Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Brothers in Arms: Road to Hill 30

15.02.2005
01.03.2005
15.03.2005
23.09.2008
75
177 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Brothers in Arms: Road to Hill 30 je taktická střílečka od vývojářského studia Gearbox zasazená do druhé světové války. V kůži amerického paragána Matta Bakera ze 101. vzdušné výsadkové divize si projdete osmnáct misí ze Dne D a z několika dnů po něm. Celý děj je inspirován skutečným příběhem.

V této střílečce je velký důraz kladen právě na taktizování, přičemž velící systém je velmi jednoduchý a každý si jej osvojí během chvilky. Samozřejmostí je i zbraňový arzenál (M1 Thompson, M1 Garand, Karabina, nějaké ty granáty, Bazooka, MP 40, Karabiner a další německé kvéry).

Hra má další pokračování Brothers in Arms: Earned in Blood a Brothers in Arms: Hell's Highway


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 45
K BiA:RtH30 jsem měl vždy averzi. Přišla v době, kdy bylo v ohni až příliš želízek z WW2 a navíc vypadala těžce budgetově. Důsledně jsem se ji vyhýbal spoustu let a nezavadil bych o ní nebýt nadšených komentářů na DH. A protože jsem po čemkoliv z WW2 prahl (Faces of War a Company of Heroes dokážou pěkně navnadit), potlačil jsem instinkt a za těch pár šupů si ji koupil.

A zaplakal jsem. BiA:RtH30 není ani chytrá hra, ani úžasná, ani atmosferická a ani jinak nic chvalitebného. Nejde o ten těžce budgetový pocit, který se setřásá jen těžko (nejvíce tomu ale pomáhá cheat, který ze hry udělá černobílý film - pak to má kouzlo), ale o celkový přístup. Jakoby si někdo řekl, uděláme to jakoby reálněji - budeme velet týmům, flankovat - takže se na střílení můžeme sklidem vyprdnout. A taky tak udělali. Přesnost zbraní je naprosto někde v háji, dlouhá puška zanáší na pět kroků půl metru dolů.

Velení je celkem oživující přístup, který borci z Gearboxu stihli zabít hned v další misi. Použít pár vojáku k potlačení nepřítele a další skupinu jim poslat do boku, aby je pokosila je fajn. Zavání realitou. Jenže od chvíle, kdy dostanede vojáky, veškerý level design začne kopírovat jeden jediný vzorec - hlavní ulice, na jejím konci kulometné hnízdo, které vás nekompromisně skolí. A jednu boční uličku přes dvorky, která jako na sviňu vede rovnou za kulometné hnízdo, a celou uličku chrání jen pár vojclů. A tak to jde pořád a pořád dozblbnutí, takže velení ve čtvrté misi už ze srdce nenávidíte.

Nejhorší je, že kdyby alespoň zbraně střílely tak jak by měly, tak by žádné velení nebylo třeba, protože by jste je mohli na těch pár desítek kroku trefit a hotovka. Co hůř, válečné pole je silně ohraničené, "KORIDOR" křičí z každého rohu. Vetchý plot je nepřekonatelná překážka a snazší cesty do nepřátelských zad blokují povozy a podobné umělé překážky.

Příběh je plný patosu a klišé - věřím, že je opravdový. Ale nikterak táhnoucí. I ten francouzský venkov je značně ubijející. Stejné vesničky, pole a sady.

Tam kde MoH vsází na různá prostředí a rozmanité mise a CoD na mohutnou pumpující akci, nemájí bratři (v triku) nic moc co nabídnout.

Možná můj pohled na hru je mnohem tvrdší díky tomu, že jsem těsně před ní dokončil H&D2. A o dva roky starší Hiddeni jsou vše, o co se bratři snažili. Jsou chytří, realističtí, velet se tam taky dá. Navíc jsou velmi rozmanití a nabízí 'absolutní' volnost k řešení.

Jediný důvod proč jsem nedal 50% byly poslední dvě mise. Snajperské intermezzo bylo živelně uspokojující a poslední zběsilá mise s utíkáním a velením tanků byla také... Energetická.

Pro: Poslední dvě živé mise po plahočícím se středu, nápad s velením

Proti: Stereotyp, nuda, přesnost zbraní,

+25 +28 −3
  • PC 75
Na tuhle hru jsem měl zálusk už dlouho. Ještě než jsem poznal databázi, pročítal jsem na webech všelijaké oslavné recenze. Na druhou stranu. Hry z druhé světové už nějak nemusím. Buďto nemají žádný příběh (vystačí si s autentickými záběry) nebo hodně mizerný. Od dob Ryana do toho cpou strašnou hudbu. Ta patetická melancholie už mi nějak leze krkem. Pomalu si říkám, že bych snad radši hrál za Němce a k tomu poslouchal heavy metal.

Příběh v téhle hře opravdu není. Jenom snaha proniknutí do vojákovi duše. Hudba je opět strašná. Jak ze Zachraňte Vojína Ryana. Alespoň že neobtěžuje v průběhu akce. Akce je zajímavá. Dvěma příkazy velíte svým týmům, kryjete se, útočíte atd.. Dalo by se říct, že takový hodně arkádový Hidden and Dangerous. Mise jsou rozlohou krátké, prostorem omezené a lineární. Musíte v nich ale doslova bojovat o každý pařez.

Potom, co jsem zjistil, že moje střelba je zoufale neúčinná, dal jsem se na dráhu stratéga a jenom minimálně jsem vytvářel nějakou vlastní hrdinskou iniciativu. To bych jinak musel frustrací rozbít klávesnici. Vždyť ostatní to zvládnou líp. Stačí je dobře rozestavit a co nejlíp vyžívat předností svých týmů. To mi přinášelo mnohem větší uspokojení. Stereotyp jsem nepocítil. Náplň misí je různorodá, a když jsem se do toho konečně začal dostávat, tak najednou konec.

Hra se snaží hrát na strunu realismu. Jakmile vaši vojáci vystrčí nos zpoza stromu, tak během chvilky leží rozstřílení na zemi. Na druhou stranu na sebe můžou z krytů střílet třeba hodinu nekonečnýma zásobníky. Nepřátelé nehýří kdovíjakou aktivitou. Schovají se a čekají. Jejich vrcholný kousek je vrácení vašeho hozeného granátu. Je to o dobývání.

Grafika není nějak detailní, ale je dostačující. Zvuky jsou super. Prostředí je pořád stejné, ale není se čemu divit, když se hra odehrává během osmi dnů na rozloze pár kilometrů. Každopádně, když jsem sám moc nestřílel, tak jsem se bavil. Má to docela šmrnc, a už na střední docela solidní obtížnost. Pokud teda nejste srabi a neléčíte se.

Pro: strategický prvek, válečná vřava, rozmanitá náplň misí

Proti: nepřesná a frustrující střelba, patetická hudba a atmosféra, žádný příběh, krátké

+22
  • PC 70
Oba dva díly BiA jsem v minulosti dohrál mnohokrát a řadily se mezi mé nejoblíbenější hry společně s Call of Duty. Už od Vánoc se mi na stole válí třetí díl této série, do kterého se chci pustit, a proto jsem si chtěl střihnout první dva díly na rozjezd.

Pokud chcete intenzivní příběh, běžte o střílečku dál. Tady jde hlavně o akci. Jednotlivé mise jsou docela hezky nadesignovány. Škoda, že se prostředí tolik opakují a tak je hra po delším hraní docela monotónní. Zbraně jsou, jak už tu bylo mnohými řečeno, opravdu velmi nepřesné. Zpočátku jsem hrál na HARD, ale po pár misích jsem radši přesedlal na EASY, protože i když se mi povedlo nepřítele úspěšně obejít, tak mě stejně stačil zabít, jelikož jsem ho nemohl zaboha trefit ani na 5 metrů. Na jednu stranu je to fajn (nutnost taktiky), na stranu druhou dost nedodělané.

Atmosféra války je o poznání slabší než v CoD, ale i tak je to dost slušná a hlavně náročnější zábava. Hra graficky za těch 6 let docela zastarala. Je to vidět hlavně u trhaných animací a nehezkých textur v pozadí. Občas mě pila krev i pitomá AI spojenců, kdy jsem je poslal k nejbližší zídce a oni ti pitomci vběhli přímo doprostřed bitevní vřavy. Herní doba, jak je u válečných FPS zvykem, je dosti krátká, což u BiA zas tolik nevadí. Aspoň nehrozí stereotyp. 70%

Pro: taktika a udělování rozkazů, prostředí Normandie, zvuky, sniperská mise ke konci hry

Proti: nedotažené, nic moc příběh, místy trochu nuda

+15
  • PC 90
Jediná FPSka odehrávající se během WW2, která svým vyprávěním, atmosférou a sledováním jednotlivých charakterů, připomíná seriál Band of Brothers. 8 dní prožijete zajímavý příběh velitele vyýsadkového družstva, který vede "třináctku" svých svěřenců bitvou v Normandii. Důraz kladen na realistické pojetí, působivý velící systém a vše se odehrávající v přesně vyobrazeném prostředí, jako v roce 1944. Téhle hře, i přes některé nedotaženosti, tleskám.

Pro: BoB "feeling", originalita na poli válečných FPS, Bonusy za dohrátí

Proti: Některé nápady nedotažené do konce, opakovaná taktika

+14 +16 −2
  • PC 70
Brothers in Arms: Road to hill 30 je prvá hra z tejto trojdielnej série. Medzi hráčov sa dostala už v roku 2005, ja som si k nej našiel cestu až teraz...o 6 rokov neskôr.

Dej sa odohráva ku konci druhej svetovej vojny, keď sa spojenci vylodili v Normandii. Na nejaký čas sa stanete Matt Bakerom, americkým výsadkárom, ktorý sa postupne prepracuje od obyčajného člena vzdušnej výsadkovej divízie až po veliteľa jednotky. Hra je inšpirovaná skutočnými udalosťami, takže si zažijete pár dní ťažkých bojov, strát spolubojovníkov a utrpenia tak, ako ich prežívali vojaci pred skoro 70 rokmi. Okrem Bakera si obľúbite aj iné postavy...napríklad seržanta Maca, ktorý má veľkú charizmu alebo stále vystresovaného Ledgetta.
Ak hľadáte nejaký prepracovaný príbeh, tak ste siahli na zlú hru...príbehová línia je veľmi priamočiara...väčšinou musíte niečo dobyť, niekoho zničiť alebo niekam prísť...vo výsledku ide vždy o to poraziť nacistickú nemeckú armádu a prevziať nadvládu nad každým kúskom okupovaného územia.

Grafika je na rok výroby veľmi slušná, design misií je však veľmi nevýrazný a stále se opakuje to isté koridorové prostredie, kde prevažuje zelená farba a to doslova...zelená je tráva, stromy, ale aj vojenská uniforma.

Zbraní, ktoré môžete používať, nie je moc. Užijete si Karabinu, "Tomíka", Garand ale aj ostreľovačku, granáty alebo taký panzerfaust. S každou zbraňou sa ťažko mieri, takže sa môže stať, že vystrieľate celý zásobník bez toho, aby ste niekoho zasiahli. Pridáva to hre na realite. Realitou zaváňa aj taktické ovládanie vašich jednotiek, ktorým môžete vydávať príkazy na rozmiestnenie, útok alebo kryciu paľbu. V tejto hre je dôležitá spolupráca s počítačom ovládanými jednotkami, pretože sám sa ďaleko nedostanete a odstrelí vás prvý nacistický guľomet na ktorý natrafíte.
V niektorých misiách budete môcť využívať aj vozidlá, konkrétne tanky. Hra s nimi sa mi osobne nepáćila, nemalo to ten potrebný drive.

BiA: Road to hill 30 nie je hra pre každého. Poteší hlavne hardcore FPS hráčov, ktorí majú radi v bojoch aj trochu tej taktiky.

Pro: Taktické boje, rekonštrukcia skutočných udalostí, mierenie so zbraňami,

Proti: Design úrovní, príbeh,

+12