Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Trine je krásným důkazem toho, že aby byla hra dobrá, nemusí být originální. Stačí vzít něco, co už tu bylo a dovést to k dokonalosti.

Pohádková atmosféra Trine vás vtáhne do hry hned na začátku a nepustí vás až do konce. Celý poněkud pohádkově klišovitý příběh vypráví perfektně nadabovaný vypravěč, který atmosféru ještě umocňuje. Doplňuje ho při tom nádherná hudba, která vás provází i během samotné hry.

Už dlouho se mi žádná hra tak dobře nehrála. Ovládání je příjemné, vždy se mi podařilo udělat přesně to, co jsem chtěla. Puzzly, které musíte překonávat nejsou přehnaně složité a vždy se dají řešit více způsoby (většinou buď kouzelníkem nebo zlodějkou), jsou nápadité a rozličné. Pořád přichází nové a ani na konci se mi nezdálo, že by tvůrcům docházel dech a už nevěděli, jaké další tam dát. Fyzika funguje skvěle, díky čemuž každé řešení, které by mělo fungovat opravdu funguje.

S nepřáteli už je to trošku horší. Boje s nimi se ke konci stávají trochu rutinou, jsou stále stejní (kostlivec, kostlivec lučištník, kostlivec se štítem... no asi víte kam tím mířím) a je jich zbytečně mnoho. Jaký má smysl házet mi pod nohy další a další nepřátele, když rytíř je stejně zabíjí jednou ranou? S větší variabilitou nepřátel by mohla být i hra delší, což je moje další hlavní výtka. Dohrání mi trvalo jen něco málo přes 6 hodin a to je zoufale málo.

Grafika Trine je na špičkové úrovni, tvůrci měli opravdu smysl pro detail. Určitě se párkrát za hru neubráníte nutkání se na chvíli zastavit a kochat se nádherně zpracovanými levely. Jak už jsem psala, hudba je perfektní a skvěle doplňuje atmosféru hry. I teď během psaní tohoto komentáře ji musím poslouchat :)

Pro: Atmosféra, hratelnost, grafika, hudba

Proti: Krátkost, nízká variabilita nepřátel

+44
  • PC 85
Jako fanoušek The Lost Vikings jsem po Trine hrábl všemi deseti a rozhodně toho nelituju. Začnu tím, co mě na Trine zaujalo nejvíc a to je grafika. Pro tu mám jedno slovo - krásná. Už dlouho jsem neviděl nic tak příjemného na pohled, tajemného a roztomilého zároveň. Všude to svítí, poblikává, hoří pochodně apod. a člověka to občas až donutí se zastavit a kochat se.

I další věci na mě působily jako magnet. Sbírání zkušeností, hrátky s fyzikou, možnost řešení problémů více způsoby, hledání většinou mistrně schovaných truhel a získávání mocných artefaktů, to vše mě u hry drželo a nepustilo, dokud jsem ji nedohrál.

Bohužel je tu i pár záporů. Za prvé jsou to dost krvavé hardwarové nároky, za druhé až přehnaně častý respawn nepřátel a za třetí hyperfrustrující poslední level (ani ne tak obtížností, jako spíše špatně řešeným počátečním checkpointem, takže po každém neúspěchu se level loaduje znovu (!) a musíte běžet kus cesty zbytečně, po třicáté to opravdu naštve). Nicméně těchto pár neduhů mi nezabrání dát hře nadprůměrné hodnocení, tuhle gamesku fakt doporučuju.

Pro: Krásná grafika, hrátky s fyzikou, hledání artefaktů a vylepšování postav.

Proti: HW nároky, respawn nepřátel, zbytečně frustrující poslední level.

+38
  • PC 85
Herní výzva 2019 - Kategorie č. 7 - Severní vítr (Hardcore)

Rád poslouchám hudbu ze severských zemí lokalizovaných poblíž polárního kruhu, která se vyznačuje svébytností, originalitou a specifickým zvukem. Poté, co jsem si zahrál hru Trine z produkce finské firmy Frozenbyte, musím konstatovat, že magie chladného podnebí čaruje i oblasti herního průmyslu.

Trine, základní kámen dnes již čtyřdílné série, není nic jiného než pohádka. Sestavená z ingrediencí různých herních žánrů, nepřinášející žádné převratné inovace, ale která se neskutečně dobře hraje. Hrál jsem Enhanced Edition, tedy verzi s vylepšenou grafikou na enginu druhého dílu a pokud se nemýlím, tak s přidáním checkpointů v levelech. Jako bonus je připravena i možnost zahrát si originální verzi.

Příběhový podkres je v podstatě výplní. Hrajete za trojici hrdinů, rytíře, čaroděje a zlodějku, a tato trojice zachraňuje zemi postiženou silami zla před armádou nemrtvých. Každý z hrdinů, mezi nimiž si podle libosti přepínáte, disponuje unikátními schopnostmi, které si navíc postupně vylepšujete v RPG stromu dovedností.

Rytíř bojuje silným mečem a navíc nese štít kryjící ho před útoky. Zlodějka se může rychle pohybovat pomocí lana a na dálku likvidovat protivníky lukem. A mág čaruje čtvercové bloky, které na sebe může vršit a řešit tak puzzly. Ty jsou kromě likvidace nepřátel podstatnou součástí hry a využívají pěkně implementované fyziky.

Pohráváte si s houpačkami, výtahy, prostorovými objekty, občas aktivujete spínače. Přitom nástrahy designérů můžete vyřešit mnoha způsoby, využívajíce rozdílných schopností hrdinů. Cesta k vyřešení levelu je čistě na vás a vaší kreativitě se v rámci level designu meze nekladou. Na pozadí logických puzzlů likvidujete dotírající kostry různých variant, kterých je však poměrně málo. Naštěstí jako zpestření akce se objevují občas bossové.

Hra je neskutečně dobře vyvážena, checkpointy jsou v levelech dobře rozloženy a nečeká vás žádné frustrace. Hlavním tahákem je krásně propracovaná grafika a atmosférický soundtrack, dotvářející pohádkovou fantasy atmosféru. Vše hýří pestrými barvami, výraznými efekty, každá lokace je svébytně zpracována a příjemná na pohled. Trine je prostě krásným estetickým zážitkem.

Také hratelnost je zábavná a směsice logických úkolů a akčních soubojů bude vyhovovat každému hráči. Trine je tedy lahodným koktejlem vhodným zejména pro fanoušky logických plošinovek a užijete si skvělou zábavu bez zbytečné frustrace. Další díly série určitě vyzkouším.

Pro: Krásná grafika. Atmosférický soundtrack. Zábavná mixtura akční a logické hratelnosti. Vyladěná obtížnost.

Proti: Neoriginální příběh. Chudá paleta nepřátel.

+35
  • PC 75
Trine je pravděpodobně ta absolutně nejvíc klišoidní fantasy hra, s jakou jsem kdy měl tu čest. Když mě kámoš ukecal, abychom si ji zahráli, mrkl jsem se nejdřív na svou nejoblíbenější herní databázi a zjistil, že to není úplně nejhůř hodnocený. Když jsme to pak ale zapli, po pár prvních minutách jsem se na kámoše podíval uhrančivým pohledem typu: Jako fakt? :/ Kámoš ale naléhal abych tomu dal šanci. A nakonec jsem vlastně tolik nelitoval.

Samotná narace je fakt jeden obrovitánský kýč. Starý vypravěč, snažící se mluvit moudrým a vyrovnaným hlasem, který říká věci ve stylu: ,,A tak se naši hrdinové vydali na fantastickou cestu plnou dobrodružství a kouzel.“ Do toho všeho tam ještě furt krouží onen Trine, který je v podstatě neživou obdobou Aslana z Narnie, to znamená velkou deus ex machinou a pravým opakem Brouka Pytlíka, tedy že opravdu všechno ví, všechno zná, všechno viděl, všude byl. Navíc hlavní postavy vypadají opravdu strašně prvoplánově. Ale v tom kýči je právě onen zakopaný pes. Tvůrci moc dobře vědí, že jejich hra stopro nebude patřit k nejoriginálnějším hrám všech dob, proto se s onou neoriginalitou snaží pracovat co nejlíp, přičemž se jí snaží dodat co nejpůsobivější kouzlo. A z velké části to opravdu vychází. Onen zábavný side scrollingový gameplay má šmrnc, hezký odsýpá, plus člověk se ho rychle naučí. I když určitý stereotyp se může po čase dostavit.

Samotný gameplay je opravdu moc pěkný. I když jsem teda rychle zjistil, že úplně nejzábavnější postavou je zlodějka. Válečník je na můj vkus až příliš tuctový, plus za čaroděje mě to nikdy moc nebavilo (ani mi to nešlo). Ale zlodějka se svým záchytným lanem může tarzanovat a se štylem likvidovat veškeré nepřátele za pomocí svého luku a šípů. To bylo něco pro mě. Nemůžu ovšem úplně říct, že by mě ta hra nějak zvlášť okouzlila. Hraní s kámošem tomu samozřejmě dodávalo na zábavě, ale asi tohle není úplně můj typ. Vizuálně to vypadá opravdu krásně, plus celkově fyzika je zde velice působivá, ale trochu se bojím, že kdybych to hrál pouze sám, asi bych to nedohrál.

Hrát s více lidmi je skoro povinnost. Trine mě sice nijak zvlášť ze židle nezvedl, ale jako nenáročná mydlina s kámoši to slouží věru dobře.

Pro: Pěkný vizuál, fyzika, hratelnost s více hráči

Proti: někdy stereotyp, může omrzet

+28
  • PC 80
Na Trine jsem se chystal asi posledních deset let, a to i přes to, že takto "nové" hry vlastně vůbec nevyhledávám a běžně nehraji. Tragická počítačová sestava (rozumí se tím 6 let starý pracovní notebook) a moje posedlost tituly nejlépe z přelomu tisíciletí mi to nedovolila. Každopádně povedlo se, hru jsem rozjel dokonce na plné detaily a zde jsou moje postřehy těsně po dohrání.
Nezajímavý a stokrát viděný pohádkový příběh mi absolutně nevadil, v jiném podání si ho zde vlastně ani nedokáži představit. Hudební doprovod jsem znal již dříve jako samostatný soundtrack, který jsem si pár let zpět sehnal a pravidelně pouštěl. Prostě paráda, k tomu není co dodat.
Střídání tří hratelných charakterů přímo "za pochodu" mě nadchlo, hru jsem prosvištěl z osmdesáti procent za zlodějku, kouzelník mě taktéž bavil, především v pozdějších fázích hry, kdy už disponoval větším obsahem svého magického inventáře. Mám na mysli možnost vytvářet kostky, trojúhelníky a desky v množství větším než malém. Zato rytíř byl relativně nudný, stejně jako častý a zbytečný respawn nepřátel - tedy z velké části kostlivců. Zatímco se zlodějkou a kouzelníkem jsem se vždy snažil přijít na nějaké originální řešení průchodu skrze danou lokaci, s rytířem jsem neměl moc co vymýšlet. Ale jako mlátička OK.
Co mě poměrně dost naštvalo byla délka hry, respektive její krátkost. V době, kdy jsem si říkal, že bych mohl být tak zhruba v polovině, jsem se ocitl v posledním levelu, který je mimochodem úplně stejně těžký/lehký jako všechny předchozí. To, že by byla poslední mise až příliš tuhá nebo že bych ji musel opakovat 30x, to asi ne. Pokud chcete opravdu náročnou "skákačku", doporučuji můj oblíbený a nikdy nedohraný Captain Claw.
Závěrečné shrnutí: původně jsem čekal, že udělím ještě o nějaké to procento navíc, ale i tak se jednalo o velmi dobrý titul a docela se těším, až si někdy v budoucnu zahraji další díly ze série.

Pro: hudební podkres, fyzika, grafika, vylepšování postav

Proti: herní doba, nepřátelé obecně

+28
  • PC 90
Téměř dokonalý zástupce žánru, který pomalu zaniká. Minimálně na komerční scéně ano. Trine mixuje to nejlepší z oldschool her plus přidává nějaké moderní prvky a tím dotahuje hru do velmi zábavné a svěží podoby.

Hra se tváří jako pohádka a je to pohádka každým coulem. Máme tři hratelné postavy - zlodějku, mága a rytíře. Každý je nepostradatelný a každý má svou významnou funkci během té veliké strastiplné pouti za osvobozením svých těl za zajetí artefaktu s obrovskou mocí - "Trajnu".

Prostředí je nadesignováno s citem a jednotlivé lokace jsou velmi propracované a některé doslova nádherné. Po grafické stránce není co vytknout. Co hru dělá tak skvělou je jednoznačně fyzika, která není jen pouhopouhým pozlátkem. Většina puzzlů a různých hádanek je právě s ní spojena a hratelnost je tak na opravdu jiné úrovni. Trine jsme hráli ve dvou na jednom PC a podobně jako Terminator Salvation na veliké LCD televizi. Rozhodně je lepší hru hrát ve více lidech, nejlépe ve třech. Pak se teprve projeví nutnost spolupráce. Hru dále vytahuje z průměru výborná pohádková hudba a roztomilý dabing všech tří členů party.

Mnohými kritizovaná poslední mise nás naopak dost bavila a jelikož jsme ji hráli na gamepadech, na které nejsme vůbec zvyklí, pořádně jsme se při ní zapotili. Délka byla, řekl bych, tak akorát. Rozhodně lépe, než kdyby lokace působily genericky. Takhle bylo stále na co koukat a každá oblast byla nečím jedinečná. 90%

Pro: kooperace, pohádková atmosféra, hratelnost, hudba a dabing, hrátky s fyzikou, nižší obtížnost

Proti: problémy s vhodným nastavením gamepadu, jinak opravdu nic důležitého

+26
  • PC 70
Nikdy jsem plošinovky příliš nemusel a příliš mnoho jsem jich za svůj život nehrál. Ale po Super Meat Boyi jsem si řekl, že by nemuselo být špatné zkusit i Trine. A rozhodně nebylo.

Trine mi na první pohled připomínalo moderní reinkarnaci Lost Vikings. Postavy se skvěle doplňují, navíc mi to umožnilo i moho různých postupů úrovní za což jsem rád. Díky tomu mi hra příjemně odsýpala a vyvaroval jsem se nějakých větších zákysů.

Grafická stránka hry je jednoznačně plus. Líbila se mi kombinace 2D a 3D a celkově je grafika příjemná. Mírně mi vadila hudba, která není příliš výrazná a trochu mdlá.

Potěšily taktéž i jednodušší RPG prvky: sbírání věcí, zkušeností a vylepšování schopností, dodávalo to hře zase trochu jiný náboj.

Příběh je jednoduchý, příliš mě nezaujal, bavil jsem hlavně díky skvělému level designu, který mě hnal dopředu. Za těch pár korun ve slevě tahle hříčka rozhodně stála.

Pro: Grafika, level design, odlišné postavy

Proti: Slabší příběh, krátkost hry

+24 +25 −1
  • PC 85
Trine je hopsačka částečně o rubání, částečně o řešení puzzlů. Mezi třemi hlavními hrdiny - zlodějkou, mágem a rytířem lze libovolně přepínat a kombinací jejich schopností překonávat překážky. Na tom se mi hodně líbilo, že přes většinu z nich se lze dostat více způsoby a tudíž smrt jednoho neznamená nutně problém. Smrt tady celkově nepředstavuje moc velký problém - u každého checkpointu jsou všechny postavy oživeny a jejich zdraví doplněno na polovinu a kdyby vám snad náhodou umřeli všichni, prostě pokračujete od toho posledního a vše co jste mezitím napáchali zůstává napácháno.

Skrz celou hru sbíráte zkušenosti a levelujete, přičemž za každý level dostanete bod na vylepšení některých vašich schopností. I schopnosti jako takové časem přibývají a skrz hru lze nalézt řadu ukrytých truhel s artefakty které dál vylepšují vaše postavy.

Souboje nijak nepřekáží a dají odpočinout od řešení puzzlů, jen se respawnováním se imho mohlo víc šetřit. Nepřátelské řady tvoří různě odolní i různě vybavení skeletoni a dvě poněkud větší potvory pak slouží jako menší bossové. V pozdějších částech hry ale už chcípají i ti celkem rychle. A netopýři, ti jsou v prví řadě neskutečně otravní a imho by hra byla lepší bez nich. Celkově vzato není potvor moc, ale zvuk křupání kostí je na druhou stranu celkem uspokojivý :)

Stavba úrovní je velmi účelová, ale to u puzzle skákaček vůbec nevadí. Hra navíc vypadá opravdu pohádkově krásně - všude samé barvičky, světýlka, kytičky, efekty, a bůhvíproč ozubená kolečka. Hra průběžně servíruje různé novinky, takže celkem spolehlivě drží pozornost až do konce. Nicméně některé puzzly dokážou docela otrávit. Sice nakonec buď přijdete na jiné, jednodušší řešení, nebo se to prostě nějak dá, pravdou ale je, že úplně stoprocentní radost postup hrou není.

Příběh je takové primitivní fantasy klišé, je na něm jasně vidět, že tu je prostě jen tak aby nějaký byl a zdůvodnilo se proč hráč dělá to, co dělá. Hudba neurazí, ale je tak trochu pořád na jedno brdo, takže tu taky nepochálím.

V zásadě 80% + 5% za originalitu.

Pro fanoušky Lost Vikings, případně všeobecně puzzlovitých plošinovek povinnost a myslím že ani jinak Trine neurazí.

Pro: pohádková grafika, možnost překonat překážky více způsoby, vylepšování hrdinů, originální koncept

Proti: řada maličkostí dokáže naštvat, hudba by mohla být rozmanitější, příběh o ničem

+23
  • PC 85
S krížikom po funuse, ale nakoniec som sa k Trine, ktoré mám na Steame od roku 2009, dostal. A hovorím si, že na dobré sa oplatí čakať - pre mňa totiž išlo o jeden z najpríjemnejších herných zážitkov posledných rokov. :) Pri Trine som si jednoducho fantasticky oddýchol. Ani ja nebudem šetriť slovami ako čarovný či rozprávkový. Presne tak totiž hra pôsobí.

Hudba, grafika, prostredie, jednoducho celá atmosféra evokuje magickosť. V podstate ide o 2D plošinovku na štýl The Lost Vikings. K dispozícii máte trojicu postáv - čarodejníka, zlodejku a rytiera, ktorých môžete striedať v ktoromkoľvek momente hry. Do vienka dostanete dokopy deväť schopností, čo zabezpečuje dobrú variabilitu ako pri riešení problémov, tak aj pri zabíjaní nepriateľov. Na niektoré miesta sa môžete prehupnúť napr. lanom, ktoré vystrelí zlodejka, taktiež si ale napríklad môžete vykúzliť viacero krabíc a po nich vyskákať ďalej. V kombinácii s veľmi slušnou fyzikou je to zábava.

Hra výborne odsýpa, nie je veľmi náročná ani na najťažšej obtiažnosti, čo som v priebehu hrania kvitoval. Žiaľ, Trine nie je veľmi dlhá a po približne šiestich-siedmich hodinách prichádza koniec. Nič extra nie sú ani súboje, ktoré pôsobia rutinne a veľmi sa nezapotíte ani v prípade zopár bossov. V prípade Enchanted Edition, ktorú som hral, som mal aj zopár technických problémov, hru som predovšetkým nevedel spustiť vo Fullscreen móde. Občas, najmä pri výbere skillov a v inventári, navyše nereagovala ani na gamepad, hoci v iných častiach hry s tým problém nemala.

Suma sumárum ale ide o vynikajúcu oddychovú záležitosť, ktorú určite odporúčam.

Pro: Grafika, atmosféra, hrateľnosť, variabilita riešenia problémov

Proti: Repetetívne súboje, dĺžka hry, technické problémy

+23
  • PC 95
To byla krása, pokoukání, klídek, uvolňující milý zážitek. Velice příjemná hra. Úplně mi hladila nervy a po celou dobu hraní mi kouzlila mírný úsměv na rtech. Párkrát se sice vytratil do sveřepého rtů sevření, když jsem se snažil někam vyskočit, ale přesně tak to má být. Hudba příjemnou atmosféru jen domalovávala.

Byl jsem nadšen z úžasné hratelnosti, která je úžasná díky třem různorodým cooperujícím charakterům, skvělé fyzice a možnosti projít lokace mnoha různými způsoby.

Možnost vylepšovat schopnosti jednotlivých aktérů příběhu, za ukryté lahvičky, mě stale udržovala v pozornosti, kde se ukrývají ony, víceméně, skryté kádinky a truhly. Hlavně jich co nejvíc neminout.

Závěr "Trine" pohádky málem popřel první odstavec, ale nakonec jsem ho zvládl v přijatelném čase, takže vše platí.

Chcete-li se příjemně naladit, odpočinout, odreagovat běžte hrát Trine.

Pro: postavy, grafika, hudba, celkové pohádkové ladění, fyzika, variabilita řešení průchodu

Proti: ani nevím

+22
  • PC --
Na první pokus to nevyšlo, takže až v herním suchu jsem dal Trine druhou šanci. A rozhodně toho nelituju.

Vyvážený poměr mezi skákáním, akcí a řešením drobných puzzlíků, z něj dělá příjemnou plošinovku, která navíc díky velkorysému systému checkpointů nefrustruje.

Trine je zároveň legračně náročný, protože s maximálním vyhlazováním se moje PC zapotilo neskutečným způsobem - grafická karta sténala pod kritickými teplotami a fps nestouplo přes 30 snímků. Tomu říkám overkill :-)

Steam hlásí 18 hodin, takže reálně tak 9. Za dvě dohrání, samozřejmě. Trine mi totiž nedal pokoj, dokud jsem nepokořil i ten nejposlednější achievement. Neskrývám, že jsem si potřeboval něco dokázat.

***/5
+20
  • PC 90
17 výskytov. To je počet záznamov Trine hier v mojom zozname dohratých hier ku decembru 2020 a keď pozerám na štatistiky, tak by to malo znamenať herný čas okolo 200 hodín. Na “blbú” skákačku je to slušné číslo.

Včera sme dohrali jednotku 4.krát.
Viete, čo je najlepšie na dohratí jednotky ? Že potom môžete plynule pokračovať dvojkou, trojkou, štvorkou a potom zase jednotkou až do zblbnutia. Netušil som, že som sa upísal diablovi, keď som hru ukázal mojim deťom. Odvtedy som skončil v začarovanom kruhu, z ktorého ma asi vyslobodí až ďalšia hra podobného razenia.
Pomoc.
Za tú dobu som si už stihol obľúbiť aj 2ku a prakticky neexistuje hra, ktorá by u mňa dostala taký priestor na prehodnotenie názoru.

Včerajšie dohratie jednotky mi potvrdilo to, čo som tušil už dávno. Jednotka je pre mňa najlepší diel. Je jednoduchá vo svojej podstate. Postavičky môžete ale nemusíte striedať. Logické hádanky sú priamočiare a nevyžadujú akrobatické eskapády z dvojky, resp. Goblin Menace. Checkpointy sú tak blízko seba, že hra odsýpa ako piesok na Sahare a človek sa ani nenazdá a je koniec. Na enchanted verziu sa ešte aj dobre pozerá a to je tu už slušných 11 rokov.

Je radosť pozerať sa, ako deti zvládajú aj najzložitejšie časti hry s prstom v nose. Presne vedia, ktorú situáciu riešiť tak a ktorú inak.
Teším sa tomu, že Trine nakoniec dostalo toľko pokračovaní, ale na druhú stranu už začínam cítiť, že ďalšie zmeny zrejme spravia z Trine niečo iné, ako bola pôvodne prvá časť. Isté je len to, že s deťmi si počkáme na 5.diel, ak niekedy výjde a keď nie, tak po aktuálne prechádzanej dvojke dáme zrejme druhú šancu trojke, potom štvorke, jednotke, ...
Pomoc !

Pro: Ideálny coop, Grafika, Hrateľnosť, 3 rôzne postavy

Proti: Krátke, Niekomu bude vadiť jednoduchosť

+20
  • PC 75
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, se tři hrdinové, tedy chrabrý rytíř, starý mág a mrštná zlodějka, vydávají na dobrodružnou pohádkovou výpravu... a prožijí příběh ve hře, která i díky atmosféře, perfektně padnoucí hudbě (rád si poslechnu soundtrack zvlášť), grafickému ztvárnění a obzvlášť výbornému vypravěči, zaznamenala velký úspěch a našla si spoustu fanoušků. Kdo by se taky nenechal něčím takovým unést, že?

Prvně, hned na rovinu řeknu, že největší problém, jaký s touto hrou mám, je ten, že jsem nejprve odehrál druhý díl a pak se vrátil až k tomuto. A jako vítěz je u mě právě druhý díl, hrát to ale opačně tak bych se nedivil kdyby to bylo naopak. Přeci jen, první seznámení je první seznámení. A druhak, miluji plošinovky.

Když pominu svoje subjektivní rozmýšlení nad touhle hrou (které vás stejně moc nezajímá), musím konstatovat, že kluci z Frozenbyte odvedli sakra dobrou práci. A Ari Pulkkinen ještě lepší, protože bez jeho hudby by byla hra poloviční. Ač to nápad nebyl originální, tady je jasná ukázka toho, že i ty věci které tu už byly se dají udělat stále zajímavě a dobře.

Nejraději jsem měl čaroděje, levitace a kouzlení "krabic". Nejméně asi rytíře, horu svalů co zná jen svůj meč, kladivo a svůj štít. Každopádně hraní za každou postavu je zcela odlišné a je hlavním tahákem této hry.
Hru jsem hrál sám, i když si myslím že by to stálo za to i s dalšími dvěma hráči. V tom případě bych měl ale jednu výtku. Co jsem si tak během hraní všiml, postoupit vpřed se dá s každým hrdinou sólo, alespoň v drtivé většině případů (třeba mi tohle někdo v diskuzi vyvrátí, podrobně jsem se na to nezaměřoval). Snad až na mága, kterým je tak trochu komplikovanější kosit nepřátele. Spíš bych si při co-opu představoval, že každý hráč je potřebný a unikátní na určité úkony a postupy hrou dál. Na druhou stranu by se tak musel předělat systém smrti a oživování.

Teď se naskýtá otázka, proč dávám jen takové hodnocení, jaké dávám, když hru v podstatě hlavně vychvaluji. Hodně dělá právě ta skutečnost hraní hry až po druhém díle. Ale víte co, i tak bych ji každému na potkání doporučil. Obzvlášť proto, že se mi teď nevybavuje hra s takhle podařenou atmosférou. Někdo si na Vánoce pouští pohádky v televizi, já si namísto z hotelu raději zahraji Trine (i když to bude spíše jeho druhé pokračování).
+18
  • PC 75
Nápaditá 2D arkáda, u které se vůbec nedivím, že pochází z Finska. Nedivím z toho důvodu, že když prožíváte polární noc, tak nic jiného, než sedět za počítačem se moc nedá. A jelikož jsou Finové koumáci, tak nejenom, že jsou skvělí muzikanti, také jsou výborní designéři her. Trine je opravdu top arkáda, kterou na trhu v dnešní době můžete potkat. Chytlavý fantasy příběh, originální přepínání mezi třemi postavami (zlodějka, kouzelník a rytíř) a nepřeberné množství možností, jak se dostat z bodu A do bodu B, protože každá z postav je, standardně, specifická v něčem jiném. Procházení úrovní mě hodně bavilo, prostředí mi přišlo skvěle vymyšlené, příběh je jednoduchý, ale funkční a navíc si tu vyhráli se soundtrackem, který je správně epický. Jediné mínus je možná délka, která není z těch nejdelších, ale věřím, že dalším dílem ten koncept výrazně vyšperkovali.

Pro: Top plošinovka s pěkným, funkčním fantasy prostředím, kterému dopomáhá skvělý hudební podtext, perfektní dabing a zřejmý fantasy příběh

Proti: Překvapivě rychle dohraná

+18
  • PC 95
V poslední době jsem si při čtení knížek několikrát položil otázku, zda mi vůbec vadí to, co nazýváme klišé. Došel jsem k závěru, že s klišé, je to jako s polévkou. Vaříme-li dle receptu "Pohádková fantasy", bez srdce a invence, vznikne dílo, které svojí cukrovou chutí zaujme jen malé děti. Trine není tento případ, Trine je kouzelné, umí totiž vracet paměť.

Dospělí se znovu při odhalování možností jak překonat do cesty kladené překážky rozvzpomenou, jaké to bylo, když hry i oni sami byli ještě malí a neposkvnění. To vše v perfektně sladěné pohádkové atmosféře, říznuté na jedné straně narážkami na ona fantasy klišé, jichž na druhé straně hra naprosto naplno využívá. Chytlavou atmosféru ranného dětského snění skvěle doplňuje miloučká hudba a perfektní dabing vypravěče.

Příběh je velmi jednoduchý, ale konzistentní a speciálně u tohoto typu her, či snad hříček, bych to neviděl jako zápor. Na samém začátku ovládáte jedinou postavou, aby se tato stala vzápětí trojjedinou - máte stále jednu, ale je možné jí přepínat role - obtloustlý knecht, pružná zlodějka a čarodějnický učeň. Každá z postav umí něco trošku jiného, s překážkami si poradi čaroděj se zlodějkou a s všudypřítomnými kostlivci trápícími království zase knecht se zlodějkou. Kostlivců je víc než dost, ale ve většině situací je možné je vyzabíjet a noví se už (když zůstanete v klidu a rozmýšlíte další krok) neobjevují. Postup hrou je striktně lineární, ale překážky lze překonávat různými způsoby - např. horní cesta/spodní cesta nebo za využití různých schopností jednotlivých rolí. Cestou budete sbírat lahvičky s energií (především pro čaroděje) a životy, dále pak se zkušeností, za kterou budete pořizovat schopnosti (tré postav, tré schopnosti a tré úrovní vylepšení). Narazíte také na truhličky, obsahující poklady, které vám na cestě pomohou. Zkušenost a truhličky jsou motivací vymést i težko přístupná a pro postup hrou nepodstatná místa.

Hrdinové procházejí mapou království, přičemž každé z asi patnácti míst-levelů má odlišné ladění. Nejen grafika a hudba, ale i fyzika je pořešena na jedničku (tentokrát jedna mínus). Stará se o ni PhysX. Zlodějka se houpe na laně, šípy mají balistickou křivku (tah luku záleží na poloze kurzoru myši). S ovládáním na klávesnici a myši jsem měl trošku problém sledovat kde je zrovna kurzor myši a kam je natočena postava. Hru by mělo být možné hrát ve dvou na jednom PC (coop), za předpokladu, že jeden ovládá z klávesnice a druhý z gamepadu. Zkoušel jsem dvě klávesnice a klávesnici a keypad, bohužel bez úspěchu. K dispozici je několik obtížností, normal je celkem lehká, ale poslední level dá slušně zabrat (po dlouhé době jsem uhodil myš a zdi si vyslechly). Herní doba je na tak levnou hru akorátních cca 8 hodin, žádný spěch. Systém ukládání - na častých checkpointech se oživí ztracení hrdinové, v případě smrti všech se k nim vracíte s polovičním zdravím.

Suma sumárum, zčistajasna (a tak je to nejspíš nejlepší) se nám tu za pár korunek objevila Paní hra, která baví v každém věku. Brzy se k ní připojí mladší a snad ještě krásnější sestřička s číslem 2. Nenapadá mě co podstatného na hře vylepšit a opravdu jsem se bavil.
Podobné hry: Lost Vikings, Portal. Replayabilita: 0-1 v singlu, případně coop

Pro: pohádka, vhodné pro každý věk, radost ze hry, schopnosti hrdinů - zvláště kouzelníka, hudba a dabing

Proti: možná příliš tuhá poslední mise, ale tak to má být

+17
  • PC 90
Snad poprvé se mi stalo, že ze hry měl někdo větší radost než já. Moje přítelkyně to se mnou na klávesnici a joypadu sfoukla za dva dny. A vrněla blahem.

Trine je netradiční plošinovka s nádhernou grafikou, která je pro pohádkový příběh jako dělaná. Sem tam jsem se přistihl, že nehledím na postavy a akci, ale na originální pozadí.

Postavy jsou vtipné, každá disponuje jinou schopností, příčemž hra ve dvou umožňuje slušnou dávku spolupráce. Přítelkyně měla v oblibě zlodějku, já jsem překlikával mezi obtloustlým a škaredým rytířem, který je taková lehká parodie na skutečného
reka, a mágem ,,ňoumou,, který se ještě nenaučil kouzlit firebally.

Hratelnost je vskutku stylová, během tutoriálu jsem pochopil vše, takže ovládání šlo pěkně od ruky a neumíral jsem kvůli zbytečným věcem typu - jéé, spletl jsem si tlačítko.

Hra sama je poměrně hodně krátká (5 hodin, ve dvou ještě míň), a mezi mínusy taky řadím celkem častý respawn nepřátel, kteří dovedou být pořádně otravní, hlavně když úpěnlivě přemýšlíte nad hádankou.

Suma sumárum mne žádná plošinovka nebavila víc než Trine, snad s výjimkou Super Maria, ale to už je zase jiná kapitola.

Vřele doporučuji.

Pro: Postavy, humor, grafika, hádanky, kooperace ve více hráčích

Proti: respawn kostlivců, délka hry

+15
  • PC 80
Tak Trine bylo pro mě jako blesk z čistého nebe, obrovsky překvapil svoji hratelností ve stylu Lost Vikings, kde se tvářil sice jako 2D hopsačka ale s 3D pozadím a reálnou fyzikou na které staví. Trio hrdinů se svými unikátními schopnostmi a možnostmi, lehké RPG prvky a hledání předmětů, vynikající stylizace do pohádky ke které navíc hodně přispívá uvěřitelný vypraveč.

Samotné úrovně nabízí vždy zajímavé překážky co se týče ale nepřátel ty jsou poněkud slabší v rozmanitosti, neustále se objevující kostlivci v nejnehodnějších situací na klidu nepřidají, nepříjemní netopýři kteří ve velkých hejnech útočí se pro mě osobně stali potvorou kterou jsem za dalším rohem opravdu nechtěl vidět, občasní bossové přinesou zpestření ale taktéž se opakují.

Hlavní devize hry jsou tedy logické hádanky a překážky, jak překonat určité mechanismy a vyřešit jak se dostat dále. Nepřátele jsou zde hlavně aby tento úkol znepříjemnili. Celou atmosféru nedotváří jen nádherné prostředí s překrásnou grafikou ale i hudba která je přesně stylově doladěna k navození skvělého dojmu ze hry a hráč tak snadněji propadne kouzlu této hry.

Poslední mise se stane docela výzvou a přijde s trochu jiným stylem než si hráč zvykl což pro někoho může být nepříjemné, ale není to nic co by pokazilo celkový dojem z tohoto jedinečného kousku. Trine je unikátní záležitost kterou by měl každý rozhodně zkusit pro její jedinečnost a výbornou atmosféru, a příjemnou hratelnost.

Pro: Nádherná grafická stylizace, 3 hrdinové, dabing, excelentní hudba, návyková hratelnost, pohádkový styl

Proti: Poslední mise může někoho překvapit, pestrost nepřátel, relativní krátkost

+14 +15 −1
  • PC 85
Trine mám veľmi rád. Je to ten malý formát hry, no v prevedení je to riadny dospelák. Príbeh hry je taký ten klasický odrhovák, ale hrá sa to excelentne, vie to baviť a na pár hodiniek si pri tom človek posedí / poleží. Na Trine je úchvatná jednoduchosť, ktorou sa hra oháňa po celý čas. Nečakajú tam žiadne WTF momenty, ani prekliato zahrabané truhlice, proste všetko je o tom, že pokiaľ sa trocha pozeráte a troška rozmýšľate, dá sa všetko a bez frustrácie.

Pro: - jednoduchosť herného systému; "puzzle"; bez frustrácie

Proti: - v podstate nič, hra splnila takú úlohu, akú mala

+14
  • PC 70
Trine mě zprvu přilákal multiplayerem, který slibuje více hráčů na jednom PC. I když se mi tuto featuru nakonec nepodařila spustit (o mojí neschpnosti sehnat klávesnici a myš taktně pomlčím), učarovala mi jednoduchost, nádherná grafika a pohádkovost dlouho neviděná.

K pohádkové hře patří i pohádkový příběh. Trine, artefakt schopný spojit tři duše dohromady, přilákal zlodějku, čaroděje a rytíře, kteří jím byli spojeni a vydávají se porazit nemrtvou armádu, která sužuje království. Nic víc, nic míň.

V příběhu nás doprovází velmi příjemný hlas vypravěče a ojedinělé rozhovory mezi postavami. Ty si pro sebe suverénně krade vtipně tupý rytíř, ve kterém nemohu nevidět Arnoldova Barbara Conana, i když je více zaplechovaný. Milý hudební doprovod je samozřejmostí, a spolu s vyvedenými zvuky prostředí krásně dokresluje atmosféru.

Gameplay jako takový je sice zábavný ale mírně repetetivní. Mapy jednotlivých úrovní jsou samozřejmě 2D, ale mile překvapí možnost využít při jejich průchodu různé cesty. Ty většinou počítají s různými schopnostmi postav - zlodějka disponuje kotvou, kouzelník umí vytvářet bedny a jiné prostředky k překonávání výškových rozdílů, rytíř je potom pořádná mlátička se štítem.

Hlavní výzva spočívá zejména ve fyzikálních puzzlech a několika bossfightech. Hra většinou krásně odsýpá, ale plynulost výrazně kazí nepřátelé, kteří se až moc pravidelně spawnují a dokážou otravovat i v tu nejnevhodnější dobu - přestože jsem je všechny už čtyřikrát zadupal do země, zase se ze země dere nějaký kostlivec. Rovněž by bylo příjemné různorodější prostředí a více druhů nepřátel (kostry všeho druhu a netopýři jsou na mě málo).

Zážitek z Trine je i přes zmíněné zápory velmi příjemný, takže pro odreagování musím tuhle kouzelnou 2D plošinovku rozhodně doporučit.

Pro: Krásný audiovizuál, pohádková atmosféra, příjemné tempo

Proti: Respawn nepřátel a jejich malá různorodost, mírný stereotyp

+13
  • PC 85
Klasické fantasy s klasickými fantasy povoláními,ale už ne tak klasické zpracování.
Fantasy jako plošinovka,to je splnění mích dávných snů..
První věc která vás u Trine flákne přes oči je překrásná grafika…nevím kdy naposledy jsem viděl tak roztomilou nádhernou grafiku,za kterou by se nemuseli stydět třeba i střílečky či RPG.
Už jsem nakousl tři povolání Zlodějka,bojovník,čaroděj.Každé z nich má své zvláštní schopnosti a vlastnosti a klíčové pro dokončení hry je jejich vzájemná kombinace.
Je to spousta možností jak jednotlivé „logické“ pasáže vyřešit… Můžete si s čarodějem postavit můstek a jednoduše po něm přejít nebo pomocí lana u zlodějky se přehoupnout,nebo skombinovat obojí..fantasii se meze nekladou.
Co mě včak neskutečně iritovalo,byl častý respawn kostrounů a to většinou v místech,kde se potřebovali v klidu přemýšlet jak tu či onu skákací sekvenci vyřešit.
Ke konci hry mě někdy trochu vadilo rozestavění checkpointů..které často bývali daleko od sebe a museli jste procházet někdy poměrně těžké pasáže i několikrát.
Trine však lze doporučit,je to nádherný návrat ke hrám na kterých jsme začínali.2D plošinovky ještě neumřeli.

Pro: Grafika,logické pasáže,tři odlišná povolání,jejich vzájemná kombinace....

Proti: ..především respawn kostlounů na místech kde potřebujete spíše v klidu přemýšlet.

+10 +12 −2