Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
To mi takhle přistál na Steamu dárek od známého - Hard Reset Redux. Říkal jsem si: "sakra, vždyť Hard Reset už v knihovně mám" a skutečně, byl tam. Mrknul jsem na Youtube, abych zjistil, že Redux verze vypadá hůř než původní hra. dárek odmítl a když už to bylo nakousnuté, tak jsem tu neredux verzi rozehrál.

Tradičně na začátek technické okénko. Hra má vestavěný benchmark, který mi umožňoval otestovat výkon. A byl jsem opravdu překvapen, že DX9 hra umí běžet s FPS přes 100 bez jakýchkoliv viditelných stutterů. To je vcelku vzácnost. RX580 byla schopna udržet 4K60, nicméně vzhledem k tempu hry jsem nakonec jel raději 1440p120. Po nahození DXVK bylo prakticky locknutých 120 FPS po celou dobu hry a je nutno říct, že téhle hře vysoké FPS sluší. Škoda mizerného vyhlazování. FSAA je náročné a nefunkční, FXAA je sice taky nefunkční, ale alespoň není náročné. Občas se mi taky nová úroveň načetla bez textur. Vždy vyřešil restart hry. Prostorový zvuk ovšem fungoval, podpora gamepadu též bez problému i s vibracemi a zde by se mi chtělo končit. Bohužel ale nemůžu. Z nějakého důvodu mi ve hře nejely FMV. Několik misí jsem si myslel, že je to až takovej oldschool, že tam prostě nejsou. Že je to jen level za levelem a žádnej příběh. A tak nakonec jediný video, který se mi ukázalo, bylo to úplně závěrečné. Důvod neznám, ale co jsem hledal na internetech, nejsem jedinej, kdo měl tentýž problém. Jsme totiž dva. Podobná věc je dabing. Prostě tam nebyl a já myslel, že ve hře žádný není. Jaké bylo moje překvapení, když po zabití toho velkýho brouka na střeše se načetl další level a hle, postava začala od srdce nadávat. Pak už dabing jel až do konce. Nechápu a je to škoda, bez těch videí i dabingu to bylo takové nemastné neslané.

O hře samotné jsem moc nevěděl. Čekal jsem nějakou cyberpunkovou obyčejnou střílečku a po prvních minutách mi to bylo jasný. Sakra, vždyť je to Serious Sam. Dokonce i základní enemák vypadá jak Dum-dum a taky je tam i létající varianta. No nic, tak bude to trochu něco jiného, ale nevadí. Procházím první úrovní a vypadá to dobře. Pak přichází další a další a další... a já se začínám nudit do té míry, že jsem radši rozehrál něco jiného a k tomuhle se ani nechtěl vracet. Důvod? Prvních 5 úrovní je naprosto identických. Ulice, v nich random rozházeno furt dokola pár assetů a zábava blížící se nule. Kdybych měl hodnotit tuto část (prvních 5 úrovní ze 7 základní hry), dávám nemilosrdně 30 %. Nebavilo mě to. Pak přišla úroveň v metru a rázem to byla úplně jiná hra. A pak přišlo 5 DLCčkových misí no a to bylo úplně jiné kafe. Úrovně byly nápadité a hlavné vizuálně nesmírně atraktivní. Je zvláštní, jak moc se zábavností zahýbá level a art design. Čili od hry, která mě nebavila a musel jsem se nutit ji zapínat, jsem se dostal k něčemu, co bylo super a nechtělo se mi to vypínat. Ono tomu asi taky pomohly lepší zbraně. Apropos zbraně... sakra, pokud máte k dispozici 10 zbraní, nemůžete jejich přehazování řešit takhle dementně listováním! Mělo tam být kolečko jako v SS a člověk by se pak nebál je přehazovat a využívat. Takhle bylo nalezení správné zbraně akcí na x sekund, na což v bitevní vřavě fakt není čas.

Docela mě udivilo, že se hra považuje za old-school. Old school? Jako vážně? Od kdy je old-school to, že se nemůžu skrčit, abych cokoliv podlezl? Od kdy je old school ta miliarda neviditelných zdí, které mi brání někam skočit. A které jsou nota bene jen někde a nedá se to dopředu odhadnout, čímž se totálně mrší jakákoliv chuť explorace, která je na druhou stranu dost užitečná kvůli hledání sekretů?

Když to shrnu, tohle se bude těžce hodnotit. První část je fakt repetitivní nuda. Od metra dál je to dost dobré, i když samotný závěrečný boss byl pozoruhodně jednoduchý (ve srovnání s Atlasem nebo tím broukem před tím). Průměr by byl někam k 65 %, ale když k tomu přičtu technické potíže, jsme na 60 %. Potenciál to mělo, ale herně bych viděl jak Painkillera, tak i SS o dost výše.

Pro: Grafika a vizuální efekty, levely od metra dál, prostorový zvuk

Proti: Mizerné vyhlazování, nefungující FMV a dabing, ubíjejících prvních 5 úrovní, nemožnost se skrčit a miliarda neviditelných zdí

+12
  • PC 60
Komentář k Redux verzi

Hard Reset je prvotina polského studia Flying Wild Hog. Z prezentací hry jsem nabyl dojmu, že se jedná o old school 3D akci, takže jsem si titul zařadil do mého seznamu povinných titulů. Ovšem hra mi ležela na disku opravdu dlouho a i když je hra relativně krátká, alespoň dle dostupných údajů, co jsem zaregistroval, vlastní hraní se táhlo jako týden před výplatou.

Hard Reset jsem nakonec dohrál, ale mé hodnocení spadá do šedého průměru, koneckonců jako monotónní šedivé grafické zpracování. Hra je sci-fi akcí, v níž se snažíte zachránit Bezoár, poslední baštu lidského odporu před stroji, jež převzaly nadvládu nad světem. Příběh je prezentován komiksovými předěly mezi úrovněmi, které jsou zajímavě graficky pojaty.

Ovšem vlastní hra je graficky notně stereotypní. Úvodní lokace jsou obohaceny pestrými neony, jež trochu evokují Blade Runnera, ale později mi připadaly stále vizuálně podobné, i když se prostředí částečně mění. Hard Reset je klasickou arénovou akcí, v níž se na vás po dosažení klíčového bodu začnou vrhat nepřátelé v podobě strojů a robotů různého typu i velikosti.

Zmiňovaný old school vidím jedině v přítomnosti secretů, které spočívají zpravidla v odpalování zdí nebo nalezení nějakého zapadlého koutku. Ani se nemůžete zpětně vracet, jelikož se cesta zpět obvykle zablokuje. Levely jsou zpravidla klikaté, ale cesta je lineární, bez nutnosti přílišného přemýšlení o dalším postupu. Vlastně jsou zde ještě lékárničky, což v současné době je také příznakem retro vlny.

Akce je docela monotónní, strojů není příliš mnoho typů, jejich inteligence spočívá v tom, že se na vás slepě vrhají, takže se neustále opakuje schéma kličkování mezi nimi a palba s vašich zbraní. Musíte zlikvidovat všechny protivníky, než se posunete dále v mapě. Se zbraňovým vybavením jsem nebyl spokojen. Máte na výběr ze dvou typů - palných a plazmových, a ty si postupně upgradujete za získané zkušenostní body u terminálů. Nakonec tedy dostanete do ruky klasický raketomet, brokovnici či kulomet jako v klasických 3D akcích. Ale klasické schéma sbírání zbraní by mi bylo milejší.

Obtížnost je nastavena vcelku příjemně, na střední obtížnost jsem procházel bez větších záseků. Redux verze disponuje rychlým uložením, na rozdíl od původní verze, zde by asi hra pro mě byla větším problémem.

V každé misi máte stanoven počet bodů. kterých byste měli v levelu dosáhnout, nicméně není jasné, co vlastně máte dělat. V úvodu body přibývají za ničení prostředí, ale později, kde tato výzdoba není, jsem se tímto ukazatelem zkrátka přestal zabývat.

Pochvalu zaslouží bossové, jeden na konci základní hry a druhý v rámci datadisku, kdy jim postupně opižláváte zranitelná místa, tak jak vám hra naznačuje. Nejsou příliš obtížní, ale jen tak se rozhodně nevzdají. Ještě musím zmínit klasický neduh her od Flying Wild Hog, a to náročnost na grafickou kartu, která mi jako u Devolver Land Expo hučela jako o závod. I když jde o starší titul.

Hard Reset zkrátka nebyl mým šálkem kávy a nedokázal jsem se naladit na sci-fi vlnu, kterou prezentuje. Nejde o vyložený průšvih, ale pro mě jde pouze o průměrný titul, na který asi brzy zapomenu a spíše než klady se mi vybavují zápory.

Pro: Rychle odsýpající akce. Bossové.

Proti: Monotónní grafika, nízký počet typů nepřátel. Lineárnost. Systém vylepšování zbraní.

+29
  • PC 60
Komentár z augusta 2013, kedy som prešiel (neRedux) Extended verziu.

Niektoré hry nemusia vychádzať, pretože sú úplne zbytočné. Potom sú hry, ktoré vychádzať musia, pretože v danej kategórii proste nič nie je a teda je každý nový prírastok fajn. Osobne si myslím, že mindless shooterov nie je dosť a tak je indie prírastok v podobe Hard reset prínosným spestrením. Spestrením, ktoré trpí menšími aj väčšími nedostatkami.

Nie je tu save ani quicksave. Keď sa človek začne nudiť (čo nie je v tejto hre až také nereálne), tak si musí počkať na checkpoint.
Grafický štýl mi sadol, ale svet je príliš mŕtvy (ak nepočítam lietajúce autá a la Blade runner alebo Piaty element). Stačila by aspoň jedna alebo dve ľudské postavičky a pôsobilo by to lepšie.
Levely sa v rámci jednej misie až príliš často opakujú, preto som mal občas problém s blúdením.
Keď mi na začiatku x-tého levelu prebehol pred očami robotík už asi po desiaty raz (ako to spravil aj na začiatku predošlých x levelov), tak som sa za autorov cítil veľmi trápne. Načo to tam bolo ?

Zbrane sa nedajú nabíjať ručne, musíte vystrieľať zásobník ! Je to divné, ale zvykol som si.
Zbrane a výstroj sa dajú upgradovať. Jasný znak toho, že dnes to už bez RPG prvkov nejde. Ale figu ! Ide to aj bez nich, lenže bez nich by sa nemal manažment čím chvastať na prezentáciách hry.
Prostredie sa dá použiť na ničenie robotíkov - je to fajn, vyzerá to pekne, ale časom je to už iba rutina.

Hoci je to mindless shooter, tak robotíkov nie je až tak veľa a skôr som mal pocit, že som trávil viac času zbieraním munície, života a hľadaním peňazí. Hoci som bol rád, že to neboli tie únavné počty zo Serious Sam 2, ale zopár nepriateľov navyše by nezaškodilo.
Záverečný súboj s bossom podtrhol jednu drobnosť. Vždy bolo nutné vystrieľať všetkých robotíkov, aby: sa otvorili dvere, dvere otvoril iný robot, sa sprístupnilo tlačítko na otvorenie dverí, sa objavili zásahové zóny bossa atď.

Prvé prejdenie som zameral na strelné zbrane.
Herná doba na Normal asi 3,5 hod.
Mohlo to byť lepšie, ale nebolo to úplne zlé. Ako by povedal Clouseau: Máte lego, ale nestaviate.

Extended levely:
Okamžite po spustení prvého extended levelu som musel povedať wau. Autori zahodili „strach“ a dali levelom trošičku života - voda, rastlinky. Ak sa mi pri pôvodných leveloch stávalo, že som daným levelom radšej skončil (proste nuda), tak pri extended leveloch sa mi stával pravý opak. Nechal som si level na druhý deň, aby som si hru ešte chvíľu užil.
Extended version priniesla len jeden zásadný neduh, nutnosť vracať sa. Pôvodný Hard reset pôsobí ako malé dieťa, kdežto extended verzia už je slušný fagan s niekoľkými beďarmi na tvári.
Pozn. Pri pohľade na vrakovisko som si hneď spomenul na výborné Killzone 2, resp. Killzone 3.
+23
  • PC 80
Celkově jde o relativně linerární střílečku z kyberpunkového prostředí. Silně mi připomíná některé staré hry jako byl Heretic či Quake.
Pro verzi ze Steamu je hra vybavena titulky i rozhraním v češtině.

Pro: Hezká grafika i solidní hratelnost.

Proti: Místy náročnější orientace v prostoru.

+7 +8 −1
  • PC 70
Komentář se týká Redux verze. Hard Reset je stejně jako třeba nový Doom napůl cesty mezi klasickou střílečkou a arénovým Painkillerem. Po některých úrovních se dá volněji pohybovat, ale často je nutné vše vystřílet před dalším postupem. Akce je svižná a docela obtížná (na Hard), ale nepřátel není až tak obří množství jako ve zmíněném Painkillerovi nebo Serious Samovi. Obtížnost také dost záleží na vhodně zvolené zbrani. Zbraně jsou v podstatě jen dvě - energetická a projektilová. Každá má ale více režimů a vylepšení. Boj je tedy celkem zajímaví a různorodý. Na blízko lze ještě použít meč, ale ten jsem jenom v rychlosti vyzkoušel. Nepřátelé jsou různé druhy robotů a po čase začne být jejich likvidace stereotypní (ale ne snadná). Bossové jsou zajímaví a dost nároční.

Grafika hry je povedená a hezky stylizovaná. Vyprávění příběhu probíhá ve stylu komiksu, což je zvláštní, ale nakonec to působí docela fajn. Příběh sám ale za moc nestojí. Levely jsou architektonicky a vizuálně celkem povedené, ale jde pouze o hezky vypadající koridory. Málokdy člověk neví co dál dělat a největším problémem tak je přehlédnutí nějakého tlačítka.

Po dohrání kampaně je možné hrát znovu v EX režimu se všemi získáními vylepšeními. Přítomen je ještě režim Survival, kde odoláváte vlnám nepřátel. Redux verze má prodlouženou kampaň o levely z DLC Hard Reset: Exile. Hraní mi zabralo asi 10h, ale na nižší obtížnost nebo při větší šikovnosti to jde určitě výrazně rychleji. Celkově nejde o špatnou střílečku a jako odreagování poslouží velmi dobře.
+31
  • PC 65
Hard Reset chce po hráči neustálé opakování stejných úseků, postupné zlepšování jeho dovedností i dokládat míru toho, jak je ve skutečnosti nesmírně obtížnou hrou. Když vyjmete jednu jedinou vlastnost, která bývala pro žánr klíčová, rázem si neškrtne ani protřelý FPSkář. Houby platné, že se snaží titul vyvolat dojem návratu ke kořenům všech stříleček. S quicksave by ale ta první věta asi nebyla možná, hra by se také musela jmenovat jinak. Ještě směšnější je fakt, že tu neuplatním skrčení. Ačkoli by díky sofistikované fyzice nebyl problém implementovat vzájemnou interakci skrze objekty, prolézt děravý plot, pod svalenými pilíři a tak podobně, co se někde naskytne. Vývojáři místo toho staví levely poměrně lineárně, bez šance pořádného průzkumu oblastí, občas se to skriptovaně zasype, ony překážky se musí přeskočit.

Starší hry mám ve zvyku hrát tak, že když někde vidím item, ale nemůžu jej sebrat, protože mám vše doplněno, vrátím se k němu později a vezmu si jej. To zde někde jde, jinde ne. Též se může bariéra zase otevřít a dá se vrátit na začátek, byť ne v každé úrovni. Po počátečních problémech a zkoušení obtížnosti Vysoká, jsem raději snížil na Střední, plus aplikoval Exploit mod. Ve snaze mít to o něco jednodušší, než má hra v základu. Neboť i tak mi dost ubývala hodnota ukazatelů na HUDu, čímž bylo jasné, že každá vyhrocenější šarvátka by se mi mohla stát osudnou. Já preferuji tento styl střílení a objevování nepřátel, ale vždy po 20-50 zabitých uložím. To tu z výše uvedených skutečností odpadá. Takže strachy trnu, kde to zase nedám. Dobrá pasáž v garáži, poslední várka fakt záhul! Rozmístění checkpointů je docela adekvátní, při opáčku již hráč, ví, kdy se hra uloží. Každá přestřelka je tu vykoupena vyplýtváním většího množství nábojů, eliminováním zákeřných robotů, likvidováním z horních a dolních pozic, zoufalým úprkem kamsi, schváváním se za překážky, aby se to dalo nějak přežít a já nemusel donekonečna opakovat.

Příklad kombinace nedokonalého designu a fyziky, jelikož lze přes ni i sejmout nepřátele a stavět na tom jeden z dominantních prvků hraní. Hráč se dole prochází, kouká po okolí, vědom si dosavadních zákonitostí hry, zaujme ho jeden z horních větráků. Nenásleduje nic jiného, než jeho zničení, doprovázené typickým bouchnutím. Od té chvíle je tedy větrák mimo, později ale na téže místo vede secret, ze zdola nejde vidět, poznat hned, že tam něco je. V rámci průzkumu, identické místo se secretem bylo i na opačné straně, k tomu zničenému větráku přijdu, ale bohužel. Nelze se skrčit, uhýbat před zničenými pozůstatky větráku. Přestože hned pod ním je nalevo sebratelný item. Mohl by to klidně způsobovat Exploit mod, ale spíše se přikláním k základní vlastnosti hry. Kdyby level design počítal s ve hře používanou fyzikou, jistě by vývojáři nedopustili, že nejdříve můžu něco zničit a pak nejde jiný předmět sebrat. Bránila tomu překážka zmíněného přístroje na proudění vzduchu. Hra v tom případě realistickou fyziku vůbec nemá, jen s její pomocí dezinformuje zájemce o ni.

Zbraně jsou řešené přes zajímavou a intuitivní správu, kdy reálně mám jen základní dvojici, ale s pomocí alternativních režimů střelby si můžu navolit jiný typ zbraně. Což umožňuje disponovat brokovnicí, raketometem, granátometem, kanónem a railgunem. Hra stojí i na sbírání jakési měny – sloužící právě k upgradování vlastností zbraní. Je to užitečné také k navýšení hodnot hráčova HUDu. Stačí přijít k danému terminálu a můžu si vylepšit něco z toho. Ovládání mi rychle padlo do ruky, hra je v češtině, tudíž jde všemu snadno rozumět. Klasické tlačítko Use zde není nutné, jeho funkci zastupuje ikona aktivace myší, jako když s ní na ploše něco spustím. Ve hře jsou přehledné displeje přístrojů, kde to evokuje Doom 3. Vizuálně je jinak Hard Reset vytříbeně navržen. Mapy jsou rozmanité, ať už vzhledem či průchodem. Souboje s bossy velkolepé a obtížné. Fakt mi to dalo zabrat!
+18 +19 −1
  • PC 70
Dlouho jsem nehrál nějakou FPS a přemítal jakou si dát. Rozhodoval jsem se mezi BioShock Infinite nebo Crysis 2 ale taky Hard Reset. Díky tomu, že už můj dědeček (počítač) má 8let a je pro něho trochu problém aby hry běhaly plynule při 1920X1080, s nějakými detaily, proto jsem rozhodl se pro Hard Reset.

Hard Reset i na mém starém PC vypadá fantasticky, steampunkové prostředí s parádním osvětlením a s plnými doušky efektivních explozí, mi dokázalo že můj dědeček ještě něco umí!
Hard Reset je lineární, jdete jasně vyznačenou cestou, sem tam hledáte tajnou místnost s bonusy a při tom ničíte všemožné roboty, no moc druhů robotů ve hře není ale mně to až tak nevadilo, když to hezky odsýpalo. Bohužel styl útoku je v podstatě stejný hrrr na vás. Ve hře máte pouze dvě zbraně, které si může vylepšovat, muniční a energetickou. Díky vylepšení, zbraně změní úplně svojí tvař, z kulometu brokovnici nebo rovnou PRG je jen na vás. Kámen úrazu je podle mě děj. Vůbec nevím jestli jsem byl na záchranné misi nebo jdu zahranit celý svět nebo prostě střílet jen tak roboty.

Verdikt: Pokud máte starší PC a chce si zahrát dobře laděnou střílečku ve steampukové prostředí, jde Hard Reset jen doporučit. Grafika a skvělé efekty světel a výbuchu ze mě udělaly fotografa (album) Hard Reset nedosahuje kvalit např Bioshocka 1,2 ale ani nemusí, protože se hraje jinak a klade důraz na úplně jiné věci, které má dokonale zmáknuté. 70%

Pro: Prostředí, grafika, osvětlení, výbuchy.

Proti: Málo druhů nepřátel a převážně náběhy na vás.

+21
  • PC 70
Hard Reset Redux je návratem ke starším časům hlavně, díky sbírání lékárniček a občasného hledání tajných cest, jak získat vylepšení pro zbraně. Hned první věc co hráče oslní je cyberpunkové prostředí plné neonových reklam a pochmurné budoucnosti, kdy se lidstvo dostalo na práh vyhynutí, díky strojům které vytvořili a ty se snaží lidstvo zničit.

To je tak asi vše co je potřeba znát k příběhu, zde slouží jen k odůvodnění proč hlavní hrdina ničí stovky různých robotů. Je jich několik typů, čekal bych jich ale více druhů přeci jen jsou hlavní náplní hry.

Zbraně jsou dvě na bázi střeliva a elektřiny, plus katana na blízko. Nalezené vylepšení pak pro obě varianty odemyká různé varianty od brokovnice, RPG, railgun, granátomet, miny apod... Vylepšení lze taky použít pro vybavení hrdiny že získá více nábojů, životů, štítů atd...

Důležité je, že je to zábava ničit vlny agresivních robotů, k tomu využívat i prostředí plné výbušnin a elektřiny. Ale je potřeba si to rozumně dávkovat, jinak se hratelnost přejí. Je to dobrá odreagovačka, ale nic jiného zde nenajdete než jen střílení a hledání vylepšení pro zbraně.

Chybí zde ještě nějaký větší přesah a mohla to být vynikající záležitost s neotřelou atmosférou a prostředím. Takhle je to slušná střílečka, která docela rychle skončí, ale zábavu nabídne solidní. Čekal jsem že to bude horší, ale Hard Reset překvapil v dobrém slova smyslu.
+19
  • PC 60
Stěžejním kladem Hard Reset (potažmo Extended verze) je rozhodně vizuál. Cyberpunkové prostředí je neobyčejně poutavě vymodelované, ať už stran grafického zpracování, tak z hlediska objektů. Mezi další klady patří návrat lékárniček, možnost (často dokonce nutnost) likvidace nepřátel pomocí prostředí (vybuchující barely, elektrizující kondenzátory atd.) a postupný vývoj arzenálu, kdy si hráč za body získané likvidací nepřátel (případně nalezené na tajných místech) nakupuje další a další zbraně a vylepšení.

Stěžejní problém Hard Reset spočívá ovšem v tom, že navzdory proklamacím autorů se rozhodně nejedná o návrat ke kořenům FPS. Hard Reset naopak kombinuje téměř vše, co na moderních FPS jako "pamětník" nesnáším.

Opět se jedná o tupý koridor bez možnosti kamkoli uhnout. Některá "tajná místa" jsou dokonce pouhé odbočky z lineárního postupu směrem o patro níže. Neexistují žádné klíče, logické problémy, není možné zvolit alternativní cestu do dané místnosti. Tyto vlastnosti jsou dále podpořeny neustálým uzavíráním přístupových cest, neviditelnými zdmi a nemožností "crouch" (proto budete objekty, které by běžně bylo možné podlézt, složitě obcházet). Nepřátelé se opět zjevují skriptovaně odnikud (tj. nejsou v levelu přítomní nezávisle na tom, kde se hráč právě nachází), bez jejich kompletnho vystřílení jsou ovládací prvky typu dveří neaktivní atd. V samotném boji je místo efektivity kladen důraz na efektivnost, jinými slovy akce bývá často nejen díky počtu nepřátel zcela nepřehledná. Herní doba včetně DLC Exile navíc nepřevýší šest hodin.

Skvělé cyberpunkové prostředí by si zasloužilo daleko lepší, skutečně oldschool hratelnost, nikoli kombinaci non-oldschool vlastností sérií Seriou Sam a Call of Duty.

Pro: cyberpunkové prostředí, lékárničky

Proti: tupý koridor, kombinace Serious Sam a Call of Duty místo oldschool designu

+29 +31 −2
  • PC 75
Před více než pár lety by Hard Reset velmi pravděpodobně zapadl. Xtá stejná střílečka jakých bylo tenkrát mraky. Doba se ale změnila a tak tahle hra působí pomalu jak film pro pamětníky. Naštěstí oproti němu má co nabídnout. Hard Reset je oldskúl jako prase se dvěma moderníma featurama - achievementy a checkpointy. Jinak je to prakticky Wolfenstein 3D v moderní grafice.

Ta spolu s celkovovou stylizací je moc povedená. Hlavně vzhled města budoucnosti, parádní hra světel a vyníkající efekt elektřiny. Samotný boj jde na dnešní dobu až na krev. I já musim přiznat, že jsem tomuhle odvykl a při druhém rozehrání vrátil obtížnost na normal. Nepřátel je jen několik druhů. Nápad v nich není a rozumu také moc nepobrali. Arzenál se aspoň zpočátku jeví dost neobvykle. Skládá se ze dvou základních zbraní u kterých si nalézáním bonusů odemykáte nové vlastnosti. Tím se ke konci hry dopracujete ke klasickému FPSkovému arzenálu. Sice trochu netradiční ale proč ne. Povedenou novinkou je možnost a v podstatě nutnost likvidovat nepřátele pomocí interakce s prostředím. Hra s tímhle prvkem přímo počítá.

Ze začátku jsem ke hře přistupoval celkem s nadšením. Přeci jen taky si občas zanadávám u moderních stříleček. Po dohrání musím říct, že stará hratelnost má pořád co nabídnout. Například lékárničky mi po Hard Reset budou znovu chybět. Fakt to mění hratelnost a je dost jinej pocit bát se o kejhák. Frenetické střílení má taky něco do sebe. Naopak absentuje filmovost i když pitomý příběch stejně jako u nových stříleček nechybí. Přeto mu však určitou míru originality a to i díky formě vyprávění pomocí komixových cutscén upřít nelze.

Pro: grafická stylizace, hra světel, likvidace nepřátel pomocí prostředí, elektřina, lékárničky

Proti: nic moc podání příběhu, tupý nepřátelé a jejich malá variabilita

+22
  • PC --
Vskutku hardcore střílečka ze staré školy. Hard je skutečně hard a já můžu říct, že to byla výzva. Cyber-punk prostředí spolu s nádherným vizuálem vytváří příjemně mrazivou atmosféru s grafickými efekty, které jsou noční můrou každého epileptika. Kéž by mi někdo přepracoval první Deus Ex do takovéhoto kabátku...

Každopádně příběh je tupý a z komixových předělů jsem nevydržel dokoukat snad ani jeden, ale koho to zajímá, tady je hlavní akce. Nepřátel je jen několik druhů, ale za to je s nimi docela sranda a je jich dost. Né hodně, ale dost. Méně než v Serious Sam, více než v Bulletstorm. Prostě tak akorát.

Bohužel, záporem jsou zbraně, což je u podobné hry poněkud problém. Přepínání mezi jednotlivými mody je příliš těžkopádné a v případě "dobíjení" po výstřelu je potřeba čekat několik sekund, než budu moct nejen vystřelit, ale i přehodit na jinou. To mě nesčetněkrát stálo kejhák a bylo to na obtíž po celou dobu hraní... Apropo, doba hraní... těžko spočítat, kolik to bylo hodin, ale asi... hm, 4. To je výsměch všem, kteří za tohle utratí peníze.

Zabavilo, pobavilo, ale celkově spíše zklamalo.

**/5
+17 +18 −1