Komentáře

A poslední ze svaté trojice 3D akcí roku 2004 je za mnou. Far Cry mě tehdy v roce 2006 absolutně nadchnul především graficky, doteď vzpomínám na svůj úžas nad nádherným tropickým ostrovem, relativní svobodou a spoustou úžasných scenérií. Herně jsem si ho zas tak ale nepamatoval a po letech musím své nadšení krotit.

První co i po letech praští do očí je grafika. I se stáhnutými detaily je to pořád paráda, když se po východu z jeskyní rozvine v plné parádě tropický ráj, plný křišťálově čistých vodních hladin, stromů, křoví, vlnící se trávy. Máte pocit (ale opravdu jen pocit), že se můžete vydat kamkoliv, jít si zaplavat, vylézt támhle na skálu nebo se jen tak brouzdat trávou.

Příběhově je to trošku slabší. Ve hře sledujete ztroskotání Jacka Carvera, turisty s minulostí speciálních jednotek na ostrově plném žoldáků, který se snaží najít svou přítelkyni Val, na mobilu mu pomáhá agent Doyle a záhy zjišťujete že si zde jistý doktor Krieger hraje na doktora Moreaua a vytváří mutanty jak na běžícím pásu. Hra Vás žene 20 misemi za jeho zničením bez většího zvratu - tedy pokud nepočítám naprosto stupidní zvrat na konci Doyle je záporák, který vzhledem k ději nedává žádný smysl. Navíc hrdina je věčně naštvaný rádobydrsňák, který by měl po vzoru Gordona Freemana radši mlčet a celý děj je tak béčkový, že mu nejspíše film Uwe Bolla ani nedělá moc ostudu (neviděl jsem).

A hratelnost? Zdánlivě parádní. Ostrov se hemží vojenskými základnami, plnými hangárů, sniperských věží, palpostů s rotačními kulomety. Kolem hlídkují vrtuníky, které jdou zničit, motorové čluny a džípy, které jdou obsadit a které mají kulomet i sekundární raketomet/torpédomet. Základny jsou plné vojáků, ale můžete se k nim připlížit a zlikvidovat jich většinu zdálky sniperkou aniž by Vás viděli. A samozřejmě to platí i naopak, takže pokud na Vás někde střílí z houští, vzdálené skály tak často nebudete ani tušit odkud. Vojáci jsou chytří, umí Vás obklíčit, ale pokud je překvapíte, reagují zmateně, jak by to bylo ve skutečnosti.

Můžete jet cestou autem a vojáky přejíždět, objet si místo v člunu a zlikvidovat vše z bezpečí moře, vydat se pěšky houštím či dokonce proletět se rogalem. Můžete se držet radaru a jít za úkolem a nebo propátrat každou píď okolo. Až Vás začne nudit džungle tak se nebojte, protože prostředí se střídá, objevují se chrámy, vojenské základny a především nejrůznější laboratoře, kde místo sniperování a rychlého kulometu na dálku přijde na řadu brutální brokovnice a těsný boj na blízko.

A když Vás přestanou bavit vojáci, přijdou na řadu mutanti, nejprve ti obyčejní, kteří ovšem umí skočit pěkně daleko a zabít Vás i jednou ranou, později se objeví mutantní střelci a raketometčíci. Nebo jejich neviditelné verze, odhalitelné pouze v termovizi. Od jisté fáze navíc probíhají líté boje mezi vojáky a mutanty.

Ani zbraně nejsou zlé. Většina z nich jsou samopaly, které pohříchu využívají stejné náboje, a tak slabou M4 postupně nahrazuje P90, OICW se skvělým zoomem a nakonec brutální M249. Nechybí celkem rychlá brokovnice, sniperka vleže = jeden zásah, jeden mrtvý, raketometem sestřelíte vrtulník či výsadkové letadlo. Nechybí míření přes zoom ani granátomety u příslušných kousků. Bohužel nejlepší zbraně dostanete až hodně za půlkou hry, což je trošku zklamání, sebou navíc vemete jen 4 kousky.

V čem je tedy problém? V prokletém systému checkpointů a autosave. Nemožnost ukládání dělá ze hry peklo a vlastně neguje půlku možností. Vystřílíte půlku základny a dostane Vás voják v houští nebo raketometčík na skále, které ani nevidíte a jedete znovu. Skočí na Vás mutant zrovna když přebíjíte a jedete znovu. Vydáte se prozkoumat okolí, narazíte na nečekanou hlídku, nebo spadnete do propasti a jedete znovu.

Hra Vás tak přes otevřený svět nutí spěchat za cílem a modlit se za checkpoint. Ty jsou rozesety podivně - někdy po dvou místnostech, jindy vyčistíte 4 menší základny a nic. Některé pasáže jsem opakoval snad 10 krát a nechápu jak jsem to před těmi 12 lety dohrál (například pasáž s vrtulníkem na potápějící se lodi).

A to je problém. Mě to nepřijde jako napínavé či zábavné opakovat pasáže do zblbnutí. Já se chci bavit a ne zuřit a podobné triky mi přijdou jako umělé nastavování herní doby. A tak jsem srabácky po půlce misí nainstaloval quick save mod a dohrál hru tak jak jsem chtěl - s průzkumem, zkoušením možností, taktizováním a ne cestou nejmenšího rizika a nejrychlejšího postupu. A hlavně bez vztekání.

Takže shrnutí? Na 3D hru neskutečně otevřený svět s parádními zbraněmi, nepřáteli a nádherným prostředím, kterou naprosto zabíjí nemožnost ukládání. I tak parádní záležitost, ale Half-Life 2 i Doom 3 mě bavili mnohem více.