TwinBee je klasický shoot 'em up, tedy pardon, cute 'em up, původně vydaný pro arkádové automaty pouze na japonském trhu. Hráč se ujímá role jakési antropomorfní rakety jménem TwinBee. Jelikož hra nabízí i hru pro dva hráče, tak se další hráč může ujmout další rakety nesoucí jméno WinBee a společně se vydat zachránit Paradise Island od padouchů.
Hratelností jde o běžného zástupce svého žánru. S raketkou lze pohybovat do osmi směrů a vašim úkolem je sestřelit vše, co vám přijde do cesty, případně shazovat bomby na nepřátele pod vámi. Probojovat se musíte celkem šesti úrovněmi, přičemž průchod vám usnadňují barevné powery-upy. Ty získáváte sestřelováním mraků, přičemž se následně objevují barevné zvony. Každá barva představuje jiný typ upgradu jako štíty, rychlost nebo útočná síla a další.
Hra později dostala porty pro různé platformy, přičemž často vycházela především v kompilacích s dalšími díly nebo s dalšími hrami od Konami. Najdete ji tak například v kompilaci TwinBee Portable (PSP), Konami Classics Series: Arcade Hits (NDS), Arcade Classics Anniversary Collection (PC, PS4, XOne, Switch) nebo ve službě Game Room (X360) či v předplatném pro Nintendo Switch. Hra později dostala remake i pro handheld Game Boy nazvaný Pop'n TwinBee (1990), ale také několik dalších her spadajících do stejného univerza.
Druhá hra z Anniversary Collection Arcade Classics klame tělem. Jde samozřejmě opět o shoot 'em up, tentokrát klasičtějšího ražení. Vaše raketa TwinBee se pohybuje zdola nahoru a vy střelbou likvidujete vše co se hne na zemi i ve vzduchu. Sbírat můžete dokonce několik power-upů v podobě zvonečků. Ty v základní zlaté barvě přidávají pouze body, ale po několika zásazích mění barvu a přináší různá vylepšení. Hra má moc pěknou grafiku, takovou barevnou až veselou. Prvních pár vln nepřátel zlikvidujete celkem lehce a dokonce i na achievement jsem dosáhl na první pokus. Druhý trval déle, ale maximálně o pět minut. Body přibývají slušnou rychlostí a první dvě oblasti jsou takto v pohodě. Pak ale přijde prudký vzestup obtížnosti a v polovině čtvrté oblasti jsem postupoval už jen díky častému ukládání. Po deseti oblastech jsem si uvědomil, že se hra už opakuje, ale díky novým nepřátelům stojí za to vydržet co nejdéle. Škoda chybějící závěrečné obrazovky, alespoň s gratulací.
Hlavním problémem je ztráta vylepšení v pozdějších fázích. Najít zvoneček a střelit do něj zhruba desetkrát než získáte stín a díky tomu vícenásobnou střelu už téměř nejde. Bez toho je ale průchod extrémně frustrující. Nepomáhá ani ztráta možnosti střelby na pozemní cíle po dvou zásazích. To sice lze opravit pomocí speciální servisní lodičky, ale ta se objeví jen jednou za život. Stál jsem tak často před dilematem zda obětovat vylepšení nebo se zkusit probít bez ničení pozemních střílen. Ani jedno není zdaleka ideální a tak nejčastěji následovalo načtení pozice a pokus projít alespoň další kousek bez poškození. Upřímně jsem rád, že je TwinBee za mnou. Je to sice dobře udělaná a zábavná hra, ale na mě už zkrátka moc těžká. Opravdu jsem rád, že je možné v rámci kolekce ukládat.
Hlavním problémem je ztráta vylepšení v pozdějších fázích. Najít zvoneček a střelit do něj zhruba desetkrát než získáte stín a díky tomu vícenásobnou střelu už téměř nejde. Bez toho je ale průchod extrémně frustrující. Nepomáhá ani ztráta možnosti střelby na pozemní cíle po dvou zásazích. To sice lze opravit pomocí speciální servisní lodičky, ale ta se objeví jen jednou za život. Stál jsem tak často před dilematem zda obětovat vylepšení nebo se zkusit probít bez ničení pozemních střílen. Ani jedno není zdaleka ideální a tak nejčastěji následovalo načtení pozice a pokus projít alespoň další kousek bez poškození. Upřímně jsem rád, že je TwinBee za mnou. Je to sice dobře udělaná a zábavná hra, ale na mě už zkrátka moc těžká. Opravdu jsem rád, že je možné v rámci kolekce ukládat.