Sním nebo snad bdím? Může to být pravda? ENCHANTMENT? Opravdu? Je to pravda pravdoucí? ENCHANTMENT? Pověsti nelžou? Opravdu? Opravdu reálně opravdovsky je to pravda? ENCHANTMENT? To se vážně vysrali na legendu? Na nejlepší herní postavu všech dob? Na herního Chucka Norrise spářeného s Medojedem (kurva drsný zvíře kdyby jste nevěděli). Voni tam ti dementí kašpaři z Kanady kteří si myslí, že ta jejich trapná šablona zachraň svět ještě někoho zajímá, nedali do hry Sandala?

Víte co BéWé? Já na vás mrdám! Mrdám, mrdám, mrdám! Naserte si! Fuck off! Proklínám vás! Nechť vaše nenarozené děcka chodí pozpátku! Nasrat! Mrdat! Shit off!

ŽÁDNÝ SANDAL, ŽÁDNÝ HRANÍ, NASRAT NA CELÉ TO SLAVNÉ BAJOWER! ENCHANTMENT!

EDIT!
Sním nebo snad bdím? Může to být pravda? CHAMPION? Opravdu? Je to pravda pravdoucí? CHAMPION? Pověsti nelžou? Opravdu? Opravdu reálně opravdovsky je to pravda? CHAMPION? Legenda legend se vrací? Šampión šampiónů? Herní Ježíš Kristut skřížený s Medojedem (ano, s tím kurva drsným zvířetem)! Voni tam ti géniové geniální z Kanady kteří tvoří nejlepší příběhy ever, dali do té hry Hawka!

Víte co BioWáre? Já vas miluji! Miluji, miluji, miluji! Sláva vám! Fuck Yeaaaaaaaaa Hawke bitches! Nechť vaše nenarozené děťátka žijí dlouhým a šťastným životem! Miluji Vás!

HAWKE JE ZPÁTKY, AŤ BAJOWÉR ŽIJE, LONG LIVE BIOWARE, NEJLEPŠÍ VÝVOJÁŘI EVER FOREVER! CHAMPION!

Slavte mí služebníci, Chipsonator Frýdečáský opět sestupuje sem na zemi, boží dílo, aby opět zanechal další komentár zde na ctihodné databází, jenž v budoucnu poslouží jako internetové prameny pro učitele a učitelky dějepisu! A co že sí já, syn boží, Mona Lisa herního umění vezmu na paškál dnes? (vím, vím, zatraceně debilní otázka, jelikož to všichni už vidíte v nadhledu). Cože? Že nevíte? (Alé jó, věřím že se zde najdou šmejdi kterým to nedojde). Operation Flashpoint, nejlepší českou hru všech dob! a ten kdo s tímhle tvrzením nesouhlasí, tak je vlastizrádce, jenž by si zasluhoval být odveden Vlky, kteří by zněj udělali šmejda! A teď se kurva pohldně usaďte na své zadečky, čipsíkovy již hrajou služebníci boží (aj need a hírou to sejf maj lajf, jast in tájm), vysmrkal všechny ty hnusné hleny (zatr-patrcená rýma!)

Bylo nebylo, byl jsem dítětem (ano, vskutku milý čtenáři, i samotný Chipsík býval dítětem jako vy) a ke mě se dostalo demíčko téhle hry. Řeknu vám, já z té hry byl hotový (né, ne, ne nemyslím že jsem dosáhl ejakulace hovádka, ale že se mě dostala do kolen (né, ne, ne nemyslím tím že mi dala do držky a já padl na kolena, prostě se mi líbila, jako málo která v té době)). Otevřený svět, mohl jsem postřílet koho jsem chtěl (ach, to byly časy, sejmu kolegu s eRPéGé, to si vezmu, uteču na kopec, odstřeluji své pronásledovatele, a když už mě pořádně naserou, tak jé pošlu do pekel pomocí eRPídží), navíc to na mě mluvilo česky, kurva česky! Jak já to demíčko miloval, sic jedna mise, ale tu jsem hrával stále dokola a vymýšlel jsem si své vlastní scénáře (na výmýšlení jsem machr jako nikdo jiný (však kdyby jste četli mou chystanou proguaproepikalní knihu, tak by jste poznali).

CCA O DVA ROKY POZDĚJI V NAŠEM KOMENTÁTRU
Ctihodný otec, živitel rodiny a ten jenž mě zasel, přichází domů z roboty a říká mi že něco nese. Úkáže mi CéDé a na něm vidím fixem napsané Operation Flashpoint, řeknu si kurvo jó (ok, ok máte mě, přiznávám, to jsem neřekl, na to jsem byl příliš mlád). Upaluji k Písídlu, zasouvám CíDí do mechaniky, instaluji, jsem nedočkavý jako feťák Eddie na ten bílý prášek, předtím než se jeho život hnul. Konečně to je! Zapínám. Zapnu si kampaň. Vyfasuji jméno Amstrong (nejspíš jsem ten cyklista řeknu si, pak mi dojde že je to blbost a že jsem ten astronaut). Běhám jak vocas, sem a tam, nějaký negr na mě neustále řve (drž už kurva hubu, avšak jako správný voják (nebo mariňák (teď mi dochází, že ten negr musel být předloha pro postavu Jamie Foxxe) pokračuji dál), nejspíš je na mě zasedlej a chce vojet mou bílou prdel. Po tvrdém teroru se konečně dostávám do války, jsem nadšen, válka se mi dostává do hlavy, nemůžu dělat už nic jiného než válčit, stává se ze mě jen nádoba na zabíjení (a jsem rozhodnut že až budu velký, tak budu vojákem....dnes už vím jaká debilní a nesmyslná představa to byla, dneska vím, že až budu dospělý tak budu kapitánem Normandy).

ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP!
COŽE?!
ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP! ČČKP!

Hra mě dostala svou grafikou, svým modelem poškození (oka, šli rozbít jen vozidla a tak trochu divně skřivit baráky, že vypadali jako by je navrhoval snad ten nýmand Picasso, ale tak co, mě to tehdá (a i dnes) stačí), rozlohou, skvělou válečnou atmosférou, možností řídit i svou vlastní jednotku a obtížností, kdy jeden špatný pohyb mohl znamenat jednu špatnou kulku, jenž ukončí váš špatný život. Jednoduše válečný simulátor jako řemen, kurva jó, který si rád, tuze rád zahraji i dnes! Pokud bych mohl snad jen něco vytknout, tak občasné bugy a AI vaších spolubojovníku, když jím velíte, tak občas prostě ani za hovno neudělaj to co po nich chcete (zmrdi), ale to je tak vše. Operation Flashpoint je jednoduše svatý grál české herní scény! A já váš Chipsonátor Frýdečeský, kterému můžete říkat i Ježíš Kristus a nebo dokonce samotný Maerlyn se s vámi loučí (avšak nebojte děti moje, stejně jako blaničtí rytíři se vrátím ve chvíli kdy mě zase databáze bude potřebovat ;)

PS: Dejte mi už pokoj s tou epidemií poštovních elektronických dopisů, jenž se dožadují vědět "a proč jako že jsem dostal to mínus". Pochopte že hold vaše komentári nemůžou být tak úžasné jako mé a tudíž se nějakým těm mínusům nevyhnete.

Zkouška, zkouška.... tři....dva...jedna...zkouška....Shepard...zkouška....zkouška.....muzika v uších zapnuta (If ju sik, if ju sik, if ju sik).....Okje vše v pořádku můžeme jít na to

Opět vás zdravím mé věrné ovečky, jak si mnozí všimli včera jsem (4. 2. 2014 141 let před narozením spasitele) jsem sepsal svůj jubilejní dvacátý (čísly 20) komentář a to na Mass Effect 2. Jenže bohužel, některým uživatelům způsoboval krvácení do mozku (promiň Shoggot já nechtěl....jsme v klidu? fakt je mi to líto, tak jsem OK? Jsme? Díky bro, jsi jednička) a taky se mi dostalo tvrdých slov jako "Strči si hlavu do pračky" (odpouštím ti Shoggot). A tak ke mně ve snu přišel samotný Commander Shepard řekl mi abych hned následující den naspal komentář k závěru trilogie který všechny pohladí po duši. A tak jsem opět tu a jdu splnit vůdcovo přání. Takže se připoutejte biči-....ehm přátelé, jdeme to dojet.

!RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !!RED! !RED! !RED! !RED! !RED! RED! RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED! !RED!

Mass Effect 3 zakončení monumentální, ne, ne monumentální ale Proguaproepikalní trilogie do které jsem se bezhlavě zamiloval (stejně tak jako se bezhlavě zamiluje úchyl do své oběti a pak jí zavře do sklepa kde nad ní honí a ta holka to neví). Moje láska k tomuhle vesmíru je opravdu hluboká a věřte že jsem na třetí díl čekal jako na smilování (nebo jako nymfomanka na sex). A pak to nadešlo. 9.3.2012, je to tady, konečně! Shepy a jeho družina statečných jsou konečně zde. Zapnu to, importuju svého bad-sex-readhead-ass Sheparda a jdem na to. Hltám každé slovo jako nymfomanka jenž hltá každé seme-....však víte co....(pro ty co neví tak semeno ale pššš). Pak to příjde, Reaper se snáší k Zemi a vypukává den R! Je to tady, Reapři jsou zde začíná boj o naší planetu, přátelé, rodinu, naše milované, o pivo, chipsy, prostitutky, fornax, o tuhle databázi začíná boj o přežití! Jsem naprosto v transu, hraji, hraji, hltám vše co se děje, tolik proguaproepikalních momentů a já chci kurva víc, nemám dost, chci víc!

!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!
!BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE! !BLUE!

Máme tu nový bojový systém, vzpomínáte si (jako že fakt vzpomínáte) na Šwarcíka misnutého s kudlankou ženského rodu a ty dva říznuté s pumou....přimíchejte ještě Čeki Čena! Oue jes my frends, přesně tak. Shepard skáče, uskakuje, přeskakuje překážky, rozdupává hlavy a nakonec krájí své nepřátelé novou zbraní na blízko. Jednoduše nářez. Hraji dál, potkávám známe (čest Kaidan ty starý prevíte, Jeffe, jak rád tě vidím), potkávám nové borce (James Vega? Těší mě parde), navštěvuji Mars(meh, Liaro, nazdar....Illu? Jsi to ty ty prevíte? Ty teď jdeš po mně...tvou hlavu si nabpdnu na zasranou tyč!), nové lokace Citadely, měsíc Palavenu (Garre, no konečně, ty dva roky jsi mi kurva chyběl příteli) a máme tu další epické, monumentální a proguaproepikalní scény při kterých z mé krypl-držky vytéká slina na klávesnici. CHCI VÍC! PERTE TO DO MNĚ BIOWARE, PERTE TO DO MNĚ!

!GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN! !GREEN!

A tak hraji dál, seru na školu, spánek, jídlo, na přátelé a rodinu (dělaté si prdel? nejdu od kompu, má skutečná rodina mě teď potřebuje) a dál vedu předem ztracenou válku za svůj milovaný svět! Činím těžká rozhodnutí (Gethi nebo Kvariani? Vždyť Gethi jsou oběti, co se jen bránily...ale co Tali, vždyť já ji doprdele miluji!) a loučím se s přáteli (Sbohem Mordine, Thane) ale já jdu dál bojuji, proplétám se úžasným příběh o boji a teď mi dovolte použít metaforu, o boji mravence proti podrážce boty. Navštěvuji nová místa, opět si rozšiřuji obzory o světě kde budu žít až se konečně odvážím skočit pod vlak. Přestože jsem obklopen zkázou, tak si užívám každou sekundu v tom perfektním dokonalém světě. Každou misí co je za mnou, každými mrtvými jenž za sebou nechávám a každým mrtvým po mém boku cítím že se blížím ke konci, ke dni kdy to vše zkoncuje, kdy se mraven a podrážka setkají na bitevním poli naposled. Nakonec proliji krev toho zkurvysyna Kai Lenga (to máš za Thane ty čubko!) a nachází ta chvíle. CHVÍLE KDY JE NAČASE ZÍSKAT NÁŠ DOMOV ZPĚT!

!TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK! !TAKE EARTH BACK!

A je to tady, poslední motivační rozhovor a de se do akce. Spouští se uberproguaproepikalní scéna kde celá galaxie vyráží do boje která rozhodne o jejím bytí a nebytí. Všechno střílí, samé výbuchy, hrdinská hudba, mé chlupy po celém těle řvou! Řvou strachem, hrůzou, obavami ale hlavně odhodláním získat náš domov zpět. Odpoutávám se od bitvy, jelikož válka se má rozhodnout na Zemi a tam jsme potřeba. Přichází obrovský výsadek aliančních sil složených s z celé galaxie, z válečných veteránů, vojáků, mariňáků, chlapů, kluků jenž jdou bojovat za svůj život. Mnoho jich padne dřív než se spustí bitva. My se naštěstí sneseme k zemi. Kde nás však čeká peklo. Bojujem o přežití, bojujem proti mnohonásobné přesile a musíme se spoléhat jen sami na sebe, na přátele. Nakonec se dostáváme do Aliančního operačního střediska (Anderson? Jsi to ty? Ty starý parchante jak rád tě vidím). Promluvím s přátely, možná poslední naše společná slova co si řekneme. Pak přijdu k Tali, řeknu ji že jí miluji. Brečím. Ona též. Pak jdem kout pikle. Cíl je jasný. Cítím že mí přátelé potřebují nabudit, pronesu tedy motivační proslov, který i Adolfa zastíní.

Pak opět vyrážíme do pekla není čas, tam nahoře umíraj vojáci a já mám v plánu tuhle válku ukončit. Prostřílíme se proti tisícovkám nepřátel až k cíli. Jenže ten starý zmrd Harbí se znese z nebe. Není čas vymýšlet nový plán. A tak se rozbíháme k němu, jelikož tam leží náš cíl. Ten však naše jednotky masakruje, nakonec zasáhne i mně. Probudím se. Všichni jsou mrtví. Garre! Tali! Doprdele! Garre! Tali! Nevidím je, všude jsou mrtvá těla, Harbí je pryč, v rádiu mrtvého vojáka slyším že se spojenci stahují do domů. Slyším že prohráváme. Já však postřílím odpor a dojdu k cíli.

Další jednání je jako sen. Jsem na Citadele. Je tam Anderson a Illu. Vedem konverzaci. Illu střelí Andersona. Zabiju Illu. Spustím naší zbraň jenž má zvrátit tu genocidu. Sleduji s Andersonem naš domov. Anderson zemře. Naše zbraň nefunguje. Padnu vyčerpáním.

Najednou jsem na nějakém divném místě. Je tam dítě (ahoj chlapečku, chceš bombónek? pojď ke mně do auta a jeden ti dám...avšak ten parchant bombónek neche). Zjišťuji že ten parchant mi dává možnost zvrátit válku. Vyslechnu ho. Dává mi tři možnosti, buď zničit ty hajzli, ovládnout je, nebo přepsat DNA celé galaxie, čímž vytvořím galaktický mír. Ty dvě možnosti se mi nezdají. Vyberu si zničit ty plechové parchatny, ač mě to má zabít. Následuje výbuch. Plecháči padaj k zemi. Normandy utíká před výbuchem. Havaruje. Na cizí planetu. Z Normandy vyleze Jeff, Garrus a Tali (oni žijí?! chvála bohu! chvála ježíše nazaretského. Kurva ano, oni žijí!). A konec. Titulky. Utírám slzu. Říkám wau. Konec ač jsem čekal jiný, mi přišel dobrý, možná i víc to, přišel mi temný, žádný heppy jend, plecháči mrtvý a galaxie ve sračkách. Konec. A já říkám, že mi to stačí. Cítím se smutný. Vážně už je konec. Vážně kruva. Kurva je. Sbohem Shepy, Garre, Tali a další. Avšak není to konečné sbohem, vím totiž že se sejdem ještě několikrát, stokrát, sice už to nebude tak sladké, smutné a osudové jako poprvé ale stále to bude proguaproepikalní. Díky BioWare za tuhle úžasnou sérii. Tleskám ve stoje a křičím wau! A vy hodlejte též nebo si vás najdu a narvu vám katanu doprdele.

Teď ještě pár slov k multyplajeru. Moc lidí mu nevěřilo, já mu věřil a těšil jsem se. A právem. U žádné hry mě eMPé tak nechytlo. 6 tříd, několik postav se svými schopnostmi a různé kombinace džíru, zbraní a schopností. Šest základních map. Hyperaktivní hratelnost kde na obtížnost Gold a Platinu stát na místě znamená smrt. Navíc několik DLC zdarma jenž rozšířily obsah a to tedy dost. Desítky nových postav, zbraní, schopností a map (a taky ta obtížnost Platina). Přidání stránek s vašimi statistikami z hry, kde se vám odemykají trofeje za úspěchy. Tomuhle já prostě říkám doprdele pořádná podpora. Ať žije BajoWer, ať žije BajoWer, Long live BioWare!

PS: DíeLCí pro eSPí jsou kurva kvalitní matroš, který jsem si fakt užil.

PSS, EDIT: Shoggot mi dal mínus....asi nakonec nejsme v pohodě.

Zdar bičis! Jsem zpět doprdele. Vítajta u mého neuvěřitelného 20 (slovy dvacátého) komentu zde na posvátné půdě PC her databáze (konzolové toustovače nasrat!). Nikdy jsem nečekal že bych to dosáhnul až takhle daleko a chtěl bych poděkovat své rodině (i všem těm kteří jso už 20 metrů pod zemí, nechť je vám hlína lehká), přátelům (zdar Pajmo, sice jsi totálně mimo ohledně Michelle a Capria ale i tak ti patří tohle díky), učitelům jenž mi pomáhali se protloukat životem a udělali z negramotného malého pihatého zrzka, jenž žíje ve Frýdku-Místku který by potřeboval Ras al ghůla a jeho ligu stínů v legendu téhle databáze. Ještě jednou tedy díky, a díky též skvělým uživatelům téhle databáze, bez vás bych se nikdy nesmrtelným nestal. Klidně si zatleskejte, jen se neostýchejte, zasloužíte si to. A teď to pojďme oslavit u mého komentáře ke hře...ach cítíte tu posvátnou auru taky? MASS EFFECT 2 DÁME A PÁNOVÉ, PROSÍM O POTLESK!

Dovolte abych začal legendou(moment....chvilku strpení prosím...ještě chviličku...tak ve sluchátkách mi hraje pánvička, můžem jít na to vy nedočkavci). Kdysi dávno si to tu na matičce modré Zemi štrádloval jeden slušnej chlap, jenž nikdy nezhřešil. JEŽÍŠ KRISTUS AKA JEŽÍŠEK! A tenhle typos proměnil vodu ve víno. Proč vám to říkám (mimochodem fakt husté že! ou je madafaka)? Protože v jedné zemi, jménem Kanada (ta země nad amerikou kdybyjste nevěděli....ne fakt, to není další kus USA), existuje studio BioWare (čti kurva BajoWer) a ti vzali kurva úžasný Mass Effect a vytvořili k němu kurva píča skvělý užásný, nepřekonatelný Mass Effect 2! Který nám dal vesmírného křečka (ťuťu-ňuňu), fornax (to nemlaskám já...aspoň né teď), víc ženských k uspokojení a nejvíc prďácký klub ve vesmíru (nevíte který? váš problém doprdele).

ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT!

První Mass byl úžasný, ale teprve Mass 2 ze mně udělal maniaka který by nejradši odletěl na Omegu, kde bych hned znásilnil první Asarijku co by mi přišla do cesty...možná i Vorchu, nejsem vybíravej. A jak že se mu to kurva povedlo? Jednoduše, každou skvělou vlastnost z jedničky pozvedl ještě o úroveň vejš! Říkáte si že to není možné? Věřte tomu že je mí drazí spoluobčané!

Grafika? Neuvěřitelně krásná a líbezná (skoro tak jako Michelle...naser si pajmo!)! Postavy? Je jich tu víc, všechny uno perfekto dabing, všechny zajímavé a pro většinu bych i dýchal (s Garrem bych chodil na pivko a kuželky, s Jack a Tali dával trojku, s Gruntem bychom dělali všelijaké rošťárny átedé...). Příběh? Epický hned od začátku kdy vám rosračkujou Normandy (budiš ti led lehký), až po závěrečnou sebevražednou misi...stop doháje...ta není epická...slova co by vyjadřovalo její velikost totiž dosud nebyla vymyšlena...ale já jsem Chipsík legenda Databáze jehož komenty jednou budou předmětem maturit...takže to slovo vymyslím....Proguaproepikalní...Damn Right bičis, poslední sebevražedná mise je jednoduše Proguaproepikalní! Co dál? Navštívíme nové světy a místa, jenž jsou něco jako divy našeho nudného světa, akorát jsou mnohem krasulinkější a pompéznější. Hratelnost? Dravá! Představte si že spojíte Šwarcíka a kudlanku (rod. ženský...pozn.komentujícího rod.mužský ohledně kudlanek stojí za hovno) stříknuté ještě pumou! Přesně taková ta hratelnost je. Soundtrack? Oproti prvnímu dílu více mejnstrímové ale kurevsky epické a když při Proguaproepikalní poslední misi začne hrát, tak vaše chlupy po celém těle, ať už na vašem bachoru, zádech, varlatech, prdeli, vagíně začnou pochodovat a sborově zpívat do rytmu!

!I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD AND THIS IS MY FAVORITE COMMENTARY ON MASS EFFECT 2 BIČIS!

Mass Effect 2 milý přátelé a přátelkyně je nadpozemské dílo pro který je těch zasraných 100% zde velice, velice málo. Mass Effect je jako ta nejlepší nejkrásnější nejsvůdnější nejsmyslnější žena na světě (prostě Michelle..a tobě nechť pukne ta pravá žíla nad okem pajmo!! muheheh jsem tak zlej...jó přichází na mě jaro (bylo načase, ty bílé sračky, ač na chvíli mi bohatě stačily))(popřípadě jako to nejvíc sexy 8 (slovy osmi) leté dítě(no no, na co to bučení, jen se nedělejte že jste nikdy neměli chuť...no já si říkal), jednoduše se ho nemůžete nabažit a musíte ho prostě hráz znova a znova (ať už kvůli charismatu Sheparda, Garrova hlasu, tetování od Jack, té sexy prdelky od Mirandy átédé...).

PS: Každý kdo dal Mass Effectu 2 pod 100% je zaujatý hater, přizdisráč co si jen honí ego a zasloužil by si nabodnout hlavu na zasranou tyč!

PSS: Mé statistky z prvního hraní vůbec kdyby to snad někoho zajímalo.
Vzhled: Drsný sexy zrzek s pořádnou špetkou charismatu
Původ: Narozen na zemi
Histore: Poslední přeživší
Vztah: Tali
Kamarádka s výhodama: Žádná čuňata, byl jsem věrný
Kolektorská základna: Zničena
Mrtví při Proguaproepikalní misi: Jacob, Jack, Thane, Legion, Grunt (to bylo jest první hraní bez DLC)
Herní doba: 28 hodin při prvním hraní, při druhém ze všema DLC necelých 50 hodinek.
Gethi: Přepsáni
Miranda vs Jack: Jack jsem poslal doprdele
Tali vs Legion: Je mi líto Legi, neměl jsem dostatek bodů na čevrenou nebo modrou odpověď.

Nuže nadzar a čau, jdu psát knihu, abych byl za dva roky nechutně bohatej!

Solidní zábavná pitšovinka. Prostě tu máme starou dobrou zasranou školu v podobě dvě-dé akční střílačky v které a to KURVA pozor...si můžete zapnout vlastní hudební pozadí! Ou jejeje muderbitcherfucker jou men věřte tomu a dle toho se vám určuje tempo a obtížnost.

Ovládání hry je jednoduché takže si to můžou zahrát i vaši bratři/sestřičky, synové/dcery, bratranci/sestřenice, táta/máma, děda/babča (ano vidíte dobře feministky....muži vždy psáni první! Naserte si mrchy!). Jen bacha na epileptiky, přeci jen nechcete aby třeba váš spratek padl k zemi s pěnou u huby.

Jak jsem již písal, ten důvod proč jsem se touhle hrou vůbec zajímal je vlastní výběr hudební pozadí, které určuje obtížnost a tempo. Navíc si u toho můžete i zaspievat, například já si u toho spívám songy od mých oblíbených skitlsek, jako například"NO! Jů never bín eloun!" nebo od zeleného dne "Don´t wona bý en emerican idiot"! Ale zase je pravdou že si klidně můžete u arkanojdu vypnout zvuk, zapnout nějakou vypalovačku a výjde to na stejno...

PS: Jediný důvod proč jsem sprznil tenhle koment je ten, aby úvodní stránku nezajebával jen nějaký Honzek...Co si o sobě doprdele myslí? Hlavní stránka patří všem sobče!

Holahou pirátští pardálové, rumoví baroni a špinavé děvky karibiku! Vítejte u dalšího komentáre Čipsonátora zde na vznešené databázi tentokrát na zajetou herní značku jejíž jméno předchází obrovské HYPE. Asasín Skrýt: Bleg Fleg!

Ti z vás kteří četli můj komentář k velmi nezdařilé průměrné trojce jistě vědí že jsem na konec komentáře napsal že mi nový díl Assasínské rodinky je a teď cituji na hulváta "Ta hra je mi totálně uprdele." A ano, skutečně mi byla zcela u zadnice která je chlupatější než tygr bengálský. Avšak jak už to rok za rokem na podzim bývá stejně jsem si jí zahrál (to víte, takzvaná okurková sezóna) a nakonec jsem příjemně překvapen (ač začátek byl dementní jak jen mohl, především věta "ač vás nepoznám dle obličeje, tak vás poznám dle hábitu pro vaši organizaci tak typickou" mě dostala do kolen svou céčkovostí až déčkovostí-ach jak je to laciné se mi chtělo křičet!). Stejně tak první polovina příběhu je zcela nezáživná, jen neustále někam jezdíte, vybíjíte dementí vojáky ať už vašeho veličenstva nebo žaboužroutů nebo těch magorů co si pouští do ulic býky a pak před nimi zdrhaj. Vlastně tomu že ti vojáci jsou dementi pomáhá hodně soubojový systém, který ve trojce šlapal jak měl, tak tady nevím jak se jim ho podařilo ho degradovali o úroveň niž. Zatímco v té zatracované trojce na vás vojáci klidně útočily dva někdy když se hecli tak tři, tak v černé vlajce se tohle stane jen párkrát že byste to spočítali na prstech obou vaších ruk ve kterých vám vybuchl dynamit.

Tak teď se ale vraťme k hlavní story která je jak už jsem psal v první půlce kolikrát až nezáživná, nic pořádného se neděje a vedlejší postavy též nic moc nepředvedou a celé je to takové zdlouhavé a nebýt tam té volnosti tak bych si uhryzal všechny nehty nudou.

A jó vidíte! Volnost! Co se týče nového Assasína s římskou číslicí 4 (slovy čtyři) tak jsem se dočkali poměrně dosti otevřeného světa, kde můžeme přepadávat lodě, lovit zvěř, potápět se na určitých místech, dobývat pevnosti, plnit vedlejší úkoly pro assasínskou sektu, a nebo si jen tak plout lodí a poslouchat falešné zpívaný vaší pirátské grupy. Ano co se týče nejnovějšího assasína tak je co se do možností světa jednoznačně nejlepší, nabízí nejvíc aktivit k vyblbnutí a to se kurva jahó počítá. Akorát tedy musím si postěžovat na fakt že první pohlédnutí na poměrně velkou mapu tak trochu klame (svině jedny). Ano svět je sice velký, je tam dost ostrovů ale přesto se na většinu nedostanete a když dostanete tak je jen využita 20% kapacity celého ostrovu což je škoda. Takže ten svět je velký především díky tunám a tunám slané, rumem nasáklé karibské vody.

No a teď zpátky k hlavní story, takže jak jsem říkal první půlka je kolikrát až nezáživná, nic pořádného se neděje a vedlejší postavy též nic moc nepředvedou a celé je to takové zdlouhavé ale naštěstí od nalezení bájné observatoře to chytí kurva jó grády a příběh se rozjede, postavy začnou umírat (palec hore ubižsofte, tohle čipsíček tuze rád). Prostě a jednoduše tomu narostou chlupatá varlata padesátníka který byl ve Vietnamu a tam zabíjel nevinné a znásilňoval šikmé děti. A ta Edwardova psycho část, no prostě Wau, to se mi po dlouhé době chtělo líbat Žubisákům nohy.

No počkejte! No jo kurva, Edward! Co by to byl za odborný koment kdybych nezmínil hl.hrdinu že hihi? Táááákže Edward Kenway, fotr Haythema a děda dementa indianského Connora. No popravdě mi to přišlo jako strašně prvoplánová postava (což asi stejně byl), prostě Žubi si řeklo "Ok hráčům se nelíbil apač, dáme jim drsného ochlastu piráta, přeci jen lidi milují piráty, vemte si takový Jack Sparrow toho přímo žerou!! Ano, ano geniální nápad!" Ale teď musím říct že si mě Eda získal, sice né jako ten renesanční Ital, ale získal si mě. Eda je totiž vážně sympaťák, který se rád napije, není to rasista (vždyť má za kontradmirála černocha), nechová se jako dement a to charisma prostě v sobě má, né že né.

No ale teď abych dokončil to o hlavní lince, takže jak jsem říkal první půlka je kolikrát až nezáživná, nic pořádného se neděje a vedlejší postavy též nic moc nepředvedou a celé je to takové zdlouhavé ale naštěstí od nalezení bájné observatoře to chytí kurva jó grády a příběh se rozjede, postavy začnou umírat a následný konec mě už dostal do kolen, ano normálně jsem byl dojatý, skvělý nápad s černovláskou která zazpívá falešně píseň, mi zavzpomínáme na staré známe z nich většina už chlastá rum v pekle ze satanem a Edward se vydá vstříc novému životu (jen škoda že v závěrečném videu kde se objeví i ten který vyšukal toho dementního apača Ubi nepřitvrdily a Edwarda nesejmuli, to bych z toho nakonec měl i depku).

Takže suma sumárům rum rumárům, piráti parátirům, děvky děvkárům nejnovější Essesínský počin je příjemný překvapením, kterému sice trvá než se rozjede na plné otáčky, ale nakonec to bude stát za to. A co se týče dalších dílu tak už mi nejsou tak docela uprdele, ale jsem celkem zvědav s čím přídou.....kurva UBI dejte mi už šikmookého Assasína který klátí asiatky!!!!!!!!

Moment! Moment! Ještě neodcházejte, já hlava břízová, zapomněl jsem zmínit jeden prvek jenž mě v minulých dílech vytáčel do nepříčetnosti....hraní v přítomnosti! A teď se držte piráti a pirátky tohle je první díl AC série kde mě to bavilo! Co na tom že hlavní hrdina trpní dementním syndromem Gordnona Freemana díky čemuž konverzace vyznívaj trapně, hlavní je totiž že mě neuvěřitelně chytilo hackování kompjůterů mých kolegů a pak sledování následného obsahu který ukrývali, který rozšiřuje tak trochu obzory o herním světe v součastnosti! Takže palec hore žubi! Ale palec dolů za to že celá příběhová linka v přítomnosti nakonec vyšumí do prázdna.

Tak jo! Na tuhle chvíli jsem čekal! Na chvíli kdy mě pohltí vztek, agrese, temnota, nenávist, chuť po krvi a chuť po prznění a znásilňování! Čekal jsem na to, protože tihle ingredience potřebuji ke stvoření dalšího legendárního komentáře zde na databázi (co si budem nalhávat, jsem ten nejlepší komentující co tu kdy byl zaregistrovaný a mé slovní obraty mi závidí i zasraný Mark Twain...jo a Marku, Toma Sawyera si strč doprdele!). Takže jdeme na to bitches, Chipsonator rozjíždí další pekelně legendární komentář!

A jak lépe začít kurva pekelně legendární koment? No přece jedním velký klišém. Konzolistům jsem vždy záviděl jednu hru....Mortal Kombat. Záviděl jsem jím ho tak moc, že bych klidně prodal tu ženu co mě vyprdla na tenhle svět! Celou tu dobu jsem žil z touhle tou závistí kterou jsem měl zakořeněnou hluboko v mém já. Ale dnes, dnes mi milý čtenáři kteří jste cela odrovnání mými úžasnými spisovatelskými schopnosti (vím, vím mé komenty se vyrovnají orgasmu), dnes už žiji bez té závisti! Dnes si konečně můžu zahrál Mortal Kombat i na svém zpropadeném notesu! A teď to nejdůležitější...je MK dobrou farkou na PC/NTB? Ne není. MK je kurevsky skvělou farkou na tihle ďábelské stroje na kterých mladé děti ztrácejí svou nevinou duši a své dětství.

Nový Mortal Kombat je vážně kurevs...moment tenhle výraz používám až moc často, chce to něci nového...nový Mortal Kombat je vážně zpíčen....moment tohle je až moc tvrdé, chce to něco mírnějšího, zároveň neokoukaného a navíc to musí bejt cool)....nový Mortal Kombat je vážně zmrdlohajzlovskykurevskyzpíčenědobrá (srát na to, že to není mírnější, ale kůůl to je!) mlátička! Navíc při okamžicích kdy svým soupeřům ničíte páteř, lámete vazy a všechny možné i nemožné kosti v těle, v ten moment kdy je zadupáváte do zemně se dostavuje příjemný pocit u srdce, jelikož ta sílu úderů je prostě cítit! Navíc souboje jsou parádně dynamické, každý hrdina má svůj stajl a je osobitě kůůl a komba jsou krásně vymazlená a brutální!

A teď pojďme na mínusy. Je opravdu škoda že ti hajzlové kteří mají rádi brutalní souboje na život a na smrt z NetherRealm Studios nedali do hry více módů, jelikož Mortal Kombat trpí poměrně klasickým neduhem mlátiček...stereotyp. Přestože akční vřava během soubojů na život a na smrt je úžasná, tak i tak bohužel po nějaké chvíli nastoupí stereotyp a to i díky tomů že těch módů ve hře opravdu bohužel není nijak moc. A to že příběh je béčkový až céčkovědéčkový, s tím se u hold těhle her musí počítat.

Takže sumec sumcům, Mortal Kombat je vymazlenou krásně brutální mlátičečkou, která strhne svýma dynamickýma soubojema ale bohužel po určité době příjde stereotyp a motivace hrát zmizí a příjde uninstal, takhle to probíhalo i u mně ale na ty hodiny strávené brutálním mláceným oponenta budu tuze rád vzpomínat.

A slovo na závěr? Enchantment vy bitches které mi zobete z rukou!

Přísloví zlaté české ručičky pochopíte teprve ve chvíli kdy si zahrajete Mafii. Legendu české herní scény, která je tak legendární že ústřední melodii mám jako vyzvánění (však víte, pam-pam-pam-padám-pam-pam-pam-padám-padamambapam), jako tapetu mám hlavního hrdinu Toma opřeného o jeho taxík, a hlášky z mafie používám dennodenně. Taky vždycky dvakrát do roka pořádáme s kámošem maratón, kdy nakoupíme energeťáky, vodku, chipsy a paříme vkuse dokud nedojedeme do cíle. Mafie je prostě něco jako pověstný svatý grál, je to něco víc než ježíš spasitel, Mafie je biblí, a to nejen mafiánských příběhů ale i do každodenního života. Mohl bych sem házet superlativy ještě hodně dlouho, leč místa není neomezeně a stejně, kdo by to pak četl. A taky mám vytetovanou spézetku Tomova taxíku na zadku.
_______________________________________________________________________________________
Takže drazí a milý, takhle by asi vypadal můj vykalkulovaný komentář, který by měl za úkol stát se nejlépe hodnocením na databázi (není přeci náhodou že pluska se nejlíp zbíraj právě u mafie, u které stačí nešetřit chválozpěvem). Ale jelikož jsem všemocný Chipsík, tenž co z vody udělá 42, ten který okrádá bohaté z těhož jde zlomek chudým a zbytek do bordelu a hlavně jsem ten nejčestnější muž na světě, tak kalkulovat nebudu a napíšu komentář sobě vlastní, který svým stylem né každému vyhovuje.. Nuže, usaďte se moje ovečky boží pohodlně, jdeme na to.

CHIPSÍK KOMENTUJE!

Bylo nebylo, v České zemi žil člověk jménem Dan Vávra, a ten vdechnul život hře, která je v Českých hájích dost často považována za jednu z nejlepších né-li nejlepší na světě.

Mafie je nepochybně skvělou, možná by se dalo říct i kurva výbornou hrou. Má dobrý a skvěle podaný příběh z mafiánských kruhů. Má propracované město, v němž je radost se projíždět. Má sympatické postavy (kurva, už 3x za sebou jsem na začátku věty použil slovo Má, budu si muset vymyslet něco nového). Dále má (jo, tenhle uprage bude vyhovovat) to pověstné kouzlo. To kouzlo, díky kterému tu hru můžete zapnout kdykoliv (klidně i v den, kdy vašeho bráchu přejede vlak protože se sjede a bude si myslet že hraje GTA a tím pádem si řekne že klidně může skočit pod vlak, že se stejně objeví u nejbližší nemocnice) a také že vás kdykoliv chytne. Tímhle kouzlem je obdařená Mafie.

Popravdě ani nevím jak se panu Vávrovy takové okouzlení (Enchantment? Enchantment!) mohlo povést, ale povedlo se. Nejspíš to bude tím, že se panu rýpalu Vávrovy podařilo skvěle smíchat prvky jako příběh, sympatické postavy, dabing na úrovni, hratelnost, dobovou atmosféru a další prvky hry tak že dohromady dají to pověstné kouzlo. A samozřejmě tomu kouzlu pomáhá fakt že Mafia je hra česká. A tenhle fakt to kouzlo ještě násobí.

Další věc co tomuhle kouzlu hodně pomáhá je to že Mafia je po technické stránce zvládnuta perfektně. Grafika je hezká, tak hezká že i dnes se mi zdá hezká. Město je tak krásně a detajlně vymodelované že i dnes se mi zdá krásné a detajlně vymodelované, stejně tak vozový park je perfektně zpracován tak že i dnes mi příjde perfektně zpracován)

Lidé co dělali na Mafii, tomu dali zkrátka tu nejlepší péči, dělali to z lásky (poznámka komentátora: jedná se jen o mou hypotézu, je klidně možné že to dělali jen pro prachy) a díky tomu je Mafie tam kde je, a díky téhle pečlivé práci (buď díky pečlivé práci a spoustu lásky, a nebo jen Dan Vávra zaprodal duši satanovy a nebo něčemu horšímu...třeba Harbingerovy) má to kouzlo, díky kterému si jí rád zahraji i dnes.

Mafie je nepochybně skvělou, možná by se dalo říct i kurva výbornou hrou, ale že by byla nejlepší hrou vyrobenou v Česku? Dovolte mi udělat mohutné pchééééééé. Nejlepší hrou z tohoto státu je Operace Flashpoint maderfaker ouje bro!

PS: Kouzlo mafie je tak silné, že ikdyž jsem na ní chtěl být trochu zlej a né tak moc ji chválit, tak mi srdéčko jedno zkurvené prostě nedalo a já na ní musel být hodnej.

PSS: Tak jsem si to po sobě přečetl (první koment u kterého to dělám...je to přece kurva Mafia!) a musím říct že tam melu o tom samém a furt dokola....ale to je jedno, hlavní je že sem Mafiu chválil a teď chci vaše pluska muhehehe!

Liaru jsem v jedničce fakt nesnášel (skoro tak jako tu sračku čím je rybí pomazánka, tahle sračka mě totiž pořádně poznamenala v dětství) ale díky tomuhle DLC jsem si našel k té modré holce s chapadly na hlavě cestu.

DLC se veze v temném duchu což beru jako velké plus, ještě aby né, když hlavní náplní je sejmout....však víte koho....velkého šéfa, který má kontakty všude. Jako parťačka do týmu je nám přiřazena již zmíněná Liara která si jinak moc prostoru v ME2 neužila.

DLC je svižné, neustále se něco děje (například si užijeme jednu fajn honičku ve vznášedlech), postavy dobře hláškují a herní délka je přijatelná. Navíc výstup na lodi....však víte koho...no to byla pastva pro oči, opravdu nádherně zpracována lokace. Navíc po poražení....však kurva víte koho...se na loď můžeme vrátit. Čekají tam na nás nejrůznější terminály, ze kterých se například dovíme informace o postavách jak v našem týmu tak i těch ostnatých které mají nějakou tu reputaci a nebo si můžeme prohlédnout co se dělo na různých místech na Citadele.

Takže abych to shrnul, Lair of vy víte kdo je výborné DLC, které obsahuje hromadu obsahu, skvělý akční příběh a navíc možnost si pak užit šmechtle pechtle s Liarou na Normandy.... V době Mass Effectu 2 rozhodně nejlepší DLC co bylo k sehnání...jenže přišla Citadela a všechno změnila, ale to už je kurva jiný příběh.

Do hajzlu, já si tu píšu komentář a přitom bych se měl učit do něminy, takže Auf Wiedersehen....a víte co, jebu na němčinu, jsem sám doma takže se jdu dívat na porno!

100! Já prostě musím vážení a milý! Já jakožto člověk co strávil ve světě Mass Effectu stovky hodin prostě nemůžu jinak. Tomuhle já povídám zakončení série jak má bejt. Aneb menší zaváháním s koncem série odpuštěno na sto tisíckrát. Citadela prostě musela potěšit každého fanouška až milovníka téhle v mých očích výjimečné série. Celá Citadela se nese v komediálním duchu, je přímo narvaná hromadou hlášek. V BW si prostě řekli "pojďme se vysrat na vážnou notu a pojďme se bavit". A já se bavil královsky.

Hlavní mise zabere okolo 3 hodin, a zúčastní se jí celá posádka Normandie, což je příjemné oživení a navíc je radostí poslouchat jejich vzájemné hašteření a hecování. Hlavní zápletka je poměrně originální a kdybych nebyl kokot rezavej, a nevyspoileroval bych si jí před zahráním tak bych byl nepochybně překvapen.

Jenže po dohrání hlavní zápletky DLC nekončí, spíš naopak, to pravé ořechové teprve začíná. Čeká vás totiž další asi 4-5 hodin obsahu, kdy potkáváte parťáky a společně řádíte v nové lokaci Citadely (Gruntova potyčka s C-SECem 4ever!), dočkáme se rozšířených romancí, rozloučíme se s těmi kteří nás opustily a také uspořádáte pořádne mejdlo. Jako pak obrovskou výhodu tohodle DíeLCíčka je velká znovu hratelnost jelikož stále objevujete nové a nové hlášky a když pak DLC dohrajete, tak vám dojde že Shepyho parta je velká bláznivá banda podivínů.

Tohle DLC prostě má to pověstné srdíčko, BajoWer ho udělali pro fanoušky a pravý fanoušek série ho prostě musí ocenit. Citadela je prostě královnou všech DLC, kde je vidět že tvůrci ji dělali srdcem a proto si podle mě zaslouží absolutní hodnocení.

Sakra /utírám slzu pod okem/ tahle banda mi bude kurevsky chybět.

PS: Ten kdo dá tomuhle (a nejen tomuhle) DLC 0% jen proto že to je DLC je retardovaný kurevský přizdisráč.

PSS: Vega je cucák, kterého jsem si natřel jako máslo na chleba.

Extended Cut. Přídavek který si vydupali samotní fanoušci. A jaký že názor na tohle DLC které se skládá z pár nových cut-scén, rozhovorů a obrázků má Chipsík který rád przní děti na skákacím hradě? Dle mě je to zbytečné. Ano, dle mě je to zbytečné DLC.

[i][i]Zajímavost:[/i]K tomuhle názoru jsem přišel zrovna včera, když jsem měl službu u skákacího hradu a díval se jedné holčičce pod sukni.[/i]

Největší problém co s tímhle DLC mám, jak jsem zjistil je ten že všechny 3 konci jsou rozšířeny tak že vyzní heppyjendově, a to se mi kurva nelíbí. Mnohem lépe na mě působily původní konce, které vyzněli depresivně a náznaků heppyjendu tam bylo opravdu minimum. A tím pádem, se mi logicky nemůže líbit (nebo lépe, ne nelíbit, ale nemůžu s ním bejt spokojenej) ani heppyjendovský obrázkový epilog.

Pokud se mi naopak něco líbilo a to opravdu hodně, tak to byla kat-scéna kdy Shepy a spol běží k "paprsku". Tahle scéna byla parádní a měla kurva grády.

Co se pak ještě týče přidání volby odmítnutí u vesmírného parchatna, kterého jeho rodiče nejspíš málo třískaly a málo prznily, tak tuhle volbu vítám. A vítám taky to že skončila tak, jak skončit měla, a to porážkou (ale samozřejmě by BW nezabilo kdyby udělalo pár videí kde bychom viděli umírat náš cyklus a naše známé, to by bylo teprve emotivní).

Takže jaký je můj dojem z tohodle DLC které z 50% tvoří přeslazené heppy obrázky? Rozporuplný. Někde dojem vylepšuje a někde naopak zhoršuje a také nevyužívá svůj plný potenciál. Ale je to zdarma, a furt lepší než kdyby se mi buvol vysral do ucha. Ale hodnotit těch pár nových kat-scén, obrázků a dialogů nebudu.

A na závěr už jenom to že jediný pravý konec ME je IT. A vy kteří nevěří jste zaslepenci, aneb vy všichni jste debilové a já jsem Normandy.

Jsem v depce vážení a milí navštěvovatelé téhle herní databáze. Mé poslední dva komentáře získali totiž dohromady 16-. Nemůžu spát, nemůžu jíst, ráno ani večer se mi nepostaví. Takže nadešel čas abych napsal komentár který nahoní co nejvíc plusek, abych zas mohl jíst, spát a smysluplně využívat pravou ruku. Takže tenhle komentář bude muset obsahovat dojemný příběh z dětství, vtipnou historku, drsné hlášky a žádné mrtvé a mrzačené děti. Okey, jdou se honit pluska.

Knajdt and Meršls neboli Rytíři a Kupci. Tuhle hru jsem poznal ve škole, v první třídě jsem totiž měli počítač a Rytejří a Kupci byla jedna z mála her co tam byla. Musím říct že jsem se v té době do té hry zamiloval. Krásná grafika, parádní hudba a hlavně tejpci, ve zbrojích kteří v rukou pevně drží nástroje zkázy a smrti. Po pár dnech hraní ve škole jsem se rozhodl že tuhle hru chci mít doma. Paní učitelky byly tak laskavé že mi CD půjčily na jeden den domů a já si to vypálil (muhehehe) a tak začala má rytířská pouť. Dokonce měli ve škole i návod na hru, ten jsem si dokonce naskenoval, sice černobíle ale to nevadilo, jelikož jsem si ho pak vlastníma rukama a pastelkami vybarvil. (Bum prásk, Příběh z dětství splněn!). Jo já tu hru tehdá vážně žral, dokonce se mi podařilo přesvědčit spolužáky že umím vstoupit do počítače a že v té hře žiji a tímhle jsem je krmil až do třetí třídy. Nakecával jsem jim že jsem král, a že oni můžou být mí Lordi a oni to neskutečně baštily (vždycky jsem uměl krásně vyprávět historky/lhát). (Bum prásk vtipná historka splněna).

No a teď jsem se s touhle hrou po několika letech opět setkal. A že to bylo krásné setkání. Vděčím za to svému příteli Pajmičovy (!!!!!!AHOJ KAMARÁDE!!!!!(furt je to lepší než zdravit v televizi)). Grafika mi příjde stále krásná, hudba je perfektní a hratelnost neztratila nic ze svého kouzla. Navíc jsem si poprvé zahrál mulťák, a to je ještě větší zábava než SP, hlavně tedy PvP. Co se pak týče KooPu tak to už sranda bohužel není, jelikož Počítač je zasranej Číter, který má už od začátku městu a Armádu, kdežto vy začínáte od píky. Takže se hodinu a půl dřete s parťákem, město už vám funguje a začínáte stavět armádu, jenže v ten moment BUM PRÁSK BUM zapne se skript a nepřítel vezme těch svých posraných 150 jednotek a vydrancuje vás, zprzní vaše ženy a zmasakruje vaše dět... moment tohle vynechám, chci přece pluska. A vy se samozřejmě nezmůžete na odpor, protože jsem se museli tu hodinu a půl srát s tím aby vám fungovala ekonomika a vy tak měli všeho dostatek. Takže KooPu se už budu vyhýbat a soustředím se jen na PvP jelikož to stojí vážně za to (pokud tedy hrajte mapu která je normálně nadizajnována, a nemáte jediný přísun zlata půl mapy od sebe, to totiž dokáže přímo bohovsky nasrat! Ale pokud narazíte na dobře nadizajnovánou mapu, tak to stojí bohovsky za to!).

Jo a když už jsem zmínil tu ekonomiku, tak se k tomu trošku rozpejšu (jen proto abych zajebal místem a aby to vypadalo že píšu dlouhý smysluplný komentář). Tákže ekonomika ve hře. Ekonomika ve hře je velmi krásně a funkčně zpracována. Například, máte tu zlato, za zlato si kupujete panďuláky, jenže zlata nemáte omezeně, takže postavíte zlatý důl. Tam se těží zlatá ruda nebo jak se tomu odborně říká, jenže pak ještě musíte postavit slévárnu na zlato, kaj se ta zlatá ruda odnese a pak zpracuje. Ale na zpracování zlaté rudy je potřeba ještě uhlí. Tak postavíte uhelný důl. Jenže uhlí se používá jak na výrobu zlata tak železa které se používá na výrobu zbraní a zbroje. Takže si musíte rozhodnout kam to uhlí budete dávkovat více a kde méně (ano, můžete si ve hře nastavit dávkování). Takže tak to by bylo k ekonomice ve zkratce.

Co bych ještě mohl zmínit? Už vím! Něco co mě též neskutečně sere! Umělá demence! Především lučišníků a kušírníků. To je fakt něco hrozného, přesně tihle dva typy jednotek jsou přímo dementí, jsou dementí asi jako 90 letej dědek který je už je od narození dementí a každým rokem se mu demence prohlubuje (Bum prásk Drsná hláška splněna). Ano až takhle jsou dementí. Vy jim dáte pokyn k útoky na jízdu, ale oni nezačnou střílet i když je mají v dostřelu, oni půjdou až k té jízdě a nechají se zmasakrovat, jelikož se neumí bránit. A tohle dokáže opravdu královsky nasrat, nasrat tak, že kdybych opravdu uměl vstoupit do té hry, tak tam vstoupím najdu si jejich ženy, ty znásilním, pak jim podříznu krky, pak si najdu jejich děti, ty též znásilním a též jím podříznu krky (Bum prásk vyhnout se mrtvým dětem. Nesplněno). Jo a ještě jedna věc mě sere. Vono v tom středověku asi existují odbory či co, jelikož ti dementi co se mají starat a expanzi mé vesnice, prostě jen tak občas odmítnou stavět. Říkám si, paráda, na tohle místo postavím věže, a nepřítel tam buď neprojde a nebo projde ale s velkými ztrátami, ale kdežé, ti debilové to odmítnou postavit, takže nepřítel projde bez problému, pak těm debilů usekne hlavy a vyplení mi vesnici na které jsem dělal přes tři hodiny.

Ale i přes všechny tyhle kurvárny mám tuhle hru rád. Opravdu rád. Stavět svou vesnici je prostě prča (když tedy ti zmetci neprotestují), díky skvělé ekonomice, a i ty bitvy baví když vaše jednotky dělaj to co jim pomocí myši nařídím.

Na závěr už jenom Bum Prásk chci vaše pluska!

Ajswint Dejl je fajnučká hra s krásnou grafikou a fajnou hudbou postavená na pravidlech D&D. PS: Nechtěl jsem psát dlouhý komentář abych nezatížil vaší ctěnou šedou kůrou mozkovou protože jak jsem zjistil někteří z vás nemají rádi eseje a proto tenhle výstižný krátký komentík. PSS: Doufám že jste tuhle geniální satiru pochopily milášci moji ;P PSSS: Vidím že zrovna tenhle krátký komentík se nelíbí a to jsem nemusel ani zmiňovat mrtvé a zmrzačené děti hehe.

Na PíSíčko nepochybně dobrá oddychovka ale na chytrácký telefon přímo skvělá oddychovka. Myší se to sice hraje dobře ale mnohem lepší je když svými prsty chytáte ty bíle ptáčky, černé ptáčky, žluté ptáčky a ptáčky všech barev (pokud vás při slově ptáček napadl jako první věc penis, tak jste nejspíš pěkní zvrhlíci co čučí neustále na péčko). Navíc pokud někdo třeba pracuje u skákajícího hradu (jako třeba náhodou já) a ví jaká tam je nuda (třeba jako to vím já) a má chytrácký mobil (jako třeba já) tak mu v něm nesmí tihle nasraní ptáci kteří zabíjí pomocí kamikaze zelené svině prostě chybět. Hra je postavená na jednoduchém principu, ale kurva zábavném, navíc v současné verzi hry je opravdu velká hromada misí takže to jest zábava na pěkně dlouho. A u téhle hry opravdu platí že když si člověk řekne "tak jo poslední pokus" tak to poslední pokus není ani omylem. Sice se pak stane že se člověk do hry tak zažere že mu jedno dítě vyleze na skákacím hradě tam kam nesmí a pak spadne (jelikož tam nemá co dělat parchant jeden), ochrne mu páteř skončí na kryplkáře a nebo se mu tam nějaké jiné dítě uškrtí o nějaký provaz, ale to k tomu prostě patří (ti kteří pracují u skákacího hradu (jako třeba já) vědí).

PS: Za 15 minut opět vyrážím hlídat hrad s mobilem v kapse a nasranými ptáky v mobilu. Snad mi bude přát štěstí a obejde se to dneska bez zraněných děcek a snad nebudu muset volat funebráky.

Tak včerejší šichta je zamnou a já budu tak hodný že se s vámi podělím o včerejší statistiky.

Takže. Včera jsem moc času s Angry Birds nestrávil (naštěstí pro děcka), takže díky tomu funebráci ušetřily za benzín. Takže včera bez umrtví a to se počítá. Vlastně včera měli děcka víceméně šťastný den jelikož si přivodily jen pár povrchových zranění, pár jich mělo něco naraženého, jeden klučina si zlomil ruku a jedna dívčina má lehký otřes mozku.... jo a abych nezapomněl tak včera na jednohu kluka to přišlo...však víte co.... doba páření a tak se mi tam pokusil jednu holčinu připravit o věneček. Naštěstí pro holčinu jsem v to dobu vypnul ptáky, takže si svůj věnec může šetřit pro toho pravého a nebo pro nějakého úchyla co se jí rozhodne znásilnit. Tak a to by bylo ze skákacího hradu vše.

ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍHHHHHHHHHHHHÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

Tož toto je western eFPéeSka jak má bejt. Má styl, má grády a střílet ze svých koltů tak že se z nich kouří je zábavné. Ze série Call of Juarez jsem krom tohodle dílu hrál jen díl druhý (a nebo to byl první? to je fuk) který mě však vůbec nechytl, především střílení mě nebavilo. No a pokud vás nebaví ve westernové hře střílet tak je něco špatně. Co se týče Gunslingeru tak ten mě vůbec nezajímal (jako většina momentálních her (pokud někoho zajímá co mě zajímá tak tady je seznam(a pokud to někoho nezajímá, ať se na to vysere a nečte to): Další Mass Effect, Dragon Age: Inquisition, další Alan Wake, další Tomb Raider, nová značka kterou chystá BioWare a mou zvědavost vzbudilo GTA V, uvidíme jestli si získá i mou pozornost)) ale nakonec mi ho doporučil můj dobrej amígovskej přítel (přítel jako kamarád, né přítel jako životní a sexuální partner,no ikdyž ten sexuální hmmmm....) pajmič (AHOJ KAMARÁDE!!! (tohle je ještě lepší než někoho zdravit v televizi)). Poté co mi napsal že se jedná o parádní oddechovku která je dobře optimalizována tak jsem si řekl že to tedy zkusím.

No a zkusil jsem to, a užil jsem si to. Jako první mě upoutala grafická stylizace. Na rovinu řeknu že se mi předchozí díly graficky vůbec nelíbily. Tady však je všechno krárně barevňoučké a krásně se na to kouká. A taky se to krásně hraje v té krásně barevné grafičce. Pocit ze střílení je velmi uspokojivý, a ve chvíli kdy dáte hedšot a z vašeho oponenta vytryskne červená, tak to zahřeje u srdce. Takže střílení je dobré, no víc než dobré uspokojivé. Takže hlavní část hry funguje. O to víc pak potěší že funguje i příběhová část. Hlavní hrdina je sympoš který zavítal do jedné hospůdky kde vypráví svou story, kterou si občas přibarví. Takové vyprávění já prostě můžu a šmakuje mi stejně jako koláč od maminky.

Ono ten CoJ:G je fakt výborná hra na odreagování, možná jedna z nejlepších za pár let. Ani se mi moc nechce kritizovat. Ale i tak si musím postěžovat na jednu věc. Duely. Nevím jestli to je tím že jsem trochu retardovanej zrzek kterému občas bezdůvodně teče slina z tlamy a nebo to je tím že hraju na klávesnici ale ty duely mi prostě nešli. A opravdu jsem u nich dostával pocit frustrace. Navíc ty duely tam jsou fakt často. A já doteď nechápu co při nich mám všechno dělat. Musíte mířit myší, dotoho mlátit do klávesnice aby se zlepšila nějaká hodnota (už nevím co to bylo), ale ouhle. Buším do kláves jak magor, hodnota se mi zvýší na 30% a já si začínám připadat že jsem větší drsňák než Clint Eastwood, a co se nestane opět to klesne na 0% přestože stále mlátím do těch dvou kláves do kterých mám mlátit. Navíc se pak přestanu soustředit na míření a pak už má místní hrobník kšeft k pohřbení jednoho blbce za monitorem který při duelu umře 20x než haluzácky vyhraje.

Ale když opominu ty duely tak je to fakt sakra dobrá oddechovka. Jo a kdyby to tak mělo CooP, to by byla teprve westernová parádička.

Tak dříve než začnu psát komentář k téhle hře, která se těší aspoň zde v Česku aspoň podle mě přehnanému hypu, tak vám napíšu o tom jaký vztah mám ze sérii celkově. Ptáte se proč? Protože chci a můžu. Eziovou trilogii mám rád a každým dílem se mi líbila víc, za to jedničku fakt nesnáším (no možná trochu silnější slovíčko), jednička mi příjde nudná, nudná, stereotypní, nudná a ani to prostředí mě tam nebaví, a co se tam pak týče dabingu, tak je to špatný vtip. Takže abych to shrnul, Eziova trilogie=Chipsíková přízeň, První díl=Chipsík už nikdy nechce hrát. A jak že to má Chipsík s trojkou? No pojďme to zjistit (já to samozřejmě vím, ten kdo to bude zjišťovat budete vy, ale pokud jste bystří tak vám podle hodnocení dojde že to též žádná sláva nebude).

Abych nezačínal negativně (lepší je zmiňovat kladné věci, a to i v životě, pak je hned míň sebevražd) tak začnu tím co se mi na třetím díle líbí. Takže na třetím díle se mi nejvíce líbí prostředí krajiny lesů, to je perfektně zpracováno, má to atmosféru a k tomu když je tá krajinka zasněžená... no prostě paráda. Tohle se vážně studiím z Žubisovtu povedlo. Další věc co se jim povedla byly lodní bitvy. Velké překvapení pro mě bylo, jak byly zábavné a to i přes jednoduchou hratelnost. Opravdu skvělý pocit řídit pořádnou kocábku na rozbouřeném moři, a ze spojeneckou lodí si to rozdat proti přesile. A tady chvála nekončí, další věc co chci pochválit je soubojový systém, který má nejblíže k tomu ze hry Batman: Arkham City. Soubojový systém je plynulejší, lépe se na to kouká a je zábavný i když opět žalostně jednoduchý. No a tady chvála asi končí. Dále už to opravdu nebude žádná sláva. Čím začít? Tak třeba hlavním hrdinou.

Hlavním hrdinou je tu tentokrát naivní indian Conor, který když mluví svou mateřštinou tak mám chuť mu podříznout krk, zabalit ho do koberce, odvést na smeťák a tam to celé zapálit. Takže vám musí být jasné že Connorovo dětství pro mě muselo být utrpením, jakoby by nestačilo že to bylo nudné, ale ta jejich mateřština, fakt bych je všechny nejradši povraždil. Moment? Já měl chuť minimálně Connora zabít i když mluvil normálně. I když je už je Connor dost starý na to aby dostal občanku, mohl požívat pivo a řídit auto, přesto se kolikrát chová jako dítě! Nejspíš by mu pomohla kdyby mu nějaká dala aspoň ze soucitu. Možná by pak začal myslet aspoň koulemi a ptákem, jelikož to opravdu vypadá že má v hlavě vymetíno. Je naivní a dělá všechno co se mu řekne. Fajn je hezké že chce ochránit svou rodnou vesnici (spíš trochu větší tábořiště), ale važně se musí chovat jako dítě? Škoda že hlavním hrdinou hry není Haytham, muž za kterého hrajete na začátku hry a taky je to otec toho indiána který má v hlavě tak možná seno posrané srnkou. Haytham je drzý, charismatický chlapík za kterého je radost hrát.

Další věc co mě štvala bylo zpracování misí. Většina misí byla nudná, nezajímavá a to je opravdu smutné, když trailery slibovali velkolepou válku o svobodu. Bohužel skutek utekl, větší bitvy se snad ani pořádně nedočkáme, a když už to vypadá že bychom mohli, tak nám hra naservíruje trapnou minihru. Opravdu epický boj o svobodu až na půdu.

Dále mě vůbec nebavily mise za Desmonda. Opravdu pokaždé když čtu diskuze že je hraní za Desmonda bavilo, tak kroutím obočím. Jako ta mise kdy se leze na mrakodrap byla ještě dobrá, ale ten zbytek? Ten zbytek ve kterém se bojuje se vážně někomu líbil? Doteď nemohu pochopit proč je Desmond v těch misích nesmrtelný? Proč kurva?! Vždyť tak zabili celou hratelnost těch misí! Desmond může dostat klidně 100, 200, 300, 100000000000000000000000 kulek do sebe a stále bude stát jako by nic. Prostě neumře. Opravdu byl takový problém mu tam dát normální zdraví jako Connorovi, aby ty mise měli aspoň trochu šťávu? A když už jsme u toho Desmonda tak nesmím zapomenout zmínit mou spokojenost s ukončením jeho příběhu, ze kterého díl od dílu stával čím dál větší mišmaš, jako kdyby Kočička a Pejsek pekli dort a pozvali ještě Krtečka, Mata a Pata a dalších tucet pohádkových postav ať každá něco přidá. Tak co myslíte že jsem spokojený s koncem. Nejsem. Vážně stačilo aby Desmond šáhnul na futuristický glóbus, a konec. Svět zachráněn? Fíhá. Jako chápu že asi nevěděli jak ukončit ten mišmaš, ale tak aspoň to mohli ukončit epickým mišmašem, než jen obyčejným mišmašem, ala Desmond šáhne a svět zachráněn. I ten Connoruv příběh byl lépe ukončen.

Dále mi tu přišla nevyužitá možnost lovu, kdyby se z těch věci dalo aspoň něco vycraftit, tak by to lovení mělo nějaký smysl, a né že si zalovím v jedné misi a konec.
Stejně tak města mohla být více propracovaná když jsou tu jen dvě, která si sou podobná jako vejce vejci až na to, že část New Yorku je vypálená.


No abych to shrnul, i přes všechny ty zápory se to hraje díky hratelnosti dobře, bitvy na lodích jsou super, stejně tak jako krajina a sníh a i některé ty pozemní mise měli aspoň nádech epičnosti. Ale pokud téhle hře něco podkopává nohy, tak je to hlavní hrdina, slabé zpracování boje za svobodu, mise ze současnosti a také ukončení Desmondova příběhu (ne že bych ho měl rád, ale takový konec si snad ani von nezasloužil) a hrdina. Aspoň že se na to dobře kouká, ale za tu optimalizaci ve městech by si zasloužili nakopat do koulí!!!

PS: Takže můj momentální pohled na sérii?
AC1- Hrůza
AC2, AC:B, AC:R- nejlepší díly trilogie, s nejlepším hrdinou (Ezio)
AC3- Nadhodnocený, slabý hrdina, lepší však než první díl, ale stejně jako jedničku se mi to hrát podruhé už fakt nechce.
AC:BF: Ta hra je mi totálně uprdele.

PSS: Bylo by fajn kdyby Žubisoft udělal multiplayerovou hru zaměřenou na lodní bitvy, to bych si od nich hned koupil.

!POZOR!KOMENTÁŘ PÍŠE FANBOY TÉHLE SÉRIE, TUDÍŽ OČEKÁVEJTE SAMÁ POZITIVA NA TUHLE HRU, NAVÍC POKUD NEMUSÍTE TUHLE HRU A ZÁROVEŇ BIOWARE TAK JE MOŽNÉ ŽE VÁM Z TÉ SAMÉ CHVÁLY VYSKOČÍ MOHUTNÁ ŽÍLA NA ČELE !POZOR!

Mass Effect. Hra her, epos eposů, epická sci-fi pouť epických sci-fi poutích a kulervoucí zážitek kulervoucích zážitků. Dříve než se plně pustím do vychvalného komentáře, tak zmíním jednu historku co se váže k mému seznámení s touhle sérií (očekávám že se po přečtení té historky budete smát jako při vtipných scénách v sitcomu!). Bylo nebylo, já Chisponator, tehdá ještě warezák jako řemen, jsem slyšel od kámoše o hře Mass Effect, přesněji o jeho druhém díle. Tak jsem si ho tedy stáhnul. Avšak! Místo druhého dílu který jsem si chtěl stáhnou jsem si stáhnul díl první, a hrál jsem ho v domnění že se jedná o díl druhý (nevím jak mi to mohlo uniknout). No tak jsem to hrál, a celou dobu jsem si říkal, kurva to je boží, jebat na první díl, beztak nebude tak dobrý. Jsem tedy tak v polovině hry, jdu do menu hry a tentokrát se soustředím na detaily. A co nevidím! Vidím tučně naspané Mass Effect! Bez dvojky! Si říkám cože??!! Jdu na warezácké stránky a nakonec zjišťuji že jsem hrál po celou dobu první díl v pevném přesvědčení že hraji druhý a že ten první bude oproti tomu co hraji srajda. Tak jo 3....2....1.... Spusťte sitcomový smích!! Tak to by bylo dost megavtipných historek a jdeme se soustředit na hru.

Dalo by se říct že do doby před Mass Effectem mi byl příběh u většiny her silně u prdele (dokonce mi při prvním spuštění vadilo jak moc se ve hře mluví). No a po Mass Effectu se stal kvalitně napsaný příběh tím co od her požaduji ze všeho nejvíc! Ano filmové vyprávění téhle space opery mě naprosto odrovnalo! Přestože se dá říct že celý příběh je klišé, tak je tak skvěle podaný, ze skvělými zvraty a velkou epičností že to vůbec nevadí a vlastně si to během hraní ani neuvědomíte. A k tomu všemu pomáhá skvělá filmová kamera, se kterou jsem se do té doby u žádné hry nesetkal. Navíc tu máme možnost volby která ovlivňuje průběh příběhu a také další pokračování! A samotné finále je pak jak z jednoho z nejdražšího sci-fi blockbusteru, kdy vám (nebo aspoň mě) proudí pořádný adrenalín v žilách.

Samozřejmě na skvělém, ne na výborném až úžasném podaní příběhu mají velký vliv postavy a samotný svět. Začnu tím druhým. BioWare vytvořilo svět který mě pohltil (a který jsem si ještě víc zamiloval v dalších pokračováních). Propracovanost historie, ras, nejrůznějších konfliktů a mnoha dalšího mě prostě uchvátilo. Nebojím se říct že od dob Star Wars tu nebyl tak fascinující a propracovaný svět!

Co se pak týče postav, tak ty jsou možná ještě důležitější než samotný příběh a herní svět. Jak je známo BW jsou mistři herních charakterů, a v sérii Mass Effect se opravdu vytáhli jak jen to šlo. Postavy v Mass Effectu mi přirostly k srdci, ať už to byla rasistka Ashley, tvrďácký turian Garrus který ještě v prvním díle skrývá svou posedlost kalibrací, mladá inženýrka Tali, vtipálek krypl pilot Joker a mnoho dalších postav. Opravdu jsem měl pocit jako bych je znal osobně v reálném světe, jako by to byly dobří přátelé (a to byl teprve začátek, co teprve ten příliv dalších skvělých postav v dalších dvou dílech!). Navíc všem postavám se dostálo výborného dabingu.

Co se pak týče hlavního záporáka Sarena, tak ten si mě také získal, charismatický to chlapík, taktéž skvěle nadabovaný. Navíc co se týče závěrečného souboje s ním, tak to byl snad nejtěžší souboj co jsem kdy absolvoval a i dneska si to u něj musím hodit na easy obtížnost abych ho vůbec zabil.

No počkat, zmínil jsem hlavního záporáka a hlavního hrdinu ne?! To musíme napravit!Takže hlavním hrdinou je Commander Shepard po-případně paní Shepardová, záleží jen na vás. Jak pana Sheparda tak paní Shepardovou si můžete upravit k obrazu svému. Můžete vybrat vzhled, původ, historii postavy a třídu. Potěšilo mě že každá z možností historie postavy (tří možností) má svůj vlastní příběh.

Takže co bychom měli, příběh, filmovou kameru, postavy, hlavní hrdina, záporák moment k pořádně epickému nářezu něco stále chybí..... NO JO!....HUDBA. Hudba složena pánem který nese jméno Sam Hulick. Hudba v tomhle díle je oproti pokračováním značně odlišná. Dalo by se říct že je mnohokrát taková divná. Avšak dneska si už nedokáži představit že by v prvním díle hrálo něco jiného než soundtrack od pana Sama Hulicka. Jeho hudba perfektně podbarvuje atmosféru tohoto světa a navíc se hodí k jeho stylizaci jako prdel na hrnec a ve chvílích kdy je potřeba aby nám dění na obrazovce trhalo chlupy na koulí, po případně u dám chloupky na vagíně tak hudba přitvrdí a začne do naších ušních bubínků hustit kulervoucí melodie!

Co se pak týče hratelnosti tak ta je poněkud těžkopádnější, ale stačí trocha cviku a do dvou hodin hraní budete vraždící mašina. No a dokonce si tu v rámci hratelnosti zajezdíme i ve vozítku nesoucí jméno Mako, na nějž už se snesla pěkná řádka nadávek, i z mých úst jich pár vyletělo, ale stejně musím říct (napsat) že by mi vadilo kdyby tu Mako nebylo, tohle vozítku se může občas ovládat strašně jak chce ale do prvního Massu prostě patří.

No jak už u mě bývá zvykem tak zmíním pár záporů (opět nijak velkých)...............................................................................snažím se na něco přijít............................................... no možná vedlejší mise mohli být propracovanější, tedy měli být propracovanější, hlavně tedy všechny základy neměli vypadat stejně........................................přemýšlím o dalších záporech.......................no dala by se ještě zmínit občas pokulhávající AI............... a občas taky rozmazané textury................................. a dál už fakt nevím.

Informace o průběhu prvního hraní
Vzhled: Drsný sexy zrzek s pořádnou špetkou charismatu
Původ: Narozen na zemi
Histore: Poslední přeživší (S tímto Shepardem jsem projel celou trilogii už dvakrát a chystám se potřetí)
Třída: Voják
Fist: Zabit
Vztah: Ashley, tudíž logicky byl obětován Kaidan
Wrex: Smrt na Vimuru z rukou Ashley
Rachni: Zachráněny
Rada: Obětována
Kirrahe: Padnul na Vimiru
Udina vs Anderson o místo v radě: Teď jsi už nejsem moc jistý ale mám pocit že Udina.
Délka: 12-13 hodin.


Ono já bych o Mass Effectu dokázal psáti ještě dlouho, ale jak je známo dost lidí nemá rádo slohové práce tak vám tedy prozatím bude muset stačit tenhle stručný komentář. Na závěr snad už jen dodám že má herní historie se datuje před Mass Effect a po Mass Effect. Tahle série je pro mě kultem kultů a legendou legend!

Nové odstartování série Tomb Raidera mi bylo upřímně uprdele. Proč? Možná proto že nemám rád filmy s Angelinou Jolie (fuj), ale hlavně proto že jsem očekával že bych to stejně nerozjel, tak sem se o tu hru radši ani nezajímal (stejný přístup jsem zvolil např. u Watched dogs). Jenže boží cesty jsou nevyzpytatelné, a tak sem se k téhle hře dostal. Jako první nezmíním příběh, postavy, hratelnost, ale grafiku a její optimalizaci, která je pohádková! Hru se mi podařilo v klídku rozběhnout na střední detaily, hra jede krásně plynule a grafika vypadá i tak skvěle. Za mě tedy obrovský palec nahoru. Tak a teď se pojďme vrhnout na to ostatní.

Vždycky jsem záviděl PéeSkářům sérii Uncharted. Dneska už však nemusím smutnit, jelikož máme na počítače a nebo v mém případě nootebooky novou Laru, která je navíc mnohem víc sexy než Nathan. Ano Lara je sexy, a hratelností si to bere to nejlepší ze sérií Uncharted a Batman! Lara prostě kombinuje to nejlepší ze střílení, lezení, hádanek, množství předmětů k nalezení a vyprávění příběhu. Animace jsou plynulé, akční složka je pořádně akční, a baví po celou dobu hry. Navíc tu máme i jednoduchý (opravdu jednoduchý, a ještě jednou jednoduchý aby bylo všem jasné jak jednoduchý) RPG systém, kdy si můžeme vylepšovat zbraně a Lařiny schopnosti. Co se pak týká prostředí, tak jsem byl vážně spokojen. Okolní prostředí je krásně zpracované, má svou atmosféru a taky se dočkáme i menší volnosti v některých oblastech (rozuměno že nemusíme jít cestou A, ale můžeme si vybrat cestu A, B, C, D, E, F).

Co se pak týče příběhu, tak to je jeden epický drahý blockbuster, který je vyprávěn velkým množstvím cut-scén, a QTE, což mi tady naprosto vyhovovalo, a opravdu to mělo ten filmový nádech (což já od staromilců, pamatující první vydání pac-mana vítám). Taky se mi líbilo vyprávění pomocí kamery ruční kamery, která nám dá nahlédnout na to co se dělo před ztroskotáním. Rozhodně tedy od příběhu nelze očekávat nějaká intelektuální moudra a filosofické myšlenky, ale nadupanou akční složku, kde všechno padá, vybuchuje, padá, střílí, vybuchuje a padá. Navíc hlavní hrdinka tohoto obřího bluckbusteru je jak jsem zmiňoval sexy, sympatická a sexy! Konečně tu máme Laru která vypadá k světu(a né jako Angelina Jolie...fuj)! Navíc Lara není žádný badass možná tak sexass (jsem ale vynalézavý co? krásně si hraji ze slovíčky, nojo vždycky jsem byl hračička), takže se dočkáme hrdinky která je k svým činům donucena okolnostmi, která má strach, a musí ze sebe vymáčknout všechno jinak ji čeká smrt.... a restart úrovní. No když už jsem nakousnul tu smrt, tak s tou si autoři vážně vyhráli, a tak se vám několikrát za hru nabídne pohled na křehkou (a sexy) Laru jak je zabita brutálním způsobem (třeba její nabodnutí na pěkně ostrou větev). Někomu tihle scény můžou přijít nepříjemné, ale já jsem hold tvor co má rád násilí a brutalitu ve hrách, filmech a knihách.

Co se pak týká ostatních postav, tak ty jsou poměrně dobře napsané, i když nelze u nich očekávat nějak propracované charaktery, jako například v Mass Effectu, Dragon Age a nebo Alanu Wejkovy. Možná tak Roth se dočkal z vedlejších postav trochu propracovanějšího charakteru. Pokud pak jde o zpracování hlavního záporáka, tak to též není nějaká Oscarová postava, ale svůj účel plní dobře a vy máte chuť ho zabít (aspoň já tedy měl).

Co se mi pak na Laře líbilo, bylo velké množství předmětů k nalezení, které rozšiřovaly příběh, jako třeba deníky, kde se píše co se dělo na ostrově před příjezdem Lary Croft, a nebo předměty z dávné minulosti, ke kterým má Lara vždy nějaký odborný komentář (aspoň je vidět že se na škole něco naučila). A jelikož -se jedná o Tomb Raidera tak tu nemůžou chybět ani hrobky, kde abyste se dostali k cíli, tak máte vždy před sebou nějakou logickou hádanku, které sice nejsou náročné, ale bavily mě. Pokud by se tedy dalo hře něco vytknout, tak je to přílišná jednoduchost, kdy u na hard, je hra ve většině jednoduchá, ale to je tak jediná pořádná výtka ke hře, jinak se jedná o jeden z nejlepších a nejnadupanějších herní blockbusterů, s jednou z nejvíc sexy hrdinek v herní branži! No nikdy bych nevěřil že budu mít nějakou Laru Croft rád, ale je to tak a na pokračování se těším jako malý školák na zmrzlinu za obdrženou jedničku.

Obtížnost: Hard.
Délka: Projeto za dva dny, odhaduji že to zabralo tak 9-10 hodin.
Dokončeno 78%.

Nejkultilaťoulinkatějšíkult! Kdo nehrál, jako by v životě nemiloval! Klasika klasik, kult kultů, král králů, to jsou slova co se mi vybaví když slyším název téhle hry.... Contra. Jako malý jsem u toho proseděl desítky hodin, a že to byly desítky kvalitně, co kvalitně, hlavně kurevsky zábavné desítky hodin! Vono to je jako klasický Bé film, 80 a 90 let, kdy je příběh totálně na hovno, ale máme tu nabuchaného týpka s pořádnou zbraní, který se vrhne do pořádné akce za doprovodu pořádné muziky!A to je prostě pořádný nářez!

A tenhle nářez se ještě násobí, když hrajete ve dvou (v mém případě ze sestrou). A nejvíc mě potěšilo, když jsem si hru onehdá zahrál znova, a já zjistil že neztratila nic ze svého kouzla, však víte jaké umí bejt vzpomínky svině, a lescos vám přibarví, a pak jste zklamaní, u Contry to však tak nebylo a bavila mě stejně jako před 11 lety co jsem jí hrál naposled. Aneb stará láska nerezaví.

Hodně povedené DíeLCíčko od pánů a dámiček z Kanady. DíeLCí nám přidává novou postavu, s loajality misí a taky to nejdůležitější..... NOVÝ OBLEK PRO COMMANDERA SHPERADA, OU YEA MOTHERFUCKER! Fešný černý společenský oblek, prostě paráda! No a teď pojďme i k těm podřadnějším věcem v DeéLCéčku jako je nová postava a mise.

Co se týče nové postavy Kasumi, tak ta je hodně fajn. Celá postava působí tajemně a vskutku sympaticky. Navíc konečně postava v Shepově týmu která umí nahodit maskování. Akorát škoda že se s ní nedají vést normální rozhovory, jako ze základními postavami což je škoda, ale naopak zase potěší že postava reaguje plnohodnotně při misích jako ostatní postavy.

Co se týče její míse, tak ta se mi hodně líbila, první polovina na mě působila tak trochu 007 stylem, což rozhodně nebylo naškodu. V první polovině si tedy zastřílíte minimálně, ale to nevadí, snobský večírek kriminálníčků má atmosféru, a opět to svým způsobem rozšiřuje herní universium. Navíc se mi líbil nápad s hledáním DNA, to bylo fajn zpestření, navíc když Kasumi na každý předmět reagovala. A pak mě samozřejmě potěšilo i sběratelské muzeum hlavního padoucha DéelCéčka, bylo fajn vidět různé památky ať už přímo ze Země a nebo ze světa Mass Effectu (s odborným komentářem od Kasumi), navíc v tom muzeu získáte snad nejlepší samopal ve hře! No a pokud jsem tedy napsal že v první polovině hry si zastřílíte minimálně, druhá polovina hry vám to plně vynahradí a taky si užijete závěrečný souboj s křižníkem.

Tedy abych to nějak ukončil tenhle komentář, DíeLCíčko se mi páčilo, Kasumi je hodně fajn a dobře napsaná postava u které akorát zamrzí ty rozhovory, její mise byla zábavná a nezapomeňte na ten PARÁDNÍ OBLEK! už jen kvůli tomu za to to stojí!

Miluji příběhy spisovatelů, a miluji je ještě víc když jsou temné. Tudíž mi logicky udělalo radost když jsem zjistil že Alan Wake míří na PíSí. A jak už jste všichni vycítili z mého 90% hodnocení (jste to ale hlavičky) tak se mi hra tuze moc líbila, a já se vám pokusím popsat proč se mi tak moc líbila. Tak jo, pojďme na to.

Alan Wejk je týpek (bohužel jsem si ho tentokrát nemohl předělat na zrzka, ale tohle tvůrcům odpouštím, jelikož si s defaultním Alanem dali takovou práci, že se ve hře objeví i záznam z Talk Show kde je Alan Wejk a je hrán skutečnými lidmi, prostě Remedy a jejich preciznost- a naštěstí je Alan sympoš i bez zrzavých vlasů) spisovatel, který má však krizi tvůrčího psaní a tak se s manželkou rozhodnou udělat výlet do Bright Falls, kde chce Alan nabrat nový a čistý vzduch do plic, napít se čisté minerální vody z okolních pramenů, chytit pár klíšťat z okolních lesů a má taky v plánu se pokusit překonat krizi psaní další knihy. Musím říct že úvodní příjezd do Brigh Falls mě opravdu nadchnul, ať už se jednalo o příjezd trajektem a nebo navštívení zdejší kavárny, celé to na mě působilo naskriptovaným filmovým živým dojmem a to já rád.

Alan s manželkou tedy dorazili do městečka, vyzvedli si klíče od chatky kde budou na nějakou dobu bývat a jedou se do ní přestěhovat. No určitě ty dva nečekaly že se ten denní ráj na pohled jménem Brigh Falls v noci změní na místo z horroru.

Ano z horror milí přátelé, v noci totiž město začne ovládat temnota. A jak už to tak ve hrách bývá, je na vašem hrdinovy aby s tím něco udělal, a jelikož tady hrajete za Alana Wejka, tak je to právě na něm aby se s tou temnotou vypořádal (a mezitím taky našel manželku která záhadně zmizela). A jak už to na dobrých místech z horroru bývá, tak by tam měla být pořádně hustá atmosféra. Je tomu i tady takhle? (těm bystrým hlavičkám samozřejmě došla má odpověď, jelikož viděli mé vysoké hodnocení) No je tomu i tady! Atmosféra mě naprosto pohltila a já nemohl přestat hrát, atmosféra a zpracování příběhu, to je to co vás u Alana táhne dál! Navíc známe Remedy jak umí být precizní a to je i tady, tudíž tu najdete několik záznamů v televizi z pořadu zabývajícím se záhadami a nebo můžete najít rádia a poslouchat zdejší stanici, kde lze slyšet postavy které jste potkali během hraní a které se baví o současném dění v městečku.

Jinak nebojím se říct že jsem v životě nepotkal hru s lepší temnou atmosférou než je právě ta Wejkova. No jo, filmové podání příběhu+pekelně temná atmosféra to je můj šálek kávy/čaje (vyberte si podle toho jaký nápoj preferujete). Navíc se mi líbilo rozdělení Alana Wejka na epizody kdy se vám při každé nové načnuté epizodě spustí tak známe z televize "V minulém díle jste viděli" a zopakuje se vám to hlavní z minulé epizody. Parádní nápad Remedy a palec nahoru. Jinak celkem tu máme 6 epizod. No zatímco první 3 epizody byly naprosto kulervoucí, kterých jsem se nemohl nabažit a dal bych jim s fleku 100% tak zbylé 3 epizody mi bohužel přišli už slabší než ti první tři a taky byly o dost akčnější, což je podle mě škoda, jelikož atmosféra tím o něco zeslábla, ale i přesto příběh táhnu dál, i když né tak kulervoucí silou jako u první poloviny hry.

Říkal jsem (tedy psal jsem) akčnějším? Psal tím pádem bych se měl asi logicky zmínit o tom jak se to hraje co? Asi měl, i když to už většina z vás ví, tak se o tom pár větami zmíním tedy.

Máme tu tedy nepřátele (Oh, jaké překvapení), kteří však jsou obalení vrstvou temnoty tudíž na ně kulky neplatí. Ale temnoty se lze zbavit. Ptáte se jak. No pomocí světla! Ano pomocí světla a nejlépe pomocí světla z baterky, která se stane nedílnou součástí Alanovy výbavičky pro boj s temnotou. Tak tedy stačí na chvíli posvítit na protivníka, počkáte až ho zbavíte temnoty a pak do něj vysypete tolik olovo kolik bude potřeba. Na zbavení temnoty pak ještě budete moc použít třeba světlice, flashbang a nebo pouliční lampy. A tenhle princip soubojů funguje po celou hru (občas sice narazíte na týpky na které musíte svítit déle a nebo taky občas narazíte na předmět jako je třeba židle posedlá temnotou a snaží se vás ubýt k smrti). Přestože je soubojový systém jednoduchý a po celou hru stejný, tak celou hru i baví (akorát ke konci je už celkem ubíjející počet nepřátel.

Pokud bych tedy měl ještě hře něco vytknout tak je to horší grafika a hrozná optimalizace na PíSídla. Jako na to že hra nevypadá bůh ví jak (třeba obličeje), tak je hra náročná jak nějaká nynfomanka v posteli, která však nepatří k nejkrásnějším a nejlepším v posteli. Tudíž požaduje pořádný výkon i když ona sama tomu rozhodně neodpovídá. A možná bych vytknul trochu překombinovanější konec. Kdyby se mě totiž někdo zeptal jak Alan Wejk skončil, tak bych měl asi problém to nějak rozumně vysvětlit. Ale abych to neukončil kritikou, tak ještě musím pochválit soundtrack který je parádní a kterému kraluje songa The Poet And The Muse.

A teď si pojďme dát shrnutí, přestože je hra špatně optimalizovaná, ke konci už moc akční a po prvních třech epizodách přijde kvalitativní úpadek jejich kvality, tak nemůžu jít pod 90%, jelikož jak jsem psal na začátku miluji příběhy ze spisovateli a miluji temné příběhy a tudíž miluji i Alana Wejka, navíc ty tři první epizody byly takový nářez, že i kdyby ty další tři byly odpad, tak bych rozhodně nešel pod 80%-75%. Naštěstí ty zbývající tři epizody nebyly odpad, jen byly poněkud slabší a já tedy dávám s klidným srdcem 90% a můžu prohlásit, že kdyby si celá hra udržela kvalitu prvních třech epizod, tak by se mohla postavit po boku Mass Effectu, mé number one hry (no možná ne úplně po boku, ale sakra blízko).

Když pominu to, že to je tak zvané 1 day DLC a že to bylo vytrženo ze základní hry (díky moc EA) tak se jedná o kvalitní a výborný příběhový přídavek.

DLC přidává jednu misi na Eden Prime (ano, tam kde to všechno začalo), kde jdete získat něco co chce Cerberus radši. A jak se ukáže, jedná se o živého Protheana! Ale pojďme ještě na chvíli k té misi. Ta má standartní délku ME misí, tudíž tvá okolo hodinky, a obsahuje pár "přeletů" do minulého cyklu a zobrazuje nám válku Protehanů a Reaprů. Musím říct, že tohle mi udělalo opravdu radost a jako fanouška série mě to potěšilo. Dále nám pak tito "přelety" do minulosti odhalují Protheana Javika (to je ten, kterého později najdete).

A teď k samotnému "The Last Prothean" Javikovy. No co vám budu povídat (ehm... psát tedy), získal si mě. Javik je jak on sám osobě řekl pouhý voják, ale sakra cynický voják, který má pěknou řadu vtipných hlášek a navíc umí skvěle vytáčet Liaru. Taky se díky němu dovíte něco z předchozího cyklu, a zjistíte že měl mnoho podobného s tím naším. Jo věčná škoda, že EA je nenažrané, že tohle DíeLCíčko vystřihly a tím pádem i musela být poupravena podstata posledního Protheana v příběhu, přesto se však jedná o velice kvalitní kousek který parádně rozšiřuje ME universium.

A pokud máte tuhle postavu vážně rádi, tak doporučuji tenhle tribute pro ni http://www.youtube.com/watch?v=AUAUS7s_qs8&list=PL5F0FAF8A27374CD8&index=18

Tak za prvé, aby bylo mezi námi jasno, jsem BioDron, tedy fanda těch kanadských pánů a slečen z BioWare. Všechny hry co jsem od nich hrál jsem si bezvýhradně zamiloval. A právě první hrou co jsem od nich hrál bylo Dragon Age: Origins které mě uchvátilo (pak mě ještě víc uchvátila série Mass Effect, ale o tom zase jindy). Proč tedy nepíšu svůj první koment k prvnímu dílu? Protože mi přijde druhý díl strašně podhodnocený, jak tady na téhle stránce, tak ve světě. No a já cítím že se musím vyjádřit, proč je to dle mě tak skvělá hra. Tak pojďme na to (hateři téhle hry (nebo BioWare) si pak na mě smlsnou jako malé dítě na zmrzlině).

Přenesme se tedy do chvíle kdy Dragon Age II vychází, v té době jsem na to byl strašně natěšený, avšak po negativních ohlasech jsem nabil pochybností a natěšenost opadla a já se rozhodl že to hraní druhého dílu odložím na neurčito. Naštěstí pro mě, bylo v jednom díle SCORE jako příloha demo DA II a já se to rozhodnul vyzkoušet, zda je to tak strašné, jak se všude píše a říká. A kupodivu nebylo. Líbila se mi svěží a akčnější hratelnost, Hawke se jevil jako sympaťák, a já se pak tedy rozhodnul že to tedy prubnu a zkusím to s tímhle dílem a dnes jsem rád že jsem se tak rozhodnul.

Teď se tedy přenesme do chvíle kdy začínám hrát plnou hru. Vytvářím si tedy Hawke podle svých představ (sexy zrzek jako já v reálu), a vybírám si povolání rogue. A může se jít hrát. Projíždím tedy úsek co byl v demu. Hratelnost opět baví a sarkastické odpovědi mého Hawke jsou vážně hodně fajn, začátek na mě tedy působí dobře. Poté se Hawke se svou družinou co přežila začátek dostává do města Kirkwall. To se často objevuje v záporech hry, jelikož se tam odehrává 85% hry. Mě to však nevadilo, jelikož na mě zapůsobila atmosféra města, jeho stylizace a historie. Jsem tedy ve městě, na řadu přichází pár menších úkolů a pak následně další volba co má ovlivnit příběh. Jde o volbu jestli se přidáte k pašerákům a nebo žoldákům. Opravdu to něco ovlivňuje? Ano ovlivňuje. Podle toho ke komu se přidáte, tak dle toho pak budete v další fázi hry dostávat jiné úkoly. Což je rozhodně fajn. Tak jsem si tedy vybral ke komu se přidám. Hra pak poskočí o rok dál, mezitím se Hawke nějak v novém městě zabydlel, a na scénu přichází trpaslík Varric, který patří k nejdůležitějším postavám ke hře, a vlastně to je on kdo celý Hawkův příběh vypráví (a to víte jak to chodí s historkami, každý si je občas přibarví po svém a to i tenhle trpaslík). Varric si hned získal mé sympatie, jelikož se jedná o týpka se smyslem pro humor a v pozdější fázi vytvoří s Hawkem opravdu skvělou dvojku a je radost poslouchat jejich rozhovory. Dále se v příběhu začnou objevovat další NCP postavy, všechny dle mě skvěle napsány (až na Sebastiana z DLC, to je strašný vocas, toho bych hned nakopal do koulí), jak už je to u BW zvykem. Každá postava má svůj životní příběh proč dělá co dělá, a opravdu si připadáte jako kdyby se jednalo o postavy hmotné. Navíc poslouchat jejich slovní přestřelky je opět výživné, stejně jako v prvním díle a nebo v Mass Effectu. Jinak mými nejoblíbenějšími postavami (kdyby to někoho nedej bože zajímalo) se bezpochyby stali trpaslík Varric a pirátka Isabela (tu řadím mezi své TOP ženské charaktery (je mi líto Tali) a klidně si o mě myslete že přemýšlím koulemi a né mozkem).

Tak tedy pokračuji v hraní, hratelnost i díky lepšímu stromu schopností než byl v jedničce stále baví, příběh je opět skvělý jak už to u BW bývá (varoval jsem vás že jsem BioDron), NPC postavy tvoří neuvěřitelně sympatickou fantasy družinu, a zrzavý sarkastický Hawke s tetováním na ksichtě je prostě frajer. Tomu že je frajer, určitě pomáhá i to, že je tu hlavní hrdina konečně nadabovaný, a má tedy nějakou tu osobnost díky tomu. Co se týče voleb rozhovorů, tak ten je tu převzat ze série Mass Effect, což je dle mě rozhodně dobře. Opět tu tedy máme tři možnosti, a to buď býti hodní, sarkastičtí a nebo tvrdí a zlí (bububu). Podle toho jakou z těch tří možností používáte nejčastěji, se pak buduje Hawkuv charakter, takže například když se ví, že chodíte přes mrtvoly, tak když začnete vyhrožovat někomu tak to bude brát hned vážně. Naopak když je Hawke vtipálek, tak pak už začíná rozhovory hned sarkastickým tónem. Co se pak týče příběhu, ten tu je rozhodně komornější než v DA:O a nebo ME sérii. Což já však beru jako plus, je totiž fajn jednou nezachraňovat svět/galaxii, ale starat se naopak sám o sebe a svůj prospěch (v pozdější fázi však už Hawke bude zatažen do nějakého většího konfliktu, ale furt je to v komornosti jednoho města). Tak tedy hraji dál, příběh plyne, postavy mě baví, stejně jako příběh a hratelnost a celé je to prošpikované nejrůznějšími rozhodnutími jako jestli například tam tu postavu zabijme a nebo ne. No a takhle mě to baví až dokonce.

No zní to jako dokonalá hra bez záporů. Tím však bohužel DAII není. I zde se najdou zápory, jako například horší grafika, respawn nepřátel, některým třeba vadí to že společníkům nelze měnit výzbroj a jako největší problém jsou okolní lokace. Určitě si vzpomínáte na to jak jsem psal že 85% se odehrává ve městě. Tak těch zbylých 15% se odehrává v okolí Kirkwallu. Což je asi tak dalších pět lokací a v těch lokacích bývají většinou jeskyně, kam se svou družinou chodíte, a tady je ten problém největší. 7 z 10 jeskyň co navštívíte vypadají stejně! Samozřejmě musí se brát v úvahu že BW na hru měli sakra málo času, ale i tak to občas působí jako pěst na oko. V mých očích však tyhle negativa přebíjí (ne nepřebíjí, rovnou masakrujou) klady téhle hry, a proto jsem si ji opravdu užil a i když jsem ji po recenzích a všech špatných ohlasech už odepisoval, tak mi BW opět vytřelo zrak. Po prvním dohrání by to bylo tak za 85%, avšak před nedávnem jsem to dojel po druhé, ze všemi DLCíčkama, a hodnocení letí až k 95% a v mých očích druhý díl překonává jak první díl, tak zbytek her co jsem hrál (až na Mass Effect, to je avšak pro mě úplně jiná liga, než zbytek her). Tak to by byl ve zkratce můj názor na hru, a pokud to chce někdo prodiskutovat, nechť se ozve třeba v diskuzi a můžeme si o našich názorech hezky popovídat.

A teď ještě něco málo mému hraní a mému příběhu mého zrzavého Hawka (bráno z druhého projetí hrou)
Herní doba: 45 hodin.
Obtížnost: Těžká.
Vztah s Isabelou.
Celá Hawkova rodina mrtvá, až na strýce a psa.
Po celou dobu hraní jsem podporoval mágy a byl proti templářům.
Na konci když jsem si měl vybral mezi Sebastianem a Andersem, tak jsem poslal Sebastiana doprdele.
Věřím že Hawke odplul s Isabelou na její lodi do západu slunce a žijí šťastně a až na věky a nebo až do dalšího dílu, kde bych opět bral Hawke jako hlavního hrdinu.


PS: Není nic lepšího, než si to rozdat s jedním ze záporáku o vaši holku!