Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
I když Duke Nukem Forever na první pohled působí jako průměrná oldschoolová koridorová střílečka minimálně v první části mě dokázal příjemně překvapovat různými nápaditými sekvencemi, ve kterých jsem narážel na vcelku zábavné minihry. Gameplay se v nich výrazně mění a nejde tak jen o klasické střílení. V tomto žánru her jak to tak bývá máte prostý úkol - zachránit svět. Tento příběh prožíváte očima charismatického Dukea, který nešetří vtipy a cheesy hláškami jak z osmdesátkového béčka. 

Jak se na správnou střílečku patří hra obsahuje pár docela nápaditých zbraní, které baví. Je tu také hodně boss fightů, které gameplayem sice nejsou ničím extra výjimečné, ale dokážou mile překvapit např. zvrácenými finishery, které působí jako Doom na druhou. Hlavním tahounem Duke Nukem Forever je určitě humor, který zde dobře působí ruku v ruce s rkovou atmosférou, která mi místy připomínala třeba hru Deadpool. (V tom dobrém). 

Kdybych měl zmínit ještě nějakou pozitivní věc, tak mě např. pobavil způsob zvyšování health baru, který je tady vtipně pojmenovaný "ego". Je to hezké odlišení od jiných akčních koridorových her a dobře zapadá do jejího stylu a nálady. (Zároveň je zábavné, jakými bizarními způsoby lze ego zvyšovat). 

Asi nejslabší stránkou je grafické zpracování, které působí, jako by hra měla vyjít o několik let dřív. (Což tak vlastně bylo). Je tu hodně vidět problém dlouhého a komplikovaného vývoje, kterým se Duke Nukem Forever nechtěně zapsal do historie.  

Přesto že v poslední části hře za mě trochu spadne řetěz, jelikož se místo nabalování nových mechanik opakují pořád ty samé musím i tak říct, že jsem se během těch pár hodin, které Duke Nukem Forever nabízí poměrně bavil, za což nejspíš může i fakt, že jsem zase tolik podobně laděných her zatím nehrál. Pokud teda hledáte krátkou akční hru s prvky humoru a šílených nápadů a nevadí vám určitá zastaralost a částečná repetitivnost můžu hru vřele doporučit.

Pro: Humor, různé nápadité mechaniky představované v první části hry, krátká herní doba, vtipné a bizarní finishery boss fightů

Proti: Zastaralé grafické zpracování, v poslední části hry je cítit značná repetitivnost a recyklace

+14
  • PC 50
Duke Nukem 3D je pro mě první FPS hra, která (a teď se omlouvám fanouškům Wolfíka a Dooma) se opravdu dala hrát a byla zábavná. A když vyšel v roce 2011 dlouho očekávaný Forever a já hru ihned jako puberťák zahrál, tak zklamání bylo velké, ale zase ne takové, že bych hru považoval za úplný odpad jako někteří skalní fanoušci. Dlouhých 14 let jsem měl hru uloženou v hlavě jako klasikou 6/10 hru. Po letech jsem si na hru vzpomněl a hru reinstaloval. Dohráno po 6.5 hodině. A určitě znáte ten pocit při hraní pecky, kdy se nemůžete odtrhnout od obrazovky a dojedete jí na jedno sezení? Ano? No, Duke Nukem Forever to rozhodně není, byla to jedna z nejnudnějších her, co jsem tento rok hrál, a že jsem jich hrál opravdu hodně.

Celé pozlátko je zastaralé, je vidět dlouhý vývoj. Mně je sice grafika ukradená, ale občas to vypadá jak hra z éry PS2, ale vlastně ta fyzika v enginu je docela fajn. Příběh není žádný, Duke je vtipný prvních deset minut, pak mi začal lézt svou infantilností na nervy. Žádné významné vedlejší postavy ani záporák. Interakce s NPC není, protože Duke na ně nereaguje, neodpovídá, ale přitom je dost ukecaný a jede svoje trapné hlášky jak na běžícím páse. Zachovány interakce s prostředím a vlastně nejzábavnější levely jsou ty, kde se nestřílí (úvod, Strip Club, jízda v monster trucku), což je docela u střílečky průšvih, protože střelba je nezáživný a to je arzenál vcelku velký, ale zmenšovač a zmrazovač jsou zábavný asi jen první minutu. Boss fighty byly otravné a zdlouhavé. Otevřené segmenty a levely čerpající z Half Life 2 jsou mnohem zábavnější než ty hnusné generické koridory v první a poslední třetině hry.

Sečteno podrženo: raději bych si zahrál to nejhorší Call of Duty, nebo nějaký koridor od City Interactive protože Forever už never more.

Pro: Interakce s prostředím, zachování ikonických prvků z původní hry, inspirace z HL2

Proti: Špatný pocit ze střelby, žádný příběh, ošklivé koridorové levely, většinu času trapné, repetitivní a utahané

+15
  • PC 70
Duke Nukem Forever je trochu jiná FPS střílečka než předchozí díl, přeci jen už není rok 1996 a je potřeba mít vedle hry alespoň trochu toho vyprávění příběhu. I když jsem si myslel, že Duke je neskutečně namachrovaná macho postava a jen tak mě u něj něco nepřekvapí, tak tato hra mi předvedla, že se to dá přívést ještě do většího absurdna, sexismu a kýče, než jsem si dokázal doposud představit. A světe div se, ono to funguje. Ať už jsou to lokace v Dukově stylu, reakce všech lidí okolo na přítomnost jejich idolu, nejrůznější narážky a reference na všechno možné, až po nejrůznější hlášky vycházející z Dukových úst. Tohle všechno mi dokázalo vytrvale udržet dobrou náladu během hraní celé hry.

Nebýt té omáčky okolo, byla by to asi jen další tuctová střílečka. Původně jsem očekával, že to budou klasické úrovně, kde budu mít možnost volného pohybu, kam se mi zlíbí. Zde však je většina úrovní postavena na tom, že se prostě jde skrze takové koridory dál a dál, což mi ve výsledku možná vyhovovalo i víc, protože jsem se málokdy zasekl. To se mi nakonec stalo jen jednou, když jsem čekal, až jeřáb přesune kontejner. Po pár minutách jsem zjistil, že se ve skutečnosti zasekl a pomohlo až zapnutí vsync v menu a restartování úrovně.

Co se hratelnosti týče, přišlo mi to značně zjednodušené. U boss fightů, ale často i během úrovně, jsou dostupné boxy, které automaticky doplňují všechny náboje, takže prakticky žádný stres z jejich nedostatku. Stejně tak životy jsou nahrazeny Dukovým egem, které se v klidu automaticky doplňuje. Trochu to vyvažuje nutnost mít u sebe najednou pouze 2 zbraně. Na normální obtížnosti se to v pohodě dá zvládat, avšak na té nejtěžší se stres z nedostatku nábojů vrací. Naštěstí je možné v menu rozšířit počet zbraní na 4.

Repertoár zbraní obsahuje vše klasické, na co jsme zvyklí, včetně oblíbeného zmenšovacího paprsku. Boss fighty jsou pak celkem zábavné, přituhuje prakticky jen při hraní na nejtěžší obtížnosti. Čas od času je hraní okořeněno nějakou jinou aktivitou, takže dojde na střílení všeho možného z obřího kulometu nebo jízdu v monster trucku. Celkem zábavné jsou i úrovně, kde je Duke zmenšený, zvláště ta, kde zachraňuje uvíznutou prodavačku v místnosti s vodou pod proudem. Ale přišlo mi, že těch úrovní se zmenšením je zbytečně moc. Potěší i přítomnost několika miniher v podobě hraní videoher na automatu a docela náročný pinball. Co mě ale moc nebavilo, byly mise pod vodou a s tím nutné hledání bublinek kvůli vzduchu. 
 
Celkově mi hra přijde jako tuctová střílečka, kterou lehce pozvedává zmíněný kýč a hlášky kolem hlavní postavy, to však nemusí každému vyhovovat. Hraní bylo fajn a rychle to uteklo, avšak nemyslím si, že by mě hra nějak zvedla ze židle nebo že bych měl v budoucnu nutkání si ji projít znovu. Stál ten hype a dlouhé čekání na vydání za to? Za mě bohužel spíše ne.
+18
  • PC 80
Ty roky vývoje v tom úplně vidět nejsou a ani tu AAA nálepku si to úplně nezaslouží, ale špatné to není. Vizuál je hodně jak kde. Interiéry vlastně docela fajn, exteriéry jsou horší a hra dost trpí rozbitým DOF, na což sice existuje mod, ale nějak se mi ho nepovedlo zprovoznit. A tak jsem musel vypínat ve venkovních levelech postprocess. Bohužel wrapper na DX11 kvůli AutoHDR rozbil grafiku, tak jsem musel hrát v DX9. I tak mě překvapilo i vzhledem k vizuálu, že hra ani zdaleka nebyla locknutá na 120 FPS, ale kolikrát padala k 70. Nejpozoruhodnější byl asi úl. Design v duchu Vetřelce se fakt povedl.

Z hlediska gameplaye se mi líbily hádanky i střídání herních stylů. Jízdní sekce fajn, zmenšené sekce taky. Střílení je oproti Serious Samovi apod. hodně umírněné a auto aim jsem musel vypnout, protože se choval hodně divně. Ale na střední obtížnost jsem to neměl i bez něho na ovladači problém ustřílet. Hrou jsem proplul v pohodě až na jeden zásek, a tím byl souboj s chobotnicí. Ono to tak těžké nebylo, jen jsem si musel nechat na netu poradit taktiku. O to víc překvapí snadnost finálního souboje.

No a pak tu máme fórky, vajíčka, narážky a osobnost Duka. A k tomu nemám výhrad. Vím, že 2010 ještě nebylo 2025, ale i tak bych řekl, že to na tu dobu už bylo vcelku odvážné. A dnes by to dostalo hroznou čočku :-D Každopádně hra parádně odsýpá, člověk má tendenci jet level za levelem. Decentních 80 %.

Pro: Gameplay a jeho variabilita, hlášky, fórky

Proti: Někde nic moc grafika a dodrbaný DOF, obtížná chobotnice

+16
  • PC 55
No nedá se říct, že by mě to nějak oslovilo ale dobrá zpráva je, že je to pořád Duke Nukem.
Na to, že tato hra vyšla v roce 2011, se ale spíše hraje jako střílečka z roku 2004/2005.
Co ten inventář? Jak to, že můžete mít u sebe jen dvě větší zbraně a pokud chcete další, musíte jednu z těch co máte zahodit? Ano v nastavení sice můžete dát expanded inventory ale co jako? Stejně nemáte možnost mít u sebe všechny zbraně jako v DN3D. Myslel jsem, že hry typu Duke Nukem, Half-Life, DOOM jsou střílečky s arzenálem zbraní a střílíte to hlava nehlava.
Nehledě na to, že vám každou chvíli dojdou náboje, třeba (a to je dost častý) i u prostřed boje, a pak ani nevíte kde je máte hledat.
Lokace taky nejsou bůhví jaké. V DN3D jsou alespoň pestré, zábavné a ne jako tady, kde všechny mapy působí velmi podobně.
Alespoň těch easter eggů na DN3D je tu opravdu dost a také nesmrtelné hlášky Duka a to je to jediné co je na té hře aspoň zábavné, jinak je pro mě spíše zklamáním.
+12
  • PC 40
Prostinká hra a to jak námětem, tak i zpracováním. Proč tomu tak samo všichni víme. Pokud se podíváte na videa a screeny z roku 2001 (UTengine), zjistíte, že 90% kulis a nápadů najdeme v dnešní verzi hry. Troufnu si tvrdit, že posledních 9let "vývoje" předělávali 3Drealms (Gearbox) vizuál do UT2e tak jak to známe dnes. Hra samotná se nikam nepohnula a už Half-life1 ukázal kam se 3D akce vyvinuly dnes. DNF označit za jakýsi remake původního Duka a nejrozmnější je takhle i brát. Otázka je, jestli takovouto hru dnešní mladé publikum stráví. Přeci jen, my co vyrůstali na první hře jsme už staří fotři. Nicméně hra je to zábavná a extrémy jako 0 nebo 10% by si mohli zdejší teenageři odpustit.

Proti: Už ani délkou vývoje to nevede, tahle hra nyní už nevyniká v ničem

+3 +4 −1
  • PC 70
Tato hra je moc dobrá.Nebojím se dát 70 procent.Hrál jsem to,když jsem byl mladší.Je tam hodně "akce".Proto ji hodnotím tak kladně.Grafika a animace jsou moc pěkné.
Hrávali jsme ji s mým bratrem na Play stationu.
Střílečka je to moc dobrá a animace je moc pěkná.

Pro: Animace,příběh,akce

Proti: Stará,pomalejší

+5 +7 −2
  • PC 95
Patřím k pamětníkům, pro které byla původní Duke Nukem 3D jedna z prvních stříleček, co v životě hráli, takže na její pokračování jsem se nesmírně těšil. Musím říct, že nezklamalo. Dostal jsem přesně to, co jsem čekal – zábavnou akční střílečku, kde není nouze o humor a šílené bizarní situace.  Pravda, kampaň mohla být o trochu delší, ale i tak je to za mě skvělá hra, které nechybí duch původního Duka.
Samotnou kapitolou je pak multiplayer, který mě neomrzel ani po těch deseti letech. Přesně takové old school rychlé střílečky, kde není třeba nad ničím dlouze přemýšlet, mám rád. Zkrátka taková pohodová oddechovka po náročném dni.

Pro: skvělý multiplayer, humor, výborné nápady, cena

Proti: krátká kampaň

+15 +16 −1
  • PC 80
Na Duke Nukem Forever jsem se těšil a zároveň se trochu obával toho, co na mě po těch patnácti letech od vydání Duke Nukem 3D vybafne. Dlouhý vývoj je na hře znát, ale přesto jsem do rukou dostal titul, při jehož hraní jsem se bavil, a to hodně.

Král je zpět. Největší drsňák, který kdy kráčel po naší planetě, se musí na chvíli vzdát bezstarostného života plného žen, piva a žen a odrazit další mimozemskou invazi. Nechybí nesmrtelné hlášky v podání Jon St. Johna, narážky na všechno možné včetně předchozího dílu (první level je videohra s posledním bosem původní hry) ale ani místy trochu ujetý humor či netradiční zbraně, jako je zmenšovač nebo zmrazovač.

Už si nepamatuji, na jakou obtížnost jsem hrál Duke Nukem 3D, ale tady jsem si zvolil tu nejtěžší dostupnou při prvním hraní Come Get Some, protože novější akční hry jsou prostě jednodušší. Nojo, ale Duke je ze staré školy a jednoduché to opravdu nebylo. Navíc jsem si hru ještě ztížil tím, že jsem v nastavení nepovolil rozšíření inventáře, které podle zdejší diskuze hra hned po vydání ani neumožňovala. Musel jsem si tak vystačit se dvěma zbraněmi najednou namísto čtyř a z toho jednou byla kvůli ačívu Dukova zlatá pistole, která mi však častokrát zachránila zadek.

Jedna z věcí, co mi vadila bylo kopání. Zde totiž Duke používal nohy mimo chůze jen k otevírání dveří rozkopávání různých překážek či k zašlapávání zmenšených nepřátel, ale to vše se dělo tak nějak automaticky. V Duke Nukem 3D šlo používat nejen pravou, ale i levou nohu nebo dokonce obě naráz a to kdykoli během hry. V Duke Nukem Forever tak nějak nahradily úlohu nohou ruce, ale už to nebylo ono.

Spousta levelů byla skvělých včetně těch, kde jsem byl zmenšený (až na část s minibosem) a zpočátku se neustále střídalo okolní prostředí. Nemohu zapomenout ani na minihry v podobě pinballu, kulečníku, či basketu. Z kombinace děvky, chlast a chlebíčky chyběly asi jen ty chlebíčky, ale jiných pochutin byl dostatek. Po dokončení se mi zpřístupnila spousta bonusů, jako jsou obrázky nebo trailery z nekonečného vývoje, nesmrtelné hlášky Duka a nejvíce mě potěšil asi vývojářský deník. Nevím, jestli ještě někdy bude nějaké další pokračování, ale DLC The Doctor Who Cloned Me určitě vyzkouším.

Pro: Duke Nukem, Jon St. John, humor, zmenšovač, zmrazovač, obtížnost, minihry, bonusy

Proti: nemožnost kopání kdykoli během hry, ke konci stereotyp

+25
  • PC 65
Humor se nezměnil. Vtípky nezestárly. Nadsázka nezmizela. Dukeův patriotismus možná dokonce zesílil. Forever je napěchovaný interaktivními vtípky - od boxování do pytle, po házení (slovy krále) hovnem. Nechybí ani odkazy na jiné herní série a Dukeův komentář při jejich objevení. Power armor is for pussies.

Výše zmíněné jsou asi jediná (ale zásadní) pozitiva. Věci, které se mi nepozdávaly, shrnu do dvou slov: zbytek hry. Ať už jsou to špatné animace, příšerný post-processing, omezená kapacita inventáře zbraní nebo délka kampaně. Všechno je to tak nějak slepené, aby to jakože drželo pohromadě. Jenže....

My balls, your face.

Všechno do sebe zapadne tak, že jsem si chvilku říkal, jestli tohle není nejlepší troll v historii videoher. Nebo jestli to měl troll být, ale vydavatel neměl koule na to, to reprezentovat jako nejlepší nejhorší hru na světě. Zároveň měl ale koule na to, aby uzavřel kapitolu "Duke Nukem Forever aneb Nekonečný příběh trochu jinak".

Huh, I was expecting a monkey.

Duke Nukem Forever jsem poprvé zaregistroval úplnou náhodou po dohrání 3D kolem roku 2006. Poohlížel jsem se po další várce striptérek, kterým bych mohl nacpat dolary za boob flash. Nikdy jsem pořádně neregistroval strastiplnou vývojovou cestu hry, takže jsem dlouhá léta netrpěl jako většina fanoušků, ale k láska k Dukeovi sílila při pravidelném vracení se k 3D. A právě díky sympatiím k Dukeovi jsem si užil tuhle záležitost. Stav a obsah hry působí spíš jako kdyby se jednalo o early access hru, ale ten stupidní a přehnaný humor na mě funguje. Prostě guilty pleasure. Hail to the king.

Herní výzva 2020 - 5. "Moje jméno je..."
+25
  • PC 70
Duke Nukem Forever je pro mě hodně rozporuplná hra. I já jsem jeden z těch, kteří slintali nad kulervoucím trailerem z roku 2001. Tenkrát bych na to po vydání měl asi i odpovídající počítač. Hra hodně sází na nostalgii, ale zároveň se to nechalo unést tehdejší módní vlnou FPS. Až je to někdy docela ubíjející.

Největší chyba hry, na co jsem nadával celou hru, je rozhodně omezení na čtyři zbraně (v původní verzi snad dokonce na tři nebo dvě) a omezení počtu munice. Když už se konečně trochu zastřílím z nějakou zbraní, dojdou mi náboje. Musím jí tedy zdlouhavě odhazovat a vzít jiný kvér. S tím souvisí i to, že pistole má v podstatě stejnou sílu jako třeba samopal nebo brokovnice. Protože, co by asi hráč dělal, kdyby zrovna nebylo něco jiného po ruce. Zrovna do téhle hry se to absolutně nehodí.

Level design jde ruku v ruce se systémem checkpointů a nemožnosti quick savu. Ono by to ani moc nešlo procházet nějakým komplexním level-designem a nemít po ruce quicksave. To by autoři museli udělat úplně jinou hru nebo načítat každou druhou scenérii jako třeba v The Darkness. Omezení konzolové doby je neúprosné. Ve hře tedy jdete pořád rovně. Občas vstoupíte do arény, kde na vás čeká překážková dráha nebo nějaká ta triviální hádanka. Občas vlezete do arény, kde na vás postupně vyskakují nepřátelé.

Jednu výhodu ale systém checkpointů má. Není pro sraby. Obtížnost hry je nastavená překvapivě vysoko a nemůžu říct, že bych některou z pasáží několikrát neopakoval. Člověk se prostě musí snažit a nemusí v hlavě spekulovat o tom, zda by nebylo dobré teď uložit. Ve hře mě také dost iritovala spousta prázdných pasáží. Nepřátel není tolik, jak by se slušelo. Kolikrát je to jen o hledání správné cesty a hodně často tady zažijete až ubíjející skákání jak v nějaké 3D plošinovce.

Pocit ze střelby je slušný. Ze zbraní se mi dobře střílelo. Bohužel jsem si z některýma, díky omezení, ani moc nezastřílel. Humor se drží na staré dobré vlně. Byl pitomý tenkrát a je pitomý i dneska. Ze začátku mě moc nebavil, ale ke konci jsem začal trochu oceňovat jeho totální brakovost. Bossů je hodně a jsou zábavní. To je hlavní důvod, který v mých očích hru zachránil. Obtížnost soubojů s nima je nastavená tak akorát a nejvíc mě bavil ten poslední. Duke Nukem Forever má pěkný konec.

Tolik kritizovanou grafiku jsem na mé Intel HD 4000 nemohl moc posoudit. Aby mi hra běžela alespoň na 40-50 FPS, musel jsem vypnout všechny efekty a detaily stáhnout na střední úroveň. Všudypřítomnou brutalitu to ale nezakrylo. Dlouho jsem nehrál hru, kde by se válelo tolik zohyzděných mrtvol a bylo to spíš k smíchu, než aby to vyvolávalo nějaké znepokojení. Pasáže pod vodou si mohli autoři odpustit. Byly nudné tenkrát a jsou nudné i dnes.

A na vesmír už asi nebyl čas.

Pro: souboje s bossy, pocit ze střelby, checkpointy vypnou zbytečnou část mozku

Proti: omezení na čtyři zbraně, málo nepřátel, spousta prázdných skákacích lokací, až skoro arkádová linearita

+26
  • PS3 90
Duke nukem forever - podle myho nejlepsi dil, ac lidma zatracovan, stejne jako v dobe win98 prisli xpcka a kazdej na ne plival, v dobe xpcek kazdej ival na 7micky, atd. Neskocil jsem na to nikdy, u zadny.hry jsem zatim nedal na to jak se komu libila, a u DNf jsem za to opet rad, ac mi.puvodni 3d dukove neprirostli k srdci tenhle tovynahradil, u0lne paradnim leveldesignem, vtipama, pribehem (kterej vlastne ani poradne nebyl) mne tahle hra op4avdu neuvěřitelně bavila. Vic takových her.

Pro: Skvely pokracovani

Proti: Ani snad nic

+4 +7 −3
  • PC 60
Páte pokračování Duka si mně ihned získalo vstupním intrem. Filmeček rekapitulující hru Duke Nukem 3D, nádherně navodil nostalgii. Co teprv, když se kolem hlavní postavy objeví holky Holsomky, ihned naskočí myšlenka - toto pokračování bude žhavější.

No jo, ale to další už je odlišné, zbrklé a takřka fyzickým zpodobněním šovinismu. Na druhou stranu, je to co Duka dělá Dukem. Ikdyž je to tentokrát jiný. Různé hříčky, jako kulečník, stolní hokej jehož vyhrání zvyšuje EGO. Funkce piva, všudypřítomné ženy - vše již bylo dříve, a zde je to také fajn. Hra je ale nevyvážená, přecpané mise střídají absolutně holé pasaže. Fáze s monster truckem bych klidně oželel.

Kde jsou ale ty propracované mapy, s odbočkami a tajnými místnostmi. Duke Nukem Forever je strašně přímý, jen z bodu A do bodu B. Kolem sice pár blbůstek (potěší), ale postup je často zbytečně krkolomný a nepřehledný. Boj je zabávný....dokud si hráč neuvědomí jak je zdlouhavý, příšly tak momenty, kdy jsem už čekal na další checkpoint, jako na spásu. Co se týká likvidace bossů, proč už není regulérní souboj o nepřestávajících salvách, na otevřeném prostranství...a včas musím vytrhávat rohy a trubice.....další pofiderní součásti monster. A je to místy opět zbytečně krkolomné.

Duke Nukem Forever je fajn, přináší atmosféru jakou si fanoušci žádají a celkově ucházející akci. Postrádá ale příběh, či detailnější lokace. Spousta věcí je zbytečně výstředních.

No a s dvojčaty jim to taky nevyšlo takto je odpálit hned ze začátku hry
60% - hybrid mezi starou a novou FPS
+23
  • PC 60
Bohuzel. Vzhledem k cekaci dobe a ocekavani je hra zklamanim. Grafika na svoji dobu pripomina hru okolo roku 2005, hratelnost mi prijde zbytecne komplikovana. Ocekaval jsem podobna jatka jako predvedl letosni Doom a zde jsem byl nenaplnen. Zajimava mise byla v aute, nicmene jinak bohuzel zklamani. Hra zklouzla k hernimu stylu her CoD a podobnych, coz je obrovska skoda. Duke Nukem byl vzdy akcni ranar se spoustou zbrani a tak melo i zustat. Skoda

Pro: dej, mise v aute

Proti: nenaplneny herni potencial, zkomercneny titul

+13 +14 −1
  • PC 80
Duke Nukem Forever by se dal lehko odsoudit. Hratelnostně zastaralá střílečka s ne moc pohlednou grafikou v podobě hnusně rozplizlých textur a nehezkého efektu rozmazání obrazu. Možná na tom něco bude, ale pokud nečekáte nic jiného, tak se budete skvěle bavit tak, jako jsem se bavil já.

S Dukem se známe jen tak od vidění. V Duke Nukem 3D znám jen první level, ostatní JEHO hry jsem nehrál vůbec, avšak JEHO legendárním hláškám se vyhnout prostě nedá. Hra byla ve vývoji dlouhých deset let a jak na designu levelů, tak na vizuálu to znát je. Avšak tyto nedostatky vyvažuje Dukeův humor. Od začátku až do konce je hra napěchovaná hláškami a všemožnými popkulturními odkazy či easter eggy. Vývojáři si rádi dělají srandu z konkurenčních FPS a často i sami ze sebe.

Hodně mě mrzelo, že se hra snaží být v několika ohledech moderní a to právě v těch, ve kterých být vůbec nemusela. Možnost mít u sebe jen dvě zbraně a minimum munice je prostě fail. Copak drsňák jako je Duke neunese u sebe víc než jen pár zásobníků? QTE mi ani tak nevadily, je jich minimum a působí spíše na efekt. Co ale neodpustím je ukládání hry na předem daných místech. Sama o sobě věc, která v moderních FPS nesmí chybět, ale v DKF vývojáři checkpointy na mnoha místech moc nezvládli. Zejména některé souboje s bossy na těžkou obtížnost bez možnosti si hru uložit jsou vyloženě zkouškou trpělivosti. Na druhou stranu je to ale fajn, protože se do hry vrací výzva. Těžká obtížnost je skutečně těžká obtížnost.

Zatímco první polovina je plná nápadů, druhá půlka se už zaměřuje na prosté střílení. Ne že by mi to vadilo, ale je to znát i na atraktivitě lokací.

Nezapírám, že mám pro tyhle oddychové střílečky slabost. A Duke na mě zapůsobil tím, jak oldschoolově, ale zároveň moderně působí. Jasně, má hromadu větších či menších chybek, ale jako celek funguje velmi dobře. Tak dlouho vyvíjená hra mohla dopadnout mnohem, mnohem hůř.

Pro: zábavné nápady a interaktivita prostředí - v první polovině hry, Dukeovy hlášky, humor, hratelnost

Proti: kolísavá úroveň grafiky, nevyvážené rozmístění checkpointů, pouze dva sloty na zbraně a velmi omezený počet munice

+27
  • PC 70
Už se na tuhle recenzi chystám skoro rok. A jelikož jsem hru nedávno zase rozehrál na PS3, nebude na to lepší situace. Vyšla v roce 2011 a jejím posledním vývojářem (na vývoji se podílely firmy 3D Realms a Take-Two) byl Gearbox Software, který Duka za všechny zmíněné dokončil a také si ji vydal. Přijde mi, že Randy Pitchford je velký srdcař a právě to a mnoho dalších věcí mu dovolilo hru dokončit. Nebavilo ho už sledovat, jak se hra zmítá ve smrtelných křečích a je světu akorát pro smích. Jenže co čert nechtěl, lidé se tomu vysmáli stejně. A proto tu jsem já, abych tomuto dílu alespoň lehce spravil reputaci. Nehodlám na ni totiž plivat tolik, jako to dělal doteď každý. Jediné co slýchám a čtu je, že po těch letech se jedná o brak. A já se ptám. Kdo by dokázal něco lepšího pod takovým tlakem od veřejnosti? Kdo by se chtěl probírat mnoha misemi, které vytvořilo jiné studio a pokusit se je slepit dohromady? Kdo by vymyslel tolik skvělých easter eggů a vzkazů od vývojářů pro nás, hráče? Já tedy rozhodně ne. A myslím, že Randy udělal sakra velký kus práce!

Když jsem se ke hře dostal poprvé, hned po jejím vydání, nebyl jsem příliš spokojen. Ale byla to vlastně moje chyba. Chtěl jsem hru proběhnout tak rychle, jak to jen šlo a hned si udělat obrázek. Jenže to byla školácká chyba. Duke obsahuje tolik kvalitního materiálu, že jsem po jeho dalším rozehrání jen koukal! Vlastně za to tak trošku mohou i trofeje, které Vás nutí zkoumat, hledat a snažit se trošku jinak.

Příběh zde moc rozebírat nebudu, protože je stejný jako vždy. Banda mutantů přiletí devastovat naši planetu no a také nás obrat o ženy. A když jde o ženy, tak to Duka nenechá chladným. Ten si dosud užíval pohody. Má svůj obrovský věžák, kde tráví volný čas, kterého má nad hlavu. Dále svoje prodejny burgerů (jako vždy nás tam zavede i jeden z úkolů) a také sochy a úctu na každém rohu. Ale jak se říká, všechno jednou končí a bude to právě ve chvíli, kdy vložíte do mechaniky disk. Mise, jejich návaznost a celá stavba není úplně v pořádku, nicméně to se dočtete skoro všude. Může za to jednak vývoj v mnoha studiích a také nedostatek času a peněz pořád něco předělávat. A musím zde podotknout, že Duke 3D nebyl o moc originálnější. Mohlo to být lepší, ale já říkám, buďme rádi, že něco vyšlo. Jediným nešvarem co bych tu našel je velmi zdlouhavé načítání levelů. Ale věc co mi to vykompenzovala, byla snadná. Je zde schováno nespočet narážek na ostatní hry. Od Masterchefa (bude Vám zde nabídnuto aby jste si oblékli Chefův Power Armor, nažež ho Duke odmítne slovy: Power armor is for pussies) po mrtvého Isaaca Clarka. U každé narážky je skvělá hláška, jako vždy.

Grafika hry je další z terčů kritiky. Stojí za starou belu. Pokud to budu srovnávat s dnešními poměry. Pomalé načítání textur, skoro všechno je hranaté, a když člověk hledá, tak najde i velké chyby. Pokud jste fanoušci vypilované grafiky, raději přestaňte číst, dokud je čas. Mě jde spíše o hratelnost.

Ta sama o sobě není vůbec špatná. Ale dokázala zde opět narazit. Většina z nás byla zvyklá na arzenál zbraní, který můžeme tahat u sebe. Zde se to zkrouhlo na dvě zbraně. Opět to byl ústupek. Kdybychom mohli tahat všechny zbraně, tak by jsme hrou prošli jak nůž máslem bez nutnosti sundat prst ze spouště. Může za to celý koncept hry, který by se opět musel celý přepracovat. Musíme zde šetřit každý náboj, ale na druhou stranu by to neměl být až takový problém. Stačí se smířit s faktem, že už nejste nesmrtelný stojan na zbraně, co běhá po světě a kosí všechno co se hýbe. Díky věčným ústupkům se hra stala reálnější. Doplňování životů zde funguje na principu, že se schováte za roh, jak už to dnes bývá zvykem. Nahoře máte čáru se zdravím, ale není tam obrázek červeného kříže, nýbrž se jedná o ukazatel ega. To můžete navyšovat různými způsoby. Například pohledem do zrcadla a pronesení tvrďácké hlášky, nebo výhrou na automatech, či posilováním. Je tam ale mnoho dalších a skvělých situací. Například když najdete pečlivě schovaný doutník, bez kterého by Duke, nebyl Dukem . Skvělé bylo také muzeum, kde jste mohli narazit na plakáty, zbraně a obrázky z minulosti. Od plošinovek po 3D verzi. Bylo velmi příjemné se s tím po letech shledat.

Zbraňový arzenál obsahuje například brokovnici či dvouhlavňový vrhač raket. Je zde ale i staré známé RPG, které nyní dokáže cíl zaměřit a vyslat raketu která nemine. Nepřijdete ani o holoduka, či steroidy. Přibilo nám zde pivěčko. Po jeho vypití, jak už to po alkoholu bývá, se Duke stane na chvilku zcela nezranitelným. Po steroidech zahodíte zbraně a nastupují pěsti. Jedná rána, jeden mrtví. Jak pivo, tak pilulky se dají zkombinovat naráz, výsledek Vám je jasný. Další novinkou jsou brýle, bez kterých neudělá hlavní hrdina ani krok. Ty zde plní funkci i nočního vidění.

Hudba je na vynikající úrovni. Pokud se nepletu, bylo to možná to jediné, na co se nenadávalo. No a dabingu se zhostil opět Jon St. John, se kterým jsme se mohli setkat už v minulosti. Kompletní ozvučení je perfektní a k celé zvukové stránce nemám výhrady.

Nepřátelé zde zůstaly takřka beze změn. Jen jsou kompletně graficky předělaní. Prasata jsou zde mnohem větší drsňáci a létající mutantíci také. Chobotnice se pro změnu nedá sestřelit raketometem, protože si raketu přitáhne k sobě a vrhne Vám ji zpět. S granátem, který se odpaluje dálkově, už si ale neporadí. Přibylo zde také pár nových druhů, ale nebudu Vám kazit překvapení jejich výpisem.

Když to vezmu kolem a kolem....Hra se vrátila v nejlepší formě v jaké mohla přijít. A s názory toho typu, že raději neměla vycházet vůbec, plně nesouhlasím. A kdo ano, ať jde hrát dokola Duke Nukem 3D. Já už staré dobré 3Dčko proběhl asi milionkrát a rád bych se věnoval něčemu novému. Randy hru převzal v dezolátním stavu a více méně musel pořád něčemu ustupovat a to ve finále nedělalo hře dobře. Nicméně jako jediný slíbil, že hru vydá a vydal ji. Ostatní jen plácali do větru. A myslím, že i přes všechny neduhy a kriticky špatné hodnocení v recenzích se nejedná o špatné dílo. Má sice kratší herní dobu, ale je to navržené tak, že každý level zvlášť se dá výtečně užít, pokud se nebude jen probíhat. Randy je prostě srdcař, jak jsem již zmiňoval na začátku a pokud si něco vezme do hlavy tak to taky udělá. Mohl bych tady psát a psát, nicméně by to dávalo čím dál menší smysl. Ale pěkně Vás teď poprosím. Dejte Dukovi ještě šanci. vykašlete se na recenze, na grafiku a na stavbu misí. Užijte si ho, jako jste si ho užívali dříve. Jde to, jenom chtít a nesrovnávat ho s žádnou jinou hrou. Žádná totiž nevycházela takovou dobu a nepotýkala se s takovými problémy jako právě tato. Lepší by mohla být jenom ve chvíli, kdy by se od začátku do konce znovu naprogramovala. Což se časem třeba ještě stane. Hail to the King!

Pro: - Duke je zpátky v nejlepší formě - Skvělý dabing a výtečné hlášky - Spousty překvapení od hráčů, pro hráče. A to na každém rohu. - Kvalitní zábava - Konečně nová hra

Proti: - Zastaralá grafika - Herní doba - Je to tunel, ale šetří alespoň skripty - Stavba misí a dlouhé loadingy

+12 +13 −1
  • PC 45
Ah, Duku...

Duka (ano, správně by mělo být Dukea, ale to skousnete :) jsem chápal jako skvělou odpočinkovou interaktivní zábavu. V životě by mě nenapadlo chápat tu hru jako horor. A pak přišel Duke Nukem Forever. Věčný Vévoda podle mě ztrácí právě díky tomu novému modernímu kabátku, který mu nesluší. Nesluší mu bezbarvé šedé a tmavé prostředí, nesluší mu hororová atmosféra temnoty, stínů a všudypřítomných mrtvolek, nesluší mu ani hororovější nepřátelé a dokonce už ani jeho vlastní hlášky. Ale podrobněji:

První, co mě samozřejmě praštilo do očí, byla grafická stránka a vzhled. Překvapuje mě, že hra je postavena na Unreal Engine, přičemž vzhledově vypadá jak engine id Tech 4, tedy neuvěřitelně plastově, neskutečně plastově. Navíc jak moc autoři Unreal Engine 2.5 modifikovali, a že modifikovali hodně, stále se jedná již o starší kousek a tak chtěli ukázat, co všechno umí motor i oni - a tak všechno na začátku hry svítí a žhne tak moc, až pořádně není vidět, že některá tlačítka, kolečka a páčky blikají a upozorňují, že je má Duke použít, aby se pohnul o pár kroků dál. Navíc se všechno několik metrů kolem vás rozostřuje a tak není moc dobře vidět do okolí, a to ani s přiblížením nějakou zbraní. Předpokládám, že to umravňovalo HW nároky, ale mě to kontinuálně rozostřené prostředí štvalo, nic nebylo ostré, ještě to furt divně svítilo a co nesvítilo, to mělo odstín šedi. Všude se vyskytoval nějaký divný tekutý průhledný gel alternující vodu. Od optimalizace se např. upustilo v podvodním levelu pod přehradou, kde vypouštění vzduchu z trubek znatelně zalomcovalo s FPS až k úplnému zastavení hry a obrazu na několik vteřin.
On Duke 3D byl barevný, ale nebyl to žádný 'Candy Store'. Barvami se tam dalo mnohé rozlišit na dálku a i nepřátelé byli vidět. Tady barvy zcela absentují, všechno je hnusně šedé a bezbarvé, dokonce nepřátelé jsou všichni šedí a bezbarví a díky tomu vlastně nejsou pořádně ani vidět. Designéři si s nimi dle artworků asi pohráli, ale ve hře to vůbec nijak nepoznáte, protože kdyby na vás nabíhaly náhodné šedé hroudy, vypadalo by to úplně stejně. Celé to působí i dost zbytečně hororově a po čase mě tak doslova trklo, co mi to připomíná:

Quake IV

Věčný Vévoda JE klonem Q4, to mi nikdo nevymluví. A to dokonce Q4 byl snad i barevnější. Ale je to šedé, je to plastové, snaží se to o hororovou atmosféru a skáčou tu zrůdky a bossové ála šedá svalnatá želatina. Nehrál jsem Duka, hrál jsem zase Quake, akorát tentokrát na zemi, a nezmutovali mě Stroggové do Stroggomana, ale steroidy do Duka.

Krom toho, že nepřátelé nebyli od sebe nijak zvlášť odlišitelní a ani rozeznatelní od okolí, byli imbecilní. Snad jen tímhle se hra skutečně podobala původnímu Dukeovi. Hovádka nabíhala, poletovala tak pomalu, aby vašim střelám a změny polohy myší náhodou neutekli, a aby tomu dali korunu, dvakrát za hru vytuhnuli tak dokonale, že bylo nutné restartovat od poslední uložené pozice - prostě se nevykonal script a létající boss zůstal stát na místě, měl blbé kecy, ale neútočil a byl nesmrtelný.

Hře tedy ani v nejmenším nepomohl onen grafický moderní kabátek, ale nepomáhal mu dokonce ani vstup do dnešního herního světa. Ač možná iracionálně, nesnáším blbé konzolovatění. Nemohl jsem uvěřit, že se např. nedá vypnout ono rozostřování okolí ve hře (ano dá, nějakou modifikací, ale to jsem zjistil až později a hra mi za to pak už nestála), nechápal jsem, proč musím mačkat tlačítko "Use" pro to, abych mohl vylézt po žebříku a ne na něj jen narážet jak lobotomistická zombie, nechápal jsem, proč musím pro otevírání, odhazování nepřátel, odtrhávání atd. jak debil mačkat dokola klávesu Enter, nechápal jsem, proč ještě dnes ve hře existují neviditelné stěny ze vzduchu a vody ani neustálé zobrazování názvu klávesy u aktivních předmětů (jsem debil, abych si nepamatoval, co za klávesu jsem si namapoval?). A zapomněl bych: Nesnáším checkpointy bez možnosti si hru uložit KDY CHCI!

Damn, I'm not looking good :(

Nehezká a skrz na skrz nezajímavá akční vobluda, která jen nabrala Dukův xicht a zrecyklovala hlášky, které zde nevyznívají ani tvrďácky ani vtipně, jako vyčpěle a trapně a zbytečně. Ne ne, DN Forever nemělo jít nikdy skutečně na světlo herní, mělo zůstat ve vývoji, ale jen papírovém... forever.

PS: Do hry jsem se skutečně musel sakra nutit, nikdy jsem nezvládl hrát víc jak dva levely za sebou. Hra by měla bavit, ne otravovat.

Pro: Pár drobných vtípků na začátku a světový blázinec okolo Dukovi postavy (sochy, film, cetky apod.); funguje to a nepadá

Proti: Zbytek - vzhled všeho a všech; chování UI; "asi" optimalizace; konzolovitost; až nečekaně laciné hláškování; nezajímavost; nuda; nezábavnost

+7 +11 −4
  • PC 70
A co hra Duku? Byla dobrá?
Po dvanácti zku...ných letech, by měla být!

Duke si počkal dvanáct let, mi ještě déle a já přidal ještě dva roky navíc. Než jsem se dostal k blonďákovy se spisovnou mluvou, které mu občas ulítne sprosté slovo, s malým ale jistým egem a poslední řadě krapánek šovinistický postojem, opravdu s nepatrným.

Nedá mi to a musím vzpomenout na svá telecí léta, kdy Duke byl fenomen. Nejde zapomenout jak po škole jsem chodili do Pasáže Broadway do herny, abychom si mohli dát Duke Nukema 3D proti sobě. Ku.va, kde ta doba je?!?

Zpět ke hře. Trochu jsem se bál jestli Dukův vtip mi nebude protivný, přece jenom člověk se trochu změní za roky. První level dal jasně zelenou, úsměv od ucha k uchu a vzpomínání jaké to bylo tenkrát. Hra je čistě lineární koridor za koridorem, odboček minimum. Je dobré, že Duke mění tempo hry, jednu chvíli nemilosrdně kosíte mimozemšťany a za chvíli jezdíte jako mini Duke dětském autíčku. V další kapitole plníte úkoly pro striptérku v strip baru. Alespoň jsem, tak nenarazil na stereotyp. Stereotyp se dostavil ale až s dlc Duke Nukem Forever: The Doctor Who Cloned Me. Kde nebylo nic co už nebylo jednou použito ve hře.

Ve hře se mi líbilo jak bylo použito ego Duka. Slouží jako štít, který neustále zvyšujete, např. prohlížením porno časopisu, listováním porno kalendáři, vesměs by se dalo říct, že každá koza Vám pomůže. Nejsem extra hráč FPS stříleček ale Duke svou jednoduchostí a tempem, vzít brokovnici nalámat se pivem a hurá proti kulkám nebo si dát steroidy, mě zk..veně bavil!!

Verdikt: Koukám, že Duke zůstal svůj, trochu na mě přenesl svůj slovník a i možná autorita k ženám, konečně budu 100% gentleman. A že prý hry nejsou poučné. Ho.no! Hups zase. Duke byl fenomen až tomu jinak nebude, to co dokázal v roce 1996 už sice nezopakoval i tak jsem moc rád, že jsem s jeho hláškami mohl vrátit do svých telecích let. 70%

Pro: Ego jako štít, střídání tempa hry, Dukovi hlášky.

Proti: Málo prsatých žen, žádný vulgarismus, hodně feministický.....

+26 +28 −2
  • PC 35
Bol som prísny na tretieho Max Payna, budem prísny aj na štvtého Duka. Prišiel totiž s krížkom po funuse a to minimálne dobrých 10 rokov. Mám pocit ako keby boli tvorcovia zavretí v nejakom bunkri, nekomunikovali s realitou a len riešili Duka. Čistá ponorka. A potom, v roku 2011 majestátne vytasia niečo čo je za tú dobu 10x prekonané, čo sa tak trochu podobá na Half-Life, má podpriemerný playtime a mizerný gameplay. Aj to čúranie už bolo v Postali.

Ok, kde je problém? Pokiaľ je produkt postavený iba na dobovej ikone a "kulte osobnosti", ktorá bola/je tak strašne 90-ties a nereflektuje prítomnosť, tak je automaticky odsúdený k zániku. Podobne ako filmoví Expendables, ktorí su tak strašne oldschool a do moderného kabátu obliekli len svoje dôchodcovské vrásky, má aj Duke len jedno jediné eso v rukáve. A to že si ľudia pamatajú aký bol kedysi borec, a že ho stále milujú. Čistá nostalgia. BTW je tomu dosť okato venovaná celá prvá kapitola. Nulová šanca osloviť nového diváka/hráča, ktorý toto nepamätá. Nie je totiž čím. Drsný jazyk, čúranie do pisoáru, sem tam nejaké to prso, alebo snáď popcorn v mikrovnlnke? WTF? To už dávno máme za sebou a Duke sa stal legendou, práve tým že toto odštatoval, že priniesol niečo čo tu chýbalo. Pokiaľ sa ale vrátil s tým, že sa iba pripomenie a čoto zrecykluje, tak sorry old men, je čas prenechať miesto mladším a dravejším.

Level design, dramaturgiu príbehu, etc... sa mi moc nechce riešiť. Chýbala mi väčšia voľnosť, interaktivita, napätie, moment prekvapenia, lepší fyzikálny model, zaujímvavejší nepriatelia, originálne zbrane a vôbec kopec vecí na ktoré ma naučili nové a lepšie hry. Duke je globálne brainless a núti človeka premýšľať len v rámci level puzzle.

Obecne platí nepísané pravidlo, že hra má tak 15-20 minút aby Vás chytila. Ja som Dukovi venoval celých 13 hodín playtimu (lebo ho mám rád) a nepresvedčil ma. Zaspal dobu a je možné, že pri ňom zaspíte aj vy.

Pro: Duke, monster truck, bossovia

Proti: atmosféra, gameplay, playtime, zbrane, nepriatelia, zastaralosť a neoriginalita všeobecne

+13 +19 −6
  • PC --
"Enjoy airbrushing your boxers with our heinous beans. You will be splitting crowds in no time when your mud bubble blowing ass hits a crescendo of brown notes."

Třetí rozehrávací pokus. První a druhý nedopadly příliš úspěšně. Jenže dohrát jej pro mě byla povinnost, v rámci jakési nostalgie a úcty k DN3D.

Výsledek dvanáctiletého snažení je obyčejná budgetová střílečka. Hratelností i technický zpracováním (ty pískající kondenzátory na MB se mi pravděpodobně snažily něco sdělit). Humor je to jediné, co drží Duka nad vodou.

Pasáže v autě mi přišly nadbytečné a nudné, adventurní část taky a akce není zrovna to mega steroid macho, které jsem čekal. Především zbraně mají velmi nízkou účinnost a např. taková Pipe bomba zabije prase až na druhý pokus. Zmražovač má snad nulový účinnek a zmenšovač jsem našel pouze v jedné části. Nosit dvě zbraně... OK. Ale unést jen pět raket... not OK at all! Abych se při souboji s bossem kryl za bednou s municí a po každých pěti výstřelech dobíral další a další rakety, to je opravdu pod úroveň vévody.

Velké zklamání.

*/5
+29 +30 −1