Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Icewind Dale: Enhanced Edition

Overhaul Games •  Black Isle Studios (původní verze) •  Skybound Games (Switch, PS4, XOne)
30.10.2014
07.11.2014
15.10.2019
kompatibilní
75
23 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Po čtrnácti letech od vydání původního titulu Icewind Dale vychází vylepšená verze, která vás zve zpět na sever světa Forgotten Realms udolat probouzející se zlo. Hra, která běží na vylepšeném Infinite enginu, obsahuje desítky nových kouzel, úkolů a předmětů, nové rozšířené questy, ale i obsah, který měl být původně i v originální hře.

Součástí aktuální edice jsou i zabudované datadisky Icewind Dale: Heart of Winter a Icewind Dale: Trials of the Luremaster a nová povolání z vylepšených edic Baldur's Gate. Některým hráčům může vyhovovat i Story Mode, díky němuž ve hře neklopýtnete, jde o kombinaci nesmrtelnosti s dvojnásobnou rychlostí získávání úrovní. Hra je k dispozici jak na PC, tak i na Mac, iPad, iPhone a Android.


Poslední diskuzní příspěvek

Hmm, závěrečný souboj TotL trval asi pět sekund. Naboostoval jsem partu (vedle tradičních i death wards, prayer a mnoho jiných) a první rubnul jeho a... Ono to tím skončilo. :( Na to, že tohle má být nejtěžší část hry, tak tedy TotL stran obtížnosti mnoho nenabídl. Well jedna ta místnost plná harpyjí v pátém patře podzemí byla celkem otravná. Ale vyřešit se to také dalo, pokud člověk nezůstal stát u vchodu.

A teda to kecací kolečko v HoW, které máte absolvovat po každé větší lokaci zpátky v Lonelywoodu, to je taky dost příšernost. Tohle mě u RPG her vždy strašně štvalo. Dělají to ale hlavně ty novější. U "oldschool" Heart of Winter mě to nepříjemně překvapilo. Zmiňuji to páč vracení se do Lonelywoodu po každé části HoW nemá jiný smysl, než právě tohle.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Icewind Dale byl asi můj největší herní rest. Vícekrát jsem jej rozehrál, dokonce jsem byl na dostřel od konce, ale nikdy jsem to nedotáhl. Teprve u Enhanced verze s mody se mi to povedlo.

Samotný základ byl více přetvořen k obrazu Baldur's Gate II, přibyly kity (Archer je tu skoro cheat), nová kouzla, vyšší rozlišení, tab pro zvýraznění předmětů aj. Díky tomu se i významně snížila obtížnost a hra se tak stala dostupnější širšímu publiku. Icewind Dale ale zůstal onou nádhernou výpravou do severní části Faerunu, jež se nadto blíží způsobu vyprávění, které si pamatujeme ze seancí Dračáku (mám na mysli i popis detailů v místnosti po kliknutí na otazník). Plusem navíc pro celkovou atmosféru je pak krásná hudba. Na první vstup do Kuldaharu se dozajista zaposloucháte. Ostatně Icewind Dale má také (i v rámci IE her) řadu opravdu povedených lokací (Kuldahar, Severed Hand, Aquatic Museum). A ty se pak stále mění. S architekturou si, až na malé výjimky, někdo pořádně vyhrál.

Příběh je velmi klasický a ve svém základu vlastně velmi dobrý. Plusem jsou významné odkazy na knihy z Icewind Dale, perfektní záporáci a pak melancholické vzpomínání na doby minulé, kdy Sever žil v relativním klidu, míru a harmonii. O nezvládnutém vztahu baatezu x tanar’ri jsem pak psal už v komentáři k původní hře. Ta však nejvíce trpí tím, že se nikdo moc nepáral s větší hloubkou role-play, kdy okolí minimálně reaguje na váš postup hrou. Se slzou v oku vzpomínám, kolika poct se dostávalo udatným rekům po záchraně Trademeetu v BG 2. Tady dostane tak leda suché instrukce, kam dále jít cedit krev.

U datadisků pak platí, že jsou vlastně velmi krátké (zvláště s nižší obtížností EE verze). Heart of Winter je o něco lepší než původní hra (blíží se charakterem až Baldur's Gate), Trials of the Luremaster pak o něco horší. Poněkud mě zarazil systém, kdy se v rámci hlavní dějové linie původní hry musíte vydat (do určité fáze) do Lonelywoodu (jinak se přístup uzavře) a v určitém bodě HoW pak zase do TotL. Lze to samozřejmě vyřešit přetáhnutí charakteru po konci hry, ale to mi bohužel znemožnil NPC mod (k němu níže). Icasaracht z HoW si určitě budete pamatovat. Luremastera naopak ne. Kór když je na první pohled jasné, že s motivem prokletého hradu se dalo vyhrát podstatně více a podzemní kobky jsou až směšně rozsáhlé oproti části nad zemí.

Velkým bonusem pro mnohé hráče budou některé hádanky (i v původním IWD), ale tohle v posledku není u IE her nic atypického. Jako mínus u HoW beru nucené návraty do Lonelywoodu kvůli sledování postupu "hraničářského" questu. Rovněž mě pobavily situace (nevím, zda to není až v EE verzi), kdy se objeví noví nepřátelé se silnou vlastností, aby tu v zápětí odpálily kvanta nalezených předmětů, které ji v podstatě anulují. Mluvím například o omračujících harpyjích a prstenech volné akce, které naleznete ve více exemplářích (a navíc fungují s haste). Icewind Dale nabídl klidně pět šest vydání "unikátních" předmětů.

Rovněž pak... Především s datadisky je nemístně jednoduchá základní hra. Ani datadisky pak v žádné fázi nepředstavují výzvu, kterou občas nabídly oba díly Baldur's Gate. U hry, která stojí na soubojích, je to až trudné. Nicméně vím, že tohle se týká právě a jen Enhanced verze. Přebytek zkušeností, kdy se z datadisků vrátíte s postavami citelně převyšujícími vše v původní hře, je však logicky i záležitostí originálu. Překvapilo mě také, jak málo pastí hra obsahuje. Hlavně v pozdějších fázích z velké většiny vymizí (a zámky rovněž) a zloděje jsem tak pro jejich hledání už používal jen minimálně.

Nakonec k tomu nejdůležitějšímu. Hru jsem nedohrál kvůli EE verzi. Na to jsem byl příliš blízko konce i v té původní. Co mě ale celou dobu táhlo byly vynikající mody. Vedle samozřejmého Tweaks Anthology, který vám umožní nastavit si důležité podle sebe, by měl v každé vaší budoucí výpravě hrát prim Icewind Dale NPCs mod. Autorka (Kulyok) je na poměry IE moddingu velmi zdatná pisatelka a nic hře nedá více života, než její dílo. Nemusíte se bát nějakých trapných okamžiků, vše je dokonale odladěno situaci. A družníci se ozvou v ty správné momenty a s nápaditými reakcemi. Každý má svou velmi dobře propracovanou osobnost a výsledek je třebas s NPC z BG 2 naprosto porovnatelný. Navíc u každého z pěti souputníků můžete při instalaci upravit povolání tak, aby sedělo k vašemu hlavnímu charakteru. Malou výhradu bych mohl mít k tomu, že v podstatě nemá smysl hrát za zlý charakter. Ale upřímně na to IWD (potažmo i další IE hry) není stavěno celkově.

Další dva mnou doporučované mody jsou pak také záležitostí případného většího vtáhnutí do hry. Portraits Portraits Everywhere přidává, jak vyplývá i z názvu, většině důležitých postav nějaký ten (velmi vhodně zvolený) ksichto-obrázek. Divine Remix je tu pak pro ty, kteří chtějí na Sever přivést zase trochu jiný kit kněze. Osobně jsem hrál za klerika Rudé rytířky a jak patrno, byl to časem slušný bourák (AC kolem -10 jsem btw měl i u dalších válečníků - tenhle kněz ale sloužil jako primární lákadlo na opozičníky). Povšimněte si řady tematických předmětů (štít, zbroj, šachové figurky v quick items a pak i prsten), kvůli čemuž jsem jej do Icewind Dale přivedl, neb bylo jasné, že bude mít parádní role-play. :) Mimochodem končil jsem s ním na dvacáté sedmé úrovni (a se třemi útoky za kolo) a logicky jsem se tak v původním Icewind Dale v soubojích vlastně nudil (viz výše).

Tak to je v posledku asi celé. Nakonec to byla zábava. S Icewind Dale NPCs modem bych se s hodnocením pohodlně dostal na 80 % a hru bych tak bez problémů doporučil. Bez něj bych naopak IWD už nehrál a rozhodně nedohrál.

Pro: Grafika, hudba, atmosféra, děj, mody, záporáci, vylepšení EE verze

Proti: Nucené pořadí datadisků, minimální reakce okolí na postup hrou, přebytek zkušeností a předmětů, nucené návraty do Lonelywoodu, trochu trapný TotL

+28
  • PC 40
(veeeeeery long sigh) Na těhle těch "super hustě masokroidně neuvěřitelně bombasticky parádně vymyšlených vylepšených" verzích, které Overhaul Games vytváří pro Infinity engine hry, mě strašně sere, jak místo toho, aby tu danou hru vylepšili, našijou tam nevýdaný bugy, který ten zážitek mrví. Ale to je to nejmenší. Overhaul Icewind Dale ani nevylepšil. Udělal přesně to, co jsme dělávali my líní, když jsme ještě chodili na gympl a museli doma vypracovat dlouhou prezentaci - zkopčili z internetu pár stránek daného tématu, poté ctrl c, ctrl v, nějak to do sebe doskládat a je to. A vždycky to vypadalo hnusně. Ale tady je to ještě horší... tady to vypadá nijak.

Znovu říkám, hodnotím pouze kvalitu vylepšení hry, stejně tak, jako jsem to udělal už u vylepšených Baldurů. Moc se mi do tohodle jít nechtělo, ale jelikož je IWD mou nejoblíbenější a nejmilovanější hrou všech dob, musel jsem to ozkoušet.

Odkaz na komentář k originálnímu Icewind Dale je zde.

Ale o čem vlastně mluvit? Není tam totiž skoro nic. Na debilní větší rozlišení, přibližování obrazovky a jiného designu krajních políček už každej kašle. Nikoho to nezajímalo v Baldurech, nikoho to nebude zajímat ani zde. Hrozně smutné je, že Icewind Dale je přímo ideální na nějaké to vylepšování. Jiné portréty, jiné rasy, nové zvuky postav a hlavně - nová kampaň. Planina ledového větru je sakra velké místo, tudíž Overhaul měl obrovskou příležitost vytvořit nové lokace, nový příběh, novou hudbu. Mohl vytvořit novou kampaň, jenž by se mohla nést v podobném a stejně dlouhém duchu prvního datadisku. Ale ani toho nevyužili. Místo toho vás nalákají na kontext, který byl v původní hře vyškrtnut a nyní znovu přidán, čímž mysleli to, že na některých místech je pár nepřátel navíc. Což je óóó´úžasná divočina, že? Vtipné je, že jsem se při hraní bavil. Ale to pouze protože jsem hrál za sestavu, za kterou jsem před tím nikdy nehrál- mág, kněžka, druidka, nicméně úplně stejnou srandu bych měl i v původní verzi, občas jsem i úplně zapomněl, že hraju tu... já to slovo ani nechci říct...dobře, ale dám to do uvozovek, tu "vylepšenou verzi". A hra má bugy. Jak jinak. To by to jinak přece nebylo enhanclé, což? Občas se mi stávalo, že nepřátelé prostě šli pryč. Nebyli pod kouzlem, nebyli vystrašení či zmatení, prostě odešli. Jen tak. Jako by se nechumelilo. Nebo když jsem vyvolal nějaké potvory, zasekly se v sobě a nešlo s nimi vůbec hýbat, což bylo také příčinou mých mnohým neúspěchů.

Těch pár procent k dobru je snad pouze to, že tvůrci do hry přidali nějaká povolání a kouzla z Baldurs Gate, která v původním IWD nebyla. Taky je fajn, že na některých místech hraje hudba, jenž tam před tím vůbec nebyla, obzvlášť při závěrečném souboji, kde fakt hodně chyběla, to bylo fajn.

Po téhle nádheře v Beamdogovi a Overhaulu už nemám žádné naděje. Pokud budou vylepšovat dvojku, jsem si jistý, že to dopadne stejně katastrofálně, jako tahle taškařina. Planescape Torment je tak skvělá hra, že je až téměř zbytečné na ní něco vylepšovat a ten nový datadisk na BG je zas zbytečný celý. Fakt nechápu, proč jsou tyhle vylepšené verze tak populární. Stojí prostě za hovno. Obzvlášť tahle, protože stačí natáhnout do původní verze pár módů, a rázem máte lepší hru, než tuhlectu odfláklou hnusnou ožvejkanou verzi.
Nechoďte do toho. Nepoznáte totiž rozdíl. Což je hrozně smutný, ale je to tak.

Pro: Některá kouzla a povolání z BG, přidaná hudba

Proti: Bugy, troufalost označovat tenhle odpad za vylepšenou verzi

+23 +24 −1