Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dark Souls II: Scholar of the First Sin

Žánr:
akce > 3rd person akce *
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
01.04.2015
Vývojáři:
FromSoftware
Oficiální stránky:
http://www.darksoulsii.com/us/
Dark Souls II: Scholar of the First Sin je špeciálna edícia pôvodnej hry Dark Souls II, pomenovaná podľa jedného z nových NPC. Je to upravená a vylepšená základná hra s rozsiahlym patchom a troma rozširujúcimi DLC: Crown of the Sunken King, Crown of the Old Iron King a Crown of the Ivory King, ale hlavne s iným zážitkom s hry.

Príbeh síce zostal zachovaný, ale vďaka postave Scholar of the First Sin, novým textom a podrobnejším opisom zbraní a predmetov je viac dovysvetlený.

V Scholar of the First Sin je na mnohých miestach iné rozmiestnenie predmetov, protivníkov, truhiel a vo viacerých lokalitách oveľa väčší počet nepriateľov. Za zmienku stojí napríklad nové NPC Forlorn, ktoré sa zjaví viackrát v hre. Prístup do DLC lokalít je ťažší, keďže teraz na rozdiel od pôvodnej hry musíte nájsť kľúče do vstupu každého z nich. Taktiež pribudli nielen radoví protivníci, ale aj významní bossovia. Spolu s nimi je upravený aj záver hry.

Zásadné zmeny sa týkajú aj online hrania. Pri ohniskách sú označené lokality, kde je najväčšia šanca spojiť sa s iným hráčom. Prízraky taktiež zostávajú vo svete o niečo dlhšie, takže sa nestrácajú počas bojov s bossmi. Online hra bola rozšírená aj pridaním osobitnej položky Agape Ring na reguláciu duší získaných v boji. Počet hráčov, ktorí sa môžu zúčastniť v online stretnutí bola tiež zvýšená zo 4 až na 6 osôb, čo mení dynamiku. Novinkou je aj kúzlo Imitation, ktoré už pôsobí na normálnych nepriateľov.

Z iných vylepšení je vhodné spomenúť ešte menšie grafické alebo zvukové zmeny, ktoré ale zvyšujú hardvérovú náročnosť: Narozdiel od pôvodného Dark Souls II sa už nezaobídete bez plnej podpory DirectX 11 a 64-bitového systému.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře


Tak si tak nesu 140 000 dusi, krasna lokace Shrine of Amana, clovek nevi kam slape, vsude sama voda a do toho opruzne kouzelnice s navadenyma magic boltama. Ale uz jsem otrly, jen tak neco me nerozhodi takze postupuju vpred. V dalce vidim nejakeho tlustocha, ten by urcite stal za to vykuchat, takze jdu na nej. Toho znam, to je Dragonrider. Je tuhej ja tyden stary chleba, vsimnu si ze bojujeme na uzkem mustku ponorenem do vody. A to se nemelo stat, vterinu potom jsem zahucel do vody,
Fajn, musim zpet pro ty duse, 140 000 je fakt hodne. Ale rychle, jsou 4 rano a v 8 vstavam do prace. Pobijim kouzelnice, opruzne zombie zaby co spi pod vodou...a hele tamhle je truhla, koukam kam slapu...a zblunk..spadl jsem do diry.(Několik vteřin stojí čas, přijde mi to tak. Tupý pohled na obrazovku, adrenalin začína stoupat) Kurva fix, prace jedna zasrana, japonci zkurveny, ja se na to uz muzu vysrat. 140 000 dusi v hajzlu, ovladac leti pres pul pokoje na postel..

Kazdy kdo Dark Souls zna urcite mu bude ten text vyse povedomy. Ja zadny extremni fanousek tehle serie nejsem. Vadi mi prilisne zamereni na skill hrace a tim velmi ztraci na zajimavosti rozvoj postavy a samotne vybaveni. Tyhle dve slozky nejsou vyvazene, obvzlast v pozdejsich fazich hry kdy prakticky nema vyznam cokoliv zlepsovat protoze zhruba od 40 - 50 bodu daneho statu pribivajici hodnoty jsou k smichu. Vybaveni ma clovek na maximu a poustet se do vylepsovani dalsiho se uz moc nechce, protoze ono to stejne o moc lepsi nebude. ( OK, par bossu kde by se vyplatilo sachovat s vybavenim tam je, treba Ancient Dragon:)

Tenhle komentar pisu zejmena proto abych dal svetu vedet ze Dark Souls 2 : Scholars of the First Sin povazuju za nejlepsi dil souls serie. Hlavne proto ze ma neskutecnou rozmanitost jak prostredi, bossu tak i nepratel. Je nejdelsi, nejvetsi a je proste super. Pro me osobne je taky skvela vec ze lokace se daji komplet vycistit a potom se tam uz nikdo nerespawnuje, pokud se nepouzije u ohne item na respawn a zvyseni obtiznosti. Coz je unikatni prave pro DS2.

Jinak za nejtezsi oblast hry povazuju Dragon Shrine, teda pokud ji clovek vezme zodpovedne a pobiji vsechny ty Dragon Knighty. Ja zazivam ohledne Dark Souls zajimavej osobni fenomen, vetsina bossu ktera je obecne brana jako nejtezsi mi nedela potize, nejvic vzdycky vytuhnu u bossu ktere dava kazdy na jeden ci dva pokusy. Smelter Demon na podruhe, Old iron King na poprve ale treba ten debilni kun co tam jezdi dokolecka, tak toho sem daval asi na 10x.

Kdyz to cele shrnu a sectu, tak je to ohromna zabava a tech 100 hodin uteklo jak voda.
Lvl 215, Havel Set +5 , Murakumo curved greatsword lightning infused +10. (670 dmg total) a nejakej stit +0, moc ho nepouzivam. Offline mode, 115 smrti celkem. Hrano na PS4.

____

To že umřu vím vždy tak vteřinu či dvě předtím než se tak stane, a také vím že s tím už nic neudělám, vždy si za to mohu sám. A za tu jednu či dvě vteřiny mi proběhne před očima celá situace co k tomu vedla. Morbidní.

____

Pro: Rozmanitost, design prostredi, soubojak, obtiznost.

Proti: Slabsi grafika, nevyvazeny pomer mezi rozvojem postavy a skillem hrace.

+16+16 / 0

V akej zaujímavej dobe to žijeme, keď vychádzajú remastery hier, ktoré sú len rok staré? Dark Souls II. Scholar of the First Sin, je vlastne remaster hry Dark Souls II. prioritne určený pre konzole Xbox One a PS4. Bol síce vydaný aj pre PC, ale len pre DirectX 11 kompatibilné systémy. Práve preto na prvý pohľad sa príliš nelíši od pôvodnej hry, s výnimkou toho, že obsahuje aj vloženú celú DLC trilógiu a zopár nových NPC.

Minimálny rozdiel je aj v grafickom vzhľade, zmena pridaním DX11 efektov je takmer nepostrehnuteľná a sľubované zmeny zvukov je to posledné, čo hráča u takejto hry zaujíma...
Rozdiel si teda všimnú hlavne hráči pôvodného Dark Souls II. Napriek tomu, že v rámci takejto rozsiahlej hry sa zmeny a úpravy takmer stratili, priniesli pomerne veľký dopad na samotnú hrateľnosť. Novo pridaný NPC invader Forlorn sa mi napríklad zjavil vždy vtedy, kedy som ho najmenej potreboval a často môj už vyhraný boj s nepriateľmi svojim nečakaným zjaveným priviedol do trpkej porážky... Aj už len taký rozšírený popis položiek a zbraní je u Dark Souls takmer požehnaním. Táto hra vám nedá informácie zadarmo, práve naopak... skrýva ich a tají ako ruský špión a príbeh si musíte doštudovať a dokonca až domyslieť. Takže v tomto som bol vďačný doslova za každé slovo navyše...:) Z iných zmien ešte možno spomeniem napríklad zvýšený účinok hrdzavej mince (pre šťastie), či pomerne masívne úpravy online hrania.

Tvorcovia sa rozhodli v tejto rozšírenej edícii využiť veľmi zaujímavú postavu s pôvodného Dark Souls II, teda Aldiu, ktorého vtipne premenovali na "učenca prvého (prvotného?) hriechu". Aldia bol starší brat kráľa Vendricka a pomáhal svojmu bratovi v založení kráľovstva Drangleic. Býval však vo vlastnom sídle a na samote vo svojom panstve hľadal tajomstvo života. V jednej v najvydarenejších lokácií celej hry, teda vo svojej pevnosti, skúmal uväznené príšery a nemŕtvych, aby cez nich našiel kľúč k tajomstvám duše a života. Časom s toho ale zošalel úplne a začal vykonávať hrozné experimenty nielen na príšerách ale ja na zajatých ľuďoch... V hre sa zjavuje na vybraných miestach, ale nie ako nepriateľ, ale aby vo forme akejsi obrovskej zuhoľnatelnej ľudskej hlavy a veľkých konárov v plameňoch predniesol vždy zopár viet.

Dark Souls II Scholar of the First Sin je stále hra, kde sa nemusíte špecializovať na žiadne povolanie, ale pokojne môžete nepriateľa rozsekávať obrovskou sekerou v jednej ruke a smažiť ohnivými guľami v druhej, ale myslím že zážitok je vždy lepší, keď sa predsa len špecializujete... Drvivá väčšina hráčov začína asi hrať za rytiera, predsa len kombinácia štítu, ktorý odráža 100% poškodenia a mohutnej zbroje dáva istý pocit bezpečia, aj ja som za takúto postavu prvýkrát dohral túto hru. Keď som však druhýkrát začal hrať za prísne špecializovaného mága/pyromancera, kde som mal v ruke len katalyzátor s kúzlami alebo pyromancerskú rukavicu vrhajúcu oheň, hneď som zistil, aký rozdiel v hraní ma čaká... Bossovia, ktorý mi robili problém vďaka mojej ťažkopádnosti v ťažkej zbroji, boli usmažení a ustrieľaní kúzlami bez problémov na prvý pokus (týka sa to všetkých nepriateľov v hrade Drangleic aj s jeho minibossmi a bossom.) ale zase taký konský povoz v lokácii Undead Purgatory som nedal čisto s kúzlami skoro ani na 10 pokus... a musel som sa vrátiť až pred koncom hry so superpostavou, kedy som už po ceste nemal skoro žiadneho nepriateľa...:)

Čo dodať na záver? Táto reedícia Dark Souls II., nepriniesla žiadny zázrak, stále sa nechytá na oveľa lepšie dizajnovo urobený, takmer geniálny Dark Souls 1 a pridaní obyčajní nepriatelia (hlavne pridané väčšie množstvo rytierov v Iron Keepe) slabšiu atmosféru nevylepšujú, skôr naopak... Na žiadne DLC sa ani nesiahlo, tie sú úplne bez zmeny, hoci tam to občas škrípalo najviac... viz moja recenzia jedného z nich... Viem však, že samotné jadro hry sa nejakým patchom zmeniť už nemohlo, atmosféra je už taká, aká je, ale samotné vydanie tejto reedície považujem za dobrý nápad a moje tri rozohrané postavy a pomaly už stovky hodín nahraných v tejto hre hovoria za všetko...

Pro: Doladenie pôvodnej hry, nový boss a nové NPC zvyšujú ceľkovú kompaktnosť hry

Proti: Stále slabšie než pôvodný Dark Souls 1

+14+14 / 0

Proti jedničce doznal několika změn vývoj postavy. Atributy ovlivňující životy, staminu a nosnost jsou tři proti původním dvěma, resistance nestoupají automaticky s každým dalším levelem (životy ano, byť maličko) a pro úspěšné uskakování je důležitá odvozená vlastnost Agility spolu s mechanizmem invincible frames (na základě ATN a AGI). Už neexistuje ukazatel humanity, po smrti se snižuje maximální hodnota zdraví a to postupně až na polovinu maxima (s použitím speciálního prstenu na 3/4), obnovit lze použitím speciálního předmětu u Bonfire. Jinak jsem absolutně nepochopil, proč je nutné k level-up navštívit jedno NPC v hubu místo toho, aby to šlo u každého ohně, je to zbytečně otravné (před samotným level-upem navíc musí nutně pronést několik stále stejných vět).

Změn doznalo také základním vybavení, Estus Flask je na začátku jedna, další je třeba rekonstruovat z nalezených Shards. Zajímavý herní prvek představuje pochodeň, je možné ji zažehnout u Bonfire (a dalších míst) a zapalovat jí rozličné hořlavé předměty (chápu lidi, co v jedničce po zkušenosti se dvojkou v Tomb of the Giants říkali „Kde je ta zatracená pochodeň“).

Prostředí je pestřejší než v jedničce, ale nepůsobí dojmem konsistentního celku. Téměř úplně chybí zkratky (nekoná se tak údiv typu "jé, tady jsem byl před deseti hodinami") zato je možné se bez jakéhokoli vysvětlení od začátku teleportovat mezi již objevenými Bonfire. Jednotlivé levely na sebe nenavazují logicky, jakoby autoři dostaly za úkol naprat za sebe všechno možné bez nějaké ucelené vize. V počáteční vesnici projdu portálem dolů směrem k moři … a dostanu se nepochopitelně k troskám něčeho, co typově připomíná Anor Londo. Projdu doly a přes výtah ve větrném mlýnu přijdu … k lávou zatopené pevnosti. Něco na způsob středoamerické vesnice pokračuje do doupěte pavoučího bosse, z kterého člověk vyjde do malé knihovny s jednou útočící postavou. Perlička je v SotFS drak oddělený od Old Dragonslayera padacím mostem (od mala zjevně nerozluční kamarádi).

Samotná kvalita lokací je velmi proměnlivá, od nádherných (Heide’s Tower, Doors of Pharros, Drangleic Castle, King’s Passage, Shrine of Amana, Undead Crypt) přes průměrné (Majula, Forrest of Fallen Giants, Brighstone Cove Tzelbora) či rozsahem a obsahem z hlediska singlu zhola zbytečné (Cathedral of Blue, Undead Purgatory, Lord’s Private Chamber) až po slabé (No-Man’s Wharf, Shaded Woods) či vyloženě odfláklé (Black Gulch a zejména The Gutter, jestli něco skutečně nepotřebovalo ve dvojce reinkarnovat, tak to byl rozhodně Blighttown).

Boje doznaly dost velkých změn. AI je agresivnější a nepřátel je více (verze SotFS dokonce počty nepřátel proti původní dvojce navýšila, což bylo asi to poslední, co bylo třeba), zbytečně mnoho situací v porovnání s jedničkou ústí do "stunlock death" či vyloženého nepochopení toho, na co jsem právě umřel (v jedničce mi to bylo pokaždé naprosto jasné). Nepřátelé se (krom bossů a unikátů) respawnují pouze 12x, pak už ne (respawn lze vynutit vstoupením do Covenant of Champions, které boje ztěžuje, ale dá se z něj zase vystoupit).

Bossové představují bohužel další krok zpět. Počínaje příliš mnoha "rytíři v brnění" (Pursuer, Dragonrider, Old Dragonslayer, Ruined Sentinel, Two Dragonriders, Looking Glass Knight, Velstadt The Royal Agis) přes recyklaci stejných bossů na různých místech (7x Pursuer, Flexile Sentry, Ruined Sentinels) až po vynucený boj proti několika současně (na což hra v singlu absolutně není stavěná (Ruined Sentinel, Skeleton Lords, Belfry Gargoyles, Two Dragonriders).

Další věc, která dvojku zbytečně sráží dolů, jsou laciné vysíračky. O nutnosti vracet se kvůli každému level-up až do základního hubu už byla řeč. V počáteční fázi hry jsou dost protivní Haides Knights (v původní dvojce nebyly a tak to mělo také zůstat), pro již zmíněného draka místo původního "dvojkového" rytíře totéž. Další klasický příklad je metrový rantl u Belfry Sol Bonfire, díky kterému při teleportování k němu musím projít celé Belfry Sol. Jiný případ jsou sochy, limitující průzkum (nikdy není jasné, která z nich k něčemu je a která ne, dost odkameňovacích hůlek má člověk až na konci hry) nebo nutnost používání Pharrod Cube (na začátku jich je poměrně málo a nepoužívají se pouze k odemykání cest, kdo má dopředu vědět, která odemče třeba past). Bílí duchové v bílé mlze (tato pasáž byla skutečně o oči) nebo respawnující se duchové v Undead Crypt jsou další krystalická ukázka designérských omylů.

Stran technické stránky věci bych zmínil vylepšené UI, které má nicméně pořád k dokonalosti daleko. Proč je oddělená položka sloužící k vybavování postavy od samotného inventáře? Kapitola sama pro sebe je grafika, hra nakonec vypadá jinak než v betaverzi, čímž se ztrácí další spojitost s jedničkou (o atmosféře nemluvě, někdo dvojku výstižně charakterizoval jako Light Souls).

Za mě coby nástupce geniální jedničky zklamání. Celá hra na mě působila tak, že Director nepochopil, v čem spočívala síla jedničky (dvojka je jediný díl Dark Souls, kterému nešéfoval Hidetaka Miyazaki, protože si odskočil k Bloodborne). Není problém udělat hru těžkou pomocí kombinace vysokého počtu nepřátel, designérských chyb a vysíraček, ale je umění udělat hru těžkou a přitom férovou.

EDIT: Pod dohrání všech tří DLC jsem trochu zvedl hodnocení (z 65 na 70). Přestože mi na hře spousta věcí stále vadí, tak jsem se od ní díky DLC neodtrhl i po dohrání základní hry pěkných pár hodin, což jde.

Pro: zajímavé herní prvky typu pochodní, pestré prostředí

Proti: nekonsistentní svět, horší vyvážení bojů, vysoká obtížnost má do férovosti jedničky daleko

+10+10 / 0

Nerozumiem tejto firme, nerozumiem jej manažmentu, jej technickému oddeleniu a už vôbec nie jej dizajnérom. Žiadna ina hrá, a koniec koncov celá séria, ma nenapĺňa toľkými protichodnými pocitmi ako práve Dark Souls. Na jednej strane to patrí k snád najhorším PC portom vôbec, kde japončíci neboli schopní si vyoffsourcovať menšie štúdio na funkčný port, ale na druhej strane prináša jedinečný dizajn a atmosféru.

Jedno hodnotenie preto nedokáže zachytiť dojmy z tejto hry. Z pohľadu hrateľnosti, hudby a dizajnu sveta nemám výtky. Klobúk dole dizajnérom, zvukarom a grafikom. Perfektne navrhnutý súboj, vyvážení bossovia, pekelná náročnosť, veľmi logicky podávané odmeny a inteligentná RPG mechanika budovania postavy v pozadí sú všetko faktory, ktoré môžem len chváliť a kvôli ktorým ma hra bavila.

Z technického pohľadu však je to malé peklo. Ja, ako hráč ktorý preferuje myšku a klávesnicu, nie preto, že by som kategoricky odmietal sa naučiť používať gamepad, ale preto, že pri ovládaní postavy mám pocit, akoby som nemal nad ňou takú kontrolu a vnímam vtedy postavu a celú hru skôr ako arkádu, beriem ovládanie tejto hry za nočnú moru PC hier.

Podotýkam, že ide o remasterovanú verziu venovanú pre PC, a developeri ani len neboli schopní zmeniť v menu to, aby neukazovalo gamepadové ikony namiesto kláves/myšky. Meniť klávesy alebo snažiť sa nastaviť čokolvek v menu pomocou myšky je nemožné. A to je len menu. Samotné hranie s myškou je katastrofa. Nebudem to rozpisovať, to je treba zažiť. Ani na ten priblblý remastering, keď už sami nie sú schopní používať PC, si nezaplatili menšie štúdio, ktoré by im ten port na PC značne uľahčili. A to nehovorím o technickej grafickej stránke, ktorá je rovnako odfláknutá na PC ako všetko ostatné - čo je smutné, keďže samotná grafika by mohla byť úžasná, nebyť konzolových obmedzení.

Sám preto neviem ako hodnotiť túto hru. Obsah je fantastický, technická stránka desivá. Pre hráčov, ktorých gamepad nijak nevyrušuje je to určite zážitok. Pre PC hráčov je to však des a hruza v Las Vegas. Nedokázal som ju hneď odpísať len kvôli gamepadu, keďže obsah ma pohltil ihneď po spustení. Škoda, ale, toto mohlo dopadnúť ďaleko lepšie.
+8+8 / 0