Hra, často přirovnávána k mé oblíbené sérii HITMAN, nemohla ujít mé pozornosti. I pustil jsem se tedy do jejího pokořování s chutí.
Ačkoliv audiovizuálně hra vypadá celkem k světu, opakování objektů je zde až příliš vidět. Pokud například plním misi v okupované vesničce, kde na poli pracují zemědělci, vypadají všichni naprosto stejně. No dobře, čert to vem.
Ač je vidět, že se autoři snaží i zvukově přiblížit hudebním orgiím, které doprovázely sérii pana 47 (Jesper Kyd), tak zde je muzika o několik levelů horší a zpravidla (nespustím poplach) dokonce nehraje žádná. Ubíjející ticho.
Kámenem úrazu je však podle mě především gameplay:
1) Autoři se domnívali, že bude super, když hráč bude celou hru čumět na minimapu - dozví se zde pozice všech nepřátel, výseč jejich pohledu i třeba to, jestli mě protivník pozná a spustí poplach.
WTF? Nechci používat mapu, která mi řekne, kdo je za zavřenými dveřmi - to mi pak moc špionážní nepřijde. A tak jsem se vydal cestou hardcore hráče - na mapu jsem se nedíval. Jakože to pak bude to pravý napětí.
2) Autoři ale tak moc s touto mapou počítali, že nijak graficky neodlišili ty, kdož prokouknou můj převlek od ostatních. Není to o hodnosti, není to o vizáži - je to více méně random. Tedy toto zkoušet metodou pokus-omyl bylo zdlouhavý a nakonec taky dost nerealistický.
3) Obtížnost - jsem samozřejmě zatáncem toho, aby hry byly obtížné! Ovšem zde je to až trapný - tedy třeba když řídím nákladní auto, pozná mě voják, kterej je za ním a sleduje tak pouze krytou korbu - do kabiny vidět nemůže.
Nebo třeba když někde dupnu a všichni se musí jít podívat (třeba z vedlejší místnosti) - je jedno, že v místnoti byli do nedávna živí nepřátelé a tedy kroky jistě vydávali i oni samotní. Nevadí. Nepřítel podle zvuku asi poná, že tohle musí bejt špion.
Takže si to shrňme. Aby to bylo hratelný člověk musí používat mapu, na které je vidět víc než v prostředím samotném. Obtížnost je vysoká tak moc, že bez mapy je hrát doslova trýzeň. Pokud si pak tvůrci představovali, že si udělám quicksave každý tři minuty, neodhadli můj typ hráče dobře. Naprosto pak hra ztrácí napětí.
Ač jsem tedy došel tímto hardcore stylem asi do půlky, nenalezl jsem v sobě sílu pokračovat.
Těm komu nevadí čumět na mapku celou hru a nechají si tak rádi vyrazdit, kdo je kde, pak si můžou tito hráči vesele ňáký procento přičíst. Pro mě je to za 65% a dokončovat se mi hru ani nechce, bohužel.
Ačkoliv audiovizuálně hra vypadá celkem k světu, opakování objektů je zde až příliš vidět. Pokud například plním misi v okupované vesničce, kde na poli pracují zemědělci, vypadají všichni naprosto stejně. No dobře, čert to vem.
Ač je vidět, že se autoři snaží i zvukově přiblížit hudebním orgiím, které doprovázely sérii pana 47 (Jesper Kyd), tak zde je muzika o několik levelů horší a zpravidla (nespustím poplach) dokonce nehraje žádná. Ubíjející ticho.
Kámenem úrazu je však podle mě především gameplay:
1) Autoři se domnívali, že bude super, když hráč bude celou hru čumět na minimapu - dozví se zde pozice všech nepřátel, výseč jejich pohledu i třeba to, jestli mě protivník pozná a spustí poplach.
WTF? Nechci používat mapu, která mi řekne, kdo je za zavřenými dveřmi - to mi pak moc špionážní nepřijde. A tak jsem se vydal cestou hardcore hráče - na mapu jsem se nedíval. Jakože to pak bude to pravý napětí.
2) Autoři ale tak moc s touto mapou počítali, že nijak graficky neodlišili ty, kdož prokouknou můj převlek od ostatních. Není to o hodnosti, není to o vizáži - je to více méně random. Tedy toto zkoušet metodou pokus-omyl bylo zdlouhavý a nakonec taky dost nerealistický.
3) Obtížnost - jsem samozřejmě zatáncem toho, aby hry byly obtížné! Ovšem zde je to až trapný - tedy třeba když řídím nákladní auto, pozná mě voják, kterej je za ním a sleduje tak pouze krytou korbu - do kabiny vidět nemůže.
Nebo třeba když někde dupnu a všichni se musí jít podívat (třeba z vedlejší místnosti) - je jedno, že v místnoti byli do nedávna živí nepřátelé a tedy kroky jistě vydávali i oni samotní. Nevadí. Nepřítel podle zvuku asi poná, že tohle musí bejt špion.
Takže si to shrňme. Aby to bylo hratelný člověk musí používat mapu, na které je vidět víc než v prostředím samotném. Obtížnost je vysoká tak moc, že bez mapy je hrát doslova trýzeň. Pokud si pak tvůrci představovali, že si udělám quicksave každý tři minuty, neodhadli můj typ hráče dobře. Naprosto pak hra ztrácí napětí.
Ač jsem tedy došel tímto hardcore stylem asi do půlky, nenalezl jsem v sobě sílu pokračovat.
Těm komu nevadí čumět na mapku celou hru a nechají si tak rádi vyrazdit, kdo je kde, pak si můžou tito hráči vesele ňáký procento přičíst. Pro mě je to za 65% a dokončovat se mi hru ani nechce, bohužel.
Pro: smysl pro detail, zpracování inventáře
Proti: nutnost mapy, opakování postav a objektů, obtížnost tlačící hráče do SAVE-LOAD metody