Codename: Panzers - Cold War

Studená válka, to je věc, která nám v letech 1947-1991 hrozila téměř každým dnem. Naštěstí však měli obě strany a to jak Rusko, tak Amerika tolik rozumu, aby nezačali válčit. Nicméně nám zde zůstala spousta otazníků a spekulací. Lidé jsou odjakživa zvědaví a tak vznikla hra, která mapuje právě toto co kdyby. Vezme totiž jednotky NATO a Sovětského Svazu a zahájí mezi nimi studenou válku. Jedná se o válečnou strategii, kterou roku 2009 vydala společnost Atari. O vývoj se však postarali chlapci z InnoGlow.

Příběh nám začíná v letech 1949 a končí zhruba 1952. Takže jak je vidět, na válčení bude času dosti. Po porážce nacistů se Německo rozdělilo do sovětských a spojeneckých zón kontroly. Během letecké přepravy, se nad Německým letištěm srazí nákladní spojenecké letadlo se sovětskou stíhačkou a hned na druhý den začnou tuhé boje dvou velmocí. Stačilo málo a už se válčí, říkáte si. Ale situace tenkrát byla ještě napjatější, takže si myslím, že je tohle velmi reálné. Každá ze zmiňovaných stran totiž čekala na chybu té druhé, aby mohla odstartovat válku. No a tady se ta chyba skutečně stala.

Kampaň budete hrát převážně za jednotky NATO a občas vypomůžete příslušníkům rudé hvězdy. Během válčení se totiž Rusko rozhodne vrhnout atomovou bombu. A to se nelíbí úplně všem sovětům. Takže vám malá část jejich armády později pomáhá tuto hrozbu eliminovat společně s vámi. Můžete se těšit na celkem 18 misí válečných a dvě výcvikové a to celkem ve čtyřech aktech. Podíváte se převážně do Německa, o které budete bojovat, ale třeba i do Finska, Francie či Nizozemí. Hra obsahuje kupu vedlejších a tajných úkolů a jejich plnění vám vždy nějakým způsobem pomůže v boji. Ať už novou jednotkou, či oslabením nepřítele. Hrál jsem na střední obtížnost a herní doba mi nepřesáhla 12 hodin, ale i tak je to slušný čas. Ovládáte vždy několik hrdinů (po vzoru her Codename Panzers 1+2, které se odehrávají za druhé světové války) a pokud v průběhu mise zemřou, čeká vás loading. Starání se o armádu je skutečně potřeba a to o každou jednotku zvlášť. Jednak jich moc není a za druhé čím větší daná jednotka má frčky, tím lépe se s ní bojuje. Navíc se dají většinou použít pro další misi. Mě ke konci stačilo mít například 5-6 heavy tanků M103 které měli na maximum vytuněnou posádku. Za ně jsem naskládal 4-5 opravářských aut. Na jedno jsem namontoval radar pro větší dohled a na ostatní protiletecký kanón. Zvláště v posledních misích budete mít totiž problémy i se vzdušným prostorem a budete si muset nejprve získat právě ten. Naštěstí nemá jak nepřítel, tak ani vy nekonečnou zásobu letadel a vrtulníků, takže je jen otázkou času kdy budete mít vzduch pro sebe. Když už jsem u toho, letecky si můžete dopravit například napalmové bomby, nebo rakety. Nesmím zapomenout ani na průzkumný vrtulník či balík se zásobami, který uzdraví a doplní munici jedné jednotce. Ale není problém si například přivolat lehký tank, který vám letecky dopraví na místo vašeho určení.

Umělá inteligence je na tom poměrně klasicky, jak už u strategií bývá. Když přetáhnete pár jednotek a pošlete je přes půl mapy, můžete si být zcela jistí, že si vyberou tu nejhorší možnou cestu. To není nic příjemného, zvláště ve chvílích, kdy bojujete na více frontách na jednou a nemáte čas pozorovat danou skupinu armád. Já si tedy pořídil několik těžkých tanků a opravářů a po pár metrech jsem je posunoval kupředu. Vždy jsem si je vyrovnal vedle sebe a jednoho poslal kupředu. Zde se dá využít tzv. taktiky lákání. Když vás nepřítel spatří, rozjede se na vaši pozici, ale tam ho může čekat překvapení, například v podobě řady tanků čekající na vystřelení rudé špíny na Mars. Jakmile začne nepřátelská jednotka dostávat příliš velkou sodu, začne se stahovat. A takhle to je vlastně pořád dokola. Tato taktika mi nefungovala pouze ve chvíli, kdy na mě sověti stříleli z Kaťuše. Militaristům netřeba popisovat, pro vás ostatní, jedná se o Stalinovy varhany. Kamion, který na obrovskou dálku vystřelí obrovskou salvu raket. Pokud jste tedy dostatečně opatrní a jste krok napřed před nepřítelem, dá se jednoduše zvítězit. Pokud držíte vyrovnané tempo může se stát že budete velmi často loadovat. Jedna mise vás ke konci může přijít třeba i na hodinu či dvě.

Grafická stránka hry rozhodně není špatná. Jednotky vypadají opravdu pěkně. Lidé, kteří si potrpí na detaily, si zde můžou poměrně pěkně zazoomovat. Po vozidlech zůstanou stopy v blátě, po vojácích zase zůstávají šlápoty. Mise provádíte jak ve dne, tak v noci. Počasí se též různě mění a například déšť je opravdu pěkně zpracován. Jen mě zaráží jak je hra náročná. Nevím, zřejmě za to může špatná optimalizace, zřejmě můj starý PC. Nicméně mám Core2Duo na 1.80Ghz, 4GB RAM a grafickou kartu Nvidia GeForce 285 GTX s 1 GB paměti. A musím se přiznat, že na maximální detaily jsem se dostal i na 5 fps. Po chvilce hraní si s detaily a rozlišením jsem se dostal na zhruba 15-20 snímků a hru jsem tedy mohl dohrát. Zřejmě mám opravdu slabý procesor, dokonce i na takto staré hry.

Hudební stránka hry je na dobré úrovni. Zvuky střelby, hlášky vojáku či motor nažhaveného tanku stojí opravdu za to. Horší může být místy dabing, který se rovná béčkovému filmu. Hudba jako taková se k vašemu válečnému tažení více než hodí a nemám k ní výhrady. Skvěle podkresluje děj a vaše úsilí.

Abych to tedy všechno shrnul. Hra se vcelku příjemně hraje. Já delší dobu nehrál strategii a dokázal jsem se tady na pár hodin denně zastavit. S tím, že dokud tuto misi nedohraji, spát nejdu. Nicméně čím více chce člověk spát, tím větší dělá chyby ve své strategii. Původní Codename Panzers na mě ovšem působily mnohem lépe po všech směrech. Možná je to proto, že se odehrávají za druhé světové války, možná je to optimalizací, nebo také tím, že jsem podobné hry dříve tolik nevídal. Pokud ale rádi válčíte a jste tělem i duší militarista, rozhodně tento titul stojí za zahrání. Nicméně bych rozhodně doporučil zahrát si předchozí Panzery. Není to hra špatná, ale nenabízí nic nového a to staré se nesnaží moc aktualizovat. Jedná se tedy o lehce nadprůměrnou hru. Její cena je i po letech na některých obchodech 899,- což je poměrně dost za tento titul. Je tedy jen na vás, jak moc rádi válčíte. Já osobně bych rozhodně raději sháněl lepší cenu. Pokud seženete levněji, rozhodně zkuste. Už třeba jen proto, že jsou strategie na ústupu a vyplatí se si zavzpomínat na doby, kdy to ještě fungovalo.