Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Kingdom Come: Deliverance II
Kingdom Come: Deliverance II
93

Komentáře

Všechny PC PS5 XboxX/S
Napsat vlastní komentář
VashekVashek
Dohráno
  • PS5 70
Kingdom Come: Deliverance II je hra, u které respektuju tvůrčí rozhodnutí vývojářů a upřímně mě těší, že si našla tak obrovskou fanouškovskou základnu. Já se mezi její nadšené fanoušky ale bohužel počítat nebudu.

Nechci přitom zastírat, že jsem si užil příběh a to především cokoliv s partou kolem Žižky. Většina vedlejších úkolů je výborně napsaná, zajímavá a často i opravdu zábavná. Obrovskou pochvalu si zaslouží také hudba, dabing a nádherně zpracované české prostředí, od malebné přírody až po historicky přesné pevnosti.

Největším problémem pro mě byla herní smyčka, kterou jsem si zkrátka nedokázal užít. Soubojový systém mi přišel těžkopádný. Souboje s více protivníky byly spíš utrpením než výzvou. Stejně tak mě vůbec nelákalo trávit čas u miniher, ať už šlo o kostky, kovářství nebo alchymii. Nechtělo se mi ani toulat krajinou na koni, protože mi cestování připadalo zbytečně pomalé.

Přitom naprosto chápu, že všechny tyhle mechaniky jsou vědomým tvůrčím rozhodnutím a právě důraz na realismus je pro spoustu hráčů tím největším lákadlem. Já ale zkrátka patřím k těm, kteří si mnohem raději užijí pořádnou power fantasy, kde má zábava přednost před realismem.
+10 +11 −1
DrolinDrolin
Dohráno
  • PC 100
Po více než sedmi letech se Jindřich vrací na místo činu. A tentokrát už nejde pouze o ambiciózní pokus českého studia vytvořit velké RPG zasazené do českých zemí, ale o plnohodnotné pokračování, které má možnost využít zkušenosti z prvního dílu a zároveň napravit jeho nedostatky. Kingdom Come: Deliverance jsem svého času (komentář zde) označil za splněný sen pro fanoušky realistického RPG a zároveň jsem doufal, že pokračování bude „ještě o chlup lepší“. Po dohrání Kingdom Come: Deliverance II musím říci, že tento úkol byl ze strany Warhorse více než splněn.

Druhý díl není jen větší a lepší. Je to především sebevědomější, propracovanější a v mnoha ohledech dospělejší RPG. A možná největším úspěchem je, že vše působí jako logické vylepšení načrtnutých základů. To, co z Kingdom Come: Deliverance dělá Kingdom Come: Deliverance je za mě skvělé propojení realismu a zábavy. Realismus zde není pouze marketing na zadní straně krabičky, ale přímo herní mechanismus. A právě díky tomu se z obyčejné cesty do vedlejší vesnice může stát zážitek, který si hráč bude pamatoval ještě dlouho po dohrání. A naopak, např. časté shánění stravy, náročná střelba lukem, oblečení správného šatstva atd. nepůsobí jako mechanismus sám pro sebe.

Stejně tak důležité jsou lokace. Povedený herní svět, kde je stále co objevovat a nacházet je alfou a omegou kvalitního RPG. První díl dokázal z okolí Ratají a Stříbrné Skalice vytěžit překvapivě dost, vzhledem k poměrně omezenému biotopu, a nejinak je tomu u dílu druhého. Trosecko a Kutnohorsko mají vlastní charakter, vlastní vesnickou a městskou architekturu, atmosféru a díky příběhu i rozdílné tempo. Na Troskách a v okolí se znovu seznamujete s designem KCD a do Kutné Hory přicházíte již jako zkušený hráč.

Jdi a dívej se. Ne za dalším otazníkem na mapě. Ne za dalším lootem, tedy legendární zbraní nebo zbrojí. Ne že by to nešlo, ale není to tak časté jako u jiných, vzletně epických, RPG. Zde je průzkum okolí často o nalezení dalších božích muk jako referenčního bodu, malé kapličky, zapomenuté lesní cesty, tábora lapků, hájovny, zajímavého místa v lese nebo člověka, který má nějaký problém. Explorace zde má smysl, protože svět není jen kulisa mezi jednotlivými úkoly. Každé místo (alespoň takový mám ze hry pocit) má na světě určitý smysl, a někdo se nad nim zamyslel. Například jeden youtuber hledal zdroj vody kašny v Kutné Hoře. A postupně ho i našel. Lze říci až zbytečný detail, ale je zde. V tomto ohledu mi Kingdom Come II několikrát připomnělo Red Dead Redemption 2. Ne snad proto, že by obě hry byly stejné, ale protože v obou případech je důležitý samotný pohyb světem a množství detailů, které nejsou hráči vnucovány. Člověk může jen pozorovat. Poslouchat. Procházet se. A právě při takovém hraní si uvědomí, kolik práce do světa Warhorse vložilo, a že sedm let vývoje je zcela opodstatněných.

Trosecko pro mě není jen další fiktivní fantasy krajina. Je to prostředí, které má reálný předobraz v místě, které znám od dětství. A právě proto je pro mě zdejší krajina možná ještě působivější než v prvním díle. Když člověk poznává typickou českou krajinu, vesnice, lesy, rybníky, cesty, kostely a drobnou sakrální architekturu, dochází mu, jak neobvyklé vlastně je hrát velké RPG zasazené do reálné krajiny. Ne do provincie Skyrimu nebo univerza Forgotten Realms.

Obrovskou předností je také tempo. Kingdom Come II mě nikdy nenutilo hrát způsobem, jakým podle něj „správně“ hrát mám. Hlavní příběh je samozřejmě přítomen a často velmi výrazný, ale existuje kolem něj dostatek prostoru pro menší úkoly, průzkum, kostky, lov, rozhovory nebo prosté toulání krajinou. Člověk tak může několik hodin pokračovat v hlavní dějové linii, aby následně úplně změnil tempo a strávil další večer řešením zdánlivé maličkosti někde na periferii světa. Někdy jsem měl chuť pokračovat v příběhu. Jindy jsem chtěl jen procházet mapu a zjišťovat, co jsem ještě neviděl. Datadisky lze hrát v průběhu hry také více méně v libovolném pořadí.

Kingdom Come II si může dovolit výrazně více změn tempa a díky rozsahu také více různých situací. Chvíli řešíte poměrně závažné události, následně se ocitnete v groteskní situaci se strážci. Určitá nadsázka a humor do hry zapadají. Současně bych ale někdy uvítal větší důraz na ono méně „zábavné“ pojetí středověku. Kingdom Come je stále realistické RPG, ale není to Marketa Lazarová ani Andrej Rublev. Středověk zde není pouze špinavý a brutální, ale také dobrodružný, někdy až romantizovaný a často záměrně humorný a vulgární. Jde o autorskou vizi, správně zvolenou, ale atmosféra jako např. v Dark Souls nebo Darklands by byla v podobných mechanismech snad ještě lákavější.

První Kingdom Come jsem hrál s odstupem roku, kdy už byla většina nejhorších problémů odstraněna. Přesto bylo ale patrné, že jde o obrovský projekt, který občas přerostl tvůrcům přes hlavu. U dvojky jsem postupoval stejně. Rok po vydání, a rovnou jsem měl připravenou Royal edici. Hra působí mnohem stabilněji než předchůdce, systémy do sebe lépe zapadají. Soubojový systém je asi nejviditelnějším příkladem. Působí plynuleji, čitelněji a přirozeněji a zároveň si zachovává určitou originalitu. Především už jsem neměl pocit, že bojuji spíše s ovládáním než s protivníkem. A hlavně, soubojů mimo některé příběhové scény není až tolik. A to je jen dobře.

Tady se podle mě nejvíce ukazuje označení „immersive sim“, které bych u dvojky použil raději než u prvního dílu. Nejde samozřejmě o immersive sim v klasickém smyslu Deus Ex nebo Arx Fatalis, ale podobný princip zde funguje. Hra nabízí systém a následně nechává hráče, aby jej využil. Prostor pro vlastní řešení (kreativitu), crafting předmětů nebo celkově provázanost systému jsou důvody, proč je Kingdom Come II možné řadit do této elitní kategorie her.

Možná největší rozdíl oproti prvnímu dílu ale vidím v tom, že Kingdom Come II už zdaleka nepůsobí jako první velký projekt studia, které se snaží dokázat, že na něco má. Warhorse už nemusel zaujmout na Kickstarteru; ani vztyčený palec Zdendy Bakaly nebyl potřeba. Hráči tak dostali semi realistické RPG, které má ambice být díky kvalitám kultovním počinem.

Kvalitní open-world design vybízí k tomu, aby v něm hráč strávil co nejvíce času a plnil i ty nejposlednější úkoly a aktivity. I po dohrání datadisků a většiny zajímavých úkolů se mi Kingdom Come: Deliverance II těžko opouštělo. Pokud je něco známkou kvality (v rámci rozsáhlých RPG), tak je to za mě tento faktor, který propojuje dobře navržený svět, atmosféru, exploraci, poutavé charaktery a zábavné mechanismy (což se povedlo např. v Elden Ring nebo Cyberpunk 2077). Slušelo by se zmínit i nedostatky, ale za mě jich moc není. Samozřejmě mohl být scénář ještě vypilovanější, otvírání zámků přístupnější, AI bystřejší nebo doskakování textur méně časté, ale to jsou v celkovém pohledu opravdu marginální problémy.

O Kingdom Come: Deliverance II by šlo napsat mnoho normostran, od systému ošacení a výzbroje, po unikátní a zábavné questy po easter eggové místo rozesetá po mapě. Obsah si ale každý objeví sám, a stojí to za to. Titul tvořili lidé, co přesně věděli, jak má vypadat povedené a moderní RPG. Není ani úplně HC, ani amerikanizované (Dragon Age: The Veilguard atd.). Není až absurdně rozsáhlé, ale jen tak, aby hráče úplně neunavilo. Technologicky nejde (již) o „eurojank“, ale světovou třídu. Kořeny jsou ale plně respektovány, a vlastně si ani neumím představit lepší pokračování k už tak dobré videohře.

A hlavně, je to hra o naší kultuře. A lepší představení naší historie světu v interaktivní formě zde ještě nebylo.

Galerie screenshotů zde.
+38
DEUDEU
  • PC 100
Hru jsem měl v plánu rozjet až po vylepšení PC, ale 50% slevě na Royal Edici jsem neodolal. Po úspěchu prvního dílu Kingdom Come: Deliverance navazuje příběh, kde předešlý díl skončil. Jindra s Honzou jsou na cestě na hrad Trosky předat poselství a v těžkých časech ukončit nesmyslné nepřátelství. Jenže co čert nechtěl, výprava se hned zkraje nepříjemně zkomplikuje. Nakonec po nervy drásající cestě v noci podél řeky skončíte u tajemné báby kořenářky a poté ve vesnici pod hradem. Tam se situace ještě víc vyhrotí a budete se muset postarat o napravení reputace nejen v tamní hospodě.

Ve hře je přítomná hlavní dějová linka, kterou lemuje celá řada vedlejších a velmi užitečných úkolů. Jak budete postupovat příběhem, postava bude opět nabývat na síle a dokonce se naučíte i nové věci. Novinkou hry je kuše, kterou můžete nepřátele notně potrápit. Také pes Vořech a kůň Šedivka si pro vás připraví nejedno překvapení. V začátcích se mi hodně vyplatilo vylepšovat si statistiky na střelnici, v soubojích zbraní na blízko nebo i pěstními souboji. Dále jsem chodil sbírat byliny, navařil si nějaké ty lektvary a vypáčil nějaké ty zámky pro lepší zlodějinu, kdybych náhodou potřeboval odrbat nějakého toho nepoctivého šlechtice. Přepady táborů lapků stály také za to, zejména v noci. Fantazii, jak se jich zbavit, se meze nekladou.

Svět je opět ztvárněn dle realistické dobové předlohy. Rozmístění vesnic i například vodních ploch odpovídá realitě i dnes. Příběhově půjde o pátrání po stopách zmizelého meče, který ukradl zbabělý manipulant Ištván Tóth ve službách Zikmunda. Nebude nouze o několik dějových zápletek a zvratů. Souboje jsou zjednodušené ubráním jednoho úhlu, ale protivníci se dle mého názoru lépe kryjí a není jednoduché je zasáhnout i protiútokem. Navíc útočí nově a často v přesile, takže ústup a manévrování je nutností. Novinkou je přítomnost divokých psů nebo vlků. Po čase se vaši hrdinové dokonce přesunou do většího města a budete mít víc možností co a kde dělat. Hudební doprovod je stejně skvělý jako v jedničce a český dabing je přítomný hned od vydání hry.

Hra samozřejmě není úplně bezchybná, ale netrpí žádnými zásadními nedostatky. Představí spíš úsměvné grafické glitche nebo vtipné komentáře neadekvátně reagující na nastálé situace. Mám na mysli například koně nebo postavy probugovávající texturami, případně vtipné komentáře například při střeleckých soutěžích. Hlášky ve stylu "Já se trefil." když soutěžíte s mistry střeleckých zbraní, zní víc než komicky. Tyto drobnosti ale nijak nedegradují jinak naprosto skvostné dílo. Co v jedničce fungovalo, vývojáři v drtivé většině případů vylepšili nebo překopali, aby byl zážitek především zábavný. Někdy je toto na úkor realismu, ale mně to nevadí. Drtivá většina obsahu se povedla na výbornou a se hrou budou spokojeni jak veteráni z prvního dílu, tak i nováčci, kteří jedničku nehráli. Vávra se svým týmem hry prostě umí. Doufám, že v bucoucnu naváží klidně i jiným projektem, ale samozřejmě v obdobné kvalitě.

Pro: neméně dobré pokračování, nový příběh, ozvučení a český dabing, nové a velmi krásné mapy, lokace, vedlejší postavy, více vyžití v otevřeném světě

Proti: drobné vtipné grafické glitche a například nelogické hlášky na střelnici

+21
PaulPaul
Dohráno
  • PC 100
Když jsem před téměř šesti lety, v létě 2019, sledoval závěrečné titulky prvního dílu a poslouchal tu brilantní metlovinu, říkal jsem si, že by mi vůbec nevadilo se rovnou ponořit do pokračování. Ani po 200 hodinách hraní kompletní verze KCD mě virtuální středověk od Warhorse neomrzel. Čekání se nakonec protáhlo na dlouhých šest let, ale výsledek stojí za to. KCDII je prakticky přesně to, co jsem po dohrání jedničky chtěl - větší a lepší verze první hry, kde kvantita nenahrazuje kvalitu, ale naopak s ní jde ruku v ruce, přesně jak to u pokračování má být.

KCDII tedy začíná přesně tam, kde první díl končí, Jindra s Honzou jedou doručit dopis Ottu von Bergowovi (skvěle zahraném Markem Vašutem, který si ho střihnul v českém i anglickém dabingu) a po cestě se zvrtne doslova všechno co se zvrtnout může. Což pěkně vysvětlí, proč se Jindra musí opět vyškrábat ze dna společenského žebříčku, a to tentokrát rovnou na dvou mapách - nádherně zpracovaném Trosecku a o něco fádnějším Kutnohorsku. Jenže co druhé mapě chybí z hlediska přírodních úkazů a toulek přírodou, víc než vynahrazuje samotná Kutná Hora - nejimpresivnější středověké RPG městečko co jsem zatím ve hře viděl.
Novigrad konečně našel přemožitele. A nejde jen o jeho rozlohu a geograficky-historický smysl pro detail, ale hlavně zpracování života v něm. Lidé pracují, poflakují se po hospodách, občas si dávají do držky...a když jim zabiju kuře, tak mě běží nahlásit, a Jindra má asi deset různých způsobů, jak se ze situace dostat. Od útěku, přes boj, po dlouhé detailní přesvědčování střáže o tom, kterak moje hrdinné zapíchnutí nebohého kuřátka byla sebeobrana.
Obecně crime systém a simulace NPC je tu dost možná nejpropracovanější ze všech her vůbec (v podobném měřítku; nesrovnávám zde KCD s Dwarf Fortress). Ať spácháte jakýkoliv zločin, svět na to reaguje a stráže přesně reflektují co jste komu udělali, ať už jde o sebevětší obskurnost. Tresty jsou odstupňovány dle závažnosti a když bude Jindra opravdu hodně zlobit, tak se může dočkat nejen cejchu, ale rovnou i provazu. Samozřejmě, většina hráčů bude nejspíš Mirkodušínovatět, takže se s tímhle systémem (a fantasticky vtipně napsanými dialogy Jindrových výmluv) ani nesetká.

Co tu máme dál? Opět skvěle napsanou hromadu questů a postav, několik možných romancí (ano, včetně jedné homosexuální, nebo prostě možnosti zůstat věrný Tereze z jedničky, případně pokračovat v panické samohaně). Budete pomáhat rozjet lázně a řešit zda je lepší dolňáctví nebo horňáctví, dávat dohromady jednu povedenou cikánskou rodinku, kreslit prasárničky na jednoho vysoce ceněného býka, vyšetřovat sériové vraždy, hledat čerty na Troskách..a to všechno během snahy ze země po boku Jana Žižky vystrnadit Zmikunda a jeho pohůnky. Přičemž jedna scéna s jedním z pohůnků blízko konce hry - která je nepovinná a snadno přeskočitelná - patří k vůbec nejlepším, co jsem ve hrách zažil. Jan Valta i tým scénáristů, herců a režisérů odvedli fantastickou práci napříč celou hrou, ale tahle konkrétní scéna si zaslouží speciální zmínku. Každopádně, v Českém středověku v podání Warhorse se člověk nenudí, a i když něco vypadá jako fetch quest ("Přines mi podkovu, díky"), zdání klame.

Z hlediska herních mechanik je KCDII věrné předchůdci, jen je zde všechno vypolišovanější, hlavně tedy souboják, kde lock-on už není ani zdaleka tak otravný a crowd control funguje lépe. Jsou předělané animace, každá zbraň má vlastní set, nepřátelé už nekloužou po zemi, prostě celkový pocit je lepší. Kromě alchymie nám přibyla kovařina, ale upřímně, věnoval jsem se jí hlavně v rámci questů, jinak jsem si ukoval jen pár zbraní extra.
Za 160 hodin prvního průchodu jsem narazil na naprosté minimum bugů, hra ani jednou nespadla. Bylo znát, že si Warhorse tentokrát dali dost pozor aby se neopakoval launch jedničky a zbavili se reputace "we make buggy games", což se tentokrát povedlo. Bohužel tato opatrnost znamenala i absenci hardcore módu při vydání, což mě dost zamrzelo. Ale tak aspoň bude druhý průchod někdy v budoucnu (tentokrát s českým dabingem a všemi DLC) ještě imersivnější.

Nějaké shrnutí na závěr, KCDII za mne překonalo jedničku a stalo se nejlepším RPG, které jsem hrál od třetího Zaklínače. Byť se nějaké ty mušky i zde najdou (zmínil bych hlavně příliš snadnou obtížnost Kutnohorska, pokud člověk hrál Trosecko completionist stylem), jako celek se jedná o nádherný česko-středověký zážitek. Uvidíme, co Warhorse ukuchtí pro příště a jak dlouho to bude trvat..
+41
TonylukTonyluk
Dohráno
  • PS5 100
Hra u které jsem po dlouhé době dokázal zůstat více než 200 hodin. Kdo má rád RPG které musí objevovat a i na třetí dohrání se potká s animací, dialogem nebo questem který je pro něj nový, měl by zapnout.... Grafické zpracování přírody je něco co vás spolu s muzikou asi dostane hned od prvních chvil.. Dejte tomu šanci začátky jsou těžší. Ale snad jen jedna rada do začátku... nebuďte zbytečně zlí :-D bude to pro vás potom o mnoho hratelnější.

Pro: zpracování světa, soundtrack, lvl design, cz dub

+6
Wettek98Wettek98
Dohráno
  • PC 100
Herní výzva 2025 – 8. Zločin a trest (Hardcore)
Po dlouhých několika letech se hráči dočkali pokračování příběhu Jindřicha ze Skalice. I já jsem tento herní okamžit velmi očekával, ačkoliv jsem se k původnímu dílu dostal až poměrně nedávno. První díl zaujal především malebnou krajinou, příběhem a pro naši zemi také zasazením. Bohužel nevyhl se rovnou celé řadě bugů a výrazných nepříjemností včetně toho, že původně neobsahoval český dabing. Jak se tedy vede tolik očekávanému pokračování?

Samotný příběh začíná opravdu takřka hned navazujícím střihem po Kingdom Come: Deliverance. Velmi rychle se poklidný začátek zvrhne do celé řady eskapád v rámci dvou velkých, otevřených a velmi dobře zpracovaných map. Na první oblast Trosecka naváže Kutná Hora a její okolí, které v rámci (teď již) série umožňuje úplně jiný pohled na svět Kingdom Come: Deliverance. Ačkoliv nejsem velkým znalcem tehdejších dějin, určitě mě zaujala celá řada skutečných postav, která dá příběhu úplně nový směr. Možná dokonce hráče v něčem i dovzdělá, což jsem naposledy zažil snad ve starších dílech série Assassin's Creed (myslím tím především období prvního až třetího dílu).

Samotná hratelnost vychází z prvního dílu série, přidává však některé aspekty a jiné dobře upravuje. Bojový combat je možná trochu zlehčený oproti prvnímu dílu, ale opravdu to neznamená, že by si člověk připadal jako ve zmíněné sérii Assassin's Creed. Přibyla možnost kovářství, které může sice po chvíli působit stereotypně, ale i tak je minihra zpracována poměrně hezky. Dobře také funguje ekonomika hry.

Co se týče grafického zpracování, tady nejspíš opět není co vytknout. Svět působí fantasticky, živě, detailně a také barevně. Lidé v herním světě opravdu žijí. Pracují na poli, večer jdou spát, povídají si, reagují. V rámci reakcí je ovšem jedna drobná výtka. Ačkoliv ve hře je systém reputace, dokážu si představit, že by byla reputace zohledňována ještě více. Lidé zkráta lehce zapomínají a někdy to může způsobit až uvědomění si, že se stále jedná jen o hru.

Zmíněný český dabing působí ve hře opravdu dobře. Skvěle hru doplňuje a jsem jen velmi rád, že bylo zachováno obsazení hlavních rolí z poloprofesionálního dabingu prvního dílu. Za mě vítám také to, že některé postavy nejen mluví hlasem herců, ale také tak vypadají.

Na závěr co bych určitě zmínil je oproti prvnímu dílu vyladěnost hry. Opravdu v průběhu jsem narazil jen na naprosté drobnosti a ta největší přišla bohužel až k závěru, kdy v mém příapdě nebylo možné hru dohrát. Zkrátka poslední quest se nezobrazoval jako splněný a celá hra tak zamrzla ve fázi posledního questu. To však opravil hned následující patch.

Komu hru lze doporučit? Pokud alespoň trochu hráč ocení propracovaný svět středověku, myslím si, že je hra určena přímo pro něj. I kdyby jen jako walking simulátor. Jako doporučení bych určitě dal projít si nejprve první díl, bez něj je příběh opravdu jen poloviční. Drobné chybky mě neodradí sáhnout po maximálním hodnocení protože neumím si dnes opravdu představit moc jiných her, které nasazují laťku tak vysoko jako právě Kingdom Come: Deliverance II.

Hodnocení: 100 %

Pro: Příběh, svět, český dabing, herecké výkony, combat, grafické zpracování.

Proti: Chybí větší reakce herního světa na události.

+17
mrsalierimrsalieri
Dohráno
  • PS5 85
Číselné hodnocení je někdy velmi ošemetné. Svítících 85 % u mého komentáře na některé možná zapůsobí jako červený hadr na býka, v duchu mi moje hodnocení skáče od 60 až do 100 a opravdu nevím, jaké hodnocení dát, aby to bylo aspoň trochu spravedlivé a fér. Nechápete co to píšu? Čtěte dál.

Na Kingdom Come: Deliverance II jsem se zpočátku nijak zvlášť netěšil, jak se však blížilo datum vydání a sílil nezbytný "hype", moje očekávání rostlo a rostlo. Nakonec mi samozřejmě nezbylo nic jiného, než si hru předobjednat a na šest týdnů (cca 2-3 hodiny denně) se stala součástí mého života. Už to samo o sobě značí, že ve výsledku jsem s hrou více než spokojen a je tomu skutečně tak.

Pokud mě něco v novějších hrách vadí, tak je to příliš plochý a nevyužitý příběh (ahoj, Ubisofte), takže novým KCD jsem si v tomhle ohledu okamžitě spravil chuť. Chvíli mi trvalo, než mě hra doopravdy chytla, ale zhruba v 1/4 hry (Nebákov) si mě definitivně získala. A od té doby to byla po této stránce prostě nirvána, skvěle napsané dialogy a leckdy nečekané plot-twisty mě doslova učarovaly, každý den jsem se na hru těšil a byl napjatý, jak se příběh bude vyvíjet. Je vidět, že tento aspekt mají vývojáři skutečně v malíčku.

Herní rozlohy jsem se trochu bál, ale ve finále se žádný nový AC: Odyssey nekonal a většinu světa jsem objevil tak nějak přirozeně. Oproti prvnímu dílu jsou zde hned dvě mapy a můžu s klidem prohlásit, že obě považuji za naprosto výborné a nedá se říct, že bych jednu měl radši než druhou. Pokud byste mi vyhrožovali pranýřem nebo mučením ve sklepeních Trosek, asi bych řekl, že o něco málo raději jsem trávil čas v okolí Kutné hory a především ve městě samotném, pro jehož preciznost zpracování nenacházím dostatečné superlativy, to se musí zažít!

Velice mě potěšila variabilita vedlejších úkolů, na spor Tachovští vs Želejovští, vyšetřování sériových vražd s nečekaně vtipnou cutscénou, nahánění berana, vymýtání duchů na Troskách, kráděž Němcova pokladu nebo hledání dinosauřích kostí rozhodně jen tak nezapomenu, mají nápad, hlavu a patu, skvěle se protínají s hlavní dějovou linií a jejich plnění zkrátka naplňuje a baví. Hlavní linka začíná velmi pozvolně, ale jak se rozjede, jen tak vás nepustí a závěr je klenotem sám o sobě. O tom ale nemá sebemenší smysl psát, beztak bych akorát propálil něco, co rozhodně nechci, kdo hrál, tak ví... Co mě docela dost příjemně překvapilo, je nutkání si hru projet znovu a některá špatná rozhodnutí napravit. Jednotky vedlejší úkolů mi však přišly extrémně protažené v tom smyslu, že jste neustále byli nuceni cestovat sem a tam, což mi trochu vadilo (ano, cikánská osada) ale to vem čert :)

Pokračujme v příjemném tónu - grafika sice vzhledem k rozloze nedosahuje v oblasti detailu obličejů nebo vegetace naprosté špičky, ale to je úplně jedno, protože jako celek vypadá výborně, ženské postavy, například Kateřina, mají ty správné proporce, oceňuji až maniakální množství detailů, nádherné české lesy a louky (kam se hrabe podivná příroda z AC: Shadows, kterou se ani nedá chodit) a vesničky tak živé, až máte chuť si v nějaké hospodě dát škopka, případně Tachovským, těm šůlákům, ukrást májku. Což mě přivádí ke zvukové stránce, a ta je dokonalá bez debat. Hudební motivy se předhánějí v soutěži o ten nejstylovější, k samotným zvukům není co vytknout a český dabing (za něj opravdu velké, ale VELKÉ DÍKY!!!) pro mě získává první místo v kvalitě českých herních dabingů. Protože každý chválí především hlavní postavy, které jsou samozřejmě super, tak já bych rád vyzdvihnul Jiřího Štrébla, jehož výkon v roli Kuběnky je dle mého názoru na Cenu FF, a také Bohuslava Kalvu, který si dabing očividně náramně užíval. To se však dá říct i o zbytku obsazení - četl jsem názory, že některé výkony byly lepší a jiné horší, ale já byl více než spokojen naprosto se všemi.

Možnosti herního světa byly více než nadstandardní už v prvním díle a v pokračování mě vývojáři nezklamali a i když se mi zpočátku například do kování příliš nechtělo, v pokročilejších částech hry jsem si ji užíval, stejně jako třeba lukostřelbu nebo kostky.

Nějaké bugy byly, ale většinou se jednalo jen o grafické glitche, takže pohoda, je to obrovská hra a je mi jasné, že nešlo odladit všechno (je ale zajímavé, jak jsme u bugů této hry shovívaví, a třeba u SW: Outlaws, který mi přišel zabugovaný mnohem méně, byl hned oheň na střeše, voda v komoře a nohy nahoře -- ale klid, nic neříkám!) Co se týče výkonu, hrál jsem na PS5 Pro a víceméně nemám námitek (nejvíce snad na občasné trhání zvuku, to jsem snad ve hře ještě nezažil!) - je fakt, že v částech s velkým množstvím NPC letěl framerate dolů stejně jako já v prvních střetech s bandity, ale rozumím technickým limitům, navíc je možné, že aktuální patch situaci trochu vylepšil, každopádně nikdy se mi nestalo, že by výkon zapříčinil prchlivost cloumající mým majestátem.

Co už však ano, byly načítací časy, a to především načítání po smrti, a s tím spojená počáteční obtížnost. Délka načítání se často blížila bez nadsázky ke dvěma minutám a na to už v době SSD disků jaksi nejsme zvyklí - naopak, i ubisoftí openworldy se dokážou načíst během několika sekund. "Tak nemáš tak často umírat," říkáte si. A ano, v prvních 10-20 hodinách jsem umíral velice často. Jsem zkrátka ne příliš dobrý a ne příliš trpělivý hráč a vždy jsem si říkal, že tu bandu lapků "nějak dám". Opravdu, zpočátku mi hlavou nápad hru vzdát lítal až podezřele často, celý ten proces, než si seženete koně, najdete Vořecha (fajn společník, ale občas mi trochu překážel), oblíknete lepší zbroj a naučíte se bojovat tak, abyste v souboji vydrželi i déle než 30 sekund, byl na můj vkus docela dlouhý, hra se mi zdála nepřístupná. Ale zdůrazňuji - na můj vkus, podle všeho si většina hráčů úvod užívala a já s tím nemám problém, je to ryze subjektivní, nicméně pokud mi dobrou pětinu hry trvá, než mě chytne a získá si mě, v kombinaci s tím, že především v úvodu je nejvíc částí "jdi tam, vrať se tam, pak jdi zase tam, pak se vrať) nemůžu jí dát stovku. To, že pak už se jednalo o naprosto skvělou jízdu, je věc jiná a jsem moc rád, že to mohu říct!

Jasně, jak se to rozjede, už je to o něčem jiném. Soubojový systém ovládnete, naučíte se alchymii, páčení zámků, získáte rychlého koně, hra si vás získá a pak už nepustí, najednou herní svět dostává úplně jiné barvy a je radost hru hrát. Jen to docela trvá. Ještě mě napadá zmínit se o ovládání, které bylo na Dualsense naprosto bezproblémové a oceňuji takřka maximální využití všech možností ovladače, byl to zážitek a občas byly souboje i trochu obtížnější právě díky odporům triggerů, což na klávesnici a myši zkrátka nezažijete. Nikdy bych neřekl, že hru jsem si s ovladačem skvěle užil a rozhodně bych neměnil.

Tak jak to uzavřít? Hele, těch 85 % rozhodně nemyslím zle. Kingdom Come: Deliverance II je výborná hra, nádherná, skvěle zpracovaná, s fakt dobrým příběhem, velmi odlišná od zbytku herní produkce. Nenechte se odradit tím, že vám zpočátku nejde a vytrvejte, vytrvejte, vytrvejte. Možná to bude těžké, možná budou lítat porcelánové vázy na nebohé chodce pod okny, ale sedne si to a nebudete litovat. Těším se na druhý průchod (nevypálím Semín, budu hajzl na Brabanta) a na DLC - existuje lepší důkaz o tom, že mě hra bavila? :)

Pro: Jak chytne, tak už nepustí, skvělá grafika, precizní zpracování, dobře napsaný příběh se zajímavými questy a postavami, vynikající český dabing, každý herní prvek má svoje místo, hutná atmosféra, soundtrack

Proti: Docela mi trvalo, než mě hra chytla, počáteční nepřístupnost, velmi dlouhé načítací časy (na PS5 Pro), některé únavné vedlejší questy, zpočátku frustrující obtížnost

+18
ArmJohnArmJohn
Dohráno
  • PC 100
Kingdom Come: Deliverance II je neskutečně skvělé dílo českého vývojářského studia Warhorse Studios.
Stejně jako v jedničce tu máme skvostný příběh, který fakt vtáhne už od prvních vteřin, co hru spustíte.
Vrací se náš oblíbený hrdnina Jindra i s panem Ptáčkem, kteří zažijí opravdu nezapomenutelné dobrodružství, doprovázené spousty komplikací. A cestou tež potkají a poznají spoustu nových a sympatických a hlavně vela vtipných postav.

Mapy jsou tentokrát dvě a to: Trosecko a Kutnohorsko. Obě jsou velikostně přibližně stejně velké jako Sázavsko z jedničky, akorát Kutnohorsko mě přišlo ještě o něco větší.
Bravurně jsou obě mapy zpracované do detailu, dechberoucí hrad Trosky, skvěle zpracované vesnice (na obou mapách), Český ráj - skály, rybníky, celkově ta příroda je boží. A Kutná Hora to je majstrštyk. Takhle dobově zpracovat do detailu Kutnou Horu je paráda.

Dále skvělá minihra v kostky, která je zde ještě vylepšena o odznaky. Kovařina naprostý top, tady jsem si hodně užil a i když vím, že je to jen hra, tak jsem měl fakt pocit, že něco kovám. Škoda, že nebyla už v jedničce ale to už teď vůbec nevadí.
Přibylo také dost nových typů zbraní, jmenovitě hlavně kuše a tzv. píšťala (první střelná zbraň své doby).
Obecně soubojový systém je ve dvojce ovladatelnější a hlavně plynulejší než v jedničce.

Co se týče fauny, tak kromě jelenů, srnců, zajíců a divokých prasat (snad jsem na nic nezapoměl) tu máme nově vlky a také hojně se vyskytující v přírodě divoké psy, (na ty fakt pozor).

A co nemůžu vynechat je excelentní soundtrack pánů Jana Valty a Adama Sporky.

Hra Kingdom Come: Deliverance II ve všech ohledech předčila první díl a rozhodně kdo má rád RPG hry a tuto ještě nehrál, tak to musí honem napravit, jinak příjde o opravdu skvělý zážitek.

Pro: Příběh, postavy, grafika, questy, dobové zasazení, Trosky, Kutná Hora, české prostředí, český dabing, soundtrack, kovařina, Kateřina

Proti: absence interiérů kostelů, občas nějaký ten bug ale která hra je nemá vůbec že? :)

+18
GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Vávra v jednom z rozhovorů uvedl, že hry dnes nejsou dělány jako zážitek. Když se nad tím zamyslím, je pravdou, že nejsilnější zážitky mám vždy z otevřených světů, ze svobody a výzvy, v podobě postupného se učení mechanik a zlepšování postavy. Gothic, Morrowind, ale třeba první KCD... tomu to trochu narušovala část v klášteře, ale i tak bych ho zařadil na piedestal těch her, které se nehrají, ale prožívají.

Bohužel je ve dvojce takových podobných "klášterů" více a vytržení ze světa, za účelem lineárního postupu nebo uzavření prostoru s nemožností ho opustit, mi osobně narušuje herní imerzi. Tyhle části jsem měl navíc dost zabugované - vždyť jen úvod jsem opakoval asi pětkrát. Ke konci hry pak rychlé sledy událostí, roztříštění samotné hratelnosti a cutscén do menších úseků, někdy dost nelogické odvíjení příběhu, už mě regulérně frustrovalo. Má to fantastické momenty, ale také naprosté WTF momenty. 

Protože jsem si jedničku zvopáknul v létě, mám ji ještě celkem čerstvě najetou v paměti a rozdíl v obtížnosti je znatelný. Dvojka je celkově lehčí, přístupnější v soubojích i v herních mechanikách. Není tady žádný chokepoint, jako byl souboj s Prckem. Všechny bossfighty jsou až podezřele jednoduché. Stále nepatřím mezi fanoušky zdejšího soubojového systému, který je těžké se naučit, ale zároveň lehké vobechcat. Kombo se zbraní se mi nepodařilo snad ani jednou, naopak s lukem jsem vyhrál mistrovskou soutěž hned při prvním pokusu.

Hltal jsem každý metr čtvereční na Troskách nebo v Kutné Hoře, ale minimálně Kutnohorsko bylo zoufale nevyužito. Je roztaženo do velikosti a chyběla mi motivace ho prozkoumávat. Vedlejší úkoly byly v prvním KCD vážnější, delší a náročnější - Kat, Mistr lovčí, Matouš a Fricek, Valdenští... na nic podobné jsem ve dvojce nenarazil. Naopak mi některé vedlejšáky přišly až přehnaně přitažené za vlasy, bezpředmětné, groteskní a často i otravné, jako byl například kočovnický tábor s Vajdou a Marikou.

Příběh je v KCD2 filmovější a působivější, jsou tu skvělí herci a neskutečná hudba, parádně optimalizovaný Cryengine a fenomenální lokace. Ale hratelnost je přednější a prožitek z jedničky... se nedostavil. 

Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 105 hodin

Pro: Vetchý, Nárožný, Zedníček, Dvořák, Vašut, Kateřina...

Proti: Ptáček byl, je a bude stále idiot.

+31
malarkeymalarkey
Dohráno
  • PC 100
„Audentes fortuna iuvat!“

Obrovská očekávání. Jakmile Dan Vávra zveřejnil, že dělají na druhém díle KáCéDéčka, tak jsem měl obrovská očekávání. To nešlo jinak. Máte rádi Česko, jeho středověkou historii a zároveň jste hráč, který si volný čas užije u povedené hry? Tak to nemůžete ani zdaleka očekávat nic jiného. Warhorse Studio na tom celá ta léta od vydání jedničky dělali. Nikde nikdo nic neprokecnul, Dan občas u Mr. Kubelíka něco lehce naznačil. Ale jakmile se to začalo zhmotňovat, život už od té doby nebyl tak jako dřív. Tedy do doby, dokud jsem hru nespustil a více jak dva měsíce se ve svých volných časech nezačal ztrácet ve světě Trosek, Trosecka a následně i Kutné Hory a okolí.

Krása! Jedním slovem krása. Nádhera. Fantazie. Podpoření technik z prvního dílu krát dva. Vše je větší, epičtější, velkolepější. K základním premisám bojového systému a mini her, kde jsem výraznějších změn úplně nezaznamenal, jsem ale pochopil, že tady je všechno velkolepější. Tak, jak se na druhý díl obecně sluší a patří. Takže jakmile jsem spustil příběh a vstoupil do Trosecka, tak jsem okamžitě poznával některá místa. Rybniční soustavu, Trosky, okolí. Pokud to tu dobře znáte, budete vědět, kde jste. Jakmile ale vstoupíte do slavných Trosek, oněmíte.

Muselo dát obrovskou práci to tu vytvořit. Neuvěřitelnou. Trosky, ale pak následně i Kutná Hora a všechny ostatní vesnice a okolí. Vyšperkované do detailu. Můžete vlézt kamkoliv. Trosky žijí. Vypadají opravdu jak ve vrcholu své slávy. Simulátor středověkého života, doslova. Takhle nějak si představuji, že tu doba v 15. století musel vypadat. Vrcholný středověk se vším všudy. Neuvěřitelná reklama České republice, její historii, dnešnímu prostředí. Jen škoda, že ne každý tuto reklamu umí využít, ale to je zase téma někam jinam. Jiní to zase zvládají více než dobře. Třeba tvrz Malešov, město Kutná Hora, hrad Trosky…

Příběh. Kapitola sama pro sebe. Tak povedený příběh jsem ve hře asi ještě nezažil. A není to náhoda, že je pod ním opět podepsaný Dan Vávra. Už u Mafie Vás námět totálně vtáhnul a nepustil. No a dodnes se o něm jedna generace umí v hospodě u piva bavit do zblbnutí. KCD je na tom vlastně úplně stejně. Už první díl měl skvělý příběh, ale až ve druhém díle to nabírá na obrátkách. Hlavně díky tomu dění, co se v Českém království v té době dělo. Škoda o tom vědět něco víc. Budete pak několikrát velice zajímavě překvapeni. Z hlavních postav, vedlejších postav, ze vztahu, který si k ním vytvoříte i skrz vedlejší quest, které je zde radost hrát. A co víc, hra Vás klidně i dovzdělá. Ne nadarmo získala od prestižní BAFTA komise ocenění coby 7. nejvlivnější počítačová hra vůbec. Mám pocit, že po vydání KCD2 si široký herní svět zamiloval český středověk. Syrový, krutý, ale mnohdy notně zromantizovaný. Tak, že se z něj musí zákonitě za pár let stát absolutní klasika.

Detaily. Obsah hry. Délka hry. Hudební podkres. Neuvěřitelně precizní, do mrtě dotažené. Hra aspiruje na nejdelší herní scénář vůbec. Pokud to klapne, bude to pecka. Těch dialogů tady. Živoucí vesnice, město, občas na Vás někdo promluví nebo si tu povídají NPCčka mezi sebou. Prostě to tu žije. Sem tam někoho vybílíte, ukradnete knihu, například. Přečtete si ji. Pobavíte se, dovzděláte se. Co víc od hry chtít. Přijde mi to jako nová dimenze herního světa. K tomu je tu celá řada easter eggů. Od těch typicky českých (Zdena pod kořenem, Jirka Kára, Svarta, atd.), přes popkulturní a obecné, které ocení i nečech. No, nemám slov.

Od vydání této hry sleduju na internetu celosvětové diskuze a jsem nadšený z toho, jaký úspěch hra má. Že se start obešel bez větších bugů, že i polský CD projekt, který si se svým Cyberpunkem užil svoje, tu náležitě ocenil funkčnost samotné hry. To, že kolem hry panují tak vřelé nálady, atmosféra, i napříč vývojáři. Je to krása. Škoda těch, kteří na všem hledají to negativní, ale i bez takových lidí by se herní svět neobešel…a neposunul. A ano, i bez bugů se neobejdete, a ani já jsem se neobešel, ale byly spíš pro pobavení, než abych se ve hře musel nutně vztekat. Kingdom Come: Deliverance 2 je prostě a jednoduše klenot. Klenot českého herního průmyslu. Hra s přesahem, ze které Česká republika může jen a jen těžit. Tedy pokud se toho správně ujme. No a už i já se těším, až se do těch oblastí podívám, projdu si je, zavzpomínám na ty dva měsíce čisté radosti, kdy jsem po uspání syna spustil středověký svět, u kterého jsem si morálně odpočinul. Když jsem začal v historických pramenech studovat tvrz na Nebákově, na Suchdolu. To, jakou práci vůbec muselo dát digitálně dohromady ty tvrze, o tom ani nemluvě. No, fantazie. Doslova. S takovými pocity u počítačové hry jsem se za 35 let života nesetkal. Je vidět, že Vás v životě i po mnoha a mnoha zkušenostech pořád má co překvapovat. Je radost zažívat takové momenty, je radost toho být součástí. Už se to opakovat nebude, ale určitě zase přijde něco jiného. A já už se moc těším, až opět budu u toho.
+20
LookEczLookEcz
Dohráno
  • PS5 95
BOHEMIAN RHAPSODY 

Možné spoilery.......

Den před releasem hry spatřily světlo světlo světa první recenze a ta od britského PC Gameru měla v perexu podtitulek BOHEMIAN RHAPSODY.
A to je naprosto vynikající shrnutí příběhu pánů Ptáčka a Jindřicha.
Oba vyráží na naprosto banální výlet na hrad Trosky, aby předali poselství Pánů z Lipé a vyzjistili postavení pana Bergova.
A jak už to tak ve správných příbězích chodívá, všechno se posere.
Zatímco Ptáček a Jindřich se cachtají v rybníčku, jejich družina je pobita bandity, poselství ukradeno a oni dva se jen tak tak zachrání,
Pokusí se dojít na hrad Trosky, ale jejich vzhled a vůně není zcela hodna poslů. Tudíž jsou politi hovny a vykázáni.
Shodou náhod skončí na pranýři, tam si odtrpí své, pan Ptáček s hněvem odchází.
A Jindra má spoustu času a možností dostat se na svatbu Pana Semína, protože tuší, že by se na svatbě mohl mihnout pan Bergov.
No nedopadne to zcela podle představ, ale na nádherně zrekonstruované Trosky se nakonec dostaneme.
A tím veškeré pořádné dění teprve začíná!
Ano, hra má dvě naprosto nádherně zpracované mapy, kromě Trosecka i Kutnohorsko, ale celá ta první je vlastně jen takový obří tutorial.
Příběh začíná mít pořádné obrátky na konci první mapy. Začnou se dít velké věci, na scénu přichází Žižka, první epické momenty a Jindra si s velkým zadostiučiněním vyřeší část nesplacených dluhů.
A.....
A přesouváme se do druhé mapy a druhého dějství. Které je tak trochu příprava na velký nadcházející heist, včetně schánění členů Žižkovy družiny a je to zábava na celé hodiny!! Jasně, můžete jet jen po hlavní lince a ignorovat vedlejší, navázané questy, ale to by byla převeliká škoda!
Proč? Pro slepičí kvoč!
Ale taky proto, že jsou skvěle napsané a dost často i vtipné. Jestli si tu někdo zaslouží obří pochvalu, jsou to scénaristi. Questů, ať už hlavních nebo vedlejších, je tu hromada a na běžné poměry podobných RPG jsou někde úplně jinde. Snad každý má svůj relativně triviální začátek, který na první dobrou působí stylem získej - přines, ale skoro vždy se dost zajímavým způsobem rozvětví a postaví vás před volbu, u které si skoro nikdy nejste jisti, které její řešení je to správné. A dost často se vám Vaše rozhodnutí může v pozdějších fázích vrátit jako bumerang.
Hluboce smekám před scénaristickým týmem.
Ale to jsme odbočli. Hlavní dějová linka směřuje k epickému finále, kde si užijete veliký heist, obléhání a vyvrcholení příběhu našeho Jindry, které začalo čorkou meče a spálením vesnice.
Mezitím si můžete zahrát mezihru Thief : The Kuttenberg Project, protože Kutná Hora je celá podemleta katakombami a když se v nich naučíte orientovat (lze i získat mapku), můžete si časem přijít k nemalému bohatsví.
Ale to je jen tak na okraj.... :-D
Naschvál tu vynechávám spoustu věcí. Jakože třeba Žižkova smečka je poskládána z býdných existencí, které si po chvilce zamilujete. Protože kdyby se příběh odehrával o 540 let později, v klidu si je představíte v Tarantinově Inglerious Bastards.

PO TAKOVÝM PRCÁNÍ MÁM VŽDYCKY HLAD....

Dabing... Český dabing je totální bomba. Ano, má svoje mouchy, to rozhodně nepopírám. Ale tak moc Vás do hry vtáhne....
I když více méně umím a rozumím anglicky, v jiných hrách si běžného ševelení a štěbetání na ulici nevšímám. Ale v KCD 2, díky tomu že na nás svět hovoří mateřštinou, se fakt občas zastavím a jen poslouchám očem si obyvatelé vesnic povídají. Díky obsažené mluvené česštině má hra neuvěřitelně vtahující prvek.
Nehledě na to, že nezůstalo jen u dabingu!
Dost postav, a i důležitých, si jejich dabéři přímo i zahráli!
Což pro našince působí oprabdu jak kdyby hrál nějaký interaktivní film.

Mohl bych se tu ještě sáhodlouze rozepisovat o všem možném, ale to je ztráta času.
Mého, i vašeho.
Prostě si to kupte a zahrajte!! Takováhle pecka se urodí jen jednou za čas a tahle dokonce vznikla u nás.
A to jsem ještě ani nezmínil fenomenální soundtrack! Ten je naprosto....
Vy tu ještě jste??? A proč???
Proč už dávno nehrajete?????

Pro: Příběh, epika, hudba, čeští herci, dabing...... Musím pokračovat?? Vlastně jo.... Nádherná, ale fakt NÁDHERNÁ příroda. Bydlím v Českém Ráji, takže vím, o čem mluvím.

Proti: Bugy. I když je optimalizace a vyladění na špičkové úrovni, takhle velké hře se prostě nevyhnou. Hlavně na kutnohorsku.

+6
S4TWS4TW
Dohráno
  • PS5 100
Herní výzva 2025 –  Zločin a trest  
 
Tak tohle byla jízda! Hned z kraje mohu říct, že se jedná o jednu z nejlepších her, jakou jsem kdy hrál. Je ta hra dokonalá? Není, takovou jsem ještě nehrál a nemyslím si, že hrát budu. Je ta hra dokonalá ve formě zážitku, který mi poskytla? To už je jiná a já mohu říct, že je, jelikož jsem se ještě u žádné hry (pravděpodobně ani u W3) nebavil tolik hodin. Ve hře mám nějakých 120+ hodin a nemohu říct, že bych narazil na hluchou pasáž, když jsem slepě mačkal tlačítka.

Proč mě ta hra tak neskutečně chytla? Je to kombinace několika faktorů. Nezanedbatelným faktorem je české zasazení. Přeci jenom ta skoro udušená vlastenecká dušička se při každém českém úspěchu trochu rozžehne. Navíc jsem milovník historie a obecně žeru historická zasazení ve hrách či filmech. Navíc český ostrovtip na mě funguje v rámci humoru suverénně nejlépe a KCD2 se ho rozhodně nebojí. Vlastně často jde i na takovou tu dnešní hranu, ale vkusně, super. 

Další skvělou věcí je volnost. Takový pocit volnosti jsem ve hře asi ještě nezažil. Samozřejmě, ve spoustě hrách můžete dělat mraky věcí mimo hlavní příběhovou linku a zabít tak spoustu času, ale tady mě prostě bavilo kovat meče, sbírat bylinky, míchat lektvary (ty především), nasávat ten svět (ale i v hospodě), hrát si kostky, prostě to tam je tak skvěle imerzivně zakomponované, že všechny ty vedlejší věci dávají smysl a hlavně poskytují zábavu.

Ten svět prostě žije, reaguje a často funguje i bez vás (do určité míry samozřejmě). NPC tu skutečně něco dělají, baví se mezi sebou, mají nějaký denní režim a obecně mě hra neskutečně vtáhla a místy jsem si skoro přišel jak v nějaké simulaci. Nevybavuji si druhou hru, kde bych z reakce světa kolem mě měl až takhle skvělý pocit. 

Příběh je taktéž vynikající, ale především jsou tu skvělé vedlejší questy, které jsou velké kapitoly sami o sobě. Opět si nevybavuji moc her (jestli vůbec nějakou), kde jsou vedlejšáky až takto komplexní a dlouhé. Je zde nepřeberné zajímavých postav, některé si oblíbíte, některé vás budou štvát, jiné vám budou tak nějak jedno, prostě přesně tak, jak to má být. Jo a dabing? Nepamatuji se, kdy jsem naposledy dobrovolně šel do českého dabingu (počítám i filmy), ale tady jsem rád, že jsem po něm sáhl, díky čemuž byla ta imerze ještě o stupeň dál.

Hra mi proti prvnímu dílu přišla o něco jednodušší (je možné, že je to i zkušeností z prvního dílu), vlastně si nevybavuji žádné záseky, navíc vám hra vždy podá nějakou tu berličku, o kterou se lze opřít, což je za mě skvělé, protože díky tomu neztrácí tempo. Souboje jsou docela jednoduché, když se naučíte counter attack, tak jste v podstatě za vodou. Navíc tentokrát fakt není problém si obstarat "nekonečné" množství sejvovice, což mě lehce mrzelo, jelikož ve vlastní posteli jsem byl tak maximálně 10x. 

Musím pochválit i mnohem lepší stav dvojky oproti prvnímu dílu. Jasný, občas se něco vykreslovalo delší dobu, někde se sekla nějaká postava, visel quest, který nešel přijmout, ale žádný velký bug, který by mi vyloženě dopálil se nekonal. Hra běží hezky i na PS5, ale možná jen nemám tak strašně náročné oko. 

Ještě musím dodat úplně úžasné zvuky! Místy jsem se musel ujišťovat, že neslyším cvrlikat ptáky za oknem a lekal jsem se, jestli mi něco nevrže v bytě. Hudba mi přišla tak decentně epesní, trochu oxymoron, ale tak jsem jí vnímal, někde v pozadí hrála, ale když jsem se zaposlouchal, tak přesně nabuzovala danou atmosféru. 

Ve finále jsem skutečně nadšený a nelituji ani jedné koruny (kupoval jsem sběratelskou edici) a minuty ve hře strávené. V podstatě se jedná o jeden z mých herních snů, jak jsem si představoval téměř dokonalou videohru. Třetí díl je sice nasnadě, ale já bych chtěl vidět, kam dál se dokáže WH posunout a s napětím to budu sledovat.

Pro: příběh, postavy, svět, humor, zasazení, živost světa, NPC, vedlejšáky, audio

Proti: obtížnost (hodně berliček proti prvnímu dílu)

+26
ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • XboxX/S 100
Tak po 145 hodinách mě dojely titulky a i když je to z mnoha pohledů fantastická hra, tak ta délka je prostě šílená a já jsem ke konci už jsem pociťoval velkou únavu a snahu už běžet rychle do cíle. Asi ve 110 hodině hraní už jsem si řekl, že kašlu na vedlejšáky a dojedu hlavní linku, nicméně na konci jsem dostal achievement Jindra, práce všeho druhu, který je za splnění většiny obsahu hry, takže jsem jich ve finále asi tolik nevynechal. O KCD 2 nejde napsat už nic objevného, kdo to nehrál, tak byl i tak zahlcen informacemi všeho druhu, takže spíš tento komentář vezmu jenom po nějakých bodech, které mě zaujaly.

Bolístky, které byly kritizované i v jedničce - sejvovice, páčení zámků a souboják - a i mě dělaly v první hře problémy jsem tady v podstatě nevnímal. Sejvovici jsem vůbec neřešil, pocitově tady bylo velké množství checkpointů, kdy se hra ukládala sama a já to přes sejvovici uložil možná desetkrát za celý průchod. Páčení zámků už jsem asi prostě věděl do čehu jdu a prostě kdykoliv jsem do začátku narazil na lehké páčení, tak i když jsem nechtěl krást za každou cenu, tak jsem to udělal, abych schopnost vylepšil a počase prostě nebyl problém žádný zámek. Souboják tentokrát má pouze 4 směry (předtím s bodnutím to bylo 6 jestli si dobře pamatuju), skvělý systém parry, který si taky nevybavuju z prvního dílu (to neznamená, že tam nebyl) a během úvodních questů jsem se v cikánské osadě  naučil protiútok a s tím si vystačil celou hru. Plus ze začátku je možné si v soubojích pomoci psem. Složitější komba jsem nepoužíval. Všechny tři problémové věci tedy chválím a je to určitě usnadnění pro ne tak hardcore hráče.

Před vydáním autoři hodně řešili obrovskou Kutnou Horu jakoby hlavní bod hry, je to krásně zpracované obrovské město, ale mě více bavila venkovská a přírodní mapa, ale to je jenom o osobní preferenci.

Scénář a postavy jsou na nejvyšší možné úrovni, hlavní linka je výborná, ale i dost vedlejšáků se mě hodně líbilo (vzpomenu si třeba na vyšetřování masového vraha v Kutné Hoře nebo quest s rytířem hlídajícím bránu do pekla). Takhle mi mělo vypadat psaní questů namísto tradičních zabij pět králíků, dones něco někomu atd.

Hodně se mluvilo i o zapojení střelných zbraní, ale ty mě neoslovily vůbec, píšťalu jsem použil povinně v rámci úkolu a pak už nikdy a kuš a luk v podstatě taky. Obloukem jsem minul i bylinkářství a alchymii, rozhodně jsem nebyl nucen vyrábět sejvovice do zásoby jak v jedničce. Naopak hodně mě bavilo nově přidané kovářství.

Potěšil mě casting českých herců (Zedníček, Nárožný, Vašut, Vetchý a myslím, že tam byl i Pepa "Kachna" Dvořák), moc se mě líbily cutscény (obě potitulkové scény byly super vtipné, hlavně Zmikund). I ostatní herci byli výborní, hlavně Žižkova banda.

Musím pochválit i podobu collectors edice, byla první, kterou jsem v životě pořídil a všechno od figurky Jindřicha po kovové odznáčky a kartičky s Žižkovou družinou mě hodně potěšilo.

Ta hra je obrovský kolos, jsem rád, že to česká firma dokázala takhle doručit a i když to vypadá, že příběh se uzavřel tak možná nějakou trojku bych si možná někdy dal a ani vlastně nevím, co jiného bych od Warhorse příště chtěl. Pořád si nejsem jistý přijetím takovéto ne úplně přístupné hry v zahraničí, ale přál bych jim, aby se na konci roku třeba aspoň v nějaké menší kategorii (např. nejlepší RPG, nejlepší hudba nebo herecké kategorie) zmínila na Game Awards.

Zařazuji do Herní výzvy do osmé kategorie.
+22
ChudinatorChudinator
  • PC 95
KCD2 je hrou která ve všech ohledech překonala svého předchůdce. Tak by se dal shrnout můj názor na ni do jedné věty. A ještě k tomu bych mohl dodat, že i ta jednička už byla fakt dobrá hra.

Po nezáživném(ale chápu, že nezbytném tutoriálu) se ocitnete na Trosecku, které nejen že vypadá naprosto úchvatně, ale taky to tam žije. Všude je plno zajímavých věcí. Lidé na vás reagují - na to jak vypadáte, na to jestli smrdíte, na to co zrovna děláte. Zkrátka svět působí uvěřitelně a platí v něm spousta pravidel z reálného světa, což ve videohrách nebývá vždy zvykem.
Trosecko považuji ze 2 herních částí za tu lepší co se otevřeného světa týče. Prozkoumával jsem, plnil spoustu rozvětvených vedlejších úkolů a aktivit. Kradl jsem, bojoval s jinými lupiči a splnil hádanku a získal Bruncvikovu zbroj. Hra mě naprosto pohltila. Po 45 hodinách jsem si vzpomněl na nějakého pana Ptáčka a posunul jsem se v příběhu do Kutné Hory.

Mapa Kutnohorska je sice větší, ale za to působí prázdněji ( Až na to veliké město samozřejmě. Kutná Hora je super). Úkoly už tu za mě nebyly ani tak vymazlené a plné vtípků jako v první části. Když už mi po 70 hodinách zbývaly jen úkoly které mě ani plnit nebavilo, tak jsem se zase vydal po hlavní dějové lince.

Hned jsem pochopil, že ta je tou nejsilnější částí hry z Kutnohorska. Po komediálním úvodu, studené sprše a útěku z první mapy( který se mi zrovna moc nezamlouval) hra zvážněla. Ne vše šlo podle plánu. Příběh se více točil kolem politiky a osudu království než kolem Jindry. Děj se pomalu rozplétal, aby byl náhle přetnut zvratem. A že takových zvratů příběh nabízí více. To vše doprovází úžasná hudba a doplňují hodiny filmových cutscén. To vše dokonce s českým dabingem.

Vylepšena byla taky hratelnost. V prvním díle jsem do šermu nedokázal pořádně ani proniknout. V druhém KCD byl souboj zjednodušen (díky čemuž je hlavně více přehledný) a já si po chvíli mazal na chleba i převahu 2 nebo 3 lapků na jednoho Jindru.
Jediné zklamání za mě nakonec byly palné zbraně. Nedokázal jsem pochopit, proč někdy nepřítele minu i z bezprostřední vzdálenosti. Tak jsem i přes ničivou sílu tuto zbraň vůbec nepožíval.
Bojoval jsem taky s rychlým výběrem zbraní. Místo dneska oblíbeného kolečka s rychlou volbou,které by dle mého bylo rozumnější řešení, zde rolujete pozice v opasku a téměř vždy jsem dokázal sáhnout po jiné zbrani než jsem původně chtěl. Opět jsem to vyřešil používáním buď pouze meče nebo pouze palcátu.

Krom těchto maličkostí, ale není co vytknout a musím říct, že jsem si už dlouho nezahrál takhle robustní, ukecané, zábavné RPG u kterého jsem ztrácel pojem o čase.
+30
kristmeisterkristmeister
Dohráno
  • PC 95
Je těžké napsat komentář ke Kingdom Come 2 a vyhnout se spoilerům. Co ale bez studu mohu říct, že při hraní se mi nesčetněkrát dmula hruď pýchou. Při epických momentech mi naskakovala husí kůže a tyhle pocity se prohlubovaly pokaždé, když jsem si v duchu říkal: Tohle dokázali Češi, tahle hra vznikla v zemi, která je téměř neviditelná pro ostatní svět, když se nejedná o pivo nebo hokej. Přesto ale dvojka udělala obří díru do světa a zdárně poukazuje na důležité milníky historie naší české země.

Příběh hry navazuje zaběhnutý standart prvního dílu a první mapa na Trosecku servíruje různá dobrodružství, která se hlavně týkají vesničanů a podobných vrstev. Z Jindřicha se po úrazu hlavy stává opět ten vidlák, jakého ho známe z jedničky a tak hráči nezbývá nic jiného, než se opět naučit vesnický život kolem. Je třeba se spoustu věci naučit odznovu, ale primárně se snažit sehnat si jídlo, nějaké to místo na spaní a hlavně peníze. Díky tomu budete pomáhat různě lidem po kraji a vše se až na pár výjimek je takové veselé a točí se to kolem humoru. V druhé časti na Kutnohorsku už ale hra začíná nabírat lehce temnější nádech a stáváme se součástí politických intrik a morálních dilemat. Tyto moral choices nespočívají v prostém "buď to bude tak anebo tak", ale váže se k nim nějaké předchozí vyprávění a k tomu ještě následky. Nejednou se mi stalo, že po nějakém rozhodnutí jsem ještě několik hodin přemýšlel, zda jsem udělal dobře a dokonce jednou jsem se vrátil o pár hodin zpět, abych své rozhodnutí změnil. I přes ale značnou vážnost na druhé mapě si hra zvládá udržovat své humorné části a dokáže je střídat tak, aby si hráč dokázal oddechnout od napětí.

Neskutečná práce je ale vidět na jednotlivých questech, ať už hlavních nebo vedlejších. Téměř všude existuje několik způsobů jak quest dokončit, hodně toho lze řešit po dobrém či po zlém a dokonce se většina (ne bohužel všechny) situací či náhodně objevených míst či předmětů dokáže promítnout do řešení úkolů. Hodně často se mi stávalo, že mě v duchu napadlo nějaké řešení problému a ve hře se skutečně tohle řešení objevilo. Co se týče ostatních herních mechanik, dle mého názoru tu není nic, co by bylo horší než v jedničce, všechno je prostě lepší. Kovařinu jsem si neskutečně užíval. Jednak se tím dají snadno vydělat peníze, ale hlavně později si můžete vykovat jedny z nejlepších zbraní. Alchymii byly konečně vychytány všechny neduhy, takže není problém mít po kapsách zásoby velice užitečných lektvarů nebo jedů. Možnost měnit si outfit během hraní pomocí jednoho čudlíku je asi nejlepší novinka, která přibyla. Snadno se tak dokážete přizpůsobit prostředí, kde se musíte plížit, bojovat či jednat a obchodovat. Vořech je živější a realističtější. Lidé na něj reagují ať už pozitivně nebo negativně. V jedničce jsem se mu obloukem vyhnul, zde jsem byl překvapen jak užitečný může být. Ano dokáže se motat pod nohy anebo ležet před vchodem domu, který vykrádám a přitahovat na sebe pozornost nežádoucích, ale....o kolik se to liší od reálného hafíka? Crime systém je ještě vymakanější než v jedničce a momentálně je asi ten nejlepší, co jsem kdy viděl. Lidé si chodí kontrolovat majetek, pokud vidí, že se jim touláte po domě, mění si zámky, poznají na vás kradené oblečení a zbraně, chodí žalovat. A občas je to až k nasrání i když v dobrém slova smyslu. Nejednou se mi stalo, že na mě v Kutné Hoře vyskočil zatykač i když jsem v ní už pár hodin nebyl. 

Co se combat systému týče, byl značně zjednodušen, je nyní více plynulý a když ho dostanete do ruky tak dokáže být i vcelku uspokojivý. V praxi platí, že po naučení mistrovského seku už vám nikdy nebude dělat problém souboj jeden na jednoho. Obecně je to ale tak, že to úplně není o jednoduchosti tohoto výpadu, ale spíše tím, že NPC jsou v boji celkem pomalí a málokdy mění směr výpadu. V soubojích s vícero nepřáteli už to může být malinko složitější, protože kamera má locknutého jen jednoho nepřátele a když má někoho po boku, tak to neregistruje. Ale spousta takových přesilovek se dá vyřešit, když couvnete do nějakého uzavřenějšího prostoru. Kdo hledá větší výzvu, doporučuji navštívit Opatovice během dne a způsobit rozruch. Přidání kuší každý vítal, ale přiznám se, že zezačátku jsem je neměl příliš v lásce a zůstával u luku. Naštěstí s přibývajícím skillem ve střelbě se stávaly kuše snesitelnější a ke konci už jsem je vůbec nesundal z ruky. V jedničce jsem měl namódovanou tečku při střelbě, zde už není potřeba. Míření je zde krásně vystředěno, takže už stačí jen přijít na kloub dráze letu šípu nebo šipky a na dálku budete neohrožení. To ovšem neplatí u píšťal, u kterých jsem to vzdal prakticky po pár neúspěšných výstřelech. Těm jsem prostě nedokázal přijít na kloub ani na chuť. Tam jak člověk nestřílí na nepřítele z jednoho metru, tak na 99% to letí vedle.

To nejlepší nakonec a sice audiovizuál. Pokud budeme hodnotit grafiku, tak její největší síla tkví ve scriptovaných cutscénách. Ty jsou znamenitě dechberoucí s ohledem na všechny detaily a animace. Samozřejmě nemůžu upřít chválu ani suprové nasvícení na východ slunce ještě s ranní rosou jsem čuměl s otevřenou pusou. Opomenout nelze ani smysl pro detail při tvoření exteriérů, kdy obyčejná procházka lesem mi dokázala přivodit vzpomínky na dětství, kdy jsem v lese trávil hodně času ať už na houbách či venčení pejska. Jediná výtka přichází v opakování ksichtů různých postav, kterých si začnete všímat už třeba po 40 hodinách. Dost často u mě kvůli tomu docházelo k pomýlení jednotlivých charakterů. Ale chápu, Warhorse nemá budget jako třeba Rockstar. Na druhou stranu motion capture na známé osobnosti se velmi povedl a tam smekám. Zážitek ještě prohlubuje skvělá hudba od pana Valty, který dokázal mistrně podtrhnout atmosféru jednotlivých scén. Ať už jde o vážnou, humornou či pohodovou pasáž, pokaždé ta hudba dokáže navodit pocit, o který autorům šlo.

Hru jsem nakonec odehrál v českém dabingu a rozhodně nelituju. Richard Vágner jako Jindřich zaznamenal neuvěřitelný posun svého umu oproti prvnímu dílu. Rozhodně nelze nezmínit mistrovsky zvládnutého Ptáčka, Bohutu, Žižku, Bergova, Zikmunda, Aulitze....prostě postavy, které mají profesionálního dabéra. Ti ve svých rolích přímo excelují a nelze jim vytknout absolutně nic. Mezi top dabing momenty řadím Rackův proslov při bitvě na Suchdolu, poslední rozhovor s Aulitzem, Erikova zlost při zjištění ztráty Ištvána, potitulkovka se Zikmundem anebo také první cut-scéna s Komárem. Oceňuji také skvěle zvládnuté přízvuky a dialogy u "nečechů" jako jsou kočovníci, Němci nebo Havířští. U vedlejších nedůležitých postav, kterým hlasy propůjčili neherci sice kvalita může pokulhávat, ale zbytek to dostatečně kompenzuje a opět...chápu, že rozpočet nebyl nekonečný. 

100 hodin uteklo jako voda a já se KRÁLOVSKY bavil. Gratulace Warhorse.

"Ty Vořechu, máš hodného páníčka jo?

Pro: příběh, humor, vývoj postav, vážnější tón druhé mapy, scriptované cut-scény, kovařina, mnoho způsobů pro řešení questů

Proti: zabugované Kutnohorsko, vážně se mi kurva bugnula cut-scéna, kde jsem zabíjel postavu, jejíž smrt jsem si chtěl vychutnat??

+27
TheHofiTheHofi
Dohráno
  • PS5 100
Já si přál, aby se mi Kingdom Come: Deliverance II líbilo, je to taky jedna z mála her, kterou jsem si předobjednal a ani chvilku jsem nepohyboval, že by mohla být špatná. A víte co? Je to Boží, páč opět ty české ručičky ukázali světu, jak má naše mála zemička, bohatou historii a jak se v krutých dobách dokázali češi vzepřít a bojovat za svobodu. Rozhodně musím zmínit ten fantastický příběh, ten umí být velkolepý, smutný, vtipný a hodně dlouhý, jak se na RPG sluší a každou postavu, co se ve hře vyskytuje jsem si zamiloval.

Technická stránka je opravdu povedená ať už graficky nebo hudebně. Ano, jsou tu drobné chybičky, jako divně blikající světlo nebo nějaký ten bug, ale to není nic, co by nevyřešila nějaká aktualizace, ale to je vše, na co sem já narazil. Nikdy se mi nestalo, že by se hra zasekla a já nemohl pokračovat dál. Zkrátka, technicky na to jak je to obrovská hra opravdu vyladěná. Pak tu jsou ty epické scény, které tu psát nebudu abych nespoileroval, ale když tu byly, tak jsem měl husinu.

Co se hratelnosti týká, je to fakt bomba, skvělý souboje, mě bavili už v jedničce, ale tady jsou ještě lepší a svižnější, vylepšená jízda na koni a mechanika následovat postavu je supr věc. Vedlejší úkoly jsou zajímavý a nápaditý, prostředí je nádherné a bavilo mě odhalovat různá tajemství. Vylepšování Jindrových schopností, shánění nové výstroje, kování, likvidování nepřátelských táborů, bylinkaření, kradení, turnaje, hraní kostek v hospodě, pěstní souboje a nebo střelba z kuše nebo luku a to není vše. Ale zkrátka je tu toho hodně, co můžete dělat a je jen na vás, zda budete zloděj, čestný rytíř, vyjednávač.

A taky musím zmínit ten český dabing, ke kterému se vážou i skvělé dialogy a podtrhuje to tu dokonalou atmosféru, kterou hra má. No jak jste asi pochopili, že jsem si hru naprosto zamiloval, a i když mám jedničku hodně rád, tak dvojka jí bez problémů zadupala do země, a myslím si, že se o Kingdom Come: Deliverance II bude nejen u nás, ale i ve světě, hodně dlouho mluvit a ukáže mu čeho jsou Češi schopní 100%.

 Audentes Fortuna iuvat!

Pro: Příběh, hlavní i vedlejší úkoly, svoboda rozhodování, souboje, jízda na koni, atmosféra, kombinace velkolepých smutných a vtipných momentů, hudba, grafika, skvělé postavy, Český dabing, nádherný svět, vývoj Jindrových schopností, důraz na realističnost.

Proti: Drobné grafické chybičky.

+40 +42 −2
Kupte si hru na Humble Store Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 154 93
  • PS5 60 92
  • XboxX/S 8 99

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
25083
Odkaz:
http://dbher.cz/h25083
Přidána:
24.04.2024
2 roky a 169 dní
Hodnocení:
222 (40-100 %)
Komentářů:
16
Oblíbenost:
Sledovat 54 Chci si zahrát 71
Rozehráno 50 Dohráno 181
Návštěvnost:
75241× (celkem)
1838× (poslední měsíc)
910× (poslední týden)
44× (dnes)
Více