V poslední době jsem si při čtení knížek několikrát položil otázku, zda mi vůbec vadí to, co nazýváme klišé. Došel jsem k závěru, že s klišé, je to jako s polévkou. Vaříme-li dle receptu "Pohádková fantasy", bez srdce a invence, vznikne dílo, které svojí cukrovou chutí zaujme jen malé děti. Trine není tento případ, Trine je kouzelné, umí totiž vracet paměť.

Dospělí se znovu při odhalování možností jak překonat do cesty kladené překážky rozvzpomenou, jaké to bylo, když hry i oni sami byli ještě malí a neposkvnění. To vše v perfektně sladěné pohádkové atmosféře, říznuté na jedné straně narážkami na ona fantasy klišé, jichž na druhé straně hra naprosto naplno využívá. Chytlavou atmosféru ranného dětského snění skvěle doplňuje miloučká hudba a perfektní dabing vypravěče.

Příběh je velmi jednoduchý, ale konzistentní a speciálně u tohoto typu her, či snad hříček, bych to neviděl jako zápor. Na samém začátku ovládáte jedinou postavou, aby se tato stala vzápětí trojjedinou - máte stále jednu, ale je možné jí přepínat role - obtloustlý knecht, pružná zlodějka a čarodějnický učeň. Každá z postav umí něco trošku jiného, s překážkami si poradi čaroděj se zlodějkou a s všudypřítomnými kostlivci trápícími království zase knecht se zlodějkou. Kostlivců je víc než dost, ale ve většině situací je možné je vyzabíjet a noví se už (když zůstanete v klidu a rozmýšlíte další krok) neobjevují. Postup hrou je striktně lineární, ale překážky lze překonávat různými způsoby - např. horní cesta/spodní cesta nebo za využití různých schopností jednotlivých rolí. Cestou budete sbírat lahvičky s energií (především pro čaroděje) a životy, dále pak se zkušeností, za kterou budete pořizovat schopnosti (tré postav, tré schopnosti a tré úrovní vylepšení). Narazíte také na truhličky, obsahující poklady, které vám na cestě pomohou. Zkušenost a truhličky jsou motivací vymést i težko přístupná a pro postup hrou nepodstatná místa.

Hrdinové procházejí mapou království, přičemž každé z asi patnácti míst-levelů má odlišné ladění. Nejen grafika a hudba, ale i fyzika je pořešena na jedničku (tentokrát jedna mínus). Stará se o ni PhysX. Zlodějka se houpe na laně, šípy mají balistickou křivku (tah luku záleží na poloze kurzoru myši). S ovládáním na klávesnici a myši jsem měl trošku problém sledovat kde je zrovna kurzor myši a kam je natočena postava. Hru by mělo být možné hrát ve dvou na jednom PC (coop), za předpokladu, že jeden ovládá z klávesnice a druhý z gamepadu. Zkoušel jsem dvě klávesnice a klávesnici a keypad, bohužel bez úspěchu. K dispozici je několik obtížností, normal je celkem lehká, ale poslední level dá slušně zabrat (po dlouhé době jsem uhodil myš a zdi si vyslechly). Herní doba je na tak levnou hru akorátních cca 8 hodin, žádný spěch. Systém ukládání - na častých checkpointech se oživí ztracení hrdinové, v případě smrti všech se k nim vracíte s polovičním zdravím.

Suma sumárum, zčistajasna (a tak je to nejspíš nejlepší) se nám tu za pár korunek objevila Paní hra, která baví v každém věku. Brzy se k ní připojí mladší a snad ještě krásnější sestřička s číslem 2. Nenapadá mě co podstatného na hře vylepšit a opravdu jsem se bavil.
Podobné hry: Lost Vikings, Portal. Replayabilita: 0-1 v singlu, případně coop