Jedná se o poměrně zběsilou střílečku z pohledu třetí osoby. Vždy je nutno zaujmout pozici a kosit nabíhající nepřátelé po desítkách, included: autoheal, autoreaload, autocover, náboje také není nutno šetřit, jedno tlačítko na všechny možný interakce. No přiznám se, že samotnej gameplay mě v podstatě ničím nezaujmul a chvílemi mě i lehce nudil.
Hra se však snaží vyprávět i příběh a to už dělá líp: postupným seznamováním s postavami i jejich minulostí. Ačkoliv samotnej scénář samozřejmě funguje primárně jako vysvětlení neustálého přísunu stovek nepřátel na mnoha všemožných místech, lze však rozhodně říct, že hráčovu (mojí) pozornost upoutá. Zajímavej je potom i konec (patrně jeden z více možných), otevřenej, překvapivě mrazivej nejednoznačnej (loď). Příjemná tečka.
Jako zajímavost gameplaye zmíním jakousi zvláštní brutalitu: Nejen, že podlahy jsou po přestřelkách posety desítkami (stovkami) těl, nejen že často jsou k vidění i bezmocné animace nepřátel ve smrtelné agónii zmítající se na zemi (Lynch je pak tradičně milosrdně dodělává brokádou), ale i kupříkladu divoká přestřelka v temném nočním klubu v Tokiu, kde tancují (nebo pak chaoticky pobíhají) snad tisíce civilistů má prostě svoje kouzlo.
Ve finále ještě výrazněji pochválím soundtrack, kterej je kvalitativně o třídu vejš nad vším ostatním. Já si oblíbil asi nejvíc tento song, mistr se myslím neutnul, posuďte sami: https://www.databaze-her.cz/hry/kane-and-lynch-dead-men/videa/?id=63981
Nakonec - dalo se to zkousnout, ovšem doporučení tentokráte vynechám. Snad jen muzika (soundtrack) rozhodně stojí za poslech. Na pokračování K&L rozhodně už chuť nemám.
70%
Pro: Muzika od Jespera Kyda!, dabing a dialogy hlavních postav, příběh (scénář), hustí a neotřelí hrdinové, některé zajímavé lokace.
Proti: UI, hektičnost, přímořarý level design, nepřesná střelba (všech), krátké!, málo vedlejších herních prvků (jen samé zabíjení).