Spolu NFS Underground 2, FlatOut 2 a Mashed moje nejoblíbenější závody. Ale spoustu podobných her jsem ještě nehrál a v nejbližší době ani nehodlám. Hodně dobře řešený systém "kariéry" (upgrade, který v mém případě spočíval převážně opravou totálně zmasakrovaného auta do opět pojízdné verze, a pokud si dobře vzpomínám, tak i nějaké menší techtle-mechtle s věčně nespokojeným mecenášem/bossem).

Všechny možné společné aspekty NFS U2 v NFS MW jako by přestaly fungovat. Nejhorší je, že ani nevím, proč. Blacklist tabulčičku nepovažuji za dostatečně motivující. Cutscény jsou celkem crappy, ne pro technické provedení, ale pro jejich obsah.

Bojím se bojím, že se Speedy budou navěky už jen vykrádat.

F.E.A.R. rozhodně není dokonalá akční FPS. Přesto patří spíše do horní poloviny titulů, prodávaných s dovětkem 'AAA'. Mohu tak konstatovat díky brilantním grafickým efektům, četným lekavým a psychedelickým scénám, děvčátku ve vínově červené košilce a opravdu pořádným přestřelkám.

80% a škoda mizerného level designu.

PS: nebýt ošklivý krpy v podobě zamrzlého NPC, tak tu hru snad i dohraju.

Hra, díky které stojí za to herní průmysl bránit před nejrůznějšími knižními/filmovými radikály, kteří tu a tam utrousí něco o plytkosti týhle sféry, zejména díky mytologii, loztomilé grafice, hromadě umně zašitých vtípků, opravdu mimořádným dialogům a až nechutně obživlému světu. Ještě bych to byl ochoten udělat pro (BISácký, takže jistě také geniální) Planescape: Torment, ale to bych si ho musel nejdřív řádně zahrát.

Nechat Black Isle ještě nějakou chvíli pokupě a člověk by u jejich her skoro umřel úžasem.

No, nedohrál jsem to (o chlup), ale vzpomínky mám vesměs velmi dobrý. Asi hlavně díky na jedničku zpracovaným prostředím většiny misí (teď se mi vybavuje hlavně opera a lechtivý klubík někde v Alpách), třem prdelím možností a v neposlední řadě díky samotnému holohlavému páprdovi s teploušáckým tetováním (myslím, že) na temeni.

GTA: SA nelze upřít jistou kvalitu. Stejně tak nelze popřít, že mě ona obecná gangzta & nigga popkultura, ve které je San Andreas vymáchaný v míře opravdu nemalé, vůbec nepřipadá cool. Ba naopak, je mi spíše protivná.

Na téhle hře mě zároveň vždycky hodně braly takové ty malé detaily typu vylomeniny (a následné zlomeniny) na motorce, dráždění fízlů bosou a černou nohou, velké dálniční pogromy apod. Z čehož to poslední se nedalo pořádně ani poctivě praktikovat díky onomu proslulému mizení objektů z paměti hry. To si takhle pracně vystavíte pyramidu z čerstvě explodovaných vozů, otočíte se pro další oběť, a z úchylné pyramidky vám zbydou třeba 2 auta a 1 blbá motorka. Omff. :(

Teď (2011) jsem to dohrál takříkajíc "na nejvyšší" a jenom se utvrdil v tom, že jde o nejkvalitnější singleplayerovou střílečku, jakou jsem kdy hrál. Lví podíl má na tom level design, kdy je prostředí tropického ostrova (předloha - Maledivy; zdroj Cevat Yerli) využito skoro na maximum, chybělo mi tam snad jenom něco s vodopádama, nebo obecně nějaká "vodní" misička. Líbil se mi i hrdina, poťapaný červenobílokošiláč Jack Carver, a celičkej příběh.

Obtížnost je zhruba taková, jak jsem si ji představoval, slogan z menu "Forget jungle - this is hell" při čtvrtém hraní a druhém dohrání již až tak úplně neplatí, navíc se v těchto vodách příjemně stírá rozdíl mezi žoldáky a muťouši. Důvodem je INTELIGENCE, mutant je předvídatelný, zato bohatě stačí, když se jeden žodláček dostane do týlu, nedej bože žoldáčci. Jako nejtěžší misi jsem vyhodnotil "Boat", je v ní po čertech málo savepointů. Ještě bych zmínil, že hrát na tuhle obtížnost vyloženě stealth stylem je trochu nebezpečné, protože dříve nebo později si hra prubne váš "pure shootin' skill" - v úzkých koridorech, kde je hodně děr pro s oblibou do týlu nepřítele vpadající panáky, v misích s po mutantím způsobu bojující Val, apod.

Hra jako taková má samozřejmě spoustu chyb, a to i ve své královské disciplíně, kterou jest chování AI, pohyb pěšky je pomalý, pády zbytečně bolí a hra využívá opravdu příliš mnoho kláves. Ale všechno je odpuštěno, seru na to, jinak se nikdy neožením:)

P.S. v Levelu 03/2004 je grandiózní Rybkovská recenze na tuto hru.

Strašná pecka, dodnes Epicem nepřekonaná. AI Stroggů se vším všudy trumfla snad až AI ve Far Cry. Díky tomu mohly být souboje postaveny na kvalitě a ne na kvantitě. Být tam těch Stroggů malinko víc, asi je to i obtížné.

Na rok 1998 brilantní audiovizuální stránka. Škoda, že něco velmi podobného nevzniklo také v Quake 3 enginu. Epická hra od Epicu v dobách, kdy měli krátkodobě ještě lepší formu než iD Software, mj. díky odvážnějším a nápaditějším level designérům (jejich jména si můžete pravidelně přečíst při vstupu do nové úrovně - geniální a přitom neotravné promo).

Komplexní, ale rádoby simulátor, s naprosto dementní AI, která - hlavně jak postupujete kariérou nahoru - uznává toliko jediný zákon, a to zákon džungle. Být za tento makabrózní počit plně zodpovědný, programátora AI bych z Codemasters vyhodil tím nejvyšším oknem v budově a pokorně vrátil peníze všem podvedeným závodním fanouškům a jako trest navrch i pirátům.

Určitě je přinejmenším divné napařit třicítku jinak relativně zábavné hře, ale když si vzpomenu, jak to do mě na Silverstonu, tradiční trati džentlmenů, naprala v rámci Formule 3 AI v boxové uličce (!) v téměř maximální rychlosti (!!)... ne, přátelé, ta hra si nezaslouží byť jen stopové množství slitování.

Roztomilá grafika a pěkná hudba, hratelnost standard.

Až na to, že jde o pure camp a vypatlává to mozek, je CS velmi dobrá hra. :)

Dost dobrá akce na to, že se v prvním datáči vyřešilo vlastně ho... no však vy víte co. Valve pomyslnému "kultu Half-Life" seriálovým vydáváním každopádně spíše uškodili.

Pokud nic jiného, určitě tahle hra znamenala hodně pro českou herně-vývojářskou scénu. Nejsilnější stránka Mafie, a sice příběh, se sice nemůže rovnat vrcholným mafiánským eposům ze stránek knih a filmového plátna, nicméně v herní branži pořád strkala 90% her s přehledem do kapsičky od trenek. A co tak sleduju, dělá to vlastně dodnes.

Hodně čiperné závody, za poslední roky určitě jedny z nejlepších, Bugbear prostě umí. Nic tak jednoduché a haluzové jako FlatOut 2 se ale nemůže ani za milión let vyrovnat takovému přetahování o špici tabulky v Death Rally. Napadá mě, že Finové jako národ opravdu "got petrol in their veins".

DESTRUCTION DERBY!

Dlouho to trvalo, než si mě HL2 převychoval k obrazu svému. Z odstupem času se mi ale skutečně jeví jako jedna z nejlepších singleplayer FPS všech dob. Toto mohu vyřknout mmj. díky ojediněle svižnému&fešnému engine s bezkonkurenčním poměrem cena/výkon, nebo závodnímu prostředku hry (Highway 17, Sandtraps!), který je skoro tak ďábelsky atmosférický, neokoukaný a dobrý, jako nejlepší outdoorové mise v konkurenčním Far Cry.

Oproti tomu Gravity Gun trochu iritoval, ne proto, JAKÝ byl, ale spíš JAK ČASTO byl potřeba. Taktéž konec v Citadele herně mírně pokulhával, HL2 se tam díky přemíře své bujné představivosti a snaze vyrovnat se s vpravdě gigantickým HYPE doslova vařil ve vlastní šťávě, což mu už z principu nemůžu mít nějak extra za zlé.

Pro mě především dávno překonaná záležitost. Kdybych to měl trochu více parafrázovat, z daného roku mnohem raději sáhnu po (kdysi) geniálním Unrealu. :-)

Přiznám se rovnou - nemám tuhle hru rád (netýká se celé série). Nemalou měrou totiž přispěla k obecnému trendu hloupnutí/zakčňování sandbox RPG. Čistý odpad to samozřejmě není... člověk si říká, krásná hudba, ale krom precizní práce pana Jeremyho Soulea mě nenapadá jediná podstatná herní složka, kterou bych mohl označit za velký klad, snad jen blbůstky typu chaple climbing. A co se týče originálního levelování, raději pomlčme. Erhm.

První Fallout na těch 100% objektivně asi nemá, na to je příliš nedovařený a celkem málo rozsáhlý. Bez něj by ale jak známo nebyla ani kultovní dvojka, ani geniální mytologie postwar Ameriky. Což by mě velmi, velmi bolelo. :)

A ano, samozřejmě, setkání s Haroldem a doštrachání se k atomďouře ve Starém řádu/Kráteru/Záři patří mezi top RPG momenty ever.

Ukrutně moc moc rád bych sem napařil nějakých 9/10 s tím, že pánové z Troiky konečně překonali sami sebe, Fallouta etc., ale nestalo se tak. Mimo jiné kvůli nešikovně řešenému boji (není to ani akční, ani RPGózní, prostě takové rádoby smířlivé nic) a na áčkové RPG příliš nevyrovnané kvalitě misí mimo LA. Co naopak stojí za opření kola jsou dialogy, animace ksichtíků a interakce s človíčky/upíry obecně.

Mezi moderními RPG jde ale samozřejmě pořád o VELKÝ nadstandard. A pěkně to smrdí noirem.

Třetí, mírně "zkonzolovatělý" Thief není přelomový a už vůbec ne dokonalý. Ostatně jakmile vlezete na libovolné světové fórum skalních "tafferů", jen vzácně se dočkáte nějakých kolektivních ód na Deadly Shadows. Osobně ale tuto hru považuju za mistrovské dílo, mj. pro zlodějův dabing, sexy modroučký nádech a mise "The House of Widow Moira" + "Shalebridge Cradle", kvůli které je vyloženě blbost nedohrát tuhle věc do konce. A nějaká neznalost starších Thiefů v tomto případě vůbec nevadí.

EDIT 2011: Jeste pro lepsi predstavu, nakolik jsem si cenil skvostne Thiefi atmosfery. Tu hru jsem tenkrat dohral nadvakrat v rozmezi asi 1.5 roku. Prvni pulku jsem dal na "very easy", protoze tehdejsi GeForce FX5200 absolutne litala ve vypoctech svetel, co hra vyuzivala. Musel jsem vodnima sipama zhasinat vsechny louce, ktere mi zrovna prekazely v pruchodu hrou, jinak z toho byla 5 FPS cukatura. Az pozdeji na ATIne X800 GTO jsem to dohral trochu dustojne. A neprisel tak diky tomu napr. o Shalebridge Cradle (ktere by paradoxne i ta stara GeForce zvladala, protoze ta area byla ponorena do tmy).

Ano, TDS ma bezchybne mise, velike charisma, velikou dusi. Ale prilis blaznive mnozstvi chyb na stoprocentni hodnoceni, od spatne vyladenosti ve sve dobe po zkonzolovatele mestecko se spoustou loadingu, nebo zajimavy bug se shazovanim obtiznosti.