Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

XCOM 2

Žánr:
strategie > tahová strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
05.02.2016
Vývojáři:
Firaxis Games
Oficiální stránky:
https://xcom.com/
XCOM 2 je pokračováním ceněné tahové strategie XCOM: Enemy Unknown z roku 2012.

Tentokrát se však role obrací. Druhý díl se odehrává dvacet let po invazi, kterou v první části mimozemšťané vyhráli, zotročili civilizaci a na Zemi nastolili zcela nový řád. Z původně tajné organizace XCOM se stává spíše odbojová organizace, která se snaží veškerými silami zatnout mimozemšťanům tipec. XCOM tedy sesbírá veškeré síly a přechází do útoku. Potýká se však s omezenými zdroji a jejich válka se mění spíše v partyzánský boj.

Hráč se ujímá role velitele, který velí mimozemské letecké základně Avenger, přetvořené na mobilní centrálu jednotek XCOM. Na ní lze zadávat různé příkazy vědcům či najímat žoldáky do svých řad. Nejen že je možné si svou jednotku vzhledově zcela přizpůsobit k obrazu svému, nýbrž žoldáci nově dokáží útočit i na blízko nebo používat různé technické pomůcky jako například průzkumné drony.

Pozadími jednotlivých misí jsou procedurálně generované mapy s vysokou variabilitou prostředí. Mapy nabízí kromě dalšího i stealth prvky a poprvé v sérii se objevují sekundární úkoly. Hra nabízí také multiplayer, kdy si hráč libovolně namíchá oddíly lidí a mimozemšťanů a pustí se do souboje jeden proti jednomu na generovaných mapách.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře


Herní výzva #2

Budu předpokládat, že víte, o čem je série XCOM a v tomto komentáři se zaměřím převážně na rozdíly mezi prvním a druhým dílem. Pokud ale XCOM vůbec neznáte a o dvojku se zajímáte náhodou, doporučuju vám zahrát si nejdřív Enemy Unknown (s datadiskem Enemy Within) - vesměs se jedná o velmi podobnou hru, která je ale pro nováčky v sérii určitě přístupnější a jednodušší na uchopení, dá se sehnat za velmi příznivou cenu a co je zásadní, je odladěná a obsahově kompletní. Dvojka vám nikam neuteče!

Největší rozdíl oproti prvnímu dílu je zmíněný už v popisku: role se obrací a z XCOMu se stává tajná teroristická organizace, která bojuje proti uzurpátorům Země. Místo pohodlí podpory celosvětového Koncilu se musí spokojit s jedinou létající základnou, která musí neustále létat z místa na místo, aby ji nevystopovali mimozemštané, a s podporou místních odbojářů, kteří mají do nějaké organizované a cvičené armády daleko. Naději na vítězství jim dáte až teprve vy, Commander, o kterého XCOM přišel hned na začátku první invaze a našel ho až po dvaceti letech mimozemského útlaku. Pod vaším velením má XCOM šanci zastavit tajemný Avatar Project, ale čas neúprosně tiká...

A že je to oproti jedničce změna - XCOM 2 se s vámi ze začátku vůbec nemaže. Už v druhé misi na vás hází časové limity a Sectoidy s 8HP, kteří by se od šedých neschopných chudáčků z prvního dílu nemohli víc lišit. Pak následuje terror mise, ve které na rozdíl od Enemy Unknown jdou emzáci civilistům tvrdě po krku a nutí vás do poměrně nepříjemných rozhodnutí, jestli zachránit civilistu (který ani vlastně nemusí být civilista, ale třímetrová obluda v přestrojení) a splnit tak misi, nebo raději risknout selhání za cenu života vašeho vojáka. A když si myslíte, že taktickou část máte jakžtakž pod kontrolou, zjistíte, že odpočinku se vám nedostane ani v strategické části a Avatar Project nepočká, než se doplácáte k paprskovým zbraním, ale musíte se aktivně snažit zabránit jeho konstrukci, jinak vás čeká obrazovka s nápisem Game Over.

Již zmíněné časové limity jsou mezi hráči velmi kontroverzním herním prvkem. Enemy Unknown naučil většinu hráčů hrát turtle stylem, kde jste co nejmenšími možnými krůčky pomalu objevovali mapu, abyste chraň bůh neobjevili víc skupin emzáků najednou, a bez Overwatch jste neudělali ani krok, což bylo sice bezesporu efektivní, ale až moc zneužitelné. Enemy Within se to snažil omezit Meldem, s čímž částečně uspěl, ale pokud jste chtěli, mohli jste kanystry s Meldem s čistým svědomím ignorovat a dohrát mise i tak. XCOM 2 tudíž přichází s nekompromisními časovými limity, které jsou sice (minimálně na Veteran obtížnost, nemůžu mluvit za jiné) zvládnutelné, ale rozhodně vás nenechají 10 tahů zevlovat s Overwatch. Mě tahle změna přišla jen pozitivní, hra s ní má daleko lepší spád, ale chápu, že si najde své odpůrce, protože dost zásadně naruší vaše zvyklosti z prvního dílu.

Až na tuhle "drobnost" je taktická část oproti prvnímu dílu v podstatě stejná, akorát emzáci i vy máte k dispozici víc hraček. Především jsem si užil nové snipery pistolníky a hackující specialisty, kteří tvořili nedílnou součást každého z mých týmů - není totiž nic lepšího, než když ovládnete nepřátelského sectopoda a sehrajete s emzáky inscenaci bitvy na Endoru. Emzáci zas mají ve svých řadách nové nápadité jednotky, o kterých se radši nebudu moct rozepisovat, protože půlka zábavy je v tom zjistit na vlastní kůži, co dokážou... a pak loadovat. Zajímavým novým prvkem je plížení - na začátku téměř každé mise začne vaše jednotka v utajení, čímž se můžete dostat do výhodné pozice a překvapit nepřátelské skupinky. Je to fajn změna, ale dá vám výhodu akorát do prvního souboje, rozhodně nečekejte, že byste mise mohli plnit v naprostém utajení bez bojování. Příjemné vylepšení oproti prvnímu dílu jsou náhodně generované mapy, které společně s novými typy misí zaručí, že hra bude daleko méně stereotypní.

Strategická část se ze začátku zdá podobně hektická jako taktická - ze všech stran na vás vyskakují události, které musíte včas vyřídit, nevíte co stavět a zkoumat dřív a k tomu Avatar Project postupuje kupředu a hrozí Game Overem. Subjektivně bych ale řekl, že satelitní pokrytí v Enemy Unknown a strach v jednotlivých zemích byly větší problémy, protože způsobů na zdržení Avatar Projectu je vždycky dost a i když se vám nepovede nějaká mise, můžete na rozdíl od Enemy Unknown s postiženou zemí znovu navázat kontakt. Na pořadí výzkumu taky není nic moc co vymýšlet, pokud se v patchích něco zásadně nezmění, mám do dalších průchodů hrou celkem jasno. Na druhou stranu, nový systém náhodných událostí je výbornou inovací - vždycky je na mapě co dělat a nemusíte jen znuděně čekat na další misi.

Vadou na kráse je to, že na to, že to je hra pouze pro PC, vyšla v poměrně tragickém technickém stavu. Na sestavách, které si dávají Zaklínače 3 k snídani (což teda není můj případ, aby bylo jasno), není XCOM 2 schopný udržet 60fps, nahrávací časy mezi misemi jsou několik desítek sekund, i v misích musíte mezi akcemi čekat pár sekund, než si hra všechno spočítá a k tomu se opakují klasické bugy z Enemy Unknown se zabugovanými animacemi pohybu a střelby. Další zvláštní věc technického rázu je to, že hra nepodporuje gamepady, což bylo zdůvodněno tím, že interface byl přepracovaný pro PC a nebylo by ho pohodlné ovládat gamepadem. Z mých zkušeností mi teda moc odlišný od Enemy Unknown, který šel na gamepadu ovládat v pohodě, nepřišel, ale budiž, dá se to odpustit... dokud ovšem Steam nepřišel s balíčkem XCOMu 2 se Steam Controllerem za výhodnou cenu. Mám tedy podezření, že Firaxis pěkně kecá, udělat ovládání pro ostatní gamepady by šlo a Valve jim zaplatilo, aby XCOMem 2 mohli propagovat svůj Steam Controller. Ohromnou výhodou je ale extenzivní podpora modifikací - upravovat jde téměř každý aspekt hry a na Steam Workshopu je už týden po vydání skoro 400 modů, což do budoucna slibuje velké věci a těším se, co komunita s XCOMem 2 udělá.

Nezbývá mi nic jiného, než hodnotit XCOM 2 stejně kladně jako první díl - technické problémy jsou sice nepříjemné, ale věřím, že časem je Firaxis opraví (pokud ne, půjdu s hodnocením dolů). Samotná hra je stejně chytlavá jako Enemy Unknown a syndrom "ještě jeden tah, ještě jedna mise, ještě jeden výzkum" se projevil naplno - už se těším, až si za rok nebo dva zahraju XCOM 2 zahraju znovu, tentokrát pořádně odladěný, omodovaný a třeba i s nějakým datadiskem nebo dvěma, co hru vylepší stejně jako Enemy Within vylepšil první díl.
+15+15 / 0

EmZáci ovládli planetu. V jednom z jejich velkoměst se objeví hrstka rebelů, kteří obsadí ulici, vloupají se do jedné z jejich ostře střežených budov, a ukradnou odtamtud Velitele. Člověka, kterého nikdy neuvidíte... Kromě případů, kdy je oblečený v EmZáckém ekvivalentu svěrací kazajky. Klidně v tom může být zavřený Master Chief a my o tom celou dobu ani nevíme. Vysvětlovalo by to genocidu mimozemských okupantů, která následuje hned po tutoriálu. Když no to ale přijde, klidně by tam mohl být Gordon Freeman. To by kromě masového vyhlazování mimozemšťanu vysvětlilo také kam se poděl Half-Life 3.
Po 47 misích (z toho 47 úspěšných) padlo ve jménu zábavy 543 nepřátel. Po pár misích jsem jednomu ze svých rangerů dal na hlavu hokejovou masku a láskyplně ho pojmenoval "Jason". Ten svého jména dostál a v průběhu hry se postaral o bezmála 120 mimozemských ztrát. Vezměte v úvahu, že tým má po vylepšení (které je nutné udělat co nejdřív) šest členů a že často budete své stále členy dosazovat náhradníky, protože váš ačkový hráč je zrovna na marodce. Z toho logický plyne, že hokejové masky jsou OP jak prase.
Během hry jsem ztratil jediného vojáka. Už si ani nepamatuji, kdo to byl. Popravdě si ani nepamatuji, že bych někoho ztratil. Doufám, že si to "budete navždy v našich vzpomínkách" nebral doslova. Také jsem zjistil, že vojáci strávili celkem 360 dní na ošetřovně. V příští hře z tama odinstaluji televizi.
Hra mi spadla celkem dvakrát. Jednou v průběhu mise a podruhé bezprostředně po dohrání hry, kdy jsem se dostal do hlavního menu a stiskl tlačítku "Exit to desktop." Ne, nedělám si srandu.

Shrnul bych to hned na začátku. Toto je u mě pokračování jak má být. Není perfektní, mám mu toho hodně co vytknout, ale je velice zábavné a hlavně byla očividně vynaložena velká snaha hru odlišit od předchůdce/ů.
Mnozí z vás jistě budou čekat až vyjdou pořádné patche a nějaký ten obsah navíc. Asi neuděláte blbost, ale určitě si XCOM 2 jednou kupte. Je to opravdu zážitek.

Nemyslím si, že je potřeba představovat, o co ve hře půjde. 484231 videí a článků volně dostupných na internetu to udělalo už dávno a přijde mi hloupé to pořád opakovat. Chtěl bych se spíš zaměřit na svůj vlastní zážitek a zkušenosti ze hry. Taky to beru tak, že pokud se zajímáte o XCOM 2, hráli jste i předchozí hru. Nebudu se tady nijak do hloubky rozepisovat o herních mechanikách.

V první řadě vytknu, že XCOM 2 opět trpí nevyváženou křivkou obtížnosti, kvůli které jsem hru začal na mnohem lehčí obtížnost (Veteran), než na které bych chtěl skončit.
Na začátku budete mít jen čtyři vojáky, z nichž každý povinně ponese alespoň jeden granát. Jelikož počáteční zbraně jsou absolutně k ničemu, nováčci nic netrefí a snadno zpanikaří, vaší jedinou nadějí je dostat se k nepřátelům na vzdálenost hodu a zasáhnout jich co největší množství. Ideální je stav, kdy se nepřátelé nedožijí vlastního tahu, protože pokud se ho dožijí, málokdy budou mít všichni vaši vojáci to samé štěstí.
Postupem času se však vaši vojáci zlepší. Zlepší se jejich muška, dáte jim do rukou účinnější zbraně, oblečete je do adekvátnější zbroje, a přidělíte jim speciální dovednosti. Postupně z neschopných třasořitek uděláte vraždící stroje. Někteří budou vynikat v hromadném vyhlazování, jiní budou schopni narvat neskutečný damage do jediného nepřítele, a věřte tomu nebo ne, podpora v tom všem hraje obrovskou roli.
Dám příklad z mého oblíbeného rangera. Vždy jsem měl snahu ho dostat přímo pod nos nepřátel, kde jednoho z nich zaručeně pošle v krabičce domů, to díky schopnosti vystřelit dvakrát po sobě. Běžně tam totiž byly případy, kdy měl 100% šanci na zásah a 108% šanci na kritický zásah, takže byl schopný doručit 30-40 bodů bolesti v jedné akci. Ok, vystřelí si, zabije někoho a tím tah tohoto vojáka normálně končí. Ne pokud mám v týmu člena obdarovaného psionickými schopnostmi. Ten dokáže libovolnému členovi týmu, včetně sebe, přidat jeden akční bod navíc, i když už daný člen všechny své body použil. No a díky rangerově schopnosti Run&Gun, může za jediný akční bod běžet i střílet. Takže se hezky posunu k další obětí, která se nedožije dalšího kola. Efektivně jsem tak za rangera táhl dvakrát. Končí to tady? Samozřejmě že ne. Nesmíme zapomenout na specialistu, který dokáže libovolnému členovi týmu, včetně sebe, propůjčit jakýsi štít, který kromě obranného bonusu po řádném vylepšení poskytuje také jeden reakční výstřel zdarma. Tzn. že jakmile některý z emzáků ve svém tahu vstane z místa, můj ranger ho okamžitě posadí na prdel. Zmínil jsem už, že můj ranger automaticky zaútočí na kohokoli, kdo se k němu přiblíží na dosah mačety a bude imunní vůči prvnímu útoku, i když je to granát, pokud ve svém tahu zabil alespoň jednoho nepřítele? Shiiit! Samozřejmě bych mohl mluvit o dalších vojácích, jejichž dovednosti nejsou o nic méně účinné, ale renger díky podpoře byl vraždící stroj v pravém slova smyslu. Ze začátku se mu vyrovnal jedině sniper, který funguje jako velice efektivní dorážeč a při správném sestavení je schopen sám o sobě vystřelit minimálně třikrát za jeden tah a díky svému konečnému skillu se výstřely, které končí zabitím, nepočítají jako tah, takže může klidně vystřelit i šestkrát, pokud to situace dovolí.

V žádném případě si nestěžuji na to, jak má hra propracované schopnosti vojáků a jak je možné je zajímavě kombinovat. Nicméně problém je ten, že hra na tyto schopnosti žádným způsobem neodpovídá. Existují sice nepřátelé, jejichž schopnosti dokáží během jediné akce zdevastovat váš tým na pokraj použitelnosti, nicméně to vás přinutí tyto nepřátele zlikvidovat prioritně, protože zbytek vám maximálně dá nějaký damage a pak stejně chcípnou. Noví nepřátelé vás překvapí maximálně jednou a vždy je to naposledy. Průchod hrou bude pořád jenom lehčí a lehčí. Jestli je to schválně, nebo nevyváženost, nedokážu říct. Ale osobně mi to docela vadí.

Další věc, kterou mám problém skousnout, je způsob fragmentování příběhových misí. Kromě toho, že mi přišlo, že příběhových misí je tam opravdu málo a že mě hra zaměstnává hlavně náhodnými misemi a pravidelnými událostmi, jsem měl problém se orientovat v tom, co vlastně dělám v rámci příběhu a kterým směrem se mám vydat. Občas budete mít problém si určovat priority a nebudete vědět, kam dřív skočit. A to je dobře! Co ale není dobře, je to, že zatímco budete mít pocit, že jste se teprve dostali na nějaký malý bezvýznamný stupínek ve hře, najednou zjistíte, že jste splnili jednu z nejpodstatnějších misí. Hra vám však následně strčí pod nos důvod, proč se tím už nadále nemůžete zabývat a musíte skočit někam jinam. Pak se budete zabývat zase něčím jiným. Takže budete mít rozdělané třeba tři různé věci, v jedné z nich nebudete moci pokračovat, dokud se neposunete v nějaké jiné záležitosti, ale na mapě nemáte nijak přehledně označené, které mise k nim vlastně patří. Takže se může stát, že vrazíte prostředky do navazování kontaktů s regionem, jehož mise pro vás osobně teď ani není prioritou.

Vytýkat bych mohl na víc odstavců, ale ty dvě věci mi vadily nejvíc. Jak už jsem zmínil, i přes to všechno jsem se u hry bavil. Jak na globální mapě, tak na zemi s mým komandem terminátorů. XCOM 2 jsem osobně bral jako povinnost a jsem velice rád, že jsem ji splnil. Rok 2016 tímto začíná opravdu dobře.

Pro: XCOM!!!!

+6+6 / 0

Tak jsem před pár minutami dohrál XCOM 2 :) Celkově mne hra bavila, i když uznávám, že jsem si všiml pár drobných bugu, chybiček v texturách a jiných maličkosti. Co mne ale při hraní dokonale vytáčelo byla neodladěnost. I přes podstatné snížení úrovně grafiky se hra sekala a kazila celkový dojem z hraní. (ano, mám dostatečně výkonné PC) Taky je škoda, že zatím ke hře není čeština, na takové hry je lokalizace základ. :)

Mé hodnoceni a verdikt... I přesto, že původní XCOM s DD je hratelnější a lepší, XCOM 2 fanouškům série vřele doporučím a dávám druhému dílu 85 %. Věřím, že s odladěním hry, češtinou a chystanými DLC se procento ještě zvýší. ;)

Pro: Atmosféra , nové pojetí (nemusí každému sedět)

Proti: Neodladěné , občas drobné bugy , chybí čeština

+4+4 / 0