Sérii Wolfensteina jsem začal hrát relativně pozdě, a to až s dílem z roku 2009, z něhož jsem rovnou přeskočil na novější díly. Přesto a možná právě proto mi vrtalo hlavou, jaké jsou asi ty starší díly, zvláště pak po zahrání New Collossum, které prostě nebylo to pravé ořechové. A to mě přivedlo k zahrání této hry a už teď můžu říct, že takovou pecku jsem nečekal ani v nejmenším.

Wolfenstein, stejně jako řada dalších her tohoto stáří je si hodně podobná, ale přesto se Wolfík něčím odlišuje, je zde boj proti náckům, boj proti příšeřám a neskutečně zábavná hratelnost a gunplay. Zpočátku jsem se u hry neskutečně bavil a po vzoru dnešních her jsem předpokládal mylně, že ji slíznu za jedno odpoledne, ale ejhle, RTCW dost překvapil nejen svou délkou, ale i svou příjemnou a vyzývavou obtížností, která mé hraní prodloužila, a k tomu ještě pátrání v úrovních po skrytých místech, poznámkách a samozřejmě munici a lékarničkách.

Po pár misích nadšení ale opadlo, začaly se objevovat potvory, které byly takřka nesmrtelné a mě osobně ta hra přestávala bavit, nicméně to bylo naštěstí jen pár minutek, než se navrátili zase náckové, a pak se to tak příjemně střídalo, že to člověku ani nepřišlo. A stejně tak se mi líbila evoluce lidských protivníků, kdy první z nich člověk sejmul na první dobrou, ale ty pokročilejší už dali zabrat přeci jenom více. A bossfighty, ty jsou prostě, ač nikterak originální, tak skvělým zakončením některých misí.

Stejně tak musím pochválit prostředí, které se pravidelně střídá a není čas jej okoukat, byť občas jsem měl problém zjistit, kudy dál, protože některé chodby dost splývaly, a totéž platí i pro náplň kampaně. Chvíli střílíte, abyste pak chodili potichu a nespustili alarm, načež musíte utíkat, protože už jste vystříleli veškerou munici do těch zrádných potvor, které ne a ne padnout.

V konečném důsledku vzato je počet misí naprosto dostačující, krásně gradují a jsou perfektně vytvořené, spojené i doplňujícími příběhovými filmečky. Zde mne jen mrzí fakt, že u nich úplně chyběly titulky a tak jim nebylo tak dobře rozumět.

Jsem rád, že jsem si tuhle pecku konečně zahrál, protože to byl dlouhodobý rest na mém seznamu! A rozhodně toho nelituju, protože splnila přesně to, co jsem od ní očekával - skvělou hratelnost, výzvu, ale zároveň i odpočinek, perfektní úrovně, dostatečnou délku a hlavně mi pomohla poznat "kořeny" série zase o něco lépe.

Vynikající pokračování, které navazuje na tradici svých browserových předchůdců a vylepšuje ji snad ve všech směrech. Musím pochválit snad všechno, přidaný příběh spojující jednotlivá města, postavy a jejich příběhy, které do značné míry ovlivňujete i vy, frakce, války i spojenectví, obchodování, mise, jednotlivá města, grafiku, přehlednost, rozhraní, rozdělení obyvatel do skupin, možnost příběhu i volné hry, podpora steam workshopu, pravidelné aktualizace a hlavně parádní zpracování. Jediná výtka patří hudbě, která se poměrně brzy oposlouchá. Také je škoda chybějící české lokalizace, ale snad o ni bude v brzké době hra doplněna, neboť je ve hře mnoho textů a překlad do češtiny by se rozhodně hodil.

Jestliže někdy vznikne čtvrtý díl, bude to mít hodně těžké. Sic jsou některé prvky, které určitě ještě půjde vylepšit, ale momentálně se jedná o výborně propracovaný herní kousek, který by neměl prošvihnout žádný fanoušek strategií podobného typu.

Nikdy mi tahle série vysloveně nepřirostla k srdci, spíše mě táhla zvědavost, co na ní lidé vidí. Začalo to prvním dílem, který byl hodně slabý, nudný, stereotypní, druhý už byl o dost lepší, hlavně díky svému záporákovi, na to navázal snad ještě podařenější prequel se zajímavými lokacemi i úkoly a teď tu máme třetí díl, a nikdy bych neřekl, že mě bude nějaký díl Borderlands tolik bavit.

Třetí Borderlands vylepšují snad všechno, co vylepšit šlo, od grafiky přes zvuky, lokace, úkoly, příběh, střelbu až po odstraňování stereotypnosti a k tomu konečně bere větší ohled na hráče samotáře, který si chce hru zahrát sám. Ne, že by předchozí hry nešly dohrát v jednom hráči, jen to nebylo tak zábavné jako tady. Třetím Borderlands nemám asi vysloveně co vytknout, má to skvělý nápad, poměrně fajn padouchy s jakousi parodií současné společnosti, docela dobré charaktery a parádní zvraty doplněné chytlavou hratelností. Teď už bych jen ocenil, aby se vývojáři zase pro jednou podívali i na svou druhou slavnou sérii Brothers in Arms. Ta ale asi jen tak nebude a tak mi nezbývá než dodat: Hurá na DLC!

Od třetího dílu jsem po dohrání čekal snad všechno, jen ne to, co hra nabídla. Oproti dvojce je zde výrazný posun k lepšímu, a to i díky inspirací COD: Modern Warfare, která se rozhodně nezapře. Střelba, desing úrovní, náplň misí, lokace, "příběh", ba i UI dočkala značného vylepšení. Teď už bych opravdu výrazně vyčetl jen kraťoučkou herní dobu, která čítá možná tak 2 hodinky čistého času. Je škoda, že už série nepokračovala, kdo ví, kde by byla dnes, pokud by se i nadále posouvala, alespoň bychom tu i v současnosti měli další konkurenci k COD.

Zvědavost mi nedala, abych nevyzkoušel i druhý díl a můžu v klidu říct, že v jedné věci je rozhodně lepší - v tom, že je snad ve všem horší. Absolutně nezajímavé prostředí, kdy se 70 % hry odehrává v jeskyních, plytký příběh (byl tam vůbec?), nudné mise, postavy, krátká herní doba (tady je to asi spíše dobře) a ten konec? K tomu si připočtěte naprosto šílenou střelbu, která střílí všude, jen ne tam, kam má, nefunkční UI a občasné bugy, kvůli kterým jsem musel restartovat celou misi! A pokud jste se těšili na spolupráci s parťáky, tak si ji stejně moc neužijete. Jediné, z čeho mám u této hry radost je to, že konečně při skluzu neklouže jak po ledu a postava neumírá při přeskočení dvou schodů, a také jde lézt na žebřík pomocí stisku písmenka (v jedničce to byl taky zážitek ze žebříku nespadnout). Ale to je sakra málo!

Kdyby se mě někdo zeptal na válečnou hru s nejhorším ovládáním a nejkratší herní dobou, zvolil bych Code of Honor. Dohrané za 2 hodinky, jednalo se jen o pár misí, v nichž je patrná snaha o inovace, ale vše to podráží jejich zpracování, které je takové nijaké, spíše až experimentální pro snahu založit novou značku. A nepomáhá tomu ani střelba, ani UI, ani náplň a dokonce ani animace, protože když tady člověk místo sprintu klouže po poušti a vklouzne hned buď ze schodů nebo do drátů, tak to asi není úplně dobré. A když skočí z budovy, ze které se nezraní, aby vzápětí přeskočil 2 schody, na nichž se zabije, je taky docela frustrující. Popravdě jsem zvědavý na další díly, jestli nějak své chyby napravily.

Přiznám se, že když jsem poprvé viděl ukázky z Days Gone, okamžitě jsem hru zavrhl - hromada rychlých zombií, které připomínají spíše nějakého upraveného člověka nežli zombie byl ten hlavní důvod. Nicméně od té doby uběhlo pár let a názor se změnil. Teď jen otázkou, jestli si Days Gone dokázalo ten změněný názor obhájit?

Začnu grafickou stránkou hry, už při vstupu do ní jsem se nestačil divit, ať už perfektně vypracovaným postavám, tak především prostředí Oregonu, různých modelů v prostředí, různorodých budov, proměňujících se krajin a navrch k tomu ještě dynamické počasí? A to jsem si myslel, že se v podobných open world hrách sněhu, který skutečně padá, drží se a roztává, jen tak nedočkám. Nebo deště, který si tak brilantně pohrává s koly motorky, a nebo tolik vytouženého sluníčka, jež nabízí skvostný pohled na pláně, ale i hory a "města" Oregonu. Jedinou výtku namířím k osvětlení, zvláště pak v tunelech, z nichž jsem nahlížel ven do plné noci, ale přesto to tam vypadalo jak v pravé poledne, než si tam člověk došel/dojel, aby se ujistil, jestli ta noc ještě stále je.

Ozvučení je na perfektní úrovni, od dabingu přes hudební doprovod provázející různá místa v různých časech přes zvuky prostředí, nepřátel až samozřejmě po samotnou motorku. A že byla radost to její krásné vrnění poslouchat, zvláště pak po několika úprávách.

Teď to nejdůležitější. V životě by mě nenapadlo, že někdo dokáže vytvořit takhle dlouhou zombie hru, která bude zábavná a u které se nebudu ani chvilku nudit, a přesto budu smutnit, že už jsem se dostal ke konci příběhové linie. Příběh je až na pár škobrtnutí opravdu výborně napsaný, zvláště co se týče zombie postapo tematiky, tak nemá konkurenci, jen je škoda, že vývojáři už pak více nepracovali s charaktery vůdčích osobností jednotlivých táborů, a hlavně podivně unáhlený konec, který skončil dřív než začal.
Důležitou součástí jsou i samotné vedlejší úkoly, ty jsou "na jedno brďo", ALE díky jejich příběhovému pozadí a neustále novým lokacím, za což můžeme vděčit obrovské mapě, se jen tak neomrzí. A víceméně totéž platí i pro hordy, byť postupem hry už pro hráče, pokud má pár molotovů, granátů a nábojů, nepředstavují menší hordy žádný problém.
A samotný odstavec musím věnovat i jízdě na motorce. Osobně jsem s jejím ovládáním problém neměl a naopak si ji neskutečně užíval, protože byla ztvárněna poměrně realisticky a každé její vylepšení bylo hodně příjemně znát. To, co jsem na začátku hry jel 5 minut a musel u toho aspoň 2x tankovat, jsem ke konci projel za minutu bez tankování. A to ani nemluvím o skvěle zpracovaných efektech prostředí na motorku, nárazech, ba ocenil jsem i poškozování motorky a doplňování paliva. Co už jsem tolik neocenil, a to neplatí jen pro motorku, ale i jiné různé interakce, tak to, že Deacon nechtěl často reagovat na opravu motorky, doplnění paliva nebo otevření krytu a místo toho buď jen stál, nebo běhal dokola.
Nicméně hra nabízí spoustu parádních prvků, vylepšování Deacona s příběhovým pozadím zombie apokalypsy a NERA, zábavné obsazování stanovišť, protože stealth a střílení je zde jedna radost. Dlouho jsem se u nějaké hry netěšil z pocitu střílení tak jako tady. Dále budování vztahů s tábory přinášející různé výhody od vylepšování motorky až po zbraně. Je tu nicméně zase jedno velké ALE týkající se táborů - Proč vždycky, když se člověk vzdálí z toho daného tábora, tak mu volají vysílačkou, aby tam zas přijel? Nebo proč mu to neřeknou, když už tam je? Je to otravné, ale díky zábavné jízdě na motorce se tohle všechno dá nakonec přehlédnout.

Technický stav fungoval poměrně dobře, nestalo se mi nic, kvůli čemu bych nemohl hru dokončit, často se objevovaly spíše Deaconovy "tanečky" kolem interakčních míst a asi ve dvou případech problémy s hordou, která začala být apatická a Deacon v tu chvíli nemohl mířit, čemuž napomohlo načtení poslední pozice. Jinak hra běžela, navzdory krásnému Oregonu a obrovskému rozsahu (až několik stovek freakerů) hord, naprosto ukázkově.

A nevím, jak ostatní, ale já si myslím, že tahle hra si dvojku, už jen kvůli tomu závěru, už jen kvůli tomu, jak je unikátní a jaký má potenciál, prostě zaslouží!

Parádní lego hra, která vylepšila mnoho aspektů, hlavně boj a grafiku, vyniká samozřejmě i v humoru a kooperaci, ale na druhou stranu neustále zlobí kamera, snad ještě více než v ostatních lego hrách, natočit si ji často nejde, a boje jsou někdy díky většímu množství protivníků a barevnosti ninjago světa poměrně nepřehledné. Výsledku nepomáhá ani inteligence postaviček, délka a dokonce ani přílišná jednoduchost hry, která ve výsledku nenutí příliš se nad úkoly zamýšlet.

Hráno kdysi na PS2, kde to byla na tu dobu pecka, která se dala hrát stále dokola. Dnes už je na ní těch pár let vidět, ale i tak se jedná o poměrně super střílečku s nevšední brutalitou, navíc v současné době podpořenou Marvelovskými filmy, které osvětlí ještě řadu detailů i komiksům neznalým jedincům.

Popravdě jsem od Dead Rising 4 zas tolik nečekal. Osobně považuji DR3 za velmi dobrou hru, která ale trpěla hlavně technickými nešvary.

DR 4 je hodně podobné předchozím dílům, ale jak už někteří zmiňovali, jde cestou značných ústupků. Mně osobně chybějící limit tolik nevadil, o to víc jsem se mohl vyřádit, ale na druhé straně ve hře opravdu chyběla větší výzva nebo snad alespoň zajímavější příběh. Ale co si budeme povídat, Frank je poměrně charismatický, i když je to arogantní parchant, kterému jde jen o slávu a novinařinu.

Hra přichází s mnoha aspekty, na které si hráči zvykli v předchozích hrách. Tuny zombíků, tuny vynálezů, pořádná řežba, šílení bossové, zachraňování přeživších a snaha nějak přežít. Problém tkví v tom, že je to všechno opravdu hodně zjednodušené a tak ta jediná pravá zábava zůstává v kosení nekončících zástupů nemrtvých i živých. Bohužel ani bossové, nebo psychopati - což je asi výstižnější - nejsou tak zajímaví jako v předchozích dílech, nejsou takovou výzvou a nejsou ani bossy v pravém slova smyslu. Proč? Stačí si vzít trochu vylepšenou zbraň, pětkrát je praštit a je hotovo.

Nevýhodu hry vidím v jejím rozdělení na "případy". Jedná se o obdobu kapitol, která by rozhodně nebyla na škodu, kdyby nedocházelo k tomu, že tak zmizí jakékoliv možnosti z předchozí kapitoly, i když se stále pohybujete ve "stejném čase" na stejném místě. A k tomu se pojí další výtka, město je zcela nevyužité, zpustlé a neinteraktivní. Oceňuji konečně možnost prorazit autem skrze auta a ploty (pozdrav State of Decay, kde člověk lítal vzduchem, když se auta dotkl), ale těch pár baráčků, stodol, polí a farem, kde nikdo není, nebo jsou to postavy-nepostavy, značně ubírají na plnohodnotném zážitků. Ale co si budeme povídat, o tom DR nikdy vysloveně nebyl, jedná se spíše o takové mé přání, které by podnítilo tu survival atmosféru.

Graficky je na tom hra průměrně, což ji nelze vzhledem k počtu postav zcela vyčítat, protože ty vykresluje naprosto perfektně, jsou relativně rozmanité, je radost je kosit a vidět zůstávat ležet na zemi. Ale jak už jsem zmínil, město, interiéry a některé lokace by zasloužily více péče. A to platí i o ozvučení.

Ani UI na tom není ve výsledku moc dobře. Skvělou práci odvádí zombie, které jsou tupé - jako zombie, ale lidští protivníci nabíhající doprostřed "bitevního pole" čekajíc kulku do hlavy jsou už příliš. A zase je o snížení výzvy postaráno.

Příjemnou změnou je lepší ovládání zbraní, těch ručních i střelných, ba i vozidel.

Technicky je na tom hra ne extrémně dobře, párkrát se nenačetla, resp. objevil se černý obraz, nefungoval event, nechtěla mluvit postava atd. Ale naštěstí nic, co by nevyřešilo znovunačtení.

Jelikož se zde nevyskytuje DLC Frank Rising, stručně jej shrnu zde - DLC mělo potenciál, který zůstal nevyužitý. Někoho potěší návrat limitu, mně osobně přišel otravný, protože jsem nestihl nic pořádně prozkoumat a Franka si řádně vylepšit. Příběh je tam sice zajímavý, ale hodně povrchní, a délka necelé dvě hodiny mluví za vše.

Shrnutí:
Pokud hledáte mlátičku, kde zabijíte po desítkách až stovkách, jste na správném místě. Pokud hledáte survival, hledejte jinde. Pokud hledáte duchovního nástupce DR, budete zklamáni. Ale pokud si jen chce odpočinout a nad ničím moc nepřemýšlet, je DR4 ideální hrou. Jen doufám, že jestli někdy vznikne pátý díl, byť je studio bohužel už zavřené, tak si na něm dají vývojáři více záležet a nebudou se bát více inovací.

Je třetí Hitman důstojným zakončením této trilogie, nebo snad není? A zaslouží si chvilku odpočinku, nebo naopak nové okamžité pokračování?

Hitman 3 na hráče hrající tuto trilogie dýchne hodně známou notou, nic zásadnějšího se zde nemění, a proč by také mělo, když to v předchozích hrách. Ba naopak se zde víceméně hlavně vylepšuje. Jako první ohromí grafika, už jen seskok na Dubajský mrakodrap, který se tyčí v nezměrné výšce, ten rozhled, interiér, to všechno vypadá tak luxusně a je to na opravdu špičkové úrovni. Ba i postavy se dočkaly jistého vylepšení.

Zvukově je na tom pokračování shodně s předešlými, hudba je dobrá, ozvučení perfektní, ale nedá se říct, že by nějak výrazně utkvěla v paměti, narozdíl od původní pětice dílů.

Hratelnostně je holohlavý zabiják na špičkové úrovni, i když ne každému postavení misí sedne. Jedná se o akčnější dobrodružství než v předchozích dvou dílech, čemuž jsou i přizpůsobeny parádní nové lokace, ale i tak lze většinu vyřešit v poklidu a tichosti, byť v některých misích se bohužel poprasku a nikým netušenému příchodu a odchodu nevyhnete. To platí zejména pro poslední dvě mise.
Lokace jsou bravurní, rozmanité, nápadité, plné možností a úžasně zpracované. Ať už propršená Británie, prosvětlená Dubaj, nápaditý Berlín nebo jen vlakem projeté Rumunsko působí naprosto famózně a je radost lokace obdivovat, stejně tak i možnosti, které se zde naskýtají.
Hratelnost celkově je známá už z předchozích dílů, jen je vylepšena a obohacena o nové prvky (např. kamera), lepší umělou inteligenci, vylepšené a zajímavější "Opportunities" (zdravím, Sherlocku). Ba i ten příběh je o něco zajímavější, má konečně plnohodnotné cutscény a zajímavější zápletku, byť možná ne každého uspokojí závěr hry.

Technický stav je perfektní, krom občasného prolínání textur se mi nestalo, že by hra nějakým způsobem nefungovala, ať už glitche nebo bugy, všechno běželo, jak má. Stejně tak ani hardwarové požadavky nejsou tak vysoké, jak by se dalo vzhledem k rozloze a kráse světa Hitmana očekávat.

Shrnutí: Hitman 3 je po všech stránkách vybroušený klenot, který dokončil práci svých dvou předchůdců a vynesl sérii zase zpět na výsluní. Typickým problémem je délka hry, která je ale jištěná znovuhratelností, a pro někoho možná závěr hry či zvětšená akčnost na úkor úplného stealthu. Ale nebojte, o stealth nepřijdete, jen už nebudete tak neznámí a nepozorovaní jako v dřívějších hrách. Graficky, zvukově, hratelnostně, technicky je hra na sakra dobré úrovni a já se popravdě těším na to, až se zase Hitman vrátí, a na to, v jaké podobě se vrátí. Do té doby budu doufat, že slíbený James Bond bude alespoň tak dobrý jako prozatím poslední dobrodružství agenta 47.

Her s vlkodlaky je poměrně málo, těch opravdu dobrých ještě méně. Řadí se k nim Werewolf: The Apocalypse - Earthblood.

Už od počátku hry si všimnete, že tahle hra rozhodně nemůže nésti označení současný AAA her, protože je v mnoha mechanikách pozadu, počínaje grafikou pokračujíce hratelností a končící příběhem. Ale vezměme si to postupně.

Už při prvním spuštění si všimnete neslané nemastné grafiky, která jako by vypadla z oka konzolových hrám předminulé generace, neboť je opravdu poměrně špatná. Obličeje, postavy, lokace, to všechno je na dnešní poměry dosti podprůměrné, ale budiž, to by zas tak nevadilo, kdyby alespoň ty lokace byly zajímavé a různorodé. Ve výsledku jsem si připadal, jako když během stále tu samou chodbu a místnost už po padesáté, abych tam zase vymlátil skupinku padouchů. A to samé platí o postavách, které jsou nevýrazné nejen vzhledem, ale i charakterem.

Ozvučení se zdálo býti super, však úvodní znělka v menu láká na dobrou hudbu, ale obávám se, že to je jediná kvalitnější hudba, kterou zde najdete, neboť si ani teď, pár hodin po dohrání hry, nic jiného nepamatuji. A ozvučení na tom také není zrovna nadprůměrně, ale spíše průměrně.

To nejdůležitější, hratelnost, je největším kamenem úrazu. Jste vhozeni do hry, aniž by vám bylo něco výrazněji vysvětleno, pohybuje se tímhle, mlátí tamtím, mění tímto atd. a šup do bitvy o záchranu lesů a poražení padouchů. Nutno podotknout, že hratelnost spočívá stále ve stylu dojdi, projdi, znič, zabij, seber, obejdi a takto procházíte koridory chodeb, malými i většími místnostmi, mlátíte či stealthově sundáváte nepřátelé, kteří jsou absolutně tupí, ale jakmile objeví mrtvolu, tak jsou v největší pohotovosti, a tak to děláte pořád dokola. A pozor, stealth je opravdu výzva, ne proto, že by hra byla těžká, ale protože zlikvidované nepřátelé nelze nikam schovat a někdy se postaví tak nešikovně, že je prostě bez povšimnutí nesundáte. A to ani nemluvím o schopnosti nepřátel vidět skrz překážky, nebo někdy reagující a jindy zase nereagující na to, že jim před očima sundáte kámoše nebo zlikvidujete panel ke dveřím.
Bitky jako takové jsem si užíval, bral jsem je jako odreagovačku, zhruba první půl hodinu, než mi došlo, že tam opakuju pořád dokola tři stejné útoky se stejnými nepřáteli a stejným zakončením. I když se nepřátelé měnili, na svém bojovém stylu mlátit vším možným a uhýbat se nic moc nezměnilo. A to proto, že hra už byla těmito svými momenty neskutečně otravná. Ale přesto se u toho dalo ve výsledku i docela odreagovat a vypnout na tu chvíli mozek.

Příběh hry je plytký, zkratkovitý, nic pořádně neukáže a bude vám nejspíše úplně jedno. Někde jsem četl, že předpokládá hráče hrající hry z tohoto univerza, ale tvrdě na to doplácí, protože vám všechno jenom naznačí a ve výsledku nic pořádně nevysvětlí a vy si tak nejspíš budete postupovat hrou a bude vám úplně jedno, co se vlastně děje, hlavně že si vymlátíte další místnost, trochu se u toho uklidníte, pak zmlátíte nějakého bosse, projdete koridor a znova a znova. A že zvraty vás asi příliš nepřekvapí a postavy neohromí, protože jsou až příliš ploché a bez hlubšího charakteru.
Mise jako takové jsou na jedno brďo, ozvláštněním jsou mise vedlejších, kterých je ve hře skoro doslova jen pár, ale jsou o něco zajímavější.

Technický stav hry je veskrze v pořádku, asi jednou se ocitl nepřítel stojící v překážce, několikrát nepřátelé stojící v sobě, ale nic, kvůli čemu by se hra musela restartovat. Za technický stav si tak vývojáři zaslouží pochvalu.

Shrnutím se jedná o mlátičku-odreagovačku, kde nemusíte řešit příběh, protože ten vám stejně nic moc neřekne. A je to škoda, protože má zajisté zajímavé a aktuální téma a navíc vlkodlaci jsou prostě vlkodlaci a dostává se jim ve hrách pramálo prostoru. Graficky a zvukově je na tom hra průměrně až podprůměrně, hratelnost je silně stereotypní a vhodná tak maximálně pro chvilkové vypnutí mozku, příběh je nudný, krátký a podivně useknutý, jen ten technický stav si zaslouží opravdovou pochvalu. Na závěr jen dodám poznámku, že mi hra chvílemi připomínala titul Prototype fungující na podobném principu. Třeba se po jeho vzoru v případném pokračování také značně polepší, i když co si budeme povídat, ono ani to druhé Prototype nebylo až tak nadprůměrné.

Jsem jeden z těch, komu se líbil Hitman 5, a to zejména díky zajímavým lokacím a propojení hry navazujícím příběhem. Jediné, co mi v tom dílu chybělo, byla větší možnost stealth a otevřené lokace.
Tvůrci se rozhodli sérii nakopnout starým novým směrem, a proto po tolika letech vydali nového Hitmana, který měl navazovat na původní čtveřici dílů. Už po odehrání první tréninkové mise mi bylo jasné, že tahle hra bude zatraceně dobrá. A to se jen potvrdilo s dalšími misemi. Agent 47 se navrací tam, kde začínal, přičemž je v moderním kabátku, přístupný jak pro nováčky, tak pro veterány, nabízí překrásné rozsáhlé lokace plné různých možností, a dokonce jsou jednotlivé mise spojené zajímavě rozjetým příběhem. Jedinou vadou na kráse je délka kampaně, kterou si ale lze prodloužit různými dalšími cíli na jichž odehraných mapách, a také neukončenost příběhu.

Výborné pokračování restartované série, která byla dlouho uložená u ledu, aby znovu povstala v tomto perfektním zpracování. Na Hitmanovi 2 jsou znát notná vylepšení oproti prvnímu dílu jak v oblasti grafiky, umělé inteligence, která je však stále poměrně slabá, tak i samotného rozhrání, možností, způsobů hraní, lokacích a dalších režimech kromě kampaně. Jediné, co hře sráží vaz, je počet misí, kterých je poměrně málo, ale na druhé straně je lze hrát na několikrát, protože nabízejí nepřeberné množství možností, a také méně výrazný příběh, který mne zaujal až ke konci, hlavně díky svým velmi příjemným a někdy nečekaným zvratům, a s ním pojící se nehrané cutscény,

Z toho, co se původně mělo stát remakem oblíbeného Resident Evil 2, se vyklubala samostatná hra, která ale svůj vzor ani zdaleka nezapře. Jak tedy ta hra vůbec dopadla?

Inu, už v první chvíli zacítíte záchvěv ne nepodobný již zmíněnému RE2, které pro mnohé zůstává dodnes nepřekonatelný, ale to naštěstí (nebo bohužel?) neplatí pro celou hru. Sice je jí inspirována, ale i dosti odlišná. Graficky je na tom hra na dnešní poměry hodně špatně, na fanouškovský remake hodně dobře a chvílemi je radost se na vizuál dívat, chvílemi je znát zub času a ne tak profesionální péče a vysoký rozpočet, jako mají vývojáři u Capcomu. Co si ale budeme povídat, na poměry vývojářů vypadají nepřátelé hodně solidně, jsou zajímaví, snadno rozlišitelní, i když těch typů je tam jen pár, a stejně tak to platí víceméně i pro "zpřátelené postavy". Lokace jsou naopak veskrze brilantní a dostatečně často střídané tak, aby nedocházelo k nudění a neustálému pobíhání sem a tam jen po jedné velké lokaci.

Ono i ozvučení se docela dosti povedlo, ať už dabing, zvuk prostředí, nepřátel, hudební doprovod, to vše je na velmi dobré úrovni, problém jsem měl s některými ukázkami, kde šel zvuk i o 6-8 vteřin napřed a ukázky pak skončily dřív, než se v nich událo to nejpodstatnější.

Ke cutscénám mám celkově jednu výtku - někdy nejsou příliš záživné, jsou příliš protahované, dialogicky občas dosti připitomělé a zbytečně dlouhé.

Hratelnost jako taková dosti druhého Residenta připomíná, a nejen způsobem hraní, ale i prostředím, v němž se odehrává (nebo například malůvkami na chodníku typickými i pro RE3), stejně tak monstry, počínaje zombíky pokračuje jistou obdobou Tyranta, postavami vědců a vojáků, kteří se snaží uklidit bordel v nakaženém městě a při tom všem odhalují, co se zde stalo za zrůdnosti. Co musím v této oblasti pochválit, jsou perfektně napsané příběhové linky, i když občas škobrtají, na poměry fanouškové hry se jedná o hodně solidní výkon a některé zvraty byly opravdu výborné, navíc příběhová linka se Samuelem trpícím halucinacemi byla výborným nápadem, kdy člověk neví, jestli je zombie naproti skutečný nebo jen zrozený v hlavě Samuela. Tak či onak na tom zas tak nesejde, ublížit může v obou případech, jen jde o to vybrat vhodnou zbraň. Stejně tak příběhové kampaně za ostatní byly velice zajímavé, za některé těžší, za některé jednodušší, ale za všechny poutavé. Do toho ještě souboje s bossy a nepřáteli, které byly veskrze zajímavé. Možná jen ten závěrečný bossfight mohl být rozmanitější nebo kratší, neboť oběhnout asi 30 koleček kolem auta s nepřetržitým střílením do výbušnin a brokovnicí do nepřátel už bylo po čase dosti nudné a frustrující, zvláště pak s nízkým zdravím znamenajícím každým zásahem blížící se návrat k nejbližšímu checkpointu.
I k checkpointům mám výtku, většinou byly umístěné rozumně a dostatečně od sebe vzdálené, ale umísťovat je před nepřekliknutelnou cutscénu mi přišlo také značně frustrující, kor když ten úsek člověk musí opakovat třeba pětkrát.
Někomu dokonce vadí i krkolomné ovládání, s tím jsem problém jako fanoušek původních Residentů zas tak neměl, vyjma nabíjení zásobníků a zbraní skrze inventář, což mi přišlo zbytečně zdržující. I ten inventář by zasloužil rozšíření, ke konci hry už jsem nevěděl, co vyhodit, abych si mohl vzít další náboje nebo další lékarničku a nepřišel tak o něco důležitého z inventáře. Nakonec to stejně vždy odskákaly, mnou nepoužívané, vylepšováky poškození a obranyschopnosti.

Technický stav jako takový je na vynikající úrovni, krom problémů se zvukem v cutscénách a občasným zasekáváním nepřátel jsem se s jinými problémy nepotýkal. Hra běžela plynule, textury fungovaly, umělá inteligence byla taková, jakou by hráč nejspíš očekával, a celkový stav hry opravdu hodně slušný.

Na poměry původně fanouškovského remaku se jedná o obdivuhodné dílo, které je poctou starým survival hororům v dobách, kdy ještě byly často nepřekonatelnou výzvou, i když i Daymare 1998 potkaly jisté ústupky současné době, a ten pravý Hardcore skrývá pod pokličkou nejtěžší obtížnosti, tak se nejedná o hru pro každého. Navíc si vývojáři zaslouží neskutečný obdiv za to, jak rychle dokázali celou hru předělat do této podoby poté, co se dozvěděli, že musí svůj remake zrušit, protože vznikal remake oficiální. A teď jestli dovolíte, jdu vyhlížet druhý díl.

Přiznám se, že z počátku jsem k této hře přistupoval docela rezervovaně, první díl mě příliš nezaujal a nejsem ani přívržencem posledního GTA, které mě nebavilo tolik jako předchozí díly. Když už jsem se k ní konečně dostal, dokázal bych ji zhodnotit snad jediným slovem - dokonalé! A tím by mohlo mé hodnocení končit.
Popravdě ale asi nepřestanu obdivovat brilantní práci vývojářů, kteří hru vypiplali do posledního detailu snad po všech stránkách a přinesli, alespoň dle mě, vůbec nejpropracovanější hru za poslední roky. Abych našel výtku, musel bych být neskutečný hnidopich a směřovat ji snad jen k tomu již tolikrát proklínanému modelu Rockstaru, kdy se spustí další mise, když jedna skončí, nebo se spustí mise sama přiblížením se k určitému místu apod. A další výtku směřovat jen k závěru hry, kdy dojde ke střelbě na jistou osobu, která i po několika zásazích klopýtá pár kroků, aby pak spadla. Jinak je to naprosto dokonalá hra a těším se, až si ji rozehraji znovu.

Přiznám se, že jsem byl na Horizon: Zero Dawn hodně zvědavý, přeci jenom se jednalo o hru od brilantních vývojářů série Killzone.

Graficky je na tom perfektně, některé scenérie člověku otevřou pusu dokořán, to samé většina modelů hlavních postav, samotná Aloy je naprosto fantasticky zpracovaná, je krásná, sympatická a ta její mimika je taky někdy poměrně výstižná. To samé platí o většině monster, které jsou zpracované hodně pěkně. Lokace taktéž, jak příroda, tak i pomníky staré civilizace (města). Výtku mám k samotným "bunkrům", které mi připadaly šíleně monotónní a k hraní v nich jsem se vysloveně nutil buď za účelem postoupení v příběhu, nebo získání šance na ovládnutí většího množství zvířat.

Zvukově se jedná o lehký nadprůměr, jsou zde slyšitelné tóny studia Guerilla, které snad člověk pozná všude, dabing je na slušné úrovni a až na jeden okamžik, kdy jsem zachránil muže s hlasem ženy jsem se nesetkal s žádnými problémy. Ozvučení jako takové je také fajn, i když nic výrazného jako v již zmíněné sérii Killzone.

Hratelnost je pro mě osobně lehce nadprůměrná. Zpočátku to vypadá jako originální dílko, kde se budeme pohybovat v dosud nedostatečně probádané podobě světa plného zajímavých questů, událostí a postav, jímž nás bude táhnout perfektní příběh, ale ono to tak úplně není. Brzy jsem zjistil, že i Horizon jede styl série Assassins Creed, i když ne v tak obřím měřítku. Neoznačuji to za vysloveně špatné, to rozhodně ne, ale nejvíce tím trpí samotné prostředí, které mi přijde takové neživé, neuvěřitelné. Sem tam na vás občas někdo zareaguje, něco vám řekne - obdiv nebo nechucenství - ale že by se jednalo o něco vysloveně wow se říct nedá. Bohužel trpí také samotné vedlejší questy (zejména tzv. errands), které spočívají stále v tom samém - dojdi, najdi, zabij, vrať se. A k tomu se pojí otravné cestování napříč mapou, protože cestovat přes celou mapu, abych někomu oznámil, že jsem jeho úkol splnil mi přijde jako zbytečný detail zdržující od dalšího prozkoumávání hry. Ještě, že je tam to rychlé cestování, které mě donutilo projet skoro všechny táboráky, abych jej měl zpřístupněn a pak už jen skoro všude cestroval z jednoho táboráku do druhého. Moc tomu ani nepomáhá fakt, že veškeré stroje jsou nepřátelské, ale proč? Ze živé zvěře je zde jen minimum, a to ještě s naprosto neodpovídajícím chováním, a stroje na vás útočí, jen co vás spatří.
Ano, je možné je všechny pobít, zvláště v pozdějších fázích hry to jde hodně snadno a rychle, ale na druhé straně koho by to bavilo neustále si probíjet cestu, kterou jste před dvěma minutami vyklidili. Vzpomínám, že tento fakt byl často kritizován např. na Far Cry 2, a to už je nějakou dobu staré.
Souboje se zvířaty jsou fajn, hlavně s těmi silnějšími je to super "boss fight", ale s lidmi to je naprostou tragédií. Umělá inteligence uteče z tábora nebo od protivníků ještě dříve, než se vás můžou samotní nepřátelé vylekat, respektive snažit se vás zabít,
A poslední důležitou tečkou jsou bohužel samotné nosné pilíře příběhu, totiž části v "bunkrech", kde se dozvídáte, co, proč a jak se stalo. Bylo by to jistě zábavné, jen mě osobně tyto části bavily z celé hry nejméně a nejednou jsem se přistihl, že dělám místo sledování dialogů něco docela jiného.

Příběh je na solidní úrovni, zvraty v postavách asi příliš nepřekvapí, záporák je nevýrazný a už teď, pár dní po dohrání, si nepamatuju jeho podobu, ale samotný příběh zrodu Zero Dawn je prostě úžasný a nosný pro současnou civilizaci, pro kterou by to mohlo být do jisté míry varováním do budoucna.

Technický stav je docela v pohodě, občas se při soubojích, hlavně s těmi největšími nepřáteli, obraz zasekával, ale to možná není chyba samotné hry.

Shrnutí:
Horizon je fajn hra, opravdu jen fajn. Z trailerů a obrázků toho slibuje hodně, ale ve výsledků se jedná o další klon série Assassins Creed, jen s originálnější tematikou. Tomu nepomáhá ani fakt, že hratelnost není vysloveně excelentní, prostředí chybí uvěřitelnost, postavy nejsou nic extra (krom Aloy), a některé pasáže příběhu také nestojí za moc. Na druhé straně musím přihlédnout k tomu, že se jedná o první podobný počin tohoto studia, které se dříve na open world hry neorientovalo, a musím uznat, že napoprvé to není vůbec špatné. Příběh jako takový je na solidní úrovni, přináší zajímavé poselství, Aloy je perfektní postava, zničitelnost a krása prostředí také stojí za zmínku a jako základ pro budoucí postavení série je to možná ideální díl. I díky tomu, že je stále prostor pro zlepšování.

Far Cry Primal působil jako svěží vítr do plachet této série, bylo to také dílo, které po dlouhé době, ne-li snad poprvé, přineslo tematiku pravěku do takto pojaté hry. A musím říct, že se mu to povedlo na výbornou. Hra je perfektní, krom pár drobností výše zmíněných ji není co vytknout, ba naopak převládá dlouhý seznam kladů, který by se dal ještě doplnit. Rozhodně hru doporučuji, je to hra dělaná s velikou pečlivostí a láskou.

+ Pravěk
+ Grafika
+ Prostředí a jeho uvěřitelnost
+ Jazyk a české titulky
+ Postavy
+ Zvířata
+ Lov a crafting
+ Survival prvky
+ Více bossů a souboj s nimi
+ Zabírání území
+ Rozvitý XP strom
+ Možnost ochočení zvířat a jízda na nich
+ Zbraně a jejich vylepšování
+ Několik stylů hraní

- Krátký příběh (chybí zde větší rozvití příběhů některých postav)
- Zvláštně dělaný systém úkolů (k někomu dojdete, ten vám řekne, ať dojdete ještě sem, a teprve tam dostanete zadání úkolu ← ale to platí zejména pro vedlejší úkoly)
- Velká repetetivnost úkolů
- Minimální zvraty

Far Cry New Dawn je sice samostatnou hrou, ale je hodně podobná pátému dílu, na který i navazuje.

Uběhlo několik let po konci posledního dílu, všechno šlo do kytek (doslova), protože svět se rychle probudil k životu, všude začala růst tráva, stromy, květiny a navrátili se i přeživší lidé, a jak už to tak u série Far Cry bývá, jedna strana je plná dobráků, druhá strana záporáků. Ale pozor, je zde i třetí strana! Ale o tom až níže.

Grafika se od předchozího dílu příliš nezměnila, nicméně obviňovat vývojáře s tím, že nemají dostatek fantazie, a proto kopírují mapu z pátého dílu není úplně na místě. Ano, mapa z pátého dílu zde skutečně je, ale spousta míst je změněna k nepoznání, zhroucených, skrytých pod hlínou a pískem, nebo prostě přestavených. Nutno podotknout, že svět je dle očekávání daleko pustější, ale i přesto jsou zde místa, která stojí za to prozkoumat. Grafika jako taková je velice pěkná a ač nejsem zastáncem těchto "růžových apokalyps", tak nemohu vývojářům upřít to, že se jim to povedlo převést do hry docela pěkně.

Ozvučení je podobné tomu z pětky, pokud si budete chtít rozšířit množství hudby v rádiu, budete muset plnit postranní úkol se sbíráním přehrávačů. Myslím, že podobný úkol byl i ve FC5, není na škodu, ale i tak mohlo být v základu daleko více hudby. Dabing je také povedený na jedničku, ale mám zde první zásadní výtku. Hlavní postavu nikdo nenaučil mluvit! A tak posloucháte ty "krásné" monology všude okolo, na které si postavy odpovídají víceméně samy. Je to divné ve hře z roku 2019... A zvláštní také je, že se překladu dočkala pouze část hry, ale aspoň, že jsou přeložené dialogy a tedy příběh. Jen škoda těch nepřeložených deníčků, které příběh doplňují.

Co se týče hratelnosti, hra mě bavila daleko více než díl pátý, snad i díky plynulejšímu příběhu o pouhých 22 hlavních misích a 8 vedlejších. Ve výsledku jsem si říkal, že je škoda, když jich autoři nepřidali více.
Hratelnost je zábavná, opět je možnost hrát jak stealth, tak rambo styl, ale stealth nefunguje úplně na sto procent. Nezřídka se mi stávalo, že na mě začal štěkat pes i přes to, že jsem byl vzdálený přes dvě patra budovy a ani se nehnul, čímž samozřejmě začali ostatní pátrat a brzy spustili alarm.
Mnozí vytýkají hře znovudobývání již dobytých pevností. Zpočátku to znělo hrozně, po zapnutí hry se mi ten nápad líbil, ale ve výsledku jsem od něj očekával daleko více než jen to, že místo obsadí silnější nepřátelé a přidá se více alarmů. Škoda, je to pak silně stereotypní. To samé platí i o novince v podobě expedic, které jsou zajímavým oživením hratelnosti, ale znovu si je asi zapne málokdo. Zvláště když musíte poslouchat stále dokola ty stejné hlášky typu: "Jsem rád, že jsi na naší straně" apod.
Nicméně samotné dobývání na první pokus je pro mě osobně zábavné.
Dalším oživením hry je přidání různých obtížností nepřátel (1-3 hvězdičková a elitní), na něž musíte vypracovávat nejen sebe, ale i vylepšovat svou skrýš s názvem Prosperity. K tomu je zapotřebí sbírání lihu, dostupného v pevnostech a cisternách. Zde musím podotknout, že není potřeba všechny pevnosti vyrabovat xkrát, ale nevyhnete se tomu, aby některé byly vyrabovány víckrát, pokud nebudete chtít číhat na to, až se někde zjeví cisterna.
Co se týče ostatních prvků hratelností, zůstávají víceméně při starém. Střílení mi docela sedlo, ovládání vozidel označuji jako jedno z nejlepších, leč jsem občas měl problém vidět přes kapotu vozidla, a celkově má hrá příjemný spád.

Příběh označuju za jeden z nejhorších v sérii, už z trailerů byla vidět lacinost dvojčat, která se bohužel potvrdila. Horší záporáky už jsem dlouho neviděl a rozhodnutí na konci hry, jestli jednu z nich necháte přežít, nebo ne mi přišlo poměrně zbytečné vzhledem k tomu, o jak nesympatické postavy se jedná. Možná je mohly přiblížit tzv. intermission (mezimise), ale ty byly pouze z pohledu kamery sledující pár vteřin záběrů, které jen potvrdily celkový dojem z nich. A závěrečný boss fight proti nim byl dost otravný.
Naopak příběh nabere zajímavý spád s objevením Josepha Seeda z pátého dílu a Nového ráje vedeného Ethanem, ale opět ho hra nevyužije dostatečně. Celkově by bylo potřeba více misí, které by tento potenciál využily, ale hlavně jinak napsaných a propracovanějších záporáků. Nějaký ten jeden zásadnější zvrat v ději vás už pak nepřekvapí. Výtka směřuje i k Josephovi, který zde už mele z posledního a zcela tak zabíjí svou perfektně zahranou roli v pátém díle.
Celková herní doba se pohybuje pod 10 hodin, záleží na tom, jak rychle budete získávat XP body, abyste měli dostatek schopností, zdraví a zbraní na dokončení dalších misí v příběhu.

Technickou stránku hry musím pochválit až na jednu drobnost. A to mizející auta, často se mi stalo, že jsem se vzdálil byť jen 20 metrů od skupinku aut vystřílených od nepřátel a auta byla pryč. Jinak nemám, co bych hře po technické stránce vytknul. Šlape jak hodinky a neobjevil jsem jediný bug, zásek či jinou chybu, která by mi hraní znemožnila.

SHRNUTÍ:
FC: New Dawn působí, jako by si autoři chtěli vyzkoušet, zda tato tematika obstojí. A ona by obstála, nebýt neskutečně trapných a bezcharakterních záporáků, hodně slabého a krátkého příběhu a nutnosti znova dělat něco, co už bylo uděláno třeba dvakrát (dobývání pevností) jen proto, abyste se mohli hnout v příběhu.
Na druhou stranu přichází hra se zajímavým, byť pro mne osobně méně žádoucím, barvitým pojetím apokalypsy, novinkami v oblasti nepřátel, expedicemi a také ukončením dějové linky z pátého dílu.
Pochválit pak musím i grafickou, velice vydařenou, stránku hry, kdy se autoři nebáli si pohrát s fantazií, a zejména i stránku technickou, která šlape jako hodinky, což se v dnešní době vidí čím dál tím méně.

Páté Far Cry se snaží o inovace v sérii, kterou již někteří začali považovat za recyklaci sebe sama neboli "přeskinované Far Cry 3" (počítaje sem FC4 a Primal). Hned zpočátku si všimnete zcela odlišného prostředí, tentokrát se vydáte do amerického fikčního města Hope County, kterému vládne banda náboženských fanatiků.
Máte nově možnost vybrat si postavu - žena či muž - včetně oblečení. I když nic rozsáhlého, potěší to.
Nástup na scénu je epický, a snad nebudu spoilerovat, když zmíním, že je možné hru dohrát během prvních pár minut (stačí Johnovi nenasadit pouta). John - hlavní padouch hry - se zde představí v celé své parádě, a když k němu přicházíte, abyste ho sbalili, číší z něj jisté charisma a respekt. Ale objevuje se zde první problém - jméno postavy neexistuje a tak jej všichni oslovujou jako zelenáče nebo policistu atd. A stejně tak hlavní postava nemluví! Proč? To nikdo nechápe, spoustě událostí to ubírá na té správné atmosféře a Vy tak místo toho, abyste se vžili do role nějaké postavy, hrajete za někoho, kdo jen poslouchá monology druhých, případně dialogy druhých mezi sebou.
Přejděme k dalším postavám, většina z nich má svou roli a tak si u nich říkáte, že nejsou jen do počtu, to samé platí pro jejich i nepřátelskou UI, která je velice dobrá a parťáci konečně nejsou jen cvičným terčem (i když se pár takových situací objeví, je jich méně než ve spoustě jiných her). Postavy jsou vytvořené dobře a zapamatovatelné, jejich osud a vývoj je nepředvídatelný, příběh hodnotím jako nejlepší v sérii, zvláště při výběru konce mě mrazilo v zádech, neboť to, co přišlo, jsem ani náhodou nečekal.
Délka celé hry se pak odvíjí od toho, kolik vedlejších aktivit vedle těch hlavních splníte. Příběhové mise zaberou více než 12 hodin a jsou většinou zdařilé. Totéž platí i o těch vedlejších a FC5 ukazuje, že ne vždy se bere tak vážně, jak by se mohlo zdát.
Vaším hlavním úkolem pro celou hru je osvobodit celé Hope County, které bylo rozděleno mezi 4 členy "rodiny Seedových". U každé z těchto oblastí je třeba dosáhnout dostatečného vlivu, čehož dosáhnete díky misím z kampaně, ale i vedlejšákům jako zachraňování náhodných rukojmí, ničením majetku Porabáků atp. Každá oblast je o něco jinačí než ta předchozí a hlavně jejich lídři jsou zcela odlišní. Zde mi vadilo neustále se opakující zajmutí hlavní postavy, protože už se to časem stalo otravným.
S misemi se Vám odemykají i různá vylepšení, výzbroj, auta, čluny a nově i letadla a helikoptéry. Jejich řízení je zdařilé, jen u letadel, když jste naháněni, je to docela složité vymanévrovat.
Strom dovedností je zpracovaný jinak než v předchozích dílech a tak si neodemykáte hlavně různé druhy poprav, ale úplně jiné skilly jako např. rychlejší zotavení parťáka, rychlejší nabíjení zbraní, lepší zdraví, menší agresivita zvířat atp.
Při zmínění lovu zvířat se zde nově objevil rybolov a je zábavný! Avšak už zde ani zdaleka není kladen takový důraz na lov jako v předchozích dílech, protože výroba vylepšení zmizela. Zde se jen prodává a kupuje, vyrábí se max. výbušniny, což je trochu škoda, protože lov a sběr mě vždy bavil.
Aut ve hře není tolik, ale bohatě to dostačuje, neboť je jejich množství vynahrazeno jinými dopravními prostředky. Někomu by mohly chybět snad jen motorky.
Zato se zbraněmi je to horší, je jich zde spousta, lze je vylepšovat, ale když si najedete do kategorie např. pušek, mají téměř shodné statistiky (více než polovina pušek zcela shodné), což je dosti podivné.
Abyste byli motivováni k využívání různých zbraní, jsou zde výzvy, které Vás odmění novými zkušenostními body.
ZK lze také získat v úkrytech, jejichž polohy (stejně jako polohy jiných důležitých strategických míst) můžete zjistit od různých lidí potulujících se světem.
Grafická stránka hry je hodně vydařená, zvláště prostředí je naprosto famózní (jen vodu by to chtělo vylepšit), zato efektů oproti předchozím dílům ubylo, ale to už jsou spíše takové detaily.
Hudební ozvučení je pěkné a pomáhá již tak hlubokou atmosféru ještě více vygradovat.

SHRNUTÍ:
Far Cry 5 je odlišné od svých předchůdců, přesto si některé prvky zachovává, a to je dobře. Stejně tak je dobře, že se vývojáři nebáli zaexperimentovat a podívat se na hru zase z jiného úhlu. Tematika náboženských fanatiků byla, je a pravděpodobně bude aktuální, a FC5 ukazuje, co by se mohlo stát, kdyby to zašlo do krajních mezí.
Příběh je strhující, jeho rozuzlení skvělé, postavy výborné (obzvláště John Seed a jeho společníci, nejvíce asi Faith), ale hlavní postava a její neexistující jméno a k tomu přidaná nemluvnost hodnocení sráží, protože to nedává smysl a hře to ubírá na hutné atmosféře. Ostatní postavy jsou dobré až velice dobré, není zde snad žádná zbytečná, jejich UI je velice slušná.
Hratelnost opět chytlavá, vedle příběhových misí, zabírajících více než 12h je zde ještě spousta dodatkových, obojí stejnou mírou podařené a zábavné.
Prostředí krásně zpracované, prozkoumávat ho je radost, a to i díky spoustě dopravních prostředků, od aut přes lodě až po letadla a vrtulníky. Horší je to se zbraněmi, které mají ve stejné kategorii (např. útočné pušky) skoro stejné statistiky (leč je lze do jisté míry vylepšovat) a není tak důvod je všechny ozkoušet. Krom výzev.
Grafika je nádherná, ozvučení už tak vydařenou atmosféru hry skvěle doplňuje a prostě nemůžu jinak než říct, že se jedná o skvělou hru, jejíž neduhy spočívají spíše v maličkostech, a po čase už se může zdát zdlouhavá, a to i kvůli sekvencím, ve kterých je hráč každým ze 4 záporáků několikrát zajat, a ve kterých musí prchnout. Některé jsou podařenější, některé méně, ale určitě jich nemuselo být tolik.
A posledním bodem, který by někomu mohl vadit, je "poloviční" česká lokalizace, kdy jsou přeloženy "pouze" (avšak to nejdůležitější na hře) dialogy a zbytek hry je v angličtině.
Pokud ještě přemýšlíte, rozhodně FC5 zkuste, tematika hry je nesmírně zajímavá, záporák perfektní, a dalo by se s ním ještě pracovat v případných DLC či pokračování, možnost coopu a hratelnost opět "ještě jednu misi a končím...", "...no tak ještě jednu."