Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Blood

82
280 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
20.06.1997 PC
Vývojáři:
, (sekundární)
Oficiální stránky:
http://www.lith.com/Games/Blood
Blood je jednou z řady her postavených na kdysi populárním Build enginu (verze 2.5D) a jak už sám název hry napovídá, tak krví se zde rozhodně šetřit nebude. Naopak ve své době byl Blood jednou z nejbrutálnějších her vůbec. Kromě stříkajících gejzírů krve a vzduchem létajících zbytků končetin bylo například možné rozkopávat lebky dekapitovaných zombíků po okolí. Celé dění pak doprovázely četné sarkastické poznámky hlavního hrdiny, které často hraničily až s cynismem. Hlas mu propůjčil dvorní dabér Monolithu Stephan Weyte, který mimo jiné namluvil i kočičího kapitána.

Hlavním hrdinou hry je obávaný pistolník Caleb. Narozen v roce 1847 v západním Texasu, který se už v mladém věku vydal na dráhu profesionálního zabijáka. Mezi lidmi byl neblaze proslulý jako nemilosrdný nájemný vrah plnící zadané úkoly bez slitování a s nebývalou pečlivostí. Jednoho dne se však jeho život zásadně změnil. V ruinách vypáleného města našel na pokraji šílenství pomalu umírající Ophelii Price, kterou nejenom že zachránil ze spáru jisté smrti, ale postupem času se do ní i zamiloval. Stejně jako Ophelia rozhodl se i Caleb následně vstoupit do tajemného kultu Cabal vzývajícího temného boha Tchernoboga. Velmi brzy se mu podařilo získat jeho přízeň a stal se tak členem úzké skupiny jeho nejvěrnějších služebníků, tzv. Vyvolených. Spokojený život mezi okultní elitou ale netrval dlouho. Zcela nečekaně se totiž Tchernobog, v sále zjevení páně při běžném obřadu, rozhodne všechny Vyvolené včetně Caleba sprovodit ze světa. A tak je zabije. Nikdo neví proč. Caleb však není doopravdy mrtvý. Jeho tělo sice leží pohřbeno hluboko pod zemí, ale na rozdíl od ostatních, díky zvláštnímu spojení s Tchernobogem, odmítá hnít. Po mnoha letech spánku se Caleb znenadání probouzí a vstává z mrtvých. Chce znát odpověď na otázku - proč musel zemřít? Co se stalo s Ophelií? Ale hlavně. Chce se pomstít. Vydá se proto na krvavou cestu, na které bude muset vykonat mnoho krvavé práce, než se znovu střetne tváří v tvář se svým bývalým pánem, který ho zradil.

Blood byl jednou z prvních her, kde měly zbraně dva různé palebné režimy. K rozpoutání krvavých orgií je možné, kromě klasických zbraní jakými jsou brokovnice, tommy gun nebo dynamit, využít i několik velmi originálních kousků. Mezi nezapomenutelné určitě patří zapalovač s plechovkou aerosolu, pistole na světlice, tesla kanón, voodoo panenka nebo...vidle. Jejich účinnost lze pak, kromě všudypřítomných zombíků a kultistů, vyzkoušet také na velkém množství nepřátel z říše zvířat. Netopýři, krysy, pavouci, električtí úhoři, pekelní psi, žabí příšera a další havěť se Calebovi postupně postaví do cesty.

Blood je hororová akční střílečka a tak nepřekvapí, že jsou v ní zakomponovány odkazy na slavné hororové filmy - ať už v podobě hlášek, nápisů na zdech, rekvizit nebo částí lokací. Nechybí ani řada popkulturních odkazů. Díky úspěchu se hra dočkala i druhého dílu.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Ve svě době jsem Blood zkoušel hrát, ale obtížnost na mě byla příliš vysoká. Bez ovládání na myši a bez úkroků se jednalo o nepřekonatelný problém. A jelikož se mi nedařilo zprovoznit cheaty (tak jako u Duka3D) a musel jsem s hraním seknout. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že si Blooda zahraju po 16ti letech znovu, asi bych se mu vysmál…

I po těch letech mě Blood neskutečně bavil, i když to místy drhlo a na delší dobu jsem ho uložil k ledu. Především level-design je v některých částech poněkud nepřehledný, hledání cesty dál mě tak několikrát docela zdrželo. Černý humor a ďábelský smích dokonale nadabovaného Caleba přidává na zážitku, vypečený soundtrack spolu s velkou brutalitou dělá z celé hry opravdu jednu z nejukrutnějších krvavých řeží.

Blood přináší spoustu (na svou dobu) nevídaných věcí, jako je jízda na vozku, střelba ze dvou hlavní nebo zbraní zároveň, hořící sudy před výbuchem, náznaky fyzikálního enginu v podobě odrážejících se hlav zombíků a taky originální zbraně, které těžko někdo překoná i dnes. Nejlepší na tom je, že jsou zbraně parádně vyvážené a taková základní světelná pistole je na svůj sekundární režim tak silná, že jsem jí používal skoro celou hru. Magická hůl s lebkou se dá navíc položit na zem a využít ji jako obranou věžičku. Nejsem si jistý, jestli se všechny tyhle věci objevily dříve už jinde, ale Blood je nejstarší hra, u které jsem je zaregistroval, za což mu u mě patří prvenství. Aby toho nebylo málo, tak přidává velké množství (na FPS) použitelných předmětů, které pomalu strčí do kapsy i dnešní dumb-wannabe-RPG.
+44+44 / 0
  • PC 80
Blood je jako Doom II na steroidech. Pardon, na krvi. Hlášky, prostředí, skřeky kultistů a mnoho dalších detailů dělají z Bloodu ten správný, plazmatickou tekutinou nasáklý drink, jenž nelze než neodmítnout.

Gamedesing, obzvláště v prvních částech hry, má spád a každá z lokací je relativně propracována a obsahuje celou řadou secretů. Později je už vidět mírný pokles nápadů u autorů, to je ale nahrazeno větším počtem nepřátel a rozmanitější sbírou likvidačních nástrojů. Příběh těžko hledat, klasická zápleka pomsty s mírně zamotaným koncem. Jak už jsem zmínil, první část překypuje zapamatování hodnýmy momenty ať už jde o jedoucí vlak, bombardované město či projíždku v důlním vozíku. Zvláštní zmínku si zaslouží hudba (Infuscomus), která když zazní, zvedne adrenalin o sto procent.

Menším problém v plném vychutnání Bloodu (v DosBoxu) je špatné ovládání a občasné znehybnění, což v kombinaci s velkým počtem nepřátel znamená restart poslední uložené pozice. Finální resume přesto vyzní více než kladně, především pro ty, jenž upřednostní zajímavé prostředí a unikátní atmosféru zmaru před mírnou technickou zastaralostí Build enginu.

Pro: prostředí a celkově detaily v podobě hlášek, secretů...

Proti: horší kompatibilita s DosBoxem

+34+33 / 0
  • PC 90
S velkou slávou přišel Duke Nukem 3D, pak Shadow Warrior a nakonec Blood. V relativně krátké době byly vydány tři dost podobné produkty, tudíž se srovnávalo jako o život. Ačkoliv první dva jmenované tituly mají rozhodně své kvality, tak u mě nakonec zvítězil Blood. Blood mě dokázal učarovat svojí drzostí, brutalitou, atmosférou a humorem zároveň. Hodně zvláštní kombinace, která má ovšem v tomto případě pozitivní výsledky.

Rozhodně co nelze opomenout jsou zbraně! V které jiné hře můžete zabíjet své protivníky vidlemi, voodoo panenkou, světelnou pistolí, nebo dokonce sprejem za podpory zapalovače!? Navíc musím zmínit detail, že někteří nepřátelé se po smrti nekácí k zemi neustále stejným způsobem, bez ohledu na to, jakou zbraň jste zrovna použili, takže například takový zombík může klasicky padnout k zemi, uhořet, rozprsknout se na několik kusů a nebo se můžete podívat na jeho složení kostry, což má na svědomí zbraň jménem Tesla cannon. Další vychytávkou je, že skoro každá zbraň má svůj sekundární mod a prakticky všechny se dají použít v celé hře, takže se jejich využítí dost často střídá.

Pestrost nepřátel je v Bloodu taky dost zajímavá a skvěle zapadnou do daného žánru. Level design to samé (nejvíc mi utkvěl v paměti pekelný vlak). Na druhou stranu level design je asi největším záporem hry, jelikož v některých místech je dost nepřehledný, což způsobuje otravné bloudění. Dalším záporem je, že si Vás může najít zubatá v samozavíracích dveří, což pěkně nas... Naštve. Nicméně, tím veškeré větší zápory končí.

Multiplayer je na dost dobré úrovni. Moment, kdy Váš soupeř/kamarád právě přebíhá přes lávku nad velkou propastí a vy mu jí zmáčknutím čudlíku posunete vedle je opravdu k nezaplacení. :) Dále je nezapomenutelná mapa, kde jsou dva hrady naproti sobě, mezi nimi pár zákopů a možnost ovládat z každého hradu děla, která tak znepříjemňují soupeřovu možnost se k Vám dostat. No a úplně nejvíc mi připomíná mé romantické dětství mapa, která obsahuje fotbalové hřiště a chvilkové zastavení vzájemného vyvražďování s kamarádem a následné kopání se zombíkovou hlavou na branku. Ach, to byly časy... :)

Každý, kdo má aspoň trochu rád černý humor, akci a horor a ještě nehrál Blooda, tak by měl dostat vidlemi do hlavy! A na ty ostatní je tu připravena plechovka spreje se zapalovačem! ;)

Pro: atmosféra, zbraně, nepřátelé, hudba, černý humor

Proti: někdy nepřehledný level design

+34+34 / 0
  • PC 95
(Přepsáno: 8. dubna 2012)

Na GOGu se dá koupit verze, ve které se dá rozhlížet myší a nastavit vyšší rozlišení! Fuck Yeah! Ale především mě to donutilo, abych si to z nostalgie zase zahrál.

Tuhle Buildovku drží hlavně tři pilíře:
1) Brutalita - Cákance krve kapající z nepřátel, krvavý stříkance na zdech, možnost zapalovat uřvaný fanatiky v hábitech, kteří se následně brutálně rozprsknou, občas se tomu Caleb (hlavní hrdina) dost perverzně zachechtá, prostě masakr. Sem tam se do cesty připletou neviní kolemjdoucí, takže není problém je ubodat vidlemi či je odpálit dynamitem...
Úplně nejraději mám, jak po každé přestřelce je celá místnost "na sračky", prostě všude mrtvoly, kaluže krve, stovky malých patronů (co odletují z kulometu...)
Tohle fakt žádná jiná hra nenabízí.

2) Hororová atmosféra - sem tam hraje ponurá hudba, ozývají se divný zvuky, zpěv malých dětí (to bude asi novinka v GOG verzi, před tím to tam nebylo), různý obrazy s monstry, zaprášený knihovny, podzemní kobky plný pavučin, starý zámky atd atd atd...

3) Humor - Občas nějaký ty narážky na filmy, legrační zbraně jako je voodoo panenka či plamenomet vyrobený ze zapalovače a spreje, vtipní nepřátelé (ruka). Víc než humor sám o sobě se mi více líbí tak, jak to vlastně dovedli nenásilně zakomponovat do hry, aby to koexistovalo v míru s tou hororou atmosférou a brutalitou...

V podstatě jedna z mých nejoblíbenějších her.

A chyby? Moc jich není... Trochu nedomyšleně fungují dveře - aneb, povedlo se mi během hry snad 100x skřípnout se do nich tak šikovně, že jsem to nepřežil. To je trochu nedomyšlený...

V první epizodě je na nejtěžší obtížnost extrémní nedostatek munice. Nemusí jí být nějak hodně, jsem rád, když mě design mapy nutí trochu šetřit a rozmyslet si, co na koho použiji... Jenže když půl mapy lítám s vidlemi a 1% zdraví, tak je asi něco v nepořádku. Nejméně druhá mapa první epizody má dost zásadní hluchý místo, který se podle mě fakt nedá dohrát.
S tím souvisí i trochu problém se Smrťákem, což je nepřátel, který je proti všem zbraním imunní, kromě těch, co střílí olovo. A to je docela problém, když není v ničem munice. Pak nezbývá než mu prostě utéct nějak. A to je špatně, podle mě by ho měly zabíjet třeba i výbuchy :/

Napadla mě ještě poslední věc, která je specialitou čistě jen GOG verze. Když si hru uložím a potom znovu loadnu, tak všichni nepřátelé, kteří o mně věděli o mně naráz neví. Takže třeba vběhnu do uličky, uvidí mě deset kapucínů a rozběhnou se pro mně. Uložím hru, nahraji a čekám, že kapucíni po mně půjdou... A oni ne, oni stojí a vůbec neví, jsou "neaktivní", dokud se jim zase neukážu. To je dost výhodou, můžu se takhle potom zbavit spousty nepřátel třeba pomocí dynamitu...

No vida, když mluvím i dynamitu, vzpomněl jsem si na několik zásadních designových chyb, díky kterým se může stát, že mapa nepůjde vůbec dohrát. Myslím, že v jedné jeskyni někde v druhé epizodě se stane, se za mnou zasype štola a já se nemůžu vrátit. To je v pořádku, ale když rychle proběhnu zpátky, než se celá chodba zasype, tak už potom nemůžu pokračovat. Autoři prostě asi počítali s tím, že to nebudu zkoušet či co :)
A potom je tu pár míst, kde se dá odpálit puklina na zdi, což způsobí extrémní výbuch a zasypání pár míst. Když k puklině položím dynamit a odejdu někam pryč a odpálím ho z dálky, tak se mi třeba zasype chodba a já budu mít smůlu... Pak už pomůže pouze cheat.

Já vím, že to vysvětluju trochu divně... Ale snad chápete. Možná je lepší si hru ukládat na více pozic, kdyby náhodou...

No, to je vše, co jsem měl na "srdci" a jinak to můžu jen a jen doporučit. Fakticky kultovní hra!

Pro: I live... Again

Proti: Jen tři/čtyři malý chyby - ačkoliv jsem je v komentáře docela rozepsal do detailů :)

+32+31 / 0
  • PC 100
I Live Again! Možná si trošku nadhodnotím, ale čert to vem. Blood je pro mě absolutní srdovka, vzpomínka táhnoucí se zpět asi 20 let, kdy se prvně objevila v jedné brněnské herně a kdy jsem na ni fascinovaně koukal. Poprvé jsem Blooda dohrál v roce 99, tehdy ještě z pirátského CD, bez animací a z klasickým ovládáním klávesnicí... jó to byly časy. Takže když jsem zjistil, že na GOG vyšel s upraveným ovládáním, možností střelby a rozhlížení myší, nebylo o čem přemýšlet.

Samozřejmě grafika je pravěká a kostičkovaná. Ale když si na ni člověk zvykne, má svůj styl, který se neztratil ani mezi všemi těmi pixely. A patří k ní i kraťoučké, neurážející animace po každé epizodě, které většinou zobrazují celkem vtipnou a brutální likvidaci poraženého bosse.

Oslím můstkem se dostávám k příběhu. Opět, není to žádné oskarové drama, ale pro brutální střílečku jako je Blood to bohatě stačí. A kupodivu, když si člověk přečte v manuálu pozadí a rozumí, co Caleb říká, dává to i docela smysl. Caleb je nemrtvý zmrd, který byl zrazen svým ďábelským bohem Tchernoborgem (nebo tak nějak) a když se probere, vydává se mu nakopat prdel. Ani na chvíli se přitom nestaví na stranu dobra, což prokáže i v krásné scéně v závěrečné animaci kdy nonšlantně odpráskne modlícího se člověka.

A konečně to hlavní, hratelnost. Blood je zkrátka neskutečný masakr, nářez, brutalita a řežba, přesně jak byly staré střílečky. Krev teče proudem, zasažení nepřátelé kteří jsou toho schopní vydávají nezapomenutelný smrtelný řev, stejně jako Caleb když náhodou hoří. Na každém kroku nacházíte zmučená, roztrhaná, či jinak zdevastovaná těla civilistů a pokud náhodou najdete někoho živého, dlouho tak nezůstane. V rámci vctínění se do Caleba mi opravdu nedělalo problém popravovat zmateně běhající "nouplízáky" :)

Kromě civilistů musíte zabíjet i monstra a tady se tvůrci vyřádili. Od zombíka, který nechce po zásahu zůstat mrtvý, přes báječně latinsky klející mnichy s kulomety, gargoyly, pekelné psy plivající oheň, ruky škrtilky, různou pavoučí, krysí či rybí havěť až po přízraky, při jejichž prvním objevení jsem dokonce nadskočil.

Na jejich kilvidaci máte naprosto úžasný arzenál. Pistole na světlice se hodí třeba na odolné zombíky, které zapálí. Brokovnice, kulomet thompson, raketomet, dynamit to je celkem normál. Plamenomet ze spreje, tesla kanon, duševní staffka nebo voodoo panenka už tolik ne. A komu je to málo, tak každá zbraň ma alternativní mód a po sebrání Gun Akimbo můžete skoro se všemi zbraněmi střílet obouruč. Taková dvojice rakemetů to se jen tak nevidí. A všechny zbraně jsou použitelné snad až na plamenomet, kterému trvá zabití dost dlouho. Já si nejvíce oblíbil rychlopalnou plazmovku a kulomet, zatímco dynamit jsem používal na likvidaci dekorací (ano všechny drobné předměty lze zničit).

A to vše ve 4 epizodách po 8-9 kolech. A ano, kola jsou občas neskutečná bludiště, kde i po několikátém dohrávání se zaskenete a budete přemýšlet kam sakra jít. Nicméně i bez záseku Vám vydrží třeba na hodinu a nudit se rozhodně nebudete, navíc kola působí celkem reálně a logicky i přes to bloudění. Každé kolo je plné klíčů, secretů (v jednom jich je 19!) a hlavně atmosféry, čímž se dostávám k tomu nejlepšímu.

Atmosféra je hororová, humorná a našlapaná odkazy od a až do z. Kdo má nasledováno většinu klasických hororů jako já, bude vrnět blahem. Od různých nápisů a Calebových hororových hlášek po ikonické věci na které lze narazit. Zombíci křičí Brains jako v Návrat oživlých mrtvol, narazíte na kočárek z Ono žije, mačetu a masku Jasona Vorheese, klobouk a svetr Fredyho Krugera, kombinézu Uprchlíka či mrtvého Duke Nukema. Je to málo? Co třeba celé kolo věnované nějakému hororu? V Bloodovi se projdete v lesích z Pátku třináctého, bludištěm a hotelem z Osvícení, cirkusem ze Something Wicked This Way Comes, obchoďákem plným zombíků z původního Úsvitu mrtvých a nebo strašidelným domem z prastarého hororu Haunting.
Ostatně tady je odkaz na desítky dalších referencí https://blood-wiki.org/index.php/References_in_Blood

Blood je zkrátka krvavá, hororová a zábavná řežba a k tomu pro mě získala ještě úplně nové kouzlo spoustou odkazů. Takže proto 100%.

Pro: Brutalita, atmosféra, spousta odkazů, zbraně, monstra, perfektní zábava.

Proti: Po letech slabší grafika.

+26+26 / 0