejde o nějaká bludiště a většina z nich je součástí questu, nebo alespoň ukrývají unikátní předmět. S každým dalším krokem směrem k New Vegas začíná být jasné (jako by nám to nebylo jasné už od začátku), že kurýr bude mít při řešení Mojavské krize klíčovou roli. F:NV nabízí zhruba 4 různá zakončení, z nichž celá linka vedoucí k nezávislému Vegas mě svou originalitou překvapila a asi v málokteré hře jsem si na konci připadal jako větší badass.

U starých Falloutů jsem si vždycky říkal, že by bylo strašně super zahrát si je z pohledu vlastních očí. Byl jsem zvědavý, jak vypadá pustina, chtěl jsem vidět na vlastní oči, jak se otevírají dveře Vaultu, nebo si zblízka prohlédnout energozbroj. Vše jsem si musel jen představovat. F:NV mi to všechno umožnil a já si u něj přesto nevděčně říkal, jak by bylo super si ten příběh zahrát v enginu původních Falloutů. Mít ten stylový inventář, kde každý předmět má svůj obrázek, domýšlet si ty domy a postavy načrtnuté jen v hrubých obrysech, mít jednotlivé lokace trochu dál od sebe, aby svět působil uvěřitelněji. Ty fantazie definující podstatnou část mého dětství a dospívání totiž nikdy nemohly a nemohou být stoprocentně naplněny. F:NV se to však povedlo na 90%.
+30 +31 −1
  • PC 90
Fallout je dozajista herní legenda, která za ty roky dokázala nasbírat velké množství fanoušků stejně jako dokázala fanoušky ztratit s novými díly se změnou vývojářů. S klidem můžu ovšem říct, že si možná jednoho dalšího našla právě díky New Vegas, které je pro mě vstupní bránou do světa téhle série. Jsem si vědom toho, že je to obrovský rest, ale je to tak...

Nejbližší dílo, se kterým zde můžu srovnávat, je nejspíš Skyrim, díky kterému bych NV mohl shrnout legendární větou "Like Skyrim with guns", neboť jistá podobnost s TES sérii se zde nezapře. Dost ale o fantasy světě, takhle vidím NV jako samostatnou hru, nezávislou na serii.

První, na čem většina RPG stojí (a často padá), je kvalita questů a to nejen hlavních, ale především těch vedlejších, které jsou pro mě často důležitější neb tvoří atmosféru onoho světa a poskytují spoustu informací okolo. Zde NV exceluje, jelikož každá postava a většina questů je skvěle napsaných. Nestává se tedy, že by člověk musel jít 100x vyčistit sklep od krys nebo prozkoumat 50. dungeon, který čistě nahodou vypadá na chlup stejně jako ten 27. nebo 39. Na cestě tak potkáte hromadu různorodých charakterů a co víc, vaši parťáci mají taky určitou osobnost a příběh, tudíž nejsou to jen tupí panáci co se pletou pod nohy.

S množstvím postav a questů souvisí i rozlehlost světa, která sice na mapě nevypadá nijak zázračně velká, ale ve skutečnosti je možná místy rozlehlá až moc. Jelikož jsem člověk, který nenávidí pouště a všudypřítomnou oranžovou a hnědou barvu, která se táhne kilometry a nikde nečeká nic zajímavého, tak jsem po několika hodinách už trochu trpěl, ale paradoxně místo, které hýří barvami nejvíce, tedy samotné město New Vegas mi přišlo nejhorší z celé hry. Značnou vinu na tom mají pravděpodobně konzole, kvůli kterým muselo být město rozkouskováno a když jsem musel koukat na třetí loading během pěti minut, tak mi malinko tekly nervy. Navíc je špatně navržené a z nepochopitelných důvodu vyplněné budovami do kterých ani nejde vstoupit. Vůbec nejlepší jsou tak malá městečka a především vaulty.

Perky, craftění, opravy zbraní a všechny tyhle doplňkové činnosti jsou asi fajn zpestřením, které splní účel, ale na větvi jsem z nich nebyl. Dal jsem si pár modifikací na zbraně a nějak s tím uhrál celou hru aniž bych řešil crafting nebo opravy. Zbraně se tak nerozbíjí otravným způsobem každých pár desítek minut, což vidím jako plus, jelikož mě tyhle "realistické" vychytávky ve hrách spíše obtěžují než baví.

Největší vadou na kráse jsou bezesporu bugy. Lidé chodící pozpátku, poskakující ve vzduchu, propadávající se do země či problikávající textury. Hraní to celkově neovlivňuje takže jsem se zbytečně nevzrušoval dokud jsem v klidu neodehrál asi 20 hodin a hra nezačala padat. Nekonečné loadingy mi tak občas dost znepříjemňovaly požitek.

Výtky bych pak měl samozřejmě i ke grafické stránce, u které každý pozná, že je na svůj rok trochu zastaralá, a také k hudbě Ta sice k atmosféře světa dobře sedne, ale jak jsem byl v začátcích nadšený z rádia, tak velmi brzy jsem zjistil, že ony melodie jsou poněkud stereotypní a ani to vlastně nevnímám. Ale to jsou maličkosti.

New Vegas tak předčilo všechna má očekávání a děkuji Ronikovi, že mě ke hře dokopal. Určitě se v budoucnu budu trochu zajímat i o jiné díly.
+27
  • PC 90
Na NV bylo skutečně vidět, která společnost opravdu dělala Fallout. Fallout 3 mě bavil, představil mě do celé série Fallout, ale po té co jsem si zahrál New Vegas jsem teprve viděl jak výborně rozvětvené může být RPG. Cokoliv co jsem udělal a nejspíš i ve špatném pořadí bylo podle hry možnost na kterou patřičně zareagovala. Ještě dnes po tolika nových rozehrání (bylo jich opravdu hodně) objevuju stále nové věci. Za mě naprosto výborná hra, nejvetší problém je pro mě engine, který Bethesda Obsidian donutila použít, společně s neférovým přístupem Bethesdy k Obsidianu.

Pro: svoboda volby (jakékoliv frakce, postupu v úkolech), spousta zbraní s vylepšeními, zajímavé postavy, hudba i z původních dílů, obrovská modovací komunita

Proti: Gamebryo Engine, problémy s Windows 10 (časté pády, zamrzání)

+25 +28 −3
  • PC 85
Po úžasných zkušenostech s prvním a druhým Falloutem, avšak po neblahých zkušenostech s Bethesdí trojkou, jsem byl k New Vegas trochu nedůvěřivý. Na jednu stranu byl zárukou kvality samotný Obsidian, jenž má na palubě velkou část původních Black Isle s takovými matadory jako třeba Chris Avellone nebo Josh Sawyer. Na druhou stranu mě děsilo, že má hra základ na FO3. Jak to nakonec dopadlo, se zde pokusím shrnout.

Nejdřív se sluší začít s mou postavou. SPECIAL 5,6,5,7,7,5. Dovednosti zaměření na řečnictví, lehké zbraně, vědu a otevírání zámků. Žádné traity. Ještě by se slušelo dodat že jsem v Mohavské pustině strávil okolo 102 hodin. A teď již hurá do pustiny.

Příběh začíná celkem pozvolna a ze začátku to na žádné epické dobrodružství nevypadá, ale brzy se přimotáte do mnohem větší hry, kde vítěz bere vše. Když hře odpustím, že hlavní postava na začátku hry přežije kulku v hlavě, není v příběhu moc nelogických míst. Jediné co bych hlavní příběhové lince vytknul je její krátkost.
Atmosféru hry bych nejlépe charakterizoval jako takový post-apo western. Na hlavě máte klobouk za opaskem šesti raňák a putujete nekonečnou pouští.
Hlavní questy zaberou zhruba čtvrtinu hrací doby, což není moc, ale nijak zásadně to nevadí. Celkem jsem jich splnil 15, protože jsem balancoval na hraně mezi NCR a Yes Manem.
Tím se dostávám k vedlejším questům. Těch jsem ve hře splnil 54 s tím, že to jsou pouze ty uvedené v quest logu, protože ve hře jsou desítky dalších neoznačených. Vedlejší questy jsou rozhodně pestré a najdete zde úkoly od úplných prkotin typu zjistit, kdo farmáři v noci zabíjí brahmíny přes likvidování různé zmutované havěti, konkurenčních bojů mezi firmami, lovení hlav, po zjišťování tajemství vaultů až po prosazování zájmů jednotlivých frakcí. Nudit se tedy rozhodně nebudete. Opět se nabízí řešení úkolů mnoha styly a to nejen díky vašim dovednostem ale i reputaci.
Reputace slaví svůj návrat a velmi brzy zjistíte, jak je jednoduché si proti sobě někoho poštvat, ale získat něčí důvěru mnohonásobně je těžší. Dobrá reputace vám samozřejmě zajistí různé výhody jako třeba slevy na nákupy, výbava zdarma apod. U špatné reputace se s vámi v lepší případě nebudou lidé vůbec bavit, v horším na vás na potkání začnou střílet a v tom nejhorším na vás bude frakce posílat nájemné zabijáky. Dobře si vyberte, na čí stranu se přidáte.
Zbraně a bojový systém jsou další nedílnou součástí hry. Můžu jenom děkovat bohu, že jsou ve hře na rozdíl od trojky mířidla. Další novinkou je možnost úpravy zbraní. Můžete na zbraně montovat optiky, tlumiče lepší vratné pružiny atd. Celkově povedený systém, jehož jedinou nevýhodou je nemožnost vrátit změny na zbrani. Další novinkou jsou unikátní zbraně, jež jsou variací na nějakou zbraň už vyskytující se ve hře avšak s lepšíma statistikami. Jinak je bojový systém téměř totožný s trojkou. Boj není úplně nejhladší, ale jde to překousnout.
A teď už k negativům. Co bohužel zůstalo a iritovalo mě celou hru je fakt nerealistické odlétávání končetin. Nevím jak vám, ale mně nepřijde moc reálné, že po střele devítkou do hlavy uletí ona hlava deset metrů od těla. A to se děje i bez Bloody Mess!!!
Dalším zklamáním byl VATS. Celkově vzato nepoužitelná věc, jelikož na takových 20 metrů už nemáte žádnou přesnost, a aby se postava vůbec trefila, musíte být skoro vždy až v bezprostřední blízkosti nepřítele. Mnohem jednodušší je si zacílit sám a vždy se trefíte.
K výčtu negativ můžu připočíst i omezení na pouze jednoho lidského společníka a jednoho psa nebo robota u sebe. Samotní společníci nemají nijak valnou UI. Naštěstí UI protivníků je stejně pitomá, takže se to vzájemně vyrovná. Výhodou však je, že vám tito společníci vždy propůjčí nějaký perk.
Další otravnou záležitostí byly neviditelné bariéry u různých kopců a svahů na které by šly v pohodě vylézt, ale hra vám to zkrátka nedovolí a vy musíte kolikrát celý kopec obcházet.
Rozhraní zůstalo stejné, takže vše řešíte skrz Pip Boye. Ze začátku budete jeho neprakričnost proklínat, avšak nakonec si zvyknete a budete se bez problému orientovat.
Hudbu ve hře tvoří pár originálních skladeb, avšak mnoho z nich je přejatých z FO1 a 2. Huba není nijak špatná a pěkně dokresluje atmosféru. Alternativou je zapnout jedno ze tří rádií, avšak na všech hrají ty samé dobové písničky, které se velmi rychle oposlouchají.

Co říct závěrem? Lidem z Obsidianu se povedlo na základech FO3 udělat hru důstojnou jména Fallout. Ano hra má své mouchy, ale většinu z nich jí buď odpustíte, nebo napravíte mody. I tak se ale jedná o velmi nadprůměrný počin, který můžu fanouškům původních her doporučit

Pro: Příběh, atmosféra, mířidla, upravitelnost zbraní, reputace

Proti: UI, VATS, rozhraní Pip Boye, kolovrátkovost rádia

+24
  • PC 85
Na úvod předesílám, že jsem "dítě pustiny". Moje objektivita je snížena stovkami a stovkami hodin skvělé zábavy, kterou jsem ve světě Nuka Coly a Jetu prožil napříč všemi díly série. Moje sešity ze školy jsou pokreslené logy Vault Tec a Poseidon Oil, své první auto jsem pojmenoval "Geckon" a nechal si v lakovně namíchat perleťový odstín, jako měly zlaté ještěrky ve Fallout 2. V garáži mi stojí stará ruská lampová televize a já mám chuť na ni nalepit nápis Radiation King a dát si ji do obýváku jako stylový solitér.

New Vegas mi dalo vše, co jsem postrádal u Falloutu 3 a 2....

Když jsem se v osmadevadesátém izometricky procházel po New Renu zamořeném feťáky a gamblery, říkal jsem si, jak to bude jednou v budoucnosti super, až herní průmysl a počítačový hardware dospějí do bodu, kdy se budu moci podobným Renem procházet s luparou za pasem ve 3D.

Když vyšel Fallout 3, tenhle sen se mi do určité části splnil. Ale po jeho dohrání (a to dokonce dvojnásobném - abych měl jistotu) jsem měl určitou hořkou pachuť na jazyku. Výborný herní svět, rozsah, obrovský potenciál, ale....ale prostě mi tam chybělo to, co dělá Fallout Falloutem. Černý humor, ironie, nadsázka, nápadité questy, vykreslení mentality společnosti postapokalyptického světa. Zdálo se mi, že trojka se bere až tak moc vážně, až její hraní chvílemi už není zábavné, jako spíš křečovité.

V Obsidianu asi vyslyšeli má slova. Je vidět, že je to celé uděláno s obrovským gustem a srdcem.

New Vegas mi přijde jako úplně jiná hra. Košatý příběh, nápadité lokace, interakce s prostředím, obrovský rozsah, možnost skutečně ovlivnit chod dějin, cynismus, ironie a politikaření, geckoni!!! To všechno mi bylo naservírováno měrou vrchovatou.

Výtky lze vznést pouze k zastaralému enginu a množství chyb. Stala se mi zajímavá věc, kdy jsem vlezl s ED-Em někam, kam jsem neměl, a pod nohama mi vybuchla nastražená mina. Já to sice přežil, ale tlaková vlna vymrštila nebohého ED-Eho ke stropu, do nějž díky bugu zaplul jako mariňák z Doomu s cheatem IDCLIP a zůstal v něm zaseklý. Když jsem pak o mnoho hodin později měl vejít do stanu na setkání s Caesarem, ochranka mne nechtěla pustit, dokud si nenechám venku stát všechny své parťáky. Jenže ED-E byl tou dobou asi tak deset kilometrů daleko zaseklý ve stropu nějakého bunkru (a nepomáhaly ani přesuny po mapě, vstup do lokací a budov, apod.). Obrovský rozsah hry a široké větvení příběhové linie mohou být pro některé hráče v pozdějších fázích už nepřehledné a tíživé, protože se už doslova ztratí v pletichách, kdo s kým, proč a za kolik. Úsměv vzbudí i očekávaná bitva pouštních národů o přehradu, k níž se schyluje po celou hru, aby pak následně po sobě střílelo deset špatně se kryjících NPC a na hlavu jim házel bomby rezatý Superfortress vylovený po třista letech z vody... Ale chápu, že v tomhle enginu asi těžko pošlu proti sobě několik tisíc NPC včetně bojové techniky.

Pro: Obrovský rozsah, příběh, hudba, prostředí, zábavné questy, nápadité lokace a frakce, falloutovský humor a atmosféra

Proti: Zastaralý engine, technické bugy, v některých momentech až příliš rozvětvený příběh a příliš mnoho zúčastněných postav a frakcí

+24
  • PC 100
New Vegas je pro mne nejlepší díl Falloutu (ale přiznávám, že první dva jsem nehrál). Z velké části je to způsobeno kvalitou scénáře a dialogů. Questy a NPC postavy jsou zajímavé, dialogové stromy se větví jedinečným způsobem v závislosti na postavě, kterou hrajete. Hra má je velmi konzistentní co se týče stavby světa i mechanik, díky čemuž všechno tak dobře funguje. Všechny frakce působí reálně a interakce s nimi dává smysl. Autoritářský Caesar vyčkává na východě a plánuje druhý pokus o útok na Hooverovu přehradu a převzetí kontroly zpět od Nové kalifornské republiky. V centru Mojave, na New Vegas Stripu, to vře bojem gangů a intrikami s enigmatickým panem Housem. A my, hráči, stojíme vedle čerstvě vykopaného hrobu z očí do očí s uhlazeným mužem v kostkovaném obleku, který posléze tasí zbraň a omlouvá se za náš blížící se konec.

I pokud po probuzení po průstřelu hlavy strávíme celou věčnost prozkoumáváním každého zákoutí pustiny, k invazi přehrady nedojde. Faktorem, který děj posouvá, je naše podpora různých frakcí. Ale narozdíl od např. Fallout 4, zde to nebije do očí. Příběh není tak urgentní jako záchrana vlastního miminka a nalezení vrahů manželky.

Grafika a velká většina mechanik jsou převzaty z Falloutu 3 a s nimi přicházejí některé stejné problémy, ale pár věcí je zde vylepšeno - například souboje jsou obohaceny možností pořádně mířit, a zbraní je tu celkově mnohem víc. Hardcore mode přidává nějaké "otravné" mechanismy jako jídlo a spánek, ale mě vyhovoval.

Pokud máte rádi RPG, tahle hra je povinnost. Považuji za až nepochopitelné, co se zde podařilo během pouhých 18 měsíců vytvořit. Hlavně z hlediska toho množství questů a možností role-playe v nich.
+24 +25 −1
  • PC 60
The Elders Scrolls: New Vegas to u mě měl těžké už od samého začátku. Fallout 1 a 2 byly totiž už v době vydání moje srdcové záležitosti, které hraju dodnes a užívám si je stejně jako tenkrát. A když jsem pak hrál třetí díl od Bethesdy, utrpěl jsem středně těžký šok a na dotyčný herní zážitek bych nejraději zapomněl. Dokážu po takové zkušenosti být k dalšímu dílu spravedlivý? Snad ano, říkal jsem si, protože třeba pokračování mé další nejmilejší hry, Deus Ex, jsem si užil hodně. Řekl bych, že když má pokračování "hlavu a patu" a noví autoři aspoň trochu předlohu ctí, tak mi změny (a zjednodušování) a priori nevadí a svou zaujatost jsem jakž takž schopen krotit. Navíc tuto hru má na svědomí Obsidian. Takže to nemůže být TAK špatné... že?

Bohužel je. Všeobecný otisk předchozího dílu je zkrátka patrný až příliš. Všudypřítomnou vyblitou zelenou nahradila pro změnu vyblitá žlutá a ačkoliv ve většině her grafiku moc neřeším, tady mi spolu s plastikovými NPC panáky moje ponoření do hry kazila. Moc tomu nepomáhají ani bugy a celková těžkopádnost enginu. Opravdu se jedná o jednu z nejzabugovanějších her, jaké jsem v delší době hrál. Třeba hned na začátku, při odchodu z doktorova domu v Goodsprings, se mi hra automaticky uložila. Říkal jsem si, že autosave při každém opuštění budovy asi nebude potřeba a že ho vypnu. Následně jsem se ale při průzkumu oblasti za jedním domkem zasekl o strom a nemohl se hnout z místa, pomohl až load předchozí pozice. Takže autosave zůstal hezky zapnutý. 

Taky se mi po několika odehraných hodinách začal objevovat bug, kdy se hra po spuštění a načtení pozice sekla v nekonečné smyčce. Rady na internetech nepomohly, a tak jsem musel vždy nejdřív spustit novou hru, až potom mi šly pozice načíst. Další bugy byly už spíš úsměvné, to když se mravenci, kazadoři a radškorpioni s železnou pravidelností propadávali do země nebo zasekávali do skály, kde bezmocně čekali, až je odstřelím. NPC se taky nepříjemně často zasekávaly o všechno možné.

A např. quest For the Republic II, kde zachraňujete prezidenta NCR před atentátem, stál taky za všechny zátky. Z nějakého důvodu v něm nefungovaly triggery, jakože prezident v pořádku odletěl, ale quest se mi nezaktualizoval a postavy, které mi úkol zadaly, se mnou na toto téma nechtěly mluvit. Při následujícím pokusu mi pak prezidenta zabili ještě předtím, než vůbec přiletěl. Úkol jsem nakonec splnil, ale vlastně vůbec nevím, jak se mi to povedlo.

Inventář, za ten by někdo zasloužil ukřižovat hned vedle nešťastných obyvatel Niptonu. Je to hezký detail, že se koukáte do svého pipboye, když něco potřebujete. Ale proboha, opravdu to nešlo vymyslet trochu přehlednější? V té záplavě zbraní, brnění, drog a bezcenných serepetiček aby se krtkopotkan vyznal. Každá jednoduchá operace typu použití stimpacku tak zabere mnohem víc kliknutí, než by bylo nutné a úplně jsem cítil, jak se po mně chce, abych hrál na gamepadu. A co teprve obchody, ve kterých je těch předmětů většinou mrtě moc...

Celkové přehlednosti inventáře nepomáhá ani to, že zmizely popisky předmětů a zbyly jenom ilustrace, které jsou si často podobné jako vejce vejci. Pryč je dostřel zbraně, byť sniperka asi větší dosah než brokovnice má. Proč to ale není nikde uvedené, je mi záhadou. Pryč je také různý typ poškození zbraní (střelná zbraň, plazma, laser, výbuch...), celý systém byl zjednodušen na mé „oblíbené“ DPS. Takže zbroje mají už jen DR a nic víc. Místo toho tu máme trochu otravný systém opotřebování, kdy průměrná zbraň ustojí tak 10 vyprázdněných zásobníků, než je potřeba ji jejím ekvivalentem opravit.  

Což ale nakonec není takový problém, protože hra na vás sype tuny, doslova a do písmene tuny peněz, zbraní a zbroje. Stačí jít do první lokace obývané bandity (Primm), tam to celé bez větších problémů vystřílet a máte do půlky hry víceméně vystaráno. A jakmile získáte 2 společníky, můžete automaticky přepnout na nejtěžší obtížnost, jinak hrou projedete jako čerstvě opravený ripper máslem. 

Když jsem u těch společníků, autorům se v případě charismatu povedl opravdu husarský kousek, totiž že charisma je zbytečnější než kdykoliv předtím a neovlivňuje počet parťáků, které s sebou můžete tahat. Ostatní SPECIAL vlastnosti na tom nejsou o moc lépe, ohlodané je to na kost, je v podstatě fuk, jak si postavu nastavíte, vliv na hru bude marginální. To samé perky, třeba ten, který mi měl v dialozích zpřístupňovat speciální možnosti, jsem v rozhovorech zaznamenal asi 5x. Za celou hru.

Ostatně, dialogy taky nejsou nic moc, nedávno jsem dohrál Heroine's quest a tam mi přišly mnohem propracovanější, košatější a celkově zajímavější. A to byla freeware hra, proboha! Tady po vás někdo chce, abyste vyhodili do vzduchu jedno celé patro vaultu, zatímco se na tom patře budete nacházet. Tak na to logicky řeknete "To ale bude nebezpečné," načež váš protějšek odvětí, že to určitě zvládnete... Nebo když ve zmíněném úkolu For the Republic II provádíte inspekci přistávací plochy. Voják, který ji hlídá, vás na ni nechce pustit, protože má přiletět samotný prezident a nikdo nepovolaný tam nemá přístup. Pokud máte dostatečně vysokou dovednost řeči, tak mu řeknete doslova: "Ale no tak. Pěkně prosím?" a on vás tam pustí. Opravdu má tohle na svědomí Obsidian?

Dobře, tak systém poškození je zjednodušený, SPECIAL a perky okleštěné, dialogy odfláklé, jak je na tom akce? No, taky není nic moc. VATS je podivný mišmaš realtime/turn based modu, který je takřka zbytečný, protože zjednodušuje už tak jednoduchou obtížnost. Nejlepší je to všechno prostě zběsile postřílet, zvlášť když nedostatkem zbraní, peněz či munice opravdu netrpíte. Nepřátelé divoce pobíhají sem a tam, už jenom chybělo, aby ještě neustále skákali a byla by z toho vcelku zábavná parodie na Unreal Tournament. Třeba legionáři na tohle byli experti, ti měli tendenci se přiblížit až na půl metru ke mně, aby posléze zase pospíchali co nejdál pryč (a přitom používali pořád stejnou zbraň). To samé asasíni, které na mě posílal Caesar, jenže tam to bylo zábavné ještě proto, že zprvu nebyli nepřátelští. Tj. přiběhli ke mně, nic se nedělo, pak zase odběhli do dáli, načež se opět přiblížili a tentokrát už "zčervenali". To asi abych nebyl překvapený, že jsem je potkal.

Systém reputace mě taky pobavil, když jsem totiž vyvražďoval zmíněný Primm, nasadil jsem si zbroj místních nájezdníků, tudíž mě pustili mezi sebe. Potud dobré. Při prozkoumávání lokace jsem ale narazil na jejich vyšší šarže a ty už na mě zaútočily, tak jsem je zabil. A co všichni obyčejní nájezdníci okolo? Nic, v klidu se váleli na gauči a trousili poznámky o tom, jaká je dnes hrozná nuda. Taky mě dostalo, že spoustu lokací můžu vystřílet a s karmou to nehne - ale běda mi, jak uprostřed těch mrtvol seberu něco z jejich poličky.

Legionáři se mi do světa Falloutu opravdu nehodili, i když vím, že ve zrušeném van Burenu měli figurovat. Hlavní boss byl celkem fajn, u něj už jsem si tu obtížnost pokorně snížil na normální, ale opět jsem měl pocit, že by se hodil spíš na konec Jade Empire (navíc ta jeho schopnost povalení byla hodně otravná a hra pak často dostala jakýsi epileptický záchvat).  

No, už toho asi nechám, i když mám v záloze ještě víc věcí, které mě rozčilovaly (Zmrvené Bratrstvo oceli, ovládání společníků, nepřehledná místní mapa, neviditelné zdi, některá monstra, která by se spíš hodila do Gothicu nebo Zaklínače...). 

Snažil jsem mít New Vegas rád, opravdu, ale bavilo mě to jako ostatní bethesdí hry. Čili cca prvních 5 hodin, kdy mi všechny nedodělky a problémy nevadily a já se kochal občas povedenou atmosférou (za kterou může z velké části hudba z původní hry). Jenže pak se dostavil stereotyp, nuda, otravné problémy na mě začaly čím dál víc doléhat, a tak mě postupně přestalo zajímat, co se na monitoru vlastně děje. Kdyby nebylo Herní výzvy, určitě bych to až do konce nedohrál. 

Herní výzva 2024 - Tenkrát v Hollywoodu (SC)

Pro: Pokud máte rádi bethesdí hry, přijdete si na své

Proti: Pokud nemáte rádi bethesdí hry, na své si nepřijdete

+24 +25 −1
  • PC 90
Fallout 1 a 2 som nikdy nehral Ak nepočítam asi polhodinové rozbehnutie hry na mojom PC a vyskúšanie, či a ako čerstvo zakúpená hra z GOGu s niektorými modifikáciami beží .

F1/2 ma vo svojej dobe nejako obišli a neskôr som sa o ne, cez to všetko, že som na ne počul chválu, nezaujímal: setting ma – skalní mi to prepáčia - nikdy nezaujal.

K sérii som sa dostal cez Fallout 3. Najskôr som si myslel, že niečo nie je v poriadku s mojím herným vkusom, lebo skalní fanúšikova s ním neboli spokojní, no ja som sa pri ňom skvelo bavil, preto som mu dal také hodnotenie, aké som mu dal. Ale je mi jasné, že ak skalní fanúšikovia povedia, že by to bolo skvelé akčné RPG, len keby sa to nevolalo Fallout, zrejme majú pravdu.

A potom prišiel Fallout: New Vegas (ktorý sa kľudne mohol volať aj Fallout 4 :) ).

Ako to povedal pipboy? - narvané osobnosťami ! Nepamätám si jedinú z priemeru vytŕčajúcu postavu z F3, snáď okrem tvojho otca + jedného prekupníka z Megatownu. F:NV má výborne napísané dialógy a plnokrvné postavy z mäsa a kostí, nie placeholdery na príbeh. Postupne človek zisťuje, že všetko do seba zapadá – geografické rozmiestnenie lokácií , frakcii na mape a to, čo sa dozvedáš postupne v príbehu, dáva zmysel a vzájomne sa dopĺňa.

Rovnako príbeh samotný je spletitý a poprepájaný (hlavné questy s vedľajšími). Pomaly každý vault, každá dedina, kam ma poslali v rámci ktoréhokoľvek questu, boli príbehmi sami o sebe, ktoré obsahovali vlastné nemenej zaujímavé subquesty, a človek sa v nich dokázal veľmi rýchlo stratiť nedokážem si predstaviť, že by som „nabehol“ späť do príbehu, povedzme, po mesačnej pauze.

Ľudia tu nie sú dobrí a zlí (snáď až na Légiu, ktorá mi ani po „vysvetlení“ svojich pohnútok aspoň ako trochu dobrá ani náhodou neprišla), ale rôzne pohľady a svetonázory, logicky objasňujúce, prečo sa tá ktorá frakcia/usadlosť/jedinec správa tak, ako sa správa a to vysvetlenie je vždy „in character.“ Osobnosti tohto univerza Vám neponúknu univerzálnu pravdu, ale vlastný pohľad na vec a je už na hráčovi, koľko a ktoré pohľady si pozbiera a vyvodí z nich svoj vlastný – často krát zistíte, že niektoré postavy, bez ohľadu na príslušnosť k frakcii, veľmi trefne okomentovali situáciu a Vy s nimi súhlasíte.

Tu nemôžem nepochváliť DLC – tak skvelo príbehovo vzájomne prepojené DLC-čka a zároveň organicky zapadajúce do pôvodnej hry som ešte nevidel. Pre mňa osobne je koniec Lonesome Road aj koncom Falloutu:NV – a veta: „It´s said that war – war never changes. Mens do, through the roads they walk.“ logickým vyústením série.

A to nehovorím o tom, že táto hra sa aj ako RPG správa – tvoje činy majú ďalekosiahly vplyv na svet, v ktorom sa odohrávajú (a áno, plnenie vedľajších questov má vplyv na hlavnú dejovú líniu a mení ju). To sa okrem hlavného questu a zničenia Megatownu o F3 povedať nedá.

Logické (!) prepojenie sveta: doteraz si pamätám, ako znepriatelené frakcie boli v F3 doslova niekoľko desiatok metrov od seba a ako v jednej jaskyni aj po desiatkach rokov bol uprostred kaluže vody počítač bez zjavného pripojenia, ktorý fungoval – takéto fau-pax vo F.NV nie sú: každý dom má vlastný generátor energie, každý počítač je na niečo pripojený a ten, ktorý nie je, nefunguje.

Taktiež si nepamätám, že by vo F3 išli až do tak hĺbky, že by vypracovávali aj pelechy zvieratám; v každej jaskynke, kde bola svorka, napr. šakalov, bol jeden alfa samec a rodička svorky + aj malé šteňatá. A zdalo sa mi, že keď človek tieto pelechy vyvraždí, počet týchto zvierat v pustine klesne – randomne sa budú respawnovať ďalej, ale bude ich menej.

Pochváliť treba dobré technické zmeny nedotiahnutostí z F3 – parťáci konečne dostali také jednoduché príkazové menu na ovládanie – už si nemusel zakaždým liezť do dialógu, keď si chcel, aby zmenili taktiku boja alebo otvorili inventár, teraz na to stačia tri kliky.

A konečne(!!!) opravili tú chybu z F3, vďaka ktorej bol stealth zbytočne nepoužiteľný - keď sa postavíš zo zakrádania (čupenia), všetky NPC sa zázračne dozvedia o tvojej prítomnosti a začnú po tebe strieľať. Tu si sa mohol stavať, koľko si chcel, pokiaľ sa NPC nepozerá Tvojím smerom, alebo nevydáš zvuk, nevie, že si tam.

A keď už chválim technické vylepšenia oproti trojke, musím aj ofrflať technické nedostiahnutosti a bugy, lebo to je to jediné, čo by som Ultimate Edition vytkol:

-ten bug, TEN ZNÁMY BUG v hlavnej dejovej línii, kvôli ktorému som temer nemohol dokončiť hru ono to vypadá, že koniec celej hlavnej línie je bugnutý a nie je poriadne ošetrený ani v UE - generál Grant so mnou nemohol prehovoriť, pretože som quest „You'll Know It When It Happens“ dokončil ešte predtým, než mi ho plukovníčka Mooreová zadala, čo vyústilo do toho, že keď som vstúpil do Hoover Dam, Grant sa automaticky hodil do alert módu, vybehol hore schodmi von pred pódium (tam, kde som ho naposledy videl) a ostal v alert móde a nedalo sa s ním rozprávať. Z tohto bugu sa ešte dá dostať von, ak s postavou počkáte /sa vyspíte hodinu, ale v tejto lokácii sa čakať ani spať v tejto chvíli už nedalo. Našťastie, po hodinách skúšania a hľadania na internete, kedy som nadával ako chorá vrana, som narazil na Wikipédii na príkaz, ktorý spustí script a umožní mi povedať Mooreovej, že prezidenta som zachránil. Na tieto veci možno (predpokladám, že hej) existuje fanúšikovský patch – neviem, ja som ho nehľadal - nehovoriac o tom, že hra mi neustále počas poslednej pasáže padala.

- vadili mi neviditeľné steny po celej Mohave (mimochodom, táto „fičúrka“ mi dokázala pokaziť radosť z hrania už pri Nehrim móde k Oblivionu): ak aj moja postava bola dostatočne hybká na to, aby kamsi vyskákala, niekde uprostred pohoria ste zistili, že tadiaľ sa ísť nedá modifikácia, ktorá odstraňovala neviditeľné steny, bola jedna z tých, ktoré som neskôr sťahoval – alebo som používal konzolový príkaz „tcl“ .

Ako som už povedal: Fallout 1 a 2 som nikdy nehral.
Ale ak sú tie hry aspoň z polovice také dobré ako Fallout: New Vegas, tak to musia byť riadne pecky!

Na záver pár štatistík:
164 nahratých hodín (v skutočnosti oveľa viac, počítam aj 200),
Postava Level 50 (dosiahnutý počas finálneho questu)
Použité módy: Fallout Mod Manager + IWR, Enhanced Skies, Darnified UI, No Kamra Loss For Stealing

Pro: Príbeh, vzájomná prepletenosť, prepojenosť questov, možnosť citeľne ovplyvniť smerovanie Mohavskej púšte

Proti: Bugy, ktoré vedia zamedziť v priechode hry a nachádzajú sa aj v kompletke

+23 +24 −1
  • PC 70
Jednoznačně jde o lepší kus, než předchůdce, Fallout 3.

V čem se mi tedy FNV jako takový líbil?
• Především donutil vysoko hodnotící hráče F3 zamyslet se nad sebou. O recenzentech podobného ražení nemluvě.
• Opět nabídl velice slušně graficky zpracovanou atmosféru prostředí, ve kterém se hráč pohybuje. Ano, gamebryo je na dnešní poměry zastaralé, ale v tomhle ohledu naprosto dostatečné. Mouchy má jinde, ale o tom později.
• Vynikající modding & G.E.C.K. editor. Nutno dodat, že hodnocení hry nezvyšuji za to, že nadšenci opravili množství nedodělků a udělali hru mnohem hratelnější, ale za to, že tu ta možnost je a Bethesda ji úspěšně podporuje.
• Úvod, tvorba postavy, první městečko a celý dojem je dosti silný.
• Větší finanční obnosy nelze krást ani se 100% plížením.
• Na poměry k jiným dnešním RPG opravdu bohatý kousek.
• Volba Hardcore módu. Ovšem... Opravdu ,,hardcore"? Bez něj je hra akorát nepovedenou FPS.

Co Obsidian oproti F3 napravil?
• Děj. Různorodý, neskutečně volný, v celku logický a propracovaný. Vedlejších questů je takové množství a jsou tak dobře udělané, že mi po 3 hodinách hry ani nepřišlo, co je hlavní dějovou linii a co ne. Což mi umožnilo svévolně pokračovat a hrát, hrát, hrát...
• Dialogy jsou konečně obsáhlejší, inteligentnější, vtipnější, syrovější (vulgarita, sexuální podtexty...).
• S.P.E.C.I.A.L. Herní mechanismy celkově zde fungují v mimo-bojových dovednostech mnohem lépe.
• Infantilní bambulky konečně zmizely z povrchu herního.
• Celá Mohavská poušť ,,žije". Jsou místa, kde se hráč konečně cítí v bezpečí, mezi svými. V místě, kde je zázemí s opravdu velkým množství NPC. Taky terén celého herního světa už není mírně zvrásněná placka s několika troskami budov. Hráč může zdolávat různá pohoří, potápět se do jeskyní, navštívit zasněžené město, prozkoumat zalesněné oblasti nebo zelení prorostlý vault...
• Návrat traitů (rysů). I když mírně pozměněných.
• Perky lze získat za různé styly hraní. Např. při dosažení určitého počtu zabití nějakého druhu nepřátel, při častém používání různých pdpůrných látek...
• Rozmanité druhy zbraní a nábojů a jejich tvorba z různých ingrediencí. I když se zaměřením na energetiku jsem toho pramálo využil.
• Geckoni, oživlé rostliny... Pár původních příšerek.
• Zbraně lze rozšiřovat o vzácně nacházející se doplňky (rozšiřování zásobníků, optika, urychlovače...). Pro zacházení z každou zbraní je také nutné mít určitou sílu.
• Lokace sice nenabídnou duchaplnější odměny v podobě zajímavých věcí, zato je ale kompenzuje jisté dění ve všech lokacích, rozmanitost jak interiérů tak exteriérů a několik překvapení (hlavně pro ty, co mají Fallout projitý).
• Reputace v jednotlivých lokacích a frakcích. Pro vývojáře 3D světa obrovská výzva. A zdá se že v 90% perfektně odvedená. Vychytávkou je možnost reputaci ovlivňovat na základě druhu oblečeného oděvu.
• Hráč je konečně zranitelný během zapnutého režimu V.A.T.S. a je to dost znát.
• Každé NPC má ve své mrtvole opravdu to, co na sobě má.
• Hudba! Konečně poslouchatelné záležitosti. Vyzdvihnout musím ty doprovody, které se snaží napodobit Morganův ambientní styl předvedený ve F1 a F2. I když zde tyhle originální kousky taky zazní (a ne všem můžou vyhovovat, jelikož dokážou vykrádat dojmy původních dílů), nevadily mi a brzo jsem si zvykl. Taky hudba v rádiu je povedená. Jazz lahodí každému uchu a co se týče country... Té jsem do nedávna moc nevěřil, opak je pravdou.

Co mi vadilo a napravil modding? (seznam mých doporučených modifikací)
∙ Možnost opravy nejrůznějšími věcmi válejícími se všude kolem, podobnými zbraněmi/zbrojí. (zde)
∙ Možnost upravovat unikátní zbraně (zde).
∙ Rychlejší běh (zde).
∙ Snížení rychlosti po zlomení/zchromení nohou (zde).
∙ Zvýšení max. level stropu (zde).
∙ Značnější vliv investovaných dovednostních bodů do bojových schopností (zde).
∙ Změny počasí. Naprosto jsem nepochopil, proč od tohohle Betehesda upustila. Dyť už v Morrowindu jim to fungovalo na výbornou (zde).
∙ Odstranění protivných neviditelných stěn (zde).
∙ Tmavší noc a silnější světla. Opravdu původní světlý měsíční svit působí divně (zde).
∙ NPC používají náboje. Je hloupost, aby protivníci (a společníci) kropili do aleluja (zde).
∙ Redukce nechutného pukání končetin a hlavy a realistická fyzika dopadu mrtvého těla. Trefa devítkou opravdu nezpůsobí 30metrový odlet hlavy na jednu stranu a těla na stranu druhou (zde).
∙ Spaní doplňuje zdraví (hardcore mód) (zde).
∙ Hi-res textury prostředí a objektů (zde).
∙ Hi-res textury zbraní (zde).

Co mě nehorázně vytáčelo?
◦ FPS. Alfa a omega překážející Falloutu jako takovému. Navíc nepovedené FPS (ostatně gamebryo bylo vytvořené pro souboje na blízko, max. na střelbu z luku - Oblivion). Nebýt režimu V.A.T.S, který je opravdu slabou náhražkou tahového režimu původních her, eliminace protivníků je nudná, zběsilá, nepřehledná, překážející... Rovněž se ztrácí 80% taktizování, intenzity perků či věnovaných bodů do bojových dovedností a hlavně variabilita zbraní, kterých tu je požehnaně. Když tak zavzpomínám... Puška, 5AB výstřel, 6AB cílený výstřel, 2AB nabití, 1AB jeden hex pohybu, 4AB náhled do inventáře... A mohl bych pokračovat. Tady funguje souboj stylem zaznamenat na kompasu, namířit, čapnout, mačkat tlačítko a pohybovat se, v jisté vzdálenosti zapnout V.A.T.S., v případě hrozby se zastavit, vesele si klikat v Pip-boyi, nacpat do sebe co se dá a doufat, že budu v mačkaní myši rychlejší, než NPC.
◦ Zátky a celý ekonomický systém. Finance tu jsou jednoduše na prd. Resp. není tu nic, za co bych svých 40k zátek dal. Sem tam jsem zaplatil za opravu unikátních věcí, ale tím to haslo. Jídlo se pokradlo, o náboje nelze nezakopnout, modifikace zbraní jsou levné, zbroje jde získat většinou jinde.
◦ Náhodná setkání. Prostě nejsou. A nebylo by problém nahodit tam něco během rychlého cestování.
◦ Vlastní přepravní prostředek. Motorka, auto, cokoliv...
◦ Závislý lze být pouze na drogách, u kterých je to jasné. Superstimpak jen dočasně sníží pár atributů a to hned po použití. Stimpaky lze brát neomezeně, taktéž Rad-away či Rad-X atp. Obavy z vedlejších účinků jsou kde tam.
◦ Bugy. Teď nemyslím mouchy v herních mechanismech či různých situacích, které variabilita nabízí (to je opravdu těžké vychytat), ale situace, kdy třeba NPC uvízne v textuře, textury prostředí na sebe nenavazují, hra samovolně spadne, některé NPC se ,,zapomene" načíst...
◦ Reakce NPC, hlavně v mimo-bojových momentech. Příklad: Hráč má za úkol hlídat prezidenta při proslovu. Když nenajde včas hrozbu, prezidentova hlava se prostě rozprskne (sniper). A jak na to reaguje jeho slušivá ochranka? Stojí a dívá se dál, jako by se nic nedělo. To samé diváci. Další příklad: Nelíbí se mi banda v maskách a tak jim odmítnu odevzdat zbraně. Zaútočí na mě (jiná možnost v dialogu není), tak je do jednoho vystřílím. Co na to přihlížející návštěvníci a hráči? Sedí dál u herního stolu dívajíc se na mrtvolu svého krupiéra. A ještě jeden příklad: Došly mi zásoby jídla. Najdu krámek, kde to mají všechno hezky vystavené. Před zraky všech (cca 8 NPC) nahodím tichošlápka a můžu si rýpat v jakémkoliv terminále, zámku, pobrat co se mi zlíbí... Někdy stačí mít NPC jen otočené zády k sobě.
◦ Zhruba na začátku 3/3 hry mě překlikávání z jednoho místa mapy na druhou stranu trošku nudilo.
◦ Optimalizace. HW nároky nejsou kdo ví jak náročné, ale je zde opravdu mnoho oblastí, kde je FPS nepochopitelně nízké. Nehledě na to, že je potřeba stahovat po plynulejší chod knihovnu zvlášť.
◦ Mimo Steam FNV jinak legálně na PC hrát nelze.

Nakonec pár statistik: přes 80 hodin (včetně času tráveného moddingem), hardcore mod, těžká obtížnost, 106 objevených lokací, 38 dokončených úkolů (včetně pod-úkolů).

Hodnocení těžce modifikované hry k obrazu svému: 80%

Pro: Nakope řiť vysko hodnotícím recenzentům F3 | Modding | Lépe fungující herní mechanismy | Volnost a variabilita plnění úkolů

Proti: FPS | Optimalizace | Bugy | Reakce NPC mimo boj | K Falloutu ještě chybí kousek

+22 +25 −3
  • PC 80
Až překvapivě kvalitní nástupce třetího, Oblivionem mixnutého RPG s postapokalyptickou tématikou. Máme tu starý dobrý engine Gamebryo, který není odladěný a ani neposkytuje optimalizaci ku předváděné grafice, tým sestavený ze starých harcovníků žánru a v neposlední řadě snahu napodobit tu neopakovatelnou, ale přesto dimetrálně odlišnou atmosféru dílu prvního a druhého. A ono to do jisté míry funguje. I po prvním, a řádně dlouhém, hraní mám tendence vrátit se do Mohavské pouště a vyzkoušet jiný postup k cíli.

A to je především zásluha povedeného designu prostředí a oproti trojce logicky rozmístěných měst, dolů nebo doupat banditů. Navíc socioekonomická stránka funguje, tu stojí dělníci před dolem ve kterém přebývají nebezpečné a zmutovné kreatury, zde ghoulové chtějí odcestovat do svého utopického snu. A dialogy s nimi působí reálně a některé jsou i zajímavé. Samotné Vegas mohlo být ale jistě zpracováno lépe.

Pořád tomu ale něco chybí. To, co v Oblivionu funguje, zde nemusí. Především díky menší obtížnosti i s proklamovaným hc modem, kdy do tématiky padnoucí efekt nedostaku a nutnosti přežít se naplno projeví jednou, možná dvakrát za hru. Všeho je dostatek, a když ne, stačí splnit pár úkolů. Navíc inventář je více než nepohodlný, snad jen mapa doznala změn k lepšímu.

Slabších 80%, s tím, že při druhém hraní mohou být svět a herní principy do značné míry překopány díky fungující modderské komunitě.

Pro: grafika, hudba z původních dílů, svět, délka

Proti: optimalizace, engine, pipboy

+21
  • PC 85
Tuhle hru jsem dlouho odkládal, protože po zkušenosti s F3 jsem si myslel, že je to hra uplně stejná, jen zasazená místo zelené, tak do oranžové pustiny. Ono to tak sice na první pohled vypadá, ale stačí Vám přibližně hodina nebo dvě hraní a zjistíte, že se tady něco zlepšilo......hodně zlepšilo.

Začátek v městečku Goodsprings je toho dobrým příkladem. Postavy najednou začínají více mluvit, nabídek v dialogovém okně máte najednou více než jen suché "Jak to jde", a "už musím jít", a questy začali být delší a zábavnější.

Když už jsem u questů, tak odměnou za většinu dodělaných dostaváte kladnou nebo zápornou reputaci u různých skupin, které obývaji Mohavskou poušť. A není to jen blbůstka, kterou chtěli vývojáři zavřít pusu nespokojeným fanoušku Fallouta, kterým reputace chyběla ve F3. Tady má na život v pustině celkem velký dopad. Některé questy u skupin, kde máte reputaci na vysoké urovni se Vám dělají opoznání snáž (třeba Vám dají hesla k zakodovaným terminálům, doprovod, nebo více informací) a někde kde máte nízkou nebo neutrální reputaci, se k některým questům nebo vybavení ani nedostanete.

Hlavní příběh je celkem zajimavý s několika částmi, kde musíte udělat nějaké zásadní rozhodnutí, ale jak už tady několik lidí psalo, někde v polovině příběhu jsem se v něm začal celkem zamotávat. A nenapomohlo tomu ani to, že v questlogu jsem měl questy, které jsem splnit nechtěl, protože jsem se rozhodl jít jinou cestou, ale ty se mi hodily do nesplněných skoro až na konci hry. Takže jen zabírali místo v questlogu a dělali mi v tom zbytečný brajgl.

Pustina odminula pěkně ožila. Na každém rohu najdete nějakou malou osadu, nebo městečko, kde na Vás čekají zajimavé postavy a questy. Nenašel jsem žádné místo, které bych jen přešel od jednoho konce na druhý, kde by mě nic nezaujalo.
Náhodné stekání v pustině už taky dává logiku. Nenajdete tady jen třeba jednu krysu uprostřed pouště, ale vždycky celé hejno a navíc v jejich přirozeném prostředí (vaulty, bunkry atd.) To same platí i o lidských protivnících. Vždy se zdržují poblíž svých táboru a základen ve skupinách a to vždy ve seskupení Velitel a pár jeho kumpánů.

Vizuální stránka hry je......no je to prostě Bethesda ze všema jejíma neduhama a otřesným enginem, který sice od F3 trošku poupravili, ale pořád je to hrozně krkolomné a nedívá se na to zrovna nejlépe.
Oproti tomu hudební doprovody potěší všechny fanoušky Falloutu :-)

Herní dobu jsem měl něco kolem 52 hodin, což je krásné a to jsem neprobádal uplně celou pustinu, věřím, že tam je ještě hodně co prozkoumávat, ale to si nechám na příští hraní, kdy nebudu miláček celé pustiny, ale pořádný badass :-)

Pro: Velký posun vpřed od F3, pustina, questy, reputace

Proti: Grafické zpracování, ke konci zamotaný hlavní příběh, sem tam nějaký ten bug

+21
  • PC 95
Naprosto boží věc a skutečný nástupce Fallout 2. Dlouho mě žádná hra nezalila tím krásným pocitem, že si doopravdy hraju. Nemám peníze na zbraň? Zkusím ukrást plazmovou pušku a postřílet s ní majitel a ochranku téhož obchodu. Mám problém se stealth misí? Naložím se takovým množstvím munice a výbušnin, že původní záměr zkrátka obejdu. Mám pomoci krásné slečně a její lásce k milenci? Inu, možná zalžu oběma a pak se budu kochat naprosto groteskním během událostí. A k tomu Sunset Sarsaparilla v ruce, boží atmosféra post-apo pouště,skvělý design úkolů, groteskní děj i postavy, dokonalá retro atmosféra a soundtrack, sekty, gangy, mutanti, válka o přehradu, energozbroje, kasína a.. Takhle má zkrátka vypadat open world RPG. Naprostý herní skvost.

Pro: Atmosféra, design světa, skutečný open world, postavy, hudba - vlastně skoro všechno.

Proti: Občasné bugy.

+18 +19 −1
  • PC 90
Falloutovská série je pro mě na herním poli něčím zcela unikátním, speciálním, památným. Hrál jsem je samozřejmě všechny včetně dostupných rozšíření i odboček. Jedničku a dvojku považuju za herní skvosty u kterejch jsem na střední škole trávil nezdravě hodně času. Trojka mi taky poměrně sedla, ačkoli to nebylo už úplně ono.

Vegas – poslední přírůstek v sérii - jsem vytunil z oficiálních stránek patchem a ještě před spuštěním poctivě nainstaloval všechny datadisky:

Graficky hra vypadá poměrně hezky (stejně jako F3), trochu mě ale zamrzelo, že většinu textur i objektů jsem důvěrně znal. Jinak se prostředí zpustošené nevadské pouště povedlo. Klasicky se mi ale nezamlouvalo zpracování jeskyní a vaultů, který byly všechny téměř vždy zbytečně velký a oplácaný stejnýma texturama a objektama - tak jejich průzkum nebyl ničím objevnej a těch pár cetek za to taky zpravidla nestálo. Zpracování inventáře mě potom už mírně nadzdvihlo – cožpak to nešlo nějak vylepšit (oproti F3) a pomoct si třeba obrázkama jako u prvních dílů a zpřehlednit ho?

Zvukově jsem byl spokojen – hra čerpá ambient i z původních falloutů a sází na nostalgickou upomínku hráčstva. Pochválit však musím i nový skladby, ty rozhodně ostudu nedělají. Naopak některý témata se opravdu povedly (např. Mitchel's theme).

Příběh, který hodně čerpá z událostí v prvních dvou dílech je vymyšlen vcelku dobře – on totiž jakoby nevylučuje (aspoň mě to tak připadlo), že postava z F3 zde pokračuje (pokud vemu v potaz datadisk, který mění původní zakončení trojky) v další cestě.

Pomsta mě kupředu nijak netáhla tak jsem dorazil do New Vegas, až když jsem byl na 20. úrovni – přesto jsem nepocítil nedostatek úkolů. V NV se potom otevírají postavě další nevídaný možnosti. S počtem questů jsem tak byl spokojen, na člověka se to sypalo ze všech stran, až sem se v těchto pomalu začal leckdy ztrácet. Velmi nešikovný však je že hra skončí. Já měl sice svý hotový, ale celkem jsem se těšil, až si budu postupně plnit DLCéčka, jakožto šéf Nevady. Kdepak, musel jsem načíst starej load.

Obtížnost jsem si dal střední + hardcore mód a pravda na rodinku páračů jsem si facetoface netroufnul ani na konci – procházka sadem to teda nebyla. Z vody a jídla se stává nutnost/vzácnost, jak se na pustinu sluší a tak se člověk musí na větší výpravu skutečně přpravit (vyspat se, najíst a napít, sbalit zásoby, léky a ne jen nakoupit náboje). Škoda jen, že nepřátelé jsou místy až směšně tuzí (dávka z automatické pušky do hlavy, přesto vesele pokračuje v boji).
Hrál jsem hru svým vlastním způsobem (bez nanervylezoucích společníků, bez řežimu VATS, bez zaměřovacího kříže) a tak jsem si konečně mohl souboje ztížít a náležitě vychutnávat stalkerovským způsobem. Za zpracování optiky dávám palec nahoru, ta mi tam minule sakra chaběla! Příště bych snad jen poprosil o vyklánění, abysme to už měli všechno v cajku. = Obtížnost tedy akorát.

Památný systém SPECIAL stále zachován, bohužel perků a výzev atp. mi přišlo trochu moc. Ve starym Falloutovi bylo získání perku téměř osudová událost, ve F:NV je jich tolik, že z nich člověk nemá ani radost.

No, jak všichni na trojku nadávali a já byl překvapivě vcelku spokojen, tak tady tomu bylo naopak: Všichni to spíš chválili a já čekal tak prostě něco víc. Nakonec dávám stejně jako u předchůdci – 90% …ačkoli Vegas bylo v ledasčem lepší jako 3jka, nemůžu si pomoct – přijde mi to až moc stejný a tak textury byly prostě takový okoukaný, hudba oposlouchaná,...

Pro: FALLOUT!, atmosféra, střelba optikou bez kříže, rozhovory, volnost, otevřenost, příběh, odkazy na starší díly, HRACÍ DOBA (u mě cca 70 hodin)

Proti: Příliš stejný jako F3, zpracování inventáře, příliš perků výzev atp., definitivní konec hry, přehnaná výdrž nepřátel

+17