Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diablo IV

06.06.2023
77
108 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Čtvrtý díl slavné série akčních RPG Diablo se odehrává několik desetiletí po událostech v Reaper of Souls. V těchto nejistých dobách, kdy se svět Sanctuary snaží po ničivých válkách mezi High Heavens a Burning Hells postavit zpět na vlastní nohy, se při krvavém rituálu probouzí Mephistova dcera Lilith – Dcera nenávisti, Královna Succubus.

Diablo IV je výtvarným stylem blízký druhému dílu, na hráče tedy čeká temný svět, kde nechybí náboženské motivy, okultismus a krev. Poprvé se hra odehrává v otevřeném světě, rozděleném na pět různorodých regionů. Hratelnost je tedy nelineární, svět obsahuje více než 100 měst a vesnic plných různých vedlejších úkolů a eventů. Po světě je také možné se pohybovat na koni či jiném mountovi.

Otevřený svět je sdílený s ostatními hráči. Ty je však možné potkávat jen ve městech a při různých public eventech, hra tedy jde dohrát sólo – například dungeony jsou jen pro hráče samotného a jeho případnou partu. Stejně jako ve třetím díle je tedy nutné připojení k internetu.

Z herních postav nechybí Barbar, Druid, Nekromant a Čarodějka, z prvního dílu se vrací Rogue, která je mixem Assassínky z datadisku druhého dílu a Demon Huntera z Diabla 3. Novinkou v sérii je možnost si své hrdiny upravit dle libosti - od barvy kůže, přes vlasy, vousy či postavu až po šperky nebo například tetování. Tvůrci tak chtějí zajistit větší různorodost postav ve světě, větší důležitost tak bude vkládána také na obarvování zbrojí.

Vrací se talentové stromy a runová slova, hru lze hrát i v hardcore modu. Nechybí ani PvP, které je volitelné. Diablo IV bude obsahovat také sezóny.


Poslední diskuzní příspěvek

@DEU (21.09.2026 22:06): nepřátel. Třeba ve dvojce proběhl respawn vždy až po Save and Quit a novém načtení hry. Tady jsem si všiml, že je tak nějak pořád a strašně to zdržuje od nějakého systematického čištění lokací.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS5 90
Pekelné brány se znovu otevřely a s nimi i nekonečný zástup monster čekající na odbavení. Kluci v Blizzardu se rozhodli příliš neriskovat a držet se osvědčeného konceptu a přivedli spíš jen částečné změny, přičemž inspirace Lost Arkem je víc než zřejmá.

Asi tou největší, ale také nejkontroverznější novinkou je zvyšování úrovně příšer spolu s hráčem. V mnohem větší míře tak záleží na dobré výbavě a vhodně zvolených skillech. Hratelnost díky tomu neutíká do příliš lehké obtížnosti, kdy nebylo ve třetím díle nic nezvyklého pokořit bose na čtyři rány a člověk musel během jedné kampaně zvyšovat obtížnost hned několikrát, pokud nechtěl u hraní doslova usínat. Pocit z hodně namakané postavy je pryč, ale zdá se to být problém jen zhruba do 50. úrovně. Pak díky všelijakým dalším bonusům a výbavě posbírané v průběhu hry i tak naroste síla postavy a člověk se začne dobrovolně poohlížet po odemčení těžší obtížnosti přinášející nové výzvy a herní mechaniky.

Hlavní příběh mi přišel poněkud rozvleklý a rozparcelovaný na hodně drobnějších nepodstatných úkolů. Opět zjevná inspirace Lost Arkem. Naštestí nepříliš záživné dialogy nejsou nijak zbytečně dlouhé a omezí se jen na pár vět s tím, že občas překvapí i nějaký ten hodně pěkný filmeček. Jsem ten z podivínů, co se snaží příběh v sérii i celkem sledovat a neodklikávat, ale přijde mi v něm hodně trhlin a nesrovnalostí. Možná je lepší se v nich raději příliš nerýpat.

Po dokončení kampaně a rozdělení hlavních skillpointů stromu dovedností znovu přichází systém paragon levelů vyšperkovaný tentokrát do velmi zajímavé formy nabízející kombinování dalších charakteristik postavy pomocí bodů a glyphů, které se navíc vzájemně ovlivňují a dalším způsobem levelují. Tradiční strom dovedností známý ze všech předchozích dílů tak dostává na frak a zní to neuvěřitelně, ale přijde mi nyní nudnější než paragony. Otevírá se tak zajímavý endgame, který stojí na dobrých základech třetího dílu s obdobnou variací na nekončící procházení dungeonů s drobnými obměnani a vyššími obtížnostmi. Navíc přináší world bosse, eventy objevující se ve světě, pravidelně se obnovující questy, helltides, případně PVP, který bude sloužit zřejmě k finálním aktivitám namaxovaných postav. 

Příklon k online prvkům je zde velký. Kdo chce, může se přidat do party nebo klanu, ať už s kamarády nebo náhodnými kolemjdoucími. Výhody nejsou zanedbatelné, na druhou stranu nejde o nic povinného.

Skvěle se to hýbe a ještě líp se na to kouká. Temná atmosféra, bahno, louže, smrduté kobky, potemnělé sklepy a doupata, zapadlá obydlí a obecně střídmější méně křiklavé barvy. Tak, jak má Diablo prostě vypadat. A hlavně je zpět ta chuť pokračovat dál a dál za vyššími levely, lepšími odměnami a především za tím úžasným pocitem, kdy mi konečně nečekaně vypadne z potvory zářící legendární nebo unikátní předmět přesně pro mě.

Čtvrtá návšteva pekla je tak hned od spuštění tentokrát ve skvělé formě a přitom první sezóna je již za dveřmi. Nuda tedy zdá se opravdu nehrozí.

Pro: svižná poctivá hack and slash mlátička, bohatý úvodní endgame, temná atmosféra, crossplay, online prvky

Proti: kontroverzní systém levelování, nezáživný příběh ale koho to vlastně zajímá

+26
  • PS4 80
Na Diablo IV jsem se těšila, jako ostatně na každý díl této série. Po počátečních strastech s připojením do hry, jsem si vybrala čarodějku, což nebylo nic překvapivého, protože za ni hraji všude, kde se dá.

Každé začátky jsou těžké a ani tady tomu nebylo jinak. Neumírala jsem ale tak snadno, jako když jsem hrála prvních pár hodin za čarodějku ve dvojce. I když ve hře nejsou české titulky, tak i já, anglický analfabet, jsem dokázala díky anglickým titulkům pochopit většinu rozhovorů. Bála jsem se totiž, abych zvládla dokončit všechny úkoly, když nebudu chápat souvislosti. Hra je na toto ale skvěle připravena, jakmile je úkol aktivní, na mapě se hráči objeví značka nebo označení oblasti, kam je vhodné zajít pro splnění úkolu. Mezi jednotlivými úkoly se dá snadno přepínat, takže je vše dostatečně intuitivní a přehledné.

Dost mě iritovalo, že jsem viděla ostatní hráče jak brázdí mapu na koni a já všude běhala pěšky. To se ale po dokončení třetího aktu změnilo, a pak mi veškeré přesuny pěkně odsýpaly. Prostředí se více podobá Diablu II než Diablu III. Mě se však barevná trojka líbila, tak jsem si ve čtyřce nastavila alespoň barevný filtr. Je mi jasné, že drtivá většina hráčů mě v tomto nepochopí – proč by vše v Diablu mělo být do fialova? Já si to však užívala.

Úkoly se mi většinou líbily, někdy to teda byla taková přebíhaná, jako vezmi tohle, přines tamto, najdi ho a pak přijď, ale to k tomu patří. Mimo koně jsem získala i mazlíčka v podobě psa. Moc jsem nepochopila jeho význam. Běhal všude se mnou a pomáhal mi sbírat peníze. Bez toho bych se klidně obešla. V Torchlightu jsem mohla svého mazlíčka poslat do vesnice, aby prodal věci. To byla skvělá vychytávka. Jestli to tohle psisko umí taky, dejte mi někdo vědět jak to udělat.

Ke hře se mám v plánu vracet. Momentálně nemám ještě dochozeno 100% mapy, takže mě čeká ještě nějaký ten vedlejší úkol. Ráda bych si zkusila hru v multiplayeru, takže pokud je tu někdo, kdo by si chtěl zahrát, dejte vědět.

Pro: příběh, intuitivní menu, atmosféraProti: mazlíček k ničemu, někdy se nedalo připojit, časté stahování a instalace aktualizací
+20
  • XboxX/S 85
Herní výzva 2024 – 3. "Volání Cthulhu" (Hardcore) - Dohraj hru, ve které hraješ za člena náboženského nebo spirituálního kultu popř. náboženského představitele.  

Už predtým ako som Diablo IV vôbec začal hrať, som tak nejak rátal s tým, že budem písať celkom ostrý hanopis na Blizzard Entertainment. Ostatne, keď človek číta o ich dnešnej "korporátnej kultúre", automaticky pristupuje k ich novým produktom s určitým dešpektom. Mýlil som sa.

Na začiatok musím povedať, že stopercentné hodnotenie na tejto stránke som udelil len pár titulom. Diablo II je jedným z nich. Strávil som pri ňom fakt kvantum času, takže zrovnaniu sa nevyhnem a ani nechcem. Myslím, že túto značku dnes držia pri živote práve ľudia ako ja. Ľudia, ktorí v rannej puberte mali level 92 Paladina, zatiaľ čo ich spolužiaci už mali frajerky. Blizzard si to po rozpačitom treťom dieli uvedomil a v mnohých ohľadoch sa vrátil k tomu, čo fungovalo v 2ke. Samozrejme aj s tým, čo sa medzičasom osvedčilo v 3ke (za mňa je to napr. systém health potions a paragon systém). Zmizla "cartoonová" grafika a vrátila sa temná atmosféra. Skoro by som povedal, že až brutálna a hra je nie náhodou 18+. Blizzard na nás požmurkáva rôznymi referenciami na dávne udalosti a stretnete aj nejakých starých známych (Meshif!). Keď som sa na okamih počas kampane v jednej "snovej sekvencií" so svojou postavou vrátil do Tristramu a k tomu začala hrať stará známa melódia, skoro mi vyhŕkla slza. Nové Diablo však samozrejme prinieslo aj mnoho noviniek a musím povedať, že väčšina sa vydarila.

Každopádne, aby bolo jasné, kráľ je len jeden a tým je samozrejme neohrozene druhý diel. Až pri hraní 4ky som si však uvedomil, prečo je dvojka taký kult a každé odklonenie od tohto precízne poskladaného receptu vedie takmer nevyhnutne k zníženiu perfektného hodnotenia. Holt, keď chcete špagety al dente, musíte to trafiť s odchýlkou pár desiatok sekúnd, inak to proste nevyjde. Úspech dvojky mi v mnohom pripomína úspech Minecraft. V seriáli Rick and Morty sa udivený Rick pýta: "So you're mining stuff to craft with, and crafting stuff to mine with?". Dialóg skončí výsmechom Mortyho, ale epizóda končí tým, že tomu samotný Rick prepadne tiež. Skalní fanúšikovia Diabla 2 to majú podobne. Desiatky hodín zabíjame príšery, aby z nich vypadol super raritný item, ktorý spustí obrovskú vlnu endorfínov. No a to všetko preto, aby sme s ním mohli zabíjať príšery ... lepšie. Ťažko sa to vysvetľuje, treba to zažiť.

Kolega VŠIVÁK v diskusii pri Diablo II: Resurrected povedal: "Pravé Diablo začne až na obtížnost Hell. Dohrání jen na normal je pro sraby.". Ja samozrejme bezvýhradne súhlasím, ale ani v takejto skúsenej hernej komunite, aká je tu, sa to nestretlo úplne s pochopením. Priznám sa však, že Diablo IV som zatiaľ dohral len na "World Tier 2" obtiažnosti, kde som dokončil kampaň. Až po nej sa odomknú nové "tiers". Avšak, už nehráte príbeh odznova, akurát sa vám odomknú nové veci a lokácie, padajú lepšie itemy a protivníci sú tuhší. Myslím si, že takto je to správne a hra pôsobí moderne a nie je to také repetitívne. Diablo 2 bol proste "grind", ale my máme rok 2024 a nová generácia už na toto nepočuje, či sa nám to páči alebo nie. K "novej dobe" tiež samozrejme patrí aj nevyhnutnosť byť online, čo spôsobuje nevôľu, hlavne u pamätníkov prvých dvoch dielov. Ja som to viac menej úspešne vytesnil a akékoľvek features, spojené s online pripojením, som proste ignoroval. Samozrejme, nezávidím hráčom hardcore charakterov, ktorým zomrela level 50+ postava kvôli problémom s pripojením na server. Je ich plný YouTube. Nuž, takto dnes vyzerá AAA hack & slash RPG a napriek všetkému je z môjho pohľadu mimoriadne vydarené.

Veľmi sa mi páčili novinky ako dobývanie pevností, "aspekty" itemov, ale aj fakt, že jednotlivé classes postáv majú unikátne špecifiká (mimo skillov samozrejme). Geografia sveta je vynikajúca, mestá sú živé a lokácie nápadité. Každá jedna lokácia má vlastnú hudbu, ktorá je kapitolou samou o sebe. Jedná sa pravdepodobne o najlepší soundtrack v sérií a pre mňa jeden z najlepších herných soundtrackov posledných rokov. Odporúčam v menu znížiť ostatné zvuky, pretože kvôli kvíleniu monštier hudba občas zanikne. Zvuky a dabing postáv sú takisto na vysokej úrovni. Príbeh je asi najprepracovanejší doposiaľ a nájde sa tiež kopa zaujímavých side-questov.

Zhrnuté a podčiarknuté, Diablo vstúpilo do novej hernej generácie s gráciou. Drží krok s dobou a zároveň ctí tradície svojich predkov. Viem si predstaviť, že pre mladších hráčov bude práve toto ich najobľúbenejší diel.
+17
  • PC 65
Díky známému, který si pořídil nejdražší edici hry, jsem dostal možnost si Diablo IV vyzkoušet. Po zklamání z Diablo: Immortal a zejména po informacích ostatních hráčů jsem proto neměl přehnaná očekávání. Čtyřka si bere to nejlepší z předchozího dílu i Immortalu a převzaté prvky se snaží dále rozvíjet. Příběh se odehrává několik desítek let po zabití Malthaela, kdy Sanctuary stále čelí nekonečnému konfliktu mezi nebem a peklem. Banda hledačů pokladů se poněkud nešikovně připlete k rituálu vyvolávání prastarého démona a následně se děj přesune k vám, plahočícím se sněhovou bouří. A právě tím začíná další výprava do světa plného démonů, krve a temné magie.

Čtyřka se snaží sérii vrátit ke kořenům a po příliš barevném třetím dílu přináší temnější atmosféru plnou náboženských motivů a okultismu. V porovnání s Immortalem je Diablo IV opět o něco blíže dvojce, přesto má k jejím kvalitám stále poměrně daleko. Activision Blizzard vsadil především na osvědčenou šablonu, takže budete opět kosit tisíce nepřátel, získávat zkušenosti a postupně vylepšovat svou postavu. Novinkou je otevřený svět, který nabízí větší volnost, desítky vesnic, nejrůznější aktivity a možnost vydat se za dobrodružstvím prakticky kamkoliv. Bohužel právě otevřenost podle mě příběhu spíše škodí, protože působí místy rozháraně a nesourodě. Výbornou práci naopak opět odvádí hudba, která je tentokrát naštěstí výrazně temnější a k celkové atmosféře se hodí mnohem více.

Endgame po dokončení příběhu se výrazně inspiruje Adventure Modem ze třetího dílu, takže vás čekají různé aktivity připomínající Nephalem a Greater Riftty. V rámci sezón pak přicházejí další bossové, eventy a questy, přičemž nechybí ani možnost poměřit síly s ostatními hráči v PvP. Po dokončení příběhu navíc začínáte sbírat Paragon body a oproti předchozímu dílu dostáváte výrazně propracovanější systém v podobě Paragon desek a glyphů. Potěší také cross-play, díky kterému se mohou na společném dobrodružství potkat hráči z různých platforem. Velkou pomocí při cestování je kůň, ke kterému se bohužel dostanete až poměrně pozdě, přestože otevřený svět je na cestování výrazně náročnější. Novinek je tedy dost, ale základní princip stále zůstává stejný – zabíjet, sbírat lepší výbavu, zvyšovat úroveň a připravovat se na ještě obtížnější výzvy.

Právě tento princip považuji za největší problém celého Diabla IV a zároveň za promarněný potenciál. Už v Immortalu mi vadilo množství dalších hráčů pobíhajících kolem vás, protože tím hra ztrácí část atmosféry a pocit, že právě vy zachraňujete Sanctuary před démonickou hrozbou. Ještě více mi ale vadí podle mě zastaralý systém vývoje postavy, který stále stojí především na neustálém zvyšování úrovně a hledání lepší výbavy. Osobně bych mnohem více uvítal propracovanější crafting, těžbu surovin a možnost získávat či vyrábět konkrétní předměty postupně během hry. Endgame založený hlavně na honbě za stovkou a konkrétními předměty mi totiž připadá jako nevyužitý potenciál žánru, který podle mě zoufale potřebuje více inovací. Příběh mě místy mile překvapil a Diablo IV je určitě lepší než Immortal. Respektuji ale, že pro většinu hráčů je právě tato tradiční podoba Hack&Slash stále tím, co od Diabla chtějí.

Pro: výrazně temnější atmosféra, intenzivní soundtrack, crossplay, kůň, veliký otevřený svět, filmečky

Proti: potenciální spoluhráči všude okolo, rozháraný příběh, podle mě přežitá šablona vylepšování postavy bez případných hraní oživujících prvků jako je těžba, crafting, výroba předmětů, nudný grind v endgame

+16
  • PC 80
Herní výzva 2023 - 6. Sága pokračuje 

Diablo IV je hodně kontroverzní hra. Na jedné straně je to pokračování legendy a jedné z nejlepších her všech dob, na druhé jeden z největších průserů herní historie a hřebíček do rakve fenomenálního herního studia.

Přiznám se, že příběh v Diablo sérii mi vždycky učaroval. Minimálně v prvních dvou dílech je hodně povedený, ať si říká kdo chce, co chce. Trojka už je slabší, ale stále to jde. Čtyřka mě ale nijak zvlášť nezaujala a spoustu dialogů jsem jen odklikával. A u sidequestů tuplem. Hratelnostně je to stále stejný grind a honba za lepší výbavou, tady se zkrátka leta nic nezměnilo a nezmění a i když jsem se chvílemi fakt bavil, občas ten hajzl stereotyp vystrkoval růžky.

Co se povedlo je za mě grafika a design. Z barevné trojky se vývojáři poučili a čtyřka je opět řádně temná a brutální. Mapa je pevně daná a už se negeneruje, takže tady se designéři vyřádili. Pochválit musím i slušnou herní dobu a spousty side questů. Nevím, kolik jsem ve hře utopil času, ale to jedno dohrání mě pár desítek hodin rozhodně zabralo.

Ve finále utracených peněz nelituju. Nedokážu posoudit, jak často se ke hře budu vracet nebo jestli vůbec někdy zkusím hru znovu za jinou postavu, ale i tak jsem se doteď bavil a spoustu zábavy mě jistě ještě čeká. Už to sice není úplně ono, ale to ze mě mluví spíše vyšší věk a více povinností. Chápu, že někdo zde stráví tisíce hodin, stejně jako chápu ty, kteří hru po chvíli na dobro odloží. Já jsem někde mezi.

Pro: Grafika; design světa; občas návyková hratelnost.

Proti: Občas stereotyp; málo inovací oproti trojce.

+13