Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Takže, dohráno! Konečný čas se v mém případě ustálil na nějakých 11 hodinách. Trochu zklamání, protože jsem čekal, že bude herní čas poněkud delší. Ale bohužel tohle se dnes týká většiny FPS, nejen Duka, navíc v Gearbox při kompletaci hry spoustu věcí určitě vyházeli. Ale nevadí... Herní obsah totiž nezklamal a celkově vzato je hra docela zdařilá. Mladší generaci hráčů to sice asi moc neosloví, viz. některé příspěvky tady v diskuzi, nicméně pamětníky jako já to snad všechny pobaví určitě. Alespoň já se bavil skvěle a užíval si perfektní atmosféru oldschool střílečky každou vteřinu. Chce to jen hodit za hlavu ty dlouhé roky nekonečného čekání a v klidu si hru užít, protože ona si to zaslouží ;-)

Duke Nukem Forever je v prvé řadě střílečka, a to pěkně postaru, o čemž přece Duke je a vždycky také být měl. Nemá smysl od toho čekat víc, i když i zde se dá najít mnoho vskutku nevídaných zpestření nebo třeba jednoduchých puzzlů. Jen půl hodiny jsem například strávil hraním kulečníku v Dukově rezidenci a pak chvíli i hraním na automatu. Dokonce jsem si mohl udělat v mikrovlnce popcorn! A to ani nemluvím o povedených a velmi často všemožně i nemožně nápaditých lokacích, vtipně komentovaných hlavním hrdinou, které během hraní navštívíte! Tohle prostě v žádné jiné hře nenajdete - to je zkrátka Duke :D

Spousta lidí hře přesto vyčítá, že konečný obsah neodpovídá té nehorázné délce vývoje, což na první pohled skutečně neodpovídá, když tu mluvíme o nějakých 14 letech. Je ale dobré uvědomit si jednu podstatnou věc, a to tu, že vše, co vzniklo před rokem 2007, v podstatě s touto hrou nemá nic moc společného. Každý přechod na nový engin znamenalo pro tvůrce de facto začít znovu. Především se to týká map, protože ty jen těžko exportujete z jednoho enginu na druhý, když každý používá zcela jiné technologie. Nejprve Q2, potom Doom3 a nakonec UT - to jsou prakticky nekompatibilní enginy, a kdo se kdy zajímal o tvorbu map, jistě mi dá zapravdu.

Takže se dá říci, že tohle je zcela nová hra, než byla ta původní slibovaná od roku 1998. Stačí se podívat na všechna ta videa, co se po dohrání odemknou - do roku 2007 to v podstatě byla úplně jiná hra. Tahle, co se nám dostala jako finální produkt do rukou, se mohla vyvíjet tak cca 4 roky - a to už zas tak moc není. Tomu by pak nicméně odpovídal obsah mnohem víc.

Často kritizovanou stránkou nového Duka je také grafické zpracování, které na dnešní poměry skutečně není nijak oslnivé. Pravda ale je, že to s tou grafikou zas tak hrozné není. V řadě případů popravdě umí dosti zapůsobit a nejednou příjemně překvapit. Nedostatky se ale občas projeví, a to zejména v exteriérech, kdy je to celý tak nějak rozmazaný - naštěstí se ale tenhle efekt dá zredukovat nastavením, i když přijdete jinak o pár pěkných efektů. Hra jinak běží na max. detaily zcela plynule i na mém obstarožním PC, a to je rozhodně velké plus.

Je zcela jasné, že se názory hráčů na tento návrat legendárního hrdiny budou značně lišit. Je to zcela normální a může za to právě ten dlouhý čas, po který se na tuto hru čekalo. Někdy mi nicméně přijde, že spousta lidí na té hře hledá jen to nejhorší, prostě už jen z principu. Vždyť je to přece Duke Nukem Forever - hra, na kterou se čekalo víc jak deset let a která podle některých ani nikdy neměla vyjít! Jenže vyšla, takže to buď musí být absolutně dokonalá pecka nebo úplný propadák. Pak stačí kdejaká drobnost, nepřesnost či sebemenší zaváhání a už je oheň na střeše… Ale takhle přímočaře k tomu samozřejmě nelze přistupovat. Recenze i názory jsou většinou hodně subjektivní a záleží na tom, jak danému člověku hra sedne. Duke rozhodně není pro každého!

Nuže, co říci na závěr? Duke je zpět se vším všudy! V tomto případě není moc dobré spoléhat na názory ostatních či na různé recenze. Pokud dosud váháte, zda tuhle hru nainstalovat, pak vám radím ano. Jedině tím, že si ji sami vyzkoušíte, zjistíte, zda podle vás stojí za to nebo ne - zda vás osloví, nadchne nebo úplně zklame ;-) Za sebe s klidným svědomím můžu říci, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal, a k tomu i něco navíc. Peněz tedy nelituji. Dal bych tomu klidně tak 8/10!

----------------------------------

Aktualizace 8.5.2012:

Hraji tuhle hru znovu už po třetí a musím přehodnotit svůj dosavadní názor i celkové hodnocení. Ta hra totiž není jen dobrá, ale výborná! Stále objevuji nové skryté vtípky, kterých je tam požehnaně :D A jak jsem zprvu moc nemusel některé zbraně, tak až teď začínám jejich precizní zpracování plně doceňovat. Hlavně Dukova pozlacená pistolka a brokovnice jsou zcela famózní…

Opravdu nechápu všechny ty negativní reakce, které se na DNF snesly hned po vydání. Tohle je přece Duke, jak si ho pamatujeme z dob dávno minulých. Až na pár ústupků moderním trendům je to v jádru pořád Duke jak má být, navíc v mnoha směrech vylepšený. No jen řekněte, v které jiné hře můžete například v mikrovlnce usmažit krysu, umýt se v myčce na nádobí nebo prolézat útrobami jakéhosi obřího stroje? Velmi oceňuji i to, že jakékoliv úkony Duke skutečně provádí rukama, které jsou vidět – to se taky moc ve hrách nevidí…

Tahle hra je zkrátka plná vtipů, narážek a skvělých nápadů, tak v čem je problém? Všem těm lidem, co na tuhle hru jen házejí špínu, bych rád vzkázal, aby si ji zahráli znovu a tentokrát se víc dívali kolem sebe. Stačí jen trochu vypnout, přestat hledat samé nedostatky a dát prostor zábavě – pak se můžete u DNF královsky bavit i vy ;-)

Pro: návrat ke klasice, spousta vtipných nápadů, staří známí nepřátelé a hlavně Duke

Proti: průměrný herní čas a poněkud zastaralejší grafika

+54 +61 −7
  • PC 85
Duke Nukem je pro mě, jako velkýho fandu tohohle frajera, zklamání, ale hned musím dodat, že hra je skvělá a dlouho jsem se tak dobře u FPS za poslední roky nebavil. Hra sice nevypadá jako slavné trailery z minulosti, kterým vévodil ten z roku 2001, jenže každý poměrů znalý fanda už dávno ví, že tento slavný trailer je kompletní podvrh a trailer byl naaranžován a nejedná se o hru.

Herní náplň DNF mě trochu zklamala, opravdu jsem čekal FPS staré školy, které už neexistují a dostalo se mi opět další FPS, která je poplatná době, které vévodí srágory jako nekonečná sága CoDů apod., což nemohu mít vývojářům za zlé, přizpůsobili se době a něco žrát musí. Očekával jsem starou dobrou FPS s širokým arzenálem zbraní, lékarničkami, spoustou nepřátel a nekončící řežbou v levelech s tajnými skrýšemi. Dostalo se mi FPS, kde mohu používat jen dvě zbraně, možnosti mít nekonečné obnovitelné zdraví, s nepřáteli, kteří jsou naskriptováni v pravidelných intervalech a s levely kde žádné "secrets" nemusim vůbec hledat a raketomet schovanej v tajný místnosti za hajzlem je tedy už minulostí.

Egometr je sice fajn nápad, ale obnova zdraví po vzoru dnešních herních s"hitů" už fajn neni, rozhodně ne pro hru DNF, kterou řadím do kategorie spolu s Doomem, Bloodem, Shadow Warriorem a dalšími řežbami a tam tohle nemá si myslím co dělat. Povolit jen dvě zbraně v tomhle typu FPS je...no...totální demence, nechápu. Začátek hry jsem si celkem užil, nasmál se, Duke je kult, všichnni mu zobou z ruky, má muzeum, má svůj muzikál, zástupy fandů, restauraci, vlastní burgery a dvě lolity co kouří jak elektrárny. Člověk se může ve hře vyblbnout při interakci s desítkami předmětů, které zvýší egometr Duka a to už se vyplatí. DNF se po celou dobu hraní bohužel dost táhne a je plný hluchých míst, kdy Duke někam leze, skáče, něco montuje, něco přendavá a celkově dělá věci ,který by Duke neměl, Duke by měl v první řadě kosit emzáky a tyhle blbosti dělat opravdu výjimečně. DNF má jako velké mínus šablonu, která se táhne celou hrou, šplhání, skákání a přendavání versus naskriptovaný útok, Duke těch pár emzáků postřílí, zazní kytarovej rif, který ohlašuje konec útoku a jede se zase znova, zase něco přendavá, někam skáče a šplhá, prolejzá šachty a další útok a takhle dokola, minimálně půlku hry se prostě nic neděje a to mě sere, to neni Duke. Ocenit se jistě dá, že člověk tupě neprochází koridory, ale musí se snažit dostat se dál řešením... "puzzlů", ale šlo to udělat lépe a s větší akcí. V DNF mělo být hodně nepřátel tak jako tehdy v DN3D a mělo se pořád něco dít aby to byl správný Duke. Levely jsou přes koridorovost nápadité, Duke jako trpaslík jezdí v bugyně po svym kvartýru, jako trapslík pobíhá v kuchyni po poličkách mezi hořčicí, kečupem a jiným proviantem, ovládá demoliční stroj, monster truck, jezdí v důlním vozíku, chodí do striptýz baru na necenzurovaný kozy a je tam stejně tak doma jako Al Bunda. Do toho Duke chlastá, sype steroidy, vyměšuje a blbne s vibrklackem a vůbec dělá všelijaký bláznivý věci stejně jako my všichni, který prostě jinde ve hře k vidění nejsou a DNF tak slušně vybočuje ze zatuchlých vod stereotypních "realistických" a nudných stříleček. Jeho záliba v popravování poražených čuníků se již stala sportem a o rozprsknuté hlavy od kopanců a pravých háků neni nouze. Nepřátelé se chovají inteligentně, schovávají se, krejou a jsou často dost agresivní a málokdy se stane, že by jen tupě čekali na smrt. Systém checkpointů už je asi standard, ale já bych radši klasické ukládání a obtížnost jinak kompenzoval větším počtem nepřátel, vhodným rozmístěním případných lékáren apod. Hru jsme dohrál na nejtěžší obtížnost a musím uznat, že Duke je rozhodně často obtížný a vidět Dukovy brejle vysklený neni nic výjimečného a proto příjemná změna a návrat ke starým časům. Počet zbraní mohl být, kromě těch starých známých, určitě větší, stejně tak počet blbinek patříci v DN3D do kolonky inventory, Holoduke a Dukevize, která vypadá moc pěkně, to je opravdu trochu málo.

Z nářků nad grafikou se chce člověku kroutit hlavou stejně tak jako když Duke kroutí hlavou praseti když mu láme vaz. Grafika sice neni nejmodernější, ale zaostává snad jen v opravdu nekvaltiních stínech, které mají nízké rozlišení a v nízkém AntiAliasingu, kdy cokoli trochu vzdálenějšího je hodně zubaté. Máznutý obraz vzdálenějších předmětů, což bije do očí hlavně v exteriérech, je sice taky opruz, ale nemá moc co dělat s technickou stránkou, tahle blbost je ve spoustě nových her, protože čím víc máznutý, tim víc Adidas. Tento engine naštěstí asi neumí bloom a dalších vychytávky, takže je Duke ušetřen dalších nechutností, které vývojáři dovádí do extrému. Na druhé straně poskytuje kvalitu, která není ani dnes moc k vidění, spousta věcí na rozbití včetně zdí, ustřelují se končetiny, odstřelují se části emzáckých brnění, tekuté věci dělají mokrý efekt na Dukových brýlích, k vidění jsou hrátky se světly, kdy ve vetřelčím doupěti je vidět opravdu pěkná hra světel od kulatých nesmyslů, najde se i pár kouřových efektů, které taky celkem vybočují a konečně vodní efekty, které jsou celkem propracované a dojem z pobytu pod vodní hladinou je lepší než kdejaký Crysis. Postavy jsou pěkně propracovaný, ale háček je v designu, kdy prasečí policajti už nevypadají tak cool jako v DN3D a už vůbec nen jako parodie na policii, ale vypadají spíše jako obyčejní mutanti. Jako člověk z branže oceňuju práci s normal mapami a specular mapami, kdy jsou povrchy pěkně plastické a je pěkně vidět co je mokré, zároveň to neni přeplácané, viděl jsem již uznávanější grafické skvosty, co proti tomu vypadaly jako louže zvratků.

Zvuky jsou na slušné úrovni, je znát když je zvuk byť třeba jen za rohem, emzáci vrčí, chrčí a brečí když je Duke kosí, a všemu vévodí Duke se skvělým dabingem Jon St. Johna, který nezklamal.

Na Dukovi oceňuju, že neni cenzurovaný a nenechá si srát na hlavu od korektních pošuků, takže jsou k vidění nahá těla, sexuální pomůcky, vyměšování, náznaky sexuálních praktik a hlavně Dukovy hlášky dělající z něj ultra cool frajera na kterýho nikdo nemá. V Dukovi se dají opět nalézt odkazy na filmy jako například Komando, Rambo IV a další což rozhodně potěší a člověk se nasměje. Tohle vše na něm miluju stejně jako to miluju na Falloutech 1 a 2.

Duke mohl za 14 let vývoje, který se ale asi skládal hlavně z neustálého předělávání z enginu do enginu, působit rozhodně lépe a nesplnil má očekávání. Na druhé straně nabízí mix všech možných činností a blbostí, že je v dnešní době darem z nebes a to co člověk může dělat, zažít a vidět v Dukovi, se nikde jinde nenajde. Já jsem rád, že DNF hlavně vůbec vyšel po té dlouhé době čekání a narozdíl od nástupců Falloutu 1/2 u něj tohohle pokračování nelituju. Je vůbec prdel, jak taková lokace Ghost City a oblast hor v DNF připomíná Fallouta víc než ty moderní skvosty s nálepkou Fallout. Duke je příjemné osvěžení a vzpomínání na časy co jsou nenávratně v prdeli, a stejně tak jako já má z těch dnešních tzv. her prdel i Duke, když svůj názor vyjádří hláškou při pohledu na armor z Halo a se slovy "Power armor is for pussies!" frčí vstříc další řežbě.

Duke je pořád nařachanej charismatickej arogantní parchant, je samá ženská, chlastá, venčí lachtana, drtí emzáky a do toho hláškuje, Duke byl, je a bude "king of cool".

Hail to the king, baby!

Pro: Duke Nukem atmofséra, zbraně, některé grafické vychytávky, popkulturní odkazy, interakce s velkým množstvím obejktů, hlášky, pocit hraní FPS ze staré školy

Proti: omezení na dvě zbraně, asi checkpointy, málo zbraní, opakovaná šablona v průběhu hry, málo nepřátel, design některých monster, mohla být delší herní doba

+35
  • PC 60
14 years in the making...
Škoda že hru nevydali v roce 2001 ve stylu toho slavného traileru. To, čeho jsme se nakonec dočkali, je totiž o dost slabší. Sice lepší grafika (ikdyž na dnešní dobu už samozřejmě také zastaralá...zastaralá by byla i v roce 2009, kdy byla singleplayerová část dokončena), ale co se designu levelů týče, ten trailer vypadá zajímavěji než nakonec finální hra. Zezačátku je to docela dobré - spousta interaktivních prvků, casino, Vegas, Duke Tower...
Je to celkem zábava. Ale pak přijde část v Hoover Dam, jež trvá odhadem tak 3 hodiny (z cca 8smi co trvá celá kampaň), a ta je z 99% nezajímavá, nudná, okoukaná..no jak něco z Fearu 2. Lazy design, ošklivý na pohled, nudný na hraní.

Právě tato část způsobila snížení hodnocení na 60%, původně jsem uvažoval o 75%.
Když ale pominu tuto část tak mě Duke bavil slušně a rád bych se dočkal pořádného pokračování (tak do dvou let), které rozvede interaktivitu ještě dále a přinese mnohem lepší a zajímavější prostředí.

Co mne potěšilo, po dohrání se zpřístupní bonusy - několik trailerů/videí z vývoje (i některé dříve neviděné), hezky udělaná timeline vývoje a tak.

Pro: Duke má stále charisma, interaktivita světa vyšší než jinde, občas je potřeba (lehounce) zapojit mozek, stále je to celkem zábava

Proti: nudnější druhá polovina hry, některá špatná design rozhodnutí, nevyužitý potenciál, 14 let čekání

+33 +34 −1
  • PC 60
Old school my ass!

Duke Nukem Forever se prezentuje spoustou přesně takových prvků, kvůli kterým mě současné FPS moc neberou: Naprosto lineární levely s neviditelnými zdmi, kde můžu jít jen přesně určenou přímou cestou a dělat pouze, co je mi řečeno, jak cvičená opice. Nechybí pár sekund nesmrtelní nepřátelé, protože musí dokončit důležitou naskriptovanou scénu. (Drobnost, ale tohle mě vždy rozčílí.) Právě takové scény, které musí proběhnout pro postup dál. Lokace, které se bezdůvodně uzavřou, dokud nepozabíjím všechny nabíhající nepřátele. Turret sections – musí, ovládat stojící zbraň a kosit nabíhající hordy (prostě takový Moorhuhn ve 3D) – v DNF je jich hodně. Rádoby cool/immersion grafické efekty (Bloody screen! So real!), které především zhoršují schopnost cokoliv vidět (btw. night vision, "nápaditě" nazvaná Duke vision, je vážně nepříjemná na oči, doplněná otravným zvukem). Checkpoint save systém, autoheal a dovršuje to možnost nosit jen dvě zbraně. To všechno tu je napráskáno bez rozmyslu a značně nepovedeně.

Interaktivní předměty na každém kroku! Je sice hezké, že si můžu všelicos zapnout nebo osahat, ale obešel bych se i bez toho. Jenže už to není jen zajímavé zpestření, hra na tom z části staví. Duke si tím zvyšuje maximum zdraví, což je v jeho případě Ego (Dokážu použít mikrovlnku, ou jé, to jsem machr!) Dokonce na začátku a uprostřed hry je lokace, která se hraje jak adventura po lobotomii – projdi se kolem, poslechni si, co říkají postavy, najdi a dones tři věci. Žádná akce! V FPS nesoucí jméno Duke Nukem! Nedělám si prdel! K tomu všemu nechybí hry ve hře. Jako například pinball nebo automatový poker. Hm, fajn, ale proč bych se chtěl sakra v FPS zastavit a hrát poker?! Jo jasně, výhra dává největší bonus do Ega, takže všechny tyhle blbosti sice můžu vynechávat, ale ne bez pocitu, že ke konci budu mít třeba problémy, protože skončím jen s polovinou zdraví. Prostě spoustu omáčky, málo masa.

Když na mě DNF zrovna nevalil další blbosti, nesnažil se naprosto tupě a prázdně tvářit, že má nějaký příběh, a rozjel pořádnou akci, ukázal se jako celkem slušná koridorová akce, prostě jednoduchá odreagovačka, při které jsem se i občas pousmál, asi tak každému desátému vtipu. Dokonce se sem tam objeví i zajímavé game designérské nápady. Vede zmenšený Duke v kuchyni Duke Burgeru. Ale takových momentů není moc a prostě dlouho trvá, než se vůbec nějaká akce přes všelijaké hovadiny rozjede.
+28 +29 −1
  • PC --
"Enjoy airbrushing your boxers with our heinous beans. You will be splitting crowds in no time when your mud bubble blowing ass hits a crescendo of brown notes."

Třetí rozehrávací pokus. První a druhý nedopadly příliš úspěšně. Jenže dohrát jej pro mě byla povinnost, v rámci jakési nostalgie a úcty k DN3D.

Výsledek dvanáctiletého snažení je obyčejná budgetová střílečka. Hratelností i technický zpracováním (ty pískající kondenzátory na MB se mi pravděpodobně snažily něco sdělit). Humor je to jediné, co drží Duka nad vodou.

Pasáže v autě mi přišly nadbytečné a nudné, adventurní část taky a akce není zrovna to mega steroid macho, které jsem čekal. Především zbraně mají velmi nízkou účinnost a např. taková Pipe bomba zabije prase až na druhý pokus. Zmražovač má snad nulový účinnek a zmenšovač jsem našel pouze v jedné části. Nosit dvě zbraně... OK. Ale unést jen pět raket... not OK at all! Abych se při souboji s bossem kryl za bednou s municí a po každých pěti výstřelech dobíral další a další rakety, to je opravdu pod úroveň vévody.

Velké zklamání.

*/5
+28 +29 −1
  • PC 80
Duke Nukem Forever by se dal lehko odsoudit. Hratelnostně zastaralá střílečka s ne moc pohlednou grafikou v podobě hnusně rozplizlých textur a nehezkého efektu rozmazání obrazu. Možná na tom něco bude, ale pokud nečekáte nic jiného, tak se budete skvěle bavit tak, jako jsem se bavil já.

S Dukem se známe jen tak od vidění. V Duke Nukem 3D znám jen první level, ostatní JEHO hry jsem nehrál vůbec, avšak JEHO legendárním hláškám se vyhnout prostě nedá. Hra byla ve vývoji dlouhých deset let a jak na designu levelů, tak na vizuálu to znát je. Avšak tyto nedostatky vyvažuje Dukeův humor. Od začátku až do konce je hra napěchovaná hláškami a všemožnými popkulturními odkazy či easter eggy. Vývojáři si rádi dělají srandu z konkurenčních FPS a často i sami ze sebe.

Hodně mě mrzelo, že se hra snaží být v několika ohledech moderní a to právě v těch, ve kterých být vůbec nemusela. Možnost mít u sebe jen dvě zbraně a minimum munice je prostě fail. Copak drsňák jako je Duke neunese u sebe víc než jen pár zásobníků? QTE mi ani tak nevadily, je jich minimum a působí spíše na efekt. Co ale neodpustím je ukládání hry na předem daných místech. Sama o sobě věc, která v moderních FPS nesmí chybět, ale v DKF vývojáři checkpointy na mnoha místech moc nezvládli. Zejména některé souboje s bossy na těžkou obtížnost bez možnosti si hru uložit jsou vyloženě zkouškou trpělivosti. Na druhou stranu je to ale fajn, protože se do hry vrací výzva. Těžká obtížnost je skutečně těžká obtížnost.

Zatímco první polovina je plná nápadů, druhá půlka se už zaměřuje na prosté střílení. Ne že by mi to vadilo, ale je to znát i na atraktivitě lokací.

Nezapírám, že mám pro tyhle oddychové střílečky slabost. A Duke na mě zapůsobil tím, jak oldschoolově, ale zároveň moderně působí. Jasně, má hromadu větších či menších chybek, ale jako celek funguje velmi dobře. Tak dlouho vyvíjená hra mohla dopadnout mnohem, mnohem hůř.

Pro: zábavné nápady a interaktivita prostředí - v první polovině hry, Dukeovy hlášky, humor, hratelnost

Proti: kolísavá úroveň grafiky, nevyvážené rozmístění checkpointů, pouze dva sloty na zbraně a velmi omezený počet munice

+27
  • PC 70
A co hra Duku? Byla dobrá?
Po dvanácti zku...ných letech, by měla být!

Duke si počkal dvanáct let, mi ještě déle a já přidal ještě dva roky navíc. Než jsem se dostal k blonďákovy se spisovnou mluvou, které mu občas ulítne sprosté slovo, s malým ale jistým egem a poslední řadě krapánek šovinistický postojem, opravdu s nepatrným.

Nedá mi to a musím vzpomenout na svá telecí léta, kdy Duke byl fenomen. Nejde zapomenout jak po škole jsem chodili do Pasáže Broadway do herny, abychom si mohli dát Duke Nukema 3D proti sobě. Ku.va, kde ta doba je?!?

Zpět ke hře. Trochu jsem se bál jestli Dukův vtip mi nebude protivný, přece jenom člověk se trochu změní za roky. První level dal jasně zelenou, úsměv od ucha k uchu a vzpomínání jaké to bylo tenkrát. Hra je čistě lineární koridor za koridorem, odboček minimum. Je dobré, že Duke mění tempo hry, jednu chvíli nemilosrdně kosíte mimozemšťany a za chvíli jezdíte jako mini Duke dětském autíčku. V další kapitole plníte úkoly pro striptérku v strip baru. Alespoň jsem, tak nenarazil na stereotyp. Stereotyp se dostavil ale až s dlc Duke Nukem Forever: The Doctor Who Cloned Me. Kde nebylo nic co už nebylo jednou použito ve hře.

Ve hře se mi líbilo jak bylo použito ego Duka. Slouží jako štít, který neustále zvyšujete, např. prohlížením porno časopisu, listováním porno kalendáři, vesměs by se dalo říct, že každá koza Vám pomůže. Nejsem extra hráč FPS stříleček ale Duke svou jednoduchostí a tempem, vzít brokovnici nalámat se pivem a hurá proti kulkám nebo si dát steroidy, mě zk..veně bavil!!

Verdikt: Koukám, že Duke zůstal svůj, trochu na mě přenesl svůj slovník a i možná autorita k ženám, konečně budu 100% gentleman. A že prý hry nejsou poučné. Ho.no! Hups zase. Duke byl fenomen až tomu jinak nebude, to co dokázal v roce 1996 už sice nezopakoval i tak jsem moc rád, že jsem s jeho hláškami mohl vrátit do svých telecích let. 70%

Pro: Ego jako štít, střídání tempa hry, Dukovi hlášky.

Proti: Málo prsatých žen, žádný vulgarismus, hodně feministický.....

+26 +28 −2
  • PC 70
Duke Nukem Forever je pro mě hodně rozporuplná hra. I já jsem jeden z těch, kteří slintali nad kulervoucím trailerem z roku 2001. Tenkrát bych na to po vydání měl asi i odpovídající počítač. Hra hodně sází na nostalgii, ale zároveň se to nechalo unést tehdejší módní vlnou FPS. Až je to někdy docela ubíjející.

Největší chyba hry, na co jsem nadával celou hru, je rozhodně omezení na čtyři zbraně (v původní verzi snad dokonce na tři nebo dvě) a omezení počtu munice. Když už se konečně trochu zastřílím z nějakou zbraní, dojdou mi náboje. Musím jí tedy zdlouhavě odhazovat a vzít jiný kvér. S tím souvisí i to, že pistole má v podstatě stejnou sílu jako třeba samopal nebo brokovnice. Protože, co by asi hráč dělal, kdyby zrovna nebylo něco jiného po ruce. Zrovna do téhle hry se to absolutně nehodí.

Level design jde ruku v ruce se systémem checkpointů a nemožnosti quick savu. Ono by to ani moc nešlo procházet nějakým komplexním level-designem a nemít po ruce quicksave. To by autoři museli udělat úplně jinou hru nebo načítat každou druhou scenérii jako třeba v The Darkness. Omezení konzolové doby je neúprosné. Ve hře tedy jdete pořád rovně. Občas vstoupíte do arény, kde na vás čeká překážková dráha nebo nějaká ta triviální hádanka. Občas vlezete do arény, kde na vás postupně vyskakují nepřátelé.

Jednu výhodu ale systém checkpointů má. Není pro sraby. Obtížnost hry je nastavená překvapivě vysoko a nemůžu říct, že bych některou z pasáží několikrát neopakoval. Člověk se prostě musí snažit a nemusí v hlavě spekulovat o tom, zda by nebylo dobré teď uložit. Ve hře mě také dost iritovala spousta prázdných pasáží. Nepřátel není tolik, jak by se slušelo. Kolikrát je to jen o hledání správné cesty a hodně často tady zažijete až ubíjející skákání jak v nějaké 3D plošinovce.

Pocit ze střelby je slušný. Ze zbraní se mi dobře střílelo. Bohužel jsem si z některýma, díky omezení, ani moc nezastřílel. Humor se drží na staré dobré vlně. Byl pitomý tenkrát a je pitomý i dneska. Ze začátku mě moc nebavil, ale ke konci jsem začal trochu oceňovat jeho totální brakovost. Bossů je hodně a jsou zábavní. To je hlavní důvod, který v mých očích hru zachránil. Obtížnost soubojů s nima je nastavená tak akorát a nejvíc mě bavil ten poslední. Duke Nukem Forever má pěkný konec.

Tolik kritizovanou grafiku jsem na mé Intel HD 4000 nemohl moc posoudit. Aby mi hra běžela alespoň na 40-50 FPS, musel jsem vypnout všechny efekty a detaily stáhnout na střední úroveň. Všudypřítomnou brutalitu to ale nezakrylo. Dlouho jsem nehrál hru, kde by se válelo tolik zohyzděných mrtvol a bylo to spíš k smíchu, než aby to vyvolávalo nějaké znepokojení. Pasáže pod vodou si mohli autoři odpustit. Byly nudné tenkrát a jsou nudné i dnes.

A na vesmír už asi nebyl čas.

Pro: souboje s bossy, pocit ze střelby, checkpointy vypnou zbytečnou část mozku

Proti: omezení na čtyři zbraně, málo nepřátel, spousta prázdných skákacích lokací, až skoro arkádová linearita

+26
  • PC 70
Na tuhle hru jsem čekal vskutku dlouho a nakonec jsem dostal to, co jsem přesně chtěl. Famózní odlschool střílečku. V téhle hře si vskutku zavzpomínáte na staré časy, kdy všechny hry byly jednodušší a zakládali se na jednoduchém principu... Zabít vše, co se hýbe.

Opravdu nechápu ty negativní ohlasy. DNF nikdy nechtěl být nejlepší hrou století, ačkoliv si myslím, že ostatní si po tak dlouhé době vývoje myslí opak, a nakonec hru peskuje za každou kravinu. Hra je svižná, nakopávání emzáckých zadků je sranda, ale hlavně, je jedinečným způsobem jedinečná. (Možná to zní divně, ale je to tak) Jak tady bylo řečeno, herní charakter jako Duke, není v žádné jiné hře. Jen tady se můžete při hraní cítit jako King. :) Navíc se jeho hlášky málokdy opakují a mají šmrnc.

Vysoká interaktivita prostředí taky potěší. Jen v Dukově bytě jsem strávil hodinu a půl hraním pinbalu, basketu, kulečníku atd. Musím také dát plus obtížnosti. Hrál jsem na nejtěžší a musím říct, že jsem se nejednou zapotil.

Ale také nemůžu jen chválit. Ve hře mě iritovali mise s truckem. Když jsem musel v poušti popáté doplnit benzín, tak se hra ode mne dočkala jen nadávek. Taky přehrada mě přišla taková dlouhá a nezajímavá. Takže bych uvítal lepší level design. Grafiku hodnotit nemohu, protože jsem rád, že jsem hru rozchodil na 7 let starém PC.

Závěrem: DN:F je střílečka tělem i duší, ale podává to tak originálním způsobem, že i když vás hra na podruhé nepřekvapí, stejně si ji zas s chutí zahrajete

Pro: Vtipy, hlášky, oldschool, interaktivita, obtížnost

Proti: level design, koridorovost

+25 +29 −4
  • PC 65
Humor se nezměnil. Vtípky nezestárly. Nadsázka nezmizela. Dukeův patriotismus možná dokonce zesílil. Forever je napěchovaný interaktivními vtípky - od boxování do pytle, po házení (slovy krále) hovnem. Nechybí ani odkazy na jiné herní série a Dukeův komentář při jejich objevení. Power armor is for pussies.

Výše zmíněné jsou asi jediná (ale zásadní) pozitiva. Věci, které se mi nepozdávaly, shrnu do dvou slov: zbytek hry. Ať už jsou to špatné animace, příšerný post-processing, omezená kapacita inventáře zbraní nebo délka kampaně. Všechno je to tak nějak slepené, aby to jakože drželo pohromadě. Jenže....

My balls, your face.

Všechno do sebe zapadne tak, že jsem si chvilku říkal, jestli tohle není nejlepší troll v historii videoher. Nebo jestli to měl troll být, ale vydavatel neměl koule na to, to reprezentovat jako nejlepší nejhorší hru na světě. Zároveň měl ale koule na to, aby uzavřel kapitolu "Duke Nukem Forever aneb Nekonečný příběh trochu jinak".

Huh, I was expecting a monkey.

Duke Nukem Forever jsem poprvé zaregistroval úplnou náhodou po dohrání 3D kolem roku 2006. Poohlížel jsem se po další várce striptérek, kterým bych mohl nacpat dolary za boob flash. Nikdy jsem pořádně neregistroval strastiplnou vývojovou cestu hry, takže jsem dlouhá léta netrpěl jako většina fanoušků, ale k láska k Dukeovi sílila při pravidelném vracení se k 3D. A právě díky sympatiím k Dukeovi jsem si užil tuhle záležitost. Stav a obsah hry působí spíš jako kdyby se jednalo o early access hru, ale ten stupidní a přehnaný humor na mě funguje. Prostě guilty pleasure. Hail to the king.

Herní výzva 2020 - 5. "Moje jméno je..."
+25
  • PC 80
Na Duke Nukem Forever jsem se těšil a zároveň se trochu obával toho, co na mě po těch patnácti letech od vydání Duke Nukem 3D vybafne. Dlouhý vývoj je na hře znát, ale přesto jsem do rukou dostal titul, při jehož hraní jsem se bavil, a to hodně.

Král je zpět. Největší drsňák, který kdy kráčel po naší planetě, se musí na chvíli vzdát bezstarostného života plného žen, piva a žen a odrazit další mimozemskou invazi. Nechybí nesmrtelné hlášky v podání Jon St. Johna, narážky na všechno možné včetně předchozího dílu (první level je videohra s posledním bosem původní hry) ale ani místy trochu ujetý humor či netradiční zbraně, jako je zmenšovač nebo zmrazovač.

Už si nepamatuji, na jakou obtížnost jsem hrál Duke Nukem 3D, ale tady jsem si zvolil tu nejtěžší dostupnou při prvním hraní Come Get Some, protože novější akční hry jsou prostě jednodušší. Nojo, ale Duke je ze staré školy a jednoduché to opravdu nebylo. Navíc jsem si hru ještě ztížil tím, že jsem v nastavení nepovolil rozšíření inventáře, které podle zdejší diskuze hra hned po vydání ani neumožňovala. Musel jsem si tak vystačit se dvěma zbraněmi najednou namísto čtyř a z toho jednou byla kvůli ačívu Dukova zlatá pistole, která mi však častokrát zachránila zadek.

Jedna z věcí, co mi vadila bylo kopání. Zde totiž Duke používal nohy mimo chůze jen k otevírání dveří rozkopávání různých překážek či k zašlapávání zmenšených nepřátel, ale to vše se dělo tak nějak automaticky. V Duke Nukem 3D šlo používat nejen pravou, ale i levou nohu nebo dokonce obě naráz a to kdykoli během hry. V Duke Nukem Forever tak nějak nahradily úlohu nohou ruce, ale už to nebylo ono.

Spousta levelů byla skvělých včetně těch, kde jsem byl zmenšený (až na část s minibosem) a zpočátku se neustále střídalo okolní prostředí. Nemohu zapomenout ani na minihry v podobě pinballu, kulečníku, či basketu. Z kombinace děvky, chlast a chlebíčky chyběly asi jen ty chlebíčky, ale jiných pochutin byl dostatek. Po dokončení se mi zpřístupnila spousta bonusů, jako jsou obrázky nebo trailery z nekonečného vývoje, nesmrtelné hlášky Duka a nejvíce mě potěšil asi vývojářský deník. Nevím, jestli ještě někdy bude nějaké další pokračování, ale DLC The Doctor Who Cloned Me určitě vyzkouším.

Pro: Duke Nukem, Jon St. John, humor, zmenšovač, zmrazovač, obtížnost, minihry, bonusy

Proti: nemožnost kopání kdykoli během hry, ke konci stereotyp

+25
  • PC 60
Páte pokračování Duka si mně ihned získalo vstupním intrem. Filmeček rekapitulující hru Duke Nukem 3D, nádherně navodil nostalgii. Co teprv, když se kolem hlavní postavy objeví holky Holsomky, ihned naskočí myšlenka - toto pokračování bude žhavější.

No jo, ale to další už je odlišné, zbrklé a takřka fyzickým zpodobněním šovinismu. Na druhou stranu, je to co Duka dělá Dukem. Ikdyž je to tentokrát jiný. Různé hříčky, jako kulečník, stolní hokej jehož vyhrání zvyšuje EGO. Funkce piva, všudypřítomné ženy - vše již bylo dříve, a zde je to také fajn. Hra je ale nevyvážená, přecpané mise střídají absolutně holé pasaže. Fáze s monster truckem bych klidně oželel.

Kde jsou ale ty propracované mapy, s odbočkami a tajnými místnostmi. Duke Nukem Forever je strašně přímý, jen z bodu A do bodu B. Kolem sice pár blbůstek (potěší), ale postup je často zbytečně krkolomný a nepřehledný. Boj je zabávný....dokud si hráč neuvědomí jak je zdlouhavý, příšly tak momenty, kdy jsem už čekal na další checkpoint, jako na spásu. Co se týká likvidace bossů, proč už není regulérní souboj o nepřestávajících salvách, na otevřeném prostranství...a včas musím vytrhávat rohy a trubice.....další pofiderní součásti monster. A je to místy opět zbytečně krkolomné.

Duke Nukem Forever je fajn, přináší atmosféru jakou si fanoušci žádají a celkově ucházející akci. Postrádá ale příběh, či detailnější lokace. Spousta věcí je zbytečně výstředních.

No a s dvojčaty jim to taky nevyšlo takto je odpálit hned ze začátku hry
60% - hybrid mezi starou a novou FPS
+23
  • PC 65
Duke konečně přišel. Celé roky jsme si z něj (a 3D Realms) dělali srandu a říkali, že nikdy nevyjde. Nakonec vyšel, ale v balení, které ovšem vypadá jako stará šlapka, co už jede přes limit.

V posledních měsících, kdy už bylo jasné, že Nukem vyjde, jsem velice bedlivě sledoval vývoj, trailery (a že jich bylo dost) a obrázky. Byl jsem trochu zmaten, protože to nevypadalo moc jako hra, kterou jsem si představoval. Přesto jsem ale doufal, že to nakonec dopadne dobře.

A přesně kvůli tomu Forever propadlo ve skoro všech recenzích. Duke totiž prohrál na daleko důležitějším hřišti - v našich srdcích. Sliboval hory, dal nám o tolik horší finální produkt, že se tomu ani nejde divit.

Těžko říct, jakou kritikou bych měl začít. Tak třeba linearita. Nikdy jsem neměl rád koridorové střílečky a na Duke 3D jsem měl rád právě tu relativní volnost. Většinou bylo k cíli několik cest, nebo alespoň se hráč mohl potulovat po kraji, do postraních uliček, hra také obsahovala zajímavý systém tajných vchodů (ten old-school). Tady ale je přímočarost na prvním místě. To by nevadilo, aspoň je na co se cestou dívat ... i když vlastně není. Takže nakonec nemá hráč ani jedno. Grafika upřímně řečeno vypadá jako "něco" 6-8 let starého. Ač mi nevadí starověká grafika (80. léta), ač miluji DOSovou 256 barevnou, 320x200 orgii, ač se dnes maximálně pousmívám nad prvními pokusy od 3D grafiku a i když si užívám hry ze začátku století, stejně jako moderní vizuály, tak tady mi vadí. Nevím čím, nevím jestli je to těmi očekáváními, ale nejsem s ní spokojen. A to nejsem slečinka co všude potřebuje moderní grafiku.

Bohužel tedy Duke není jen tak nějaká lineární střílečka, je to jedna z nejlineárnějších, co jsem kdy viděl. Když na začátku mám vlézt do větračky, ale dám si práci (a poslechnu svůj průzkumnický smysl), obejdu, podlezu jí a objevím se na druhé straně, není tam nic, žádný interaktivní předmět - jen tupé modely přišpendlené na polici. Když v poušti čelím několika prasatům, sice kolem sebe mám obrovský kaňon, ale jen jednu cestu dopředu. A ani ty možnosti manévrování nejsou velké. A ještě jednu věc, té jsem si všimnul už v demu - V dolech je jediný správný způsob přeskočení mini-propasti rozlačit vozík a přeletět jí v něm. Jenže ono se stačilo rozběhnout a doskočit na druhou stranu. To ale hra nevzala, protože je SAKRA JEDINÝ SPRÁVNÝ ZPŮSOB.


Tak moc jsem se snažil mít Duka rád, i když jsem viděl jeho mnoho nedostatků. Není to ale možné. A nejde jen o to, že jsem čekal moc. Ono ani jako střílečka není DNF dobrý. Zkrátka nefunguje.

Jediné co je na něm dobrého je humor, hlas Dukea (správně drsný dabér) a narážky. Chápu, že tímto komentářem asi zklamu hodně příznivců, kteří se stejně jako já snažili mít Dukea rádi. Ale vězte, já jsem zklamán ještě víc.

Pro: Humor

Proti: Totalitní linearita (vládne všem), grafika

+22 +25 −3
  • PC 65
Žánr 3D akčních her je mrtvý. A Duke Nukem se po patnácti letech vrátil jen proto, aby ho zakopal ještě hlouběji.

V podstatě vše podstatné popsal pode mnou Daemon, jen bych přidal že mě až tak moc nevadily adventurní části (naopak jsem je vítal), ale taky mě tolik nebavila nepříliš zajímavá akce zabitá casual herním systémem "chodba se střílením - skript - save checkpoint", kdy vůbec nezáleží na tom jak hrou postupujete, kolik máte životů či jaké zbraně a kolik munice.

Dukův humor je fajn, odkazů na ostatní hry a filmy je asi miliarda a tak funguje ve hře její parodická složka vcelku slušně... ale když chybí zábavný herní základ, tak je jakákoli snaha o zpestření vcelku zbytečná. Navíc poslední vcelku značná část hry se už ani neodehrává v jakkoli zajímavém prostředí, ale ve FEARovsky generických šedých chodbách ve kterých ani ty děvky a interaktivní blbiny už nejsou... jen to pomalé a těžkopádné ploužení se po chodbách, a rádobyhororové střílení nudných nepřátel.

Kdo čekal návrat ke staré dobré hratelnosti má zkrátka smůlu, jen pár příjemných old school prvků ve stopovém množství zůstalo (větší interaktivita prostředí, pár více hopsacích pasáží, množství velkých bossů a místy i ty mírně adventurní prvky)... ale jinak je to jen trochu lepší konzolovka. Na dnešní dobu vcelku bez problémů hratelné, ale starým legendám nesahá DNF ani po kotníky.

Pro: parodický a šovinisticky nekorektní humor, popkulturní odkazy vůkol všude, interaktivita prostředí, v několika málo věcech návrat ke starým dobrým herním principům,... A taky že to i po těch letech fakt vyšlo.

Proti: těžkopádná a nudná akce, málo zbraní a munice, linearita, krátkost, nezajímaví nepřátelé, neviditelné zdi, spouštěním skriptů podmíněný postup hrou

+22 +23 −1
  • PC 80
Využil jsem víkendové akce Gamers Gate a koupil Duka za 5 doláčů. Byl jsem po tolika letech zvědavý jestli mě vážný konkurent Chucka Norrise ještě nadchne. Od doby kdy jsem hrál původního Duka a znal hlavně jeho sharewarovou epizodu nazpaměť (včetně většiny tajných míst) už uplynula slušná řada let. Tehdy to byla jedna z mála dostupných 3D akcí. To jak všichni dobře víme už dáávno neplatí. Má tedy “nezapomenutelný” hrdina stále co nabídnout? První půlhodinku hraní jsem si říkal, že už to pro mě asi vážně není. Nicméně tenhle pocit mě záhy opustil. Ve hře se totiž stále něco zajímavého děje. Snaha vývojářů zabavit hráče variabilní kampaní je dle mého názoru znatelná a zaslouží si pochvalu. Užíval jsem si jízdu autíčkem i velkým autíčkem, skákání po hamburgerech na sporáku, let armádním vznášedlem, Dukův erotický sen a jeho hlášky, hopsání na “ufonských” trampolínách, apod. Osvěžující pro mě byla i nutnost sem tam se zastavit a zamyslet nad tím kudy dál. Tohle může někoho obtěžovat. Na mě to ale působilo jako zamýšlený herní prvek jehož cílem bylo skutečně výše zmíněné a proto jásám a dávám palec nahoru (a není to nijak přehnaně náročně). Hratelnost je slušně vyladěna a nezaznamenal jsem žádný větší bug. Auto se pravda chová velmi arkádově, ale dá se to. Grafika na mě též nepůsobila příliš zastarale. Není to Cryengine, ale nijak mě to neuráželo. Hodně se také diskutovalo o neúplnosti hry po tolika letech vývoje. Já jsem tenhle pocit k mému překvapení neměl. Kampaň a příběh podle mě působí celistvě a má slušnou délku (cca 8 hodin). Tvůrci možná původně zamýšleli návštěvu více prostředí a přidání dalších herních prvků jak je patrné z bonusových videí ve hře (například jízdu na motorce za plného provozu v Las Vegas), nicméně můj výsledný dojem ze hry je velice dobrý a za 5 dolarů to byla rozhodně dobrá koupě. Jde prostě o rychlou akční jízdu, která zabaví a nic víc jsem od Duka neočekával. Pokud to vidíte podobně, pak za momentálních příznivých cen rozhodně doporučuju.

P. S.: nerhál jsem multiplayer i když mám originál:)

Pro: zábavná kampaň, dobré nápady, cena, hlášky

Proti: je to trochu hloupé, ale co:), obsah není na mnoho dní a hodin

+20 +21 −1
  • PC 70
Tak nám zabili Duka parchanti. Ne vážně, to co byl pro nás Duke v roce 1996 a že to byl král který nabídl parádní grafiku na svoji dobu, skvělý hlášky, interaktivitu, zajímavé prostředí a fajn souboje, v čele s Dukem který měl ego až na Měsíc, v roce 2011 dostáváme něco co nemělo vyjít a vyšlo to úplně v jiné podobě něž bylo původně plánováno.

Duke za těch 15 let zlenivěl, zeslábl a stal se celebritou. Jediné vysvětlení pro to že se po jednom pivu opije, že při každém výskoku funí jak prvorodičika, unese jen dvě zbraně a pod vodou vydrží s dechem 15 vteřin. No to je jeden velký What the Fuck pocit z nového krále.

Navíc zapomeňte na možnost většího prostředí s tajnými lokacemi jak tomu bylo ve 3D kde levely jsou mnohonásobně větší a různorodější. Dále souboje vtipně působí účinost kulometu který sice bez problému ukusuje betonové zdi s lehkostí ale klasický protivník prase vydrží skoro celý zásobník. Navíc zbraně už dávno nenabízí různorodost z minulého dílu díky omezení na dvě ale jejich účinností kdy některý prostě necháte ležet a zapomenete na ně. Souboje stylem kdy někam dojdete zavřou se všechny vchody a jsou na Vás vpuštěny vlny nepřátel, to bych čekal v Painkillerovi ale zde?

Najdou se ale i momenty které odkazují na velké plány se hrou a pár prvků jako logické hádanky, jízda v autě atd... Jenže to je jen špička ledovce co ve hře mělo být a jak měla být různorodá jak ukazují starší videa.

Dukův humor zde občas dokáže vyvolat úsměv, bohužel často se opakují fráze, minihry jako pinball a podobné kousky jsou příjemným zpestřením, dabing hlavní postavy je opět výborný a hudební doprovod taktéž. Jen ty otravné loadingy co se dějí až nepříjemně často a trvají celkem dlouho.

Duke Nukem Forever není úplně špatná hra ale do vysokých hodnocení co zde dostává má sakra daleko. Jako střílečka působí dost budgetově a před propadem do podprůměru to zachraňuje u hodně hráčů nostalgie což je velká mrcha, a charisma Duka který nám ovšem hodně zlenivěl.

Trailer ke hře opět ukázkově klame tělěm kdy do dvou minut narve to co působí nejefektivněji a nejzábavněji z celé 10 hodinové hry. Takhle se na hráče musí.

Pro: Závan starších časů bohužel již značně zatuchlý přesto Duke furt zní pěkně a chvilkama může i pobavit

Proti: Dvě zbraně, monotónst nepřátel a bossů, nabídka zbraní je značně osekaná, zpracování hry působí občas dost levným dojmem,

+19
  • PC 75
Jelikož jsem DNF kvůli recenzi pro EG musel dohrát za jeden den, dal jsem si pěkně celou hru nonstop a těch 10 hodin jsem si užil. Zajímavé, jak u dnešních moderních her více jak 2 hodiny prostě nevydržím, přestanou mě bavit a dohrávám je několik dní či týdnů. U DNF žádný problém. Je to hra na jedno volné odpoledne, na jeden zátah. K tomu si připravte pár lahváčů a na svačinu hamburgery z mekáče.

Nejvíc mě bavila častá změna prostředí, přičemž Hive měl skvělou atmosféru nejen díky sténajícím ženským a těm třem kozám na zdech. Užil jsem si i skákání na věži a výborná změna přišla také se zmenšením v kuchyni. Jízda v monster trucku, proč ne. Souboje s bossy jsem čekal trochu chytřejší ve stylu Half-Life. U nich jsem párkrát musel hru opakovat a konečný souboj jsem udělal až na popáté. Jinak má ale Duke stále svoje kouzlo, své hlášky a velmi slušnou interaktivitu s prostředím. Grafika je hodně zastaralá a třeba i Doom 3 vypadá podle mě lépe. Pořádný fyzikální engine by hře také prospěl, protože animace postav a ragdoll efekt je až příliš toporný.

Autoheal mi nevadil, ale omezení jen na 2 zbraně mě docela štvalo, protože kvůli tomu jsem chodil pořád jen s brokovnicí a trojkulákem. U ostatních zbraní rychle došly náboje a bylo nutné pořád přepínat a sbírat jiné. Multiplayer jsem hrál jen chvíli a ten mě teda příliš neoslovil, protože právě u něj se nejvíce projeví zastaralost zpracování.

Celkově jsem se ale bavil nadprůměrně, možná chvílemi až překvapivě skvěle, kdy jsem si říkal, jaká je škoda, že současné hry se soustředí výhradně na vážnou filmovou atmosféru a realistické zpracování. Také mě bavily prakticky všechny puzzly, které nejsou jen o zmáčknutí jednoho tlačíka a následném přehrání skriptované sekvence. Dukovi tyhle minihry strašně pomohly udržet si velmi dobrou hratelnost. Akční části jako takové jsou totiž celkem nudné, protože to toporné střílení je zkrátka v dnešní době až příliš velký krok zpátky.

Pro tolerantní fanoušky je ale Duke určitě jasná volba a s přimhouřeným okem se budou určitě bavit velmi slušně. Okamžitý kup to sice asi není, ale zahrát by si to měl jednou každý. Já jsem spokojený.

Pro: Je to Duke se vším všudy a není to apríl.

Proti: Zastaralé zpracování, jen 2 zbraně po kapsách, nudný mulťák.

+18
  • PC 70
Eeh... tohle bude jeden z těch stručnějších.

DNF je hrou, která vypadá a hraje se jako střílečka z let 2003/2004. Vyjít vedle Dooma 3, HL2, Far Cry, docela určitě by mezi nimi při nejmenším nezapadla, ale i ty ji už v podstatě ve většině ohledů překonávají a dneska je to už jen takový nostalgický výlet do historie za slabších 7 bodíků. (A k tomu silnější půlbodík za Duka.)

Co mě celkem mile překvapilo je variabilita herní náplně, kterou se autorům daří držet relativně vysoko a v celkově se dá říct, že v rámci oněch historických pravidel gamedesignu si DNF vede docela dobře. Co mě naopak zklamalo je skutečnost, že i tak technicky zastaralá hra má tu drzost se sem tam zaškubnout, někdy přímo až vytuhnout i na několik vteřin, aby si lážo plážo natáhla do paměti nějakou náhle se ve hře objevivší zvukovou stopu, nebo tak něco.

Zbytek se dá plus mínus odvodit - lokace jsou převážně nudné tuctové koridory, Dukeho hlášky jsou zábavné a jsou největším tahákem celé hry. I když tady padají časy 9-11 hodin herní doby, prolítnul jsem DNF odhadem za 7 hodin a nějaký drobný.

Nečekal jsem od DNF moc - takovou oldskoolovku, která se sice na dnešní AAA tituly mít nebude, ale díky oldskool pojetí a fajn hláškám to i tak bude ještě stát za to. A to se v podstatě splnilo, i když... čekal jsem to přece jen o něco lepší.
+16 +20 −4
  • PC 45
Pro začátek bych si dovolil pár otázek na ty, kteří tomu vlepili vysoká skóre:
Otázka č. 1 - Pokud je tohle atavismus shodný s tou 15 let starou hrou, bylo vůbec téhle hry zapotřebí?

Otázka č. 2 - Hráli jste všichni vůbec tu stejnou hru, jako já (nebo tu dřívější, když už jsme u toho)?

Duke Nukem Forever je druhořadý, polovičatý pokus o to, co kdysi dělalo Duka třidé tak dobrým. Gagy zmutovaly z pochybné, drzé a laciné dobré zábavy v nekultivovanou ubohost a chabou mladistvost. Hratelnost se změnila z kulervoucí akce na monotónní ježdění a plošinkování rozptýlené mizerně zpracovaným střílením. Duke u sebe kdysi nosíval opravdovej arzenál. Teď u sebe může mít pouze dvě zbraně najednou, jejichž palebný mechanizmus a celkový feel prostě těžce smrdí. Příjde mi, jakoby namísto toho, aby se hra od Duke3D odrazila a prozkoumala další možnosti a od toho se dál odvíjela, spíš udělala s opileckou strnulostí tři kroky dozadu a tam spadla z útesu, jehož přítomností si ani nebyla vědoma.

Jedno dobré ale té hře nechám, a sice fakt, že efektivně připomíná ty bezstarostné časy FPS žánru, kdy to byl právě Duke3D, Doom a o pár let později i Serious Sam, kteří si dopřávali pobyt na výsluní. Bohužel, nostalgie celou hru utáhnout nemůže, a právě na tom si tento Duke nabíjí držku. Ze všech sil se pokouší hráče obelstít a přimět jej akceptovat průměrnost až podprůměrnost zahalenou nostalgií, kterou tento titul chtě nechtě přináší. Ale nedá se nic dělat, na všechny to, jak se zdá, zkrátka už nefunguje.

Pro: The Hive měl fajn atmosféru, s tou hamburgárnou nemůžu tvůrcům odepřít špetku kreativity

Proti: The king is dead, goddammit.

+16 +19 −3
  • PC 60
Tahle hra je problémová již ve své podstatě. Ponechme stranou nekonečný komplikovaný vývoj a vrhneme se na otázku, kde se nám to Duke vlastně octl. Octl se nám v éře přerenderovaných FPSek, které trvají jedno odpoledne, mají pomalu více filmečků a dialogů než akce a snaží se po vzoru západních filmů na hráče zapůsobit emocemi a logikou věci. To je v pořádku. Mezi tyto produkty vtrhnul blonďatý svalovec s hubou plnou hlášek a nadsázkou větší než jeho ego. Problém však nastává tehdy, když se DNF snaží přiblížit dnešním standardům. Omezený arzenál, auto heal...tohle nedělá dobrotu. Brnkání na nostalgickou strunu je sice fajn, ale začátek se kvůli tomu neskutečně táhne a začíná otravovat. DNF se nám tak rozjíždí jako špatně namazaný stroj a až od prostřední části jede plnou rychlostí do konce. Střídají se lokace, bossové, logické úkoly, zbraně...Filozofie sekvencí je sice stále stejná (nová lokace, zabít pár nepřátel, vyřešit nějakou minihru, zabít bosse), ale v konečném důsledku nevadí tak moc jako jalové technické zpracování nebo nemožnost jakkoliv odbočit od nakoridovaného směru cesty. Hlavní hrdina a tuna hlášek leccos zachrání, stejně jako pocit časů dávno minulých, ale pachuť v ústech z toho, že vlastně tahle gameska byla celá zbytečná a ujel ji vlak při prvním odkladu, zůstává. Takhle se spíš přikláním k názoru ForNEVER...před 10 lety by to byla bomba, takhle je to jen vyluhované staré cosi.

Pro: Častá změna prostředí, Duke a jeho hlášky, nostalgie starých FPS s všudypřítomnou nadsázkou

Proti: Neúčinné našroubování moderních prvků, podprůměrný audiovizuál, přísný koridor

+15