Tak jo. Hru jsem dohral s classem hunter na asi 36 lvl.
Borderlands jsou jakousi slátaninou světa Falloutu 3, skillů a sbírání předmětů po vzoru Diabla, akce ve stylu Halo (alespoň později ve hře) a questů ála WoW.
Ze začátku se tváří jako obyčejná příjemná střílečka a v prvních pár levelů se tak v zásadě i hraje. Za chvíli začnou z nepřátel vypadávat nové kousky do vašeho arzenálu, které se v zásadě liší jen obměnami kusů modelu a barviček a samozřejmě tedy statistikami.
Jedinou podmínkou pro používání čehokoli (s výjimkou upgradů panáka) je úroveň postavy. Už proto, že další statistiky tu nejsou. Když si na začátku vybíráte třídu postavy, jsou u ní zmíněny i preferované zbraně - u mě tedy sniperky a pistole. V praxi ale nemá moc smysl se takových zbraní držet. Snažil jsem se o to, ale pistole začaly být pro přímý boj moc slabé a sniperky zas nemají potřebnou kadenci a tak jsem v jedné zoufalé situace sáhnul po brokovnici a té jsem se prakticky až do konce držel jako primárního kvéru. (Teda skoro do konce - příběhové finále jsem už zase klestil sniperkou.) Navíc mi přijde že systém chování nepřátel používání sniperky bůhvíjak nepřeje, ale to je možná jen můj dojem. Každopádně používáním daného typu zbraně si průběžně vylepšujete její efektivitu a i skilly ve větvích pro "doporučené" zbraně se často týkají zbraní všech.
Celkově se tudíž dá asi říct (alespoň je to můj dojem), že výběr classu nemá na styl hraní nějaký zásadní vliv, možná s výjimkou Sirény, která má ty svoje "magické" specialitky. Což samozřejmě neznamená, že by classy neměly zajímavé jedinečné skilly, ale většina spočívá v mírném vylepšení běžných satistik, nebo hlavního skillu. Ten Hunterův spočívá ve vyslání opeřeného lovce na nepřítele, ale i z toho mám docela rozporuplné dojmy: Ze začátku je sice super silný a zabije snad cokoliv na jednu ránu, ale to samé se cca dá říct o vás a pták má docela velký cooldown. Za polovinou se situace přehoupla a pták byl spíš takový bezvýznamný doplněk. No a když jsem naboostoval skill na ignorování štítu na 100%, ztratil smysl alespoň u lidských bojovníků úplně, protože dál likvidoval nejdřív štít, zatímco moje střelba dávno drtila nešťastníka. Navíc na jeho cíl musíte alespoň přibližně mířit kurzorem a vystavovat se tak nepřátelské palbě.
Poměrně specifický grafický styl je pěkný na koukání, ale prostředí se během hraní v podstatě nemění a když se člověk na věci lépe podívá, zjistí že ona grafická stylizace je hlavně úžasným způsobem jak ušetřit na detailech.
Hra spočívá cca v tom, že přijdete do bodu A, kde dostanete úkol(y), přejdete do bodu B, kde úkol splníte a následně si v bodě A, B, případně C vyzvednete odměnu. Úkoly jsou zadávány v dialogovém okně, nemůžete na ně nijak reagovat a nikdo vám je ani nepřečte, čímž u mě snad všechny degradovaly na pouhé odklikávání položek a plácání se mezi checkpointy na mapě.
Mezi questy se skrývá i hlavní dějová linka, která se týká hledání bájného emzáckého vaultu plného emzáckých technologií a emzáckého bohatství, ale prakticky na ní nesejde. Sbíráte kusy klíče od vaultu a pak se něco stane, a pak se stane ještě něco, co je trapně jednoduchý finální souboj a pak můžete pokračovat ve hře.
Co bych na hře vyloženě pochválil je hudba a taky humor, kterého by mohlo být víc. Každopádně oboje skvěle dokresluje atmosféru, pro kterou nějak ve slovníku nenacházím to správné slovo, ale při intru se div nesráží na monitoru. (Ok, při samotné hře už až tak moc ne.)
I když tady mě to spíš překvapuje, protože jsem se velkou část hraní spíš nudil, tak i Borderlands mají tu schopnost udržet člověka ve hře mnohem déle, než si to původně plánoval, což se určitě cení. Ale nemůžu říct, že je to vyloženě dobrá hra. Wowkoidní questování je nuda a vopruz. Správa a porovnávání výbavy je dost nepřehledné díky konzoloidním menu, nabídkám, i inventáři. U zbraní nemůžete podle barvy dost dobře poznat/rychle porovnat jak je dobrá/cenná. (S výjimkou oranžových, které jsem našel celkem dvě na cestě k finálnímu bossovi a které byly prostě to nejlepší co jsem v rámci daného typu našel, ale ostatní barvy byly kvalitativně víceméně namíchané a to samé bych řekl o jejich ceně, i když tu jsem nějak víc nezkoumal.) Prostředí je pořád stejné, částí výbavy a podmiňujicih atributů je málo, nepřátelé by se taky mohli respawnovat pomaleji, síla zbraní i stoupání jejich kvality jsou nevyvážené, AI tupá a určitě bych takhle mohl ještě chvíli pokračovat.
A navíc je to při všech těch věcech o něco delší, než by muselo, ale konec má aspoň trochu spád a člověk se i začne trochu zajímat co se vlastně děje, takže asi budiž.
Tahle hra je poměrně rozporuplná. Mám z ní dojem kvalitního konceptu, na který se ale při realizaci házel bobek. Je tu spousta potenciálu, který je převážně zabitý, nebo alespoň dostal řádně přes hubu, při tom ale hra na řadě míst dobře ukazuje, jak skvělou mohla být, kdyby se k některým jejím aspektům při tvorbě přistoupilo jinak, kvalitněji.
Borderlands jsou jakousi slátaninou světa Falloutu 3, skillů a sbírání předmětů po vzoru Diabla, akce ve stylu Halo (alespoň později ve hře) a questů ála WoW.
Ze začátku se tváří jako obyčejná příjemná střílečka a v prvních pár levelů se tak v zásadě i hraje. Za chvíli začnou z nepřátel vypadávat nové kousky do vašeho arzenálu, které se v zásadě liší jen obměnami kusů modelu a barviček a samozřejmě tedy statistikami.
Jedinou podmínkou pro používání čehokoli (s výjimkou upgradů panáka) je úroveň postavy. Už proto, že další statistiky tu nejsou. Když si na začátku vybíráte třídu postavy, jsou u ní zmíněny i preferované zbraně - u mě tedy sniperky a pistole. V praxi ale nemá moc smysl se takových zbraní držet. Snažil jsem se o to, ale pistole začaly být pro přímý boj moc slabé a sniperky zas nemají potřebnou kadenci a tak jsem v jedné zoufalé situace sáhnul po brokovnici a té jsem se prakticky až do konce držel jako primárního kvéru. (Teda skoro do konce - příběhové finále jsem už zase klestil sniperkou.) Navíc mi přijde že systém chování nepřátel používání sniperky bůhvíjak nepřeje, ale to je možná jen můj dojem. Každopádně používáním daného typu zbraně si průběžně vylepšujete její efektivitu a i skilly ve větvích pro "doporučené" zbraně se často týkají zbraní všech.
Celkově se tudíž dá asi říct (alespoň je to můj dojem), že výběr classu nemá na styl hraní nějaký zásadní vliv, možná s výjimkou Sirény, která má ty svoje "magické" specialitky. Což samozřejmě neznamená, že by classy neměly zajímavé jedinečné skilly, ale většina spočívá v mírném vylepšení běžných satistik, nebo hlavního skillu. Ten Hunterův spočívá ve vyslání opeřeného lovce na nepřítele, ale i z toho mám docela rozporuplné dojmy: Ze začátku je sice super silný a zabije snad cokoliv na jednu ránu, ale to samé se cca dá říct o vás a pták má docela velký cooldown. Za polovinou se situace přehoupla a pták byl spíš takový bezvýznamný doplněk. No a když jsem naboostoval skill na ignorování štítu na 100%, ztratil smysl alespoň u lidských bojovníků úplně, protože dál likvidoval nejdřív štít, zatímco moje střelba dávno drtila nešťastníka. Navíc na jeho cíl musíte alespoň přibližně mířit kurzorem a vystavovat se tak nepřátelské palbě.
Poměrně specifický grafický styl je pěkný na koukání, ale prostředí se během hraní v podstatě nemění a když se člověk na věci lépe podívá, zjistí že ona grafická stylizace je hlavně úžasným způsobem jak ušetřit na detailech.
Hra spočívá cca v tom, že přijdete do bodu A, kde dostanete úkol(y), přejdete do bodu B, kde úkol splníte a následně si v bodě A, B, případně C vyzvednete odměnu. Úkoly jsou zadávány v dialogovém okně, nemůžete na ně nijak reagovat a nikdo vám je ani nepřečte, čímž u mě snad všechny degradovaly na pouhé odklikávání položek a plácání se mezi checkpointy na mapě.
Mezi questy se skrývá i hlavní dějová linka, která se týká hledání bájného emzáckého vaultu plného emzáckých technologií a emzáckého bohatství, ale prakticky na ní nesejde. Sbíráte kusy klíče od vaultu a pak se něco stane, a pak se stane ještě něco, co je trapně jednoduchý finální souboj a pak můžete pokračovat ve hře.
Co bych na hře vyloženě pochválil je hudba a taky humor, kterého by mohlo být víc. Každopádně oboje skvěle dokresluje atmosféru, pro kterou nějak ve slovníku nenacházím to správné slovo, ale při intru se div nesráží na monitoru. (Ok, při samotné hře už až tak moc ne.)
I když tady mě to spíš překvapuje, protože jsem se velkou část hraní spíš nudil, tak i Borderlands mají tu schopnost udržet člověka ve hře mnohem déle, než si to původně plánoval, což se určitě cení. Ale nemůžu říct, že je to vyloženě dobrá hra. Wowkoidní questování je nuda a vopruz. Správa a porovnávání výbavy je dost nepřehledné díky konzoloidním menu, nabídkám, i inventáři. U zbraní nemůžete podle barvy dost dobře poznat/rychle porovnat jak je dobrá/cenná. (S výjimkou oranžových, které jsem našel celkem dvě na cestě k finálnímu bossovi a které byly prostě to nejlepší co jsem v rámci daného typu našel, ale ostatní barvy byly kvalitativně víceméně namíchané a to samé bych řekl o jejich ceně, i když tu jsem nějak víc nezkoumal.) Prostředí je pořád stejné, částí výbavy a podmiňujicih atributů je málo, nepřátelé by se taky mohli respawnovat pomaleji, síla zbraní i stoupání jejich kvality jsou nevyvážené, AI tupá a určitě bych takhle mohl ještě chvíli pokračovat.
A navíc je to při všech těch věcech o něco delší, než by muselo, ale konec má aspoň trochu spád a člověk se i začne trochu zajímat co se vlastně děje, takže asi budiž.
Tahle hra je poměrně rozporuplná. Mám z ní dojem kvalitního konceptu, na který se ale při realizaci házel bobek. Je tu spousta potenciálu, který je převážně zabitý, nebo alespoň dostal řádně přes hubu, při tom ale hra na řadě míst dobře ukazuje, jak skvělou mohla být, kdyby se k některým jejím aspektům při tvorbě přistoupilo jinak, kvalitněji.
Kingdom Come: Deliverance – A Woman's Lot
Pro: hudba, humor, grafický styl, atmosféra, schopnost udržet hráče mnohem déle, než chtěl.
Proti: humoru je poskrovnu, grafický styl šetří detaily, atmosféru zabíjí neosobní plnění úkolů, umí právě tak dobře nudit, nevyvážené po stránce zbraní, nevýrazné classy, rychlý respawn nepřátel, mizerně (konzolově) zpracovaný a jednoduchý management výbavy,...