...Fallouty jsem hrál samozřejmě všechny a jakožto série pro mě představují pomyslnou špičku herní scény. Novej přírůstek je v mnoha ohledech velmi rozporuplná hra:
Příběh poprvé sleduje předválečnýho hrdinu. Dívat se na pustinu očima člověka znalýho předválečnýho stylu života, je vskutku něco novýho a mě se to jaksi zalíbilo (jakoby tím do hry jaksi vstupoval sám hráč). Jakmile se potom člověk probouzí ve vaultu po 200+ letech, vydává se hledat své ztracené dítko. Ačkoliv nejsem sám ještě (k nespokojenosti mého okolí) rodičem, chápu, že právě záchrana potomka může býti snad maximální motivací člověka obecně. Oproti F3 nebo F:NV, kde jsem nenašel v hlavní úloze vskutku žádnou větší důležtost, mi zde bylo jasný, proč hrdina bere bouchačku do ruky a i přes mnohé mrtvoly putuje dál a dál. Příběh samozřejmě brzy rozkryje hlavní úkol, tedy volba přístupu k synthům a jejich tvůrcům - a tam už to pak skřípe na celý kolo, bohužel. Třeba motivace skupiny Railroad - no nevím nebylo by rozumnější ochraňovat obyčejný lidi, nežli (zvráceně) stroje? Dematerializátor? Nebo třeba ta klinika na vzpomínky? Nelze uvěřit, že by zrovna v období nukleární zimy vznikaly nevýznamnější objevy v lidské historii. Přitom stačilo prostě najít tajnej vchod/terminál a nemíchat do toho teleport/ba dokonce "surfing po neuronech"! Fuj. Příběh celkově tedy hodnotím jaksi rozporuplně - plytkej, přesto přeplácanej, přitom zároveň v něčem objevnej a netradičně vtahující. Povedlo se ale určitě minimálně to, že hra neskončí po závěru hlavní linky - člověk nemusí vést v patrnosti, co vše musí splnit, než ho hra bez milosti vykopne do menu.
Graficky je na tom hra skvěle. Že je ňáká textura občas máznutá, to mě nemůže urazit. Naopak chválím nejen textury, ale taky prostředí (třeba Glowing Sea!), design předválečnejch věcí (zbraně, stroje, továrny, auta, lampy, architektura, plakáty, obálky časopisů) i třeba počasí (sluneční svit, mlha). Každej kout mapy něco skrejvá a mě bavilo tyto objekty prozkoumávat, aniž by mě k tomu nějakej quest směroval - myslím, že jsem je osobně stihnul snad všechny lokace na mapě. Uf :)
Zvuky taky výborný = střelba, dabing, + 5% nahoru za soundtrack. Inon Zur má na svědomí všechny Fallouty už od Tatics, pokud vím. No zde to sedlo do maxima, opravdu mistrovskej kus. Konkrétně jsem si nejvíc oblíbil skladbuThe Stars My Solace. Pokud je nějakej song, kterej skvěle vyjadřuje beznaděj a zoufalství z největší lidské tregédie v dějinách, je to právě tento. Ostatně posuďte sami.
Rozhovory - tady se autoři rozhodli k větší změně a dopadlo to vskutku katastrofálně. Mám vždy 4 možnosti: Otázka (tedy zdržení odpovědi na úkor informace), vtip (tohle jsem raději vůbec nemačkal), ANO a NE. Hrozně málo lidí si zde s váma nějak promluví. Ti co ano, zpravidla odsypou svůj předem danej proslov a pak už s vámi budou maximálně obchodovat. Když to srovnám s F:NV, člověku se chce plakat.
SPECIAL
Systém SPECIAL jaksi zachován, ale dovednosti nahrazeny tunou perků (každej z nich má zhruba 5 levelů). Asi to bylo na děcka předtím moc složitý? Škoda. Vývoj postavy obecně však stále naštěstí funguje.
Herní doba
Jako vždy jsem maximálně spokojen, F4 je u mě snad rekord (tedy z Falloutů určitě). Bojím se to až napsat: Přes 125 hodin ve hře, tomu říkám poměr cena/délka.
Výstavba
Nakonec jsem si řekl, že nějakej ten baráček bych si taky vyzkoušet mohl. Sic mě to příliš nenaplňovalo, musím uznat, že je to vcelku zajímavě řešený a možnosti jsou pak vskutku neomezené!
Boje jsou potom nastavený jako 3d - oproti předchozím dílům zde střelba vyznívá tak nějak uvěřitelněji. Možnost ruční modifikace zbraní mě zezačátku příliš neoslovila, ke konci jsem naopak své zbraně tunil velice pečlivě (především kvůli větší udělované damage). Nepřátelé toho opět vydrželi příliš - aspoň jsem ale věděl, do kterejch perků mám zkušenosti vrážet. Ke konci už hlavy jen lítaly vzduchem na jednu ránu.
Za co (jako vždy) dávám Bethesdě velký plus, je jejich volnomysnost. Já totiž hraju Fallouty jaksi "jinak" a autoři se to nesnaží nijak měnit - to mi hrozně imponuje:
Ani jednou sem nevyužil VATS, ani jednou mě nedoprovázel některejch ze zbytečnejch a nesmrtelnejch kolegů, do POWER AMOURU jsem vlezl jen v tutoriální misi, pak už ani jedinkrát. Nemusel jsem ani používat FAST travel (no dobře po objevení institutu už ano, ale opravdu dlouho jsem chodil jen po svech)... Nevídaná volnost.
Zamyšlení
Jakoby hlavní negativum F4 všichni jakoby uvádí právě to, že jde o Fallout. Kdyby se jednalo o novou hru - takovou, kterou nemůžem srovnávat s legendární jedničkou a dvojkou, všichni by byli spokojeni, neboť by nemuseli bortit svá přehnaná či často přímo zcela přestřelená očekávání.
Já tohle neudělám. Budu hodnotit to, co se mě dostalo do rukou. Ne to, jak moc se výsledek odlišuje od toho, co jsem vnitřně tužebně očekával.
SUMMARY
Fallout 4 je hra plná kvalitního obsahu: výborné muziky, detailně zpracovanýho prostředí, vymazlenýho designu, tunou textů, zábavných miniher, fungujícího levelování postavy i místy poměrně nápaditejch Q. Sice rozhovory, roleplay a částečně i plytký příběh hru zase vysloveně kazí, nicméně jak jsem tyto negativa vnitřně zkousnul, postupně se můj názor stal schovívavějším. Až jsem nakonec došel k závěru, že je to vlastně výborná hra i když má svý nesporný chyby.
Díky za možnost zas jednou procházet se v noci ponurýma šedivýma troskama za tklivýho ambientu s loveckou puškou (předělanou na kalibr .50 BMG - to byly pecky pánové!) v ruce.
90%
Příběh poprvé sleduje předválečnýho hrdinu. Dívat se na pustinu očima člověka znalýho předválečnýho stylu života, je vskutku něco novýho a mě se to jaksi zalíbilo (jakoby tím do hry jaksi vstupoval sám hráč). Jakmile se potom člověk probouzí ve vaultu po 200+ letech, vydává se hledat své ztracené dítko. Ačkoliv nejsem sám ještě (k nespokojenosti mého okolí) rodičem, chápu, že právě záchrana potomka může býti snad maximální motivací člověka obecně. Oproti F3 nebo F:NV, kde jsem nenašel v hlavní úloze vskutku žádnou větší důležtost, mi zde bylo jasný, proč hrdina bere bouchačku do ruky a i přes mnohé mrtvoly putuje dál a dál. Příběh samozřejmě brzy rozkryje hlavní úkol, tedy volba přístupu k synthům a jejich tvůrcům - a tam už to pak skřípe na celý kolo, bohužel. Třeba motivace skupiny Railroad - no nevím nebylo by rozumnější ochraňovat obyčejný lidi, nežli (zvráceně) stroje? Dematerializátor? Nebo třeba ta klinika na vzpomínky? Nelze uvěřit, že by zrovna v období nukleární zimy vznikaly nevýznamnější objevy v lidské historii. Přitom stačilo prostě najít tajnej vchod/terminál a nemíchat do toho teleport/ba dokonce "surfing po neuronech"! Fuj. Příběh celkově tedy hodnotím jaksi rozporuplně - plytkej, přesto přeplácanej, přitom zároveň v něčem objevnej a netradičně vtahující. Povedlo se ale určitě minimálně to, že hra neskončí po závěru hlavní linky - člověk nemusí vést v patrnosti, co vše musí splnit, než ho hra bez milosti vykopne do menu.
Graficky je na tom hra skvěle. Že je ňáká textura občas máznutá, to mě nemůže urazit. Naopak chválím nejen textury, ale taky prostředí (třeba Glowing Sea!), design předválečnejch věcí (zbraně, stroje, továrny, auta, lampy, architektura, plakáty, obálky časopisů) i třeba počasí (sluneční svit, mlha). Každej kout mapy něco skrejvá a mě bavilo tyto objekty prozkoumávat, aniž by mě k tomu nějakej quest směroval - myslím, že jsem je osobně stihnul snad všechny lokace na mapě. Uf :)
Zvuky taky výborný = střelba, dabing, + 5% nahoru za soundtrack. Inon Zur má na svědomí všechny Fallouty už od Tatics, pokud vím. No zde to sedlo do maxima, opravdu mistrovskej kus. Konkrétně jsem si nejvíc oblíbil skladbuThe Stars My Solace. Pokud je nějakej song, kterej skvěle vyjadřuje beznaděj a zoufalství z největší lidské tregédie v dějinách, je to právě tento. Ostatně posuďte sami.
Rozhovory - tady se autoři rozhodli k větší změně a dopadlo to vskutku katastrofálně. Mám vždy 4 možnosti: Otázka (tedy zdržení odpovědi na úkor informace), vtip (tohle jsem raději vůbec nemačkal), ANO a NE. Hrozně málo lidí si zde s váma nějak promluví. Ti co ano, zpravidla odsypou svůj předem danej proslov a pak už s vámi budou maximálně obchodovat. Když to srovnám s F:NV, člověku se chce plakat.
SPECIAL
Systém SPECIAL jaksi zachován, ale dovednosti nahrazeny tunou perků (každej z nich má zhruba 5 levelů). Asi to bylo na děcka předtím moc složitý? Škoda. Vývoj postavy obecně však stále naštěstí funguje.
Herní doba
Jako vždy jsem maximálně spokojen, F4 je u mě snad rekord (tedy z Falloutů určitě). Bojím se to až napsat: Přes 125 hodin ve hře, tomu říkám poměr cena/délka.
Výstavba
Nakonec jsem si řekl, že nějakej ten baráček bych si taky vyzkoušet mohl. Sic mě to příliš nenaplňovalo, musím uznat, že je to vcelku zajímavě řešený a možnosti jsou pak vskutku neomezené!
Boje jsou potom nastavený jako 3d - oproti předchozím dílům zde střelba vyznívá tak nějak uvěřitelněji. Možnost ruční modifikace zbraní mě zezačátku příliš neoslovila, ke konci jsem naopak své zbraně tunil velice pečlivě (především kvůli větší udělované damage). Nepřátelé toho opět vydrželi příliš - aspoň jsem ale věděl, do kterejch perků mám zkušenosti vrážet. Ke konci už hlavy jen lítaly vzduchem na jednu ránu.
Za co (jako vždy) dávám Bethesdě velký plus, je jejich volnomysnost. Já totiž hraju Fallouty jaksi "jinak" a autoři se to nesnaží nijak měnit - to mi hrozně imponuje:
Ani jednou sem nevyužil VATS, ani jednou mě nedoprovázel některejch ze zbytečnejch a nesmrtelnejch kolegů, do POWER AMOURU jsem vlezl jen v tutoriální misi, pak už ani jedinkrát. Nemusel jsem ani používat FAST travel (no dobře po objevení institutu už ano, ale opravdu dlouho jsem chodil jen po svech)... Nevídaná volnost.
Zamyšlení
Jakoby hlavní negativum F4 všichni jakoby uvádí právě to, že jde o Fallout. Kdyby se jednalo o novou hru - takovou, kterou nemůžem srovnávat s legendární jedničkou a dvojkou, všichni by byli spokojeni, neboť by nemuseli bortit svá přehnaná či často přímo zcela přestřelená očekávání.
Já tohle neudělám. Budu hodnotit to, co se mě dostalo do rukou. Ne to, jak moc se výsledek odlišuje od toho, co jsem vnitřně tužebně očekával.
SUMMARY
Fallout 4 je hra plná kvalitního obsahu: výborné muziky, detailně zpracovanýho prostředí, vymazlenýho designu, tunou textů, zábavných miniher, fungujícího levelování postavy i místy poměrně nápaditejch Q. Sice rozhovory, roleplay a částečně i plytký příběh hru zase vysloveně kazí, nicméně jak jsem tyto negativa vnitřně zkousnul, postupně se můj názor stal schovívavějším. Až jsem nakonec došel k závěru, že je to vlastně výborná hra i když má svý nesporný chyby.
Díky za možnost zas jednou procházet se v noci ponurýma šedivýma troskama za tklivýho ambientu s loveckou puškou (předělanou na kalibr .50 BMG - to byly pecky pánové!) v ruce.
90%
Pro: FALLOUT, prostředí, volnost, střelba optikou bez kříže, úpravy zbraní, grafika, zvuky, HUDBA
Proti: Rozhovory, plytkost příběhu, mělkost charakterů, generičnost