K BiA:RtH30 jsem měl vždy averzi. Přišla v době, kdy bylo v ohni až příliš želízek z WW2 a navíc vypadala těžce budgetově. Důsledně jsem se ji vyhýbal spoustu let a nezavadil bych o ní nebýt nadšených komentářů na DH. A protože jsem po čemkoliv z WW2 prahl (Faces of War a Company of Heroes dokážou pěkně navnadit), potlačil jsem instinkt a za těch pár šupů si ji koupil.

A zaplakal jsem. BiA:RtH30 není ani chytrá hra, ani úžasná, ani atmosferická a ani jinak nic chvalitebného. Nejde o ten těžce budgetový pocit, který se setřásá jen těžko (nejvíce tomu ale pomáhá cheat, který ze hry udělá černobílý film - pak to má kouzlo), ale o celkový přístup. Jakoby si někdo řekl, uděláme to jakoby reálněji - budeme velet týmům, flankovat - takže se na střílení můžeme sklidem vyprdnout. A taky tak udělali. Přesnost zbraní je naprosto někde v háji, dlouhá puška zanáší na pět kroků půl metru dolů.

Velení je celkem oživující přístup, který borci z Gearboxu stihli zabít hned v další misi. Použít pár vojáku k potlačení nepřítele a další skupinu jim poslat do boku, aby je pokosila je fajn. Zavání realitou. Jenže od chvíle, kdy dostanede vojáky, veškerý level design začne kopírovat jeden jediný vzorec - hlavní ulice, na jejím konci kulometné hnízdo, které vás nekompromisně skolí. A jednu boční uličku přes dvorky, která jako na sviňu vede rovnou za kulometné hnízdo, a celou uličku chrání jen pár vojclů. A tak to jde pořád a pořád dozblbnutí, takže velení ve čtvrté misi už ze srdce nenávidíte.

Nejhorší je, že kdyby alespoň zbraně střílely tak jak by měly, tak by žádné velení nebylo třeba, protože by jste je mohli na těch pár desítek kroku trefit a hotovka. Co hůř, válečné pole je silně ohraničené, "KORIDOR" křičí z každého rohu. Vetchý plot je nepřekonatelná překážka a snazší cesty do nepřátelských zad blokují povozy a podobné umělé překážky.

Příběh je plný patosu a klišé - věřím, že je opravdový. Ale nikterak táhnoucí. I ten francouzský venkov je značně ubijející. Stejné vesničky, pole a sady.

Tam kde MoH vsází na různá prostředí a rozmanité mise a CoD na mohutnou pumpující akci, nemájí bratři (v triku) nic moc co nabídnout.

Možná můj pohled na hru je mnohem tvrdší díky tomu, že jsem těsně před ní dokončil H&D2. A o dva roky starší Hiddeni jsou vše, o co se bratři snažili. Jsou chytří, realističtí, velet se tam taky dá. Navíc jsou velmi rozmanití a nabízí 'absolutní' volnost k řešení.

Jediný důvod proč jsem nedal 50% byly poslední dvě mise. Snajperské intermezzo bylo živelně uspokojující a poslední zběsilá mise s utíkáním a velením tanků byla také... Energetická.