K této hře mě táhnul především výbornej, myslím i poměrně originální, námět: tedy 1.světová neskončila a trvá do roku 1965, kdy se odehrává děj. Hustý!
THIS WAR IS 50 YEARS OLD, AND ITS STILL YOUNG...
Jakožto poručík James Anderson sloužící už v armádě mnoho let, dostává hráč za úkol sám proniknout za frontové linie a sabotovat strategicky veledůležitou továrnu na výbušniny (atomovky). Nejen sněhobílá barva vlasů hlavního hrdiny, ale i mnoho dalších drobností naznačuje, že konflikt je to vskutku vleklý a snad i jaksi bezvýchodný, válka zde působí jako jakási společenská i lidská přirozenost. Přestože grafika není dnes nijak oslnivá, plní svou funkci skvěle. Opravdu jsem si tak připomenul, že není potřeba graficky vše zobrazit. Stačí prostě udělat s rozumem dva bunkry, pár zákoutí a hráč si sám představí celou frontu. Beznaděj a válečné vyčerpání je totiž cítit z každé textury!
Bez větších úvodů si člověk nabere výbavu a vyráží rovnou na frontu, aby objevil tajný podzemní průchod za nepřátelské linie. Po cestě krom nepřátel člověk nachází i mnohé textové záznamy s hodnotnými informacemi, stejně jako může sledovat nepřátelské zprávy v "televizích", které jsem si oblíbil - skvěle nastíněná realita, kdy ekonomika i společnost je totálně spjata s válkou.
Herně se pak jedná o poctivý oldschoolový 3D, naštěsí není zaměřeno na strafy, ale spíš na rychlou mušku. Hru jsem rozehrál na střední obtížnost (na HARD bych si tentokrát opravdu netroufnul) a měl jsem místy sakra co dělat, abych vůbec prošel až do konce. Sniper mě dal s přehledem na jednu ránu, zásah běžnou zbraní chlastnul klidně polovic healthů o MINE-DOGS ani nemluvě. HUD je poměrně minialistickej a přímo jsem chrochtal blahem, když jsem nevěděl kudy dál a musel na to přijít. Žádnej nápis na obrazovce "USE XXX TO OPEN THE GATE" žádná šipka, žádná mapa! Nic člověku hra neservíruje a musí si poradit sám. Než jsem zjistil jak sejmout ten tank na náměstí dost to trvalo a pokud se jedná o poslední kolo (Berlin), tak chválím super rébus s zapínáním elektriky jednotlivých levelů - taky mi to dalo opravdu zabrat, než jsem se z toho vymotal.
LIGHT A CIGARETTE, GET A HEADSHOT!
Válečné prostředí je udělaný výborně a přestože je v celé hře jen 6 levelů, každej z nich nabízí odlišnou atmosféru i jinej styl hry. Třeba ten obrněnej vlak mi sednul snad nejvíc. I zbraně se mi zamlouvaly - ačkoliv to byly zbraně s futuristickým vzhledem, dalo se uvěřit, že pochází z roku 1960. Granáty jsou potom výborně zpracovaný (časovač, mnoho druhů), nechybí ani toxické (naplněné jedovatým chlorem). Taky musím pochválit tempo chůze, už dlouho mě v nastavení nepotkalo mě tolik sympatické, kdysi standardní AUTORUN: ON/OF.
Mezi negativa řadím nemožnost zaměřovat optikou zbraněni bez puškohledu (ale v té době se nejednalo o standard, nýbrž novinku), nemožnost střílet při vyklonění (což už zamrzí) nebo někdy směšné pohyby hlavní postavy (třeba při chůzi v podřepu), pokud se člověk přepne do pohledu 3.osoby.
Hra, která byla označována ve své době jako béčko na mě působí dnes jako skvělý 3d s obstojným audivizuálním zpracováním, příjemně tuhou obtížností (každá lékárna zahřála u srdce) a především zvláštní osobitou ponurou atmosférou, kterou by dnešní, efektama, enginama a bůhvíčím natuněný, střílečky mohly této 13 let staré hře závidět.
Kdo tenhle kousek minul, možná stojí za to doplnit herní znalosti...
Za mě poctivejch 85%
THIS WAR IS 50 YEARS OLD, AND ITS STILL YOUNG...
Jakožto poručík James Anderson sloužící už v armádě mnoho let, dostává hráč za úkol sám proniknout za frontové linie a sabotovat strategicky veledůležitou továrnu na výbušniny (atomovky). Nejen sněhobílá barva vlasů hlavního hrdiny, ale i mnoho dalších drobností naznačuje, že konflikt je to vskutku vleklý a snad i jaksi bezvýchodný, válka zde působí jako jakási společenská i lidská přirozenost. Přestože grafika není dnes nijak oslnivá, plní svou funkci skvěle. Opravdu jsem si tak připomenul, že není potřeba graficky vše zobrazit. Stačí prostě udělat s rozumem dva bunkry, pár zákoutí a hráč si sám představí celou frontu. Beznaděj a válečné vyčerpání je totiž cítit z každé textury!
Bez větších úvodů si člověk nabere výbavu a vyráží rovnou na frontu, aby objevil tajný podzemní průchod za nepřátelské linie. Po cestě krom nepřátel člověk nachází i mnohé textové záznamy s hodnotnými informacemi, stejně jako může sledovat nepřátelské zprávy v "televizích", které jsem si oblíbil - skvěle nastíněná realita, kdy ekonomika i společnost je totálně spjata s válkou.
Herně se pak jedná o poctivý oldschoolový 3D, naštěsí není zaměřeno na strafy, ale spíš na rychlou mušku. Hru jsem rozehrál na střední obtížnost (na HARD bych si tentokrát opravdu netroufnul) a měl jsem místy sakra co dělat, abych vůbec prošel až do konce. Sniper mě dal s přehledem na jednu ránu, zásah běžnou zbraní chlastnul klidně polovic healthů o MINE-DOGS ani nemluvě. HUD je poměrně minialistickej a přímo jsem chrochtal blahem, když jsem nevěděl kudy dál a musel na to přijít. Žádnej nápis na obrazovce "USE XXX TO OPEN THE GATE" žádná šipka, žádná mapa! Nic člověku hra neservíruje a musí si poradit sám. Než jsem zjistil jak sejmout ten tank na náměstí dost to trvalo a pokud se jedná o poslední kolo (Berlin), tak chválím super rébus s zapínáním elektriky jednotlivých levelů - taky mi to dalo opravdu zabrat, než jsem se z toho vymotal.
LIGHT A CIGARETTE, GET A HEADSHOT!
Válečné prostředí je udělaný výborně a přestože je v celé hře jen 6 levelů, každej z nich nabízí odlišnou atmosféru i jinej styl hry. Třeba ten obrněnej vlak mi sednul snad nejvíc. I zbraně se mi zamlouvaly - ačkoliv to byly zbraně s futuristickým vzhledem, dalo se uvěřit, že pochází z roku 1960. Granáty jsou potom výborně zpracovaný (časovač, mnoho druhů), nechybí ani toxické (naplněné jedovatým chlorem). Taky musím pochválit tempo chůze, už dlouho mě v nastavení nepotkalo mě tolik sympatické, kdysi standardní AUTORUN: ON/OF.
Mezi negativa řadím nemožnost zaměřovat optikou zbraněni bez puškohledu (ale v té době se nejednalo o standard, nýbrž novinku), nemožnost střílet při vyklonění (což už zamrzí) nebo někdy směšné pohyby hlavní postavy (třeba při chůzi v podřepu), pokud se člověk přepne do pohledu 3.osoby.
Hra, která byla označována ve své době jako béčko na mě působí dnes jako skvělý 3d s obstojným audivizuálním zpracováním, příjemně tuhou obtížností (každá lékárna zahřála u srdce) a především zvláštní osobitou ponurou atmosférou, kterou by dnešní, efektama, enginama a bůhvíčím natuněný, střílečky mohly této 13 let staré hře závidět.
Kdo tenhle kousek minul, možná stojí za to doplnit herní znalosti...
Za mě poctivejch 85%
Pro: NÁMĚT, ATMOSFÉRA, OBTÍŽNOST(normal), prostředí, oldschool 3D, granáty
Proti: Při vyklonění nelze střílet, místy směšné pohyby hlavní postavy (pohled 3. osoby)