Need for Speed III nostalgie v oblasti závotních her. Hlavně kromě tradičního závodění také honičkama s poldama. Kromě toho kdo dřív dojede do cíle se muselo dávat pozor, aby tě tuším třikrát nechytli policajti, jinak jsi šel do lochu. Hraní téhle hry jsem trávil spoustu času, krásné modely vozů a možnost tuningu aut. Auta byla rozdělena do 3 tříd nejrychlejší byla třída A nejpomalejší třída C. Speciální auto, které jste si mohli vzít bylo El Nino, což je v této hře nejrychlejší auto. Já jsem raději dával, ale přednost sice pomalejšímu, ale lépe ovladatelnému Lamborgini Countach. Speciální lokcí, kterou jste po zajetí všech tratí získal pak bylo Empire City. Tratě byly nejšlabším článkem hry, protože jich bylo (podle mě) poměrně málo a jen 9 i s Empire City.

Střílečky moc nehraju, ale Unreal Tournament je výjimka. Skutečně na svojí dobu pěkně udělaná hra. Velký výběr zbraní a pěkně graficky zpracované areny. Můžete se ocitnout v aréně ve vesmíru nebo na hradě a ať už budete bojovat kdekoliv mějte nabité všechny zbraně, protože vždy tam bude dost lidí, kteří vás budou chtít sejmout.

Celkově na mě Unreal udělal obrovský dojem. Velké množství arén kde můžete bojovat o vlajky nebo o určité strategické body. O to kdo zabije víc nepřátel, na životy, nebo nebo prostý deathmatch případně dobývat nepřátelské pevnosti vlaky, podmořské základy a tak dále. Viděl jsem i Quake 3, ale Unreal Turnament je podle mě lepší. Hlavně právě v pěkně zpracovaných arénách, širokém výběru možností boje (vlajky,dobývání,deathmatch, životy, do určitého počtu zabití) .
Co je ve hře nejlepší? Když se vám ozve MMONSTER KILL

Civilizace III byla pro mě dosti zklamáním. Především se mi nelíbil styl hry, kde jste museli ke každé surovině mít cestu, což bylo dost blbé pokud jste založili na ostorově kde například nebyl střný prach,koně ani železo takže jste tam i v době kdy jste měli mušketýry a děla mohli budovat maximálně tak vojáky z oštěpem a ty úplně nejprimitivnější jednoty (na jezce a chariota jste potřebovali koně a na legionáře železo). Také se mi dost stávalo, že jsem dobyl jeho město, které bylo daleko od mého území a mohl protože cesty vedli přes území nepřítele tak jsem tak mohl budovat jen starověké jednotky a to město velice rychle padlo. Další podivností je fungování katapultů a děl, která už nemůžou dobývat města ale jen bombardovat jednotky.

Co by šlo na civilizaci III vyzdvihnou je grafika, která je samozdřejmě lepší než u předchozích dílů, protože je z pozdější doby. Dále pak systém hranic, kde už si nepřítel nepostaví u vašeho města svoje město a tím by vám zabíral políčka ze kterých by mohlo čerpat vaše město. Dále pak nové budovy a nové divy.

Ve své době bomba. Tak lze popsat Age of Empires, krerý se dočkal dalších tří pokračování AOE II, Age of Mythology a AOE III. Prostě strategie tak jak má vypadat. Mnozí si vzpomenou na bivy se starověkými armádami na kampaně za Hittity,Cartagince nebo Číňany. Na kouzelníky které začarovávají jednotky nebo na slony likvidující nepřátelské budovy.

Age I, II byly skvělý age of mythology byly taky dobré, ale ne tak jako jedničky a dvojky a trojky všechno pokazili. Nevím jestli ještě vzniknou Age of Empires IV, ale doufám že jo a že budou stejně dobré jako jedničky a dvojky.

Postapokaliptická scifi z světa po atomové válce. Co k tomu dodat?.
Skvěle udělané RPG budoucnosti kde začínáte ve podzemních bunkrech vylézete z jeskyně plné krys a venku na vás číhají přerostlí škorpioni a krysy,mutanti nebo párači. Lokace měst kde plníte nejrůznější úkoly ať už pro gangstry v Renu nebo pro Braderhood of Steel. Na začátku jste ucho s pistolí a nakonci už jste drsňák s rotačákem a enerozbrojí, co se jen tak ničeho nelekne.

Na začátku máte najít vodní čip a pak zlikvidoval mutatskou hrozbu což už je lepší. Zlikvidovat pevnost mutantů s velitelem mutantů a nebo katedrálu a vůdce mutantů kde se to slizkýma mutantama jenom hemží. Postupně jak hrajete se vám vylepšuje váš arzenál od pistolí přes samopaly a brokovnice, vaše zbroj a schopnosti. Můžete se k vám přidat několik užitečných spojenců.

Prostě Fallout 1 je skvělá zábava na mnoho desítek, možná i stovek hodin, propracovaný svět, příjemná hudba a zvuky, dobrý systém bojů, mnoho postav, druhů nepřátel, množství možných kombinací, jak vytvořit postavu, volnost při tvorbě, množství volených vlastností, množství vlastností postavy ovlivňujících hru, jiná postava – jiné konverzační možnosti, příběh, animace, perky, možnost nastavit obtížnost hry a boje, krvavosti hry, vypnutí/zapnutí nadávek a sprostých slov a další nastavení, namluvení některých dialogů, velké množství předmětů, zbraní.

Nádherná grafika k tomu velmi zajmavý příběh a skvělá hudba. Když jsem dostal první počítač z cdromem byla tato hra kterou jsem měl na CD. Přiznám se, že některé ty hádanky jsem dělal s návodem, protože když už to děláte po desáté a furt vám to nejde tak prostě neodoláte. Ale napoříklad tu první, kterou si ještě dens pamatuju, s planetou a měsícem, který musíte nastavit tak aby se vám otevřel vchod do tajné chodby jsem udělal bez návodu. Prostě jsem to zkoušle až se mi dveře otevřeli a když už jsem to hrál třeba podruhé tak už jsem si tu pozici pamatoval.
Pamatuju si hádanku z hady, kterou se dělá na ostrově, kde máte zachránit královnu nebo na labyrint s minotaurem, případně krabí závod na ostrově, kde toho kdo prohrál hodili ze skály. Ale co je nezapomenutelného je skvělá hudba a letající lodě :)

Pokud chcete opravdu zažít bitvy starověkého světa tak je Rome Total war hra pro vás. RTW je v mnoha drobných věcech rozdílná. Například, že po rozehrání kampaně za jednu ze tří římských frakcí, je to, že nesmíte zaútočit na jinou římskou frakci bez dostatečné popularity. Nezbývá vám tedy, než zaměřit svou expanzi mimo Apeninský poloostrov na jiné národy – Řeky, Egypťany, Kartagince, Španěly, Galy, Germány a mnoho dalších,. Expanze je prostě v této hře nutnost, protože bez ní se vyhrát nedá. Kromě bojů se musíte také zaměřit na správu svých měst aby vám vydělávala dost pěněz a aby se města nebouřila. Pokud se vám město vzbouří ihed se přesune pod kontrolu rebelů s poměrně početnou armádou a vy z něj nemáte nic.

Co je na této hře fantastické je herní systém. Celá mapa je rozdělena na několik území, která ovládají jednotlivé frakce. Frakce mají své vůdce a členy, kteří velí armádám a za boj získávají zkušenosti. Pokud napadnete armádu přesunete se do bitevního módu, kde už nestačí jen mít lepší jednotky, ale také mít správnou strategii na které jednotky zautočit a na které né. Například není dobré útočit na fanagu zepředu, ale ze zadu nebo ze stran kde je zranitelná. Terén je rozmanitý a mlžete svojí armádu schovat v lese a napadnou nepřítele ze zálohy nebo se opevnit na mostě. Pkud si myslíte, že máte dostatečnou převahu (kterou vám při napadnutí armády naskočí v prním okně kde máte počet vojáku a velitele. Nedoporučuju se na dané číslo převahy 100% spoléhat) a nechce se vám bojovat můžete dát automatickou bitvu Za samotnou kapitolu stojí zmínit dobývání měst. Boj vojáku na hradbách nebo v ulicích měst a vaši vojáci které vidíte ve obléhací věži šplhat nahorů na nepřátelské hradby, grafika měst kde cílem je obsadit střed města a brána kterou máte obsadit.

S jinými frakcemi můžete pomocí diplomatů uzavírat spojenectví nebo podplácet nepřátelskou armádu aby se rozpustila nebo přidala k vám. Můžete si budovat špehy kteří vám prozkoumají armádu, kterou má ve městě nebo si vybudujete vrahy a budete s nimi likvidovat nepřátelské členy frakce (moje oblíbená činnost). Římské frakce příjímají mise od senátu, které jsou důležité pro propularitu u senátorů a u lidí. Pokud se znelíbíte Senátu vyhlásí vám válku a spolu s ním zbylé dvě frakce. Pokud jste příliš populární u lidí Senát vás začne podezírat, že chcete získat moc jen pro sebe a dá vám na vybranou popravit člena frakce nebo vám on a další frakce vyhlásí válku.

Age of Empires jsem hrál snad všechny I.,II a III i age of wonder. AOE III mě tolik nenadchul. Jsem člověk co má rád historii a proto historické strategie patří k oblíbeným. Už pří prvním hraní jedniček mě tahle hra bavila a rozčilovala zároveň. Zvláště když se ozval známý hlas kněze a vaše jednotky měl nejednou nepřítel :). AOE II je pokračování fantastických jedniček ve středověku. Je zde mnohem více národů než u jedniček, jinak koncept zůstal stejný - težit suroviny, stavět pevnost a vojáky a zničit nepřítele což je pozitivní. Mnohé pokračování her úplně koncept překopaly čímž hru úplně zkazily.

Kampaně jsem moc nehrál to mě spíš bavil normální hra kde jsi mohl nastavit za koho budu hrát a proti komu budu hrát. Vítanou novinkou bylo, že jsi v AOE II, kromě tradičí možnosti vítěztví porazit protivníka zničením všech jeho budov, nebo vybudovat wonder,případně získat relikty nebo jak se to jmenuje sis také mohl dát hru, kde každý měl svého krále a úkolem bylo zabít všechny nepřátelské krále, čímž odpadla starost putování po mapě a hledání kde má ten comp ještě ty zbylé budovy.
AOE II je herní legenda,, která i po tak dlouhé době jí stále hraje hodně lidí

Druhý datadisk Heroes V s názvem Tributes of East už mě tolik nebavil a byl o něco slabší než jeho předchůdci. Co mi nesedlo byla kampaň. První kampaň za nemrtvé ještě šla,ale mnohdy byla obtížná, že jsem se musel podívat do návodu abych jí vůbec dohrál. Druhá kampaň mě ale už vůbec nebavila. Především druhá mise kde se první silnou armádu která na mě přišla jsem odrazil ale ta druhá byla tak silná, že jsem to zkoušel asi 5 krát a neuspěl jsem. Především tamto armáda měla hafo posledních jednotek a tolik jsem nemohl stihnou za tu dobu vyrobit.

Rasa Skřetů my ale příjde dost slabá má strašně málo kouzel a její jednotky mi příjdou až na pár vyjímek dos slabé. První jednotka skřetů se zahnutými meči, krterou autoři okopírovali z Pána prstenů, vám uteče když na ní někdo zaútočí a když zabijou 2/3 jednotek přejdou k jednotkám protivníka. U orkských jednotek se mi líbili Wywerny. Pozitivem hry je také druhé vylepšení jednotek, které je u některých jednotek ultimátní. Tak například upíří princové tě při haždém útoku omráčí takže nehraješ dokud na ně někdo nezaútočí nebo mistři kuše nemají postih na střelbu a střílejí 2 krát čím se z nich stává lelmi silná střelecká jednotka.

Heroes IV přinesli změnu v konceptu této herní série. Nejdůležitější změnou oproti II a III bylo že hrdina už nestojí jen u armády a vypomáhá v boji kouzlama, ale je jednotkou v armádě která bojuje a může být i zabita (u trojek bylo možné zabít hrdinu jen tím, že jste zabili všechny jeho jednotky). V armádě můžete mít i více hrdinů. Já tam dávám jednoho kouzelníka a jedoho bitkaře, ale také můžete mít armádu složenou jen z hrdinů.

Další co se mi na této hře oproti trojkám líbí je že už můžete posílat jednotky bez hrdiny nebo je posílat z hradu do jiného hradu přes karavanu a nemusíš se starat jestli ti přepadnou. Velmi mě líbí také, že hrdinové mohou získávat nová povolání kombinací naučených dovedností, které ti dají pak zvlástní schopnosti. Kouzla se tam dělí do 5 škol magie života,magie smrti,magie řádu, magie chaosu a magie přírody a líbí se mi, že každá má nějakou specializaci například magie života je specializovaná na požehnávající kouzla, magie smrti na proklínací kouzla, magie přírody na přivolávací kouzla a magie chaosu na útočné kouzla. To ale neznamená, že napříkla život má jen požehnávající kouzla má i pár proklínacích kouzel například píseň míru nebo útočných svaté slovo (působí jen na nemrtvé). Jedinou vyjímkou hrad Řád, který má poměřně vyrovnané tyto typy kouzel. Co je podle mě nešťastné je spojení pekla a nekromancie v jeden hrad.

Stronghold Crusader je pokračování Strongholdů, které je vydařené. Už nebudujete jen křižáckou armádu,ale můžete tam bojovat za arabské válečníky v poušti svaté zemi. Ti mají například obávané Assasíny, kteří můžou vylést po hradbách a přepadnou tak nečekaně obránce hradu nebo vylést na bránu a otevřít jí útočníků. Arabové jsou slabší než jejich protivníci z Evropy, protože mají jen lučištíky, kteří proti rytířům a obecně bojovníkům s plátovým brněním slabí (jeden kušník zabije rytíře tak na 2-3 rány arabský lučištník jich potřebuje asi tolik co evropský lučištník). Zato arabové mají vychytávky jako již zmíněné assasíny a otroky z loučema, kterým můžete zapalovat nepřátelské budovy.

Změnou o proti Strongholdům je, že zde už není jen kampaň, ale i mapy,které můžete hrát ve více hráčích nebo proti tolika počítačům kolik si nastavíte, případně pokud se cítíte být silní můžete počítačům nastavit zvýhodnění takže budou mít na začátku více peněz. Je zde také poměrně obtížné křižácké tažení, kde vaším úkolem bude zničit nepřátele. Jsou tu protivníci ze starých Strongholdů Krysa,Had,Prase,Vlk ale i nové postavy jako Richard Lionhard nebo Saladin. Oproti Storngholům je dobré, že už můžete dát na věž s balistou vojáky aniž by je balista zabíjel

Prolést dungeonem a zabít hlavního padoucha (a zachránit princeznu) to je dnes námět mnoha her, které mají svůj počátek v Pricovi of Persia. Obtížnost není nějak těžká a vezíři se po několika seznámení s principem boje, který vlastně obsahuje jen bodnout nebo se bránit, se dají porazit (až na několik vyjímek jako tlusťoch v 6. levlelu, vezír na začátku 8. levelu a samozřejmě hlavní vezir Jaffar). Co ovšem přidává Princi of Persia na obtížnosti je časový limit do kterého musíte zabít velkovezíra Jaffara a zachránit princeznu. Grafika sice trochu pokulhává a princ vypadá jak kdyby byl v pyžamu to se dá ale odpustit při prolézání dungeonem a bojem s vezíry a kostlivcem.

Civilizace patří do zlatého fondu počítačových her. Je to hra, která ve své době byla průkopníkem tahových i jinch strategii. Na začátku 90. let patřila spolu s Princem of Persia, k jedním nejoblíbenějším hrám a také v té době nejznámějším. Budovat a vést civilizaci od počátku věků až do současnosti, to byl skutečně mistrovský nápad Sida Meyera.

Lovit známé i neznáme piráty to bylo vždycky fantastické. Nejlepší bylo když jste s konvojem několika galeon nebo plachetnic potkal piráta s jednou šalupou toho jste potopili na jeden výstřel. Jinak grafika byla na tu dobu úžasná. Prostředí měst kde jste měli tunu výroben, kde jste vyváželi do měst kde jich byl nedostatek a po cestě dával pozor na piráty. Guvernér, který vám dával ukoly a občas taky ruku svoji dcery ( ty peníze co jsem dal za svatební hostinu, aby se ta káča nechala o několik let poté unést pirátem a vrátil mi jí za tučné výkupné nebo bitku se silnou pirátskou flotilou)

Empire Earth je lepší než Age of Empire protože především se nezaměřuje jen na jednu dobu, ale na celé období lidské historie a dokonce i na budoucnost. Jsou tam i jakýsi "hrdinové" neboli postavy z dějin, které si můžeš vybudovat aby ti pomáhali v bitvách. Libí se mi také že u jednotlivých jednotek se může vylepšovat útok, obrana, rychlost, životnost, čím je hra zajmavější

Taková stará hra z dob mého mládí. Má velmi jednoducho grafiku a není náročná přesto má hodně levelů. Dostal jsem se někam do 36. levelu pak už mi to ten level nešel udělat. Je to hra pro lidi, kteří si rádi namáhají hlavu.

Duna II. super hra kterou jsem po škole hrával u kamaráda. Harvestrování na pouši, kde ti najednou harvestrárna zmizí sežrárna písečným červem. Akorát mě štvalo, že jsem musel klikat ta každou jednotku zvláš což bylo blbé u Devastátoru, kde pokud jste se překlikli tak vám tank vybuchl a poškodil okolní jednotky.

Na konci jste to museli hrát se save, protože pokud na vás hodil atomovku tak vám zbývalo se jen modlit aby se netrefil do vás, protože jí nešlo vůbec sestřelit. Pokud jste hráli za Ordos tak to bylo jako by jste to hráli na težší obtížnost protože v jednou levelu neměli lanchery a na dělové věže jste museli posílat tanky, čím jste měli vědší ztráty, v další misi jste siege tanky mohli kupovat, přebarvovací lanchery byly oproti Harkonenským devastátorům a Atreidským sonik tankům dost slabí mohli jen přebarvovat (pokud do té jednotky nepřítel střelil jinou jednotkou tak se hned odbarvil) a nemohli útočit na budovy a Sabotéři, které vyráběli v palácích se po dvou zásazích od věže nebo od silnější jednoty zničili takže Sabotérem něco zničit to bylo skoro nemožné.

Datadisk k Warcraftům III je velmi podařeným dílem. Podstatného vylepšení se dočkala grafika. Přibyly nové jednotky a noví hrdinové. Podařený byl i příběh kampaní. Jako obvykle na jedničku. Také se mi velmi líbila tajná mise za lidi, kde jste stavěním věží měli zastavit Garithosovu armádu a mise ve které jste bojovali o klec s uvězněným Illidanem.
Přibyla nová rasa nagů, ale většinu hry spíš hraješ proti ní.

Teť k tomu negtativnímu. Původní Warcrafty měly 4 kampaně, Frozem Throne měl jen 3, když nepočítám poslední orkskou misi, která úplně vybočovala z zaměření hry, jednalo se spíš o RPG. Tato poslední mise se mi moc nelíbila, ale dohrál jem jí.
Za novou rasu nagů jste bohužel mohli hrát jen v pár kampaní, většinou jste hráli proti nim.

Moje uplně první střílečka (a mám pocit že také uplně první střílečka v historii počítačových her) se spoustou nácků co potřebují zastřelit a s Hitlerem s rotačákem. V bludišti chodeb se sice velmi snadno ztratíte a půjdete okolo míst, která jste už několikrát prošli což je dost k naštvání, ale tadle hra stojí zato.

Klasika a jedna moje oblíbená hra. Pravda hodně jsem se při tom i navstekal, protože některé levely byly velmi težké. Prostě hra s totálně blbými skřitky co ti klidně spadnou ze srázu jen proto že jsi je nezastavil :) Při dlouhodobém hraní Lemmingsů vám hrozí, že budete jak oni a půjdete po chodníku spadnete do kanálu s nadávkama jakto, že vás nezastavili nebo nepostavili schody :)