Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Crash

Crash

Martin Lindner • 49 let • ČR - kraj Středočeský

Komentáře

Botanicula

  • PC 85
Tahle hra je prostě "Juchů". Nebýt zrovna zima, tak ten počítač teď vypnu, a jdu vylézt na nějaký strom a podívat se jestli čirou náhodou tam někde nepobíhá pan Lucerna, paní Houba, pan Makovice, pan Peříčko a pan Větvička a nerozdávají si to se zlými pavouky. Pokud nejste zrovna nabručení drsňáci a pustíte si atmosféru hry k srdíčku, tak se vám musí rozzářit den.

Navíc znovu mě dostává hudba a hlavně zvuky, ze kterých je patrné, že je to hra z našich luhů a hájů, přestože používá jen různé citoslovce. Prostě juchů. :) Grafika se mi také moc líbí, k tomu námětu krásně pasuje, a přestože je v podstatě po celou dobu roztomilá, tak v těch temnějších pasážích dokáže i vyvolat mráz po zádech, sice jen malinko, ale byl tam. :) Hádanky jsou ve většině případů v pohodě, prostě chvilku zkoušíte na co se dá kde kliknout, a po chvíli následuje příjemné "aha". Také mi přišly docela různorodé, pocitem stereotypu jsem rozhodně netrpěl. Nicméně ve dvou případech jsem skutečně na delší chvíli zakysl, protože mě prostě řešení nenapadlo. Možná by mohly hádanky častěji vyžadovat kombinování schopností jednotlivých potvůrek vaší party, ale huš a kuš, pryč s tou kritikou. Hru jsem si užil a vy si ji užijte také. Doporučuje pět z pěti Crashů.

+27

Blue TOP

  • PC 10
Co tohle bylo??? Jako chápu že taková hrůza vznikla. Už méně chápu, že to dodnes dotyčný autor má na webu k dispozici. Já bych se s tím nechlubil, některé pokusy z mládí by měly zůstat někde na zapomenutém disku ve sklepě u babičky. Příběh je fujtajbl, pravopisné chyby v té troše textu tomu moc nepomáhají. Dobře, má to také dabing, pokud se to amatérské namluvení dá vůbec takhle nazvat. Osobně bych ocenil, kdyby to radši namluvené nebylo, rvalo mi to uši, vtipné mi to nepřišlo a to ani tím, jak je to hrozné. Prostě trapná blbost.

Jediné co nechápu, je to, jak se to probůh mohlo dostat mezi hry s reprezentativním hodnocením. Spousta kvalitních her se dohrabe sotva na 10 hodnocení a tůdleta hrůza už jich má skoro 30. A já sám tomu ještě pomáhám s Herní výzvou. Jdu si to hodit. A vy to probůh nehrajte, i když je to za pár minut dohrané.
+13

Kraven Manor

  • PC 70
Kraven Manor měl skutečně náběh na to, být hrou, o které budu pět ódy. Vy co jste mě slyšeli zpívat, se však nemusíte bát. Oslavné chorály se nekonají. Hra zůstala někde na pomezí dema a freewarového pokusu, kterým původně také byla. Chtít za to 6€ v dnešní konkurenci je trochu mimo, ale budiž.

Těch náznaků, že z tohohle by mohlo něco být, je tu dost. Na první pohled zaujme slušná grafika, pěkná lokace sídla rodiny Kravenů, a výborná hororová atmosféra. Skutečně jsem byl místy napnutý a několikrát se i lekl, když TO na mě baflo. Hodně mě zaujal herní prvek založený na modelu tohoto domu a skládání jeho místností. Bohužel hra z toho moc nevytěžila. Místností je jen pár a jejich prohazování je minimální. Tady asi nejvíce je vidět, jak je hra nedodělaná. Vlastní adventuření toho také moc nenabízí, v podstatě hledáme jen modely místností a pár předmětů, sem tam pohneme s nějakou pákou a najdeme různé útržky o příběhu. Akční složka mi moc neseděla, rozdíl mezi sprintem a chůzí mi přišel minimální, a párkrát jsem se ze šlamastyky s bubákem dostal bůhvíjak. Ten závěrečný souboj už mi přišel o malinko lepší, ale není to nic světoborného.

Příběh se skládá pozvolna z různých útržků a dokumentů, takže na začátku jsem z toho byl jelen, ale ke konci už jsem získal celkem slušný obraz, co se tu vlastně děje. Ale i zde po dohrání zůstal pocit, že z toho mohlo být mnohem víc. Navíc závěr je skutečně trochu WTF, nějak jsem si to sice celé domyslel, ale zda správně či špatně, ví jen autoři hry.

Chutnalo to tedy docela dobře, ale byl to jen takový předkrm, na hlavní chod tahle hra prostě nemá.
+9

NightSky

  • PC 80
Kwoky mě dobře odhadl, když mi v lednu poslal doporučení na NightSky, aniž bych dopředu nějak specifikoval své představy pro kategorii Herní výzvy 2017 "Kamarád doporučuje". NightSky mi sedlo od první minuty, je to milá logická plošinovka, která postupně odkrývá své herní mechaniky. Není nijak frustrující, ale ani úplně primitivní. Prostě hratelnosti a level designu nemám co vytknout.

Užíval jsem si hlavně ty pozdější levely, kdy se vámi ovládaná kulička přemění na motor různých mechanických strojů. Tam mě i trochu mrzelo, že se autoři nevyřádili ještě více, ale možná že se třeba vyřádili v alternativním herním módu, který jsem zatím nezkoušel. Každopádně má hra za tento způsob, vybízející k opakovanému a přesto odlišnému hraní, u mě další malé plus. Grafický styl se mi hodně líbil, stejně tak hudební i zvukový doprovod. A závěrečné "hratelné" titulky jsou už jen pověstnou třešničkou na dortu.

Abych našel na hře nějakou kaňku musím si vzít mikroskop a naladit se do stavu hnidopišství. Trochu mě mrzelo, že v intru je naznačen i jakýsi příběh, na který je pak ale totálně rezignováno, a už o něm do konce hry neuslyšíte. Možná by bylo lepší s ním vůbec nezačínat. A podobně jako RomcaT jsem měl problém s hvězdami, o kterých jsem neměl ani páru do chvíle, než byly potřeba. A chvíli jsem i nechápal, kde je mám vlastně hledat.

Ale huš, na tyto výtky honem rychle zapomeňte a mazejte si to zahrát, protože NightSky mě dokázala bavit po celou i když krátkou dobu. A to se povede málokteré AAA hře.
+14

CAYNE

  • PC 65
Na freeware poměry není CAYNE zas tak špatný dárek, ale nějaké to dochucování by to ještě potřebovalo. Atmosféra hry je celkem slušná, ale na to, že se hra prezentuje jako hororová, jsem se snad ničeho nelekl. Příběhově mi to taky přišlo, že to má solidní základ, ale do uspokojující chuti tomu ještě něco chybí. Herně to taky není žádná sláva, žádná obstojná hádanka, nad kterou bych uznale pokýval hlavou, se nekonala. Prostě jen hledání objektů, nějaké to jejich kombinovaní a pár informací poschovávaných v hromadě textu a v některých chvílích skutečně ubíjí pomalý pohyb hlavní postavy.

Graficky je to velmi slušné, cutscény na freeware poměry parádní, ale je jich logicky jen pár. Zvuky a dabing jsou v pohodě a dobře dotváří atmosféru. Takže zadarmo je to OK, děkuji pěkně, rád jsem si to zahrál, ale vracet se k tomu určitě nebudu.
+17

Max Payne

  • PC 75
Max Payne je dnes už herní vykopávkou. Nicméně je to vykopávka, která stále ještě může konkurovat současné herní produkci. Samozřejmě nebude to v grafické prezentaci, tam ta léta jsou vidět nejvíce. I když co se týká komiksových příběhových předělů, tak tady vlastně Max nestárne ani graficky. Konkurenceschopný je Max hlavně na poli hratelnosti a obtížnosti.

Akční složka je stále velmi slušná, někteří protivníci umí potrápit, ale není to nic dramatického. Lékáren je tak akorát, aby to bylo dobře hratelné, ale hráč neměl pocit, že si může dovolit úplně všechno. Slavný bullet time mě osobně až tak nezaujal, ale já mám obecně ve hrách k této mechanice celkem chladný vztah, aniž bych to uměl nějak racionálně vysvětlit. Ale v několika situacích jsem byl rád, že tu je, protože nevím, jestli by to šlo vyřešit bez něj. Hodně se mi líbily neakční levely zaměřené spíše na orientaci v prostoru, dobře to rozbíjí počínající stereotyp.

Příběh neurazí, ale dneska už asi ani nijak zvlášť nezaujme. Jak už jsem zmínil, vyprávění prostřednictvím komiksových obrazovek, je z dnešního pohledu určitě lepší, než se koukat na hranaté cutscény z této doby. Max je dobře namluvený, a výborná je hudba, která výrazně dotváří temnou atmosféru hry. Nevím jak ostatním, ale mě docela dělala problém místní angličtina, hlavní myšlenky jsem samozřejmě chápal, ale detaily mi často utíkaly, takže jsem nakonec doinstaloval češtinu. Slabším angličtinářům určitě doporučuji udělat totéž, překlad je celkem slušný, nic zásadního mě do očí nepraštilo.

Asi největším problémem jsou nakonec technické obtíže při spuštění hry. Steam verze se na Win7 64bit nechtěla vůbec rozjet, ale nakonec pomohlo nastavení kompatibilty na Win 95/98 u souboru maxpayne.exe. Tím hru sice rozběhnete, ale pravděpodobně se budete potýkat s chybějící hudbou, zasekávajícími se zvuky a divně roztaženým widescreen rozlišením. Všechny tyto problémy u mě vyřešil patch Max Payne - FixItAll, takže rozhodně doporučuji nainstalovat. Pak už hra jela krásně bez jediného zaškobrtnutí.

Celkově tedy z mé strany slušná jízda, rozhodně stojí za zahrání, i když asi pro ty, co nejedou na nostalgické vlně, to taková pecka už nebude.
+36

Pivo's Grand Adventures Episode 2: Redemption

  • PC 70
"A hele Pivo 2, akorát mám zrovna půlhodinku čas, tak to si zahraji..."

Že půjde o blbinu na krátkou chvíli, to si asi představovala většina z nás poté, co jsme si Pivo 2 stáhli. Ugra nás ale těžce vyvedl z omylu. Tu půlhodinu si ušetřete na samotné intro hry. Tachometr herní doby se totiž v mém případě zastavil na 11 hodinách.

A vůbec to nebylo nudných 11 hodin, po většinu času jsem se dobře bavil. Pravda příběh asi nezíská cenu za nejlepší scénář a pokud nejste dlouholetým uživatelem DH, tak ho nejspíš vůbec nepoberete, stejně jako další narážky ve hře skryté. Tady jsme my ve výhodě, také jsme cílová skupina, takže tohle nejde Ugrovi vyčítat. Cílovou skupinou také nejsou netrpěliví hráči, protože tady bude vaše trpělivost prověřena, jak při délce některých dialogů, tak i při obtížnosti některých miniher. Psát si poznámky je v podstatě nutnost, zvláště pokud chcete do finále táhnout s podporou všech VIP uživatelů DH.

Hru malinko sráželo pár bugů, na které se tu dalo narazit, ale upřímně je to takové trochu hnidopišství a třeba taková Bethesda by se k Ugrovi s Kwokym mohla jít podívat, jak má vypadat hra ve verzi 1.0. :) Ne každý také asi skousne grafiku a ovládání. Mě to problémy nedělá, takže si nestěžuji. S klidným srdcem dávám hře 70% a v mém žebříčku se tak zařazuje na úroveň takových "pecek" jako je Baldur's Gate, Doom II, GTA nebo Morrowind. Ukazuje to sice, jak je tohle číselné hodnocení zavádějící. Ale víte co, já s tím nakonec nemám problém. Pivo's Grand Adventures Episode 2: Redemption jsem si užil a klidně jí v této společnosti ponechám.
+32

The Elder Scrolls: Legends

  • PC 75
Odinstalovat! ... Smazat! ... Zrušit! ... Zakázat! ... Vypnout servery! ... Prosím...

Jestli jsem v někom teď vyvolal pocit, že to musí být strašná tragédie, tak je vedle jak ta jedle. Ta hra je totiž hodně povedená, až tak povedená, že ve mě vyvolala největší herní závislost za posledních 15 let. Rodina si mě poslední měsíc moc neužila, i když možná jsou rádi, že mají ode mě pokoj. Jakmile mám totiž volnou chvilku rozjíždím další online souboj karetních balíčků. Přitom takové Hearthstone, které TES Legends podle všeho výrazně kopíruje, jsem úplně ignoroval. Asi to bude tím, že svět série Warcraft mě nikdy moc nezaujal, to u The Elder Scrolls je tomu přesně naopak. A právě to, že je to z TES série a navíc free to play mě nakoplo k tomu, abych to nainstaloval, se záměrem, že odehraji story mód a zapomenu, že ta hra existuje. No dopadlo to úplně jinak.

Příběhová kampaň skutečně nestojí za víc, než za zapomenutí na její existenci. To je také odpověď na otázku, proč jsem tomu dal jen 75%, když mám tak oslavný úvod komentáře. Navíc tu příběhovou kampaň odehrát musíte, protože jinak vám další režimy zůstanou zamčené. Ono to svojí logiku má, protože někde musíte získat první balíčky karet a naučit se základní pravidla hry. Ale ta pravá zábava je až v jiných režimech.

Nicméně nemusí jít jen o online hraní, je tu totiž i sólo aréna, kde si na začátku stavíte balíček 30 karet, kdy si postupně vybíráte vždy 1 kartu z 3 nabídnutých, a poté se snažíte porazit devět AI protivníků, kdy se vám navíc mění a ztěžují postupně pravidla hry a po 3 vašich porážkách následuje game over. A věřte že to není žádná legrace. Jediná nevýhoda je, že vstup do arény se platí, buď za 150 herních zlatek a nebo 1,50€. Takže pokud nechcete cálovat reálné prachy, tak nakonec skončíte u online soubojů, kde si za každé tři vítězství vyděláte zhruba 15-40 zlatek a nějakou tu kartu do sbírky.

Online souboje jsou tím hlavním režimem hry. A zatímco v aréně je to více zaměřené na náhodu, tak zde už se utkáváte s dopředu připraveným balíčkem karet a i správná taktika a skill už zde hrají podstatnou roli. To ovšem neznamená, že začátečník se základní sadou karet nemůže porazit magora, co ve hře utratil majlant a má kompletní sbírku legendárních karet. Důkazem budiž to, že ačkoliv jsem do hry nedal ani halíř, tak hned v prvním měsíci jsem se dostal v žebříčku do nejvyššího "Legend" ranku a aktuálně se držím v top 100. Sám jsem zvědavý, jestli se mi podaří zde udržet až do konce měsíce. Každý měsíc totiž začíná nová sezóna, na jejímž konci jsou pak úspěšní hráči odměněni zbrusu novou kartou. Ale je fakt, že jsem v podstatě omezen na agresivní taktiku s cílem zničit protivníka dřív, než bude moct vynést ty mega ultra silné karty. Pro ty dlouhé hry mi prostě zatím ta ideální sestava finišerů chybí. To ovšem neznamená, že bych si hry s takovými balíčky nemohl vyzkoušet, kromě hodnoceného režimu, je tu totiž ještě "Casual" online režim, kde si prostě zahrajete online souboj, aniž by se započítával do žebříčku.

Nechci se moc rozepisovat o herních mechanikách, nicméně zmíním dva zajímavé herní prvky, kterými se prý TES Legends liší od Hearthstone. Za prvé je to herní deska, která je nejenom rozdělena horizontálně na vaší a soupeřovu část, ale i vertikálně, kde vlevo je normální pole a vpravo tzv. stínové pole, ve kterém nelze útočit na čerstvě vynesenou kartu. Člověk tak musí přemýšlet nejenom jakou kartu vynést, ale i kam jí vynést, protože až na výjimky se nedá útočit diagonálně. Druhým zajímavým herním prvkem jsou runy, kdy po ztrátě každých vašich 5 životů, praskne runa, a líznete si kartu. A pokud ta karta má speciální vlastnost "Proroctví", zastaví se soupeřův útok a vy jí můžete okamžitě vynést. Což může zachránit zdánlivě prohranou hru. A z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je to noční můra nás všech, co hrajeme agresivní balíčky.

Nakonec bych neměl zapomenout na negativa, příběhovou kampaň jsem už zmínil. Občas mi hra zvláštně laguje, vynesu kartu a několik vteřin se nic neděje, než proběhne příslušná akce. Vzhledem k tomu, že jsou kola časově omezená, to může způsobit problém. A asi ve dvou případech mě to samovolně odhlásilo z dobře rozehraného souboje, což tedy dost zamrzí. Jinak zatím protivníků je dostatek, většinou čekám na nalezení soupeře tak 10-20 vteřin, nejvíc to trvalo asi 1,5 minuty, ale je samozřejmě otázkou, jak dlouho komunita vydrží, a jestli za pár měsíců se toto nezmění.

Každopádně TES Legends mě dostalo, zaháčkovalo, a zatím nemám pocit, že by mě to přestávalo bavit. Takže se mějte já jdu zas na někoho hodit "Arrow in the Knee", anebo mu do do cesty postavit otravnou kartu "Adoring Fan". :)

Pro: Skvělá hratelnost; Dostatek režimů; Hratelné i čistě F2P; Zatím dostatek soupeřů; Karty ze světa TES

Proti: Příběh v kampani; Nutnost "platit" každý vstup do arény; Občasné tech. problémy

+24

Project CARS - Pagani Edition

  • PC 60
Supersporty Pagani a Project CARS a to všechno zdarma? To zní jako skvělá nabídka. Pokud zdůrazním to slovo "zdarma", tak to vlastně dost dobrá nabídka je, ale asi už je vám zřejmé, že mám ke hře nějaké výhrady. Pět vozů z dílny italské automobilky Pagani je celkem fajn, jsou mezi nimi i znatelné rozdíly, i když všechno jsou to supersportovní auta, takže trucky a offroady opravdu nečekejte.

Bolavou patou této hry je podle mě výběr tratí, na kterých tyto sporťáky můžete prohnat. Klasický okruh v Monze je ještě fajn, k tomu nemám výhrady. V pohodě by mohl být i Nürburgring, kdyby ovšem autory nenapadlo ho výrazně protáhnout o část Nordschleife. Tři čtvrtiny doby tak jedete po úzkém točitém a hrbolatém okruhu, kde absolutně nemáte šanci si užít rychlost a akceleraci, protože furt stojíte na brzdě a kočírujete rozhopsané auto. A podobně je na tom i trať na Azurovém pobřeží francouzské riviéry, také samá zatáčka, takže i zde se k maximálce težko dostanete. Abychom si rozuměli, ty tratě nejsou zpracované špatně, jen se prostě k Pagani autům nehodí, a už vůbec ne na závod s dvaceti protivníky najednou.

Herních módů je také poskrovnu, je tu jen Time Trial, kdy si na stejných tratích můžete zkusit zajet nejrychlejší čas a nebo Quick Race Weekend, kde tedy jedete klasický závod. Zde naopak musím pochválit možnosti nastavení, jak co se týká hry (počet kol, počasí, pořadí na startu, počet oponentů, možnost tréninku, kvalifikace atd.) tak i co se týká ovládání a obtížnosti. Samozřejmě grafika je na freeware poměry parádní a věřím, že někdo, kdo nedisponuje širokou herní knihovničkou, tu vydrží kroužit mnoho hodin. Mě to cca po pěti hodinách přestalo bavit. Což je ovšem docela fail, když má edice fungovat jakožto reklamní demo, které by mě mělo donutit koupit plnou verzi Project CARS.

Pro: Pagani vozy, Grafika, Zdarma ochutnávka Project Cars

Proti: Výběr tratí, malý počet herních režimů

+15

Chaser

  • PC 55
Chaser je jak jízda na vyosený houpačce. Zatímco úseky, kdy hra jde nahoru a baví, jsou rychlé a poměrně krátké, úseky, kdy to jde se zábavou dolů, trvají tak dlouho, že v nich zapomenete, že nějaké dobré pasáže existovaly. Člověk si říká, jestli za to nemůže zub času, hra už má přeci jen pár křížků za sebou. Ale Half-Life nebo Mafii jsem také nehrál v době vydání, ale teprve až před pár lety a prostě na tuhle ligu Chaser nemá.

Hratelnost mi přišla strašně kolísavá, bylo tu pár levelů kdy mě to skutečně bavilo, hra držela tempo a dokázala mě vtáhnout. Byly tu ale také levely, kdy jsem se nemohl dočkat, kdy už to skončí. No a mezitím to byla taková ta houpačka, chvíli nahoře chvíli dole. Každopádně i ten občasný dobrý pocit z těch lepších úrovní srážely ke dnu příběhové custcény. Nevadí mi, že to je variace na Total Recall, problém je, že je to špatná variace na Total Recall. Příběh je podle mě jakýsi slepenec nápadů bez konceptu, o nějaké dynamice, gradaci a vystavění příběhu se nedá ani mluvit. Pokud se v té době nad Tatrou náhodou blýskalo, tak nad bratislavským sídlem Cauldronu muselo být těžké tvůrčí temno.

Ostatní aspekty hry jsou také rozporuplné, pocit ze střelby mi přišel celkem v pohodě, zbraní je tam na můj vkus možná až moc, ale využil jsem skoro všechny. Horší dojmy jsem měl z nepřátel, někdy byli nechutně přesní, ačkoliv by mě správně ani neměli vidět, natož trefit. Mnohdy mě ale překvapili zpoza rohu, načež zůstali na krátký ale pro mě až moc okatý okamžik stát, ačkoliv by to do mě měli kropit. Celková obtížnost na normal mi přišla tak akorát, ovšem za předpokladu, že se vykašlete na zpomalovací Adrenalin mód. Ten tu obtížnost naprosto degraduje a navíc nemá absolutně žádné příběhové opodstatnění. Od druhého levelu jsem ho nepoužil a myslím, že jsem udělal dobře.

Ale abych nekončil komentář negativně, tak hudba mi přišla fajn po celou hru. Crash tedy doporučuje Chaser Original Soundtrack, hru radši moc ne.

+36

The Elder Scrolls IV: Oblivion - Shivering Isles

  • PC 80
Tohle není špatný materiál, i když mám pocit, že se z tohohle nápadu, na kterém je datadisk založen, dalo vytěžit ještě mnohem víc. Každopádně duo Sheogorath a Haskill se záhy zařadilo do seznamu mých oblíbených herních postav. Zvláště komorník Haskill se svým sarkasmem mi velmi přirostl k srdci a bylo mi docela líto, že ke konci se jeho role z hlavního příběhu v podstatě vytratila. Samotný hlavní příběh datadisku považuji za to lepší, co jsem v The Elder Scrolls sérii zažil.

Nicméně zemětřesení skutečně nenastalo a i zde je převážná většina questů ve stylu "zabij, najdi, přines", ale přeci jen se zde objevují náznaky toho, že se autoři snažili hru trochu oživit. Ať už je to humor, nebo pár netradičních questů, či různé způsoby řešení některých situací.

Samotný design ostrova je celkem fajn, jediné co mi úplně nesedlo, byla jeho hornatost, která dost omezuje potulování mimo cesty, a průzkum ostrova mým oblíbeným stylem "jdu rovně přes hory a doly". Nová nepřátelská zvířátka také docela potěšila a některá i trochu potrápila. Z nových kouzel mě asi nic nezaujalo, ale některé nové zbraně a předměty jsem s chutí zařadil do inventáře. Takže celkový dojem z datadisku je velmi pozitivní a jako jo, tohle se mi vlastně dost líbilo.
+22

The Elder Scrolls IV: Oblivion - Knights of The Nine

  • PC 65
Rytíři devítky mě sice nijak zásadně nezklamali, ale ani nijak závratně nenadchli. Je to podle mě taková standardní příběhová linie srovnatelná s příběhy a úkoly základní hry. A myslím, že série úkolů pro Temné bratrstvo nebo Cech zlodějů, je z hlediska příběhu i mnohem zajímavější, než to co se odehraje zde. Bethesda totiž znovu předvedla, že je mistrem nastavované kaše, protože osm z celkem jedenácti úkolů je vlastně variace na to samé. A když už se zde objeví nějaký prvek, který mě zaujal, tak se zase najde něco jiného, co ho zazdí. (Např. abyste se očistili od hříchů, musíte vykonat pouť po jednotlivých svatyních, které musíte najít podle obdržené mapy a nevede vás k nim žádná šipka. To mi přišlo fajn ovšem jen do chvíle, než jsem zjistil, že mi stačí navštívit jen jednu svatyni, protože u ostatních už jsem náhodou v rámci hraní GOTY edice byl, a to dříve, než jsem aktivoval tento quest. A hra to tím pádem považuje za splněné. Z poutě za očištěním duše se tak stala fraška. Stejně tak kletba, kterou v rámci plnění jednoho úkolu musíte na sebe vzít, má úplně směšný dopad, ačkoliv ostatní NPC se tváří, jaké smrtelné ohrožení mě čeká. Přitom, kdyby ten dopad na vlastnosti postavy byl výraznější, mohlo by to celkem oživit hru.)

Ani nové lokace a NPC přidané v rámci tohoto datadisku nijak nevybočují ze standardů základní hry. Snad jedině finální boss má celkem slušnou damage, ale to je asi tak vše, čím mě zaujal. Přidané předměty a výbava jsou celkem OK, v rámci roleplay jsem se je snažil využívat, použití některých hra dokonce vyžaduje, ale po dohrání, jsem je uložil do truhly a do Shivering Isles je s sebou netáhnu. Takže snad úplně nejzajímavější mi přišly kouzla a magické efekty, resp. požehnání, která se dají během questu získat a zvýšit tak dočasně či trvale některé své vlastnosti.

Závěrem musím upozornit, že hodnotím jen a pouze přídavek Knights of the Nine. Vlastním totiž GOTY edici na Steamu, která ty další pluginy, jež byly součástí krabicového vydání, neobsahuje. Ty jsou obsaženy až v GOTY Deluxe edici, takže pozor, kdyby někdo chtěl kupovat kompletku.
+16

Call of Duty

  • PC 80
I po letech dokáže hra velmi dobře zabavit. Hrál jsem to poprvé až teď a vtáhlo mě to dost slušně. Válečná atmosféra je pohlcující, hlavně zvuky musím pochválit, ty tomu hodně přidávají. Kampaň je slušná, má celkem různorodé úkoly, nicméně mi osobně trochu vadilo to smíchání těch tří kampaní do sebe a hlavně ten fakt, že ty tři závěrečné mise jednotlivých kampaní se hrají až nakonec. Koukal jsem jak puk, když po x misích v Rusku byl ze mě zase amík. Taky mi trochu chybělo větší oslavovaní vítězství v závěru, které se vlastně vůbec nekoná. I to k válce patří. Ale to jsou jen takové hnidopišské výtky, které na hru mají jen minimální vliv.

Hra má docela slušnou obtížnost, hrál jsem druhou nejvyšší a v některých misích jsem docela dost loadoval, zvláště obrana Pavlovova domu ve Stalingradu mi dala dost zabrat. Ale možná jsem dělal něco blbě, každopádně nejde o nějakou nenáročnou střílečku. Koridorovitost mi nijak zvlášť nevadila, uvědomil jsem si jí jen v několika málo případech, kdy jsem se pokoušel zvolit jinou cestu, a to převážně v roli odstřelovače hledajícího si výhodnou pozici. Ve většině případů bych ale jako hráč volil stejnou cestu, jakou mi nalajnovali vývojáři.

Technicky hra samozřejmě už zastarala, i když hodnocení grafiky to možná paradoxně pomohlo, protože od 13 let staré hry těžko očekávat nějaký vizuální zážitek, ale je fakt, že nikde jsem se vlastně nekochal. Skripty mi nijak zásadně nevadily, samozřejmě ovlivňují hru tím, že se je člověk namemoruje, takže s každým dalším opakováním stejné pasáže, víte přesně co se bude odehrávat, ale na tom stojí spousta her. Zvuky už jsem chválil v úvodu, tak přidám pochvalu i na hudbu a komentář zakončím tím, že jsem si to prostě užil.

+38

Dear Esther

  • PC 75
Drahá Ester,
píši Ti tento dopis, protože musím. Ano máš pravdu, má to co do činění s tím hloupým nápadem, nazvaným Herní výzva, ale o to teď nejde. Drahá Ester, musím Ti říct, že jsi stále krásná. Ty dvě hodiny, které jsme dnes spolu strávili, jsem se na Tebe nemohl vynadívat. Cítil jsem se s Tebou moc příjemně. Sice jsme se jen tak procházeli, ale ta procházka po ostrově byla úžasná.

Bohužel vůbec nevím, co jsi mi to vlastně celou dobu říkala. Ano jsi krásná, ale asi si moc nerozumíme. Tedy Ty mě možná ano, ale já Tobě moc ne. Nevím, myslím, že Tě asi nemiluji, promiň. Nechtěl jsem Ti ublížit. Možná, že když se ještě jednou potkáme, že si porozumíme více. Fakt je, že na Tebe musím pořád myslet. Chtěl bych Tě ještě jednou vidět. Někdy se ozvi. Budu se těšit...

Crash

Pro: Krásný vizuál, Atmosféra, Hudba, Odlišné vyprávění při opakovaném hraní

Proti: Až moc abstraktní, Té interaktivity bych trochu přidal

+40 +41 −1

Machinarium

  • PC 80
Trochu jsem se po té hromadě pochvalných recenzí bál, ale Machinarium nezklamalo. Není vždy potřeba mít ukrutně promyšlený příběh, i takto jednoduchoučká zápletka, když se dobře podá, dokáže zaujmout. V tomto případě to dobré podání samozřejmě stojí na tom úchvatném grafickém představení, které nám Amanita Design předvedlo. Grafiku moc hezky i když celkem minimalisticky doplňují zvuky. Právě zde si našinec uvědomí, že jde o tuzemský produkt, a to přesto že si poslechneme jen jednoduché citoslovce.

Mě osobně sedla i zvolená kombinace herních mechanik. Používání předmětů mi přišlo logické, navíc celkem kvituji, že předměty po použití nezůstávají v inventáři a při zákysu nenastává situace, kdy zbytečně marníte čas zkoušením všeho na všechno. Logických hádanek je podle mě tak akorát, některé dokázaly potrápit, ale u žádné jsem neměl pocit, že je to úplná hovadina, na kterou se prostě nedá přijít.

Obtížnost se mi tedy zdála přiměřená, není to úplně triviální, ale na většinu věcí se dá přijít selským rozumem. Velmi oceňuji zvolený způsob nápovědy, tedy nejprve jen malé ťuknutí v podobě žárovky, a teprve když opravdu nevíte, tak kompletní řešení v knize, jejíž otevření, si ale musíte zasloužit odehráním drobné minihry. Není potřeba tedy lézt někam na Youtube a hledat nějaký jiný návod.

Zatím jsem jen chválil, je tedy na místě se ptát, jestli mi i něco vadilo. No asi nejvíc ten pomalý pohyb, zvláště ve chvílích kdy vykysnete na nějakém problému, a začínáte zkoušet všechno možný. To byly chvíle, kdy jsem robůtka tlačil očima, a toužil mu vyměnit motůrek. Otázkou také zůstává, jestli je nějaký důvod se k této hře v budoucnu vracet. Je sice fakt, že např. momenty, jako třeba když robůtek sedí na záchodě a dělá "E-E", stojí za zopakování. Nicméně je asi pravděpodobné, že opakovaným hraním, bych si možná už trochu zkazil skvělý zážitek. A to se mi ani trochu nechce.
+28

Epistory: Typing Chronicles

  • PC 70
Epistory na mě epický dojem nakonec neudělala. Přitom našlápnuto měla ze začátku dobře, ale ve finále jí k dokonalosti ve většině aspektů vždy pár kroků chybělo. Samotného mě to i trochu mrzí, chtěl bych na takovou hru psát epický komentář, ale lhal bych si do vlastní kapsy.

Nejvíc rozporuplné pocity mám z podání příběhu, se kterým nejenom, že se mi nepodařilo ztotožnit, ale velmi obtížně se do něj i pronikalo. A to mám přitom rád tento přístup, při kterém je hodně ponecháno na samotném hráči, jak si příběh vlastně vyloží. Tady po celou hru zůstala mezi mnou a příběhem neviditelná bariéra, kterou se nepodařilo překonat. Dost často jsem měl pocit, že vypravěčka mele s prominutím o ničem, popř. že vykládá už poněkolikáté to samé jen v jiném kabátku. Kdybych nevěděl, že má jít o jakousi alegorii na vlastní proces umělecké tvorby, tak si nejsem jistý, zda bych to vůbec pochopil. Možná začínám být už moc přízemní tvor.

Naopak musím vyzdvihnout grafickou prezentaci hry a obzvláště momenty, kdy objevíte novou část světa, která před vámi vyroste z papíru jako origami. Tyto okamžiky mi přišly skutečně epické. Jedinou drobnou výtku zde mám k podobě nepřátel, kteří jsou po celou hru vlastně stejní, a vůbec nereflektují měnící se prostředí hry. Ať jste v malebném lese, na poušti, v podzemí nebo v průmyslovém městě, stále na vás útočí jakýsi hmyz.

Samotná hratelnost a herní mechaniky se určitě dají pochválit. Obecně je hra hodnocena jako zatím to nejlepší v žánru "typing" her, což sice nemohu posoudit, ale zábavné to rozhodně bylo. Nicméně v průběhu hry jsem se několikrát přistihl, že už začínám pociťovat stereotyp. Hra se tomu sice snaží bránit postupným objevováním nových magických módů, kde každý má jiný efekt a jsou situace, kdy je skutečně nutné je správně využít. Nicméně mám pocit, že se z kombinace těchto módů dalo vytřískat mnohem víc, než hra předvedla. Kromě toho se zde nachází i pár hádanek, ale ty jsou skutečně primitivní, a žádný opojný pocit po jejich úspěšném vyřešení nečekejte.

Nejsem žádný psavec všemi deseti, takže jsem byl zvědavý na adaptivní obtížnost hry, a ta skutečně funguje na výbornou. Hru dokáže udržet na té správné úrovni, aby to nebyla frustrace, ale aby to nebylo i primitivně lehké, a pár soubojů jsem si musel zopakovat. Jen bych možná dobrým angličtinářům doporučil zvolit anglickou verzi hry. Mě se spustila automaticky v češtině, což jsem zpočátku kvitoval, ale následně se ukázalo, že překlad občas malinko skřípe, a např. o "ů" s kroužkem překladatel asi nikdy neslyšel. Ale to už je taková drobnost.

Ne, rozhodně vás od této hry odrazovat nebudu, pokud se vám zalíbila, běžte do toho, chybu asi neuděláte. Jen je mi líto, že to prostě nebylo ještě lepší.

Pro: Netradiční hratelnost, Adaptivní obtížnost, Grafická prezentace

Proti: Divný příběh, Málo využitý potenciál herních mechanik, Občas stereotyp, Malá variabilita nepřátel

+15

Dead Cyborg: Episode 2

  • PC 75
Haleluja, autor vyslyšel stížnosti hráčů na ovládání první epizody a do druhé implementoval mouselook. Hratelnost tak viditelně poskočila výše a zákys už není tak otravný, jak v první epizodě, protože následné vracení a hledání, co jsme kde přehlídli, je mnohem uživatelsky příjemnější.

Jinak si hra drží svůj standard z první epizody. O světě kolem nás už něco víme, a zjišťujeme další podrobnosti. Cílem je samozřejmě dostat se nějak odsud pryč a zachránit si tak kejhák. Na principu hry se nic zásadního nemění. Znovu hra stojí ve většině případů na nalezení potřebného předmětu a jeho správného použití. Tak abychom odstranili všechny překážky, které nám stojí v cestě. Graficky to stále vypadá moc pěkně. V příběhu sice nijak zásadně nepokročíme, ale mou zvědavost jak to vlastně dopadne, hra dokázala udržet. Bohužel více epizod nevyšlo a autor na hře již nepracuje, takže se víc nedozvíme. Což je škoda, druhou epizodu jsem si díky vylepšenému ovládání užil více. Herní doba je znovu kolem 2-3 hodin a jednotlivé levely se dají spouštět přímo z menu se znalostí hesla. Klasický save hra nemá.

Pro: Implementace mouselooku, Grafika, Celkem zajímavý námět, Dobré zpracování

Proti: Na dalších epizodách se nepracuje, Save & Exit by se hodil

+4

Dead Cyborg: Episode 1

  • PC 70
Zajímavá a na freeware poměry dost dobrá 3D adventurka. Na první pohled rozhodně zaujme grafická stránka hry, která mě docela nadchla. Příběh sice nezačíná nijak originálně, probouzíme se z dlouhé hibernace se ztrátou paměti a musíme prozkoumat kde jsme, co jsme, a co se tu ksakru stalo. Nicméně zájem ve mě vyvolal a docela rád bych věděl jak to dopadne, což se bohužel asi nedozvíme. Pokud vím autor na hře již nepracuje. Nicméně dá se říct, že ty epizody jsou vcelku ucelené, a nekončí tedy někde uprostřed věty. Potěšil mě i lehký humor, kterým čas od času autor odlehčí situaci, nicméně ho tu není zas extrémně moc, aby to nějak vážně narušovalo spíše lehce depresivní atmosféru hry.

Adventurní mechanismy jsou hlavně zaměřeny na hledání správných předmětů a informací. Místy to zavání až otravným "pixel huntingem", který by za normálních okolností nebyl až tak otravný, kdyby hru nesráželo nestandardní ovládání. Hrajeme totiž z vlastního pohledu, ale hra se neovládá myší (v druhé epizodě už to neplatí). Otáčení a rozhlížení tak máme na šipkách, což právě hledání některých lépe ukrytých předmětů trochu ztěžuje. A pokud někde něco přehlédnete a nastane zákys, tak to ovládání dokáže zvednout hladinu adrenalinu. Jinak ale úkoly mi přišly logické a problémy přinášelo jen to, že jsem prostě neprošmejdil důkladně všechny zakoutí, popř. někde něco přehlédl.

Herní doba epizody je něco kolem 2-3 hodin, samozřejmě v závislosti na tom, jak hladce či krkolomně se vám daří v postupu. Hra nejde ukládat, ale epizoda se skládá ze 4 levelů, kde po dohrání každého z nich obdržíte heslo, s jehož pomocí můžete spustit rovnou příslušný level. Já bych přeci jen uvítal "Save & Exit" funkci, ale vzhledem k herní době to není nijaký zásadní problém. Ty tři hodinky jsem si docela užil, i když dvakrát, kvůli mé slepotě a nemotornému ovládání, mi trochu tekly nervy. :)

Pro: Grafika, Celkem zajímavý námět, Dobré zpracování kromě ovládání

Proti: Ovládání, Save & Exit by se hodil

+7

The Crew

  • PC 80
Pokud bych měl hodnotit jen čistě podle zábavnosti tak je to stovka jako vyšitá. Hraní The Crew mě vážně bavilo, těšil jsem se, až se k tomu vrátím, a mnohdy se mi to nechtělo vypínat a jít spát. Co bavilo, ono mě to stále baví a asi ještě drahnou chvíli bavit bude. Příběhové mise mám sice dohrané, ale se hrou rozhodně nekončím. Ono na odkrytí kompletní mapy a nalezení skrytých aut a všech turisticky zajímavých lokací, bude potřeba ještě dost herního času. A to celkem pomíjím online část hry.

Zábavnost hry ale paradoxně nestojí na již zmíněných příběhových misích. Že je příběh Béčko s velkým B musí být snad každému jasné po prvních sekvencích. Čekal jsem, zda se přeci jen v průběhu neobjeví něco nečekaného, co mě alespoň trochu překvapí, ale nestalo se. Za příběh jdou tedy body dolů. Slavně nedopadl ani náš pokus s Korbitchem se spojit v jeden tým a vytvořit tedy konečně "The Crew". Ačkoliv jsme se na mapě viděli a posílali si vzájemně pozvánky do týmu, přímo ve hře jsme se nesešli a hra nás zarputile odmítala propojit, i přes různé finty, které jsme objevili na webu, a které tomu měli pomoct. Takže i zde hra selhává.

To co mě skutečně bavilo, byla obří zmenšenina USA, po které se můžete prohánět jak je vám libo. Zásadně jsem nepoužíval funkci fast travel a na všechny místa jsem jezdil normálně a užíval si jízdu for fun. Jízdní model je pro závodní arkádu perfektně trefený, dá se tedy jezdit v obřích rychlostech, nicméně úplně blbuvzdorné to není, a dostat se s autem do hodin taky není až takový problém. Právě prozkoumávání světa, prokládané jak příběhovými misemi, tak arkádovými dovednostmi, mě dokázalo u hry držet hodiny a hodiny. Aut je k dispozici celkem dostatek a to nevlastním žádné DLC. Navíc mi přišly i jízdní vlastnosti aut dostatečně odlišné, rozhodně je znát jestli ve městě řídíte obratného Golfa, nebo monstrózní Ford Raptor a pokud s okruhovým autem vjedete do terénu tak se můžete jít klouzat, a věřte mi, že si zakloužete. :) S herní měnou to zpočátku vypadalo bídně, a na nějakou velkou sbírku vozů jsem mohl zapomenout. Ale od chvíle, kdy jsem nabral na Uplay pár přátel a začal je posílat na frakční mise, se situace výrazně zlepšila a není problém ušetřit za pár dní i na drahá auta zvlášť, když člověk k tomu přidá nějaké ty výdělky z online soubojů. Naopak tuning a vylepšování vozů stojí za starou bačkoru a kdo se těšil na tuto část hry, tak musí být logicky zklamán.

Takže asi je to dost individuální, zda hra člověku sedne, a bude si užívat, a nebo bude po pár hodinách otrávený jak špaček, protože těch drobných nedostatků je zde poměrně dost. Já si ještě pár desítek hodin rozhodně užívat budu.

Pro: Obří mapa USA se zajímavými lokacemi, Dostatek aut, Fajn jízdní vlastnosti na arkádu

Proti: Příběh, Nefunkční propojování přátel do týmů, Neuspokojivé vylepšování aut

+26

Baldur's Gate

  • PC 70
To, že mě legendární Baldur's Gate až tak neoslnilo, jsem už naznačil v komentáři k datadisku. Po dohrání zbývajících dvou kapitol se celkový dojem sice mírně zlepšil, ale rozhodně nemůžu mluvit o nějakém zásadním obratu. Minimálně jsem ale v tom závěru už netrpěl stavy, kdy jsem se chtěl na dohrání vykašlat. Hra má podle mě spoustu zajímavých prvků, ve své době to asi skutečně byl milník, což už dneska těžko posoudím. Řemeslně je určitě dobře zpracovaná, ale celkový dojem u mě zabíjí nudné procházení spousty lokací, ve kterých po většinu herní doby není nic zajímavého.

Příběh hry mě bohužel taky nijak zvlášť nechytil u srdce a ani ten nebyl tedy tím pravým tahounem k dokončení hry. Zklamáním byly pro mě i třeba knihy, které nijak zvlášť neprobudily můj zájem o svět Forgotten Realms, a po pár svazcích jsem je přestal číst. Zde je potřeba uvést, že jsem tímto světem nepolíben, takže to je možná i ten důvod, ale mě to spíš přijde jako promarněná příležitost, mě do tohoto světa vtáhnout.

Naopak na pauzovací real-time soubojový systém včetně používání speciálních schopností, kouzel a lektvarů budu pět chválu. Ten se mi moc líbil. Bohužel hra po většinu času nic z toho nevyžadovala. Mnohdy jsem si vystačil s tím, že jsem všechny postavy vybavil jak zbraněmi na dálku (luky nebo praky) tak kontaktními zbraněmi a přepínal podle potřeby. Těch soubojů, kdy hra vyžadovala využití odlišných schopností jednotlivých postav, zde bylo skutečně pomálu, a až právě lokace v datadisku zvedly laťku obtížnosti na tu správnou úroveň. Úplně nejvíc mě pak unavoval respawn (popř. přepadávání při cestování) různých smeček vlků, psů, kostlivců a dalších potvor, který jen zbytečně natahoval herní dobu.

Možnost tvorby a obměňování party během hry je určitě kladem, i když já jsem ho moc nevyužil, akorát mi pláchnul Montaron s Xzarem, když jsem dlouho otálel vyrazit na jih, ale vzhledem k jejich zlému přesvědčení, se mi stejně moc do party k mému zákonně dobrému paladinovi nehodili. Zklamalo mě levelování, kdy ve dvou třetinách případů nemáte žádné body na rozdělení a jen odklepnete zvýšení levelu. V průběhu hraní mě levelování přestalo zajímat a vždy jsem to akorát odklepl, aniž bych se moc staral, co se vlastně změnilo.

Suma sumárum je můj celkový dojem rozpačitý a kladu si otázku, co vlastně způsobilo to, že je hra tak legendární a často považovaná za jedno z nejlepších RPG všech dob. Ano vidím tam spoustu zajímavých herních prvků, graficky je to hezké ještě dnes, hudba, zvuky a dabing jsou fajn, ale zábavnost mi často přišla na bodu mrazu a celkový koktejl mi až tak sladce nechutnal.

EDIT: Komentář byl upraven v části levelování, kde jsem chybně tvrdil, že hra ani neuvádí, jak se mění vlastnosti postavy. Tím jak mě levelování v podstatě přestalo zajímat jsem nabyl tohoto mylného dojmu. Hra to skutečně uvádí, jak mě pozorní čtenáři vyvedli z omylu. Já jim za to děkuji, čtenářským testem prošli. ;-)

Pro: Soubojový systém včetně magie a lektvarů, Tvorba a obměna party, Charaktery postav

Proti: Nudné lokace, Respawn nepřátel, Lehké souboje nevyžadující odlišné schopnosti postav, Nevtáhnutí do herního světa a příběhu

+28