Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Medal of Honor: Airborne

71
214 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
04.09.2007 PCX360
19.11.2007 PS3
29.11.2016 XOne
Vývojáři:
EA Los Angeles
Oficiální stránky:
http://www.ea.com/medal-of-honor-airborne
Pokračování úspěšné herní série Medal of Honor, která z pohledu vlastních očí ukazuje válku co nejvěrohodněji, ale především se opírá o reálné skutečnosti daného konfliktu. Z podtitulu je patrné, že se hráč vžije do role výsadkáře. Konkrétně se v kůži Boyda Traverse, člena 82. výsadkové divize Spojenců, zúčastníte invaze na Sicílii a přes operaci Market Garden se dostanete až do samotného Německa.

Každá z misí začíná na palubě výsadkového letadla C-47, ze kterého po chvilce vyskočíte. Seskoky jsou plně ve vaší režii a kam dopadnete tedy záleží jen na vás. Můžete seskočit na střechu a nepřátele odstřelovat pěkně z dálky, nebo rovnou seskočit do vřavy a pomoci svým bratrům ve zbrani. Ať tak, či tak, úkoly mise jsou pevně stanoveny, takže ať už se rozhodnete seskočit kamkoliv, o nic nepřijdete a vše je předem připravené za pomocí skriptů.

Ve hře je možnost vylepšování zbraní. Každá zbraň obsažena ve hře má tři tzv. vylepšitelné stavy (vyšší kadence, rychlejší přebíjení, účinnější munice, rychlejší vytahování z pouzdra, větší kapacita granátů, bajonet atp.) a každá má jiný vylepšitelný stav. To vše samozřejmě za předpokladu, že danou zbraň budete často používat. Součástí hratelnosti je intuitivní systém krytí a především částečný autoheal, lékárničky jsou ale stále ve hře obsaženy. Hra kromě PC vyšla i na PS3 a Xbox 360.


Poslední diskuzní příspěvek

ntz: No, měl jsem s tím problém na 2 nebo 3 mašinách a v kompech se docela dobře vyznám, takže vím jak postavit dobrý komp a jak říkám, s…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Odfláklost. To je první slovo, které mě ve spojení s MoH: Airborne napadne. Ačkoli jsem již jeden komentář k MoH:A v minulosti napsal, rozhodl jsem se ho smazal a po druhém dohrání napsat dojmy nové.

Hra obsahuje slabou šestici misí, která zkušenému hráči zabere sotva 6 hodin. A to i na nejvyšší obtížnost. Potěšilo mě, že je hra opravdu tuhá, avšak je ke hráči fér. Rambo styl moc nefunguje, zejména proto, že zbraně dost brutálně kopou a není vůbec žádná sranda něco trefit, natož bez pořádného míření. Pro mě však příjemná změna. Hra obsahuje poměrně netypický styl krytí. Po dlouhé době jsem si užil u FPS možnost vyklápění. Pokud hráč pravým tlačítkem myši zamíří, nejenže má možnost se za pomocí kláves A a D vyklápět, ale zároveň se může S přikrčit či případně W vystrčit hlavu zpoza překážky. Nevýhodou je, že se nemůže během míření pohybovat a na tento fakt jsem si musel chvíli zvykat, ale po jedné odehrané misi jsem došel ke zjištění, že to vlastně funguje naprosto skvěle. Na těžší obtížnost je využití vyklápění podmínkou a funguje to fakt dobře a navíc jsem měl pocit reálného pohybu, nikoli klasicky statického pobíhání.

Rovněž musím vyzdvihnout parádní pocit ze střelby. Zbraně hodně kopou a jejich zvuk na mě působil jinak, než je zvykem. Nevím, zda byl reálný či nikoli, ale například německé zbraně měly atypický plechový zvuk, který se stupňoval s vyprazdňujícím se zásobníkem. Ve válečných FPS mě německé zbraně zpravidla strašně nudí, u Airborne tomu bylo naopak.

Ale teď k tomu, co mi vadilo. Hra obsahuje pouhých 6 misí a to ještě navíc nevalné kvality. Úvodní seskok je parádní, ale jakmile se dostane hráč na zem, přichází na řadu spíše zklamání. Důvodem je nulový počet skriptů na efekt a žádná kreativita autorů, veskrze to je jen o klasické prostřílení se z bodu A do bodu B, C a následně D - v tomto případě akorát v libovolném pořadí. Tvůrci jednoduše hráče hodí do lehce nelineárního bojiště, na kterém se nalézá několik úkolů, po jejichž splnění je hnán k úkolu závěrečnému. Toto schéma se opakuje celých šest misí. Ve výsledku jsem měl tedy pocit, jakoby vývojáři vytvořili 6 multiplayerových map a do nich naházeli pár aktivních míst ke zničení a pár jednoduchých animací. A to je dle mého názoru prostě málo. Na druhou stranu mě těšil fakt, že mi hra brala ovládání z ruky po celou dobu jen minimálně.

Pro: pocit ze střelby, hudba a zvuky, pohledná grafika, nápad s vyskakováním

Proti: nulová invence ze strany vývojářů, tupá AI, zbytečné a díky krátkosti hry nepoužitelné vylepšování zbraní

+19 +20 −1
  • PC 80
Upřímně se mi to hralo velmi dobře a to i přesto, že arcadovost dosahla v nejnovějším díle pomyslné hranice únosnosti.....hratelnost na vysoké úrovni drželi hlavně upgrady zbraní, které byli sice triviálně jednoduché, ale drželi mě u hry asi nejvíc ze všech novinek. O seskakování padákem se nebudu moc rozepisovat, ale byla to další vítaná změna kdy jste sice měli mapu, která nebyla nikterak velikí, ale právě díky tomu že jste mohli svůj padák ovládat dopadnout šlo prakticky kdekoliv....a jako bonus jste mohli objevit všechny skill dropy ze které jste byli na konci každé mise náležitě odměněni.

Misí je od začátku jenom 6, ale všechny jsou dělané podle skutečných operací druhé světové války od invaze na Sicílii až po konečné dobytí Třetí říše.

I přesto, že je Airborne trestuhodně krátký a trpí přemírou bugů převážně spojené s grafickou stránkou nenudil jsem se po celou dobu hraní. Série MoH je pro mě však srdeční záležitostí a na to se taky musí brát ohledy. :-)

Pro: volnost při seskoku, upgrady zbraní, zajímavé mise, odsýpající hratelnost

Proti: krátké, bugy, umělá inteligence

+18
  • PC 75
Pokud nebudu počítat konzolové díly, tak je Airborne v pořadí třetí díl, ke kterému se dostávám. A i když pro mě nebyly jiné díly žádné extra pecky, tak jsem se na Airborne těšil. Už jen proto, že mám slabost pro 2. světovou a nudí mě teroristi, kteří jsou prostě všude...

Každou misi začnete v letadle, z kterého jednoduše vyskočíte a máte pod sebou otevřenou oblast a volnost v rozhodování se, kam dopadnete. Ke všemu ještě máte zadané úkoly spočívající většinou jen v tom, že něco odpálíte nebo rozstřílíte. Skvělé je, že se máte naprostou volnost v tom, kam půjdete a co zrovna uděláte. Atmosféra války je taky dobrá. Všude kolem vás se střílí, bouchá to a slyšíte řev vojáků. Navíc se vás hra snaží odměňovat a dostáváte tak vylepšení zbraní a dokonce i před začátkem mise si můžete vybrat jakou trojici zbraní chcete mít.

Grafika je velmi dobrá, hlavně v noci je to pěkný pohled když jsou rozsvícené reflektory a děla pálí do letadel na obloze, tak je všechno úžasně nasvícené. Hudba jako obvykle nádherná a závěrečnou skladbu zařazuji do mých oblíbených herních soundtracků.

A teď k tomu špatnému... Bugy, bugy a bugy. Tak šíleně zabugovanou hru jsem nějakou dobu už nehrál. Maličkosti, jako teleportace nepřátel, nebo že voják po smrti občas vyletí do vzduchu, bych ještě přežil, ale když mě zabije lezení po žebříku, či výtah při pohybu prostě zmizí a vy tak stojíte ve vzduchu, tak už mi leze na nervy kde co a všímám si, že se zasekávám o kdejaký kamínek nebo po žebříku se stále šplhá jak v CSku. Poslední mise dá všechny tyhle problémy dohromady a místo toho, aby jste si užili finále, je to spíš za trest.V misi v továrnách, kde jsou po střechách snipeři jsem se taky nestačil divit, jak je AI blbá. Spojenci tam pobíhají jak telata, zatímco je snipeři jednoho po druhém zabíjejí. No a když se nepřítel rozhodne běžet přes celou mapu jen proto, aby vám dal po hubě, místo toho, aby po vás střílel, tak je to už úsměvné.

Každopádně i přes všechny ty bugy je to nejlepší díl série a pokud ty nedostatky přežijete, tak dostanete fajn válečnou fps. Bohužel jen na nějakých 5-6 hodin..

Pro: Atmosféra, volnost, hudba, grafika, vylepšení zbraní

Proti: Bugy, AI, krátkost, poslední mise

+17
  • PC 55
Hned na začátku to řeknu natvrdo, Medal of Honor: Airborne pro mě bylo dost velké zklamání. Přitom to tak ze začátku rozhodně nevypadalo. MoH sliboval přinést trochu jiný zážitek z 2. světové, než jaký nám byl servírován v konkurenční sérii Call of Duty a po stáhnutí a odehrání dema jsem byl opravdu natěšený na plnou hru a s tou přišlo docela rozčarování.

Co se mi opravdu nelíbilo byla především délka hry, hrál jsem to tuším na obtížnost Normal a dohráno za pár hodin a to i přesto, že obtížnost nebyla zrovna vybalancovaná a chvílemi jsem dost umíral. Airborne měl být i o volnosti, ale byl to jen první dojem, hráč měl sice možnost seskočit kam chtěl a tam se pustit do boje, jenže k čemu to bylo, když spolubojovníci na jiných místech stejně čekali než dorazí hrdina Travers a teprve potom se na daném místě rozhořel boj, který stejně zůstal na hráčových bedrech, protože spojenci umírali jak na běžícím pásu, nebo někam mizeli, neznámo kam.

V FPS s 2. světové čekám víceméně realitu, takže upgrady zbraní prováděné za pochodu (představte si, že uprostřed bitevní vřavy se vám najednou na zbrani zhmotní optika nebo větší zásobník) tomu dávaly docela na prdel. Nacisti asi taky v průběhu války jedli hodně železa, protože s postupem hry se stávali nějak odolnějšími a ve chvíli, kdy na mě vyběhl týpek s MG42 v ruce jsem jen nechápavě koukal a přemýšlel, jestli nehraju spíš sci-fi střílečku. Parádní byli i vojáci, kteří mě při dobývání mostu vytrvale ostřelovali panzerfausty. Design misí tak nic moc, líbila se mi továrna v Op. Varsity, naproti tomu třeba Flak Tower úplně na konci mi přišel jak šitý horkou jehlou, jenom aby to už bylo hotové.

Pozitivum byla určitě HW náročnost, na tehdejším průměrném stroji se to hýbalo solidně, každopádně chtít za to v době vydání 1300,- jsem považoval spíš za zlodějinu.

Pro: HW náročnost, některé mise, vypadal oto celkem dobře

Proti: Nereálné prvky, některé mise, nelinearita jen zdánlivá

+15 +16 −1
  • PC 90
Takže Medal =) sérii Medal of Honor mám ve velké oblibě, začínal jsem ji již na playstationu jedničke kde jsem dohrál jedničku i dvojku =) a pak to šlo přes Allied Assault a Pacifik Assault. Airborne jsem záhadně přeskočil a vrhlnul se na MOH 2010. Po dohrání nejnovějšího byla rok pauza a pak jsem na Airborne náhodou narazil a tak jsem si řekl že to dám.

Graficky je to zpracované velmi pěkně a hudba a zvuky jsou v pohodě. Velmi se mi líbily upgrady zbraní, takhle vás alespoň vývojáři dokopali k používání všech zbraní a mělo to i ovoce...například brokovnice s bajonetem zabije na jedno bodnutí a když se vám vylepší MP40 na rychlejší přebíjení, čeká na vás užasný pohled, jak chlápek vyndá zásobník otočí ho a zasune =D jediný problém byl, že do lepších zbraní jako MP44 nebo BAR se těžko schánějí náboje (vypadávají snad z každýho dvacátýho nácka) to mě trošku mrzelo a granáty ztrácely na účinnosti. Ale jinak myslím, že zbraně jsou zvládnuté.

Jedna z věcí, které bych vytkl je, že to má takovou zvláštní hratelnost. Pohyb myší jako strašně skáče a je docela obtížné zamířit bez pravého tlačítka. Ale to je možná jen špatným nastavením. Další z věcí je občasná MEGA obtížnost a VELKÉ šetření checkpointů..když zemřete jdete skoro odzvnovu.

Nyní plusy. Za prvé: můžete jít k jakému úkolu chcete a nemusíte postupně. Za druhé: když umřete (nedoporučuji) tak znovu spadnete padákem, ale dokončené úkoly máte hotové. Za třetí: skvěle nadesingované levely a rozsáhlost map misí. Za tvrté: Jak už zmíněné upgrady zbraní. Za páté: když Italové zařvou: Americana =D

Ta zvláštní hratelnost je vlastně možná trik od vývojářů, aby to nebylo tak jednoduché ;) ale jinak skvělá hra =)

Pro: Grafika, upgrady, zvuk, zbraně

Proti: Podivná hratelnost, systém checkpointů

+15