Tak Wolfenstein...kde začít =) Úvodní video...prostě bomba, do dnešního dne si opakuju Heinrichova a mnichova slova =) Prostě úžasnej příběh

Grafika, sice už dnes zastaralá, ale je v pohodě a před desíti lety byla úžasná. Skvělé efekty: například když nácka zezadu nakopnete do prdele, tak vyskočí a začne se rozhlížet =D nebo když mu dáte headshot, tak mu přímo dokonale uletí helma =)
Co se zbraní týče, zde nemůžu nic vytknout. Jsou opravdu dokonale zpracované. Samozřejmě základem MP40, kterou budete nosit asi po celou hru, jelikož střeliva je dostatek, o něno lepší Thompson je výborný na zombie, ale právě málo náboju. Velmi mě potěšilo, že se ve hře objevil i můj oblíbený sapík STEN...pro mě nejlepší zbraň ve hře, i když je tam kontrolka přehřívání.

Obtížnost ve hře bych řekl, že je tak akorát, ale jen mi chybí autoheal, takže to jsou pořád samý savvy atd. Náplň misí bombová, v každé skoro něco jiného...příznám se že v misi katakomby, jsem se fakt bál, opravdu bál, má to pěkně temnou atmosféru a když mě poprvý sejmuly ty pastičky, málem jsem spadl ze židle.

Hratelnost parádní, žádné bugy, žádné záseky, žádné nedodělky...hra je opravdu skvěle zpracovaná.

Co se týče hudebního doprovodu, opravdu se do hry hodí, přípomíná staré časy v době za druhé světové.

95% dávám proto, že poslední boss Heinrich je vážně jednoduchý. Stačí jedna pořádná dávka z rotačáku a leží...ale jinak doporučuji =)

Takže Medal =) sérii Medal of Honor mám ve velké oblibě, začínal jsem ji již na playstationu jedničke kde jsem dohrál jedničku i dvojku =) a pak to šlo přes Allied Assault a Pacifik Assault. Airborne jsem záhadně přeskočil a vrhlnul se na MOH 2010. Po dohrání nejnovějšího byla rok pauza a pak jsem na Airborne náhodou narazil a tak jsem si řekl že to dám.

Graficky je to zpracované velmi pěkně a hudba a zvuky jsou v pohodě. Velmi se mi líbily upgrady zbraní, takhle vás alespoň vývojáři dokopali k používání všech zbraní a mělo to i ovoce...například brokovnice s bajonetem zabije na jedno bodnutí a když se vám vylepší MP40 na rychlejší přebíjení, čeká na vás užasný pohled, jak chlápek vyndá zásobník otočí ho a zasune =D jediný problém byl, že do lepších zbraní jako MP44 nebo BAR se těžko schánějí náboje (vypadávají snad z každýho dvacátýho nácka) to mě trošku mrzelo a granáty ztrácely na účinnosti. Ale jinak myslím, že zbraně jsou zvládnuté.

Jedna z věcí, které bych vytkl je, že to má takovou zvláštní hratelnost. Pohyb myší jako strašně skáče a je docela obtížné zamířit bez pravého tlačítka. Ale to je možná jen špatným nastavením. Další z věcí je občasná MEGA obtížnost a VELKÉ šetření checkpointů..když zemřete jdete skoro odzvnovu.

Nyní plusy. Za prvé: můžete jít k jakému úkolu chcete a nemusíte postupně. Za druhé: když umřete (nedoporučuji) tak znovu spadnete padákem, ale dokončené úkoly máte hotové. Za třetí: skvěle nadesingované levely a rozsáhlost map misí. Za tvrté: Jak už zmíněné upgrady zbraní. Za páté: když Italové zařvou: Americana =D

Ta zvláštní hratelnost je vlastně možná trik od vývojářů, aby to nebylo tak jednoduché ;) ale jinak skvělá hra =)

No odkud začít. Asi před 4 lety jsem dostal dostal od jedný kamarádky, oficiální příručku strategie k této hře, teda spíš mi jí nabídla, že to dostala a jestli to nechci. Já i když jsem vlastně to znal, tak jsem to nikdy nehrál. No doma jsem si jí přečetl. Dokonalé popsání postav a zbraní a když jsem si přečetl návod na singleplayer, dostal jsem chuť si to vyzkoušet. Ale ve hře bylo pár pasáží ze kterých jsem měl hrůzu, např. první mise za mariňáka, kde na konci jdete zachránit seržantku Hallovou. To jsem si říkal, že to radši přeskočim anebo že si nacheatuju smartgun a nesmrtelnost. No šel jsem do nejbližšího elektor obchůdku a u obsluhy jsem se zeptal jestli to náhodou nemají. K mému překvapení vážně měli, na pokladně jsem vysolil 300,- a šel domů to vyzkoušet. Instalačka v pohodě a spustil jsem to. V menu jsem se dlouho rozhodoval za koho mám hrát jako první. Vetřelce jsem si chtěl nechat na konec, protože mě lákal nejmíň a tak jsem se rozhodoval mezi préďou a Harrisonem. Tak jsem nakonec vybral mariňáka, protože jsem si chtěl zastřílet a vyzkoušet hackovací zařízení =D No hrálo se mi špatně, protože tma + divný zvuky = neustále ukládání a pauzování abych se koukal do příručky =D když přišel první vetřelec, tak jsem se ho docela lekl, i když jsem vlastně věděl, že spadne stropem, tak jsem ho odstřelil brokádou, ale ten parchant mě pocákal kyselinou. Tak jsem šel dál, přišla ventilace a potom takový schůdky, příručka radila abych vystoupil až nejvýš. Když jsem byl nahoře, zděsil jsem se, příručka povídala, že teď mě čeká hotová lavina vetřelců z obou stran. OK zapl jsem cheaty =D, proběhl jsem to se smartgunem, ale ztratil jsem se. Byl jsem z toho tak hotovej, že jsem to okamžitě vypl. Asi po týdnu jsem to zkusil za préďu. Šlo to hladce, ale opět jsem se nějak ztratil, když jsem se asi po hodině dostal na konec levelu uslyšel jsem řvát pretoriána, tak jsem to uložil a vypl =D potom jsem to zkusil za vetřelce, za něj to bylo v pohodě, protože jediný koho jsem se ve hře bál jsem byl já sám =D ale horší bylo zvyknout si na chůzi po stěně. Už jsem byl skoro na konci první části, když v tom mě uviděli dva vědci a zavolali na mě vojáka v A. P. E. obleku (ochrana před kyselinou), kterej mě sežehl plamenometem a chípl jsem. Hru jsem vypl a odinstaloval.

Před měsícem jsem si příručku přečetl znova a jelikož už nejsem takovej posera, hru jsem znovu nainstaloval na novej PC, nastavil nejvyšší detaily. A začl hrát.

Opět jsem si jako první vybral mariňáka. Probíhalo vše v pořádku, trochu jsem veděl kam jít, takže jsem to nemusel furt kontrolovat. První vetřelec mě vůbec nepřekvapil a sejmul jsem ho aniž by se ke mě přiblížil na 5 metrů. Potom když jsem vyšel schody, úplně v klidu jsem zmáčkl F6 (quicksave) a vešel. Nalevo jak, se vlna vetřelců snaží dostat přes mříž, jsem jim hodil z pulzní pušky ganát a všichni chcípli, pak jsem už jen běžel a střílel vše co se hýbalo. Poté se spustila druhá část mise, zachraň seržantku Hallovou, okamžik, kterého jsem se nejvíc bál. A taky je proč v těch ulicích to po vás chodí zepředu i zezadu a detektor pohybu funguje jen na 180°. A potom když jsem se dostal do toho hnízdečka, to opravdu začalo být děsivé, protože z obětí na zdech vyskakovali Chestbursteři a ještě po vás útočili trubci =) potéco jsem seržantku zbavil jejího Chestburstera, jsem se dal na takový útěk jako vždy. Zastavil jsem se až na ulicích, kde jsem se mohl otočit a kosit je pozpátku. jsem doběhl k obrněnýmu transportéru, hoodně jsem si oddechl. Druhá mise nic zvláštního, akorát na pár přestřelek =) ale na třetí misi jsem se těšil nejvíce =) to vývojáři vymysleli dobře, opět najít všechny zbraně a vybavení. A také se zde objevil první bug =) když procházíte takovým tunelem a pak máte vstoupit do místnosti, máte vidět dva kraby, jeden uteče, ale ten druhý se přisaje pracovníkovi na xicht. Tak tam přijdu, jeden krab uteče, ale druhej tam jen stojí a ten pracovník taky stojí a oba na mě koukaj. Tak pracovníka sejmu do hlavy, ale ten krab se rozběhne ke mě a zastaví se u okraje vstupu, protože tam je práh, střílím do něj, ale on ne a ne chcípnout. A vždycky když jsem do něj střelil, tak mi to ubralo život. Tak jsem šel k němu blíž že ho zapíchnu kudlou a ten parchant se mi přisál na xicht =D =D musel jsem se fakt smát jak jsem se lekl =D další taková perlička z této mise: musel jsem otevřít líhně s kraby. Tak je otevřu, krabi vylezou ven a přiběhli strážci v A. P. E. oblecích a začali je pálit. Říkam si plamenomet se mi hodí, přijdu tam, oba strážce zastřeli, ale pak jsem si řekl, že jsem měl radši počkat až je spálí. No samozřejmě, že se po mě roběhli dva kraby, ak jsem zdrhnul a sejmul je z dálky. Jedinná nevýhoda této mise je, že když nemáte příručku a hrajete to porpvý, tak se fakt ztratíte, protože je tam strašně moc tunelů a dveří. Na konci mise je souboj s Ivanem a jeho Exosuitem, příručka z toho strašně moc nadělá, ale já ho sejmul na tři rakety. Vlastně ona příručka nadělá skoro ze všeho. V misi jak máte utíkat před pretoriánem, jako je to hodně paranoidní a na konci jak máte vlézt do mříže se fakt modlíte, abyste to stihli. Ale jde to udělat i jinak, počkejte si na něj a do ruky si hoďte brokovnici a zmáčkněte pravý tlačítko na myši. Harrison si přeměný náboje na tzv. "střely" a do pretoriána stačí 3-4 rány a jde k zemi. Úplně v klídku =), to samé jde když máte druhotné náboje do revolveru, "kluky z wolframu", taky krásně provrtají pretoriánův krunýř. ALe mise kde máte sejmout Predátora, tak tam už fakt je to o hubu, protože ty jeho plazmový střely fakt ubírají. Ale až na vás vytáhne Combistick, tak stačí pár raket. Poslední mise za mariňáka je opravdu zábava, vlezete si do Exosuitu a máte krásně čtyři nejsilnější zbraně na rukách. Dokonce vám sama nabíhá zbroj a laser do odstřelovačky. A 80 raket se ani vystřílet nedá. Sama královna na konci je v pohodě, stačí krátká sprška ze minigunu nebo smartgunu a jde k zemi. Tolik k mariňákovi. Mise za mariňáka mají parádní hororovou atmosféru a věcičky jako hackovací zařízení, detektor pohybu nebo svařovací lampa, dodávají hře realističnost. Takže pokud od hry chcete co nejvíc akce, berte mariňáka =)

A máme tu Predátora. Myslím, že každý kdo kdy viděl film s Predátorem, jím chtěl někdy být. Predátor má fakt vybavení, který by se mi občas hodilo jako třeba generátor neviditelnosti, masku s vizemi, zápěstní čepele a charge emittor =D začátek hry není špatnej, je to takový na protrénování plížení, skoků z podřepu a přepínání vizí. Speargun se fakt osvědčilo, nehorázně mě bavilo dávat headshoty, protože ten Predátorův smích boží =D a na konci první mise, kde vás čeká Pretorián, proboha, proč se ta příručka nezmíní, že do Pretoriána stačí jednou seknout Combistickem?? Já byl z něj tak posranej a on šel na první ránu =D Potom mi dali docela zabrat umělí bojovníci, protože jelikož jsou umělí, tak sice v termovizi jdou viděl, ale cíl vám to neuzamkne a jelikož mají ty nejlepší zbraně jako raketomet, smartgun, tak to byli docela houževnatí bojovníci. Ale jak jste byli zpět v tý laboratoři, kde jste v 3 misi za mariňáka utíkali, tak mi torchu je*lo, protože zase takový kličkování. Dále 5 mise, si zachovala hororovou atmosféru, protože jsem se tam snad storkát lekl, ale jedna rána z plazmometu vetřelce zklidnila. Ale jinak docela bludiště, i přesto, že jsem měl příručku, tak jsem se třikrát ztratil. Ale jinak mě do poslední mise už nic nepřekvapilo. Poslední mise, úžasně provedená, ale královna, která skočí k vám do arény mě překvapila. Spáchal jsem z toho sebevraždu, protože plazmová pistole má docela dobrej rozsah výbuchu, tak jsem jí nakonec musel sejmout combistickem. A když přišel na řadu Rykov, tak se jaksi někdo zapomněl zmínit, že ho nejde vidět v Termovizi, protože byl v Exosuitu. Takže jsem ho sejmul až napodruhý, protože jsem se zase zabil plasmovou pistolí =D Celkové shrnutí: hraná za predátora bylo zábavné, protože vlastně zdraví jste si mohli doplnit kdy jste chtěli (pomocí Medicompu) a munici si vytvořit kdy jste chtěli (pomocí Energy Shiftu), sekání hlaviček bylo sice už moc brutální, ale Predátorův řev, stál za to =D Kampaň za predátora je spíš pro snipery a pro ty co maj rádi hromadnej masakr.

Tak a Vetřelec. U Vetřelce mě potěšilo, že jste začínali hrát za malýho Kraba. Takže, když hledáte vhodného hostitele, nejste moc vidět a jste velice rychlí. Jakmile se našel hostitel, bylo úžasné sledovat, jak se jako malý Chestburster prokousáváte jeho vnitřnostma. Za tuhle potvůrku bylo dobrý hrát, protože to dávalo hře stealth akci. Dokonce se mi podařilo jednoho chlápka zabít a to je pekelně těžký, protože ty vaše zoubky moc neubírají. A na konci mi těch koček bylo vážně líto. Vetřelec má spostu výhod a nevýhod, jmenuju ty nejdůležitější. Nevýhody: nemá střelné zbraně, protože vlastně on sám je zbraní, takže musíte k lidem nejdříve se nějak dostat, ale ve hře se vyskytuje spousta vědců, kteří se před vámi jen skrčí. Jídlo zadarmo =D další nevýhoda je vysoká zranitelnost, vojáci vás usmaží za pár vteřin, když něco neudělaáte. Výhody: zdraví se dá získat dvouma způsobama a máte ho na každém kroku. Ukousnutím hlavy a nebo roztrháním těla. Další výhoda je lezení po zdech (ale chce to cvik) a pád z výšky bez zranění. A nakonec, zbraň, která se nazývá pařáty je vážně smrtonosná. Roztrhá člověka na cáry jedním úderem. Mise za vetřelce jsou spíš takový freerunningy =) Mise máte sejmout dva Predátory je v pohodě, on ten Predátor je takovej neohrabanej =D a nejlepší je konec, kdy dáme Dr. Eisenberkovi co mu patří a poslední hořkosladká scéna je opravdu skvélá.

Celkové shrnutí: Tato hra, mě natolik dostala, že se zařadila na vrchol žebříčku FPSek a patří k mým nejoblíbenějším. Grafika je paríádní, ani se mi nechce věřit, že v roce 2001 už byla taková kvalita. Hudební doprovod je taky senzační, protože i pomáhá, když hudba nabere rychlejší obrátky, znamená to, že jste v nebezpečí. Celkově je hra takovej mix akcí, koonkrétně: Taktická, Stealth a "Hraní si na Ramba".

když jsem se poprvý dozvěděl o Limbovi, velmi mě to zaujalo, protože mám hodně rád plošinovky, ale nálada se zkazila, když jsem se dozvěděl, že je pouze na PS3. No, tak jsem se alespoň koukl na celej walkthrough na youtube. O to mi to přislo ještě zajímavější. V posledním re-playi jsem se dozvěděl, že playdead portovali hru i na PC. Neváhal jsem a okamžitě jsem si hru pořídil. A jsem naprosto nadšen. Ta černobílá grafika dělá hře opravdu temnou atmosféru. Jak já se vždycky lekl když jsem umřel, tím že jsem měl repro na plný kule, to byla skoro moje smrt :) hádanky mě občas potrápily, ale za nějakou chvíli jsem je šťastně vyřešil. Hudba a zvukové efekty dodaly hře potřebné grády a občas jsem myslel, že ty zvuky se ozývají někde kolem mě. Na to, že první koncept vznikl v roce 2004 je hra naprosto parádní, ale trochu krátká. Když to hrajete už podruhé, tak za hoďku se to dá zvládnout. Nemohu jinak než doporučit.

Tuto hru vlastním už dávno, asi od roku 2006, ale teprve dnes jsem ji dohrál. Možná že, bych ji dohrál už dáývno, nebýt té pekelné obtížnosti. Protože díky náckovským kulometům jsem umíral nejvíce, protože to stačí jedna rána a jdete čuchat k fialkám. Já nikdy nebyl na taktické střílečky, kde se musí velet, protože hrozně rád si hraju na ramba, třeba jako v sérii CoD. Takže můj styl hraní většinou byl, že jsem poslal svoje vojsko někam do zákrytu a šel jsem to vystřílet sám. To že jsou zbraně nepřesné a jedinná přesná zbraň je springfieldka s optikou mi ani nevadilo, protože vím, že je to naschvál, aby to právě nebylo tak lehké, jinak bych to měl dohrané za chvíli. Možnost velení bylo moc dobré a občas jsem si připadal jako skvělý velitel, protože moje parta to prošla skoro bez ztráty života a tank poskytoval výborné krytí. Ale nejradši mám poslední misi, kde se msuíte vyhnout třem náckovskejm tankům abyste došli pro svý. Jinak grafika je v pohodě a zvuky zbraní mi přišly dobře udělané, takže dávám 95%

Tahle hra mě docela zaujala, protože už velmi dlouho hledám 3rd person mlátičku. Po spuštění na mě baflo menu, ve kterém nebyla možnost: option, takže jsem to hrál ve velmi nízkym rozlišení. No to jsemm neřešil, říkal jsem si že to zachrání hratelnost kdyžtak. Když mě hra vrhla do děje, tak mi to ihned připomnělo hru Darksiders, prostě všechno vykos pomocí obřího meče a užasných komb. To bylo v pohodě, ale když jsem tam kam jsem musel, zjistil jsem, že kamera má styl adventury, to jako že vám nesleduje záda, ale dává různé záběry. Jeden by řekl, že je to originální, ale když třeba jdete po točitém mostě, tak nevíte kam jdete a hodněkrát se mi stalo, že jsem spadl. Také velká chybka, že hrdina neumí moc skákat a nebýt dvojskoku, nevyskočil by vůbec nikam, ale jinak si myslím, že jde o dobrou gamesku, když se zvykne na tu šílenou kameru.

Tento díl ze série je asi nejlepší. Alespoň nějaký výběr ze zbraní, není nouze o náboje ani o lékárny. AI je tupá ale na hard se už docela trefují, hlavně ten obrněný transportér mi dával zabrat. Ale po chvíli už úkoly začínají být v podstatě to samé: Projdi z bodu A do bodu B a zabij vše co se hýbe. Sice se mi libí, že si mohu hrát na Ramba, ale trochu stealthu by nevadilo. Grafika se samozřejmě nemůže rovnat dnešním hrám, ale ve své době určitě byla legendární. Další věc je ovládání, doporučuji, nejdříve zalízt do options a předělat si ovládání, protože je definované úplně na ho*no. Také další věc špatná na hře, jsou bugy, tj. že jdete a najednou se seknete a dál vás to nepustí i když tam musíte =) Porstě asi nejlepší kousek od City Interactive, doporučuji pouze pro fanoušky FPS ;)

Tu to hru jsem dostal na PS jedničku, jen proto, že to byla jedinná, která měla český manuál =) Asi do desíti let jsem se nikdy nedostal přes třetí level, protože jsem nikdy neuměl skočit na ten létající koberec. Ale když jsem se do toho pustil před 3 lety, tak konečně se mi to podařilo. Postupně jsem zjišťoval jak byl ten skok na koberec vlastně jednoduchý protože ty levely v oáze, ty dávaly zabrat nejen prstům, ale také mozku. Po zdolání oázy, jsem pokročil do jeskyně zázraků, a tam jsem nemohl zaboha udělat to surfování na ledu. To prostě nešlo, jakmile jste jen trošku pohnuli šipkou, tak hned slítl. Nakonec jsem musel použít cheaty na nekonečno života, protože jinak bych se tam hraba doteď. Ale jinak luxusní gameska nejen pro děti, která si zaslouží cenu za obtížnost.

Bylo to zas hezké vidět, že vyšel nový painkiller. Tentokrát vyměnili Daniela Garnena za ďábloanděla Beliaha. A prostě ten četík mě opravdu chytl. Ty jeho parádní hlášky když někoho rozsekáte stojí za to, ale až na to kdy se začnou donekonečna opakovat. Nové zbraně jsou parádní a střílelo se mi s nimi lépe než s původními, hlavně rád jsem střílel s kostěnou brokovnicí a extrémně silnou kuší. Jen mě trochu zamrzelo, že tuto hru nevytvořili staří známi People Can Fly, protože možná by to bylo lepší, ale i toto mě nadchlo. Pořádná akce a k tomu dobrá hudba se rovná zábava. SIce hudba už není v metalovém kabátku, ale do hry se hodí. Tato hra sice nemá dobré hodnocení, ale vždy se najde někdo, komu se to zalíbí. A jelikož mám rád sérii painkiller, tento díl je asi můj nejoblíbenější.

Na tuto hru už jsem koukal, když jsem si koupil AVP. Hra mi přišla s takovým časáčkem a v něm byla recenze právě na tuto hru. Bylo to napsané velice zajímavě a screeny se mi líbily. Asi před rokem jsem se k ní dostal a zklamanej jsem nebyl. Grafika byla docela slušná a, když hra vyšla tak musela být úplně pecková. Sice jsem to hrál s automatickým zaměřováním, ale i tak se nepřátelé uměli trefit a schovávat za rohem a bednami. Tu mise, kde jedete na sněžném skútru jsem měl asi nejraději, až na to že ten skútr měl docela citlivé ovládání a tam kde musíte přeskočit ten vlak, to jsem myslel, že bouchnu, protože než se mi to podařilo, to musela být nějaká ta půlhodinka. Protože když to nedáte tak se ocnete skoro zas na začátku. Zbraně jsou docela dobré hlavně laser jsem si oblíbil. Jen mě trochu zklamala ta krátkost, ale co bych u datadisku čekal =)

Dobrá plošinovka ve style Mária, kterou jsem kdysi pořád pařil na linuxech. hraje do toho i příjemná hudba, která se do toho pěkně hodí. když máte správnou verzi, tak si můžete zahrát i bonusové ostrovy, kde už ta obtížnost opravdu je. A znáte to vydíte hromadu penízků na sebevražedné cestě a chcete je sebrat a řeknete si zkusim to. Dáte to třeba až na pátej život a mezitim čas udělá pic a celý znovu =D. hru obohacuje výborný editor, kde se dají nadělat opravdu blbosti, např naházet tam 100 sněhových koulí a jeden led, kterým pak zabijete úplně všechny. prostě tuhle plošinovku si zahraji vždy, když už fakt nemám co hrát a chci se chvíli navztekat =D Doporučují alespoń na zkoušku =)

Když se mi tato hra dostala do ruky bylo mi 6 let, a ještě k tomu jsem to dostal na PS one a dokonce v němčině. V tý době jsem ještě nevěděl co příběh obnáší a co je účel hry. Takže můj úkol byl: dostat se na konec levelu a dělat při tom blbosti. Vážně jsem se vyřádil. Když už jsem jakžtakž začal ovládat angličtinu a koupil jsem si tuto hru i na PC a konečně pochopil příběh a cíle této hry. Dokonce německý jazyk není vůbec špatný, například hlas německýho Sliga zní mnohem víc vražednějí a hustěji než hlas anglického =D. Když jsem hru dohrál, furt mi vrtalo hlavou, kde jsou všichni Mudokonové, porotže já jsem ty po cestě zachránil všechny. Pak se mi náhodou do ruky dostala strategická knížka a v tu ránu jsem pochopil, že autoři ze srandy vytvořili secrety které nejsou nijak označené oproti ve dvojce. No zpátky ke hře, série Oddworld patří k mým nejoblíbenějším hrám a i když to mám už dohráné snad podesáté, vždycky si rád sednu k PC a dohraji to během 3 hodin znovu. Dobrou atmosféru ke hře dodává její hudba, která se mění podle toho, když vás spatří nepřítel anebo prostě změnou krajiny. 3D sekvence jsou udělané parádně a vtip tam opravdu nechybí. A to že hra má dva konce, špatný a dobrý a když máte špatný, tak vás hra pošle do půlky hry se slovy: Víc se snaž tak to mě opravdu dostalo =D. Pár scén ze hry jsou opravdu obtížné a chybí mi zde quicksave. To už potom občas chytám upocený joystick od PSka a dělá mi potíže něco udržet v ruce, jakej mám vztek. Prostě tuhle hru doporučuji všem, kdo má IQ větší než 100 bodů a těm, kteří mají rádi plošinovky s velmi dobrou hratelností. A ke konci tři slova: "This is RuptureFarms" a německy: "Das ist ruptureFarms" =D =D

Prostě nejlepší odreagovávačka, když máte vztek neboi když chcete něco rozbít. Co se týče tohoto dílu, říkal jsem si že to je blbost že až 6000 nepřátel po vás půjde, ale jakmile začala první mise a mě se na obrazovce objevila známá ruka s kostkou, tak jsem akorát stačil sebrat dvacet kostí do brokády a už se po schodech hnala snad 50 příšer všeho druhu. A v tu chvíli zazněla předělávka písničky "Monastery Fight" a už příšerám odpadávaly končetiny. Ale občas mě přepadl vztek když jsem nechtěně zmáčkl pravý tlačítko na kuši místo levého a z kušel vylítlo pět granátků a zabilo mě to, no a 100 potvor jsem musel dávat znovu. Prostě další daťák na PK je další opravdový nářez, ale myslíš že vývojáři by se už měli pustit do druhého dílu =D

Když jsem měsíc před vydáním koukal na první trailer, úplně mě to chytlo už když tam byl obrovskej skok přes rokli, sem si řekl jo novej motocross madness to musím mít. Nedočkavě jsem koukal do kalendáře a čekla na 30. listopad. Když jsem se dočkal neměl jsem slov. Ta nádherná grafika mi vzala dech. Za možnost tunningu jsem byl tak rád a ten soundtrack prostě se tam opravdu hodí. Hratelnost taky v pohodě, ale občas mě naštve když jedu s dusíkem a ona mě předjede ženská na čtyřkolce bez dusíku, to mám vždycky vztek. A také později mě už unavovali opakující se tratě. Ale jinak Techland opravdu překvapili. Nejlepší na tom je ta zběsilost závodů, ta tomu dodává říz.

Tak konečně jsem se dočkal. Munch na PC, už od roku 2001 jsem po tom toužil a jsem naprosto spokojen. Ta grafika a hratelnost ta je boží a příběh nemá chybu. Začínáte za ABeho, který se dozvěděl, že jeho kámoš Munch má bejt rozkuchán na kaši. Cestou samozřejmě zachraňujete Mudokony a sbíráte takový zelený houby abyste mohli otevřít dveře. Abeho žvatlavé hlášky jsem bral opravdu s humorem a Munchovo ještě více, na tom má práci můj vzor: Lorne Lannig, který namluvil ještě sliga, alfa, humpfreyho, irwina fuzzle, interny a zmutovanýho sliga =D další věc která mě rozesmála, když s Munchem zachraňujete hlavičky Fuzzles, jsou tak roztomilé a ten jejich hlásek, ale kousat umí to se musí nechat. Prostě tahle hra si zasluží sto procent, protože má dobrou hrací dobu, grafiku, dabing, hlášky, hudbu a vtipnost.

Přiznám se že jsem se dostal pouze do čtvrtého levelu, a pak jsem zapnul cheaty, protože to bylo tak těžký že se to fakt nedalo. Jinak ale luxusní plošinovka se spoustou typů nepřátel. Od zombieho až po neprůstřelnou hořící lebku. Nejvíc mi dali zabrat ty skákající medvědi a sliz co vám skákal na hlavu. A také si pamatuji jak vždycky na mě šlo pět zombíků a já přebíjel =D to vždycky byly nervy.

Super hra jak pro jednoho tak i pro dva. Nabízí hodně zábavy a spouste srandy. Je vhodná jak pro malé tak i velké. Jo berte si toho s tím šátkem...je nejlepší. A ještě normální mód je ta první položka a survival mód je ta druhá.

Asi nejlepší COD zatím. Líbí se mi rozkouskouvaný příběh, který je misi od mise rozkouskovanější a složí se až fakt v poslední misi. Také se mi líbí realističnost pohybů a opravdu nádherná grafika. Zvlášť když si to dáte na nejvyšší rozlišení a detaily. Vývojáři si opravdu vyhráli se zbraněmi, protože jsou propracované a mají docela reálné zvuky. Dabing postav je udělaný také dobře..hlavně ty ruský a vietnamský přízvuky v angličtině. A potom už budete rádi poslouchat Reznovo hlášku: Kravchenko..Steiner..Dragovich..all must die!! A nejraději mám misi, kde jdete zabít Steinera a potom vám Hudson poví že Steinera nezabil Reznov, že to kapitán Hudson viděl a jak vás to hodí o dvacet minut zpátky, kde se vypustí ten plyn projektu NOVA 6. Taky než sem přišel že se musím krýt nebo mi praskne maska. Zombie mód je úžasný ale pěkně težký a když jsem to prohrál asi po šestý tak jsem ztratil nervy a načítoval si SPASe a hodně nábojů :D. A také jsem neviděl lepši multiplayer než tady...zde opravdu zabaví a to díky užásným mapám. To je asi vše co jsem chtěl říci takže pamatujte: Kravchenko..Steiner..Dragovich..all must die!!

Jelikož na tuto hru jsem psal svůj první koment a moc se mi nepovedl, tak jsem se rozhodl ze ho předělám.

Exodduse už mám doma od doby vydání, když mi totiž byly čtyři roky, tak to můj kapku bohatší strejda koupil na PSX a díky tomu to hrála (vážně nelžu) celá naše rodina. Hrála to jak moje mamina tak i dokonce můj děda, ale je spíše bavilo zabíjet Mudokony. To mě vlastně dříve také, jelikož jsem nevěděl jaká je pointa hry :D Další 4 roky jsem hru hrával pouze s nacheatovanou nesmrtelností a dostal jsem se asi jen kousek za Bonewerkz. Poté jsem se o hru začal více zajímat a zjistil jsem, že kamarádi se musí zachraňovat, hra se dá checkpointovat s pomocí quicksave a že tajné místnosti jsou označeny lahvičkami od piva Soulstorm. Od té doby, jsem se na hru troufl bez nesmrtelnosti a asi za měsíc plného trpělivosti, potu, krve a nadávek jsem hru úspěšně dohrál. Od té doby se hra zařadila na první místo mých oblíbených her a zůstává na něm až dodnes. Hru dohrávám pravidelně jednou za dva měsíce.

Tato hra nemá žádnou chybu, vůbec žádnou, vše je na ní dokonale zpracované a vypiplané. Začněme příběhem, je pěkné, že navazuje na jedničku a je ještě napínavější a propracovanější. Příběh doplňují luxusní sekvence, které jsou originální a vtipné :) nikdy ještě jsem žádnou nepřepl a slova Glukkonů si opakuju každou chvíli. Hlavně mě vždy dostává, jak Dripik vždy zapomene své jméno :D

Noví nepřátelé mě dosti pobavily. Hlavně Greetersové, ten jejich šibalský úsměv je ukazuje jako bezbranné, ale když vás usmaží proudem, váš úsměv zmrzne. Ale největší parchantijsou stejně housenky Fleeches, tak dotěrní, tak krvežízniví, tak k nasrání když vás sežerou. Ale poklona za nápady :)

Herní doba se zdvojnásobila, což mi udělalo radost, obrovskou radost, protože Oddyseeho mam zmáklého za necelé 2 hodinky :) nové lokace mají překrásné až tajemné prostředí a nikdy nevíte co vás bude čekat nebo co na VÁS bude čekat. Obtížnost je zde trochu vyšší, ale díky funkci quicksave se dá udržet pod kontrolou :) no prostě bůh žehnej quicksavu a quickloadu...jen se občas stává, že si spletete klávesy a uložite zkaženou část :D

Ke grafice není co dodat, protože je hoooooodně pěkná. Jak pohyb postav tak okolí a prvky jsou zpracovány skvěle. Bez bugů ani nejmenších chybiček.

Zvuky a hudba jsou ve hře hodně silnou stránkou. Hra je skvěle ozvučena i do nejmenších detailů, jako například že zvuk Abeho kroků je jiný v džungli apod. Hudba prostě best, v mobilu všechny songy, mají vážně pěknou melodii :) a dabing je kapitola sama o sobě. Na dabingu se podíleli jen 3 dabéři, a z toho šéf firmy Lorne Lanning nadaboval asi tři čtvrtiny postav :) prostě to nemá chybu.

Hra je to skvělá, perfektní, pro mě nejlepší na světě. A teď, mě omluvte, je čas ji znovu dohrát.

Raymana mám mezi prvními příčkami mých oblíbených plošinovek. Už jen to zpracování mě vážně dostává. Krásně barevná grafika a paradní hudba, která má vážně krásnou melodii.

Ze začátku si řeknete, jé to je roztomilé a tak jednoduché, ale později se vaším největším nepřítelem stanou jen dvě věci: voda a díry. To jsou dvě asi nejvyskytovanější věci. Jo a samozřejmě vaše brzdící buňky, protože občas máte fakt chuť projet monitor tou nejbližší věcí, kterou máte po ruce. Nepřátelé jsou v pohodě, krásně naanimováno, nejradši mám smích toho kníratýho týpka, co vystřeluje ty kulky, co z nich trčí ruka s paličkou =D není zas těžký na porážku, ale když vážně spěcháte jako v levele kde stoupá voda, tak najednou toho ten týpek přežije. V týhle hře je krásný jak je všechno živé. Flétny mají kukadla co vás sledujou, no občas zamračený a jdou z nich blesky, ale je to paráda. Obyčejný psací pera v picture city anebo napínáčky. Říkáte si to je hezký, ale když vás to ďobne, už lítaj klávesy vzduchem.

Nápady designu levelů jsou taky skvělé....v band lands chodíte po všemožných nástrojích anebo prostě kloužete po taktových čarách, jak originální. V picture city si to zas koužete po podlaze politý inkoustem, anebo skáčete po gumovacích gumách anebo probíháte pod ořezanýma tužkama, který vás chtěj propíchat. V Cave of Skops mě zas dostal takovej ten kluzák co jel po těch elektrických drátech =D taky dobrý =D

Ale takovej problémek jsou ty klece s Electoonama, bohužel jen tak na cestě je potkáte ležet jen v prvních levelech, ale potom už musíte se někam dostat, ozve se vám pak už známý zvuk že se něco objevilo, no a pak si to štrýdujte zpátky, protože se vám možná za zadkem objevila klícka. Ale když už to znáte tak potom už to je v pohodě. Zpočátku když jste nováčci tak dohrajete za pěknej čásek, ale když už si pamatujete co a kde, tak potom já už to dal za tři a půl hoďky.

Prostě BOOOMBA HRA