Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Blood

82
285 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
20.06.1997 PC
Vývojáři:
, (sekundární)
Oficiální stránky:
http://www.lith.com/Games/Blood
Blood je jednou z řady her postavených na kdysi populárním Build enginu (verze 2.5D) a jak už sám název hry napovídá, tak krví se zde rozhodně šetřit nebude. Naopak ve své době byl Blood jednou z nejbrutálnějších her vůbec. Kromě stříkajících gejzírů krve a vzduchem létajících zbytků končetin bylo například možné rozkopávat lebky dekapitovaných zombíků po okolí. Celé dění pak doprovázely četné sarkastické poznámky hlavního hrdiny, které často hraničily až s cynismem. Hlas mu propůjčil dvorní dabér Monolithu Stephan Weyte, který mimo jiné namluvil i kočičího kapitána.

Hlavním hrdinou hry je obávaný pistolník Caleb. Narozen v roce 1847 v západním Texasu, který se už v mladém věku vydal na dráhu profesionálního zabijáka. Mezi lidmi byl neblaze proslulý jako nemilosrdný nájemný vrah plnící zadané úkoly bez slitování a s nebývalou pečlivostí. Jednoho dne se však jeho život zásadně změnil. V ruinách vypáleného města našel na pokraji šílenství pomalu umírající Ophelii Price, kterou nejenom že zachránil ze spáru jisté smrti, ale postupem času se do ní i zamiloval. Stejně jako Ophelia rozhodl se i Caleb následně vstoupit do tajemného kultu Cabal vzývajícího temného boha Tchernoboga. Velmi brzy se mu podařilo získat jeho přízeň a stal se tak členem úzké skupiny jeho nejvěrnějších služebníků, tzv. Vyvolených. Spokojený život mezi okultní elitou ale netrval dlouho. Zcela nečekaně se totiž Tchernobog, v sále zjevení páně při běžném obřadu, rozhodne všechny Vyvolené včetně Caleba sprovodit ze světa. A tak je zabije. Nikdo neví proč. Caleb však není doopravdy mrtvý. Jeho tělo sice leží pohřbeno hluboko pod zemí, ale na rozdíl od ostatních, díky zvláštnímu spojení s Tchernobogem, odmítá hnít. Po mnoha letech spánku se Caleb znenadání probouzí a vstává z mrtvých. Chce znát odpověď na otázku - proč musel zemřít? Co se stalo s Ophelií? Ale hlavně. Chce se pomstít. Vydá se proto na krvavou cestu, na které bude muset vykonat mnoho krvavé práce, než se znovu střetne tváří v tvář se svým bývalým pánem, který ho zradil.

Blood byl jednou z prvních her, kde měly zbraně dva různé palebné režimy. K rozpoutání krvavých orgií je možné, kromě klasických zbraní jakými jsou brokovnice, tommy gun nebo dynamit, využít i několik velmi originálních kousků. Mezi nezapomenutelné určitě patří zapalovač s plechovkou aerosolu, pistole na světlice, tesla kanón, voodoo panenka nebo...vidle. Jejich účinnost lze pak, kromě všudypřítomných zombíků a kultistů, vyzkoušet také na velkém množství nepřátel z říše zvířat. Netopýři, krysy, pavouci, električtí úhoři, pekelní psi, žabí příšera a další havěť se Calebovi postupně postaví do cesty.

Blood je hororová akční střílečka a tak nepřekvapí, že jsou v ní zakomponovány odkazy na slavné hororové filmy - ať už v podobě hlášek, nápisů na zdech, rekvizit nebo částí lokací. Nechybí ani řada popkulturních odkazů. Díky úspěchu se hra dočkala i druhého dílu.


Poslední diskuzní příspěvek

GodOfTheSick: Barvy jsem také ladil. Ve hře k tomu sice tři položky jsou, ale vyřešeno přes můj herní monitor. Tak jsem hru trochu ztmavil,…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Ve svě době jsem Blood zkoušel hrát, ale obtížnost na mě byla příliš vysoká. Bez ovládání na myši a bez úkroků se jednalo o nepřekonatelný problém. A jelikož se mi nedařilo zprovoznit cheaty (tak jako u Duka3D) a musel jsem s hraním seknout. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že si Blooda zahraju po 16ti letech znovu, asi bych se mu vysmál…

I po těch letech mě Blood neskutečně bavil, i když to místy drhlo a na delší dobu jsem ho uložil k ledu. Především level-design je v některých částech poněkud nepřehledný, hledání cesty dál mě tak několikrát docela zdrželo. Černý humor a ďábelský smích dokonale nadabovaného Caleba přidává na zážitku, vypečený soundtrack spolu s velkou brutalitou dělá z celé hry opravdu jednu z nejukrutnějších krvavých řeží.

Blood přináší spoustu (na svou dobu) nevídaných věcí, jako je jízda na vozku, střelba ze dvou hlavní nebo zbraní zároveň, hořící sudy před výbuchem, náznaky fyzikálního enginu v podobě odrážejících se hlav zombíků a taky originální zbraně, které těžko někdo překoná i dnes. Nejlepší na tom je, že jsou zbraně parádně vyvážené a taková základní světelná pistole je na svůj sekundární režim tak silná, že jsem jí používal skoro celou hru. Magická hůl s lebkou se dá navíc položit na zem a využít ji jako obranou věžičku. Nejsem si jistý, jestli se všechny tyhle věci objevily dříve už jinde, ale Blood je nejstarší hra, u které jsem je zaregistroval, za což mu u mě patří prvenství. Aby toho nebylo málo, tak přidává velké množství (na FPS) použitelných předmětů, které pomalu strčí do kapsy i dnešní dumb-wannabe-RPG.
+44
  • PC 90
S velkou slávou přišel Duke Nukem 3D, pak Shadow Warrior a nakonec Blood. V relativně krátké době byly vydány tři dost podobné produkty, tudíž se srovnávalo jako o život. Ačkoliv první dva jmenované tituly mají rozhodně své kvality, tak u mě nakonec zvítězil Blood. Blood mě dokázal učarovat svojí drzostí, brutalitou, atmosférou a humorem zároveň. Hodně zvláštní kombinace, která má ovšem v tomto případě pozitivní výsledky.

Rozhodně co nelze opomenout jsou zbraně! V které jiné hře můžete zabíjet své protivníky vidlemi, voodoo panenkou, světelnou pistolí, nebo dokonce sprejem za podpory zapalovače!? Navíc musím zmínit detail, že někteří nepřátelé se po smrti nekácí k zemi neustále stejným způsobem, bez ohledu na to, jakou zbraň jste zrovna použili, takže například takový zombík může klasicky padnout k zemi, uhořet, rozprsknout se na několik kusů a nebo se můžete podívat na jeho složení kostry, což má na svědomí zbraň jménem Tesla cannon. Další vychytávkou je, že skoro každá zbraň má svůj sekundární mod a prakticky všechny se dají použít v celé hře, takže se jejich využítí dost často střídá.

Pestrost nepřátel je v Bloodu taky dost zajímavá a skvěle zapadnou do daného žánru. Level design to samé (nejvíc mi utkvěl v paměti pekelný vlak). Na druhou stranu level design je asi největším záporem hry, jelikož v některých místech je dost nepřehledný, což způsobuje otravné bloudění. Dalším záporem je, že si Vás může najít zubatá v samozavíracích dveří, což pěkně nas... Naštve. Nicméně, tím veškeré větší zápory končí.

Multiplayer je na dost dobré úrovni. Moment, kdy Váš soupeř/kamarád právě přebíhá přes lávku nad velkou propastí a vy mu jí zmáčknutím čudlíku posunete vedle je opravdu k nezaplacení. :) Dále je nezapomenutelná mapa, kde jsou dva hrady naproti sobě, mezi nimi pár zákopů a možnost ovládat z každého hradu děla, která tak znepříjemňují soupeřovu možnost se k Vám dostat. No a úplně nejvíc mi připomíná mé romantické dětství mapa, která obsahuje fotbalové hřiště a chvilkové zastavení vzájemného vyvražďování s kamarádem a následné kopání se zombíkovou hlavou na branku. Ach, to byly časy... :)

Každý, kdo má aspoň trochu rád černý humor, akci a horor a ještě nehrál Blooda, tak by měl dostat vidlemi do hlavy! A na ty ostatní je tu připravena plechovka spreje se zapalovačem! ;)

Pro: atmosféra, zbraně, nepřátelé, hudba, černý humor

Proti: někdy nepřehledný level design

+34
  • PC 80
Blood je jako Doom II na steroidech. Pardon, na krvi. Hlášky, prostředí, skřeky kultistů a mnoho dalších detailů dělají z Bloodu ten správný, plazmatickou tekutinou nasáklý drink, jenž nelze než neodmítnout.

Gamedesing, obzvláště v prvních částech hry, má spád a každá z lokací je relativně propracována a obsahuje celou řadou tajných míst a předmětů. Později je už vidět mírný pokles nápadů u autorů, to je ale nahrazeno větším počtem nepřátel a rozmanitější sbírkou likvidačních nástrojů. Příběh těžko hledat, klasická zápletka pomsty s mírně zamotaným koncem. Jak už jsem zmínil, první část překypuje zapamatování hodnými momenty ať už jde o jedoucí vlak, bombardované město či projížďku v důlním vozíku. Zvláštní zmínku si zaslouží hudba (Infuscomus), která když zazní, zvedne adrenalin o sto procent.

Menším problém v plném vychutnání Bloodu (v DosBoxu) je špatné ovládání a občasné znehybnění, což v kombinaci s velkým počtem nepřátel znamená restart poslední uložené pozice. Finální resumé přesto vyzní více než kladně, především pro ty, jež upřednostní zajímavé prostředí a unikátní atmosféru zmaru před mírnou technickou zastaralostí Build enginu.

Pro: prostředí a celkově detaily v podobě hlášek, tajných míst a tak dále

Proti: horší kompatibilita s DosBoxem

+33
  • PC 95
(Přepsáno: 8. dubna 2012)

Na GOGu se dá koupit verze, ve které se dá rozhlížet myší a nastavit vyšší rozlišení! Fuck Yeah! Ale především mě to donutilo, abych si to z nostalgie zase zahrál.

Tuhle Buildovku drží hlavně tři pilíře:
1) Brutalita - Cákance krve kapající z nepřátel, krvavý stříkance na zdech, možnost zapalovat uřvaný fanatiky v hábitech, kteří se následně brutálně rozprsknou, občas se tomu Caleb (hlavní hrdina) dost perverzně zachechtá, prostě masakr. Sem tam se do cesty připletou neviní kolemjdoucí, takže není problém je ubodat vidlemi či je odpálit dynamitem...
Úplně nejraději mám, jak po každé přestřelce je celá místnost "na sračky", prostě všude mrtvoly, kaluže krve, stovky malých patronů (co odletují z kulometu...)
Tohle fakt žádná jiná hra nenabízí.

2) Hororová atmosféra - sem tam hraje ponurá hudba, ozývají se divný zvuky, zpěv malých dětí (to bude asi novinka v GOG verzi, před tím to tam nebylo), různý obrazy s monstry, zaprášený knihovny, podzemní kobky plný pavučin, starý zámky atd atd atd...

3) Humor - Občas nějaký ty narážky na filmy, legrační zbraně jako je voodoo panenka či plamenomet vyrobený ze zapalovače a spreje, vtipní nepřátelé (ruka). Víc než humor sám o sobě se mi více líbí tak, jak to vlastně dovedli nenásilně zakomponovat do hry, aby to koexistovalo v míru s tou hororou atmosférou a brutalitou...

V podstatě jedna z mých nejoblíbenějších her.

A chyby? Moc jich není... Trochu nedomyšleně fungují dveře - aneb, povedlo se mi během hry snad 100x skřípnout se do nich tak šikovně, že jsem to nepřežil. To je trochu nedomyšlený...

V první epizodě je na nejtěžší obtížnost extrémní nedostatek munice. Nemusí jí být nějak hodně, jsem rád, když mě design mapy nutí trochu šetřit a rozmyslet si, co na koho použiji... Jenže když půl mapy lítám s vidlemi a 1% zdraví, tak je asi něco v nepořádku. Nejméně druhá mapa první epizody má dost zásadní hluchý místo, který se podle mě fakt nedá dohrát.
S tím souvisí i trochu problém se Smrťákem, což je nepřátel, který je proti všem zbraním imunní, kromě těch, co střílí olovo. A to je docela problém, když není v ničem munice. Pak nezbývá než mu prostě utéct nějak. A to je špatně, podle mě by ho měly zabíjet třeba i výbuchy :/

Napadla mě ještě poslední věc, která je specialitou čistě jen GOG verze. Když si hru uložím a potom znovu loadnu, tak všichni nepřátelé, kteří o mně věděli o mně naráz neví. Takže třeba vběhnu do uličky, uvidí mě deset kapucínů a rozběhnou se pro mně. Uložím hru, nahraji a čekám, že kapucíni po mně půjdou... A oni ne, oni stojí a vůbec neví, jsou "neaktivní", dokud se jim zase neukážu. To je dost výhodou, můžu se takhle potom zbavit spousty nepřátel třeba pomocí dynamitu...

No vida, když mluvím i dynamitu, vzpomněl jsem si na několik zásadních designových chyb, díky kterým se může stát, že mapa nepůjde vůbec dohrát. Myslím, že v jedné jeskyni někde v druhé epizodě se stane, se za mnou zasype štola a já se nemůžu vrátit. To je v pořádku, ale když rychle proběhnu zpátky, než se celá chodba zasype, tak už potom nemůžu pokračovat. Autoři prostě asi počítali s tím, že to nebudu zkoušet či co :)
A potom je tu pár míst, kde se dá odpálit puklina na zdi, což způsobí extrémní výbuch a zasypání pár míst. Když k puklině položím dynamit a odejdu někam pryč a odpálím ho z dálky, tak se mi třeba zasype chodba a já budu mít smůlu... Pak už pomůže pouze cheat.

Já vím, že to vysvětluju trochu divně... Ale snad chápete. Možná je lepší si hru ukládat na více pozic, kdyby náhodou...

No, to je vše, co jsem měl na "srdci" a jinak to můžu jen a jen doporučit. Fakticky kultovní hra!

Pro: I live... Again

Proti: Jen tři/čtyři malý chyby - ačkoliv jsem je v komentáře docela rozepsal do detailů :)

+31
  • PC 90
Ani bych nečekal, že mě někdy takhle chytne hra postavená na Build enginu. Stalo se tak. Co se v mých očích tolik nepovedlo Duke Nukemovi nebo Shadow Warriorovi, zvládnul Blood na jedničku. Určitě musím vyzdvihnout atmosféru. Ta je perfektní. Atmosféra smrti podtrhnutá skvělou hudbou a humorem černějším než smrt. Všechno je totální nadsázka, ale je to temné až z toho někdy mrazí. Spousta popkulturních odkazů odkazujících hlavně na horory. A hlavně geniální hrdina/záporák Caleb, který to umí náležitě okomentovat.

Samotná akce je dynamická a zábavná. Nepřátelé se jen tak nedají. Někdy hra umí být dost tuhá. Často na různé nepřátele platí různé zbraně. Často je málo nábojů. Dvakrát se mi stalo, že jsem na to musel jít vidlema (Dostatečná motivace k hledání secretů). Akce je hodně rychlá. Často budete v poslední chvíli měnit zbraně. Často budete zběsile couvat před dotírajícím nepřítelem. Celé to ještě podtrhuje velká brutalita, která není samoúčelná. Celý masakr zhutňuje a přináší pocit dobře vykonané práce.

Zbraně jsou skvělé. Bavily mě všechny. Všechny také budete nuceni využít. Je o co stát. Pocit ze střelby je skvělý ze všech. I s panenky vodoo. Nejvíc mě ale bavilo házení dynamitem. Správné načasování a hození do chumlu zombíků je k nezaplacení. Nepřátelé jsou také super. Nejvíce mě bavilo střílet vyšinuté mnichy a nevtipnější je ruka z Adamsovy Rodiny. Jediné, co u nich trochu kazí dojem, jsou občasné zkraty v AI, kdy se nepřátelé buďto zaseknou u zdi nebo prostě odejdou do vedlejší místnosti.

Super design už se tolik nemoří z odstřelováním zdí nebo čachtáním se ve vodních kanálech jako v Duke Nukem. Ani nemá klaustrofobické úrovně jako v Shadow Warrior. Všeho je tak akorát. Je to pestré. Prostředí se často mění. Neřekl bych, že je to nepřehledné, jak tady někteří píší. Jediné, co mi tak trochu vadilo, byla nepoužitelná mapka. Nakonec ale ani nebyla potřeba.

Na to, jak hra dokáže už na střední někdy zatopit, tak bossové byli až směšně jednodušší. U toho pavouka ve druhé epizodě jsem si ani nevšiml, že to byl boss. A hlavní boss se zasekl ve zdi.

Zapnutím mouselocku jsem žádnou výhodu nespatřil. Spíš mě přitom rozčilovalo, jak je hra 2.5d.

"S humorem jde všechno lépe"

Pro: atmosféra, design úrovní, dynamika akce, zábavné zbraně, Caleb, humor

Proti: AI se někdy zasekne, nepoužitelná mapka, 2.5d engine = složitější míření do vzduchu a na zem

+29