Čerstvě dohráno a za mě... prostě mě Baldur's Gate I a II baví mnohem víc.
Původní IWD jsem dohrál už hodně dlouho zpátky a za těch cca 15 let jsem neměl moc chuť se k němu vracet. Až když jsem viděl enhanced edition v pěkné slevě, rozhodl jsem se, že mu dám znovu šanci.
Hra mě většinou spíš bavila, ale musel jsem si od ní dávat na pár týdnů oraz. Dungeon crawling prostě není můj šálek čaje a spíš mě frustruje a tady tvoří drtivou většinu hry. Mám zkrátka rád otevřenější lokace, mrtě nepovinných úkolů, postavy, které můžu cestou nabrat, které mají nějaké své postoje, názory, historii, soukromé úkoly... to vše mi tu chybělo.
Navíc startovní městečko Easthaven pro mě jakožto herní postavu nemá žádný význam. Tím pádem je finální návrat trochu méně emocionálně působivý, když je to jenom další z vesniček, kterými hrdinové prochází. Zkrátka a dobře oproti návratu do Svítící Tvrze to se mnou moc nehnulo.
Na druhou stranu atmošku hra má, to zase ano (ta hudba!) a z některých scenérií opravdo dýchalo to staré dobré kouzlo Mečového pobřeží. Souboje byly občas krásně vypečené (hrál jsem na "core rules" obtížnost). Většinou jsem ale souboji procházel jak nůž máslem, což mi ale vyhovovalo, hra tak víc odsýpala.
Díky Enhanced edici jsem měl k dispozici spoustu funkcí zlehčující život, takže za to dávám palec nahoru - zejména nápovědu v obchodu, zda už kouzelník dotyčné kouzlo zná nebo ne, to bylo skvělé. Na druhou stranu výmaz kouzel nemá potvrzovací tlačítko, takže jsem si často nevědomky nějaké kouzlo nechtěně smazal.
Je vážně škoda, že se celou dobu vracíte do jednoho menšího města velikosti Nashkelu, které je docela rozplizlé, takže návštěva kováře, kouzelníka a noclehárny je zbytečně zdlouhavá. Navíc se u obchodníků objevují nové předměty v návaznosti na pokročení v hlavním příběhu - ale přitom jsou zaházené věcmi, které jsem jim už prodal. Vyznat se v tom bylo vážně umění.
Co mi ale kazilo zážitek ze hry mnohem víc, bylo to, že nastavení chování postav mělo přednost před mými příkazy. Takže když jsem např. měl u kouzelníka standardní chování (útoč na postavu, která na tebe útočí) a zadal jsem mu, že má něco zakouzlit, tak ten blbec šel útočit na postavu, která na něj útočila. S tím jsem se něco natrápil a často jsem musel mít umělou inteligenci prostě vypnutou, jenže pak postavy často nedělaly nic a nechaly do sebe s úsměvem řezat (což se v nepřehledném chumlu nepřátel často schovalo).
Proto jsem finální souboj vyhrál se třemi mrtvými členy party, z nichž 2 jsou mrtví trvale a nemám po několika pokusech vůbec chuť to kvůli výše zmíněnému nějak narovnávat.
Herní výzva 2025 - Požárník (SC)
Původní IWD jsem dohrál už hodně dlouho zpátky a za těch cca 15 let jsem neměl moc chuť se k němu vracet. Až když jsem viděl enhanced edition v pěkné slevě, rozhodl jsem se, že mu dám znovu šanci.
Hra mě většinou spíš bavila, ale musel jsem si od ní dávat na pár týdnů oraz. Dungeon crawling prostě není můj šálek čaje a spíš mě frustruje a tady tvoří drtivou většinu hry. Mám zkrátka rád otevřenější lokace, mrtě nepovinných úkolů, postavy, které můžu cestou nabrat, které mají nějaké své postoje, názory, historii, soukromé úkoly... to vše mi tu chybělo.
Navíc startovní městečko Easthaven pro mě jakožto herní postavu nemá žádný význam. Tím pádem je finální návrat trochu méně emocionálně působivý, když je to jenom další z vesniček, kterými hrdinové prochází. Zkrátka a dobře oproti návratu do Svítící Tvrze to se mnou moc nehnulo.
Na druhou stranu atmošku hra má, to zase ano (ta hudba!) a z některých scenérií opravdo dýchalo to staré dobré kouzlo Mečového pobřeží. Souboje byly občas krásně vypečené (hrál jsem na "core rules" obtížnost). Většinou jsem ale souboji procházel jak nůž máslem, což mi ale vyhovovalo, hra tak víc odsýpala.
Díky Enhanced edici jsem měl k dispozici spoustu funkcí zlehčující život, takže za to dávám palec nahoru - zejména nápovědu v obchodu, zda už kouzelník dotyčné kouzlo zná nebo ne, to bylo skvělé. Na druhou stranu výmaz kouzel nemá potvrzovací tlačítko, takže jsem si často nevědomky nějaké kouzlo nechtěně smazal.
Je vážně škoda, že se celou dobu vracíte do jednoho menšího města velikosti Nashkelu, které je docela rozplizlé, takže návštěva kováře, kouzelníka a noclehárny je zbytečně zdlouhavá. Navíc se u obchodníků objevují nové předměty v návaznosti na pokročení v hlavním příběhu - ale přitom jsou zaházené věcmi, které jsem jim už prodal. Vyznat se v tom bylo vážně umění.
Co mi ale kazilo zážitek ze hry mnohem víc, bylo to, že nastavení chování postav mělo přednost před mými příkazy. Takže když jsem např. měl u kouzelníka standardní chování (útoč na postavu, která na tebe útočí) a zadal jsem mu, že má něco zakouzlit, tak ten blbec šel útočit na postavu, která na něj útočila. S tím jsem se něco natrápil a často jsem musel mít umělou inteligenci prostě vypnutou, jenže pak postavy často nedělaly nic a nechaly do sebe s úsměvem řezat (což se v nepřehledném chumlu nepřátel často schovalo).
Proto jsem finální souboj vyhrál se třemi mrtvými členy party, z nichž 2 jsou mrtví trvale a nemám po několika pokusech vůbec chuť to kvůli výše zmíněnému nějak narovnávat.
Herní výzva 2025 - Požárník (SC)
Pro: Atmosféra jako z Mečového pobřeží, hudba, drobná vylepšení zlehčující dobrodruhův život
Proti: Málo postav, měst, nepovinných úkolů, problémy s AI