Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Varování: Následující text může obsahovat známky lásky až posedlosti novodobým XCOMem a může být prost kritického pohledu.

Když jsem před pár lety zapnula druhý díl, nevěděla jsem, jak moc si ho oblíbím. Pravda, první díl byl vynikající a byť se tvrdí, že je velmi zjednodušený oproti původnímu XCOMu, tak i na těžších obtížnostech dokázal představovat výzvu. Druhý díl šel o něco dál, přidal velké množství novinek (včetně datadisků) a stal se pro mě ještě návykovějším a než jsem zkusila XCOM, tak jsem nevěděla, že mi tahové souboje tak moc vyhovují.

Princip ovládání je jednoduchý a cíl prostý, ale těch cest, které k němu vedou, je nepočítaně. Žádná jiná hra mi nedala ten pocit, že i když něco opravdu zvořu (upoutám pozornost nepřátel ze skoro celé nebo i celé mapy), tak se z toho taktickým myšlením z velké části dokážu vysekat a ten dobrý pocit je po tom opravdu krásný a já nemám daleko k tomu, abych si podala přihlášku do Mensy, myslíc si, jaký jsem to génius :)

Mapy i rozložení nepřátel se náhodně generuje, a tak se mi ani po stovkách hodin nestalo, že bych měla pocit, že tuhle mapu jsem už hrála, což podněcuje velkou znovuhratelnost. Mapy jsou sice podobné, ale nejsou stejné a hráč řeší pokaždé jinou situaci, se kterou se musí vypořádat.

Velkým plusem této hry jsou mody a to říkám jako někdo, kdo mody nemá rád a nikdy v životě je snad nepoužil, než zkusil XCOM. Základní hra by bez nich mohla být v něčem stereotypní, například počet druhů nepřátel či typy misí. Hráč tak díky modům dostane na herní plán nové a silnější nepřátele, kteří využívají silnější schopnosti (např. Venator, Riftkeeper, MOCX, Biozerker a Better Advent). A mimo jiné mody opravují bugy a vylepšují některé pro mě nepochopitelně otravné věci (Bradford a jeho plkání, dlouhé nahrávání hologramu Země).

RNG je místy otravný, to ano, ale přistoupila jsem na pravidla, která si vývojáři vymysleli, tedy že buď se provede pohyb, akce/pohyb, pohyb, či jen akce a šance na zásah bude znázorněna procenty. Zažila jsem mnoho 95 i 99 % miss a výkřiky typu "ty dřevo, to se neumíš trefit?" a časté "to snad není možný!!", ale je to součástí hry a nic s tím nenadělám. Na druhou stranu, dost životů mých vojáků bylo zachráněno právě díky tomuhle.

Co bych více ocenila, tak větší prostor pro strategii mimo bojiště. Že je dobré postavit nejdříve tuhle budovu a scanovat tenhle typ věcí, to je něco, na co hráč přijde celkem brzy. Více si s touto částí pohrál mod Long War 2, ale ten jsem zatím nevyzkoušela. Nejnovější přídavek Tactical Legacy Pack se mi moc líbí, zvlášť možnost přepnout hudbu ze starších her ze série XCOM a minikampaň je dobře zpracovaná a zabaví na pár hodin.

Hra má své mouchy, ale ty jsou tak malé, že mi nezabránily strávit v této hře pár stovek hodin, a proto hodnotím 100 %. Hra mě chytla, hra mě velmi bavila a nadále i baví. Co víc si přát. Jak to jednou rozehraji, tak nedokážu si zahrát jednu kampaň a odinstalovat, to prostě nejde :)

Pro: náhodné generování map, znovuhratelnost, možnost si upravovat své vojáky, mody, různé typy misí, hudba

Proti: občas mi z Bradforda praskne hlava

+34
  • PC 90
Herní výzva #2

Budu předpokládat, že víte, o čem je série XCOM a v tomto komentáři se zaměřím převážně na rozdíly mezi prvním a druhým dílem. Pokud ale XCOM vůbec neznáte a o dvojku se zajímáte náhodou, doporučuju vám zahrát si nejdřív Enemy Unknown (s datadiskem Enemy Within) - vesměs se jedná o velmi podobnou hru, která je ale pro nováčky v sérii určitě přístupnější a jednodušší na uchopení, dá se sehnat za velmi příznivou cenu a co je zásadní, je odladěná a obsahově kompletní. Dvojka vám nikam neuteče!

Největší rozdíl oproti prvnímu dílu je zmíněný už v popisku: role se obrací a z XCOMu se stává tajná teroristická organizace, která bojuje proti uzurpátorům Země. Místo pohodlí podpory celosvětového Koncilu se musí spokojit s jedinou létající základnou, která musí neustále létat z místa na místo, aby ji nevystopovali mimozemštané, a s podporou místních odbojářů, kteří mají do nějaké organizované a cvičené armády daleko. Naději na vítězství jim dáte až teprve vy, Commander, o kterého XCOM přišel hned na začátku první invaze a našel ho až po dvaceti letech mimozemského útlaku. Pod vaším velením má XCOM šanci zastavit tajemný Avatar Project, ale čas neúprosně tiká...

A že je to oproti jedničce změna - XCOM 2 se s vámi ze začátku vůbec nemaže. Už v druhé misi na vás hází časové limity a Sectoidy s 8HP, kteří by se od šedých neschopných chudáčků z prvního dílu nemohli víc lišit. Pak následuje terror mise, ve které na rozdíl od Enemy Unknown jdou emzáci civilistům tvrdě po krku a nutí vás do poměrně nepříjemných rozhodnutí, jestli zachránit civilistu (který ani vlastně nemusí být civilista, ale třímetrová obluda v přestrojení) a splnit tak misi, nebo raději risknout selhání za cenu života vašeho vojáka. A když si myslíte, že taktickou část máte jakžtakž pod kontrolou, zjistíte, že odpočinku se vám nedostane ani v strategické části a Avatar Project nepočká, než se doplácáte k paprskovým zbraním, ale musíte se aktivně snažit zabránit jeho konstrukci, jinak vás čeká obrazovka s nápisem Game Over.

Již zmíněné časové limity jsou mezi hráči velmi kontroverzním herním prvkem. Enemy Unknown naučil většinu hráčů hrát turtle stylem, kde jste co nejmenšími možnými krůčky pomalu objevovali mapu, abyste chraň bůh neobjevili víc skupin emzáků najednou, a bez Overwatch jste neudělali ani krok, což bylo sice bezesporu efektivní, ale až moc zneužitelné. Enemy Within se to snažil omezit Meldem, s čímž částečně uspěl, ale pokud jste chtěli, mohli jste kanystry s Meldem s čistým svědomím ignorovat a dohrát mise i tak. XCOM 2 tudíž přichází s nekompromisními časovými limity, které jsou sice (minimálně na Veteran obtížnost, nemůžu mluvit za jiné) zvládnutelné, ale rozhodně vás nenechají 10 tahů zevlovat s Overwatch. Mě tahle změna přišla jen pozitivní, hra s ní má daleko lepší spád, ale chápu, že si najde své odpůrce, protože dost zásadně naruší vaše zvyklosti z prvního dílu.

Až na tuhle "drobnost" je taktická část oproti prvnímu dílu v podstatě stejná, akorát emzáci i vy máte k dispozici víc hraček. Především jsem si užil nové snipery pistolníky a hackující specialisty, kteří tvořili nedílnou součást každého z mých týmů - není totiž nic lepšího, než když ovládnete nepřátelského sectopoda a sehrajete s emzáky inscenaci bitvy na Endoru. Emzáci zas mají ve svých řadách nové nápadité jednotky, o kterých se radši nebudu moct rozepisovat, protože půlka zábavy je v tom zjistit na vlastní kůži, co dokážou... a pak loadovat. Zajímavým novým prvkem je plížení - na začátku téměř každé mise začne vaše jednotka v utajení, čímž se můžete dostat do výhodné pozice a překvapit nepřátelské skupinky. Je to fajn změna, ale dá vám výhodu akorát do prvního souboje, rozhodně nečekejte, že byste mise mohli plnit v naprostém utajení bez bojování. Příjemné vylepšení oproti prvnímu dílu jsou náhodně generované mapy, které společně s novými typy misí zaručí, že hra bude daleko méně stereotypní.

Strategická část se ze začátku zdá podobně hektická jako taktická - ze všech stran na vás vyskakují události, které musíte včas vyřídit, nevíte co stavět a zkoumat dřív a k tomu Avatar Project postupuje kupředu a hrozí Game Overem. Subjektivně bych ale řekl, že satelitní pokrytí v Enemy Unknown a strach v jednotlivých zemích byly větší problémy, protože způsobů na zdržení Avatar Projectu je vždycky dost a i když se vám nepovede nějaká mise, můžete na rozdíl od Enemy Unknown s postiženou zemí znovu navázat kontakt. Na pořadí výzkumu taky není nic moc co vymýšlet, pokud se v patchích něco zásadně nezmění, mám do dalších průchodů hrou celkem jasno. Na druhou stranu, nový systém náhodných událostí je výbornou inovací - vždycky je na mapě co dělat a nemusíte jen znuděně čekat na další misi.

Vadou na kráse je to, že na to, že to je hra pouze pro PC, vyšla v poměrně tragickém technickém stavu. Na sestavách, které si dávají Zaklínače 3 k snídani (což teda není můj případ, aby bylo jasno), není XCOM 2 schopný udržet 60fps, nahrávací časy mezi misemi jsou několik desítek sekund, i v misích musíte mezi akcemi čekat pár sekund, než si hra všechno spočítá a k tomu se opakují klasické bugy z Enemy Unknown se zabugovanými animacemi pohybu a střelby. Další zvláštní věc technického rázu je to, že hra nepodporuje gamepady, což bylo zdůvodněno tím, že interface byl přepracovaný pro PC a nebylo by ho pohodlné ovládat gamepadem. Z mých zkušeností mi teda moc odlišný od Enemy Unknown, který šel na gamepadu ovládat v pohodě, nepřišel, ale budiž, dá se to odpustit... dokud ovšem Steam nepřišel s balíčkem XCOMu 2 se Steam Controllerem za výhodnou cenu. Mám tedy podezření, že Firaxis pěkně kecá, udělat ovládání pro ostatní gamepady by šlo a Valve jim zaplatilo, aby XCOMem 2 mohli propagovat svůj Steam Controller. Ohromnou výhodou je ale extenzivní podpora modifikací - upravovat jde téměř každý aspekt hry a na Steam Workshopu je už týden po vydání skoro 400 modů, což do budoucna slibuje velké věci a těším se, co komunita s XCOMem 2 udělá.

Nezbývá mi nic jiného, než hodnotit XCOM 2 stejně kladně jako první díl - technické problémy jsou sice nepříjemné, ale věřím, že časem je Firaxis opraví (pokud ne, půjdu s hodnocením dolů). Samotná hra je stejně chytlavá jako Enemy Unknown a syndrom "ještě jeden tah, ještě jedna mise, ještě jeden výzkum" se projevil naplno - už se těším, až si za rok nebo dva zahraju XCOM 2 zahraju znovu, tentokrát pořádně odladěný, omodovaný a třeba i s nějakým datadiskem nebo dvěma, co hru vylepší stejně jako Enemy Within vylepšil první díl.
+27
  • PC 75
Herní výzva 2017 - 8. Pokračování příště

Jako milovník původní UFO série jsem byl z rebootu (XCOM: Enemy Unknown) nadšený. Dvojku jsem měl tedy v hledáčku od samého počátku, bohužel i po roce se její cena drží v nezdravých výšinách. Naštěstí je tu má milá DH, díky které jsem XCOM 2 vyhrál v jedné giveaway a přesně po roce ode dne vydání ho dohrál.

Nebudu popisovat příběh nebo herní mechanismy, ale ve výsledku se dvojka hraje téměř stejně jako jednička, což je ale určitě klad. I přes delší herní dobu jsem se nenudil, stereotyp se nedostavil a já si užíval každou misi. Graficky se na to kouká pěkně, zvučí to, jak má a s každým zabitým emzákem je stále těžší se od hry odtrhnout. Až na pár detailů (např. ten debilní velitel základny, který vám do vysílačky neustále mele ty samý věty) je to hratelnostně tedy za jedna.

Hru bohužel dost strádá po technické stránce. Loadiny trvají běžně 10-15 sekund, hra mi mnohokrát spadla a ta rádoby efektní kamera při výstřelu mi většinou ukázala maximálně tak nejbližší zeď. Jednou se mi dokonce stalo, že se mi jeden voják zasekl v textuře a nešlo s ním pohnout. Nepomohly granáty ani další typy, které jsem našel na netu a nakonec jsem musel aktivovat konzoli a teleportovat ho o kousek dál.

Ve výsledku mě hra hodně bavila, ale po pravdě jsem si jedničku asi užíval víc. Navíc i po roce je to technicky bída a cena je taky vyšponovaná až nezdravě moc. Škoda, stačilo málo a byla by to opět bomba. I tak jsem ale spokojený.

Pro: Hratelnost, audiovizuál.

Proti: Bugy, cena.

+22
  • PC 80
Pokračování XCOMu se opravdu povedlo. Hru jsem dohrál na decentní normální obtížnost. Místy to bylo fakt těžké, ale měl jsem z toho celou dobu pocit, že je to solidní férová výzva. Nějaký ten voják mi sem tam umřel, tomu se prakticky nedalo vyhnout. Zvlášť poslední mise stála život několik elitních mariňáků. Ale tak to podle mě má být ve hře s ideálně nastavenou obtížností.

Těžko se mi hra srovnává s prvním dílem, hrál jsem to s příliš velkým rozestupem. Hlavní zábavné prvky však podle mě zůstaly zachovány a samozřejmě jsou zde nějaké věci navíc. Jednotlivé typy vojáků mě sedly všechny, protože každý měl nakonec nějakou velmi silnou a užitečnou abilitku, kterou jsem chtěl mít v týmu. Ze začátku to však všechno radši řešili hošíci s brokovnicemi a katanou (odteď moje oblíbená kombinace!). Velmi oceňuji upgrady zbraní a destrukci, kterou potom způsobují. Rozsekat celou nepřátelskou základnu plasmovým rotačákem a několika granáty dodává ten správný pocit zadostiučinění.

Variabilita misí mi přišla docela solidní. Mrzí mě, že jsem zažil jen jednou jedinkrát misi kde bráníte sestřelený Avenger. Omezení na počet tahů mě z počátku velmi stresovalo, ale nakonec jsem si zvykl, že prostě některé mise dohrávám s pouhou jednokolovou rezervou. Stejně tak stres okolo projektu Avatar a nutnosti dělat prakticky každou misi, která vám vyskočí, mě nejdřív od hry odradil. Při druhém průchodu jsem dokonce byl pouhých několik hodin od prohry, ale tak tak jsem to uhasil. Prostě další příklad solidní obtížnosti.

Z DLC jsem si užil jenom XCOM 2: Shen's Last Gift, což nebylo kdovíco. Robot Spark mě nijak zvlášť nezaujal, hlavně nemožnost ho léčit během mise ho dost diskvalifikovala. Druhé DLC jsem radši vynechal na varování prakticky kohokoliv, kdo ho zkusil :D

Mezi nedostatky bych zařadil těžce neintuitivní produkci zbraní a nových vynálezů. Proč musím řešit, kolik mám celkem lékárniček, ale upgrade automatických pušek mi jich dá nekonečný počet? Dále vývoj "experimentálních" zbraní byl takový zvláštní a zbytečně náhodný. No a samozřejmě mě ke konci trochu vadila nutnost dělat "obyčejné" mise, když zrovna vrcholí příběh. Celkově však řadím druhý XCOM mezi to lepší, co jsem za poslední roky hrál. Věřím, že třetí díl bude ještě o stupeň větší pecka.
+20
  • PC 95
Ještě jsi pamatuji, jak jsem za mlada hrál UFO: Enemy Unknown a byla to naprostá bomba své doby. Pak se mi UFO / XCOM série delší dobu vyhýbala a v plné míře jsem si zahrál a dohrál až XCOM 2. S tím, že mám koupenou verzi XCOM 2: Digital Deluxe, která obsahuje Reinforcement Pack.
A musím napsat, že jsme nebyl vůbec zklamaný, ba naopak nadšený a určitě XCOM 2 hodnotím jako jednu z nejlepších turn-based strategii kterou jsem za poslední dobu hrál.

Bojová část je výborná a zábavná, díky generátoru map a různým typům misí a úkolů se jen tak neomrzí. K různým povoláním přibyla možnost mít ve svém týmu robotického vojáka, což je super. Velký důraz je samozřejmě kladený na využívání krytů a používání útoku ze zálohy. Co pro mě bylo někdy otravné byly mise s omezeným počtem tahů. Jako je to fajn změna a hráč je nucen k rychlé akci a ne jen někde kempit, ale někdy se to opravdu nedalo skoro stíhat. Naopak vynikající byly souboje s Vládci a hlavně pak možnost udělat z nich po pitvě zbroj, která děsila protivníky :-)

"Budovatelská" část mi přišla méně zábavná a ne tak obsáhlá, přišlo mi, že tam bylo málo možnosti rozšíření základny, zbraní, málo výzkumu, ale těžko říct, možná je to dobře a tato část by byla jinak zdlouhavá a tím pádem i méně zábavná.

Celkově hru hodnotím jako vynikající strategii, která nemá prakticky žádnou chybu.

Pro: Zábava, která jen tak neomrzí, propracovaný bojový systém, náhodně generované mapy

Proti: Mensí důraz na budování základny a výzkum, některé časové mise

+15
  • PC --
EmZáci ovládli planetu. V jednom z jejich velkoměst se objeví hrstka rebelů, kteří obsadí ulici, vloupají se do jedné z jejich ostře střežených budov, a ukradnou odtamtud Velitele. Člověka, kterého nikdy neuvidíte... Kromě případů, kdy je oblečený v EmZáckém ekvivalentu svěrací kazajky. Klidně v tom může být zavřený Master Chief a my o tom celou dobu ani nevíme. Vysvětlovalo by to genocidu mimozemských okupantů, která následuje hned po tutoriálu. Když no to ale přijde, klidně by tam mohl být Gordon Freeman. To by kromě masového vyhlazování mimozemšťanu vysvětlilo také kam se poděl Half-Life 3.
Po 47 misích (z toho 47 úspěšných) padlo ve jménu zábavy 543 nepřátel. Po pár misích jsem jednomu ze svých rangerů dal na hlavu hokejovou masku a láskyplně ho pojmenoval "Jason". Ten svého jména dostál a v průběhu hry se postaral o bezmála 120 mimozemských ztrát. Vezměte v úvahu, že tým má po vylepšení (které je nutné udělat co nejdřív) šest členů a že často budete své stále členy dosazovat náhradníky, protože váš ačkový hráč je zrovna na marodce. Z toho logický plyne, že hokejové masky jsou OP jak prase.
Během hry jsem ztratil jediného vojáka. Už si ani nepamatuji, kdo to byl. Popravdě si ani nepamatuji, že bych někoho ztratil. Doufám, že si to "budete navždy v našich vzpomínkách" nebral doslova. Také jsem zjistil, že vojáci strávili celkem 360 dní na ošetřovně. V příští hře z tama odinstaluji televizi.
Hra mi spadla celkem dvakrát. Jednou v průběhu mise a podruhé bezprostředně po dohrání hry, kdy jsem se dostal do hlavního menu a stiskl tlačítku "Exit to desktop." Ne, nedělám si srandu.

Shrnul bych to hned na začátku. Toto je u mě pokračování jak má být. Není perfektní, mám mu toho hodně co vytknout, ale je velice zábavné a hlavně byla očividně vynaložena velká snaha hru odlišit od předchůdce/ů.
Mnozí z vás jistě budou čekat až vyjdou pořádné patche a nějaký ten obsah navíc. Asi neuděláte blbost, ale určitě si XCOM 2 jednou kupte. Je to opravdu zážitek.

Nemyslím si, že je potřeba představovat, o co ve hře půjde. 484231 videí a článků volně dostupných na internetu to udělalo už dávno a přijde mi hloupé to pořád opakovat. Chtěl bych se spíš zaměřit na svůj vlastní zážitek a zkušenosti ze hry. Taky to beru tak, že pokud se zajímáte o XCOM 2, hráli jste i předchozí hru. Nebudu se tady nijak do hloubky rozepisovat o herních mechanikách.

V první řadě vytknu, že XCOM 2 opět trpí nevyváženou křivkou obtížnosti, kvůli které jsem hru začal na mnohem lehčí obtížnost (Veteran), než na které bych chtěl skončit.
Na začátku budete mít jen čtyři vojáky, z nichž každý povinně ponese alespoň jeden granát. Jelikož počáteční zbraně jsou absolutně k ničemu, nováčci nic netrefí a snadno zpanikaří, vaší jedinou nadějí je dostat se k nepřátelům na vzdálenost hodu a zasáhnout jich co největší množství. Ideální je stav, kdy se nepřátelé nedožijí vlastního tahu, protože pokud se ho dožijí, málokdy budou mít všichni vaši vojáci to samé štěstí.
Postupem času se však vaši vojáci zlepší. Zlepší se jejich muška, dáte jim do rukou účinnější zbraně, oblečete je do adekvátnější zbroje, a přidělíte jim speciální dovednosti. Postupně z neschopných třasořitek uděláte vraždící stroje. Někteří budou vynikat v hromadném vyhlazování, jiní budou schopni narvat neskutečný damage do jediného nepřítele, a věřte tomu nebo ne, podpora v tom všem hraje obrovskou roli.
Dám příklad z mého oblíbeného rangera. Vždy jsem měl snahu ho dostat přímo pod nos nepřátel, kde jednoho z nich zaručeně pošle v krabičce domů, to díky schopnosti vystřelit dvakrát po sobě. Běžně tam totiž byly případy, kdy měl 100% šanci na zásah a 108% šanci na kritický zásah, takže byl schopný doručit 30-40 bodů bolesti v jedné akci. Ok, vystřelí si, zabije někoho a tím tah tohoto vojáka normálně končí. Ne pokud mám v týmu člena obdarovaného psionickými schopnostmi. Ten dokáže libovolnému členovi týmu, včetně sebe, přidat jeden akční bod navíc, i když už daný člen všechny své body použil. No a díky rangerově schopnosti Run&Gun, může za jediný akční bod běžet i střílet. Takže se hezky posunu k další obětí, která se nedožije dalšího kola. Efektivně jsem tak za rangera táhl dvakrát. Končí to tady? Samozřejmě že ne. Nesmíme zapomenout na specialistu, který dokáže libovolnému členovi týmu, včetně sebe, propůjčit jakýsi štít, který kromě obranného bonusu po řádném vylepšení poskytuje také jeden reakční výstřel zdarma. Tzn. že jakmile některý z emzáků ve svém tahu vstane z místa, můj ranger ho okamžitě posadí na prdel. Zmínil jsem už, že můj ranger automaticky zaútočí na kohokoli, kdo se k němu přiblíží na dosah mačety a bude imunní vůči prvnímu útoku, i když je to granát, pokud ve svém tahu zabil alespoň jednoho nepřítele? Shiiit! Samozřejmě bych mohl mluvit o dalších vojácích, jejichž dovednosti nejsou o nic méně účinné, ale renger díky podpoře byl vraždící stroj v pravém slova smyslu. Ze začátku se mu vyrovnal jedině sniper, který funguje jako velice efektivní dorážeč a při správném sestavení je schopen sám o sobě vystřelit minimálně třikrát za jeden tah a díky svému konečnému skillu se výstřely, které končí zabitím, nepočítají jako tah, takže může klidně vystřelit i šestkrát, pokud to situace dovolí.

V žádném případě si nestěžuji na to, jak má hra propracované schopnosti vojáků a jak je možné je zajímavě kombinovat. Nicméně problém je ten, že hra na tyto schopnosti žádným způsobem neodpovídá. Existují sice nepřátelé, jejichž schopnosti dokáží během jediné akce zdevastovat váš tým na pokraj použitelnosti, nicméně to vás přinutí tyto nepřátele zlikvidovat prioritně, protože zbytek vám maximálně dá nějaký damage a pak stejně chcípnou. Noví nepřátelé vás překvapí maximálně jednou a vždy je to naposledy. Průchod hrou bude pořád jenom lehčí a lehčí. Jestli je to schválně, nebo nevyváženost, nedokážu říct. Ale osobně mi to docela vadí.

Další věc, kterou mám problém skousnout, je způsob fragmentování příběhových misí. Kromě toho, že mi přišlo, že příběhových misí je tam opravdu málo a že mě hra zaměstnává hlavně náhodnými misemi a pravidelnými událostmi, jsem měl problém se orientovat v tom, co vlastně dělám v rámci příběhu a kterým směrem se mám vydat. Občas budete mít problém si určovat priority a nebudete vědět, kam dřív skočit. A to je dobře! Co ale není dobře, je to, že zatímco budete mít pocit, že jste se teprve dostali na nějaký malý bezvýznamný stupínek ve hře, najednou zjistíte, že jste splnili jednu z nejpodstatnějších misí. Hra vám však následně strčí pod nos důvod, proč se tím už nadále nemůžete zabývat a musíte skočit někam jinam. Pak se budete zabývat zase něčím jiným. Takže budete mít rozdělané třeba tři různé věci, v jedné z nich nebudete moci pokračovat, dokud se neposunete v nějaké jiné záležitosti, ale na mapě nemáte nijak přehledně označené, které mise k nim vlastně patří. Takže se může stát, že vrazíte prostředky do navazování kontaktů s regionem, jehož mise pro vás osobně teď ani není prioritou.

Vytýkat bych mohl na víc odstavců, ale ty dvě věci mi vadily nejvíc. Jak už jsem zmínil, i přes to všechno jsem se u hry bavil. Jak na globální mapě, tak na zemi s mým komandem terminátorů. XCOM 2 jsem osobně bral jako povinnost a jsem velice rád, že jsem ji splnil. Rok 2016 tímto začíná opravdu dobře.

Pro: XCOM!!!!

+13
  • PC 85
...a tak jsem navázal dvojkou. Na první pohled zůstala většina herních mechanismů nezměněna, na pohled druhý se mnohé mírně mění, většinou k lepšímu. Neubráním se porovnání s přímým předchůdcem.

Audiovizuálně mi hra přišla o něco lépe zpracovaná. Sice jsou mapy taktických výsadků často jaksi přebarvenější (superměsta ADVENTu speciálně) a snad i trochu přeplácaný, ale to, že se nikdy neopakují a generují se vždy náhodně je pro mě velkým posunem vpřed. Ano, jsou si tak mapy často "podobné" ale rozložení objektů je vždy příjemně pozměněněno.

Taky vojáci už nemají tak trapný zbroje a vypadají celkem realisticky, je zde navíc mnoho možností, jak jejich vizáž doladit, i jejich obličeje jsou variabilnější. Vojáci pak mají osobitý feeling, maskáčový vzory zbrojí se povedly!

Strategický aspekt
Nemalou změnou je styl hry, kdy se XCOM ocitá v roli záškodníka režimu ADVENT. Ač tato skutečnost mnohé nemění (opět budeme zkoumat, inženýrovat a posílat výsadky do akce), hra příjemně obměňuje celkový feeling, místo desítek vědců a všemožnýho personálu si zde člověk vystačí doslova s jedinci.
Obtížnost strategické mapy je v podstatě neměnná (ač je nutno managovat nové suroviny jako třeba INTEL), je však přídán prvek časové tísně, kdy je nutno postup alienů (projekt AVATAR) pravidelně srážet. Příběh navíc celkem hezky graduje (Spokeman), rozhodně tak nelze říct, že by hra postupně vyšumněla do ztracena, naopak nabírá obrátky! Osobně jsem ani nestihl vyzkoumat všechno... naopak jsem několik dní pozdržoval finální výpad na věž než se sestaví plány plazmové odstřelovačky.

Taktický aspekt
Na bojových mapách je hlavní změnou obtížnost. Ta (2/4) nasazuje laťku tak vysoko, že jsem celkově příšel snad o 15 vojáků, poslední misi přežili pouze tři z nich. Hned v druhé misi jsou mí nezkušení nováčci napadáni mindcontrolem, běžný pak je, že critical hit popraví mého svěřence na místě jednou ranou. Hra nyní tvrdě trestá každou sebemenší chybu hráče.
Většina misí je navíc nově ztížena časovým limitem, což lze vzhledem k záškodnickému charakteru výsadků přijmout. Kolikrát se opravdu hraje o čas a divoké přesuny k evakuačnímu bodu v posledním kole jsou novou neokoukanou složkou akcí.
Jakousi specialitou jsou potom mise, kde je nutno ochraňovat civilisty, kteří jsou nyní nelítostně masakrováni... Paradoxem potom je, že ty nejtěžší "příběhové" mise jsou pak jaksi nejlehčí - sice je zde mnoho opravdu silných nepřátel, ale zpravidla chybí časový limit a tak je možno zaujmout pozice a nepřítele nalákat do pasti, ideálně křížové palby.

Poslední mise (úplný závěr - souboj s bosem) mi pak dala zabrat a ačkoliv jsem ji dal napoprvé, bylo to doslova s o chlup. Z sedmičlenného družstva zbývaly poslední tři jednotky, jedna pod mind controlem, druhá s poslením dílkem života. Ještě že komandér (AVATAR) je tak ultra-silná postava s nevídanými možnostmi. Dimenziální útok...

Celkově si myslím, že oproti prvnímu dílu hra zlepšuje některé vady, příjemně halí známé prvky do nového hávu a proto těm, kdož se jedničkou dobře zabavili (jako já), můžu hru vřele doporučit. K lepšímu zážitku je ale asi lepší začít jedničkou, myslím si.

85%

Pro: Generování map, obtížnost, XCOM, UFO koncept

Proti: Zjednodušená výbava vojáků, přebarvenost taktických map

+13
  • PC 85
Na konci prvního dílu dosáhla organizace XCOM vítězství a zachránila tak naši matičku Zemi od invaze cizáků. Od té doby uplynulo 20 let a mezi tím došlo k rozpuštění původního XCOM a k převzetí vlády nad Zemi organizací ADVENT, která šíří přesvědčení, že nově příchozí mimozemšťané jsou vlastně ti hodní. Naštěstí je zde pár odpadlíků z XCOMu, kteří dokážou zachránit ze základny ADVENTu velitele z první invaze. Toho následně dopraví na místo poslední naděje, na původně mimozemskou kosmickou loď Avenger, kde se pokusí společně s hrstkou zbylých lidí postavit novou mobilní základnu a zvrátit nový řád nastolený organizací ADVENT. A to musí stihnout dřív, než ADVENT dokončí tajemný projekt Avatar.

+ Stále skvělá atmosféra
+ Líbí se mi ta myšlenka, že je cizácká infiltrace prakticky dokončena a zbylí lide jsou vlastně teroristickou organizací.
+ Stejně tak se mi líbí fakt, že základnou je nyní kosmická loď.
+ Časové omezení hry je zajímavým novým aspektem.
+ Akční taktická část je stále dobře zábavná. Mapy jsou náhodně generované, je na nich pořád co objevovat. Líbí se mi, že jednotky vstupují do mise v utajení.
+ Během akce lze využívat drony, které lze využít na léčení nebo hackování cizáckých systémů. Díky tomu lze získat nějaké informace/zdroje navíc nebo dokonce převzít kontrolu nad cizáckými roboty.
+ Trošku se zvýšila obtížnost, což rozhodně vítám.
+ Noví cizáci (velký plus za reinkarnaci mého oblíbeného Snakemana z původní série v podobě Vipera)
+ Super nápadem jsou i temné události, které mi hodně připomínají podobný mechanismus v některých deskových hrách.
+ Stejně jako u předchozího dílu mě hodně baví videa s pitvou a výslechem cizáků
+- Na první pohled méně přehledná výroba. Po několika hodinách hry jsem si ale zvykl
- Dlouhé načítání misí
- Časem se mise stávají opět stereotypními. Hlavně v úplném závěru, kdy je hráč natěšený na rozuzlení příběhu.
- Sem tam se mi stalo, že mi hra během mise spadla.

Pokračování XCOMu se dle mého názoru hodně povedlo. Vývojáři de facto vzali všechno dobré z jedničky, k tomu přidali pár novinek a to vše nám servírují na zlatém podnose.
+10
  • PC 85
Tak jsem před pár minutami dohrál XCOM 2 :) Celkově mne hra bavila, i když uznávám, že jsem si všiml pár drobných bugu, chybiček v texturách a jiných maličkosti. Co mne ale při hraní dokonale vytáčelo byla neodladěnost. I přes podstatné snížení úrovně grafiky se hra sekala a kazila celkový dojem z hraní. (ano, mám dostatečně výkonné PC) Taky je škoda, že zatím ke hře není čeština, na takové hry je lokalizace základ. :)

Mé hodnoceni a verdikt... I přesto, že původní XCOM s DD je hratelnější a lepší, XCOM 2 fanouškům série vřele doporučím a dávám druhému dílu 85 %. Věřím, že s odladěním hry, češtinou a chystanými DLC se procento ještě zvýší. ;)

Pro: Atmosféra , nové pojetí (nemusí každému sedět)

Proti: Neodladěné , občas drobné bugy , chybí čeština

+3 +4 −1