Komentáře
Battlefield 1
Lamplight City
Pro: Zručně napsané dialogy s profi dabingem, atmosféra, hudba, různé volby, solidní detektivka
Proti: Některé volby vám zavřou cestu ke zdárnému vyřešení případu
The Darkness II
Gibbous - A Cthulhu Adventure
Pro: profi dabing, skvělá grafika, delší herní doba, orchestrální soundtrack, humor, mluvící kočka
Proti: jedna kratší pasáž ke konci, která mi přišla zbytečná
Sunset
Pro: atmosféra, pozvolné odkrývání příběhu, hudba
Proti: pomalé, neobratné, zbytečné zasekávání se o předměty, pomalé načítání textu, slabší příběh
Guardians of the Galaxy: The Telltale Series - Episode 5: Don't Stop Believin'
Telltalovky mám rád už od Sama a Maxe, ale hodně se to proměnilo s příchodem Walking Dead, které pro mě osobně tak nějak definovaly žánr interaktivního filmu s trochou té adventury. A potom se toho Telltale chytili pro někoho možná až moc, protože to začali aplikovat na všechny svoje další hry. Někteří z toho krvácí z konečníku, já to miluju. Protože první a nejdůležitější věc, která se jim daří pořád na jedničku je příběh a filmovost (kromě Minecraft Stories) a to platí, díky bohu i u série Guardians of the Galaxy.
Pojďme si na začátek odbít věci, které se jim nepovedly a které jsou debilní a vůbec nechápu proč tam byly. V 85% hry jde o interaktivní film, nevybíráte si kam postavička chodí a co tam dělá, není to klasická adventura. Asi ze strachu, aby jim lidé neřekli, že to opravdu klasická adventura není, tam těch 15% dali a je to naprosté utrpení. Fixní kamera spojená s líným a pomalým pohybem hrdiny v těch opravdu pár pasážích, kdy máte prozkoumávat prostředí je na zabití. Opravdu, škubete si vlasy z hlavy a říkáte si PROČ? A vytrhává vás to z jinak plynulého zážitku. Grafika, která běží skoro 15 let na stejném (interním) enginu mě neurážela, vůbec ne - já s tím problém nemám, ale proč je tak špatně optimalizovaná, to už nepochopím. Nebo spíš pochopím, když ohlodáte detaily na minimum, máte víceméně stejnou hru (jako první walking death), jen tam nejsou různé bloomy a doostřování prostředí a focus a bůhví co ještě, které znepříjemňují hraní. Navíc a to bohužel nelze vyjmout z hodnocení hra trpí i po několika letech docela nepříjemnými bugy - opatchováno na poslední verzi, zažil jsem dva bugy, které mi znemožnili další postup ve hře. To není dobře. Našel jsem na netu dost obskurní řešení, ale neomlouvá to autory a tady bohužel už jde o tak zásadní věci, že by se to mělo odrazit i na hodnocení.
A teď konečně k tomu lepšímu. :-). Od první chvíle mi bylo jasné, že hraju hru od Telltale. Aha - no já jsem to věděl dopředu, ale víte jak to myslím. Je to příběhovka, která začíná v uvozovkách "nenápdně" - nenápadně proto, že jde víceméně o dost epickou a zásadní scénu v universu Marvel a hned zpočátku vás nasere dementní scénou prozkoumávání chrámu s nejdebilnějším ovládáním a nejdementnější kamerou na světě. Naštěstí hned potom se začnou dít věci.
Hlavním kladem celé téhle epizodické hry jsou charaktery, příběh a rozhodnutí - a ano, často jsou to rozhodnutí, která ovlivní jen to jak se na vás bude koukat postava za půl hodiny, ale je jich tolik, že když se poslepují, opravdu vytváří velice příjemný pocit, že si vytváříte svoje vlastní dobrodružství. A u toho to nezůstává - jsou tam jistá rozhodnutí, která ovlivňují hratelnost celkem závažně, o což se hodně her snaží, ale Telltale to pořád nějak umí.
První epizoda mě tak nějak navnadila, ale vůbec jsem netušil jak moc se s postavami sžiju v průběhu všech dalších, opravdu vám přísahám, že takovou jízdu jste ještě nezažili a například - vytrženo z kontextu - rozhodování, které krámy vyhodíte ze své vesmírné lidi, abyste ji odlehčili a mohla vzletět z nitra... dejme tomu jeskyně - jsou ty nejzábavnější části celé hry. Zní to hloupě, ale uvědomte si, že každý z pasažérů vaší lodi je osobnost, která se svých hraček nezbavuje jen tak lehkomyslně.
A dokonce mě hra dotlačila k slzám, ano, je to tak. A ne pateticky, ale spíš svým vlastním rozhodnutím.
Nevím nakolik je ta hra variabilní a kolik je v ní proměnných, ale za mně je to další perfektní Telltale film, který jsem emocionálně hodně prožíval stejně jako Tales from Borderlands nebo Walking Dead. Tleskám. Uvěřitelnost postav, i když ne všichni jsou dabovaní herci z filmové předlohy, je vážně maximální . A pokud chcete poznat oblíbené postavy z filmů, potažmo komixů - zde je ideální prolnutí mezi filmem a komixovou předlohou a navíc si tam tvůrci dali svůj vlastní rukopis. I ve čtvrté epizodě máte pocit, že jste něco ovlivnili - ať už to tak je nebo není, tvůrci to dělají sakra dobře, že si tak připadáte. Takových her bych si dal klidně ještě dalšího panáka a dva, jenže telltale se vyvíjejí ... tak uvidíme :-) Každopádně tahle hra ve vás zanechává takový ten pocit "rád bych si to zahrál ještě jednou s jinýma rozhodnutíma, ale neuděláte to, protože tohle byl váš příběh ... A to je mistrovská práce. V každé epizodě si prožijete důležitou část života všech zúčastněných a je to vždycky velká paráda, nehledě na flashbacky do života starlorda - které jsou pochopitelně hodně emotivní.
A víte co, Lilly - ona si to zasloužila... nebo spíš On si to zasloužil....
Guardians of the Galaxy: The Telltale Series - Episode 1: Tangled Up in Blue
Pro: zajímavě se rozjíždějící příběh, skvěle napsané dialogy, humor, volby které působí, že budou mít do budoucna vliv a pro mě OK akční sekvence
Proti: pitomé ovládání, fixní kamera, ne zrovna dokonalá grafika, občas výplňové scény
Neverwinter Nights 2
Samozřejmě jsem jej několikrát rozehrál a zkusil, jednu dobu dokonce v kooperaci se švagrem. Ale nikdy to nebylo víc než nějakých 10 hodin. A tak roky plynuly a přicházely jiný RPGčka - i v rámci Obsidian potažmo BioWare, Dragon Age (poslední asi Pillars of Ethernity) a tak dále - prostě pořád jsem to odsouval, ale věřil jsem, že až se k tomu vrátím, bude to mazec.
A tak jsem se do toho pustil letos. Předem musím - pro krajany - smeknout nad úrovní českého překladu. Jsem angličtinář, dívám se na filmy v angličtině a hry taky hraju většinou v angličtině, ale u velkých rpg jsem rád, když čeština existuje a tady je opravdu vymazlená. Ale ke hře samotné. Výběr postavy - paráda - neználek by se v tom asi ztratil, kolik je tam možností, ale mě to právě vyhovuje. Grafika je poplatná své době, dobře, nechci po tom zázraky, beztak postavu neuvidím 90% hry (to byl omyl - viz cutscény, ale rozumíte mi). Rád se v těchhle věcech pitvám, tak jsem si nakonec udělal elfího druida. Paráda. A první co mě opravdu nadchlo jsou dialogy. Není to nic třeskutě originálního a nacházíme se v hodně klasickém fantasy světě, ale opravdu to budeme tomuhle titulu vyčítat? Je to klasika jako řemen a hrozně dobře napsaná. Od první chvíle docela i vtipná, což je bonus k nezaplacení. No a potom dojde na hratelnost. Dost věcí si naštěstí můžete nastavit v options, jako je ovládání kamery a tak podobně. Co už moc neovládnete je chování AI vašich spolubojovníků (ocenil bych opravdu makra chování jak je tomu v jiných rpg) a to je dost kámen úrazu. Buď jste odkázáni na absolutní ruční kontrolu každé akce s použitím pauzy a tím pádem vypnutí AI a loutkového režimu, nebo překousnete že vaši společníci dost často sesílají kouzla a schopnosti, která nedávají smysl. Bohužel. Když k tomu přidáte mizerný pathfinding, kolize vlastních postav (když se vám druidův jezevec postaví do jediné úzké mezery a male charaktery tím pádem nemůžou útočit (mazlíčka nemůžete ovládat), nebo se vám rozhodne válečník rozeběhnout skrz minové pole (rozuměj pasti) aby zabil zombíka, který si vás ještě vůbec nevšiml... Nebudu lhát, použil jsem cheat na to abych mohl mít 6 členů party a nelituju toho. A vlastně to i ocenuji - protože co mě na téhle hře baví jsou dialogy. Psal to někdo kdo opravdu umí. A naštěstí - a nevím jak toho co se scriptu týče dosáhli - skutečně v příběhových okamžicích se k dění vyjadřují všechny postavy v partě a vzájemně na sebe reagují. A to i když máte ten cheat, že máte 6 členů party. Skvělý je i humor, kupodivu - ano, opravdu, postavy se vzájemně dost častují a není to jen hloupé klišé - využívají minulost postav a tak dále. Zatím mě to ohromně baví, známku ještě nedávám, doplním.
South Park: The Fractured But Whole
Druhý díl, který je tentokrát zasazený do světa komiksových superhrdinů a superpadouchů je v konceptu víceméně stejný jako fantasy předchůdce. Bohužel, alespoň v mém případě, trpí PC verze docela špatně optimalizovanou prací s RAM. Dost často se mi stávalo, že se postavičky na scéně načítaly až postupně, hra se občas nepříjemně škubala, někdy se úplně zasekla a někdy nešla dokonce ani spustit. Což je vzhledem ke zpracování a hlavně bezproblémové jedničce, docela nepochopitelné. To se zhoršovalo, čím déle jste hráli a pro vyčištění paměti bylo nutné občas hru restartovat. Další věc, která mi nesedla je změněný vývoj postavy, kdy už nemáte klasické vybavení, jako je v jedničce, ale nahrazují ho 'Artefakty', kterým chybí osobitost a jejich účinky jsou méně znatelné. Neduh, kterým trpěla i jednička zůstává i zde - neustálé a všudypřítomné QTE, které se navíc pořád opakují a nedá se s tím nic dělat. Zejména na klávesnici je to pak docela bolestivé. Toliko asi k negativům. Jo, ještě jsem zapomněl - chybí tu sbírání čimpokomončáků, takže bod dolů :-).
Souboje hodnotím neutrálně - nejde o nic objevného a zároveň vyloženě neuráží. Vím, že budu v menšině, ale jak mi jinak QTE celkově ve hře vadí, v prvním díle mi v soubojích vyhovovaly. Byly rozmanitější a dodávaly soubojům na akčnosti. V druhém díle QTE ze soubojů (nikoli však ze zbytku hry) prakticky vymizely (kromě možnosti mezerníkem zmenšit utržené poškození ve správnou chvíli). To je trochu škoda a souboje jsou bohužel slabší stránkou celé hry.
Teď k tomu lepšímu. Vlastně nejlepšímu - není to nic nového, protože to přinesla i jednička, ale co si budeme říkat, ono vlastně o tohle jde úplně nejvíce. A to je příběh a autentický svět South Parku, jak ho známe ze seriálu. A to včetně grafiky, dabingu i reálií, které si berou postavy a události z posledních sérií. A hlavně humor, který tryská z každé obrazovky a hlášky. Skvěle využitá absurdita situace, kdy si kluci a holky na superhrdiny vlastně jenom hrají a do jejich fantazie se občas chtě nechtě prolíná reálný svět.
A tak ačkoli mám k některým herním mechanikám výhrady, to hlavní zůstává a to je důležité.
Pro: Humor, autentické zpracování, originální dabing
Proti: QTE, špatná optimalizace na PC, méně zajímavý vývoj postavy
Back to Bed
Pro: stylizace
Proti: málo herních mechanismů
The Last Door: Season 2 - Collector's Edition
Druhá série The Last Door je o něco rozsáhlejší než první. Lokace jsou otevřenější a v rámci jednotlivých kapitol se pohybujeme i po otevřené mapě - můžeme si vybírat do kterých lokací se vydáme. Také dialogy jsou nyní klasičtějšího ražení, kdy si vybíráme různé otázky a odpovědi. Celkově se druhá série více přiblížili ke klasickým point & click adventurám.
Některé hádánky jsou celkem zapeklité, ale zákys hrozí jen v minimu případů. Příběh ubíhá svižně a než se nadějete, jsou tu závěrečné titulky. Tentokrát by měl být příběh již uzavřený. Třetí série není podle vývojářů vyloučená, ale momentálně se věnují jinému projektu, takže uvidíme. Já jsem si rozhodně obě série hodně užil a určitě doporučuji.
Pro: Opět fantastická hudba a ozvučení, minimalistická grafika, atmosféra
Proti: Trochu kratší poslední epizoda
The Last Door: Collector's Edition
Pro: Famózní hudba a ozvučení obecně, svižný a napínavý scénář, atmosféra
Proti: Občas nelogičnosti, někdy až moc minimalistické
Rake
Pro: docela zajímavá premisa
Proti: hrozná grafika, těžkopádné ovládání, absence tutoriálu. HW náročnost
Pixel Heroes: Byte & Magic
Pro: znovuhratelnost, humor, dobrý soubojový systém
Proti: trochu amatérská grafika a opakující se schéma úkolů
Pro: Hezká grafika, relativně sendboxové mise, stealth, hudba
Proti: Krátká kampaň, letecké mise