Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Warcraft: Orcs & Humans

  • PC 90
Buď vzád hold Sargerasovi neb bran do Azerothu nám otevřel. My ... my Orkové v šiku Hordy jdoucí na smrt po boku legií se zkázou ve smíru. Vy lidé Azerothu zděste se - na úprk se dejte, jest je vám život milý! Přichází temnota z Draenoru!

Ta hra byla a je užasná i dnes. Grafika je sice už dávno v síni slávy a pod notnou dávkou prachu. Ale co si budeme říkat, bez ohledu na čas- když paříte a vrátíte se ke hře, která získala status "zastaralé" její kouzlo a nostalgie jsou silnější než "kostičky".

Ovlivnila můj pohled na hry a dlouhou dobu byly strategie mým jediným žánrem a "odmítal" jsem hrát bezzduché střílečky nebo jiný žánr. Dnes už si na vše nevzpomínám, ale co s jistotou mohu pochválit - je příběh. Tohle je prostě základní stavební kámen na kterém se dalo a dá stavět a následníci jsou toho důkazem. Dále s radostí mohu pochválit úvodní video a hudbu.

EDIT: 27.02.2013
=============
Nedalo mi to a zahrál jsem si ji, abych zavzpomínal. A kupodivu jsem dohrál - misi za Orky. Humans stejnak dle historie Warcraft nevyhráli v této fázi a kampaň je chápána jako alternativní historie.

Musím říct, že hra to nebyla nikterak jednoduchá. Občas jsem měl problémy. Na vrub bych mohl zmínit, že nechápu, jak jsem mohli vystačit s označením pouze jedne jednotky. Velký zážitek - Blizzardi nezklamali ani po letech.

Pro: Příběh, hudba

+18

Dead Space

  • PC 60
Na ovládání hry jsem si musel chvíli zvykat, protože jsem nikdy tímto způsobem nehrál. Prostředí bylo motivem, proč jsem si chtěl tuto hru zahrát, bylo pěkně zpracované a velmi věrohodné. Ani jednou jsem nepochyboval, že nejsem přítomen na vesmírné lodi.

Nepřátelé byli zajímaví, ale nepříliš výjimeční. Nicméně svou úlohu plnili dobře - k některým jsem měl velký respekt a nevyhledával jsem osobní souboje. Zde musím zmínit, že jsem si oblíbil možnost "zpomalit" nepřátele, a souboje ve většině případů dopadly v můj prospěch. Dále musím pochválit upgrade zbraní a výstroje - bavilo mne to.

Je třeba také upozornit na to, že hra trpí jedním "neduhem" - podle určité hudební šablony po čase poznáte, že bude následovat setkání s nepřáteli, a při hraní se z překvapení stává jen prostá hra "na lekanou", ne-li "na čekanou". Bohužel výše zmiňovaný "neduh" byl natolik sugestivní, že mne hra začala nudit a nakonec jsem ji nedohrál. Škoda. Ztráta překvapení a napětí v takovém žánru je bohužel naprosto fatálním problémem. Zcela eliminuje prožitek, pro který strašidelné hry/knihy/filmy vyhledávám.

Pro: prostředí, grafika

Proti: je to ve spoilerech

+9 +10 −1

Half-Life 2: Episode Two

  • PC 85
Příběh si mne "získal" nemilou událostí už na samotného počátku a mohu říct, že záměr splnil svou roli dokonale... "zabitím" v "To The White Forest" Alex jsem byl nemile překvapen a její záchrana se stala vodítkem a zpětně hodnotím tuto událost za stěžejní... Proč? Úplně jsem ignoroval absenci hororových kampaní (pozn. není zde ani jedna pořádná) a hnal jsem, abych mohl pomoci Alex... úsměvné, ale je to tak. Role záchránce splnila svou roli ... a to v obouch případech

Kampaně jsou v celku krátké - To the White Forest, This Vortal Coil, Freeman Pontifex, Riding Shotgun, Under the Radar, Our Mutual Fiend a T-Minus One. Příliš krátké a je to sakra znát, než se stačíte pořádně zahřát - už vás vítají, plácají po zádech jaký to jste hrdina atd...

Přestože nejsem příznivcem exterierů zde je jich moc. Avšak vůbec mne nenudily, naopak jsem si je užíval - od přestřelek až po regulérní bitvy (teda ta obrana sila byla pěkně težká ...). Konec je v celku zajímavý, čekal jsem tahák, ale toto... uvidíme, už se těším.

Co říct k takovému skvostu jakým je HL a jeho pokračování - Valve je zárukou. Už se také těším, až komunita pod Source engine dodělá Half life 1.

Pro: Příběh

Proti: Příliš krátké

+7 +11 −4

Medal of Honor: Allied Assault

  • PC 85
V této hře začínáte jako vojín za spojenecké síly, které se spojily proti německy mluvícím Němcům, kteří sloužili v německých ozbrojených silách, jež byla nazývána německým Wermachtem. Válka to byla hrozná, v pořadí druhá a dokonce světová. Ona totiž následovala po té první válce, která byla také světová. Nicméně hra jistě vznikla, aby neupadla v zapomění. Děj začíná na počátku a končí na samotném konci, což je možná trochu nepřesné vyjádření, ale historici prominou a lajkům to může být ukradené. Grafickou stránku hodnotím velmi positivně a to i přesto, že jsem měl oční problémy. Atmosféra byla místy tak sugestivní, že bratr občas musel zavírat okno, aby momenty v severní Africe mohly býti autentické. S lvicí Elzou jsem se tam potkal nemohl, avšak s lišku ryšavou ano - ale štěstí mě míjelo jako kulky nepřátel a já z vesela kráčel jednotlivými misemi až do konce, protože v posledním levelu už nemohu pokračovat. Hru hodnotím jako velmi závadnou, neboť při jejím hraní jsem přišel k úhoně na zdraví. Titul bude jisto-jistě zklamáním pro fanoušky rozmnožování skotu neboť narušuje klidnou atmosféru zelených holandských plání, kde dozajista dochází k pošlapání tak vzácné vegetace, jakou jenom Holandsko může nabízet. Mohu ji však vřele doporučit nihilistům, demagogům a pak členům militaristické uskupení "Lojzovo maríny".

Na závěr mi dovolte poděkovat oční ambulanci v místní nemocnici a zároveň jeden citát - "Běda vojevůdci, který přichází na bojiště s nějakým systémem." (Bonaparte)

Pro: Grafika

Proti: Válka, příběh

+1 +10 −9

Warcraft II: Beyond the Dark Portal

  • PC 85
Ještě neusnulo nadšení z předešlého titulu Warcraft II: Tides of Darkness a vyšel tento datadisk, který teda převzali hoši z Cyberlore Studios, což si troufnu tvrdit je jádrem natolik zmiňované obtížnosti - pánové to prostě "přestřelili" ... Byly to fakt nervy a nejednou jsem častoval vývojáře, jestli jsou normální. Někdy nepomohly ani cheaty, ale opakované zahrání mise a napravení předešlé chyby ... (když pominu God Mode).

Nicméně jsem ji nainstaloval, abych si oživil děj a hratelnost. První kampaň za lidi mě opět naprosto dostala, ten nástup orků byl opravdu brutální. Nyní mi přijde, že rychlost orků je zde docela veliká, v porovnání se sérií Warcraft 3, kde je grunt težkopádný a pomalý.... ale berte to z rezervou.

Obtížnost mne odradila to hrát "normálním" způsobem, ale ne natolik a prolétl jsem obě kampaně, abych nostalgicky zavzpomínal.

Pro: příběh, grafika, atmosféra

Proti: obtížnost

+16

Warcraft II: Tides of Darkness

  • PC 90
Přenádherná grafika posunující atmosféru do astronomických výšin, kterou ještě podbarvoval velmi podmanivý soundtrack je opravdu k nezapomenutí. Dalšími vlastnostmi je již zmiňováná selection 9 jednotek, ale také do tehdy neznámá vlastnost "fog of war", neboli viditelnost mapy byla omezena na viditelnost jednotek, což je dnes již běžná záležitost. Samozřejmě nové jednotky a to nejenom pozemní, ale i námořní ...

Pojmout tak široký příběh do jednoho souvětí je nemožné, ale hra nabídla dvě kampaně, a to za lidi a orky, a každá z nich o 4 dějství. Příběh vypráví o vzbouření orkských kmenů, kde obávaný Orgrimem Doomhammer sjednocuje jednotlivé kmeny se spojenci Orgy a Gobliny pod jeden celek - Hordu, která se vydává napadnout království Azeroth (ve WoW známé jako svět anebo kontinent) včetně okolních králostvích, aby zničila Allianci lidí, elfů a trpaslíků - a tak začala Druhá válka.

Blizzard Entertainment byla vůbec první vývojářská firma, kterou si dodnes pamatuji. Tohle se v mém měřítku povedlo zopakovat pouze Valve Corporation.

Pro: Grafika, Hudba, Příběh, nové jednotky

+23

Close Combat

  • PC 55
Tento díl mne minul, nicméně, abych doplnil sérii, tak sem si hru nainstaloval a zahrál.

Začnu technickou vsuvkou, grafické rozlišení je bohužel 640 x 480, lepší rozlišení se mi nepodařilo nastavit - žádný patch anebo utilitka neexistuje (jestli někdo najde, nechť mi dá vědět). Instalace je triviální a to i na 64 bitové stroje, jenom musíte vědět, že namísto klasického spuštění instalatoru musíte spustit instalační nástroj od Microsoftu - více zde.

Hratelnost je shodná jako v ostatních titulech série Close combat. Panel na ovládání jednotek a jejich psychické rozpoložení je přehledný, ale také zabírá podstatnou část hratelné plochy, která je už takto malá.

Atmosféra ve hře je skvělá, a v dalších titulech Atomic Games je vylepšována. Co jsem nezmínil v popisu hry je velmi reálné ozvučení exteriéru a samotného bitevního pole ... takové plazení v Bocage za zpěvu ptáků a střelba v povzdálí, následné zvuky zbraní a komunikační kanál s jednotlivými družstvy ...

Hra je na svou dobu vyspělá a hráčům, kteří mají v oblibě starší hry, RTS a jsou do jisté míry i nenároční na grafický projev, pak Close Combat mohu jenom doporučit. Pro ostatní, kteří v tuto chvíli váhají doporučuji až titul Close Combat III: The Russian Front, kde se nabízí bezproblémová instalace (jeden klik na setup.exe) a grafická stránka se dá srovnávat např. s StarCraft.

Celkově musím být nestranný, protože herní dojem je "degradován" pouze grafickou stránkou. Téma druhé světové války je mé oblíbené, dále jsem RTS hráč a mám staré hry, takže zcela subjektivně hru hodnotím jako velmi povedený projekt a dobrý herní titul, který vývojář dále zlepšují v sérii Atomic Games.

Pro: Reálie, zvuková stránka, téma

Proti: Grafická stránka velmi pokulhává - např. v porovnání Warcraft II: Beyond the Dark Portal

+6

StarCraft: Brood War

  • PC 100
Jeden z mála datadisků, na který jsem se velmi těšil a prozatím se žádné nasledující hře nepodařilo tento vzruch zopakovat. A to ani pokračování Starcraft 2 nedokázal tak nabudit a stále váham, zda si ji pořídit.

Datadisk spatřil světlo světa téměř po roce, co vyšel StarCraft. Pokračování se velmi povedl a hratelnost byla přesně vlastnost, která udělala Starcraft mojí “srdcovou” záležitostí. Dodnes na ní vzpomínám, a opět jsem tento datadisk před několika hodinami dohrál. Poskytl mi, co jsem potřeboval, nové kampaně (jsem hlavně hráč singleplayeru) a samozřejmě nové jednotky, popř. nové schopnosti stávajících jednotek. Příběhu, který navazoval na předcházející Starcraft, mě velmi opět pobavil a hltal jsem jej ve velkých dávkách.

Hra se mi zapsala do paměti a nelze na ní zapomenout. Dokonce měla takový vliv, že vzbudila širší zájem, co se týče příběhu, historii ras atd. a tudíž měla i velký vliv na rozvoj intelektu, kdy jsem tehdy byl nucen louskat servery v angličtině.

Z dnešního pohledu mohu říct, že hra je nadčasová a lze hrát i dnes. Celkově je první sága Starcraftu a datadisk za velmi povedené dílo, které se dá zařadit do síně slávy. Je právem považována za legendární RTS vedle neméně známe Dune.

Malé minus by se přece jenom našlo, nevím jak je to u jiných starších produktů od jiných vývojářů, ale zdá se že takový kolos jako je Blizzard by se měla starat o takové tituly a obvzvlášť jakým je Starcraft. Velmi mi chybí, že nevyšel officiální patch na úpravu hraní ve vyšším rozlišení, a musím to dohánět neoficiálními utilitami.

Ale to nic nemění na tom, že sága Stracraftu je nezapomenutelná a lidem orientující se kromě hratelnosti a zábavy, ale i na herní prožitek ve formě příběhu, který hru doprovází mohu tuto ságu vřele doporučit.


Pro: příběh, grafika, atmosféra, nový jednotky

+16 +17 −1

StarCraft

  • PC 100
Předvídali jí špatnou budoucnost, hanili „warcraftem ve vesmíru“ – tato hra tu je už téměř 14 let a domnívám se, že se drží na špičce oblíbených her. Osobně jsem si hru zamiloval poté, co jsem jedním dechem dohrál kampaň za Terrans. Starcraft je jedna z dalších her, kde nemohu být objektivní a z komentáře číší obávaná zaujatost ... nelze jinak.

Příběh dělá hru Starcraft opravdu fenomenální a zpracování kampaní je velmi povedené. Představuje zajímavý a sugestivní děj, kde se kromě bitev zúčastníte různých dějových eposů, kdy je příběh skládán, utvářen a ovlivňován vnějšími událostmi, které vás přímo či nepřímo ovlivňují. Události jsou většinou spojeni s různými osobnostmi, které samotný příběh obohacují. Za zmínku stojí Jim Raynor, Maršál konfederace, který vedl počáteční boje na Mar Sara proti Zergům, dále pak Kerrigan, terranská žena, které byla absolvovala speciální výcvik „Ghost“ a později se stala Zergskou královnou, Admirál Duke, senátor Angus Mengsk a další.


Vše vlastně začalo nenápadnou misí, kde jste přesouvali své jednotky do Pustin na planetě Mar Sara, poté co planeta byla ohrožena bezprostředním zamořením příchozími Zergy. Byl to začátek jedné epizody, která mne pohltila a nepustila, dokud jsem se doslova neprokousal dvěma ostatními kampaněma. Taková byla kampaň za Terrans - rychlá, přímá a dechberoucí. Následující kampaň Zergů začíná přímou invazí na planetu Tarnosis, samotné srdce světa Terrans, abyste po zajetí Kerrigan pokračovali na planetu Char a ve finále zahájili intervenci na domovské planetě Protossů Auir. Návaznou kampaní za Protossy začínáte v pozici obránce své rodné planety před invazí Zergů a ve finální misi budete stát bok po boku Terrans proti Zergům. Kampaň vás skutečně velmi dobře připraví na vychvalovaný multiplayer, který tuto hru jistě vyznamenal a pomohl vytvořit fenomén.


O historii a vůbec světu Starcraftu vzniklo spousta serverů, poskytující události, jež se stali před a po příběhu, kterému se věnuje tato hra, anebo datadisk StarCraft: Brood War. Tento svět je opravdu rozsáhlý a dnes jsem se opět přesvědčil, že dějovou linku Starcraftu neznám dokonale – mrkněte na tento server.

Závěrem budu opakovat slova H34D - hra opravdu poskytuje vyváženost naprosto odlišných ras a přináší velmi silný herní prožitek. Za mě je single pro vyznavače žánru strategie povinnost, lze hrát Starcraft ve vyšších rozlišeních - návod).Hra jako Starcraft, která je datována do roku 1998 si troufnu říct, že trunfne jakoukoli moderní strategii.

Nemohl jsem zapomenout i na to, jak moc se člověk těšil na pokračování datadisku StarCraft: Brood War

Edit - odkaz na nastavení vyššího rozlišení

Pro: Jednoznačně příběh, vyváženost jednotek, různorodost ras, multiplayer

Proti: I s odstupem času nenalézám nic, co by mi natolik vadilo, abych zde vůbec něco uváděl....

+25

Half-Life 2: Episode One

  • PC 60
Tma a vy najednou uslyšíte známý zvuk "valící se" ocel a první koho uvidíte je samozřejmě robotický Dog, který vás vyhrabe zpoza trosek. Zprvu se vám naskytne pohled do samotného víru obráceného pekla, neboť do ruda zbarvený vír z oblaků, který se točí nad samotnou Citadelou je úchvatný. Sotva jste dokončili misi a opět se ocitáte na úpatí Citadely a zjišťujete, že to nestačilo a musíte se vrátit zpět do jejich útrob.


Citadela je před zhroucením a všudypřítomná temnota se záblesky přerušených elektrických obvodů, výbuchů, nevysvětlitelných anomálií a pádů jednotlivých částí Citadely tento dojem jednoznačně potvrzují. To samé vaši nepřátelé mají většinou problém sami se sebou ..., a to buď sami se stávají obětmi svých vlastních zbraní, anebo nástrah, či nestabilní padajících struktur bortící se Citadely. Prostě nejste v kurzu a hledáček zbraní Combine spočinou na vaší kombinéze poskrovnu. V Citadele strávíte dvě kampaně (UNDUE ALARM a DIRECT INTERVENTION), které plní roli "zaváděčů". Mě osobně Citadela v HL2 moc nebavila, ne jinak to bylo i zde, ale konec v druhé kampani (DIRECT INTERVENTION) je fenomenální a "vzteklej" stalker mě velmi vylekal ...

To jsem ale netušil, že to byl předvoj ke kampani "LOW LIFE", která splnila svou roli (v mém případě až zde zavaděče) - tato kampaň je hodna být opuncována jako starý dobrý Half life. Dokázala pojmout vše co na HL miluji (kdo četl mé předešlé komentáře, tak to již zná), potemnělá atmosféra až s občasnou klaustrofobickou představou, .... Design tohoto levelu zcela odpovídá tomu, co považuji za "Half life standart", kde není náročný, ale o to víc zajímavý, kde mě hudební pozadí a celková atmosféra opět pěkně "brnká" na nervy. A ten konec..., kdy postoupíte k souboji v naprosté tmě, kde se se utkáte s "větším než malým množstvím" zombíků a jejich variací... sakra (nová jednotka, kterou pojmenuje Alex jako Zombine). Cesta výtahem, byla jistě pro mnoho slastným pocitem vítězstvím nad tmou a zombíky, ale já jsem se obával, že již mi hra nedokáže nic lepšího nabídnout... (bohužel konstantuji, že se to potvrdilo)

A sakra, po zombie masakru, přichází externí bitka v ulicích City 17, kampaň URBAN FLIGHT, kde přidáte se k soubojům proti Combine a Atlionům... a už jsem opět spadal do letargie, když mě vzbudila bitka s létající Combine, trocha asociace... jako bylo seznámení s Striderem v HL2, to samé je vlastně v bledě modrém právě zde, ale opět jsem byl ve hře... nicméně tato kampaň opět nabídla "trocha nervů" nakonec a bitka v nemocnici byla zpestřením na závěr.

Na povrchu již zůstaneme a pokračujeme do další kampaně EXIT 17, která je poslední a tato kampaň je pouze triviálním rébusem o dvou neznámých a konečné řešení jsou rychlé přesuny a přesná muška... prostě konečná řežba na dvou frontách ..., ale opět po letargické smršti mě Valve nenechá v úpadku a nabízí mi poměřit síly se Striderem, který je však finálním bossem ... a po shledání s Alyx odjížídíte z města a zpětným pohledem uvidíte, jak Citadela, tak ohromná masa železa se bortí a stává minulostí ... také jste byly naplnění smíšenými pocity?


Episode One je velmi krátká a Valve se zde dopustilo velké chyby - pokračovalo v příběhu, kterému však nedali nic nového a poutavého a svezly se na námětu HL2 - což vyústilo v to, že příběh pouze natáhly jako dědovi staré dobré kšandy.

Graficky a na hratelnosti hře nelze nic vytknout, příběh již však pokulhává a "nemasíruje", nebo "masíruje" v malých a přerušovaných dávkách, což jakékoli hře nesvědčí. A bohužel ale ani finální pasáže, které se mi líbili a bavili to u mě moc nespravili.

Nicméně já tuto chyby "nechci" vnímat, pro mne je HL série nostalgií a přes tyto své chyby, které prakticky vycházejí na povrch po "druhém zapaření" beru trochu s rezervou.


Přesto, přesto všechno dávám velmi vysoké hodnocení. Nedivte se, bojuji zde mezi prvním a druhým pocitem, kdy sem hru hrál (rozdíl je cca 3 roky). Zatímco poprvé jsem ji hrál s velkým nadšením a bezprostředně po HL2, dnes jsem konzervativnější a musím říct, že už to prostě nebyl takový prožitek.


Pro: LOW LIFE kampaň

Proti: Krátký a slabý příběh, prakticky pouze prodloužení bez jakékoli zamyšlení.. možná marketingový tah na druhou episodu

+17 +18 −1

Half-Life 2

  • PC 90
Procitnete ve vlaku a už se prakticky pořádně nevyspíte... při příjezdu do města na vás dýchne ta všude přítomná deprese a zoufalství obyvatel, kteří se odevzdaně podřizují represivním jednotkám nově vládnoucímu systému... to vše zastřešuje vybraný zástupce z lidské rasy, který intervenci cizáků ospravedlňuje, hájí a dokonce nabádá ke kolaboraci.

Setkání se známými tvářemi z prvního dílu Half-Life na sebe nenechá dlouho čekat a pro veterány (odkojené Half life jedničkou) opravdu začíná tzv. seznamovací jízda v prvních pár kampaní (Point Insertion a Red Letter Day) s novým Source enginem, a věřte, že si ho užijete...kapitoly Point Insertion, A Red Letter Day vás teprve uvádějí do děje a dají se považovat za intro, ten první impuls, kdy hra začíná je podáním páčidla od Barney(ho), které doprovodí neskutečně emotivní sampl a pohled na Citadelu... a jste v tom zase sám - tentokrát se zapojíte do místního odboje.

Začínáte v prostředí města City 17, dokreslující už tak depresivní atmosféru, kterou vytvářejí všudepřítomné Combine, jež doprovázejí efekty jako - houkačky, hlášení o aktivitách odboje z rádií a vysílaček, vzdálené souboje a přestřelky a spousta dalších prvků...jako např., když ve vedlejším bloku procházel Spider a čištil prostor pod sebou... město se povedlo a atmosféra je opravdu sugestivní... Combine jsou inteligentnější a rafinovanější, lépe kempují a spolupracují, nadále je podporují nové jednotky ty létající Combine mrchy jsou fakt impozantní, no o spiderech ani nemluvě - v Anticitizen One, jste jim postaveni v tváří v tvář, ale buďme upřímní, nejsou tak inteligentní jak sem si původně myslel (hrál sem na střední obtížnost), dále pak Atlioni a jejich královny jsou také uchvatné.

I zde si zahrajete v kooperaci s jinými členy odboje a povedete je do boje, jsou oproti Half-Life: Opposing Force daleko inteligentnější, ale furt se občas pletou.

Díky nové grafice hra dostala jiný rozměr a je to vidět i na scénáři, poněvadž externích kampaní jsou většina - lokace jsou opravdu pěkné, nenudí - člověk se rád rozhlídne, dokonce používáte i dopravní prostředky. Budete totiž cestovat a překovávat docela dlouhé úseky mezi lokacemi ono vlastně Water Hazard je kampaň, kde si užijete vznášedlo a uvidíte překrásný design plavebního kanálu s pár úkoly a souboji, anebo kampaň Highway 17, kde pro změnu cestujete autokrossovým autíčkem... tyto road-kampaně lze brát jako velmi příjemné zpestření.

Jsem trochu zklamán, ale chápejte subjektivně, protože kampaní s ponurou atmosférou... jako je Ravenholm mohlo být vícero (můžu vám říct, že tentokrát jsem si Ravenholm velmi užil a lekacích scény bylo až přespříliš), a taková kampaň Nova Prospect už zas takovou atmosféru nedokázala navodit, a scén které mě držely v neustálém napětí..., je ve dvojce poskrovnu.

Ozvučení scén s případnými doprovodnými samply je vynikající a velmi sugestivní... hra opět stojí na velmi slušném základu (příběh, grafika, zvuk, atmosféra) a dle toho se i hraje - příběh opravdu mílovými kroky utíká.

Hra nabízí dle mého vše co lze od dobré first-person-action očekávat, má skvělý příběh, který vás vtáhne do děje, kampaně nenudí, grafika a hudba vytvářejí velmi kvalitní herní prostředí. Doporučuji - není to vyhozený čas ani peníze.

UPDATE:spoilerů

Pro: příběh, grafika, atmosféra, road kampaně, nový nepřátelé

Proti: málo horrorových kampaní

+33 +34 −1

OpenTTD

  • PC 90
Je to po mnoha stránkách vylepšený "starý a dobrý" Tycoon, takže za mě hru jsem si užíval nejenom jako nostalgickou vzpomínku na Transport Tycoon, ale zvesela jsem využíval nových vlastností, za zmínku stojí, např. uplácení městských úředníku. Pečlivě jsem budoval firmu a piloval strategii, jak být zhruba v prvních 11 letech, co nejefektivnější a získat startovací kapitál pro svou obchodní strategii.

Vrcholem mého snažení o co neejefektivnější strategii je, že nechám konkurenci do jisté míry býti uspěšnou a pak ji prostě zkoupím.

Osvědčilo se mi ze začátku získat, co nejrychleji a nejvýhodněji dopravu pro uhlí a to i za cenu zadlužení. Takže ze začátku masivně obchoduji po železnici s tímto přírodním produktem. Po získání kapitálu, se pak snažím o co nejlepší postavení ve městech s cílem masivní letecké dopravy.


Hra je velmi propracovaná do detailu. Správa vozidel a orientace ve městech je velmi dobrá, ale to už známe ze starého Tycoon(a). Osobně si prostředky začleňuji do skupin, abych následně měl možnost efektivní obnovy vozidel, což je z mého pohledu velmi zásadní akt ve hře.

Hra nenudí, je stále možné vylepšovat svou obchodní strategii. Dle mého lze hrát do "aleluja".

Pro: Starý dobrý Tycoon s mnoha novými vlastnostmi

Proti: Nic

+16

Half-Life: Blue Shift

  • PC 50
Tento datadisk se nesmí hrát bezprostředně po odehrání Half-Life a Half-Life: Opposing Force. Bohuzel je to tak, protoze jsem trochu zklaman. Datadisk je kratky, prostredi sice moje oblibene "temne", ale ten pribeh, me nestacil nevtahnout do deje, coz vedlo k tomu, ze hru sem dohral z povinnosti, coz je docela "p.user".

Budme uprimni, tento datadisk mel spatnou povest, coz ho predem znevyhodnuje, ale v mem pripade, se datadisk knockoutoval sam, nezaujmul, zklamal - Half life a Opposing byly velkou latkou :-(.

Jako fanousek HL serie jsem citil povinnost dokoncit prvni serii a Blueshift dohrat, dale pokracuji HL2 kterou uz mimochodem hraji jiz paralerne.

Proti: Příběh není tak poutavý jako u Half life, Opposing Force

+10 +11 −1

Warcraft III: Reign of Chaos

  • PC 100
Hra má výborný příběh, který je pak skvěle podán v kampaních, tudíž single player zanechá hluboký dojem, který se pak dá považovat za velmi slušný základ pro multiplayer, a to u W3 dopadlo na více než výbornou!

Nehledejme u série Warcraft dolování drahokamů, pšenice, písku, hlíny, rybolov a jiné artefakty, které známe z jiných budovatelských strategií - tady je potřeba natěžit zlato a dřevo, neboť zbraně a žold něco stojí. Filozofie hry je postavena na velmi jednoduchém systému budov a upgradů jednotlivých jednotek s cílem postavit, co nejefektivněji armádu, kterou vedou hrdinové. Pak je dobré mít kuráž, dobrý průzkum, již zmiňovanou \"vyváženou\" armádu, znalost protivníka (každá rasa má něco na tu druhou rasu) a je vymalováno...

Hrdinové jsou s písmenem H, protože doslova tyto jednotky rozhodují o vítězství v jednotlivých bitvách. Tyto jednotky přidávají do této strategie RPG prvek, neboť tyto jednotky mají schopnost se naučit až čtyři kouzla do hloubky třech úrovní a jedno "hlavní kouzlo". Tato jednotka je alfa a omegou každé armády, neboť v této hře lze uplatnit, že i malá armáda s hrdinou může ustát útok masivní přesily, popř. i vyhrát, pakliže je hrdina se svými kouzly efektivně používán.

Systém upgradů znalostí a použití kouzel u hrdinů je dle mého naprosto postačující, a je volen záměrně právě pro multiplayer - ono v bitvě hledat v hluboké kapse s různými podkapsami, nebo na opasku, či přívěšku, či dokonce v baťohu nějaké to kouzlo a bůhvi, kde ještě, tak jste v háji zeleném, v tom horším případě (Temní elfové mi pijou krev). Takhle už to stačí a hledat kouzla pomocí kláves v Numpadu...

Hratelnost a intuitivní ovládání a to i pro ty, jež nehráli W1 či W2 anebo StarCraft (nebo datadisk StarCraft: Brood War). Již zmiňovaný systém závislostí budov, či upgradů jednotek je složitý "tak akorát" (lze si to pamatovat) a velmi efektivně vytvářet dílčí strategie. Není problém začít stavět, tu či onu budovu s cílem postavit podpůrnou armádu proti pozemním útoků, ale primárním cílem je masivní letecká armáda.

Ve světě Warcraftu je místo pouze pro Lidi, Temné Elfy, Nemrtvé a Orky. Ať je to svět fantasy, furt je to námět z lidské hlavy a každá z ras je svým způsobem "něčím", co vás spojuje s realitou a s čím se můžete ztotožnit.

Bohužel pro čtenáře mohu sloužit jenom jako kritik znalý Orků. Orkové jako rasa jsou vlastně velmi zajímavým národem, který se svou slabinou pro magii bojuje od samého počátku. A která se jim nakonec stane osudnou, neboť existence a použití magie ve světě Orků se dá připodobnit k přísloví: "Magie je dobrým sluhou, ale špatným pánem".


Filozofie boje s Orky Orkové jsou rasou, která vytváří těžkotonážní mašinérii pro první bojové linie, které však bez magie sice udrží protivníkův úder, ale s velkou pravděpodobností nepřežijí (což z hlediska ekonomického a časového je u Orků fatální stav - čím je jednotka něčím vyjímečná, tím déle se staví, a více stojí - a u Orků je to např. i základní jednotka Grunt). Domnívám se, že na tomto stojí a padá veškerý úspěch Orka jako rasy (berme v úvahu, že proti sobě sedí srovnatelní hráči, tzn. pomiňme, že jeden nakliká více jednotek atd.)

Jinak řečeno - armáda, která má v prních linií Grunty a Taureny je ti v pokročilé době hry na nic bez tzv. "druhé linie", kteří jsou právě pro ni podporou, a to v podání Šamanů, Čarodějek, SpiritWalker(ů) anebo Kodo jednotek, který zvedají útočná čísla první linie == silnější a smrtonosnější údery do protivníkovi armády!

Další jednotky jako je WolfRider anebo TrollBersker jsou důležité pro boj proti leteckým silám protivníka. WolfRider má pěknou techniku - hodí a stáhne jednotku sítí k zemi (lze použít i na všechny jednotky), takže poté lze chycená jednotka "umlátit" i pozemními jednotkami. TrollBersker je vrhač seker, má slabé brnění, takže je vždy schován za "první linií".

Co se týče letectva (WindRider, Troll BatRider), tak v Reign of Chaos jsou dle mého nepoužitelné jako primární útok. Jsou moc slabé, něco jiného je to v datadisku Warcraft III: The Frozen Throne.

Orkové jsou nejlepší :-), ale musí se to s nimi umět. Jinak - "Jaký pán, takový Ork"


Hře nemůžu nic vytknout. Rasy jsou vyvážené, velmi zajímavě řešené, prostě je to zábava hrát a vylepšovat svou armádu, a ne na úkor hratelnosti, protože systém upgradů a závislostí u jednotek, není tak složitý, jako je to u jiných her. Zde je cílem bojová strategie, načasování útoku; armáda, která je vytvořená na základě průzkumu protivníka, aby kombinace jednotek pokryla masu, ale i kvalitu s vyhlídkou na vítežství. Mapy jsou opravdu krásné a jejich dost. Pro ty co ještě neznají Blizzard, tak i W3 má svůj online svět pro multiplayer, tzv. Battle.net, který je dostupný.

A ve finále multiplayer u této hry je opravdový zážitek. Natolik mě okouzlila, že je to jediná hra, kterou jsem si koupil. To mluví za vše.

Omluvte počet těch editaci tohoto komentáře, ale technika přidávání, následná editace komentáře je příšerná a hodil by se náhled.

Pro: Príběh, Rasy, RPG u hrdinů, Systém závislostí a upgrade není na úkor hratelnosti v multiplayer - je přímočarý

+25 +26 −1

Half-Life: Opposing Force

  • PC 85
Datadisk je vynikající, dobře hratelný, ale hlavně, co mě u prvního dílu Half-Life baví, jsou lokace v mírném šeru, v lepším případě "s alarmujícím" osvětlením. Ve hře je dobrá atmosféra, která se nevnucuje, ale utváří dojem, kterou umocňuje dobrá hudba/zvuky - to padání kapek s ozvěnou je dokonalé. Dále pak nechybí místa, kde se zaručeně budete naklánět s napětím, kdo nebo co je za rohem.

Hra přinesla pár novinek, za mě sympatický francouzák namísto páčidla, dále pak nůž, další arsenál je již z Xenu. Poté vývojáři přidali několik nových tvorů z Xenu, ale pak již zmiňované elitní jednotky Black Ops, které vám nejednou připraví peprné chvilky.

Další novinkou je kooperace, kdy spolupracuje s ostatními vojáky (svářeč, zdravotník, voják). Domluva s vojáky, ale není dobrá, takže sem neměl nervy na x-krát mačkané "use" a lokace jsem si čistil bez jejich pomoci.

Pro mě v tomto datadisku nebyl příběh tahounem, ale pro mě velmi oblíbená ponurá atmosféra a místa, kde jsem si vzpoměl na HL, takže hru sem si prostě užil. Stojí za to si tento datadisk zahrát - doporučuji.

Pro: Nový zbraně, nepřátelé (obzvlášť Black Ops byli těžcí), atmosféra

Proti: Příběh není tak poutavý jako u Half life, Kooperace

+15

Half-Life

  • PC 100
Opět sem ji dohrál (včera cca po 8 letech). Velmi pěkný příběh, který dokreslují překrásné interiery. Atmosféra v první části hry je úžasná, komplex plný cizích tvorů z Xenu a pár přeživších vědců a vojáků, kteří přišli zahladit stopy, a to včetné vás.

Jste na to prostě sám a procházíte ohromný komplex, v kterém panuje ponuré prostředí. Většinu času procházíte lokace s napětím, které doprovázejí padající kapky vody, nebo monotóní hluk běžícího stroje anebo vzdálený křik čehosi neznámého, údery kladivem někde v povzdálí, prolézáte kanály, větracími šachtami a věřte je tam tma..., na pozadí vše podkresluje sugestivní hudební doprovod, ale pozor... pár kroků vpřed a s velkým úlekem musíte ustoupit, protože padá na vás strop... a s ním i potvory a rovnou na váš obličej... Ano takový je Half life v začátcích ...

... a to v kampaních (lokacích) jakou jsou Anomalous Materials, Unforesen Consequences, We've go hostiles, Blast pit (můj favorit) a neméně skvělá lokace Office complex. Ano tady jsem se bál, tady jsou prožíval roli hrdiny Freemena naplno.

Power up a On rail kampaně jsou spíše oddychové, dále přichází kampaň Apprehension, která patří právě k tím silným místům.

Poté nasleduje kampaň, která mi do HL moc nepasuje Ressidue processing - cvicena opice hadr, ano zde budete prověřen, jak umíte s Freemanem skákat a držet balanc. Dále přichází bitevní kampaně, které se odehrávaji i v exterierech, v kterých se utkáte s vojáky (jsou velmi silni obvzlast, kdyz pracuji v tymu a maji granaty), konkrétnhě Forget About Freeman, Questinable ethics, Surface tension. Half life mě baví, když se bojím, anebo s napětím očekávám, co se bude po několika krocích dále dít a to mi opět dopřává další kampaň, kdy se vracíme zpět do interieru - užasná Lambda Core.

V tuto chvili pro mně hra bohužel skončila. Když jsem ji hrál poprvé, tak velkou měrou k tomu, že sem ji dohrál do konce bylo, to že mě tehdy bavila hra i jako střílečka. Nyni jsem se pouze ve vesmírné části nudil a dokonce sem se přistihl, jak se těším na Opposing Force.


Druhá polovina není tak silná. Má svá silná místa, ale už to není blok silného a trvalého napětí v kterém mě dozajista sada výše uvedených kampaní dokázala udržet a nabudit dokonalou atmosféru.

Takže, hra je to úžasná a srdcová záležitost, nemohu být objektivní. I po tolika letech mě baví intro v Black Mesa Inbound, zabavíla mě na několik dnů/nocí hlavně první půlka, tu jsem si opravdu užíval. A věřte, že /GOD jsem dal až ve vesmirných kampaních, kde jsem se tentokrát velmi nudil.

Pro: Příběh, Interiéry, Postavy, Nepřátelé (např. vojáci s granáty), Úkoly (jednoznačně vedou Blast Pit a Lamba Core), hudba, atmosféra

Proti: Slabší kampaně Power up, On rail, Residue processing. Vesmírná kampaň moc nebaví

+47