Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

System Shock

System Shock Remake

30.05.2023
21.05.2024
83
28 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Remake prvého dielu série System Shock bol pôvodne ohlásený ešte v roku 2016, kedy po úspešnej kickstarterovej kampani postupne nabobtnal, no vo februári 2018 bol pre stratu jednotnej vízie dočasne pozastavený. Vývoj sa však znova rozbehol ešte počas toho istého roku, tentokrát však plne sústredený na splnenie prisľúbených aspektov a prílišného nevzdaľovania sa duchu originálu.

Opäť sa budeme prechádzať stanicou Citadel v roli hackera, snažiaceho sa zastaviť výtvor, ktorý sám priviedol k životu - Shodan, umelú inteligenciu zbavenú morálnych obmedzení.

Level dizajn bol v drvivej väčšine prípadov zachovaný a zmeny sú skôr kozmetického rázu. Titul je teda veľmi podobný po stránke hrateľnosti, no mimo grafického faceliftu sa dočkal i prerobeného UI a moderného ovládania. Aj zbraňový arzenál bol mierne upravený kvôli funkcionalite a kompletne nanovo bol vytvorený kyberpriestor s novými nepriateľmi a prekážkami pre hráča.

Výtvarnú stránku má na starosti pôvodný výtvarník Robb Waters a rolu Shodan si zopakovala Terri Brosius. Hudbu nanovo zmixoval a zložil Jonathan Peros. Samotnú hru poháňa Unreal Engine 4.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Pokud některá počítačová hra zasluhuje remake, je to System Shock a pokud existuje studio, které dokáže starou klasiku přepracovat s patřičnou úctou, aniž by výsledkem byl primitivní konzumní produkt, je to Night Dive Studios.

Originální System Shock byla natolik revoluční a vyspělá hra, že ani po 30 letech není třeba její herní mechaniky jakkoli omlazovat. Stále jste hackerem, jehož pomyslným „dungeonem“ je desetipatrová vesmírná stanice, stále musíte pečlivě prozkoumávat všechna zákoutí, poslouchat audiology a alespoň v základech si vylepšovat postavu. Stále musíte bojovat více takticky a méně akčně, a hlavně skládat si ne zcela chronologicky rozmístěné střípky příběhu dohromady, abyste pochopili, co se stalo a co máte za úkol – bez quest logů, či navigačních šipek.

Sofistikovanost System Shocku nevyplývá primárně z jeho složitosti, ale z toho jak chytře a účelně jednotlivé herní aspekty do sebe zapadají. Jakmile se do hry ponoříte a začnete opravdu vnímat vše, co se kolem vás děje, nepřijde vám hra vlastně tak komplikovaná. Stačí postupovat intuitivně, logicky a řešení každého problému bude jako na dlani. Je úsměvné, že nejbližší srovnání se nabízí s Prey. Pomyslný kruh se uzavřel, neboť právě hry jako Prey, série Deus Ex, či Bioshock jednoznačně vychází z původního System Shocku.

Důvod, proč si myslím, že originál z roku 1994 zasluhuje, nebo spíše dokáže perfektně zužitkovat remake spočívá v tom, jak geniální byl původně navržený level design a jak krásně může vypadat, když se převede do moderní grafiky. Každé patro má unikátní styl a barevné provedení, je to jakési futuristické retro, tedy historická vize budoucnosti plná diod, obrazovek, kabelů a trubek. Jednotlivé levely tvoří sice na první pohled složité změti chodeb, ale jednoduchým pohybem v kruhu se rychle zorientujete a pochopíte, že rozložení jednotlivých místností vlastně dává perfektní smysl.

Pomalá zůstala i akce. I přestože máte k dispozici různá vylepšení, proti opancéřovaným robotům nemůžete nikdy naběhnout čelem. Nepřátel je oproti originálu o něco méně, ale souboje jsou obtížnější. Zatímco v originále šla téměř každá situace vyřešit vykláněním se zpoza rohu a střelby do okraje ruky, v remaku vám roboti i v této poloze palbu rádi opětují. Každý střet se Security Botem V2 je vysloveně boj o přežití. S intenzivnějšími souboji naštěstí v remaku neopomněli upravit dříve poněkud otravný respawn. Ten je nyní snížen na naprosté minimum. Backtracking tolik nebolí a celkovému požitku ze hry to jen prospívá.

Nutnost vašeho cestování po Citadele je dále zvýšena „zbrusu novou“ featurkou recyklace. Remake převzal systém inventáře ze System Shock 2 a ve víru přirozeně navrženého prostředí k tomu přidal spoustu harampádí, které můžete sbírat a následně recyklovat. Zde přichází moje první výtka, protože inventář je žalostně malý a pocit, kdy se neustále musíte rozhodovat, co si ponecháte a co zahodíte, je frustrující. Předměty nedůležité pro postup hrou můžete vaporizovat, čímž zmenšíte jejich objem, avšak snížíte i recyklační odměnu. Za TriOps kredity poté můžete nakupovat munici a ojediněle i ModKity pro upgrade zbraní. Odlehčení ve formě nákladního výtahu, do něhož můžete některé itemy odložit a přivolat si jej do jiného patra, je sice pěkné, ale využití diskutabilní, když předem nevíte, kde jej najít.

Mezi jednu z mála novinek patří také změny v kyberprostoru. Obtížnost v jeho navigaci způsobila v 90. letech nejednomu hráči nevolnost a syndrom rozmlácené klávesnice. Zatímco všechny zbylé herní aspekty Night Dive Studios zpracovali s naprostým respektem k originálu, tak kyberprostor je nyní přeci jen více arkádový. Vizuálně nádherné průlety barvičkami nejsou nyní tolik o hledání fragmentů dat, jako o klasické "free space" klikačce. Popravdě, někdy jsou úseky strávené v řečišti dat zbytečně dlouhé. Finální souboj se Shodanem je také kompletně přepracován a nutno podotknout, že stejně jako v originále se nejedná o kdovíjak intenzivní vyvrcholení.

Co dodat závěrem? Podobně jako byla předloha nevídaným mistrovským dílem, tak i tento remake je takový malý zázrak. V době, kdy je kladen maximální důraz na finanční návratnost, v době, kdy hry musí ve víru jednoduchosti zaujmout během prvních minut a být přístupné dětem, se nám po 6 letech čekání dostalo komplexního multižánrového hardcore sci-fi... Jste-li nostalgikem, běžte se oblažit, jste-li nováčkem, nechte se odpanit. Král imerzivních simulátorů je zpět!
+29
  • PC 85
Ethical contraints removed 

Tvůrci si nemohli vybrat lepší dobu k vydání než je momentální existenční žal z jistého nástupu AI v naší civilizaci. Dojem hráče jako Hackera bojující s Shodan, což je objektivně jeden z největších antagonistů herního průmyslu, dostává tak větší rozměr.

Popravdě jsem ke hře přistupoval z despektem, které časově výplývalo z neznámého herního studia, progresivním cancelnutím Chrise Avellona, až po první gameplay a trailer videa, kde jsem si nebyl jistý, jestli koukám na remaster, remake nebo reboot. Přesto jsem hru v den vydání zakoupil, že zkusím jen první hodinu hraní. Bože, to byl ale blbej nápad... Nečekal jsem, že se do hraní tak zažeru, takže ten samý večer jsem musel zrušit rande, ošulit večeři, druhý den ráno koukat na východ slunce s očima jak angorák a v práci si pak vzít "homeoffice".

Hře se dá vytknout dost věcí. Pominu pár bugů, které nebrání dohrát hru a budou jistě opraveny, ale prostě na rok 2023 nepřátelská AI ničím neohromí, invetář je čistě klikací, některé herní aspekty bych čekal úplně jinde a soundtrack určitě poslouchat nebudu (Greg LoPiccolo z bývalé kapely Tribe v devadesátkách prostě uměl). Ale co prostě ten remake má, tak je ten feeling původní díla, který mimochodem považuju za lepší cyberpunkový horor než opěvovaný druhý díl. Tísnivá atmosféra původního System shocku ala sám ve vesmíru proti jeblé AI s god komplexem na vesmírné stanici daleko od Země, kde odhalujete postupně nebohé osudy posádky, tu opravdu je.
Stejně tak hratelnost a původní herní mechanismy pečlivě doladěné do moderní doby bez toho, aby byly poplatné těm negativním trendům jako je navigace k cíli a další různé pomůcky po dnešní retardy s krátkým attention spanem. Ano, připravte si tužku a papír, a počítejte s tím, že u puzzlů se trošku více zapotíte. :)

Neřekl bych, že mé hodnocení je silně biasováno úspěšným brnkáním na mé nostalgické struny, protože původní System shock s druhým dílem jsem hrál až někdy kolem roku 2010.
Spíš sděluju, že když se nachytáte v takové te klasické hráčské situaci "proboha, to už je tolik hodin?", tak to většinou o něčem vypovídá. Objektivně za mě se tvůrcům určitě podařilo zpřístupnit starou klasiku zoomerům, kteří by enhanced edici původního system shocku asi nedali, a zároveň potěšit a nenasrat původní mileniály a to i ty, které neoslovily duchovní nástupci typu Bioshock a Prey.

"Remake" takového System Shocku 2 v podobném duchu bych uvítal.

Dohráno na 2-2-2-2 za 16h

Pro: Terri Brosius aka Shodan, tísnivá atmosféra, příběh, hratelnost, explorace

Proti: AI nepřátel, inventář, nemastné OST

+25
  • PC --
V devadesátym šestym mi bratranec nakopíroval System Shock na mou mocnou 486DX4 s tím, že si to jako fakt musím zahrát. Tehdejší Garreťátko ale nemělo mentální kapacitu na něco tak sofistikovaného a už jen samotný výběr obtížnosti bez znalosti angličtiny byl až příliš komplexní záležitostí, o prvních krůčcích ani nemluvě. Přitom už tehdy, dva roky po vydání, mi hra přišla technicky zastaralá, s překombinovaným ovládáním, a na mém pocitu nic nezměnila ani Enhaced Edice z roku 2015.

Volba obtížnosti se pohybuje ve třech stupních a je zaměřena na čtyři hlavní části - souboje, mise, puzzle a cyber, přičemž každý ze stupňů dost razantně ovlivňuje hratelnost, např. od nemožnosti vyhodit questový předmět z inventáře až po časový limit na dokončení hry nebo permadeath v cyber prostoru. Osobně bych doporučil vše nechat na dvojkách pro první průchod hrou.

Počáteční krůčky můžou být pro někoho poněkud zmatečné - žádné plovoucí ukazatele nebo quest log, nutná práce s mapou kvůli spletité stavbě levelů a taky vyšší obtížnost soubojů a puzzlů. Je potřeba opravdu pečlivě poslouchat audio nahrávky nejen kvůli motivaci v příběhu, ale hlavně pro indicie o dalším postupu ve hře. Jen běhat dokola a mačkat tlačítka úplně nefunguje, protože vracení se do již prošlých pater je nutnost.

Ze screenshotů to není úplně zjevné, ale textury jsou tvořeny v retro pixelovém stylu a použitý čtvrtý Unreal engine působí jako mírný overkill. Asi jako kdybych šel do Lidlu pro rohlíky a vohákl se jako na Royal Ascot... jakože dobrý, ale prodavačka to neocení. Osobně mi kombinace moderních grafických efektů a retro stylu příliš nevoněla a dal bych přednost modernějšímu vzhledu ve fullu nebo rovnou kompletnímu pixel artu. Pochválit ale musím ambientní soundtrack, který do atmosféry hry padne mnohem více, než původní pípání v rytmu disca.

Samotnému mi vadily dvě otravné věci - koktající Shodan, která neumí nahrát zvukovou zprávu bez toho, aniž by se věčně nezadrhávala a především sajbrspejs. Zoufale nudná variace na Descent je frustrující, nezábavná a byl bych raději, kdyby ji Noční Potápěči úplně vyškrtli ze hry. Oproti originální verzi je to arkádová sranda, ale to nic nemění na tom, že je určena pro jiné publikum. I přesto, že zakončení bylo neskutečně anti-klimatické, má křivka zábavnosti hry vzestupnou tendenci. Na začátku byly u mě časté znuděné přestávky, od půlky už jsem se nemohl odlepit od monitoru...

Hodnocení: ✰✰✰✰
Herní doba: 27hod
+22