Hazz
Na začátek bych chtěl říct, že jsem dlouholetým fanouškem série Mafia. Ta první je jedna z prvních her, kterou jsem kdy hrál, a i když jsem ji v dětství rovnou nedohrál, byla pro mě tato městská akce něco neuvěřitelného. Na dvojku mám ještě hezčí vzpomínky. Krabicovku spolu se všemi DLC jsem si pořizoval jen pár let po vydání a do hry jsem se zamiloval. Ano, Mafia 2 pro některé už není ta pravá Mafia kvůli převzetí 2K a přepsání konce hry, ale já jsem si ji i přes tato fakta, či ořezání různých mechanik, které ve hře měly původně být, dost užil. A i možná proto, jak moc mi seděl styl jedničky či dvojky, jsem se u trojky vyloženě trápil.
V Mafii 3 hrajete za Lincolna Claye. Ten se vrací z války ve Vietnamu a nedlouho poté je postřelen, čímž začíná spletitá hra plná intrik a pro Mafii klasického loopu from zero to hero. To mi k mafiánskému žánru dost sedí, ale nelíbil se mi styl provedení. New Bordeaux, město inspirované New Orleans, je rozděleno na jednotlivé oblasti, které ovládají různé frakce, a vy je musíte postupným plněním misí obsazovat. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby to v provedení Mafie 3 neznamenalo opakovat pořád ty tři stejné úkoly dokola. Když to hodně zjednoduším, většina misí funguje na bázi „jdi a někomu vyhrožuj a zjisti od něj lokaci, kam se máš vydat, potom se tam vydej, vystřílej ji a toto v rámci jedné oblasti opakuj, než si dáš fight s bossem dané lokace". Co mi na tom přišlo vtipnější, je to, že některé lokace se vyloženě recyklují a několikrát se mi stalo, že mě hra poslala na lokaci (např. nějaký sklad) plnou nepřátelských NPC, i když jsem misi dozadu tuto oblast celou vystřílel. Další úsměvná věc byl fakt, že při dopadení práskače, kterého lze naverbovat na svoji stranu, Lincoln při zvolení možnosti, že tato postava bude pracovat pro vás, na tomto NPC vykoná chvat, jako kdyby se jednalo o finisher z Mortal Kombat, což mi nepřijde na první dobrou příliš efektivní způsob, jak si budovat síť nových parťáků.
Není šokem, že hlavní náplní městské akční střílečky je právě gunplay. Ten mě tady poměrně bavil, i když zpomalování času ala Max Payne či GTA 5 mi k Mafii příliš nesedělo. Určitou imerzi podkopával i fakt, že většina nepřátelských NPC nějakou vteřinu po smrti zamrzla, a pokud do té doby nestihla spadnout, vytvářela hra opravdu bizarní pohledy na „freeznutá“ NPC ve všech možných pózách (viz momentka ze hry). Zároveň mi přišlo vtipné, že vám hra na jednu stranu nabízí, že tyto oblasti lze vyčistit stealthem, ale tak trochu zapomněla na mechaniku skrčení, která ve hře absentuje, a jediné, co se k tomu blíží, je krytí se za překážkami. To stealth dost znesnadňovalo a tím vlastně ztrácelo smysl se o něj vůbec snažit.
Co se týče města, tak jako kulisa působí poměrně dobře. Krásné domy s jižanskou architekturou spolu s neony a dalšími dobovými prvky na první dobrou působí fakt moc hezky, než si začnete všímat detailů. Pruhy na silnici dost často nenavazují, stejně tak betonová svodidla, která místo toho, aby se táhla minimálně stovky metrů, jsou zde po každých pár metrech rušivě přerušena, čemuž nepřidal ani fakt, že jsou na některých místech do nich natvrdo umístěné lampy, což imerzi moc nepřidává. Stejně tak autentičnost podrážejí různá místa, u kterých bije do očí, že jsou takto nadesignovaná jen pro potřeby mise, např. různé billboardy či spadlé střechy, které od vás hra chce, abyste využívali jako skokánky při akčních honičkách v autě. Ty pak působí spíš jako parodické Saints Row než realisticky zasazené konkurenční tituly.
Když už jsme u těch aut, nachází se zde poměrně slušný výběr, což je jedna z věcí, která se naštěstí z předchozích Mafií přenesla. Co mi ale vyloženě nesedlo, je jízdní model, který působí, jako kdybyste nonstop jeli po ledě. Auto, ať jedete jakýmkoliv směrem, se hrozně smyká a nepomáhá ani přepnutí modelu řízení na arkádový. Co mi taktéž vytrhávalo z imerze při řízení, je zpětné zrcátko. Někdo by mohl namítat, že je to zajímavý přídavek, a já bych s tím souhlasil, kdyby obraz v zrcátku nevypadal jako pohled do hry o dvacet let starší. Nejdřív jsem měl radost, že zrcátko jde v nastavení vypnout, ale frustrace se znovu vrátila, když jsem zjistil, že při jeho vypnutí vám zároveň zmizí tachometr, který je zrovna pro mě v Mafii základem. Opravdu jsem nerozuměl tomu, proč tyto věci nejdou vypnout samostatně. Jak jsem už zmiňoval, jako kulisa New Bordeaux funguje dobře, ale přišlo mi jako hrozná škoda, že hra vám při jízdě skoro vůbec nedovolí kochat se okolím a otáčet kamerou. Pokaždé, co kamerou pohnete do strany, se vám do vteřiny rychle vycentruje zpět na střed auta. To sice není u her s auty nic neobvyklého, ale ještě jsem neviděl hru, kde by tato funkce byla tak rychlá a rušivá. Navíc to nejde změnit ani v nastavení hry a pro zjemnění se musíte hrabat v souborech hry.
Také si myslím, že mnohem lépe šlo označit určité mise. Po otevření mapy vidíte jednotlivé oblasti spolu s piny misí, které jsou označeny různou barvou. Mezi klasickými misemi jsou zamíchány i ty DLCčkové, které, pokud jsem to nepřehlédl, neobsahují upozornění, že se jedná o dodatečný obsah. Takže v mém případě jsem až po nějaké hodině hraní jednoho DLC, kdy jsem se mile divil, že se hra snaží dělat nějaké inovativní věci, zjistil, že se vlastně jedná o misi z dodatečného obsahu hry.
Ve hře je také mechanika, která vám umožňuje přivolávat si různá přátelská NPC, které vám mají pomoct s vystřílením konkrétní oblasti, či překupníka zbraní, který k vám přijede s dodávkou. Provedení je ale žalostné. Dodávka suverénně přijede doprostřed vozovky a neobtěžuje se ani zastavit blíž ke kraji silnice, čímž tvoří kolony, a přátelská NPC stojí na místě tam, kam jste si je přivolali, a v akci vám tak dvakrát nepomůžou. Obecně je umělá inteligence NPC dost tristní a na denní bázi se mi stávalo, že mi NPC skákala z chodníku pod kola.
Třešničkou na dortu byla pro mě mise, ve které se musíte infiltrovat na jeden menší ostrov. Lokace jako taková byla fakt nápaditá – všude okolo bažiny a ve vodě aligátoři. Co už ale moc fajn nebylo, byla pro Mafii nová mechanika plavání. Je skvělé, že tady je, ale provedení je žalostné. Lincoln sice umí plavat, ale co už ho neučili, byla možnost vylézt z vody na břeh, což znamenalo, že jediný způsob, jak se dostat z vody, byl přes různá mola, což dost omezovalo možnosti, jak tuto misi splnit.
Co se týče příběhu, nebýt repetitivního loopu, docela mě bavil, i když za mě měl Vito či další známé postavy, které se ve hře objevily, mnohem větší potenciál. Pomrknutí na Joea jakožto řidiče Lea Galanteho v rámci jedné mise, které pak nikam nevedlo, bylo vlastně docela zbytečné, což byla za mě škoda.
Co bych ještě rád pochválil, je excelentně vybraný soundtrack. K němu nemám výhrady – je to přesně jedna z věcí, která je ikonická pro každou Mafii, a jsem rád, že se na tohle podařilo navázat více než skvěle. Soundtrack krásně podtrhuje atmosféru jižanského města a možná i díky němu dost hráčů hře odpustí, že je vše spíše jen kulisa.
Na základě toho, jaké volby činíte v rámci celého příběhu (přidělování území mezi trojici spojenců), a dvou možností rozhodnutí, ke kterým dojdete na konci, dostanete jeden z možných konců. Co mě trochu naštvalo, bylo to, že při rozhodnutí opustit město a předat své impérium hra vybere za vás jednoho ze tří společníků, se kterým máte podle ní nejlepší vztah. Problém u mě byl ten, že jsem celou hru rozděloval území diplomaticky, takže na jejím konci měli všichni stejný počet oblastí, a hra se tak nejspíš rozhodla na základě počtu dalších vedlejších misí, které jsem s danými postavami splnil. Jelikož jsem město chtěl přenechat Vittovi, byl jsem tak nucen loadovat starý save a udělat pro něj pár dalších repetitivních misí.
Abych to shrnul, Mafia 3 mi přijde ze všech dílů jako největší odklon od série, ze kterého se skoro ve všech směrech vytratila esence, která Mafii dělá Mafií. Není rozhodně na škodu hry v rámci série inovovat, ale je lepší to provádět například přidáním zajímavých a nápaditých mechanik než repetitivními misemi, které po chvíli hraní přestanou bavit a působí tak, že jsou zde jen kvůli natažení herní doby. Nechci ale, aby to vypadalo, že jsem na sérii po změně jejího majitele úplně zanevřel a budu slepě hanit vše, co vydají. Po Mafii 3, která mi moc nesedla, vyšly další dva díly a musím říct, že jak remake původní Mafie, tak nová Mafia: Domovina mi vesměs přišly jako povedené tituly a těším se na další hry z této série.
V Mafii 3 hrajete za Lincolna Claye. Ten se vrací z války ve Vietnamu a nedlouho poté je postřelen, čímž začíná spletitá hra plná intrik a pro Mafii klasického loopu from zero to hero. To mi k mafiánskému žánru dost sedí, ale nelíbil se mi styl provedení. New Bordeaux, město inspirované New Orleans, je rozděleno na jednotlivé oblasti, které ovládají různé frakce, a vy je musíte postupným plněním misí obsazovat. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby to v provedení Mafie 3 neznamenalo opakovat pořád ty tři stejné úkoly dokola. Když to hodně zjednoduším, většina misí funguje na bázi „jdi a někomu vyhrožuj a zjisti od něj lokaci, kam se máš vydat, potom se tam vydej, vystřílej ji a toto v rámci jedné oblasti opakuj, než si dáš fight s bossem dané lokace". Co mi na tom přišlo vtipnější, je to, že některé lokace se vyloženě recyklují a několikrát se mi stalo, že mě hra poslala na lokaci (např. nějaký sklad) plnou nepřátelských NPC, i když jsem misi dozadu tuto oblast celou vystřílel. Další úsměvná věc byl fakt, že při dopadení práskače, kterého lze naverbovat na svoji stranu, Lincoln při zvolení možnosti, že tato postava bude pracovat pro vás, na tomto NPC vykoná chvat, jako kdyby se jednalo o finisher z Mortal Kombat, což mi nepřijde na první dobrou příliš efektivní způsob, jak si budovat síť nových parťáků.
Není šokem, že hlavní náplní městské akční střílečky je právě gunplay. Ten mě tady poměrně bavil, i když zpomalování času ala Max Payne či GTA 5 mi k Mafii příliš nesedělo. Určitou imerzi podkopával i fakt, že většina nepřátelských NPC nějakou vteřinu po smrti zamrzla, a pokud do té doby nestihla spadnout, vytvářela hra opravdu bizarní pohledy na „freeznutá“ NPC ve všech možných pózách (viz momentka ze hry). Zároveň mi přišlo vtipné, že vám hra na jednu stranu nabízí, že tyto oblasti lze vyčistit stealthem, ale tak trochu zapomněla na mechaniku skrčení, která ve hře absentuje, a jediné, co se k tomu blíží, je krytí se za překážkami. To stealth dost znesnadňovalo a tím vlastně ztrácelo smysl se o něj vůbec snažit.
Co se týče města, tak jako kulisa působí poměrně dobře. Krásné domy s jižanskou architekturou spolu s neony a dalšími dobovými prvky na první dobrou působí fakt moc hezky, než si začnete všímat detailů. Pruhy na silnici dost často nenavazují, stejně tak betonová svodidla, která místo toho, aby se táhla minimálně stovky metrů, jsou zde po každých pár metrech rušivě přerušena, čemuž nepřidal ani fakt, že jsou na některých místech do nich natvrdo umístěné lampy, což imerzi moc nepřidává. Stejně tak autentičnost podrážejí různá místa, u kterých bije do očí, že jsou takto nadesignovaná jen pro potřeby mise, např. různé billboardy či spadlé střechy, které od vás hra chce, abyste využívali jako skokánky při akčních honičkách v autě. Ty pak působí spíš jako parodické Saints Row než realisticky zasazené konkurenční tituly.
Když už jsme u těch aut, nachází se zde poměrně slušný výběr, což je jedna z věcí, která se naštěstí z předchozích Mafií přenesla. Co mi ale vyloženě nesedlo, je jízdní model, který působí, jako kdybyste nonstop jeli po ledě. Auto, ať jedete jakýmkoliv směrem, se hrozně smyká a nepomáhá ani přepnutí modelu řízení na arkádový. Co mi taktéž vytrhávalo z imerze při řízení, je zpětné zrcátko. Někdo by mohl namítat, že je to zajímavý přídavek, a já bych s tím souhlasil, kdyby obraz v zrcátku nevypadal jako pohled do hry o dvacet let starší. Nejdřív jsem měl radost, že zrcátko jde v nastavení vypnout, ale frustrace se znovu vrátila, když jsem zjistil, že při jeho vypnutí vám zároveň zmizí tachometr, který je zrovna pro mě v Mafii základem. Opravdu jsem nerozuměl tomu, proč tyto věci nejdou vypnout samostatně. Jak jsem už zmiňoval, jako kulisa New Bordeaux funguje dobře, ale přišlo mi jako hrozná škoda, že hra vám při jízdě skoro vůbec nedovolí kochat se okolím a otáčet kamerou. Pokaždé, co kamerou pohnete do strany, se vám do vteřiny rychle vycentruje zpět na střed auta. To sice není u her s auty nic neobvyklého, ale ještě jsem neviděl hru, kde by tato funkce byla tak rychlá a rušivá. Navíc to nejde změnit ani v nastavení hry a pro zjemnění se musíte hrabat v souborech hry.
Také si myslím, že mnohem lépe šlo označit určité mise. Po otevření mapy vidíte jednotlivé oblasti spolu s piny misí, které jsou označeny různou barvou. Mezi klasickými misemi jsou zamíchány i ty DLCčkové, které, pokud jsem to nepřehlédl, neobsahují upozornění, že se jedná o dodatečný obsah. Takže v mém případě jsem až po nějaké hodině hraní jednoho DLC, kdy jsem se mile divil, že se hra snaží dělat nějaké inovativní věci, zjistil, že se vlastně jedná o misi z dodatečného obsahu hry.
Ve hře je také mechanika, která vám umožňuje přivolávat si různá přátelská NPC, které vám mají pomoct s vystřílením konkrétní oblasti, či překupníka zbraní, který k vám přijede s dodávkou. Provedení je ale žalostné. Dodávka suverénně přijede doprostřed vozovky a neobtěžuje se ani zastavit blíž ke kraji silnice, čímž tvoří kolony, a přátelská NPC stojí na místě tam, kam jste si je přivolali, a v akci vám tak dvakrát nepomůžou. Obecně je umělá inteligence NPC dost tristní a na denní bázi se mi stávalo, že mi NPC skákala z chodníku pod kola.
Třešničkou na dortu byla pro mě mise, ve které se musíte infiltrovat na jeden menší ostrov. Lokace jako taková byla fakt nápaditá – všude okolo bažiny a ve vodě aligátoři. Co už ale moc fajn nebylo, byla pro Mafii nová mechanika plavání. Je skvělé, že tady je, ale provedení je žalostné. Lincoln sice umí plavat, ale co už ho neučili, byla možnost vylézt z vody na břeh, což znamenalo, že jediný způsob, jak se dostat z vody, byl přes různá mola, což dost omezovalo možnosti, jak tuto misi splnit.
Co se týče příběhu, nebýt repetitivního loopu, docela mě bavil, i když za mě měl Vito či další známé postavy, které se ve hře objevily, mnohem větší potenciál. Pomrknutí na Joea jakožto řidiče Lea Galanteho v rámci jedné mise, které pak nikam nevedlo, bylo vlastně docela zbytečné, což byla za mě škoda.
Co bych ještě rád pochválil, je excelentně vybraný soundtrack. K němu nemám výhrady – je to přesně jedna z věcí, která je ikonická pro každou Mafii, a jsem rád, že se na tohle podařilo navázat více než skvěle. Soundtrack krásně podtrhuje atmosféru jižanského města a možná i díky němu dost hráčů hře odpustí, že je vše spíše jen kulisa.
Na základě toho, jaké volby činíte v rámci celého příběhu (přidělování území mezi trojici spojenců), a dvou možností rozhodnutí, ke kterým dojdete na konci, dostanete jeden z možných konců. Co mě trochu naštvalo, bylo to, že při rozhodnutí opustit město a předat své impérium hra vybere za vás jednoho ze tří společníků, se kterým máte podle ní nejlepší vztah. Problém u mě byl ten, že jsem celou hru rozděloval území diplomaticky, takže na jejím konci měli všichni stejný počet oblastí, a hra se tak nejspíš rozhodla na základě počtu dalších vedlejších misí, které jsem s danými postavami splnil. Jelikož jsem město chtěl přenechat Vittovi, byl jsem tak nucen loadovat starý save a udělat pro něj pár dalších repetitivních misí.
Abych to shrnul, Mafia 3 mi přijde ze všech dílů jako největší odklon od série, ze kterého se skoro ve všech směrech vytratila esence, která Mafii dělá Mafií. Není rozhodně na škodu hry v rámci série inovovat, ale je lepší to provádět například přidáním zajímavých a nápaditých mechanik než repetitivními misemi, které po chvíli hraní přestanou bavit a působí tak, že jsou zde jen kvůli natažení herní doby. Nechci ale, aby to vypadalo, že jsem na sérii po změně jejího majitele úplně zanevřel a budu slepě hanit vše, co vydají. Po Mafii 3, která mi moc nesedla, vyšly další dva díly a musím říct, že jak remake původní Mafie, tak nová Mafia: Domovina mi vesměs přišly jako povedené tituly a těším se na další hry z této série.
Yokolobuna
muffin
Gordon
borac555
Nix
DEU
ArmJohn
Le0nidas
HolyMeatball
Releon
CrisBenton
Mr. Delicious
LAZARUS111
Syndrom
Bystrozraký
SimcaCZE
Sasakr
Garret
TomHardy
ajne
Bajčo
Walome
PrometeheusCZ
Wrii
Pechyus
MistrLucas
Pro: Zasazení hry do jižanského města s příslušnou atmosférou, soundtrack
Proti: Jízdní model, absence/složitost stealthu, repetitivnost působící skoro v každé misi, nedotažené mechaniky