Borderlands
Borderlands: Game of the Year Enhanced
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Přestože je Borderlands mix akce a RPG, ta dynamičtější část nabitá adrenalinem tu prostě převládá. Hráči tedy ve většině případů stačí pevná ruka a přesná muška, ta je lékem na všechno. Hra disponuje širokou škálou zbraní, 20 hodinovou kampaní, krom toho ještě jednotlivými scénáři a působivou cell-shade grafikou.
Borderlands se dočkal i poměrně rozsáhlých stahovatelných přídavků (DLC). Jsou to The Zombie Island of Dr. Ned, Mad Moxxi's Underdome Riot, The Secret Armory of General Knoxx a Claptrap's New Robot Revolution. O tři roky později vyšel plnohodnotný druhý díl.
Poslední diskuzní příspěvek
Nejlépe hodnocené komentáře
Přes všechen můj autismus byla hra pokaždé velice zábavná (s povděkem kvituji všechny DLC) a hodnotím pouze singleplayer. Na jednu stranu je to hra se zajímavým prostředím, které nabízí i jakýsi potenciál (Suzana naivně čekala RPG questy). Dostalo se mi však velice přímočaré akce v prostředí post-apokalyptické (čti zamořené odpadky) Pandory, kterou vyzdvihuje zejména humor. Na druhou stranu jsem po každém dohrání trochu zalitovala těch hodin strávených odpravování nepřátel na všechny možné způsoby (osobně preferuji výše zmíněnou kyselinu) a v závěru se snad u každého muselo dostavit lehké zklamání. Tedy já osobně si nijak nelibuji v závěrečných bossích, často kvůli nim hru i nedohraji... avšak konečná fáze hry je tady skutečně tragicky odfláknutá (čti finální boss jednoduchý až hanba).
Zbraňový fetišista si jistě přijde na své (co z toho, když jednou za dvě hodiny najdete skutečně dobrou zbraň), protože ve hře narazíte na stovky variací nabízených druhu zbraní.
Jednotvárnost prostředí a bezmyšlenkovité pálení do nepřátel velice rychle omrzí a i toho humoru je ke konci pramálo.
Nicméně díky Pandoro, ty díro jedna zamořená. Vsadím se, že tajemný Vault se k tobě vydám hledat určitě ještě jednou (určitě to bude naposledy).
Borderlands jsou jakousi slátaninou světa Falloutu 3, skillů a sbírání předmětů po vzoru Diabla, akce ve stylu Halo (alespoň později ve hře) a questů ála WoW.
Ze začátku se tváří jako obyčejná příjemná střílečka a v prvních pár levelů se tak v zásadě i hraje. Za chvíli začnou z nepřátel vypadávat nové kousky do vašeho arzenálu, které se v zásadě liší jen obměnami kusů modelu a barviček a samozřejmě tedy statistikami.
Jedinou podmínkou pro používání čehokoli (s výjimkou upgradů panáka) je úroveň postavy. Už proto, že další statistiky tu nejsou. Když si na začátku vybíráte třídu postavy, jsou u ní zmíněny i preferované zbraně - u mě tedy sniperky a pistole. V praxi ale nemá moc smysl se takových zbraní držet. Snažil jsem se o to, ale pistole začaly být pro přímý boj moc slabé a sniperky zas nemají potřebnou kadenci a tak jsem v jedné zoufalé situace sáhnul po brokovnici a té jsem se prakticky až do konce držel jako primárního kvéru. (Teda skoro do konce - příběhové finále jsem už zase klestil sniperkou.) Navíc mi přijde že systém chování nepřátel používání sniperky bůhvíjak nepřeje, ale to je možná jen můj dojem. Každopádně používáním daného typu zbraně si průběžně vylepšujete její efektivitu a i skilly ve větvích pro "doporučené" zbraně se často týkají zbraní všech.
Celkově se tudíž dá asi říct (alespoň je to můj dojem), že výběr classu nemá na styl hraní nějaký zásadní vliv, možná s výjimkou Sirény, která má ty svoje "magické" specialitky. Což samozřejmě neznamená, že by classy neměly zajímavé jedinečné skilly, ale většina spočívá v mírném vylepšení běžných satistik, nebo hlavního skillu. Ten Hunterův spočívá ve vyslání opeřeného lovce na nepřítele, ale i z toho mám docela rozporuplné dojmy: Ze začátku je sice super silný a zabije snad cokoliv na jednu ránu, ale to samé se cca dá říct o vás a pták má docela velký cooldown. Za polovinou se situace přehoupla a pták byl spíš takový bezvýznamný doplněk. No a když jsem naboostoval skill na ignorování štítu na 100%, ztratil smysl alespoň u lidských bojovníků úplně, protože dál likvidoval nejdřív štít, zatímco moje střelba dávno drtila nešťastníka. Navíc na jeho cíl musíte alespoň přibližně mířit kurzorem a vystavovat se tak nepřátelské palbě.
Poměrně specifický grafický styl je pěkný na koukání, ale prostředí se během hraní v podstatě nemění a když se člověk na věci lépe podívá, zjistí že ona grafická stylizace je hlavně úžasným způsobem jak ušetřit na detailech.
Hra spočívá cca v tom, že přijdete do bodu A, kde dostanete úkol(y), přejdete do bodu B, kde úkol splníte a následně si v bodě A, B, případně C vyzvednete odměnu. Úkoly jsou zadávány v dialogovém okně, nemůžete na ně nijak reagovat a nikdo vám je ani nepřečte, čímž u mě snad všechny degradovaly na pouhé odklikávání položek a plácání se mezi checkpointy na mapě.
Mezi questy se skrývá i hlavní dějová linka, která se týká hledání bájného emzáckého vaultu plného emzáckých technologií a emzáckého bohatství, ale prakticky na ní nesejde. Sbíráte kusy klíče od vaultu a pak se něco stane, a pak se stane ještě něco, co je trapně jednoduchý finální souboj a pak můžete pokračovat ve hře.
Co bych na hře vyloženě pochválil je hudba a taky humor, kterého by mohlo být víc. Každopádně oboje skvěle dokresluje atmosféru, pro kterou nějak ve slovníku nenacházím to správné slovo, ale při intru se div nesráží na monitoru. (Ok, při samotné hře už až tak moc ne.)
I když tady mě to spíš překvapuje, protože jsem se velkou část hraní spíš nudil, tak i Borderlands mají tu schopnost udržet člověka ve hře mnohem déle, než si to původně plánoval, což se určitě cení. Ale nemůžu říct, že je to vyloženě dobrá hra. Wowkoidní questování je nuda a vopruz. Správa a porovnávání výbavy je dost nepřehledné díky konzoloidním menu, nabídkám, i inventáři. U zbraní nemůžete podle barvy dost dobře poznat/rychle porovnat jak je dobrá/cenná. (S výjimkou oranžových, které jsem našel celkem dvě na cestě k finálnímu bossovi a které byly prostě to nejlepší co jsem v rámci daného typu našel, ale ostatní barvy byly kvalitativně víceméně namíchané a to samé bych řekl o jejich ceně, i když tu jsem nějak víc nezkoumal.) Prostředí je pořád stejné, částí výbavy a podmiňujicih atributů je málo, nepřátelé by se taky mohli respawnovat pomaleji, síla zbraní i stoupání jejich kvality jsou nevyvážené, AI tupá a určitě bych takhle mohl ještě chvíli pokračovat.
A navíc je to při všech těch věcech o něco delší, než by muselo, ale konec má aspoň trochu spád a člověk se i začne trochu zajímat co se vlastně děje, takže asi budiž.
Tahle hra je poměrně rozporuplná. Mám z ní dojem kvalitního konceptu, na který se ale při realizaci házel bobek. Je tu spousta potenciálu, který je převážně zabitý, nebo alespoň dostal řádně přes hubu, při tom ale hra na řadě míst dobře ukazuje, jak skvělou mohla být, kdyby se k některým jejím aspektům při tvorbě přistoupilo jinak, kvalitněji.
Pro: hudba, humor, grafický styl, atmosféra, schopnost udržet hráče mnohem déle, než chtěl.
Proti: humoru je poskrovnu, grafický styl šetří detaily, atmosféru zabíjí neosobní plnění úkolů, umí právě tak dobře nudit, nevyvážené po stránce zbraní, nevýrazné classy, rychlý respawn nepřátel, mizerně (konzolově) zpracovaný a jednoduchý management výbavy,...
Za sebe musím říct, že je to tak trochu obojí.
Co je na této hře kromě specifického vzhledu a humoru? Střílení, lootování, běhání, řízení. A to neustále. Opakovaně. Jako fakt hodně opakovaně. Copak by to mohlo být zábavné? V podstatě jo. Hlavně lootování vám bude přinášet potěšení, dokud samozřejmě nemáte všechno co jste chtěli a sbíráte už "jen na prodej". Zbraně jsou totiž různorodé. Osobně to hodnotím jako jeden z největších kladů. Je pak snadné vybrat si, které typy mi nesedí vůbec a které jsou naopak nejpraktičtější. Nechávala jsem si vždy různě elementální zbraně, abych je mohla střídat podle potřeby, také pestřejší škálu, aby mi nehrozil nedostatek munice u jednoho typu.
Už jsem to kdysi hrála v singleplayeru, ale postupně mě to přestalo bavit. Hra je totiž místy ubíjející. Multiplayer v podstatě spoustu věcí částečně "řeší". Jeho velké výhody:
- můžete si vyměňovat (a vzájemně vyfukovat před nosem) zbraně
- když se vám nechce, nemusíte řídit (stačí říct: pamatuješ jak jsem to vzala z toho útesu minule?)
- když máte quest, který vás střídavě posílá z jednoho konce mapy na druhý, prostě zůstanete na opačných koncích a ušetříte si cestu (9 z 10 vault hunterů doporučuje)
- má vás kdo zvednout (ne že byste to potřebovali :P)
- u některých úkolů (nebo přesunů) se toho stihne probrat víc než u piva
Pro: looooot, humor, akce, multiplayer
Proti: repetitivnost, natahování herní doby, nelogičnosti
Hra mi totiž dala vzpomenout na staré časy hraní, kdy mi tak nějak, vzhledem ke hře, ještě stálo za to, věnovat jí spoustu času a klidně i v opakovaném hraní. Borderlands je tak jednou z minima nových her, které tuto motivaci (v mém případě), přinášejí také a to přímo v nezapomenutelné míře. Snad za to může nedostatek podobných her v posledních letech, nedostatečně motivující složka k opakovanému hraní nebo mé rozhořšení nad Falloutem 3, od něhož jsem čekal barvu a nadsázku podobnou právě v Borderlandu.
Borderlands, ač je jeho téma absolutně jiné, svým RPG způsobem ve stylu Diabla prostě baví. Hromada zbraní, kde každá další zbraň tzv. "za rohem", může znamenat trojnásobnou zkázu v ničení, než ta momentálně nejsilnější bouchačka se kterou se zrovna promenáduju krajinou..O tom Borderlands i v jádru jsou. O požitku ze střílení, o silnějších a silnějších zbraních, kterými, ve FPS režimu a dokonalém "kresleném" grafickém hávu, rozstřílím tím nejnechutnějším způsobem skvadru veskrze pološílených obyvatel v místní prapodivné planetě..
A nepřestává to kupodivu bavit a nepřestává..V mém případě, dokonce ani po druhé ne...
Pro: Poloretardovaní nájezdníci, grafika, styl, zábava, atmosféra, zvuk, brutalita, motivace hrát dál a především zbraně...Hodně zbraní....
Proti: Závěr hry, vozidlo neznajíc fyzikální zákony, obrovské dělo vozidla má obvykle menší dopad na nepřátelovo zdraví, než ta nejubožejší pistolka hry, zbraně mohly být i zajímavější, NPC postav pak víc a hlášky "rozkošných" robůtků...kapitola sama o sobě:-/
Hledat můze hráč v otevřeném světě, který je specifický svoji kreslenou grafikou, která se někomu může líbit a někomu zase ne. Myslím si, že se ale přesně hodí k vtípkům a stylu hraní této hry. Je zde jedna hlavní dějová linka a spousta vedlejších úkolů, které není nutné plnit. No...do té doby, než hráč zjistí, že na toho bosse opravdu potřebuje pár zkušenostních bodů navíc. Vedlejší úkoly jsou někdy zajímavé, jindy opakující se (přines, zabij, zapni), ale to je problém každé velké hry. Rozhodně u všech úkolů pomůže si přečíst, o co se jedná a proč vlastně máme dojít tam a tam. Což mě přivádí k multiplayeru. Hrál jsem se dvěma stálými spoluhráči a oba to vzdali s tím, že je to nebaví - protože nevědí proč máme to a to dělat. Když jsem se ptal, jestli si čtou ty texty k úkolům, tak odpověděli, že ne. Bez zjišťování toho, co je v pozadí to opravdu může být místy trochu nudné. Oproti tomu, když se objevila někde bedna se zbraněmi, takovou soutěživost o to, kdo ji jako první vybílí jsem už dlouho nezažil :-D.
Pro shrnutí: zajímavá hra, která nechytné každého, ale pokud to chytne všechny hráče v coopu, čeká je mnoho hodin zábavy.
Pro: mnoho zbraní, specifická grafika, vtípky, multiplayer
Proti: občas opakující se vedlejší úkoly
Suzana
pipboy
kiwizak
Terry.Cooper
Messiah
Pro: atmosféra, humor, kyselinová brokovnice (rozpouští snadno a rychle), grafické zpracování
Proti: jednotvárnost, odfláknuté questy + odbytý konec